Ocasatí (Caudata, Urodela) - v ČR 8 druhů všichni z čeledi mlokovitých - v ČR celkem 21 druhů



Podobné dokumenty
Obojživelníci Literatura

Obojživelníci - Lissamphibia. Podpořeno z projektu FRVŠ 1220/2013/G4

Obojživelníci (Lissamphibia)

Ichthyostegidae ( ) Amphibia - obojživelníci

Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. Ocasatí (Urodela, Caudata) rozdíly vodních larev

Obojživelníci České republiky

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

Základy zoologie strunatců. IX. Tetrapoda:

ČTYŘNOŢCI Tetrapoda Teoretický předpoklad vývoje - mělké vody chudé na O 2 - skupiny ryb s ţaberním i plicním dýcháním, končetinami umoţňujícími

CHOVÁME OBOJŽIVELNÍKY. Michael Fokt. Grada Publishing

OBOJŽIVELNÍCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

Strunatci (Chordata)

CHOVÁME OBOJŽIVELNÍKY. Michael Fokt. Grada Publishing

OBOJŽIVELNÍCI. Systém Podtřída: Ocasatí Podtřída: Beznozí Podtřída: Bezocasí

Obojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec

Obojživelníci Amphibia. Milan Dundr

Znaky čtvernožců (Tetrapoda)

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

829/ZP/2012-Br

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

Latimeria chalumnae (1938) Latimeria menadoensis (1998) Lalokoploutvé ryby. Osteopleurus Latimeria

VY_52_INOVACE_ / Obojživelníci Obojživelníci ve vodě i na souši

/ 829/ZP/2010-Br odbor ŽP a zem. Ing. Josef Brát / 567 R O Z H O D N U T Í

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Obojživelníci (Amphibia)

Mendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta

RYBY OBOJŽIVELNÍCI PLAZI

Jméno: Obojživelníci jsou, kteří jsou. vývojově na přechodu mezi způsobem života ve a na.. U nás žijí především ve, na a v, v blízkosti vodních

Systém a evoluce obratlovců XI. Tetrapoda

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: ZÁSTUPCI 6. OBOJŽIVELNÍKŮ. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů z třídy obojživelníků a plazů rozhodnutí. R o z h o d n u t í. I.

Žáby (Anura) 1.Starobylá skupina (vznik koncem triasu; cca -200 mil. let), avšak veliký rozmach moderních skupin ;

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Obojživelníci - opakování

Obojživelníci v Beskydech....aneb princové, bohyně a především ohrožená fauna naší přírody

Ze života obojživelníků. Filip Šálek

Rozmnožovací strategie žab. Kateřina Hvězdová

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 3/2016 ze dne ,

Za herpetofaunou Země orlůtext

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE

Poznámky k určování snůšek obojživelníků ČR

CHOVÁME OBOJŽIVELNÍKY. CHOVÁME OBOJŽIVELNÍKY Michael Fokt. Michael Fokt. od českého autora

Seznam obojživelníků a plazů na poznávačku (Bi)

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I

KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí a zemědělství

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

Obojživelníci a plazi list č. 1

Vliv podmínek prostředí na vývoj pulců ropuchy obecné

Rozšíření a ekologie obojživelníků na území severní Moravy. Bakalářská práce

1. Výskyt obojživelníků 2. Obecná charakteristika skupiny 3. Rozmnožování, vývoj 4. Systém (s důrazem na naše druhy)

Šablona č.i, sada č. 2. Obojživelníci. Ročník 8.

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Rozmnožování obojživelníků

PP Pískovna na cvičišti

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu

Obojživelníci (Amphibia) a plazi (Reptilia) okolí Valašského Meziříčí

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Co prozradí žáby zpěvem?

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Odpovědný redaktor: Jan Roubal, Magdalena Břenková Vytiskly: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., Husova 1881, Havlíčkův Brod

Inventarizační průzkum lokality Slatinice - Kašpárovec z oboru batrachologie a herpetologie

Posouzení antropogenních vlivů na početnost a druhové zastoupení obojživelníků (Amphibia)

Studium společenstva obojživelníků (Amphibia) lužních lesů BR Dolní Morava

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

ŽELEZNÉ HORY Sborník prací č. 20 Vodní plochy v CHKO Železné hory a jejich obojživelníci

Pracovní list Na skok k obojživelníkům pro II. stupeň základní

PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ OBOJŽIVELNÍKŮ VÝCHODNÍCH ČECH

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Inventarizační průzkum lokality Droždín z oboru batrachologie a herpetologie

Šablona: III/2. Pořadové číslo: 13

mlok Rozmnožování : Zvlášť aktivní a pohybliví jsou mloci skvrnití v období páření. Na jaře se objevují během března a dubna. Samečkové pobíhají při

Co prozradí žáby zpěvem?

Biomonitoring a záchranné transfery

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

N á v r h VYHLÁŠKA. ze dne o vyhlášení Národní přírodní památky Pískovna Erika a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Andreas H. Schmachtl. Žabák Jeroným. Vynálezce bez bázně a hany KNIŽNÍ KLUB

Obojživelníci (Amphibia)

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

Herpeto - batrachologický průzkum Rančířovského Okrouhlíku

Jindřichův Hradec

VYŘIZUJE: Ing. Václav Tomášek

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

Pístovské mokřady 2009

NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 17. května 2016 č. 8/2016. o zřízení přírodní památky Maršovec a Čepička

PŘEŽIJÍ OBOJŽIVELNÍCI SOUČASNÝ ZPŮSOB NAKLÁDÁNÍ S RYBNÍKY? DAVID FISCHER

Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky

Tetrapoda bezesporně monofylum množství jednoznačných autapomorfií

ZŠ A MŠ NOVÁ CEREKEV LEPŠÍ VÝUKA V NOVÉ CEREKVI

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Diverzita obojživelníků a vážek vybraných vodních ploch v okolí Krhové (Valašské Meziříčí)

Dobývací prostor Horní Olešnice 2

Pracovní list č. 3 Obojživelníci obecně - starší

Sezónní monitoring výskytu obojživelníků ve vodních nádržích, rybníčcích či mokřadech

OBSERVATION OF SPECIES OF AMPHIBIANS (AMPHIBIA) AND REPTILES (REPTILIA) IN THE DISTRICT KARVINÁ

OBOJŽIVELNÍCI v přírodním parku Chlum

Transkript:

Naši a významní světový zástupci obojživelníků (Lissamphibia) Informace Baruš V., Oliva O. 1992: Fauna ČSFR: Obojživelníci. Academia,Praha. Diesener G., Reichholf J., Diesenerová R. 1997: Obojživelníci a plazi. Ikar,Praha. Dungel J., Řehák Z. 2005: Atlas ryb, obojživelníků a plazů České aslovenské republiky. Academia, Praha. Hrabě S., Oliva O., Opatrný O. 1973: Klíč našich ryb, obojživelníků a plazů. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. Zwach I. 1990: Naši obojživelníci a plazi ve fotografii. SZN. Praha. Cvičení Zoologie obratlovců Oldřich Kopecký kopeckyo@af.czu.cz V ČR žijící obojživelníci Ocasatí (Caudata, Urodela) v ČR 8 druhů všichni z čeledi mlokovitých v ČR celkem 21 druhů ze 2 řádů ocasatí (Urodela, Caudata) a žáby (Anura) celkem 6 čeledí mlokovití (Salamandridae), kuňkovití (Bombinatoridae), blatnicovití (Pelobatidae), rosničkovití (Hylidae), ropuchovití (Bufonidae), skokanovití (Ranidae) (Salamandridae) část roku na souši (hibernace), část roku ve vodě (rozmnožování) larvy jsou dravé s vnějšími žábrami, nejprve u nich dochází k viditelnému rozvoji předních končetin až na skokana hnědého (Rana temporaria) jsou všechny druhy chráněné zákonem 114/1992 Sb., vyhláškou 395/1992 Sb. Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) náš největší ocasatý obojživelník délka až 25 cm parotidy nejvíce terestrický, v ČR listnaté a smíšené lesy s čistými potoky rozmnožování na souši VI. X. samice klade následující rok IV. V. až 70 larev do tekoucí vody Čolci rozmnožování ve stojatých vodách (III. VI.) složité, druhově specifické zásnubní tance vajíčka balena do listů vodních rostlin 1

Čolek hranatý (Lissotriton helveticus) Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) do11 cm na hlavě rýhy břicho tečkované až skvrnité, hrdlo světlé samci během rozmnožování: velký nepřerušený hřeben, blány na zadních nohou celá ČR, zejména do 500 m.n.m. do 10 cm rýhy na hlavě samci v době rozmnožování: bez hřebenu na konci ocasu filament, černé blány na zadních nohou v ČR probíhá východní hranice jeho areálu Čolek karpatský (Lissotriton montadoni) velice podobný čolku hranatému do 10 cm rýhy na hlavě na břiše mohou být tečky samci v období rozmnožování samci: bez hřebenu, na konci ocasu filament, černé zadní nohy bez blán v ČR SZ hranice rozšíření Komplex velkých čolků Čolek velký (Triturus cristatus), Čolek podunajský (T. dobrogicus), Čolek dravý (T. carnifex) do 18 cm bez rýh na hlavě břicho skvrnité hrdlo tmavé samci v době rozmnožování: výrazný hřeben na zádech, samostatný hřeben na ocase v ČR 3 těžko odlišitelné druhy DNA Čolek horský (Mesotriton alpestris) do 12 cm bez rýh na hlavě břicho bez teček, ty mohou být na hrdle samci v době rozmnožování: bez hřebenu, ale pestře zbarvení celá ČR, střední a vyšší lesnaté polohy T. cristatus T. dobrogicus T. dobrogicus T. carnifex T. carnifex 2

Kuňka obecná (ohnivá) (Bombina bombina) ŽÁBY (Anura, Salientia) v ČR 13 druhů všichni z čeledí kuňkovití (Bombinatoridae), blatnicovití (Pelobatidae), rosničkovití (Hylidae), ropuchovití (Bufonidae), skokanovití (Ranidae) část roku na souši (i hibernace), část roku ve vodě (rozmnožování) výjimkou skokani r. Pelophylax hibernace téměř vždy ve vodě r. Rana hibernace jak ve vodě tak na souši rosničky r. Hyla hibernace jak ve vodě tak na souši larvy jsou herbivorní, vnější žábry při ontogenezi překryty kůží, nejprve u nich dochází k viditelnému rozvoji zadních končetin do 5 cm jednobarevný hřbet, pestré břicho zornice srdcovitá kunčí reflex jedovatost vajíčka jednotlivě rozmnožování VI. VIII. červený vzor na břiše Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) vajíčka jednotlivě amplexus inguinalis B. variegata prsní skrvny komunikují u B.variegata se skrnami na předních končetinách B. variegata žlutá kresba břicha B.bombina x B variegata B. bombina Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) do 8 cm zornice vertikální patní hrbol = zahrabávání amplexus inguinalis vajíčka v krátkých provazcích rozmnožování IV. VI. pulci mohou přezimovat, pak dosahují až 15 cm Ropucha obecná (Bufo bufo) zornice horizontální parotidy bradavičnatá kůže vajíčka v provazcích amplexus axillaris rozmnožování III. V. do 12 cm uniformní hnědé zbarvení 3

Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) do 6 cm zelená s výraznou světlou vertebrální linkou neskáče rychlí vývoj pulců v teplých nížinách amplexus axillaris Ropucha zelená (Pseudepidalea viridis) do 8 cm zelená nížinný druh Rosnička zelená (Hyla arborea) do 5 cm zelená s výrazným tmavým pruhem na boku Skokani hnědí, pozemní skokani r. Rana zelení vodní skokani r. Pelophylax převažuje hnědá barva hřbetu převažuje zelená barva hřbetu oči přesahují obrys hlavy zornice horizontální plovací blána zadních nohou nedosahuje ke koncům prstů přísavky na konci prstů rezonátory hrdelní samci s velkým rezonančním měchýřkem oči v obrysu hlavy plovací blána zadních nohou dosahuje ke koncům prstů vychlípitelné v koutcích úst přezimují ve vodě amplexus axillaris vajíčka ve shlucích po max. 60 rozmnožování IV. VII. Skokan hnědý (Rana temporaria) Hnědí skokani r. Rana v ČR 3 druhy rozmnožování III. V. řada znaků pro jejich určování nespolehlivá a spíše pomocná zbarvení břicha, poloha bubínku, tupost čenichu, relativně spolehlivé tvar patního hrbolu a délka zadních nohou do 10 cm hnědý s černými skvrnami zornice horizontální břicho skvrnité amplexus axillaris snůšky ve shlucích s.hnědý R.temporaria/s.ostronosý R. arvalis /s.štíhlý R.dalmatina 4

Skokan ostronosý (Rana arvalis) Skokan štíhlý (Rana dalmatina) do 10 cm do 9 cm hnědý, tmavé skvrny mohou splývat v pruhy břicho světlé beze skvrn břicho obvykle beze skvrn ušní bubínek nejblíže k oku samci v době rozmnožování jasně modří amplexus axillaris amplexus axillaris Zelení skokani r. Pelophylax v ČR 3 druhy relativně spolehlivé znaky Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) do 8 cm spolu se zelenou barvou i žlutá tvar patního hrbolu zbarvení rezonačních měchýřků délka stehenní kosti amplexus axillaris rozmnožování V. VII. s.krátkonohý P.lessonae s.zelený P. kl. esculentus s.skřehotavý P.ridibundus Skokan zelený (Pelophylax kl. esculentus) 8 12 cm převažující barvou je zelená amplexus axillaris rozmnožování V. VII. Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus) do 16 cm ze zelených skokanů nejvíce tmavý řada skvrn a teček amplexus axillaris rozmnožovaní IV. VI. 5

Nepůvodní druhy obojživelníků v ČR v současnosti ani v minulosti žádný etablovaný druh náhodné jednotlivé nálezy: Vybraní zástupci obojživelníků žijící mimo ČR I. Zavlečení mlok černý (Salamandra atra) se dřevem z Rakouska 1943 neotropické žáby r. Smilisca s banány z Ameriky 80.léta/20.stol. II. Únik,vypuštění z terarijních chovů drápatky vodní (Xenopus laevis) v Bohumíně 1987 III. Pokusy o aklimatizaci pro chov pokusy o faremní chov skokanů volských (Lithobates catesbeianus) na Dobříšsku přelom 19./20. Stol. Červorovití (Ichthyophiidae) Červoři (Gymnophiona) Červor indočínský (Ichthyopis bannanicus) Cecíliovití (Caeciliidae) 6

Cecílie zlatá (Shistometopum thomense) Červorovec zploštělý (Typhlonectes compressicauda) Velemlokovití (Cryptobranchidae) Ocasatí obojživelníci (Urodela) Velemlok čínský (Andrias davidianus) Surýnovití (Sirenidae) 7

Macarátovití (Proteidae) Surýn úhořovitý (Siren lacertina) Axolotlovití (Ambystomatidae) Macarát jeskynní (Proteus anguinus) Mlokovití (Salamandridae) Axolotl mexický (Ambystoma mexicanum) 8

Čolek pruhovaný (Ommatotriton vittatus) Trnočolek šanjing (Tylototrion shanjing) Úhoříkovití (Amphiumidae) Mertenziela kavkazská (Mertensiella caucasica) Mločíkovití (Plethodontidae) Úhořík tříprstý (Amphiuma tridactylum) 9

Mločík Jordanův (Plethodon jordani) Mločík italský (Hydromantes italicus) Leiopelmovití (Leiopelmatidae) r. Ascaphus Žáby (Anura) r. Leiopelma Ropuškovití (Alytidae) Ocasatka americká (Ascaphus truei) 10

Pipovití (Pipidae) Ropuška starostlivá (Alytes obstetricans) Americké blatnice (Scaphiopodidae) Pipa americká (Pipa pipa) Pablanicovití (Megophryidae) Blatnice americká (Scaphiopus couchi) 11

Mahénkovití (Sooglosidae) Sooglosus, Sechellophryne Nasikabatrachus Pablatnice nosatá (Megophrys nasuta) Paropuchovití (Myobatrachidae) Nasikabatrachus sahyadrensis Paropucha krtkovitá (Myobatrachus gouldii) Tlamorodka zázračná (Rheobatrachus silus) 12

Chůvničkovití, Vakorosničkovití (Hemiphractidae) Chůvnička chobůtkatá (Hemipractus proboscideus) Rosněnkovití (Centrolenidae) Rosněnka průsvitná (Centrolenella prosoblepon) Rosničkovití (Hylidae) Listovnice červenooká (Agalychnis callidryas) 13

Rosnice siná (Litoria caerulea) Víčkovnice yucatánská (Triprion petasatus) Rohatkovití (Ceratophrynidae) Rohatka ozdobná (Ceratophrys ornata) Pralesničkovití (Dendrobatidae) Vodnice posvátná (Telmatobius culeus) 14

Ropuchovití (Bufonidae) Pralesnička drobná (Dendrobates pumilio) Ropucha obrovská (Rhinella marina) Atelopus proměnlivý (Atelopus varius) Parosničkovití (Microhylidae) Parosnička rajská (Dyscophus antongii) 15

Skokanovití (Ranidae) Veleskokan goliáší (Conraua goliath) Létavkovití (Rhacophoridae) Létavka šíronohá (Rhacophorus reinwardtii) 16