Inflace a nezaměstnanost. Inflace



Podobné dokumenty
Inflace a nezaměstnanost představují dva projevy makroekonomické nerovnováhy.

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

Obsah. Inflace. Inflace Měření, typy, příčiny inflace Phillipsovakřivka Dopady, protiinflační politika Řízení inflace v ČR.

Základy makroekonomie

Inflace. Inflace. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer ( Měření inflace

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

NEZAMĚSTNANOST, INFLACE

obsah Cenová hladina index spotřebitelských cen (CPI) PŘEDNÁŠKA č. 5 Inflace

A) Obecná míra nezaměstnanosti. B)Podíl nezaměstnaných osob. C)Míra harmonizované nezaměstnanosti. Měření nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

11 Inflace a metody jejího léčení

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

Ekonomika Inflace

Inflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu

Inflace. Mojmír Sabolovič. Katedra finančního práva a národního hospodářství

Nezaměstnanost. Makroekonomie I. Opakování. Příklad. Řešení. Nezaměstnanost. Téma cvičení. Nezaměstnanost, Okunův zákon

Nástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Základy ekonomie. Inflace a nezaměstnanost

Národní hospodářství seminář JUDr. Bc. Libor Kyncl, Ph.D. podzim Vyjadřování národohospodářských jevů a procesů

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje..

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M ročník (VI/2 EU OPVK) Matematické praktikum 8. roč.

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Makroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

CZ.1.07/1.5.00/ Ukazatele národního hospodářství. Ing. Gabriela Bendová Karpytová. Národní hospodářství

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

INFLACE.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Inflace. Ing. Dagmar Palatová.

Makroekonomická predikce (listopad 2018)

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Inflace a měna. Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové

AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI

Název materiálu: ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne:

Inflace. Průvodce inflací pro rok 2014

Makroekonomie I. Nezaměstnanost. Varianty Phillipsovy křivky. Co důležité z minulé přednášky. Základní problematika

1. Charakteristika inflace 2. Měření inflace 3. Typy inflace 4. Důsledky inflace 5. Phillipsova křivka 6. Protiinflační politika

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace

Soukup str. 389 záporná produkční mezera ekonomika je v recesy. π=2% CB zvyšuje úroky

EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST

Nezaměstnanost ve světě

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Makroekonomie I. Nezaměstnanost. Varianty Phillipsovy křivky. Co důležité z minulé přednášky. Základní problematika

Inflace versus nezaměstnanost. Phillipsova křivka a její hospodářsko-politické implikace

Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce

Obsah. Hospodářský cyklus. Hospodářský cyklus Fáze HC, příčiny HC Druhy HC, dopady a indikátor HC Sektory národního hospodářství

Shrnutí z učebnice Makroekonomie Pavelka (III)

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W.

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

Hospodářská politika

Trh výrobních faktorů

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

Model AD AD- -ASS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly

Makroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení.

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

Cíle hospodářské politiky. Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

b) β = γ.(b/h) β= 1,2 c) Y = d)y =1700, centrální banka by musela zvýšit nabídku reálných peněžních zůstatků na 625 mld

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

Světová ekonomika. Měření a interpretace základních ekonomických proměnných

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

9 Trh práce a nezaměstnanost

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně

Transkript:

= projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování míry inflace Měření inflace Míra inflace je definována jako tempo růstu cenové hladiny. Cenová hladina představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v běžném období ve srovnání s cenami předchozího období. Nejčastěji se k vyjádření cenové hladiny používá: 1) Index spotřebitelských cen (CPI) Cenová hladina vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru (koše) spotřebních výrobků a služeb spotřebovaných průměrnou domácností (energie, doprava, potraviny). Současná inflace v ČR je 1,2%. 2) Index cen výrobců (PPI) Cenová hladina vyjádřena jako průměrná úroveň cen průmyslových výrobců (suroviny, polotovary). 1

Vykazuje se zvlášť za odvětví: průmysl (+2,6%), stavebnictví (-0,3%), zemědělství (+21,1%) a tržní služby (-1,2%). 3) Deflátor HDP (HNP) Košem jsou v tomto případě všechny statky (výrobky a služby) v dané ekonomice. Dělení inflace podle příčiny vzniku 1. Inflace tažená poptávkou (poptávková inflace) Je způsobena pozitivními poptávkovými šoky, pokud se současně odpovídajícím tempem nezvyšuje potencionální reálný produkt nebo neklesají ceny vstupů. Růst poptávky je v tomto případě větší než růst nabídky. Některé příčiny: 1) Nadměrné investiční výdaje (+ účinek investičního multiplikátoru) 2) Rychlý růst nominálních mezd 3) Úvěrová expanze 4) Snížení daní 5) Zvýšení státních výdajů 2. Inflace tlačená náklady (nákladová inflace, nabídková inflace) K impulsu dojde na straně nabídky. Dojde k ní, když skutečný produkt je nižší než potencionální. Důvodem je zvýšení nákladů, které se projeví jako posun křivky agregátní nabídky nahoru. 2

Některé příčiny vzniku nákladové inflace: 1) Nedokonalá konkurence - firmy mají vliv na tržní ceny (monopol, oligopol) 2) Růst mezd - odbory prosazují zvyšování mezd, to se odráží v celkových nákladech 3) Politické vlivy - mohou vyvolat zdražení některých dovážených surovin 4) Růst cen surovin (ropy) Oba typy inflace se často doplňují, čímž vzniká tzv. setrvačná inflace (růst cen surovin vyvolá zdražení, lidé poté vyžadují vyšší mzdy, aby měli "za co nakupovat" ) Dělení inflace podle tempa růstu 1. Mírná inflace (plíživá) Míra inflace je řádově jednociferná. 2. Pádivá inflace (cválající) Ceny rostou dvou či trojcifernými tempy (20,100,200 %). Jestliže se pádivá inflace plně rozvine, vznikají vážné hospodářské poruchy. 3. Hyperinflace Extrémní případ. Tempo růstu cen je obrovské (např. v Německu 1920-1923). Peníze přestávají plnit roli platidla a lidé se vrací k barterovým obchodům. Dělení inflace podle očekávání 1. Anticipovaná = očekávaná, nepůsobí velké komplikace 2. Neanticipovaná = neočekávaná Dělení inflace podle očekávání 1. Otevřená zjevná, můžeme ji měřit 2. Skrytá nezachycená měřením, možné důvody: - změna koše, např. rychle rostou ceny nezbytných věcí, lidé omezují nákup luxusních surovin (jejich ceny ale rostou pomalu) - snižuje se kvalita statků v koši při neměnné ceně, - v koši nejsou zahrnuty nové statky. 3. Potlačená není patrná na první pohled, např. jsou zmražené ceny, projevuje se ale jinak nedostatek zboží na trhu -> černý trh. Důsledky inflace Znehodnocení úspor (aktiva v hotovosti jsou znehodnocena) Přerozdělování bohatství v ekonomice (inflace výhodná pro dlužníky) Utlumení ekonomické aktivity Možnosti protiinflační politiky 1) Regulace cen - cenový růst povolen, jen pokud je prokazatelně dán růst nákladů. 2) Omezení růstu nominálních mzdových sazeb (je-li jejich růst vyšší než růst produktivity práce). 3

Nezaměstnanost V ekonomice se vyskytují tři druhy osob: 1) Zaměstnaní = obyvatelstvo, které má placené zaměstnání a sebezaměstnání 2) Nezaměstnaní (U) = nemají placená zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit. Jde o osoby starší 15ti let schopné a ochotné pracovat. 1) + 2) = Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (L), tj. pracovní síla dané země. 3) Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo = studenti, penzisté, rentiéři, ženy v domácnosti, tedy ti, kteří nesplňují podmínky předchozích skupin. Nezaměstnanost v ČR je v současnosti 8,5%. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost je způsobená ukončením jednoho zaměstnání a způsobená prodlevou nástupu do jiného nebo tím, že daná osoba práci nehledá. Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká, pokud si daný člověk nemůže najít práci, ač se o to snaží. 4

Neoklasický přístup Keynesiánský přístup Plná zaměstnanost - odpovídá úrovni potenciálního produktu - neznamená to, že všichni jsou zaměstnaní - existuje přirozená míra nezaměstnanosti Druhy nezaměstnanosti 1) Frikční nezaměstnanost Vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu. Dokonce, i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde vždy určitá fluktuace - lidé, kteří hledají zaměstnání po absolvování školy, nebo se stěhují do jiného města, ženy se mohou vracet do práce poté, co měly děti. Protože frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé, nebo shánějí lepší zaměstnání, má se obvykle za to, že jsou nezaměstnaní "dobrovolně". 2) Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Díky tomu se často setkáváme s nerovnováhami u jednotlivých povolání nebo oblastí, protože určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají. Např. těžební oblasti, kde jsou převážně pracovníci školení pro důlní činnost, která je pro jiné obory nepoužitelná. 3) Cyklická nezaměstnanost Vzniká, je-li celková poptávka po práci nízká. Jestliže se celkové výdaje a produkt snižují, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky všude. Tento stav nastává zejména v období hospodářské recese (pokles výkonu ekonomiky). Ekonomický dopad nezaměstnanosti Vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože ekonomika nevytváří tolik, kolik je schopna. To kvantifikuje tzv. Okunův zákon. Okunův zákon říká, že na každá 2 %, o něž HDP poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %. 5

Politika jejího snižování Jsou používány vládní zásahy dvojího typu - aktivní a pasivní. Pasivní - zmírňuje se dopad nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti Aktivní - je snaha snížit nezaměstnanost např. pomocí rekvalifikačních kurzů, podporou migrace. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností - Phillipsova křivka Phillipsova křivka ukazuje vztah inflace (cenové hladiny) a nezaměstnanosti. Předpokládá, že se nemění setrvačná míra inflace. Pokud zůstává setrvačná inflace stabilní, vyjadřuje Philipsova křivka zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností. Posun krátkodobé Phillipsovy křivky Zvýší-li se setrvačná míra inflace, posune se krátkodobá Phillipsova křivka vzhůru. Při poklesu setrvané inflace se křivka posune dolů. 1) v bodě A je míra nezaměstnanosti na přirozené úrovni. Skutečná i setrvačná míra inflace jsou stabilní. 2) expanzivní politikou snížíme míru nezaměstnanosti pod její přirozenou míru za cenu zvýšení míry skutečné inflace. Posune se tedy po krátkodobé křivce z A do B. 3) Zvýšení skutečné míry inflace vyvolá růst setrvačné inflace. Dojde k posunu křivky vzhůru. 4) Pokud by stát udržoval nezaměstnanosti pod přirozenou mírou, křivka by se neustále posunovala vzhůru a inflace by se zrychlovala. 5) Po určité době musí vláda přejít k restriktivní politice. Nezaměstnanost se vrátí ke své přirozené míře, avšak při vyšší inflaci z C do D Závěry Phillipsovy křivky: a) Snaha vlády udržovat nezaměstnanost pod její přirozenou mírou vyvolá zrychlující se inflaci b) Zrychlující se inflace nakonec donutí vládu rezignovat na tento cíl a nezaměstnanost vrátí na přirozenou míru, avšak při vyšší míře inflace. c) Snížit setrvačnou inflaci může vláda zvýšením nezaměstnanosti nad její přirozenou míru 6

Nejlepší stabilizační politikou vlády je udržování míry nezaměstnanosti na její přirozené míře při nízké úrovni setrvačné inflace. 7