Sešit pro laboratorní práci z biologie

Podobné dokumenty
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí listu. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Praktické cvičení č. 12.

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)

Sešit pro laboratorní práci z biologie

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

MORFOLOGICKÁ STAVBA LISTU

ROSTLINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky, stavbou a dělením rostlin.

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

9 Seznam příloh. Příloha č. 1. Dotazník zjišťující přípravu učitele na vyučovací hodinu. Příloha č. 2. Zadání didaktického testu

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Biologie 26 List vnitřní stavba, typy čepelí, přeměny listů, význam

Vegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Praktické cvičení č. 11.

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

BOBOVITÉ (FABACEAE) pracovní list

Stromy a keře - list č. 1

Krytosemenné rostliny

Základní charakteristika

Biologie - Kvinta, 1. ročník

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: VY_32_inovace/7_402

KOŘENIct5- Vytvořila: Mgr. Pavlína Kapavíková

Rostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón:

Orgány rostlin. VEGETATIVNÍ ORGÁNY Mezi vegetativní orgány patří kořen, stonek a list (1). Orgány rostlin

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE

SROVNÁNÍ DVOUDĚLOŽNÝCH A JEDNODĚLOŽNÝCH ROSTLIN

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER27 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se růstem a rozmnožováním kvetoucích rostlin. Materiál je plně funkční

ROSTLINNÉ ORGÁNY JEHLICE JEHLIČNANŮ

BOBOVITÉ (FABACEAE) metodický list. překresleno podle Kubáta (1998) překresleno podle Kubáta (1998)

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

ŽIVOT ROSTLIN Anotace: Autor: Jazyk: Očekávaný výstup: Speciální vzdělávací potřeby: Klíčová slova:

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Šablona č Přírodopis. Krytosemenné rostliny

ROSTLINY VY_12_INOVACE_PRV

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Stromy. Řešení. Pracovní list

Bobovité (Fabaceae) /čti fabácé/

KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Vnější stavba listu. pracovní list pro laboratorní cvičení. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

ROSTLINNÁ PLETIVA. Praktické cvičení z biologie C05. Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav

Historie mikroskopu. 1 Přílohy. 1.1 Příloha 1: Prezentace k laboratorní práci. Mikroskop

Martina Bábíčková, Ph.D

Mate ská kola, Základní kola a D tský domov, Ivan ice, iroká 42

VYUŢÍVÁNÍ PŘÍRODNIN ČLOVĚKEM (pracovní část ke IV. přednáškovému bloku)

Název: VNITŘNÍ STAVBA LISTU

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

HVĚZDNICOVITÉ (ASTERACEAE) v širším pojetí

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Stavba kořene. Stavba kořene

Pracovní listy pro projekt Křížem krážem Botanickou zahradou hl. m. Prahy

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Autor: Katka Téma: pletiva Ročník: 1.

Rakytník řešetlákový. VY_52_INOVACE _102 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda 2 Vzdělávací obor: Přírodopis 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Zoologie

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - Kořen 1. Základ kořenu v zárodku jednoděložných a dvouděložných rostlin

VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika

ROSTLINNÉ ORGÁNY KVĚT, PYLOVÁ ZRNA

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Tematická oblast: Morfologie a klasifikace rostlin (VY_32_INOVACE_01_1)

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU

Název materiálu: Stonek

Živé organismy. Člověk Ostatní živočichové Rostliny Houby

VY_32_INOVACE_ / Plavuně, přesličky a kapradiny

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

PROJEKT: OP VK Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Stavba stonku. Stavba stonku

KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY

Martina Bábíčková, Ph.D

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Transkript:

Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: List morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002 projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

LIST (Phylloma) Je to postranní, většinou zelený orgán cévnatých rostlin. Na rozdíl od kořene a stonku má omezený růst. U semenných rostlin rozeznáváme 3 druhy listů: 1. děložní listy 2. pravé asimilační listy 3. listeny Obrázek č. 1: listové formace na rostlině: 1 listy přeměněné na květní části, 2 listeny 3 asimilační list, 4 děložní lístky

I. Děložní listy jsou zárodeční listy, kterých základ se tvoří v klíčku semene. Rostliny se dle počtu děložních lístků mohou rozdělit takto: a) jednoděložné b) dvouděložné c) s více dělohami u nahosemenných rostlin (jehličnany) Obrázek č. 2: klíčící rostliny a jejich děložní lístky: 1. jednoděložná rostlina 2. dvouděložná 3. jehličnan víceděložná rostlina

II. Asimilační (pravé) listy jsou základní orgány fotosyntézy a transpirace. V nich také probíhá intenzivní dýchání. Asimilační listy se skládají z těchto částí: a) řapík (může chybět, zejména u jednoděložných zde jsou listy přisedlé) b) čepel tvoří podstatnou část listu. Podle utváření rozlišujeme listy jednoduché a složené buď zpeřené, nebo dlanitě složené listy Pro třídění je důležitý i znak okraj čepele (celokrajný, pilovitý, ) U některých druhů na základně listů bývají i palisty (vikev, hrách, violka). U jabloní bývají opadavé, u některých druhů jsou modifikovány do podoby trnů (akát). Obrázek č. 3: typy listů A) list jednoduchý B) lichozpeřený C) dlanitě složený list 1 čepel 2 žilnatina 3 řapík 4 palisty List má stranu svrchní i spodní, svým tvarem mohu být rozmanité, někdy na jedné rostlině vidíme různé tvary listů (např. břečťan, mochna sedmilistá, topol bílý). Tento jev označujeme heterofylie.

Obrázek č. 4: příklady tvaru čepele listu 1 jednoduchý nedělený, 2 peřenolaločný, 3 peřenoklanný, 4 peřenosečný, 5 dlanitolaločný, 6 dlanitoklanný Uspořádání cévních svazků žilek označujeme žilnatina, může mít různé tvary. Nejstarším typem je vidličnatá žilnatina u jinanu. Žilnatina zpevňuje listy a navazuje na systém cév na stonku. Obrázek č. 4: žilnatina 1 souběžná, 2 zpeřená, 3 dlanitá Obrázek č. 5: schéma postavení listů na stonku 1 přízemní růžice, 2 listy střídavé, 3 listy vstřícné, 4 listy přeslenité

Podle toho, jakým způsobem vyrůstají listy z uzlin na stonku, lze rozlišit postavení listů na stonku střídavé, vstřícné a přeslenité. Většina listů má svrchní a spodní stranu jsou to listy dvoulící, ale některé mají srostlé okraje (cibule, kosatec) jednolící listy. Listová mozaika je uspořádání listů na stonku tak, aby se nejlépe využilo slunečné záření a zároveň, aby si listy nestínili. Tento jev lze dobře pozorovat u některých stromů, např. u lípy a javorů. Vrstvy na příčném řezu listu jsou tyto: 1. jednovrstevná pokožka s průduchy 2. mezofyl, který zahrnuje: a) palisádový parenchym má velký obsah chloroplastů b) houbový parenchym, je zde více mezibuněčných prostor a méně chloroplastů. Jsou zde také sběrné buňky odvádějící asimiláty z mezofylu.

III. Listeny Jsou to redukované útvary, v jejichž úžlabí vyrůstají větve, květy, květenství, Mohou být odlišně vybarvené (bahník, aron, černýš, anthurie, ), mohou vytvářet tzv. zákrov pod květenstvím, úborem hvězdnicovitých (kopretina, slunečnice, ) Obrázek č. 6: toulitka anthurie, typicky vybarvené, většinou červené listeny

Obrázek č. 7: zákrov z listenů u slunečnice Proměny stavby listů modifikace. Další než asimilační funkce u listů je u výtrusných rostlin funkce rozmnožovací, jsou to sporofyly = výtrusnicovité listy a u semenných rostlin se jedná o květy. Příklady dalších proměn funkce konkrétní příklad: trny ochranná akát úponky opěrná fazol, hrách šupiny ochranná dřeviny Využití listů (hospodářský význam): - zelenina (špenát, salát, rukola, ) - léčivé rostliny (řepík, máta, meduňka, ) - koření (tymián, dobromysl, bobkový list, ) - krmivo pro zvířata (píce, seno, ) - pochutina (čajovník, )

Ekologie Vzhled listů může být pozměněn mnoha původci nemocí rostlin. Příčinou mohou být roztoče, hálkotvorný hmyz, plísně, baktérie. Při masivním napadení dochází k omezování funkce listů. Je omezen příjem a výdej dýchacích plynů a tvorba asimilátů. Příkladem je napadení listů stromu druhu Jírovce maďal larvami drobného motýla Klíněnky jírovcové. Dochází k předčasnému usychání listů již v srpnu (viz obr. 8, 9, 10, 11). Tomuto běžnému jevu v našich parcích by šlo zabránit důkladným odstraňováním a spalováním listů, která obsahují vývojová stádia tohoto hmyzu. obrázek č. 8: obrázek č. 9: rozkvetlý Jírovec maďal v květnu napadení klíněnkou není zatím znatelné obrázek č. 10: obrázek č. 11: Jírovec ve skupině stromů na sklonku léta napadení klíněnkou na listech jírovce

Jméno a příjmení: datum: třída: list A Nejdříve si text pozorně přečti, pak zakroužkuj všechny výroky, o kterých si myslíš, že jsou pravdivé, nebo správně doplň, případně podtrhni výrazy. V testu nic neškrtej a nepřepisuj! 1) Zárodeční listy mají především funkci: a) asimilační b) zásobní c) reprodukční d) regenerační 2) Nejvíce chloroplastů je ve vrstvě: a) svrchní pokožka b) spodní pokožka c) palisádový parenchym d) houbový parenchym 3) Opad listů je periodicky se opakující jev, kterým se listnaté dřeviny chrání před: a) intenzivním slunečním zářením v zimním období b) nízkými teplotami c) před nadměrným výparem bez možnosti doplnit ztráty vody d) před poškozením listového parenchymu mrazem 4) Pojmenuj typ listů, které jsou vidět na obrázku pod vznikajícím plodenstvím slunečnice: 5) Jehličnany klíčí a) jedinou dělohou b) dvěma dělohami c) vyšším počtem děložních lístků 6) Vývojově nejstarším typem žilnatiny je: a) rovnoběžná b) vidličnatá c) dlanitá d) zpeřená 7) Jmenuj název rostliny, u které tento nejstarší typ žilnatiny můžeme pozorovat:

Jméno a příjmení: datum: třída: list B Nejdříve si text pozorně přečti, pak zakroužkuj všechny výroky, o kterých si myslíš, že jsou pravdivé, nebo správně doplň, případně podtrhni výrazy. V testu nic neškrtej a nepřepisuj! 1) Žilnatina v listové čepeli má tyto funkce: a) zpevňující b) asimilační c) provětrávací d) vodivá 2) Jestliže z každé uzliny na stonku vyrůstají listy nejméně po třech, označujeme toto postavení listů: a) zpeřené b) hvězdicovité c) vstřícné d) paprskovité e) přeslenité 3) Heterofýlie se označuje českým názvem: a pozorujeme ji u rostlin: a) jabloň b) topol c) vrba d) jírovec e) břečťan f) buk 4) Pojmenuj všechny listové formace na obrázku rostliny: 5) Vysvětli přesně termín listová mozaika! 6) Doplň ke každému příkladu hospodářského významu listu jeden konkrétní příklad rostliny: a) listová zelenina. b) koření. c) pochutina. d) léčivá rostlina. 7) Sporofyly (výtrusnicové listy) jsou specializované listy u výtrusných rostlin určené k: a) rozmnožování b) ke zvýšení asimilace c) opěrné listy d) ochranná funkce

Metodické poznámky Pracovní listy je vhodné zadat k samostudiu až po výkladu učiva Listy rostlin. Časově postačí 15 20 minut pro samostatnou práci viz zadané úkoly. Test uvedený jako příklad kontrolních otázek k probranému učivu je dobré použít až následující hodinu. K vypracování postačí 10 minut. Řešení testu: A 1) b 2) c 3) c 4) listeny 5) c 6) b 7) Jinan dvoulaločný B 1) a, d 2) e 3) různolistost b, e 4) 1 květní části, 2 listeny, 3 asimilační list, 4 děložní lístky 5) Uspořádání listů na stonku tak, aby si co nejméně stínily a co nejlépe využili sluneční energii. 6) a špenát, salát, kapusta, zelí, b tymián, majoránka, dobromysl, c čajové lístky d meduňka, máta, 7) a

Použita literatura: KINCL, L., KINCL, M., JARKLOVÁ, J. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. 4. vyd. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-71-68-947-5. SPOHNOVÁ M., GOLTE-BECHTLEOVÁ, M. Co tu kvete? Květena střední Evropy, 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k.s. Knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-2479-4. DEYL M., HÍSEK K. Naše květiny. 3. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80 200-0940-X. Zdroje obrázků: Obrázek č. 6: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:anthuriumandraenum2.jpg, 11. 1. 2013 obrázek č. 7: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:sunflower_head_snack.jpg 11. 1. 2013 všechny ostatní obrázky a fotografie autor MVDr. Alexandra Gajová