Škůdci obilnin, luskovin a pícnin - ekologická ochrana proti nim I. Doc. ing. Jiří Rotrekl, CSc. Zemědělský výzkum, Troubsko

Škůdci obilnin, luskovin a pícnin - ekologická ochrana proti nim I. Doc. ing. Jiří Rotrekl, CSc. Zemědělský výzkum, Troubsko

Škůdci obilnin

drátovci bejlomorka sedlová larva hrbáče osenního křísek polní kohoutek modrý zelenuška žlutopásá bzunka ječná plodomorka pšeničná mšice v klasu obaleč obilní vrtalka ječná třásněnka spp. Potenciální škůdci obilnin

Hrbáč osenní - Zabrus tenebrioides brouk je 14 až 17 mm, larva je bělavá s tmavohnědou až černou hlavou a předohrudí a na vrchní straně ostatních hrudních a zadečkových článků má hnědá políčka - dorostlé larvy jsou až 30 mm dlouhé brouci se živí květy a později i zrny v mléčné zralosti larvy mají v blízkosti rostlinek kolmé chodbičky, kde se ukrývají ve dne a v noci provádí žír na listech listy rozžvýkají a vysají často jsou vtaženy do chodbiček žír na podzim a na jaře poznáme dle specificky rozžvýkaných listů připomínají koudel larva a brouk hrbáče osenního

Hrbáč osenní - škodlivost a ochrana hlavní škody na jaře, kdy poškodí jedna larva asi 25 mladých rostlin škody lokální jižní Morava a několik lokalit v Čechách hospodářské škody hrozí v místech výskytu po mírném, suchém podzimu a mírné zimě OCHRANA - prevence proti tomuto škůdci je založena na důsledném dodržování osevních postupů, zejména nepěstovat opakovaně po sobě ozimy - obilniny střídat s luskovinami a řepou odstraňovat výdrol obilnin a pýr komůrka larvy hrbáče osenního ozimá pšenice poškozená žírem hrbáče

Mšice na obilninách mšice střemchová Rhopalosiphon padi je tmavě zelená až olivově hnědá, 1,7 až 2,2 mm velká mšice. konec zadečku je často červenohnědý kyjatka osenní Sitobium avenae je mšice se štíhle vřetenovitým tvarem těla, 2,2 až 3,3 mm velká, zelené barvy, zřídka světle hnědá, ale typicky černými sifunkuly

Mšice v klasech pšenice kyjatka osenní-sitobion avene mšice střemchová-rhopalosiphon padi

Mšice na obilninách kyjatka travní Metopolophium dirhodum je mšice bledě zelené barvy, včetně sifunkulí o velikosti 2,2 až 3,6 mm VÝVOJ mšic mšice střemchová - primárním hostitelem je střemcha - zde na jaře způsobuje svinování a odumírání listů - letní generace žijí na obilninách, nejčastěji mezi listovými pochvami, na dolních částech čepelí listů, v klasech a latách - způsobují bělání klasu. kyjatka osenní - přezimuje ve stadium vajíčka v paždí pupenů na druzích rodu Rubus a Rose - většina populace se vyskytuje na klasech. kyjatka travní - má obdobný vývoj jako předešlý druh - primární hostitelskou rostlinou je růže - vyskytuje se výlučně na listech.

Mšice na obilninách - škodlivost Přímé škody mšice poškozují rostliny sáním, které způsobuje žluté skvrny na posátých místech, kroucení a usychání listů, snižují hmotnost a jakost zrna a jeho potravinářskou, sladovnickou a osivářskou kvalitu Nepřímé škody mšice jsou přenašeči viróz (BYDV - virová zakrslost ječmene) medovice, kterou vylučují, brání dýchání rostlin a přispívá k rozvoji hub škodlivost mšic se mimořádně zvýšila přenosem viróz zejména na podzim, ale i na jaře mšice v klasu pšenice virová zakrslost ječmene BYDV

Ochrana obilnin před mšicemi HNOJENÍ - porosty nepřehnojované dusíkem a vyváženě hnojené ostatními živinami více mšicemi bývají zpravidla napadeny porosty stresované špatnou výživou anebo suchem v ochraně proti mšicím jako přenašečům virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV) v oblastech s pravidelným škodlivým výskytem tohoto viru je nejúčinnější využívání tolerantnějších odrůd doporučuje se pozdější termín setí a likvidace rezervoárů (zelených mostů), výdrolů a trávovitých plevelů na orné půdě početnost mšic významně snižují predátoři (slunéčka, pestřenky, zlatoočky, střevlíci, pavouci), blanokřídlí parazitoidi a entomopatogenní houby jejich význam je největší v období náletu mšic, kdy mohou oddálit nástup prudkého populačního vývoje mšic, proto je důležitá ochrana a podpora přezimujících populací těchto přirozených nepřátel

predátoři a parazitoidi mšic na obilninách

Křísi na obilninách Na obilí je řada druhů křísů, ale největší význam má křísek polní Psammotettix alienus přezimují vajíčka na jaře se líhnou nymfy infikují se na napadených rostlinách a infekci přenáší uvnitř porostu ozimů později v období migrace dospělců se virus šíří i na jařiny (méně škodlivá) po sklizni obilnin jsou na výdrolech, dochází k další infekci a vývoji druhé generace po migraci na vzcházející ozimy je mohou infikovat aktivita křísů je až do prvních stálejší mrazů zde kladou vajíčka, která přezimují křísek polní křísek žlutohnědý pidikřísek polní pidikřísek Empoasca

Ochrana před křísi vektory viróz preventivními opatřeními nutno snížit výskyt WDV a to přerušení přenosu virů z výdrolu na vzešlé ozimy regulace výdrolu obilnin podmítkou či orbou důležitá je také prostorová izolace, která by vedla k dostatečné izolační vzdálenosti obilnin v jednotlivých letech v oblastech se suchou zimou pozdní výsev ozimů (zejména ozimá pšenice), kdy je nižší aktivita křísků a tedy i jejich migrace pěstování optimálně hustých porostů, regulace trávovitých plevelů na orné půdě, optimální hnojení

Kohoutci na obilninách kohoutek modrý Oulema galleciana celý modrozelený kohoutka černého - Oulema melanopus štít, hruď, břicho a nohy žlutočervené, krovky, hlavu a tykadla modrozelené koncem dubna a začátkem května brouci na obilí samičky kladou vajíčka na líc listů podél nervu larva se vyvíjí 14 dní, pak se kuklí (k.modrý v klasech, k. černý v půdě) kohoutek černý kukla kohoutka modrého kohoutek modrý

Kohoutci na obilninách - škodlivost žír na listech provádí brouci i larvy poškození jsou typické podélné požerky - okénkování na listech larvální stádia kohoutků jsou škodlivější než dospělí brouci napadené rostliny špatně metají a předčasně dozrávají larvy kohoutka při žíru na listu silně napadený porost pšenice požerky kohoutka na listu pšenice

Kohoutci na obilninách - ochrana předpoklad škodlivého výskytu více jak 30-70 brouků na 100 smyků od konce dubna do poloviny května (příznivé podmínky) k přemnožení přispívá suché a teplé počasí v době kladení vajíček, tj. v květnu a začátkem června práh škodlivosti: 0,6 0,7 vajíček a larev na jednu odnož při vysokém výnosu u potravinářské pšenici a sladovnického ječmene se práh snižuje na 0,3 a více vajíček a larev na jednu odnož vajíčka a dospělec kohoutka černého larva kohoutka

Ochrana obilnin před kohoutky prevencí proti škodlivosti kohoutků jsou zapojené porosty a harmonické hnojení dusíkem. využívat odrůdy s vyšší polní odolností tj. úzkolisté odrůdy, s tuhými listy než odrůdy širokolisté s měkkými listy vyšší polní odolnost mají odrůdy s vysokým počtem trichomů na jednotku plochy rozdíly jsou mezi odrůdami také ve schopnosti kompenzace poškození - nízkou schopnost tolerance mají rané odrůdy, vysokou schopnost kompenzace mají pozdní odrůdy vajíčka i larvy kohoutků jsou požírány celou řadou predátorů, ale přirození nepřátelé nejsou schopni mimo okrajového efektu snížit hospodářskou škodlivost

Škůdci kukuřice

Potenciální škůdci kukuřice

Kovaříkovití brouci - bionomie samičky kladou vajíčka do půdy (vlhké a s velkým množstvím organické hmoty) larvy se první rok živí humusem až později ožírají podzemní části rostlin vyskytují se ohniskově a v jarním období ve vrchních vrstvách půdy, později migrují do hloubky v závislosti na teplotě a vlhkosti půdy vývoj trvá 3 až 5 let přezimují brouci a několikrát i larvy po dokončení vývoje si v červnu dělají v půdě komůrky, kuklí se, líhnou se brouci, kteří vyletují až příští rok rod Agriotes

Kovaříci dospělí jedinci Agriotes lineatus kovařík obilní Agriotes obscurus kovařík tmavý Agriotes ustulatus kovařík začoudlý

Signalizace výskytu drátovců půdní výkopky o velikosti 50 x 50 x 40 cm - 8 až 12 sond rovnoměrně na pozemku metoda návnad - odplevelená ploška, trojúhelník 60 x 60 x 60 cm do vrcholů návnada (hrst naklíčené pšenice, slunečnice aj.), černá fólie, kontrola za 4 až 5 dní odkrytá a uzavřená past na drátovce předklíčená návnada

Opatření k regulaci drátovců rostliny citlivé k poškození od kovaříků vysévat s odstupem 1 2 roky intenzivně obdělávat půdu v období aktivity larev v povrchových vrstvách půdy, tj. v dubnu až červnu a v září až říjnu podmítka negativně ovlivňuje početnost drátovců - redukované zpracování půdy podporuje výskyty larev zaplevelení plodiny, zejména jednoděložnými plevely, podporuje kladení vajíček kovaříka začoudlého v období od června do července, proto likvidace výdrolu obilnin hnojení dusíkatým vápnem může snížit populaci larev 2 3 kovaříci rodu Agriotes upřednostňují kyselé půdy před zásaditými zvyšování hodnot ph půdy vápněním přispívá ke snižování početnosti larev kovaříků. při opakovaných škodách na citlivé plodiny upravit osevní postup tak, aby citlivá plodina následovala na plodinách, do kterých dospělci nekladou vajíčka, například luskoviny

počet drátovců na m2 Vliv zpracování půdy na výskyt drátovců Vliv zpracování půdy na výskyt drátovců 70 68 60 50 43 40 30 12 varianta orba varianta minimalizace 20 1 12 10 0 2004 0 3 2005 roky 6 2006 0 2007 9 Celkem varianta minimalizace varianta orba

Bzunka ječná Oscinella frit černá lesklá muška se žlutými nohami a červenými očima, 3 mm imaga první generace létají koncem dubna a začátkem května a kladou vajíčka na rostliny do fáze 3-4 listu - larvy zničí vegetační vrchol - imaga 2.generace létají od konce června až do zrání obilek a kladou vajíčka za pochvy mladých listů nebo na metající či vymetané klasy - larvy 2.generace se živí na základech kvítků, obilkách, které zasychají - 3.generace létá v srpnu až říjnu a vajíčka kladou na výdrol nebo osení - larvy přezimují uvnitř nebo poblíž srdéček osení bzunka ječná - imago larva bzunky ječné

Bzunka ječná Oscinella frit - poškození POŠKOZENÍ u kukuřice u kukuřice je silně poškozen srdéčkový list a ostatní listy jsou pokroucené, roztřepené, stočené, zvlněné, hlavní výhon bývá zničen nebo potlačen poškození se projeví až po rozvinutí listů ve fázi 6-8 listů škody jsou jen lokální monitoring modré lepové desky nebo modré vodní misky práh škodlivosti 5 % a více poškozených rostlin bzunka dává přednost vlhčímu prostředí a ke škodám dochází především v teplých letech bzunka ječná - imago kukuřice poškozená žírem larev bzunky ječné

Bzunka ječná - symptomy poškození

Bzunka ječná Oscinella frit ochrana ohrožených oblastech pěstovat obilniny na agrotechnicky dobře připravených pozemcích v oblastech s opakovaným škodlivým výskytem provádět co nejranější výsevy jařin a pozdní výsevy ozimů, zakládat hustší porosty redukci počtu rostlin způsobenou larvami 1. a 3. generace lze kompenzovat podporou odnožování, agrotechnickými zásahy, morforegulátory a přihnojením likvidovat hostitelské plevelné trávy jako je pýr přirozenými nepřáteli jsou střevlíci, požírající vajíčka a larvy, a některé druhy parazitujících blanokřídlých zdravá a poškozená kukuřice bzunkou ječnou

Zavíječ kukuřičný- Ostrinia nubilalis - bionomie přezimují housenky ve spodní části lodyhy, na jaře od května do června se kuklí hromadný let motýlů od poslední dekády června do začátku srpna - dva vrcholy náletů v červenci první v první polovině, druhý ve druhé polovině července motýli kladou vajíčka na spodní stranu listů a na stonky motýlům vyhovuje vlhčí a chladnější počasí čerstvě nakladená vajíčka housenka zavíječe kukuřičného

Zavíječ kukuřičný - vývoj a poškození housenky vyžírají chodbičky ve vnitřních pletivech stonků směrem nahoru i dolů v době žní jsou v nejspodnější části lodyhy a zde přezimují zavíječ kukuřičný má u nás obvykle jednu generaci za rok POŠKOZENÍ - ve stéblech a palicích kulovití otvory a chodby o průměru 3 4 mm, v okolí otvorů i v úžlabí listů drť žír housenky ve stonku kukuřice charakteristický žír v palici kukuřice

Zavíječ kukuřičný škodlivost Škody způsobené zavíječem na kukuřici jsou dvojího typu: a) přímé žír housenek ve stéblech a palicích oslabuje rostlinu, poškozuje palici, dochází ke nižšímu výnosu zrna i zelené hmoty následkem žíru se snadno láme zeslabený stonek kukuřice, což má za následek značné ztráty při sklizni mohou dosahovat až 30 % žír housenky zavíječe kukuřičného zlomená rostlina pod palicí

Zavíječ kukuřičný škodlivost b) nepřímé škody kukuřice poškozená žírem housenek je následně napadána houbovými chorobami, převážně druhy rodu Fusarium, které jsou producenty mykotoxinů mykotoxiny jsou sekundárními metabolity houbových patogenů s různou úrovní toxicity pro teplokrevné živočichy, které mohou způsobovat ztráty v chovech hospodářských zvířat zdravá a napadená palice - rod Fusarium tímto se zavíječ stal významným škůdcům i kukuřice pěstované ke krmení

Způsoby ochrany před zavíječem kukuřičným pěstování kukuřice po kukuřici i pěstování kukuřice v bezprostředním sousedství kukuřice v minulém roce vede k vyšší populační hustotě zavíječe neponechávat nesklizenou slámu na poli přes zimu pro redukci výskytu je třeba místo minimalizace zpracování půdy provádět hlubokou orbu nejvýznamnější redukce populace zavíječe se dosáhne v kombinaci orby s dokonalým rozdrcením posklizňových zbytků drcení je nutno provést co nejdříve po sklizni co nejnižší výška strniště je další významnou zásadou ochrany vůči zavíječi další alternativou v pěstování je využití geneticky modifikovaných hybridů kukuřice tzv. Bt-kukuřice

Způsoby ochrany před zavíječem kukuřičným z polyfágních predátorů se na regulaci vajíček a housenek zavíječe kukuřičného podílejí zejména slunéčka, zlatoočky a dravé ploštice ze specifických parazitoidů jsou nejvýznamnější přirozeně se vyskytující blanokřídlí vaječní parazitoidi drobněnky rodu Trichogramma, a zejména kuklice z řádu dvoukřídlých rodu Lydella (čeleď Tachinidae). biologická ochrana je možná buď přípravky na bázi Bacillus thuringiensis spp. kurstaki nebo přípravky na bázi vaječných parazitoidů povoleno je použití vaječných parazitoidů rodu Trichogramma (drobněnky) přípravky: Trichocap (T.brassicae) Trichoplus (T.evanscens + T. pintoi) TrichoLet (T.evanscens) kapsle s kuklami parazitoidů se aplikují ručně v období počátku kladení vajíček zavíječe-některé z preparátů je nutno aplikovat 2 distributor přípravku sleduje termíny líhnutí motýlů a podle toho dodává přípravek pěstitelům nebo zajišťuje aplikaci přípravku

larvy kukly Bracon brevicornis imago Drobněnka rodu Trichogramma kuklice rodu Lydella

Bázlivec kukuřičný - Diabrotica virgifera virgifera sameček samička

husí krk poškození kořenů Bázlivec kukuřičný kukla žír dospělců sameček larva životní cyklus vajíčka samička s vajíčky

celkový počet brouků na feromonových lapácích Vzrůstající početnost bázlivce kukuřičného na pěti lokalitách jižní Moravy v letech 2006 až 2013 9000 8250 8000 6670 7252 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1062 1413 2711 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1000 0 44 213 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1 jednotlivé roky sledování na pěti lokalitách

ŠKODLIVOST LAREV husí krky způsobené žírem larev zničený kořenový systém žírem larev bázlivce

Významné požerky bázlivce kukuřičného na listech a latách kukuřice

žír bázlivců na bliznách kukuřice

žír bázlivců v zrnech kukuřice

Bázlivec kukuřičný - ochrana Genetická ochrana - využití geneticky modifikované (GM) kukuřice, tzv. Bt-kukuřice základem agrotechnické ochrany kukuřice proti bázlivci je střídání kukuřice v osevním postupu početnost bázlivce kukuřičného je dvakrát až třikrát vyšší na lokalitách, kde se pěstuje kukuřice po kukuřici střídání plodin by mělo být upřednostňováno, neboť jde o vysoce účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému vhodnou předplodinou pro kukuřici jsou zapojené plodiny, jako jsou obilniny, kde samičky nemají vhodné podmínky ke kladení vajíček hluboká orba přispívá k redukci populace bázlivce kukuřičného, naopak redukované zpracování půdy vede ke zvýšení početnosti bázlivce v Evropě nemá bázlivec kukuřičný významné specifické přirozené nepřátele, kteří by byli schopni významně regulovat jeho počty

počet brouků na feromonový lapák Srovnání početnosti na lokalitách s kukuřicí pěstovanou v monokultuře a v osevním postupu v letech 2006 2013 2500 2000 1500 1000 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 500 0 Žabčice Troubsko