Ichtyologický průzkum Rokytky pod Smetankou

ENVICONS s.r.o. Hradecká 569, 533 52 Pardubice - Polabiny IČ 275 600 15 DIČ CZ 275 600 15 info@envicons.cz www.envicons.cz Ichtyologický průzkum Rokytky pod Smetankou Závěrečná ryb Červenec 2013 ENVICONS s.r.o. tel/fax: +420 466 531 787 mobil: +420 724 708 680, +420 725 135 894 info@envicons.cz www.envicons.cz ID datové schránky 9vm4b4e Bankovní spojení ČS, a.s., č.ú. 3651722/0800

Objednatel: Hlavní město Praha Se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1, 110 01 Zpracovatel: ENVICONS, s.r.o. Hradecká 569 533 52 Pardubice IČ: 275 60 015 DIČ: 275 60 015 Zodpovědná osoba: Ing. Lukáš Řádek, jednatel a ředitel společnosti Osoba odborně zajišťující veřejnou zakázku: RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. 2 / 10

1. Zadání a metodika práce Město Praha v současnosti připravuje projekt na revitalizaci úseku říčky Rokytky v Hrdlořezích, na lokalitě Smetanka. Protože z daného úseku Rokytky dosud nebyly k dispozici údaje o skladbě rybí obsádky, zadalo si Město Praha provedení ichtyologického průzkumu. Výsledky a závěry průzkumů jsou předmětem této zprávy. Zjištěné aktuální údaje o rybí obsádce budou v budoucnu porovnány s podobnými údaji po provedených revitalizačních zásazích. Tím bude možno na konkrétních ichtyologických datech vyhodnotit efektivitu provedených revitalizačních opatření. Cílem průzkumů tedy bylo získat jasnou představu o druhové skladbě rybího společenstva zájmového úseku Rokytky, o poměrném zastoupení a o velikostní struktuře populací ryb. Průzkum rybího společenstva říčky Rokytky byl proveden za použití benzínového elektrolovného zařízení typu FEG 1500 společnosti EFKO- Elektrofischfanggeräte GmbH. Lov byl prováděn protiproudovým broděním korytem. Vždy byla prolovena všechna vodní stanoviště daného úseku, pokud to technika lovu umožňovala úseky proudné i s klidnou vodou, příbřežní partie i partie volné vody. Délka lovených úseků se pohybovala kolem 50 m. Chycené ryby byly druhově determinovány ihned po jejich ulovení. Všechny ryby byly rozděleny do velikostních kategorií po 5 cm. Tohoroční jedinci (plůdek) byl registrován zvlášť. Odlov prováděla proškolená tříčlenná lovící četa. Průzkum Rokytky probíhal s pověřením příslušné rybářské organizace (Územní svaz Města Prahy) a za dohledu rybářské stráže (pan Miroslav Reiss). Vzhledem k charakteru toku a rozsahu zadání byla metodicky využita tzv. bodová metoda (RPAS random point abundance sampling). Pomocí bodové metody jsou cíleně vybírána prostředí malého plošného rozsahu (rovnajícímu se zhruba ploše akčního proudového pole agregátu). Tyto plochy jsou svou strukturou typické (substrátem břehů a dna, výskytem rostlin, rychlostmi proudění, zastíněním atd.) a charakterizují jednotlivé typy mikrohabitatu. Součtem všech typů mikrohabitatu a příslušných vzorků ryb je následně charakterizován mesohabitat. Výsledkem odlovu jsou početné vzorky s poměrně malým počtem jedinců, avšak s vysokou vypovídací hodnotou. Průzkum ryb byl proveden dne 12.7.2013. Odlov byl realizován celkem na sedmi profilech Rokytky (viz Tab. 1 a Obr. 1) s celkovou délkou toku cca 2 km. Tab. 1: Seznam profilů Rokytky, na kterých byl proveden ichtyologický průzkum Profil Souřadnice 1 50 5'47.651"N, 14 31'21.320"E 2 50 5'41.453"N, 14 31'2.256"E 3 50 5'37.837"N, 14 30'49.256"E 4 50 5'38.397"N, 14 30'36.064"E 5 50 5'45.355"N, 14 30'43.090"E 6 50 5'51.768"N, 14 30'58.880"E 7 50 5'58.654"N, 14 31'19.952"E 3 / 10

Obr. 1: Mapa zkoumaného úseku Rokytky s vyznačením jednotlivých profilů 7 6 1 5 4 3 2 2. Charakteristika zájmového úseku Rokytky Zkoumaný úsek Rokytky vytváří výrazný pravotočivý oblouk, jehož dolní i horní profil lze vymezit železničními mosty (viz Obr. 1). Rokytka zde protéká poměrně málo zastavěným územím Hrdlořez. Její koryto je po celé délce vodohospodářsky upraveno zkapacitněním a opevněním břehů. Zkoumaný úsek lze rozdělit na dva logické podúseky, které se odlišují svými ekologickými poměry. Dolní úsek je vymezen jezem, který byl nedávno přebudován na balvanitý skluz, a koncem vzdutí, jež se nachází přibližně na úrovni lávky pro pěší směrem k ulici U Schodů. Na pravém břehu se zde nachází zahrádkářská osada. Dolní úsek se vyznačuje vzdutím vody, pomalým prouděním a silně uniformním korytem s minimem úkrytů. Převažujícím substrátem dna je zde písek a bahno. Z ichtyologického hlediska je dolní úsek silně degradován. Horní úsek je vymezen koncem vzdutí a železničním mostem (profil č. 1). Na rozdíl od předešlého podúseku zde neexistuje vliv vzdutí příčného objektu. I když i zde plošně převažují pomalu proudící úseky, jsou zde vytvořeny také peřejnaté partie s hrubším substrátem dna (štěrk, menší kameny). Stanovištně je horní úsek celkově pestřejší a nabízí lepší podmínky pro rybí obsádku než dolní, zavzdutý úsek. Proudové a hloubkové poměry jsou na horním úseku mnohem pestřejší. Na celém zkoumaném 4 / 10

úseku Rokytky je šíře koryta velmi málo proměnlivá. Voda v toku nese známky živinového a organického znečištění. 3. Výsledky ichtyologických průzkumů Zájmový úsek Rokytky náleží k mimopstruhovému rybářskému revíru Rokytka 1 (401 008). Revír je vymezen Od ústí do Vltavy až k hrázi rybníka U svaté Markéty pod obcí Královice a na Říčanském potoce až k Podleskému rybníku v Uhříněvsi. Revír však kromě vodního toku zahrnuje také 7 vodních nádrží. Ichtyologickým průzkumem zájmového úseku Rokytky byla zjištěna přítomnost celkem 9 druhů ryb (viz Tab. 1). Odloveno bylo celkem 685 jedinců ryb. Počet druhů ryb zjištěných na jednom profilu se pohyboval v rozmezí 4 až 7. Obecně mezi jednotlivými profily nebyly zjištěny významné rozdíly v druhové skladbě ani v početním zastoupení (relativní početnosti) jednotlivých druhů. Významnější rozdíly byly registrovány mezi profily 1 4 a 5 7, tedy mezi horním a dolním úsekem. V horním úseku - neovlivněném vzdutím byla druhová diverzita i celková početnost ryb vyšší než v dolním úseku, který je ovlivněn vzdutím vody nedávno přebudovaného balvanitého skluzu. Příčný objekt se nachází přibližně v místě profilu č. 7 (viz Obr. 1). Vzdutí vody vytváří v silně regulovaném korytě Rokytky velmi uniformní životní podmínky s konstantní hloubkou, s absencí proudnějších úseků a s nedostatkem úkrytových možností. Tyto faktory jsou také hlavní příčinou nízké druhové početnosti i celkové abundance ryb. Tab. 2: Výsledky ichtyologických odlovů na zájmovém úseku Rokytky Čísla uvádějí relativní zastoupení jednotlivých druhů ryb ve společenstvu (%) český název latinský název 1 2 3 4 5 6 7 plotice obecná Rutilus rutilus 9,7 16,1 10,1 4,5 2,9 12,5 6,7 jelec tloušť Squalius cephalus 10,4 2,8 5,4 22,3 10,5 20,0 perlín ostrobřichý Scardinius erythrophthalmus 1,8 hrouzek obecný Gobio gobio 73,9 76,4 76,1 69,6 82,9 56,3 46,6 cejn velký Abramis brama 0,9 karas stříbřitý Carassius gibelio 0,7 1,9 2,4 5 / 10

kapr obecný Cyprinus carpio 0,6 mřenka mramorovaná barbatula Barbatula 1,6 2,7 3,7 6,2 6,7 okoun říční Perca fluviatilis 3,7 1,9 3,6 0,9 25,0 Celkem druhů 6 6 7 5 4 4 4 Rybí společenstvo zájmového úseku Rokytky je tvořeno eurytopními druhy parmového pásma a doplňkově též pásma cejnového. Rybí obsádka toku je jen minimálně ovlivňována rybářským hospodařením, jelikož do toku nejsou vysazovány žádné ryby a i jejich odlov na udici je díky nízké atraktivitě revíru omezen na minimum (ústní sdělení rybářského strážce). Skladba ryb je však do určité míry ovlivněna pronikáním ryb z vodních nádrží, jež se nachází proti proudu vody (zejména nejbližší a průtočný Kyjský rybník). Na všech profilech Rokytky byl výrazně nejpočetnějším druhem hrouzek obecný (Gobio gobio), který všude představoval více než 50 % všech ulovených ryb. Druhým nejpočetnějším druhem Rokytky je jelec tloušť (Squalius cephalus), jehož početnost však již nikde nepřesahuje 25 %. Třetím běžným zástupcem, přítomným na všech lovených profilech, je plotice obecná (Rutilus rutilus), jejíž relativní početnost dosahuje v průměru kolem 10 %. Doprovodné druhy ichtyocenózy Rokytky představují okoun říční (Perca fluviatilis) a mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula). V toku se vyskytují víceméně pravidelně, avšak nepočetně. Ostatní zjištěné druhy ryb mají svůj původ ve stojatých vodách, v Rokytce však mohou dlouhodobě přežívat a některé se i množit. Jedná se o karasa stříbřitého (Carassius gibelio), kapra obecného (Cyprinus carpio), cejna velkého (Abramis brama) a perlína ostrobřichého (Scardinius erythrophthalmus). Faunistické a ekologické poznámky k zjištěným druhům ryb Plotice obecná (Rutilus rutilus) je druhem bez vyhraněných nároků na prostředí. Stanovištně preferuje stojatou a pomalu tekoucí vodu. Patří k našim nejběžnějším druhům ryb. V zájmovém úseku Rokytky je třetím nejpočetnějším druhem, s prokázanou samoreprodukcí (přítomnost tohoročního plůdku). Jelec tloušť (Squalius cephalus) je rybou bez vyhraněných životních nároků a se značnou tolerancí k znečištění. Jelec je druhým nejhojnějším druhem sledovaného úseku Rokytky. Větší kusy jelců vyžadují úkryty, kterých je však v Rokytce velmi málo, zvláště pak ve vzdutém úseku řeky. Na lokalitě se bez problémů rozmnožuje, plůdek je zastoupen velmi hojně. 6 / 10

Perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) je fytofilní kaprovitou rybou cejnového pásma a zejména stojatých vod zarostlých vegetací. V Rokytce byly na jediném profilu (č. 3) zachyceni tři jedinci perlínů o velikosti 10 15 cm. Zcela jistě se jedná o kusy pocházející ze stojatých vod (rybníků). Hrouzek obecný (Gobio gobio) je malou bentickou rybou z čeledi kaprovitých. Preferuje proudnější úseky s jemnějším substrátem dna (štěrkopísek). Daný úsek Rokytky lze označit za hrouzkovou vodu. Hrouzek je zde suverénně nejpočetnějším druhem ryby. Zastoupeny jsou zde všechny velikostní kategorie od tohoročního plůdku po staré jedince s maximální délkou blížící se 20 cm. Populace hrouzků je velmi vitální a ryby v dobré kondici. Populace hrouzků zde profituje z kombinace několika pro druh příznivých ekologických faktorů dostatku potravy (vysoká úživnost vody), přijatelných stanovištních podmínek, vhodného substrátu dna a nízkého zastoupení rybích predátorů. Cejn velký (Abramis brama) je běžným druhem stojatých a pomalu tekoucích vod (cejnové pásmo). Preferuje větší hloubky vody, které jsou však v Rokytce zastoupeny nedostatečně. Uloven zde byl jediný exemplář cejna o velikosti cca 10 cm. Ryba byla do Rokytky pravděpodobně splavena z rybníka. Karas stříbřitý (Carassius gibelio) je nepůvodním druhem naší ichtyofauny. Rozšířil se na naše území z východu v 70. letech 20. století. V následujících 20 letech za přispění člověka osídlil celý hydrologický systém ČR. Karas stříbřitý je druhem s málo vyhraněnými životními nároky a snáší vysokou míru znečištění. Konkuruje našim původním druhům ryb, které z lokalit vytlačuje (např. karase obecného). Jeho další šíření v našich vodách je zcela nežádoucí. V Rokytce patří k nepočetným druhům bez prokázané reprodukce. Jeho rozmnožování zde však není zcela vyloučeno. Zdrojem šíření karasů do Rokytky jsou zřejmě rybníky. Kromě divokých forem karasů byly uloveny také dva exempláře šlechtěné formy KOI s nápadně oranžovou barvou těla. Tyto dekorativní ryby zřejmě unikly do Rokytky ze zahradních jezírek během posledních povodní, anebo byly do Rokytky úmyslně vypuštěny. Kapr obecný (Cyprinus carpio) původně obýval systém řeky Dunaje. Po svém vyšlechtění se stal nejvýznamnější hospodářskou rybou v umělých stojatých vodách mimopstruhového charakteru u nás. Je také vyhledávanou rybou sportovních rybářů. V Rokytce byl uloven jediný exemplář s délkou těla kolem 40 cm. Jeho zastoupení v řece však může být vyšší. Kapři nejsou do Rokytky vysazováni rybáři, jedná se zřejmě opět o jedince splaveného z nádrží. Mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula) patří mezi druhy vyžadující ke tření písčitý podklad. Vyskytuje se prakticky ve všech čtyřech rybích pásmech našich toků. Mřenka není příliš náročná na kvalitu vody, což dokazuje i její výskyt v dolní Rokytce. Populace mřenek je zde nepočetná, její plůdek nebyl při průzkumech zjištěn. Je však pravděpodobné, že populace je zde autochtonní, udržující se samoreprodukcí. 7 / 10

Okoun říční (Perca fluviatilis) je dravou rybou z čeledi okounovitých. Je náročnější na obsah kyslíku ve vodě. Jedná se o výrazně úkrytový druh ryby. Je jediným zástupcem obligátně dravých ryb Rokytky. Vyskytuje se zde však nepočetně. Velikostní struktura společenstva ryb Obecně se zájmový úsek Rokytky vyznačuje výraznou početní převahou malých druhů ryb (hrouzek, mřenka) a menších jedinců druhů větších (tloušť, okoun plotice). Zatímco malé druhy ryb se vyskytují ve všech velikostních (a tedy i věkových) kategoriích, větší druhy jsou zastoupeny jen do střední velikosti. Nejnápadněji je tento fakt zřejmý u jelce tlouště, který běžně dorůstá do velikosti 40 50 cm, avšak v Rokytce dosahují největší exempláře velikosti kolem 30 cm. Největší plotice dosahovala 25 cm, okoun 15 cm a karas stříbřitý 25 cm. Největší ulovenou rybou byl kapr obecný o délce těla cca 40 cm. Není vyloučeno, že podíl větších ryb ve společenstvu je vyšší než prokázal provedený ichtyologický průzkum, jelikož ulovitelnost velkých ryb pomocí elektrolovného zařízení je obecně nižší než u ryb menších. Je však nade všechnu pochybnost, že podíl velkých ryb ve zdejší ichtocenóze je nízký. Příčinou tohoto stavu je nepochybně morfologický ráz koryta Rokytky, který se vyznačuje nedostatkem hlubokých partií (tůní) a malým úkrytovým potenciálem. Řada velkých druhů ryb pro svou existenci vyžaduje dostatečně hustou síť úkrytů a hlubších partií vody. Tab. 3: Velikostní struktura populace jelce tlouště v zájmovém úseku Rokytky (bez kategorie ryb do 5 cm, zahrnující tohoroční plůdek) Velikostní kategorie (cm) 5-10 10-15 15-20 20-25 25-30 Zastoupení (%) 21,3 31,1 29,5 13,2 4,9 4. Zhodnocení ichtyologické kvality toku, návrh opatření Předmětem ichtyologického průzkumu byl přibližně 2 km dlouhý úsek říčky Rokytky v Praze Hrdlořezích na lokalitě Smetanka. Průzkumy bylo zjištěno celkem 9 druhů ryb. Vesměs se jedná o běžné zástupce tekoucích vod parmového a cejnového pásma. Nebyly zde zjištěny žádné vzácnější druhy ryb. Předmětný úsek Rokytky se potýká s řadou ekologických problémů, jež významně determinují její ichtyologickou hodnotu. První problém představuje kvalita vody. Je zřejmé, že voda v Rokytce je zatížena organickým (splaškové vody) i živinovým znečištěním. Zběžným průzkumem zoobentosu bylo zjištěno, že ve zdejším společenstvu bezobratlých dominují taxony typické pro vody s vysokým obsahem organických látek (β- a α- mesosaprobita), jakými jsou beruška vodní, různě druhy pijavek, larev pakomárů a maloštětinatých červů. V toku se tak příliš nemohou uplatnit druhy ryb náročnější na vyšší obsah kyslíku ve vodě. Tento 8 / 10

fakt platí dvojnásob pro dolní úsek ovlivněný vzdutím, na kterém nejsou přítomny peřejnaté partie, jež by vodu alespoň lokálně prokysličovaly. Další ekologický problém vychází z provedených úprav koryta Rokytky, jež vedly k potlačení její členitosti, k potlačení proudové a hloubkové rozrůzněnosti a výraznému snížení úkrytových možností pro ryby i další vodní živočichy. Plošná převaha pomalého proudění vody se podílí na zanášení koryta jemným sedimentem a snížení samočistící schopnosti vody. Nedostatek hlubších partií (tůní) a úkrytů má za následek početní převahu malých druhů ryb. U druhů větších pak převažují jedinci menší a střední velikosti. Z absence větších dravých ryb profitují malé nedravé druhy, zejména početná populace hrouzka obecného. Zlepšení současného stavu pro rybí obsádku musí vycházet z celkové revitalizace vodního prostředí zvýšení členitosti koryta, vytvoření hlubších partií vody, vytváření peřejí a úkrytových možností pro ryby. V povodí Rokytky bude potřeba eliminovat bodové i plošné zdroje znečištění - budování kanalizací a ČOV, odbahnění nádrží a extenzifikace jejich hospodářského využívání, snížení podílu orné půdy v povodí, protierozní opatření apod. 9 / 10

5. Použitá literatura Baruš V., Oliva O. (Eds.), 1995: Mihulovci a ryby (1). Academia, Praha, 623 pp. Baruš V., Oliva O. (Eds.), 1995: Mihulovci a ryby (2). Academia, Praha, 698 pp. Hanel L. (1995): Ochrana ryb a mihulí. Metodika ČSOP č. 10. Vlašim, 139 pp. Hanel L., Lusk S. (2005): Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana. ČSOP Vlašim 2005. 447 pp. Holčík J., Hensel K. (1972): Ichtyologická príručka. Vydavatelství Obzor, Bratislava, 217 pp. Just T. (ed.) (2005): Vodohospodářské revitalizace a jejich uplatnění v ochraně před povodněmi. ZO ČSOP Hořovicko 359 pp. Just T. et al. (2003): Revitalizace vodního prostředí. AOPK ČR, Praha, 144 pp. Kocourek J. (2006): Rybářské revíry ČR. Aktuální údaje pro rok 2006. CD ROM. Lellák J., Kubíček F. (1992): Hydrobiologie. Karolinum, 257 pp. Lusk S. (1989): Rybářství a úpravy vodních toků. Hydroprojekt, Brno, 190 pp. Sládeček V., Sládečková A. (1997): Atlas vodních organismů se zřetelem na vodárenství, povrchové vody a čistírny odpadních vod. 2. díl: Konzumenti. ČVVS, Praha, 358 pp. Slavík O., Jurajda P. (2001): Metodický návod pro sledování společenstev juvenilních ryb. Výzkum pro praxi, sešit 44. VÚV Praha, 40 pp. Vlček, V., ed. (1984): Vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 315 pp. 10 / 10