Zkušenosti s měřením na zkušebně. Ing. Jiří Dvořák Strojírenský zkušební ústav,s.p.



Podobné dokumenty
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Požadavky notifikovaných zkoušek pro zdroje tepla. Ing. Jiří Dvořák Strojírenský zkušební ústav,s.p.

Technická směrnice č kterou se stanovují požadavky a environmentální kritéria pro propůjčení ekoznačky

Zkušenosti s testováním spalovacích ízení v rámci ICZT Kamil Krpec Seminá : Technologické trendy p i vytáp

Ing. Tomáš Voříšek, SEVEn, o.p.s.

VÝSLEDKY MĚŘENÍ EMISÍ LOKÁLNÍCH KOTLŮ V JIHOČESKÉM KRAJI

Moderní způsoby vytápění domů s využitím biomasy. Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice,

Červeně jsme Vám označili jednoduchý a srozumitelný text z daných požadavků viz. níže. Kdo chce může toto přečíst kompletně.

Technický návod je vytvořen tak, aby mohlo být provedeno posouzení shody také podle 5 (vazba na 10) číslo technického návodu

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ listopadu Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

Zkušenosti fy PONAST se spalováním alternativních paliv. Seminář Technologické trendy při vytápění pevnými palivy Blansko 2010

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

Zelená úsporám. Administrativní požadavky na zařazení kotlů do programu. Ing. Tomáš Poledník Odbor GIS - SFŽP ČR

Zkušenosti z certifikace

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

Metodika inventarizace emisí z lokálního vytápění domácností. Miloslav Modlík Oddělení emisí a zdrojů

ŘÍZENÉ SPALOVÁNÍ BIOMASY

Legislativní požadavky na teplovodní kotle na tuhá paliva určené k vytápění domácností

Detailní podmínky programu Nová zelená úsporám a obsah odborného posudku

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Chaudières de chauffage. Règles d essai pour les chaudières pour bruleurs à fioul à pulvérisation

Metodika inventarizace emisí ze spalování paliv v domácnostech

Program podpory města Vimperk Nová zelená úsporám pro obyvatele města Vimperk

Složení a výroba pelet. čistá kvalitní pilina bez chemických pojiv průměr 6, 8 mm výhřevnost 18 MJ/kg bez chemických pojiv, max.

Vysoká škola báňská-technická univerzita Ostrava VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

(Text s významem pro EHP) (2017/C 076/02) Parametr ESO Odkaz/název Poznámky (1) (2) (3) (4) Lokální topidla na tuhá paliva

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

VERNER udává směr vývoje v ČR

Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy

Česká republika Biomasa Bioplyn Biopaliva Pelety. Ing. Vladimír Stupavský CZ Biom & Klastr Česká peleta

Milníky programu NZÚ 20. února listopadu ledna dubna prosince 2014 ve 12.hod

Struktura dotačního programu a příklady řešení. Rodinné domy, aktualizace 2013 Zdroj: SFŽP,

Spotřebiče na pevná paliva KATALOG 2008/09

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

Ekodesign kotle TP. sezónní energetická účinnost vytápění. pevné částice (PM) organické plynné sloučeniny (OGC) oxid uhelnatý (CO) oxidy dusíku (NOx)

MŽP odbor ochrany ovzduší

Seminář Koneko Praha, Spalování paliv. Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP

Bioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/ Ostrava Poruba

Žádost o poskytnutí dotace v rámci Prioritní osy 2, Specifický cíl 2.1

Základní vzor žádosti o poskytnutí dotace v rámci Prioritní osy 2, Specifický cíl 2.1

Chimneys and connecting flue pipes Design, construction and instalation of heating appliances

Kotle na pelety s hořákem A70 Spalování biomasy Ekologické spalování přírodních zdrojů

Znečišťování ovzduší lokálními topeništi legislativní řešení v

Kamnář montér kamen na biomasu s teplovodním výměníkem (kód: H)

Aktuality z oblasti využívání pevné biomasy. Ing. Richard Horký, TTS Group

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Kotlíkové dotace 3. výzva

Stanovení TZL ze spalovacích. ch zení malých výkonů. Jirka Horák, Luhačovice


Změny legislativy u spalovacích zdrojů

Maximální náklady, ze kterých bude hrazena dotace: 150 tis. Kč (tj. maximální výše dotace 127,5 tis. Kč)

Úsporné teplo pro pohodlný život

Nová legislativa v ochraně ovzduší a spalovací zdroje

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Návrh novely vyhlášky č. 415/2012 Sb. - spalovací zdroje a paliva

Legislativní aspekty využívání alternativních paliv

Hodnoticí standard. Kamnář montér kamen na biomasu (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Žádost o poskytnutí dotace v rámci Prioritní osy 2, Specifický cíl 2.1

Představení programů Nová zelená úsporám 2013 a Nová zelená úsporám. wwww.nzu2013.cz Zelená linka:

Kotlíkové dotace zkušenosti z minulých výzev a jejich rekapitulace

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Zkušenosti s provozem biomasových zdrojů v Třebíči

HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ

Představení programu NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy

2. Specifické emisní limity platné od 20. prosince 2018 do 31. prosince Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2025

Může e jedna obec vyprodukovat tolik rna?

Biomasa, bioplyn a energetika Olomouc

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

(Text s významem pro EHP)

ití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů

záměnou kotle a zateplením

LEGISLATIVA A MONITORING V OCHRANĚ OVZDUŠÍ

Proč zateplovat, měnit zdroj a větrat?

Monitoring těkavých organických látek

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Základní pravidla pro Specifický cíl 2.1, Prioritní osy 2, Operačního programu Životní prostředí Snížení emisí z lokálního vytápění domácností

Zkušenosti firmy KVS EKODIVIZE a.s. při uvádění varných spotřebičů pro domácnost na pevná paliva na trh

Matematické modely v procesním inženýrství

Kotlíkové dotace. v Olomouckém kraji v rámci OPŽP

Kotle na tuhá paliva.

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov. Vytápění místností. Princip

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

Hodnoticí standard. Topenář montér kotlů na biomasu (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Nové normy na specifikace dřevních pelet, dřevních briket, dřevní štěpky a palivového dřeva pro maloodběratele

3. Název dotačního programu Pořízení ekologického vytápění v domácnostech. 4. Jméno žadatele 5. Příjmení žadatele 6.

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

VYTÁPĚNÍ BIOMASOU V TŘEBÍČI - historie a provedená opatření k naplnění zákona č. 415/2012

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov. 125ESB Energetické systémy budov. prof. Ing. Karel Kabele, CSc. ESB1 - Harmonogram

STRUČNÝ SOUPIS DŮLEŽITÝCH PARAMETRŮ

RNDr. Barbora Cimbálníková MŽP odbor ochrany ovzduší telefon:

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat -

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Transkript:

Zkušenosti s měřením na zkušebně Ing. Jiří Dvořák Strojírenský zkušební ústav,s.p. 1

Za dobu fungování zkušebny prošlo zkušebnou stovky možná tisíce výrobků od desítek možná i stovek výrobců těžko se to dá spočítat. 1. Něco z historie Struktura SZÚ se za dobu víc jak 50 let existence několikrát změnila ale zkušebna tepelných spotřebičů funguje kontinuálně po celou dob a zůstává jako největší zkušebna jedním z pilířů SZÚ. SZÚ již 25 let působí v současném areále, který řada z Vás zná a navštěvuje. Zpočátku však byly jednotlivé zkušebny roztroušeny po celé tehdy ještě Československé republice. Základní pracoviště bylo vždy v Brně ale na třech místech: Lidická ulice, kde se zkoušely malé spotřebiče pro domácnost na všechna paliva včetně kotlů do 50 kw. zkoušelo se ve sklepních prostorách základní vybavení bylo: MONOANALYZÁTORY na měření emisi CO, skleněné teploměry popř. termočlánky FeCo a váhy. ulice Křenová, kde se zkoušky převážně všechny druhy hořáků do výkonu cca 100 kw a ulice Veveří, kde byly zkušebny laboratoře, materiálů, optiky, elektrických zařízení další pobočky se nacházely v Piešťanech, v Jablonci nad Nisou a v Praze V roce 1986 SZÚ Brno se přestěhoval do stávajících prostor, kde působí dodnes. 2

2. Historické měřící zařízení Monoanalyzátor Rtuťové skleněné obalové nebo tyčinkové teploměry 3

3. Současnost Mámeli něco zkoušet musí zkušebna reagovat na změny, které vývoj tepelné techniky přináší. Zaměříme li se na obor, který nás zajímá t.j. spotřebiče na tuhá paliva (kotle, kamna, krby a krbové vložky, sporáky), zůstává sortiment zkoušených výrobků zhruba zachován. Jenže došlo k podstatnému rozšíření základního sortimentu z několika pohledů: 3.1. z pohledu paliv Před masivní plynofikací bylo na prvním místě uhlí ve všech podobách (hnědé, černé uhlí o různé zrnitosti a kvalitě, dále koks, uhelné brikety). Méně často se v té době objevuje dřevo. Dnes je dominantní dá se říct právě dřevo a následují pelety ze všeho možného občas i nemožného, štěpka, a dochází k návratu k uhlí (třídy 1 skupina a popř. b o zrnitosti 20 mm pro použití do automatických kotlů). Objevují se produkty z alternativních surovin obiloviny, sláma, starý papír, odpad z olejnatin apod.. 3.2. z pohledu konstrukce Použité palivo zásadním způsobem ovlivňuje konstrukci spotřebičů. Kotle v klasické provedení už téměř vymizely. U kamen, krbů, sporáků se používají stále častěji konstrukční prvky z kotlů. 4

3.3. z pohledu legislativy Ukázalo se, že limity zejména na emise, účinnost jsou v EN mírné a proto existují vedle platných evropských norem i národní normy a dále stále častěji vstupují do hry národní legislativy (zákony, vyhlášky jako jsou například rakouský předpis 15aBVG, německý předpis BImSchV...) a také národní programy (Zelená úsporám, DINplus,...). A právě legislativa je hybnou pákou pro rozvoj výrobků, zkušebních postupů a metod. Promítnemeli si vývoj požadavku na emise a účinnost v čase zjistíme, že je následující: Staré ČSN zpravidla zahrnovaly přísnější požadavky na základní sledované parametry výrobků než současně platné EN. Soustava starých norem ČSN lépe pokrývala sortiment výrobků než normy EN v současnosti, kde jsou mezery vyplňovány různě. Pro srovnání uvádím tabulku s požadavky na CO a na účinnost ve starých ČSN a nových EN, v tabulce jsou uvedeny limity. 5

Norma CO (%) Stará norma Nová norma Účinnost (%) Stará norma Nová norma ČSN 06 1201 Lokální spotřebiče na tuhá paliva 24 *ČSN 06 1210 Sporák 24 72 *ČSN 06 1211 Kamna s varnou plotnou 24 67 *ČSN 06 1212 Kamna 24 7275 ČSN 06 1213 Kamna na dřevěné piliny 4 72 *ČSN 06 1217 Kamna na dřevo 2 72 ČSN 06 1218 Krby na dříví 4 405055 ČSN 07 0240 Teplovodní a nízkotlaké parní kotle 2 76 ČSN EN 3035 0,122,5 5382 ČSN EN 12809Teplovodní kotle pro domácnost 1 6578 ČSN EN 12815Varné spotřebiče pro domácnost 1 60 ČSN EN 13229Vestavné spotřebiče a krb. vložky 1 3075 ČSN EN 13240Spotřebiče na pevná paliva 1 50 ČSN EN 14785Spotřebiče spalující dřevěné pelety 0,04 76 ČSN EN 15250Akumulační kamna na pev. paliva 0,3 70 6

Staré normy stanovovaly zpravidla emisní limity pouze na CO, jak je vidět z předchozí tabulky. Z tohoto pohledu postačovali jednoúčelové méně přesné přístroje. Konkurence a snaha výrobců prosadit se i na zahraničních trzích ukázala, že již nestačí aby výrobek splnil příslušnou evropskou normu ale je nutno konstrukčně přizpůsobit výrobek aby splnil přísnější (někdy řádově přísnější) požadavky národních legislativ, těch zemí, kam se výrobek má prosadit. Pro srovnání uvádím další tabulky některých národních předpisů a programů s limitními hodnotami. 7

Některé národní předpisy kamna, krbové vložky předpis jednotka CO NOx OGC (THC, CxHy, TOC) Prach (TZL) účinnost 15aVBG mg/mj 1100 150 80 60 78 BImschV Stufe 1 mg/m3 při O2=13% 2000 75 75 Stufe 2 mg/m3 při O2=13% 1250 40 75 Zelená úsporám mg/m3 při O2=10% 2200 80 70 82 s výměníkem DINplus mg/m3 při O2=13% 1500 200 120 75 75 8

Kotle předpis jednotka CO NOx OGC (THC, CxHy, TOC) Prach (TZL) účinnost 15aVBG mg/mj 500 150/100 *1.1.2015 50/30* 50/30* 65,3+7,7 log Qn BImschV Stufe 1 mg/m3 při O2=13% 3001000 60100 (90) Stufe 2 mg/m3 při O2=13% 300400 20 (90) Zelená úsporám mg/m3 při O2=10% 2200 80 70 82/85 9

Norma EN 3035 a její nové připravované znění pren 3035 V souvislosti se zásadním vlivem legislativních změn na zkoušení nelze vynechat připravovanou změnu normy pren 3035 Kotle pro ústřední vytápění na pevná paliva, s ruční nebo samočinnou dodávkou paliva, o jmenovitém výkonu do 500 kw, kde první návrh je již na světě. V porovnání s EN 3035:1999 jsou do pren 3035 zapracovány dále uvedené základní změny: předmět normy je rozšířen na jmenovitý tepelný výkon kotlů pro vytápění na < 500 kw; použitelné palivo je rozšířeno o ostatní biomasu (nikoli dřevní); jsou revidovány požadavky na materiály, svarové spoje a tloušťky stěn; je implementována povinná analýza rizik; jsou revidovány požadavky na všeobecnou a elektrickou bezpečnost; jsou zrušeny třídy emisí 1 a 2 a doplněny třídy emisí 4 a 5; jsou revidovány zkoušky a doplněny nové zkoušky týkající se požadavků na bezpečnost; přílohy jsou nově strukturovány; respektování základních požadavků směrnice pro strojní zařízení 2006/42/ES. 10

ZKUŠEBNÍ PALIVA 11

EMISE 12

ÚČINNOST 13

ODCHYLKY TYPU A je Národní odchylka na základě předpisů, jejichž změna je v současné době mimo kompetence člena CEN/CENELEC V novém návrhu pren 3035 se objevují odchylky pro: 14

RAKOUSKO emise 15

RAKOUSKO emise 16

RAKOUSKOúčinnost 17

NĚMECKO 18

ŠVÝCARSKO 19

DÁNSKO 20

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ 21

Porovnání odchylek V současně platné EN 3035 jsou odchylky pro : Rakousko, Německo, Spojené království, Švédsko, Švýcarsko, V návrhu nové pren 3035 jsou odchylky pro: Rakousko, Německo, Švýcarsko, Dánsko a Spojené království 22

Postřehy z prvního návrhu nové pren 3035 1.V návaznosti na ekologické trendy dochází logicky ke zpřísnění požadavků zejména v emisních limitech. Protože se měří stále menší číselné hodnoty je nutno měřit přesnějšími přístroji. Zkoušení se neobejde bez analyzátorů spalin, měřících ústředen na měření teplot, gravimetrické sestavy na stanovení prachu ve spalinách, které malé hodnoty dokážou stanovit s předepsanou přesností. 23

Příklady v současnosti používaných zařízení 24

Další postřehy z pren 3035 2. Zkušenosti ukázaly že emise prachu (a ne jen prachu) mohou být právě při dolní hranici regulovatelnosti spotřebiče vysoké a proto došlo k důležité kvalitativní změně požadavek na měření prachu i při minimálním výkonu. 25

3. Zpřísněním limitů zejména emisí dojde pravděpodobně k podstatnému úbytku až likvidaci výroby jednoduchých prohořívacích kotlů bez elektrické výbavy. i když se občas objeví jednoduché provedení kotle, které splní požadavky třídy emisí 3 současně platné normy EN 3035 takže cesta existuje. Budoucnost ukáže, kterým směrem se bude vývoj ubírat. 26

4. Přestože EN 3035 je z roku 1999 a zdálo by se, že zkušeností s její aplikací je dostatek, v návrhu nové pren 3035 bohužel chybí harmonizační dodatek ZA, který by normu posunul do skupiny harmonizovaných norem se Směrnicí 89/106/EHS na stavební výrobky (naše NV 190/2002 Sb.) dělba úkolů pro výrobce a notifikovanou zkušebnu definování základních charakteristik označování CE 27

5. Možná jste si všimli v tabulkách i v textu, chybných označení, nesprávných překladu a podobně je to průvodní jev rodícího se nového předpisu normy. 28

Na závěr ještě další hlediska, které mají vliv na konečný zdárný výsledek zkoušek 1. Účast technika výrobce při zkouškách 2. Vlastní laboratoř výrobce alespoň se základním vybavením 3. Znalost legislativy zejména norem, které se na výrobek vztahují 4. Výrobce obchodník 29

Děkuji Vám za pozornost Jiří Dvořák 30