Odpověď České republiky na otázky předložené k diskusi Evropskou komisí v Zelené knize o přístupu EU k řízení ekonomické migrace duben 2005

Odpověď České republiky na otázky předložené k diskusi Evropskou komisí v Zelené knize o přístupu EU k řízení ekonomické migrace duben 2005 Česká republika vítá dokument Zelená kniha o přístupu EU k řízení ekonomické migrace a oceňuje zahájení diskuse na evropské úrovni na dané téma a očekává, že tato diskuse bude do budoucna dále rozvíjena. Česká republika s ohledem na aplikaci přechodných období, kdy jako nový členský stát v souvislosti se stanovováním jednotných pravidel vůči příslušníkům třetích zemí považuje za nezbytné usilovat o plné uvolnění pohybu pracovníků v rámci celé EU, Lisabonskou strategii, jejíž implementací by se Evropská unie měla stát do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, která čerpá ze znalostí a dovedností a je schopna nepřetržitého hospodářského růstu při současném dosažení většího množství lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržnosti, a kdy strategie ekonomické migrace v dlouhodobé perspektivě by měla napomoci splnění těchto cílů, demografický vývoj, kdy Česká republika čelí, stejně jako řada dalších států EU, demografickému poklesu a stárnutí obyvatelstva, což s sebou přináší negativní dopad na jejich ekonomiky. V ČR má podle prognóz MPSV chybět v roce 2030 přes 420 tisíc pracovníků., pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných hraničních pracovníků, který Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR realizuje od roku 2003 a jehož cílem je přivést do České republiky co nejkvalifikovanější zahraniční odborníky schopné integrovat se i se svými rodinami do české společnosti a zaplnit mezery na trhu práce, národní politiku integrace cizinců, která usiluje o co největší propojení imigrační a integrační politiky s cílem zajistit stále se zvětšujícímu počtu imigrantů v České republice podmínky pro především legální a důstojný život pro sebe i své rodiny s co největší možností zapojit se do života majoritní společnosti a aktivně participovat na jejím rozvoji, a vedena snahou aktivně přispět k vytváření evropského rámce, pokud jde o řízení toků ekonomických migrantů, předkládá následující odpovědi na otázky předložené k diskusi Evropskou komisí v Zelené knize o přístupu EU k řízení ekonomické migrace: 1

2.vytváření jednotného přístupu EU k pracovní migraci 2.1. na jaký stupeň harmonizace by se EU měla zaměřit? 1.V jakém rozsahu by měla být vytvořena politika EU v oblasti pracovní migrace a do jaké úrovně by měla EU zasahovat v této věci? Na úrovni EU by bylo možné stanovit okolnosti, za kterých by se nástroje regulace mohly uplatňovat, nebo jednotné obecné principy. Rozhodnutí o volbě a uplatnění regulačních mechanismů a jejich variant by mělo zůstat na národní úrovni, případně úrovni regionů. Problémem je ale míra závaznosti naplňování společných principů a volba případných sankcí. 2. Měl by být vytvořen jednotný právní rámec pokrývající téměř všechny kategorie příslušníků třetích zemí nebo by se měly řešit jednotlivé kategorie migrantů? V případě vytváření obecného právního rámce jednotného pro velký počet kategorií příslušníků třetích zemí ČR bude podporovat přijetí úpravy co nejobecnější. Pravidla pro určité kategorie migrantů, u kterých bude uplatňována větší či menší regulace/liberalizace, by měl určovat každý stát na základě okolností, které ze situace na trhu práce v daném státě vyplývají. 3. Jaké kategorie migrantů při zvolení sektorálního přístupu by měly být řešeny přednostně a proč? Při současném množství kategorií, pro něž jsou nově přijaty nebo přijímány podmínky vstupu a pobytu (studenti včetně stážistů a dobrovolníků, pracovníci výzkumu včetně akademických pracovníků, oběti obchodování s lidmi) se úpravy pro další kategorie jeví jako přílišné rozmělňování podmínek. Výběr jakékoliv další kategorie by měl být velmi pečlivě zvážen. Pokud by měla být určitá kategorie upřednostněna, její výběr by měl být ponechán na jednotlivém členském státě tak, aby byly zohledněny okolnosti v daném členském státě či regionu. 4.Měly by být zkoumány i ostatní přístupy? Můžete případně navrhnout jiné? ČR se staví zdrženlivě k zavedení zrychlené procedury pro přijímání určitých nedostatkových kategorií na trh práce. Pokud by však převážil názor o jejím zavedení, ČR bude podporovat přijetí co nejobecnější jednotné úpravy a zachování prostoru pro rozhodování členského státu. ČR by však uvítala vytvoření obecné jednotné metodiky pro určení nedostatkové kategorie na trhu práce, která by mohla zabránit případné nekalé konkurenci mezi členskými státy. 2.2. vstupní procedura za účelem zaměstnání 2.2.1. preference na národním trhu práce 1.Jak je možné zajistit účinnou aplikaci principu komunitární preference? Účinnou aplikaci tohoto principu lze zajistit v případě těch uchazečů o práci, kteří jsou zaregistrovaní na příslušném úřadě práce a kteří jsou reálně schopni (i s ohledem na vzdálenost místa výkonu práce, zdravotní stav, mzdové podmínky atp.) nastoupit na volné pracovní místo, a za předpokladu, že zaměstnavatel souhlasí se šířením informace o volném pracovním místě. Významnou roli v této otázce mají úřady práce, které mají přehled o situaci na trhu práce a které přichází do styku se zaměstnavateli, kteří volná pracovní místa nabízejí. 2

2.Je existující definice komunitární preference stále relevantní? Pokud ne, jak by měla být změněna? Definice je v současné podobě stále relevantní, ačkoliv princip samotný lze plně uplatnit pouze za předpokladu, že občan EU/EHP je zaregistrován na příslušném úřadě práce. Nicméně definici jako takovou doplňuje směrnice 2003/109 týkající se právního postavení dlouhodobých rezidentů. 3.Na které kategorie ekonomických migrantů kromě vnitropodnikových přesunů klíčového personálu by se princip komunitární preference nemusel vztahovat? ČR by uvítala možnost neaplikovat princip komunitární preference na účastníky projektů řízené migrace nebo podobných aktivit v členských státech, což by bylo přínosem jak pro kategorie osob, které se těchto projektů účastní, tak ve svém důsledku pro členské státy obecně. ČR realizuje od roku 2003 pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků, v jehož rámci při splnění stanovených podmínek mohou účastníci požádat o povolení k trvalému pobytu po 2,5 letech od zařazení do projektu. V případě ztráty zaměstnání z důvodů na jejich vůli nezávislých je jim dána třicetidenní ochranná lhůta, během níž mají možnost si nalézt nové zaměstnání a není jim ukončen pobyt na území. Dále by ČR uvítala možnost volby dalších kategorií osob, na které nebude aplikován uvedený princip, dle potřeb jednotlivého členského státu. Nicméně zde by bylo žádoucí vytvoření obecné jednotné metodiky pro určení nedostatkové kategorie na trhu práce, aby se zabránilo případné nekalé konkurenci mezi členskými státy, jak již bylo uvedeno výše. Pokud by se vytvoření takové metodiky jevilo příliš obtížné, pak další možnou variantou je na úrovni EU přímo stanovit taxativní výčet kategorií osob, na které by se uvedený princip nemusel vztahovat a ze kterých by členské státy mohly vybírat kategorie dle svého uvážení. Zde bychom rádi poznamenali, že současná národní právní úprava- zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, připouští výjimky z povinnosti získat pracovní povolení pro určité kategorie osob př. osoby s povoleným trvalým pobytem, osoby, kterým byl udělen azyl nebo je povolení pro určité kategorie osob vydáváno automaticky- bez ohledu na situaci na trhu práce př. pedagogický pracovník vykonávající vědeckou činnost, akademický pracovník vysoké školy, stážista (na dobu nejdéle 1 rok), žadatel o azyl (po uplynutí 1 roku od podání žádosti o azyl). Na tyto osoby pak princip komunitární preference při vydání povolení k zaměstnání aplikovat nelze. 4. Kterým kategoriím, pokud vůbec nějakým, mimo dlouhodobé rezidenty by měla být dávána přednost před nově přicházejícími pracovníky? Kategorií, které by mohla být dána přednost při vstupu na trh práce, by mohly být ti příslušníci třetích zemí, kteří se již dříve zařadili na pracovní trh v některém členském státě EU. Pokud jde o žádoucí profesní kategorie, měly by být stanovovány na národní, případně regionální úrovni dle vývoje na trhu práce, vývoje ve školství i dle populačního vývoje. 5. Mělo by být právo přednosti dáno za jasně stanovených podmínek příslušníkům třetích zemí, kteří dočasně opustili území EU poté, co zde určitou dobu pracovali? Domníváme se, že za stanovených podmínek (např. dosavadní bezproblémovost žadatele) lze návrh tohoto pravidla podpořit. 3

6.Bylo by usnadnění mobility pracovníků- příslušníků třetích zemí z jednoho členského státu do druhého přínosem pro EU a národní ekonomiku? Jakým způsobem by toto mohlo být zajištěno v praxi a příp.s jakými omezeními? Usnadnění mobility by bylo jistě přínosem, nicméně by měly být zavedeny mechanismy, které by omezovaly mobilitu pracovníků určitých profesí či oborů dle aktuálních potřeb trhů práce jednotlivých členských států nebo stanovovaných členskými státy dohodou. 7. Jak může EURES systém a EURES portál přispět k usnadnění pracovní migrace pracovníků ze třetích zemí? EURES systém může poskytnout přesné a přímé informace také zájemcům o zaměstnání ze třetích zemí, neboť veškeré informace o volných pracovních místech a životních podmínkách v členských státech EU jsou dostupné na evropských webových stránkách www.europa.eu.int/eures. ČR zde uveřejňuje všechna národní volná místa od léta 2004. Zde je namístě upozornit na nutnost zajistit zveřejňování všech volných pracovních míst a ve srozumitelné jazykové verzi. 2.2.2. vstupní procedury 1.Měli by být příslušníci třetích zemí přijímáni na trh práce EU pouze za podmínky existence konkrétního volného místa nebo by zde měla být taková možnost i bez této podmínky? Příslušníci třetích zemí, kteří žádají o povolení k pobytu za účelem zaměstnání, by již konkrétní pracovní místo měli mít zajištěno před vstupem na území. Součástí procesu povolování vstupu musí být i náležité bezpečnostní kontroly, které by měly umožnit ochranu cílových států před potenciálně rizikovými skupinami imigrantů v souvislostech boje EU a jednotlivých členských států proti terorismu, nelegální migraci, obchodování s lidmi, narkotikům, apod. Navíc, uvedené faktory by měly být průběžně hodnoceny i během pobytu na území a představovat absolutní překážku v pokračování účelu pobytu na území. Požadavek konkrétního pracovního místa je také nezbytný pro uplatňování principu komunitární preference a pro zohlednění potřeb trhu práce. Navíc pro existenční zajištění občana ze třetí země je vhodné, když nastupuje na konkrétní pracovní místo s podmínkami, které je ochoten akceptovat a které mu zajistí existenci v odpovídajícím standardu na odpovídající dobu. Požadavek na předem sjednané zaměstnání v ČR je také promítnut do pilotního projektu Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Vedle dalších podmínek je splnění tohoto požadavku jedním z hlavních předpokladů k zařazení do výběrové procedury v rámci tohoto projektu. 2.Jaká procedura by měla být uplatněna na ekonomické migranty, kteří ve skutečnosti nevstupují na trh práce? ČR v současnosti uplatňuje na vyslané pracovníky povolovací režim (s výjimkou pracovníků vyslaných zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě EU) jako na ostatní zahraniční pracovníky. Dle zák.č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti je jim vydáváno pracovní povolení na základě posouzení situace na trhu práce. V některých případech např. tam, kde tak stanoví mezinárodní smlouva, je povolení vydáváno automaticky bez ohledu na situaci na trhu práce nebo není vyžadováno vůbec.stávající úprava je považována za vyhovující. 4

3. Považujete economic needs test (test potřeb trhu práce) za schůdný systém? Měl by být aplikován pružně při současném vzetí do úvahy regionálních a sektorálních charakteristik nebo velikosti dané společnosti? Ano, test by měl vzít v úvahu především situaci v jednotlivých sektorech příp.určité regionální potřeby. Je možné jej tedy aplikovat tam, kde potřeby v jednotlivých sektorech nebo regionech jsou dostatečně známy. Pokud má být zachován princip přednosti uchazeče z domovského státu i ostatních členských států EU, pak lze stěží najít lepší kriterium. Členským státům by měla být dána určitá možnost stanovit si kategorie, na které se test potřeb trhu práce vztahovat nebude. U těchto kategorií by pak stálo zvážit vydávání pracovních povolení na delší dobu např.2 roky (dle současné legislativy je takové povolení vydáváno na 1rok). 4.Měla by existovat minimálně tříměsíční lhůta, během které musí být volné pracovní místo publikováno před přijetím uchazeče? Nikoliv. Orgán příslušný k rozhodnutí o vstupu cizince na trh práce musí mít dostatečné povědomí o aktuální situaci na trhu práce a na základě zkušeností a informací (vyplývajících z vedené databáze) musí umět predikovat situaci alespoň ve střednědobém výhledu. Tříměsíční lhůta by znemožnila flexibilní doplňování žádaných profesí na místní trh práce z řad občanů třetích zemí v případě potřeby a byl by nutně narušen zájem zaměstnavatele. 5.Jakým jiným způsobem by mohlo být účinně prokázáno, že je zde potřeba pracovníka ze třetí země? Za dostatečný a vhodný nástroj prokázání potřeby pracovníka ze třetí země lze považovat test potřeb trhu práce. Jiný vhodný způsob prokázání této potřeby není znám. 6.Měl by být test potřeb trhu práce opakován po skončení platnosti pracovního povolení, když pracovní smlouva byla nebo bude prodloužena? Po skončení platnosti pracovního povolení je nezbytné test potřeb trhu práce opakovat. Pokud by opakován nebyl, ztrácel by tak svoji funkci. Navíc by nemohl být účinně naplňován princip komunitární preference. Pokud by došlo k náhlé změně situace na trhu práce, jako pojistka slouží skutečnost, že povolení k zaměstnání je vydáváno pouze na určitou maximální možnou dobu a bude možné po této době uspokojit uchazeče, kteří náhle ztratili na trhu práce uplatnění. ČR by uvítala možnost neopakovat test potřeb trhu práce v případě účastníků projektů řízené migrace nebo podobných aktivit v členských státech, což by bylo přínosem jak pro kategorie osob, které se těchto projektů účastní, tak ve svém důsledku pro členské státy obecně. 7. Jaké další alternativy by mohly být navrženy? Bez návrhu. 8. Mohl by systém založený na výběru fungovat jako obecný v rámci EU pro přijímání ekonomických migrantů na trh práce a jaká by měla být kritéria pro posuzování? Systém založený na výběru by mohl být aplikován jako obecný systém v rámci EU. Obecná kriteria pro výběrovou proceduru při přijímání příslušníků třetích zemí by měla být stanovena na evropské úrovni, aby některé státy nezvolily příliš liberální úpravu. Členským státům by dále mělo být umožněno zvolit si další kriteria pro udělení přednosti. 5

9. Jak by mohl být dán zaměstnavatelům přístup k životopisům zájemců v celé EU a jak by mohlo být rozšířeno využití EURES systému v tomto směru? Pokud bude EURES rozšířen o sekci třetích zemí, pak bude záležet na rozhodnutí jednotlivých třetích zemí, zda se budou chtít na systému za daných podmínek částečně či plně podílet. Je možné vycházet ze současné praxe, kdy občané nových členských států EU mají regulován vstup na trhy práce většiny původních členských států, a přesto mají k informacím v systému EURES přístup. 10. Měla by být dána možnost vydávat povolení za účelem hledání zaměstnání? Vzhledem k obtížnému posuzování pravděpodobnosti nalezení pracovního místa zájemcem a při snaze o určitý vyšší stupeň ovlivňování ekonomické migrace se tato úprava jeví jako příliš vstřícná. ČR by uvítala existenci tzv.překlenovacího období, kdy při ztrátě zaměstnání by měl být příslušníkům třetích zemí poskytnut určitý časový úsek např. 3 měsíce pro nalezení nového zaměstnání. 2.3. vstupní procedury za účelem podnikání 1. Měla by být v rámci EU jednotná pravidla pro přijetí příslušníků třetích zemí, kteří jsou samostatně výdělečně činní? Pokud ano, za jakých podmínek? ČR podporuje vytvoření jednotných pravidel pro osoby samostatně výdělečně činné, která by vytvářela obecný rámec. Jednou z možností, která by mohla být při vytváření jednotných pravidel pro osoby samostatně výdělečné činné vzata do úvahy, je stanovit posuzování obchodního záměru, množství finančních prostředků či ekonomického přínosu této činnosti apod. jako povinné při povolování výkonu takové činnosti. Navrhujeme, aby členským státům byla ponechána možnost uplatňovat národní podmínky pro přijímaní příslušníků určité třetí země jako nástroj v rámci úpravy vztahů se třetími zeměmi. V případě, že bude existovat komunitární úprava vstupních procedur za účelem podnikání, by bylo vhodné umožnit, aby na základě rozhodnutí členského státu byly na určitou kategorii osob uplatňovány národní (přísnější/výhodnější) podmínky - tedy vyjmutí této kategorie z komunitární úpravy. 2. Měly by existovat nějaké pružnější postupy pro tyto osoby, které chtějí pobývat v EU na dobu kratší než jeden rok na základě zvláštní smlouvy s klientem z EU?Pokud ano, jaké? Viz odpověď 2.4., otázka 2, pokud jde o vstupní procedury. ČR nepovažuje za vhodnou větší pružnost v jakémkoliv jiném směru. 2.4. žádosti o pracovní a pobytové povolení 1.Mělo by existovat kombinované pracovně-pobytové povolení na úrovni EU? Jaké by byly výhody/nevýhody? V případě jakéhokoliv slučování institutu pracovního a pobytového povolení lze připustit pouze variantu, kdy budou i nadále vydávána dvě samostatná povolení- k zaměstnání a k pobytu, která ale mohou být umístěna na jednom formuláři. Nicméně rozhodnutí o zavedení tohoto typu povolení by mělo být ponecháno v kompetenci členských států. Měla by ale být přijata opatření, která by uvedla do praxe tzv.one stop shop, tj. aby byly vyřizovány souběžně žádosti o pobytové a pracovní povolení, a která by zajistila komunikaci úřadů příslušných k vydání pobytového a pracovního povolení mezi sebou. 6

2. Měla by existovat jednotná žádost o pracovní povolení a povolení k pobytu? Česká republika již podnikla první kroky vedoucí k zavedení tohoto systému. V ČR bude možné na základě novely zákona o pobytu cizinců, aby cizinec podal zároveň žádosti o dlouhodobé i krátkodobé vízum v jeden okamžik a s použitím jednoho pracovního povolení s platností na jeden rok. V praxi bude během cca jednoho týdne (max. 30 dní) uděleno krátkodobé pracovní vízum, které opravňuje k výkonu práce na území, a zároveň bude probíhat proces udělení dlouhodobého víza, které si cizinec vyzvedne mimo hostitelskou zemi. 3. Jsou i jiné možnosti? Nejsou známy. 2.5. možnost změny zaměstnavatele či sektoru 1.Měla by být mobilita pracovníka z třetí země na trhu práce členského státu pobytu omezena? Pokud ano, jak (na zaměstnavatele, sektor, region), za jakých podmínek a na jak dlouho? Současná právní úprava váže pracovní povolení na konkrétní pracovní místo (tj.na konkrétního zaměstnavatele, místo výkonu práce a druh práce). Na druhé straně povolení pro zaměstnavatele zaměstnat cizince není vázáno na jednotlivého cizince. ČR podporuje zachování omezení mobility na trh práce daného členského státu. V případě neomezené mobility pracovníka ze třetí země by bylo nutné dále zkoumat využití a přínos testu potřeb trhu práce. ČR by uvítala existenci tzv.překlenovacího období, kdy při ztrátě zaměstnání by měl být příslušníkům třetích zemí poskytnut určitý časový úsek pro nalezení nového zaměstnání. 2.Kdo by měl být držitelem povolení-zaměstnavatel, zaměstnanec nebo by mělo být společné? Odpovědnost i práva vyplývající z postavení zaměstnavatele i zaměstnance (cizince) by měla mít minimálně formální administrativní základ v obou případech. Způsob zvolený v ČR, kdy je vydáváno povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí pro zaměstnavatele a vydávání povolení k zaměstnání pro cizince, má své opodstatnění. Je vyjádřením logické posloupnosti (i z hlediska časové návaznosti) procesů, kdy úřad práce upřednostňuje uchazeče, reflektuje stav na trhu práce i potřeby zaměstnavatele. Zároveň ověřuje, že kvalifikace i praxe cizince odpovídají požadavkům na obsazení volného pracovního místa. 2.6. práva 1. Jaká zvláštní práva by měla být dána příslušníkům třetích zemí pracujícím dočasně v EU? Pracovníkům ze třetích zemí by měla být přiznána zejména práva v sociální a pracovně právní oblasti do takové míry, aby se jejich právní postavení blížilo postavení státních příslušníků daného členského státu. Pokud cizinec nemá možnost využívat sociální systém, jehož je účastníkem v hostitelské zemi, pak musí být nalezena možnost, aby mu byly vložené finance na jeho účet v systému refundovány, případně mohl na základě příslušné smlouvy mezi jeho hostitelským a vysílajícím státem využívat produktů, které poskytuje sociální systém jeho domovského státu. 7

Jak je uvedeno výše, ČR by uvítala existenci tzv.překlenovacího období, kdy při ztrátě zaměstnání by měl být příslušníkům třetích zemí poskytnut určitý časový úsek pro nalezení nového zaměstnání. 2. Mělo by být požívání těchto práv podmíněno trváním pobytu po určitou minimální dobu? Pokud ano, u jakých práv a na jak dlouho? Požívání těchto práv by nemělo být podmíněno trváním pobytu po určitou dobu s výjimkou sociálních dávek financovaných z daní (non-contributory benefits) a dávek v nezaměstnanosti (zde je poskytování dávek vázáno na aktivní hledání zaměstnání příjemcem dávky a účinnou kontrolu plnění této podmínky může úřad práce zajistit jen pokud příjemce dávky pobývá na území příslušného státu). Zde je žádoucí stanovit minimální časové období např.1 rok, zejména pokud jde o poskytování sociální pomoci. 3. Měly by zde být pobídky př. lepší podmínky pro sloučení rodiny nebo pro získání statutu dlouhodobého rezidenta pro přilákání určitých kategorií pracovníků ze třetích zemí? Pokud ano, proč a jaké? Určitý druh pobídek by měl existovat. Okruh preferovaných kategorií pracovníků, kterým by byly zvláštní nabídky poskytovány, by měl být ponechán v kompetenci jednotlivých členských států. Zároveň by zde měla existovat určitá regulace, která by zamezila stanovování okruhu těchto kategorií příliš široce ze strany členských států. Za vhodné lze považovat pozměnění podmínek pro získání statutu dlouhodobého rezidenta. ČR má na základě realizace pilotního projektu Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků zkušenosti s tím, že již sama možnost požádat o trvalý pobyt po dvou a půl letech, je nejsilnějším magnetem pro vstup do projektu. Získání trvalého pobytu přispívá k zásadnímu přiblížení práv migrujících pracovníků na českém trhu práce s občany ČR a ostatních členských států. Další zvýhodnění účastníků projektu spočívá v poskytnutí třicetidenní ochranné lhůty v případě ztráty zaměstnání z důvodů na vlastní vůli nezávislých. Přestože jde o velice krátké období, již sama možnost, že cizinec má šanci nalézt nové místo bez přerušení platnosti pobytového titulu, je pobídkou ke vstupu do projektu. Další možnou variantou, která by mohla být v diskusi vzata do úvahy, je ulehčit získání uvedeného statutu např. prodloužením přípustných absencí z území, které nepřerušují běh doby potřebné pro získání statutu dlouhodobého rezidenta dle směrnice 2003/109. 2.7. doprovodná opatření- integrace, návraty a spolupráce se třetími zeměmi 1.Jaká doprovodná opatření by měla existovat pro usnadnění přijetí a integrace ekonomických migrantů, a to jak v EU, tak i v zemích původu? ČR dosud nerozlišuje imigranty podle účelu jejich pobytu, ale podle délky jejich legálního pobytu na území ČR, tzn. neuplatňuje specifický přístup k ekonomickým migrantům. Narůstající důležitost je spatřována v úvodních kurzech pro všechny legálně pobývající imigranty, které poskytují jazykovou přípravu, informační minimum o společensko kulturním a sociálním zázemí nové země/nebo EU obecně. V evropském kontextu považujeme za velmi důležité pokračovat v naplňování těch předpokladů integrace, které jsou z hlediska úspěšné integrace cizinců klíčové, a navázat tak na přijetí společných základních principů politiky integrace přistěhovalců v EU. 8

2. Co by mohla EU udělat pro podporu cirkulace mozků a ošetření možného opačného jevu odlivu mozků? ČR podporuje realizace informačních kampaní, v rámci kterých budou poskytovány aktuální informace o podmínkách vstupu a v pobytu v rámci EU. Jiné způsoby v Zelené knize naznačené lze považovat za velmi obtížně proveditelné zejména s ohledem na rozdílné potřeby a historicko-kulturní vazby jednotlivých členských států. 3. Měla by být rozvojovým zemím dána kompenzace (kým a jak) za investici do lidského kapitálu odcházejícího do EU? Jak je možné omezit negativní dopady? Otázku kompenzací třetím zemím za investice do lidského kapitálu považujeme za návrh, který by měl být podroben širšímu zkoumání v souvislostech již existujícího rozsahu rozvojové pomoci, která mimo jiné směřuje do oblasti rozvoje místního školství, a výše nákladů na zasílání finančních prostředků do zemí původu. Forma a rozsah případných kompenzací by měly být upraveny na úrovni EU se silnou rolí členských států. Nicméně, EU a její jednotlivé členské státy jsou největšími dárci v rámci rozvojové politiky směřovaných do třetích zemí a další přístup ke zdrojovým a tranzitním zemím by měl při respektování principu vzájemné výhodnosti (win-win přístup) reflektovat především potřeby pracovního trhu členských států. 4. Měly by hostitelské a domovské země být povinny zajistit návrat dočasných ekonomických migrantů? Pokud ano, za jakých podmínek? Domovské země by se obecně měly zavázat k tomu, že přijmou bez průtahů zpět své vlastní občany (či osoby, které měly na území povolen trvalý pobyt). Tato problematika by měla být smluvně ošetřena. V případě, že daný stát není ochoten jednat o readmisi svých občanů (či osob s povoleným trvalým pobytem na jeho území), na jeho státní příslušníky by mělo být možné aplikovat mimo jiné přísnější podmínky vstupu a pobytu na území. Tzn. v případě, že na komunitární úrovni bude přijata výhodnější úprava pro vstup a pobyt určité kategorie osob, mělo by být umožněno členským státům, v případě, že třetí stát nepřebírá bez průtahů vlastní občany bez platného pobytového oprávnění, aby občané z tohoto třetího státu mohli být z výhodnější úpravy vyloučeni (na základě rozhodnutí členského státu). Vztahovaly by se na ně tedy obecné národní podmínky vstupu a pobytu na území. S ohledem na požadavek efektivnosti a důvěryhodnosti celého procesu řízené ekonomické migrace je nezbytné do diskuse o návratech dočasných ekonomických migrantů zahrnout otázku způsobu financování návratu těch dočasných ekonomických migrantů, kteří se nevrátili zpět do země původu a na území EU pobývají nelegálně. Otázkou zůstává, zda by v uvedených případech měl veškeré náklady spojené s návratech těchto osob, hradit pouze stát. 5. Jak by mohly být návraty řízeny ke vzájemnému prospěchu hostitelských i domovských zemí? Jak známo push a pull efekt jsou dány relací mnoha faktorů mezi vysílající a hostitelskou zemí. Najít rychlé řešení pro změnu těchto relací je málo pravděpodobné. 6. Měla by být dávána přednost při přijímání na území určitým třetím zemím a jak? Preferováni by měli být občané těch třetích států, které s EU a jejími jednotlivými členskými státy aktivně spolupracují na odstraňování společných bezpečnostních hrozeb, jako např. v rámci návratové politiky nebo boje proti terorismu. Nicméně považujeme za velmi obtížné určit společná kritéria výběru těchto zemí. 9

Dalším možným tématem k diskusi je upřednostnění příslušníků těch třetích zemí, kde existují historické a kulturní vazby k danému členskému státu. 7. Mohla by taková přednost být spojována se zvláštními rámcovými aktivitami jako př. Evropská politika sousedství, předvstupní strategie? Za vhodné a proveditelné lze považovat zahrnutí principu přednosti do předvstupní strategie vůči nově přistupujícím státům, ačkoliv v případě těchto zemí jde o přednost časově omezenou. 10