DĚJEPIS II. ROČNÍK OA. Pracovní listy

DĚJEPIS II. ROČNÍK OA Pracovní listy

SVĚTA A POKUS O JEHO REVIZI I. SVĚTOVOU VÁLKOU Imperialismus 1880 1914 - vlna výbojů do Afriky Asie, Oceánie ze zemí Evropy, USA, Japonska Velká Británie - největší koloniální velmoc.. (nejdůleţitější drţavou - Indie, území v jiţní a východní Africe, pronikání do Barmy, Afganistanu, Malajska, Číny- Hongkong, Egypta, Súdánu atd.) Francie kolonie v Indočíně, v Africe (Alţírsko, Tunisko, západní a rovníková Afrika) kolonie měly v menší míře také Německo, Belgie, Itálie, Portugalsko, Španělsko, USA a Japonsko (díky reformám ve druhé polovině 19. století se z Japonska stala průmyslová velmoc, agresivní zahraniční politika namířena proti Číně, střety s Ruskem) boj o nové dělení koloniálního panství Ohniska konfliktů: jiţní Afrika (1880-1881, 1899-1902) Angličané proti Búrům.. americko-španělská válka (1898) USA získaly Portoriko a Filipíny, posílily svůj vliv ve Střední Americe Panamský průplav rusko-japonská válka (1904 1905) Rusko poraţeno dvě balkánské války (1912 1913), balkánské státy proti Turecku (poraţeno) Bulharsko proti bývalým balkánským spojencům (Bulharsko poraţeno) Vztahy mezi evropskými velmocemi na přelomu 19. a 20. století francouzsko-německé nepřátelství (zábor Alsaska a Lotrinska Německem v roce 1871) rusko-rakouský spor o Balkán německo-britské námořní zbrojení Postupně vznikají velmocenská seskupení: 1882 Trojspolek. 1907 Dohoda.. rozloţení sil mezi Trojspolek a Dohodu Vojenské konflikty v Evropě na začátku 20. století Balkánské války 1912 - balkánské státy proti Turecku (poraţeno) - osmanská říše vytlačena z Evropy, území rozdělena mezi vítěze 1913 - Bulharsko proti bývalým balkánským spojencům (Bulharsko poraţeno) VELKÁ VÁLKA (PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA) (1914 1918) Příčiny:... Záminka: 28. 6. 1914 - atentát mladých srbských nacionalistů na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d Este v Sarajevu 28.7. - Rakousko - Uhersko vyhlásilo válku Srbsku.. Pomoc Ruska Srbsku, za Rakousko - Uhersko se postavilo Německo (centrální mocnosti), Francie se připojila k Rusku, Německo přepadlo Belgii a Lucembursko, Velká Británie vyzvala Německo ke staţení z neutrální Belgie, Berlín neodpověděl, Velká Británie vstoupila do války. Itálie neutrální. 2

Průběh války: Čtyři evropská bojiště: západní fronta. Schlieffenův plán zákopová válka bojové plyny 1916 bitvy u Verdunu a na řece Sommě východní fronta.. italská fronta balkánská fronta. Vstup USA do války (6. dubna 1917).. Woodrow Wilson Konec války. brestlitevský mír (3. 3. 1918) Ludendorffova ofenziva. 11. 11. 1918 v Compiégne. Důsledky I. světové války nové zbraně velké ničivé síly dosud nevídané mnoţství obětí dopad na civilní obyvatelstvo změna mapy světa: - rozpadly se čtyři monarchie:. -vznikly nové státy:. - existující státy výrazně změnily hranice.. USA ekonomicky nejsilnější stát světa, mezinárodní platidlo dolar SITUACE V RUSKU Rusko nejzaostalejší stát Evropy Car Mikuláš II. (1894 1917) vstup do války záchrana carského Ruska.. Únorová revoluce Březen 1917 (podle pravoslavného kalendáře únor) nepokoje v Petrohradě.. Říjnová revoluce dvojvládí: Prozatímní vláda sověty.. Vladimír Iljič Lenin (1870 1924) 7. listopadu (25. října).. Dekret o míru.. Dekret o půdě... 3

Otázky a úkoly 1. Před začátkem 1. světové války došlo: a) k búrské válce b) k americko-španělské válce c) k rusko-japonské válce d) ke gallipolské operaci 3. Které státy patřily do: Trojspolku.. 2. Balkánské války: a) byly tři b) byly bojem balkánských národů proti Turecku c) byly střetnutím mezi balkánskými národy d) zvítězilo v nich Bulharsko Dohody.. 4. První světová válka: a) odehrála se v letech 1914 1917 b) byla střetnutím mezi Trojspolkem s Trojdohodou c) střetly se v ní převáţně státy se silnou demokratickou tradicí a státy s monarchistickými reţimy d) byla prvním celosvětovým konfliktem 5. Atentát na Františka Ferdinanda d Este: a) byl spáchán 28. 6. 1914 b) byl příčinou války c) byl záminkou k válce d) atentátníkem byl námořník z křiţníku Potěmkin 6. V první světové válce byly poprvé pouţity bojové otravné plyny v bitvě: a) u Verdunu b) u Yper c) na Sommě d) na Piavě 7. V první světové válce se bojovalo: a) na západní a východní frontě b) na srbské a italské frontě c) na kavkazské, mezopotamské a syropalestinské frontě d) ve Spojených státech amerických 8. Mezi tzv. nástupnické státy po rozpadu Rakouska - Uherska patřily: a) Maďarsko a Rakousko c) Prusko a Rumunsko b) Československo a Polsko d) Itálie a Jugoslávie 9. Uveďte, jsou-li daná tvrzení o průběhu války zcela správná. (ANO NE) a) Na počátku války zaznamenával vojenské úspěchy tábor Centrálních mocností. b) Menší frontou se stala válčiště v Srbsku, kde snadno a rychle zvítězila rakouská armáda. c) Itálie vstoupila do války na straně Centrálních mocností. d) Největší lidské a materiální válečné ztráty přinesla bitva na řece Sommě v roce 1916. e) Bezohledná ponorková válka ze strany Německa přiblíţila vstup USA do války (1917). 10. Jsou daná tvrzení zcela správná? (ANO NE) a) V Petrohradě vypukly stávky a demonstrace. Car rozpustil dumu, vyhlášená generální stávka přerostla v povstání proti carismu. Skončila vláda hohenzollernské dynastie v Rusku. b) V Rusku se ujala vlády liberální Prozatímní vláda v čele s Kerenským. c) Dne 7. listopadu roku 1917 (podle tehdejšího kalendáře v Rusku) skončilo v Rusku období krátké demokratizace, bolševici se chopili moci. d) Po podepsání separátního míru v Brestu Litevském získalo Rusko rozsáhlá území ve východní Evropě. 4

ČESKÁ POLITIKA V LETECH 1914 1918 Domácí odboj 1914 všeobecná mobilizace Čeští politici.. Karel Kramář, Alois Rašín. Císař Karel I. (1916 1918). Aktivizace české národní politiky.. Národní výbor.. Maffie 1917 Manifest spisovatelů (J. Kvapil). Zahraniční odboj Tomáš Garrigue Masaryk (1850 1937). Odchod do emigrace (1914) Myšlenka národní revoluce Spolupráce s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem Únor 1916 zaloţení České (Československé) národní rady.. Zahraniční vojenské jednotky - československé legie.. - bitva u Zborova - konflikt s bolševiky VZNIK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY Ani za vlády posledního rakouského císaře Karla I. se nezměnila politická situace a říše se nefederalizovala, sílil odpor vůči monarchii. 6. 1. 1918 Tříkrálová deklarace. V čele domácího odboje reorganizovaný Národní výbor (Karel Kramář) Stávky, vzpoury v armádě 18. 10. Washingtonská deklarace 27. 10. 1918 císař Karel I. přistoupil na podmínky Dohody (Andrássyho nóta).... 5

28. 10. 1918 vyhlášena v Praze Československá republika (vyhlášena Národním výborem Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, František Soukup, Vavro Šrobár tzv. muţi 28. října) 30. 10. 1918 Martinská deklarace Prezident T. G. Masaryk Předseda vlády K. Kramář Otázky a úkoly 1. Rakouský císař Karel I. byl: a) synovec Františka Josefa I. b) synovec Františka Ferdinanda d Este c) bratr Františka Ferdinanda d Este 2. Legie byl(i,y): a) vojenský útvar římského vojska ve starověku b) vojenské jednotky čs. dobrovolníků a zajatců, přeběhlíků za 1. světové války c) smutné, tklivé písně vojáků na frontách d) filozofičtí stoupenci legismu v Číně 3. Manifest českých spisovatelů: a) byl přednesen v říšské radě v květnu 1917 b) autorem byl A. Jirásek c) byl výzvou k radikalizaci českých poslanců k obhajobě českých zájmů d) podpořil myšlenku české státní samostatnosti 4. Tříkrálová deklarace: a) byla dokumentem českých říšských a zemských poslanců b) obsahovala poţadavek sebeurčení národů a samostatnost c) byla přijata poslanci zemského sněmu 6. 1. 1918 d) rakouskou vládou byla akceptována 5. Mezi muţe 28. října, kteří toho dne vyhlásili existenci samostatného Československa, patřili: a) T. G. Masaryk a E. Beneš c) J. Stříbrný a F. Soukup b) A. Rašín a A. Švehla d) V. Šrobár a A. Janoušek 6. Martinská deklarace: a) byla podepsána 30. 10. 1918 b) byla podepsána 28. 10. 1918 c) byla prohlášením práva na sebeurčení slovenského národa a na spojení v společném státě s Čechy d) vznikla v Turčianském sv. Martině na shromáţdění Slovenské národní rady 7. Prvním československým prezidentem byl: a) Edvard Beneš b) T. G. Masaryk c) byl zvolen 14. 11. 1918 8. Předsedou první čs. vlády byl r. 1918: a) A. Švehla b) K. Kramář c) A. Rašín d) V. Tusar 6

SITUACE PO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE 1919 1920 Paříţská mírová konference státy s všeobecnými zájmy. státy s ohraničenými zájmy poraţené státy:.. Německo versailleský systém. Společnost národů (1920 1939). Poválečný vývoj v jednotlivých zemích Poválečný vývoj v jednotlivých zemích je provázen hospodářskou krizí (hospodářství zničeno válkou) a vzrůstem revolučního hnutí, které odpůrci demokracie vyuţívali ke svým cílům. USA nejsilnější průmyslová a finanční velmoc Evropa byla jejich velkým dluţníkem... 1920 vítězství republikánské strany ve volbách prosazování tzv. izolacionismu a protekcionismu... americká liga Japonsko rychlý hospodářský rozvoj modernizace japonského průmyslu plány na ovládnutí Číny.. růst nacionalismu a šovinismu Velká Británie nejsilnější evropská velmoc, značně závislá na USA národně osvobozenecké hnutí v koloniích. stávky proti sniţování mezd Francie u moci pravice, opírala se o nacionalismus. politika přísných úsporných opatření a zvyšování daní úsilí o hegemonii na evropském kontinentě,.. Státy s totalitními reţimy totus ( lat. celý)... Znaky totalitních reţimů: 7

Komunismus Fašismus. Nacismus. Rusko Občanská válka (1918 1921) bělogvardějci.. Rudá armáda. československé legie zahraniční intervence válečný komunismus Politika bolševického Ruska 1919 - Třetí internacionála (Kominterna) 1921 NEP... 1922 SSSR. Josif Vissarionovič Stalin (Dţugašvili) (1879 1953) osobní diktatura gulagy Itálie zklamání z výsledků války.. hospodářské potíţe.. zrod fašismu (lat.fasces.) Benito Mussolini.. 1922 pochod na Řím.. Německo těţce postiţeno válkou. revoluční vlna v Německu výmarská republika (1919-1933). Nacionálně socialistická německá dělnická strana (NSDAP)... Mein Kampf Politické aktivity ve 20. letech Konference v Janově (1922) Smlouva z Rapalla (1922).. Dawesův plán (1924).. Konference v Locarnu (1925). 8

Vstup Německa do Společnosti národů (1926) Youngův plán (1930) Briand-Kellogův pakt (1928) Shrnutí: Otázky a úkoly 1. Jsou uvedená tvrzení o poválečné situaci správná? (ANO NE) a) Poválečná soustava byla kompromisem mezi zájmy Velké Británie, Francie a SSSR. b) Itálie vyšla z války jako vítězný stát, ale cítila se ve svých zájmech poškozena. c) Bylo zákázáno moţné připojení Rakouska k Německu. d) Neúnosné poválečné reparace německý národ poníţily a v důsledku přinesly zesílení německého revanšismu. e) Spojené stály uvítaly evropskou poválečnou mírovou smlouvu, protoţe ve stejné době nastal rozhodný proevropský obrat v orientaci americké zahraniční politiky. 2. Sovětské koncentrační tábory měly název: a) NEP b) Gulag c) GOELRO 3. Briand-Kellogův pakt: a) byl podepsán r. 1928 b) obsahoval závazek neřešit mezinárodní spory válkou c) obsahoval rýnský garanční pakt d) stanovil přísné sankce za porušení úmluvy 4. Locarnská konference se uskutečnila: a) 1922 b)1925 c) 1927 d) 1928 5. Tzv. rapallskou smlouvu roku 1922 podepsaly: a) Německo a Rusko b) Německo a Francie c) Německo a Itálie 6. Fašismus se zrodil: a) v SSSR b) v Německu c) v Japonsku d) v Itálii 7. Německo po prohrané první světové válce se stalo státem, který je znám jako: a) nacistické Německo c) výmarská republika b) Stressemannovo Německo d) třetí republika 8. Tzv. černé košile a pochod na hlavní město vedl politik: a) J. V. Stalin b) B. Mussolini c) A. Hitler d) P. von Hindenburg 9. Hitlerův pokus o fašistický puč se uskutečnil: a) 1919 b) 1920 c) 1922 d)1923 10. Válečný komunismus se uplatnil: a) v Rusku b) v Německu c) v Itálii d) v Československu 11. Youngův plán měl pomoci řešit situaci: a) v Itálii b) v SSSR c) v Německu d) v USA 9

PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA (1918 1938) Spory o hranice státu a národnostní otázka poţadavky Němců spor s Poláky. spor Slováků s Maďary územní problém Podkarpatské Rusi. Národy a národnostní menšiny (13,5 mil. obyvatel, Češi a Slováci 65 %, Němci 23,4 %, Maďaři 5,6 %, Rusíni, Ukrajinci, Rusové 3,4 %, Ţidé 1,6 %, Poláci 0,6 %) Myšlenka čechoslovakismu Politický systém První vláda vláda všenárodní koalice Prezident první republiky: Tomáš Garrigue Masaryk (1850 1937) (opětovně zvolen 1920, 1927, 1934) narodil se v Hodoníně studoval ve Vídni, v Lipsku (tam poznal svou ţenu Američanku Charlottu Garrigueovou) v roce 1882 se stal profesorem na Filosofické fakultě praţské české university vydával časopis Athenaeum.. 1900 zaloţil realistickou stranu bojoval proti antisemitismu (doba tzv. hilsneriády) bojoval za vznik samostatného státu 1918. opětovně zvolen prezidentem v letech 1920, 1927, 1934 1935 ze zdravotních důvodů abdikoval, konec ţivota proţil na zámku v. 10

Předseda vlády: Ministr zahraničí:.. Ministr financí: Ministr války: Měnová reforma.. Pozemková reforma První zákony Významné politické strany: Československá strana sociálně demokratická (zpočátku nejsilnější) Komunistická strana Československa - jejím cílem bylo přetvořit Československo po vzoru sovětského Ruska, od r. 1929 v čele Klement Gottwald - prosinec 1920 pokus komunistického hnutí o revoluci potlačen tzv. skupina Hrad. Československá národní demokracie (strana české velkoburţoazie) Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrární) Československá strana lidová (katolíci) Slovenská strana ľudová.. 1920 - volby- vláda sociální demokracie( Vl.Tusar). Ústava Československé republiky (29. 2. 1920) zakotvovala občanská práva všech občanů.. (zákonodárný sbor Národní shromáţdění, skládalo se z Poslanecké sněmovny a Senátu, poslanci a senátoři voleni na základě všeobecného volebního práva volily i ţeny, NS volilo prezidenta) Zahraniční politika Spolupráce s Francií Spojenectví s Rumunskem a Jugoslávií Vztahy s okolními státy.. Ekonomická situace... 20. léta hospodářský, společenský a kulturní růst (ČSR patřilo mezi 10 nejprůmyslovějších států světa) Otázky a úkoly 1. Malá dohoda byla stvořena státy: a) Československo b) Maďarsko c) Jugoslávie d) Rumunsko 11

2. Československo muselo po svém vzniku řešit různé problémy. Označte správné odpovědi: a) nejslabší ekonomika ve střední Evropě b) vyhlášení separatistických států v sudetoněmeckém pohraničí c) odpor české populace proti odtrţení z habsburského soustátí d) problémy s Těšínskem, o které mělo zájem Polsko e) vyhlášení Slovenské republiky rad 3. Alois Rašín: a) byl čs. ministrem financí b) stál v čele vlády panské koalice c) podlehl atentátu d) za války v r. 1916 byl odsouzen k smrti, ale po nástupu Karla I. na trůn amnestován e) byl hlavním iniciátorem měnové reformy 4. Určete, kterým oborem se zabývaly uvedené osobnosti (jedna poloţka je nadbytečná): a) F. Bílek b) F. Kafka c) J. Suk d) J. Saudek e) J. Kotěra f) F. Peroutka 1. český architekt a urbanista 2. slovenský básník 3. praţský spisovatel ţidovského původu píšící německy 4. český symbolistický sochař 5. český umělecký fotograf 6. český hudební skladatel 7. ţurnalista, esejista, komentátor politického ţivota VELKÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE (1929 1933) Na přelomu 20. a 30. let dolehla na většinu zemí hluboká hospodářská krize, která přerušila slibný mezinárodní vývoj k světové bezpečnosti. Jejím nejzávaţnějším důsledkem bylo oslabení demokratických systémů, jimţ nespokojení lidé přestali věřit, a nástup totalitních a diktátorských reţimů. 24. 10. 1929 černý čtvrtek krach na newyorské burze.. krize v USA postupně přechází v celosvětovou. pokles výroby o 37% pokles mezinárodního obchodu o 34% nezaměstnanost postihla 40 milionů lidí sociální nepokoje Hledání východiska z krize posílení státních zásahů do vývoje hospodářství volný trh (problémy se vyřeší automaticky) USA nejúspěšnější v hledání východiska z krize 1932 prezidentem Franklin Delano Roosevelt program rekonstrukce ekonomiky New Deal. V roce 1937 dosáhlo americké hospodářství úrovně před krizí v roce 1929. 12

NÁSTUP NACISMU V NĚMECKU Německo - jedna z prvních evropských zemí, kterou zasáhla krize: 6 milionů nezaměstnaných průmyslová výroba se sníţila o 41%, zahraniční obchod poklesl o dvě třetiny pokles ţivotní úrovně Němců = ţivná půda pro extremisty nacisty + komunisty (populistická hesla). Výmarská republika v čele s prezidentem Paulem von Hindenburgem neumí situaci řešit Adolf Hitler (NSDAP).. 1932 volby NSDAP vítězí 1933 Hitler říšským kancléřem.... Charakter nacistické třetí říše totalitní policejní stát..... opory nacistické moci: SS (Schutzstaffeln).., SA (Sturmabteilungen), gestapo.. Upevnění Hitlerovy moci 30. 6. 1934 noc dlouhých noţů Hospodářská politika Systematická ideologická převýchova národa Opatření proti Ţidům norimberské zákony (1935) křišťálová noc (listopad 1938). holocaust. Cíle nacistického reţimu a jejich uskutečňování 13

ZHORŠENÍ POMĚRŮ A SELHÁNÍ MÍROVÉ DIPLOMACIE PRVNÍ POLOVINY 30. LET spory mezi velmocemi 1932, 1933 odzbrojovací konference v Ţenevě.. 1935 smlouvy o vzájemné pomoci AGRESIVITA TOTALITNÍCH STÁTŮ A POLITIKA APPEASEMENTU 1931 Japonsko útok na Čínu (obsazení Mandţuska), spory s Mongolskem, SSSR 1935 Itálie napadla a obsadila Habeš (Etiopii) (1935) 1935 1939 Španělsko Francisco Franco Politika appeasementu. Agresivní politika Německa: 12. 3. 1938 anšlus.. Příprava přepadení ČSR Hitler poţaduje Sudety ČSR bez pomoci velmocí 29. 30. září 1938 Mnichovská konference: dohoda mezi Velkou Británií (Chamberlain), Francií (Daladier), Itálií (Mussolini) a Německem (Hitler). 15. 3. 1939.. 23. 8. 1939 podepsán pakt o neútočení. 1. 9. 1939 ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA VE 30. LETECH, MNICHOVSKÝ DIKTÁT Projevy hospodářské krize (pokles výroby o 40%, 1 milion nezaměstnaných, pokles mezd) protestní akce, sráţky s policií, častá střelba do lidí protesty inteligence proti policejním zákonům. Podpůrné akce podpora v nezaměstnanosti, ţebračenky. Sílí nacionalistické hnutí Sudetoněmecká strana (odnoţ NSDAP)- Konrád Henlein. 1935 parlamentní volby. 1935 prezidentské volby Příprava na obranu hranic. Březen 1938 anšlus Rakouska... Duben 1938 henleinovci vyhlásili tzv. karlovarský program.. Květen sílí hrozba německého útoku... Postoje k ČSR: Anglie nezájem Francie vyhýbavý postoj SSSR potvrzení spojenectví Srpen - mise lorda Runcimana. 12. 13. září pokus henleinovců o nacistický puč v pohraničí. Anglická iniciativa jednání Chamberleina s Hitlerem. 14

22. 9. vláda národní obrany (aţ do listopadu 1938) - generál Jan Syrový 23. 9. všeobecná mobilizace 29. 9. Mnichovská konference. 30. 9. čs. vláda přijala mnichovský diktát Důsledky Mnichova: 5. 10. abdikace E. Beneše OBDOBÍ TZV. DRUHÉ REPUBLIKY (od 30. září 1938 do 15. března 1939) Nový čs. prezident. Nová vláda v čele.. 14. 3. 1939 vyhlášen Slovenský štát (prezident Josef Tiso) Hácha přinucen Hitlerem podepsat ţádost o ochranu 15.3. 1939 vstup Němců na naše území 16.3. 1939 vyhlášen Protektorát Böhmen und Mähren VĚDA A UMĚNÍ V MEZIVÁLEČNÝCH LETECH Francouz Frédéric Jolit-Curie Brit Alexandr Fleming (1928).. Rakušan Sigmund Freud Umělecký směr surrealismus.. Architektura konstruktivismus a funkcionalismus 15

Otázky a úkoly 1. Celosvětová hospodářská krize 1929 začala: a) tzv. černým čtvrtkem b) krachem na tokijské burze c) krachem na newyorské burze na Wall Street d) byla svým rozsahem mírnější neţ poválečné krize 2. Nástup Hitlera k moci je spjat s rokem: a) 1925 b) 1930 c)1933 d) 1936 3. Krvavá čistka v Německu zaměřená proti Hitlerovi nepohodlným osobám a proti vedení SA v červnu 1934 je spojena s pojmem: a) křišťálová noc c) norimberský proces b) noc dlouhých noţů d) bartolomějská noc 4. Osa Berlín-Řím: a) je název projektu ţeleznice spojující Německo a Itálii b) vznikla r. 1936 c) je spojenectví agresivního hitlerovského Německa s fašistickou Itálií d) je navenek projekt postupu proti bolševismu a Rusku 5. Joseph Goebbles zastával funkci: a) ministra propagandy b) velitele SS c) maršála a ministra letectva d) velitele gestapa 6. Mnichovská dohoda byla výsledkem jednání mezi: a) ČSR, Německem, Anglií, Francií c) Německem, Itálií, Francií, Anglií b) Německem, ČSR, Maďarskem, Anglií 7. Důsledkem mnichovské dohody pro nás bylo: a) okupace Čech, Moravy a Slezska Němci b) odtrţení Slovenska c) odstoupení pohraničí ve prospěch Německa d) zánik 1. republiky, ztráta 1/3 území, opevnění a přirozených hranic 8. Tzv. 2. republika je období: a) mezi protektorátem a osvobozením 1945 b) mezi Mnichovem a rokem 1948 c) mezi Mnichovem a okupací zbytku republiky d) mezi osvobozením 1945 a únorovým pučem 1948 9. Vyřaďte nesprávné tvrzení: a) 15. 3. 1939 došlo k okupaci zbytku ČSR b) 15. 3. 1939 vznikl Slovenský štát c) 16. 3. 1939 vyhlášen Protektorát Čechy a Morava d) 14. 3. 1939 vynucen Háchův souhlas s okupací 10. Tzv. 2. republika je období: a) mezi protektorátem a osvobozením 1945 b) mezi Mnichovem a rokem 1948 c) mezi Mnichovem a okupací zbytku republiky d) mezi osvobozením 1945 a únorovým pučem 1948 16

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA I. fáze války (1939 1941) začátek II. světové války: 1. září 1939 německý útok na Polsko blesková válka za 3 týdny Polsko poraţeno 3. září 1939 vyhlásily Francie a Anglie Německu válku obsazena Maginotova linie.. 28. 9. 1939 dohoda SSSR a Německa o nových vzájemných hranicích 1940 Převraty v Estonsku, Lotyšsku Listopad 1939 březen 1940 zimní válka Prosinec 1939. Taţení fašistických mocností v letech 1940/41 duben 1940 okupace Dánska, Norska květen taţení do Holandska, Belgie, Lucemburska.. 10. května útok na Francii za 6 týdnů poraţena (část jednotek odešla do VB-formování zahraničního odboje- generál Charles de Gaulle, Většina území na severu a severozápadě okupována Němci, v jiţní Francii vazalský reţim maršál Pétain, centrum město Vichy; likvidace parlamentarismu, demokracie, uplatňovány protiţidovské zákony) Anglie Chamberleinova vláda podává demisi, předseda nové vlády Winston Churchill v září plánována invaze do Anglie od srpna 1940 vedena letecká bitva o Británii...... 27. 9. 1940 - Pakt tří.., na podzim se přidává Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Finsko Vstup Itálie do války 1940 1941 okupace Řecka a Jugoslávie. Severní Afrika. květen 1941 pomoc Německa generál Erwin Rommel,., proslulé oddíly Afrika-Korps.. 17

Druhá fáze války (1941 1943). 22.6. 1941 (plán Barbarossa) Tři strategické směry: Leningrad, Moskva, Kyjev útok na Leningrad (Sankt-Petěrburg) útok na Moskvu prosinec 1940 Němci 25 km od Moskvy- generál Ţukov stalingradská bitva v létě 1942 obrovský německý útok na jihovýchod (směr Kavkaz, Stalingrad, cíl- Baku ropná pole) bitva u Kurska červenec - srpen 1943.. Válka v Tichomoří 7. 12. 1941 útok Japonska na americkou a leteckou základnu Pearl Harbor na Havajských ostrovech červen 1942 letecká a námořní bitva u ostrova Midway Třetí fáze války (1943) Vylodění spojenců v Itálii červenec 1943 pronikla americká a britská vojska na Sicílii (Dwight Eisenhower) září. Uţ v květnu 1943 byly německo-italské jednotky poraţeny v Africe, došlo také k přelomu ve válce v Tichomoří (boje u ostrova Guadalcanal na Šalamounových ostrovech nacházela se tam námořní a letecká základna Japonců v Polynésii); narůstá také partyzánský odboj v SSSR, Jugoslávii, Polsku, Francii i ČSR. 18

Diplomatická jednání: 1941 uzavřena Atlantická charta (Roosevelt a Churchill)..... 1942 Washingtonská deklarace..... 1943 jednání v Casablance. 1943 jednání v Quebecku.. 12. 11 1. 12. 1943 Teheránská konference - tzv. Velká trojka (Roosevelt, Churchill, Stalin) Čtvrtá fáze války (1944 květen 1945) 1944 (jaro, léto) osvobozen Leningrad, osvobozena Ukrajina, Finsko, Bělorusko, část Polska aţ k Visle - nejrychlejší postup sovětské armády 6. 6. 1944 den D operace Overlord - (generál Dwight Eisenhower) srpen 1944 - osvobození Paříţe, posléze celé Francie, Belgie (Dwight Eisenhower, Bernard Montgomery) září spojenecká vojska dosahují německých hranic V Německu nastává totální mobilizace. 20. 7. 1944 - neúspěšný atentát německého armádního velení na Adolfa Hitlera Aktivizace národněosvobozeneckého hnutí v okupovaných zemích. srpen září povstání ve Varšavě Pátá fáze války (1945).. Únor osvobození Polska Jaltská konference.. 19

Duben osvobození Rakouska. - kapitulace německých vojsk v Itálii.. 2. 5. 1945 pád Berlína.. 7. 5. 1945 kapitulace Německa 8. 5. 1945. Poráţka Japonska 6. a 9. srpna 1945 jaderný útok Spojených států na japonská města Hirošimu a Nagasaki 2. září 1945.. ČESKÉ ZEMĚ A SLOVENSKO V LETECH DRUHÉ SVĚTOVÉ Protektorát Čechy a Morava ( Böhmen und Mähren).. Prezident., protektorátní vláda Rozhodování měla v rukou okupační správa říšský protektor Konstantin von Neurath. Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu státní ministr Karl Herman Frank. Působení gestapa. Genocidní (vyhlazovací) politika vůči Ţidům a Romům platnost norimberských zákonů. (Terezín soustřeďování Ţidů před deportacemi do vyhlazovacích táborů, např. Osvětim, vyvraţděno asi 73 000 Ţidů, sběrné tábory pro Romy Lety u Písku, Hodonín) Projevy nespokojenosti masové demonstrace převoz ostatků K. H. Máchy z Litoměřic do Prahy (7. 5. 1939). 28. 10. 1939...... 15. 11.. 17. 11... Domácí odboj Odbojové organizace se dělily na dva proudy: demokratický (občanský).... komunistický Demokratické odbojové organizace Politické ústředí 20

Obrana národa.. Petiční výbor Věrni zůstaneme. Ústřední vedení odboje domácího... Komunistický odboj KSČ.. 1941 Ústřední národně revoluční výbor Československa. Odbojové akce: Atentát na Reinharda Heydricha R. Heydrich.. 27. 5. 1942 - operace Anthropoid. 4. 6. 1942. Období heydrichiády (květen červenec 1942). 10. 6. 1942... 24. 6. 1942.. Partyzánské oddíly.. Československý zahraniční odboj Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava emigrovala velká část politiků i vojáků do zahraničí - centrem odboje... Československý národní výbor Prozatímní československá vláda. 21

Vedení komunistické strany (K. Gottwald, R. Slánský). 12. 12. 1943.. Československo-sovětská smlouva Československé vojenské jednotky v zahraničí Legion Čechů a Slováků.. 1. československý armádní sbor. 1. československá smíšená brigáda Slovensko a Slovenské národní povstání Slovensko označováno jako farská republika poprvé v dějinách vznikl národní stát Slováků (prezident Josef Tiso, premiér Vojtěch Tuka) byl tam klerofašistický reţim bylo vazalským státem Německa, bojovalo proti Polsku Po vstupu do války proti SSSR změna situace. Slovenská národní rada. Slovenské národní povstání Ján Golián. Vznik partyzánských oddílů. 29. srpna 1944 Banská Bystrica 27. 10. 1944. Význam povstání: Osvobození ČSR Osvobození ČSR bylo zahájeno karpatsko-dukelskou operací (8. září 15. listopadu 1944) Rudá armáda osvobozuje Slovensko. Jednání o podobě poválečného Československa. 5. dubna 1945 Košický vládní program Osvobození Moravy. 22

Demarkační linie. Vstup sovětských vojsk i 1. československého armádního sboru na území Slovenska i českých zemí urychlil přípravu povstání českého lidu.. Česká národní rada.. Albert Praţák... Karel Kutlvašr.. 1. květen 1945 5. květen 1945 Účinná pomoc vlasovců. 8. 5. 9. 5... BILANCE II.SVĚTOVÉ VÁLKY Holocaust (Šoa)... Bojů se účastnilo 30 států. Ztráty na ţivotech: zemřelo asi 58 milionů lidí, 35 milionů lidí zraněno. Sovětský svaz: 27 milionů lidí Čína:10 milionů Německo: 6,5 milionů Polsko: 6 milionů Japonsko: 2,5 milionu, Jugoslávie: 1,7 milionu, USA: 405 000, VB: 350 000, Itálie: 500 000, Československo: 270 000 (z toho 180 000 Ţidů) Nové zbraně.. 23

Otázky a úkoly 1. Druhá světová válka začala: a) sarajevským atentátem b) napadením Polska Německem c) okupací ČSR d) Mnichovskou dohodou 2. Vyhledejte správné pořadí po sobě následujících událostí úzce souvisejících s 2. světovou válkou: a) napadení Polska Německem, napadení Finska Sovětským svazem, uzavření Mnichovské dohody, zahájení bitvy o Anglii, vstup Spojených států do války, všeobecná mobilizace v Československu, vyhlášení Slovenského státu, anexe Rakouska Německem, Runcimanova mise b) anexe Rakouska Německem, napadení Finska Sovětským svazem, uzavření Mnichovské dohody, vstup Spojených států do války, zahájení bitvy o Anglii, vyhlášení Slovenského státu, všeobecná mobilizace v Československu, Runcimanova mise, napadení Polska s Německem c) všeobecná mobilizace v Československu, anexe Rakouska s Německem, uzavření Mnichovské dohody, vyhlášení Slovenského státu, Runcimanova mise, napadení Finska Sovětským svazem, napadení Polska Německem, zahájení bitvy o Anglii, vstup Spojených států do války d) anexe Rakouska Německem, Runcimanova mise, všeobecná mobilizace v Československu, uzavření Mnichovské dohody, vyhlášení Slovenského státu, napadení Polska Německem, napadení Finska Sovětským svazem, zahájení bitvy o Anglii, vstup Spojených států do války 3. České vysoké školy byly zavřeny: a) 28. 10. 1938 b) 17. 11. 1938 c) 7. 11. 1939 d) 17. 11. 1939 4. K domácím nekomunistickým odbojovým organizacím za 2. světové války patřily: a) Politické ústředí c) Omladina b) Obrana národa d) Petiční výbor Věrní zůstaneme 5. Atlantická charta: a) byla podepsána v srpnu 1941 třemi velmocemi (USA, Anglie, Rusko) b) určovala hlavní principy vedení války a poválečné organizace světa c) je totoţná s Washingtonskou deklarací d) cílem sjednocení bylo zničení fašismu, hospodářská spolupráce, mír a rovnoprávnost národů 6. Vytvořte správné dvojice událostí a dat: a) vstup USA do války b) bitva u ostrova Midway c) operace Overlord d) bitva u Kurska 1) 1943 2) 1942 3) 1944 4) 1941 7. Teheránská konference: a) uskutečnila se po Jaltské konferenci b) byla jednáním tzv. Velké trojky c) jednala o invazi do Francie, o ofenzívě na východní frontě a společném postupu po válce d) konala se roku 1943 8. Atentát na R. Heydricha byl spáchán: a) v srpnu 1940 b) v květnu 1941 c) v květnu 1942 24

SVĚT PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE Postupimská konference (červenec srpen 1945) J. V. Stalin, Harry Truman (USA), Winston Churchill, v průběhu jednání ho vystřídal Clement Atlee (VB) Rozhodovalo se o osudu poraţeného Německa: dočasné rozdělení Německa na 4 zóny pod kontrolou USA, VB, Francie, SSSR, rozdělen i Berlín program čtyř D: demilitarizace. demokratizace denacifikace dekartelizace.. Byly vymezeny hranice Polska, SSSR. Byl dohodnut odsun Němců z Polska, Československa, Maďarska. Od listopadu1945 do října 1946 probíhal v Norimberku.. V roce 1945 došlo k zaloţení Organizace spojených národů. Druhá světová válka znamenala definitivní konec evropské nadvlády. Zrodil se nový bipolární svět. V popředí supervelmoci: POVÁLEČNÉ ČESKOSLOVENSKO Odsun Němců. divoký odsun.. státem organizovaný odsun... Mimořádné soudy s kolaboranty a válečnými zločinci Karl Hermann Frank, Josef Tiso.. Dekrety prezidenta republiky (Benešovy dekrety) Politický systém Podle dohod z Moskvy byly zakázány pravicové strany Politické strany: Čechy.. Slovensko Národní fronta. 1946 první poválečné volby (40% získali komunisté) Prezident:., předseda vlády, ministr zahraničních věcí.., ministr národní obrany...