První parní rýpadlo s výkonem 50 m3/hod v revíru na lomu Hartmann bylo nasazeno v roce 1884 Kolesová rýpadla řady KU 300 nasazovaná na těžbu uhlí mají výkon 1 200 m 3 /hod. Kolesová rýpadla řady KU 800 nasazovaná na těžbu uhlí mají výkon 5 800 m 3 /hod. Zakládání skrývkových zemin je realizováno na všech velkolomech pásovými zakladači
Vnitřní výsypka lomu Obránci míru - 1990 Stejné území v roce 2012 Výsypka lomu Merkur - 1985 Po zemědělské rekultivaci v roce 2008
Přístup k hodnotě půdy v ČSR do roku 1956 Skrývka ornice před otvírkou lomu Merkur - 1960 Úprava terénu před návozem ornice Rekultivační tvorba nové humózní vrstvy
Sypání Kopistské výsypky v roce 1952 Stav povrchu výsypky v roce 1964 Kopistská výsypka letecká mapa Kopistská výsypka turistická mapa
Výsypka lomu Třískolupy - 1978 Po úspěšné zemědělské rekultivaci v roce 2012 Lom Rudý sever - 1952 Stav v roce 1965
Vnitřní výsypka lomu Vršany v roce 1995 Stejné území v roce 2012 Sypání vrchní etáže výsypky lomu Merkur - 1970 Po úspěšné kombinaci zemědělské a lesnické rekultivace - 2008
Část území výsypky lomu Březno v roce 1975 Stejné území po ovocnářské rekultivaci v roce 2000
Svahová část výsypky lomu Slatinice v roce 1972 Stejné území po rekultivaci vinice v roce 2009
Plody ovocnářských a vinohradnických rekultivací
Terénní úprava jižních svahů Bylanské výsypky lomu J. Šverma - 1960 Stejné území v roce 2000 Úpatní část stejné výsypky v roce 1955 a v roce 2011
Úprava svahů výsypky Merkur v roce 1974 Stejné území v roce 1994 Severní část vnitřní výsypky lomu J. Šverma roku 1970 a v roce 1990
Vnější výsypka lomu Bílina (Radovesická výsypka) v roce 1985 Stejné území v roce 2005 Pro lesnickou výsadbu na Střimické výsypce byla uplatněna odpadní kůra z výroby celulózy. Významně to podpořilo růst porostu. Stav v létech 1984 a 1990
Výsypka lomu Most po nasypání v roce 1970 V sousedství Mostu byla zvolena lesoparková úprava. Stav porostu v roce 2000 Severní část Velebudické výsypky po nasypání 1977 a po lesoparkové úpravě v roce 2005
Vyuhlená část lomu Benedikt v sousedství Mostu v roce 1968 Stejné území s přednostní funkcí příměstské rekreace - 2012 Svah vnitřní výsypky lomu Hrabák tvořil bezprostřední sousedství Most (1962), proto byl upraven jako celá výsypka o rozloze 60 ha do podoby příměstského parku (1995)
Poslední hroby likvidovaného mosteckého hřbitova - 1968 Stejné území během těžby - 1970 Roku 1973 se vyuhlená část začala zasypávat Stav stejného území roku 2010
Pohled z ptačí perspektivy na bývalý lom Benedikt - 2007 V detailu pohled na rybářské hody - 2012 Území před zahájením rekultivace v roce 1970 a roku 2011
Náhorní část Velebudické výsypky v místech budoucího Hipodromu - 1970 Tento dostihový areál vzniklý rekultivací je nejmodernějším v celé republice - 2006 Povrch výsypky roku 1070 a stejné území v roce 2006 během rovinných dostihů
Záběr z technické etapy rekultivace Velebudické výsypky - 1982 Stejné území v roce 2006 Lom Benedikt v období technické úpravy roku 1975 a stejné území roku 2000
Dalším významným sportovním areálem vzniklý díky rekultivaci na výsypce lomu Vrbenský je známý mostecký Autodrom - 1978 A stejné území již v roce 1985 I tyto dva záběry pocházejí ze stejného místa. Roky 1977 a 2000
Terénní úprava výsypky lomu Vrbenský určené ke sportovnímu využití v roce 1977 Intenzita využívání tohoto výsypkového území - rok 1985 Na stejné plošině se již roku 2000 proháněly rychlé vozu v rámci evropské soutěže Intersérie Pohled z ptačí perspektivy na celý areál mosteckého Autodromu 2008
Náhorní část výsypky lomu Hrabák VII byla upravena tak, aby zde mohla vzniknout všestranně užitečná zahrádkářská osada. Stav tohoto území roku 1962 a 2005 Díky rekultivaci a péči zahrádkářů vypadalo toto území v roce 2005 k nepoznání
Západní část vnitřní výsypky lomu Československé armády během sypání zakladači 1980 a stejné území v roce 2010 Ještě nedosypaná část vnitřní výsypky lomu Slatinice roku 1995 Stejné území v rámci rekultivací věnované ekologicky žádoucím mokřadům - 2006
Východní část lomu Vrbenský - Matylda v konečné fázi těžby v roce 1968 a stejné území v roce 2005 Západní část lomu Vrbenský - Matylda roku 2065 a roku 2012 během atraktivních závodů dračích lodí
Terénní úpravy prostoru budoucí vodní nádrže Matylda - 1980 Pohled ze stejného místa při intenzivním rekreačním provozu - 2011 Svůj životní prostor si v klidnějším zákoutí tohoto rekultivačního jezera našla již řada druhů vodního ptactva - 2011
Jedna z prvních velkých rekultivací bylo území zbytkového lomu Karolina II v obci Bžany na Teplicku. Stav části svahů roku 1956 V roce 1995 vypadalo toto území takto Lom Chabařovice těsně před jeho ukončením v roce 1990 Stejné území roku 2005. Rekultivace s rekreační funkcí zde není dosud ukončena
Stav území vytěženého lomu Barbora v iniciační fázi rekultivace - cílené na rekreační jezerní areál - 1977 Stejné území v roce 1997 Nejvýmluvnější je však pohled z ptačí perspektivy, který seznamuje nejen s jezerem, ale i s úspěšně zalesněnými okolními výsypkami - 2004 Areál Barbora s mimořádně čistou vodou je vyhledávaný nejen místní, ale i zahraniční klientelou - 2000
Hnědouhelný lom Most v místě bývalého královského města Mostu v posledním roce své existence - 1999 Roku 2011 vypadalo toto území s dosud rozpracovanou rekultivací takto Pohled do lomu Most roku 1977 a na stejné území ze zalesněných svahů roku 2012
V současném období je dosud nedokončené Mostecké jezero především domovem vodního ptactva - 2008 Přelet divokých husí - 2012 Stav jižní části lomu Most roku 1973 Stejné území využité pro výstavbu nové dopravní infrastruktury - 2011
Lom Hrabák VII, který těžil uhlí v dnes již nepřijatelné blízkosti obytné zástavby - rok 1966 Stejné území věnované nové komunikaci - 2009 Náhorní plochá část výsypky lomu Maxim Gorkij u Braňan - 1975 Stejné území po výstavbě mosteckého letiště - 2000
Povrch Slatinické výsypky v sousedství nové zástavby Mostu před zahájením rekultivace formou příměstského ozelenění - 1967 Na části takto rekultivované výsypky vzniklo moderní sídliště bytové zástavby - již ve třicetileté rekultivační zeleni - 2006 Zbytkový lom Lotta-Marie byl zaplaven elektrárenským popílkem. Jeho povrch je nyní účelně využit k "výrobě" sluneční energie - 2010
Lom Most v roce 1972 Stejné území po komplexní rekultivaci a revitalizaci roku 1999 Pohled z ptačí perspektivy na území devastované lomem Vrbenský- Matylda v roce 1968 a v roce 2010 po hydrologické a lesnické rekultivaci
Zakladač sype vnější výsypku lomu Vršany - 1975 Výsledkem rekultivací je zde nový krajinný útvar s vhodným poměrem zemědělských pozemků a nových lesů. Letecké foto rok 2007 Pohled na jižní svahy této výsypky roku 1978 a v roce 2011 po úspěšném zalesnění
Těžební prostor lomu Ležáky roku 1965 Ze stejného místa loví mladý ornitolog snímky vodního ptactva - 2012 Náhorní část výsypky Pokrok před zahájením rekultivace - 1992 Stejné území roku 2012
Povrch výsypky lomu Merkur těsně před ukončením provozu - 1985 Stejné území vzniklé kombinací zemědělských kultur a vysoké zeleně rok 2007 Historický snímek dolu a lomu Prinz Eugen z konce 19.století Stejné území roku 2010
Historický záběr na primitivní těžbu lomu Leontýna u Duchcova - 1915 Stejné území po úspěšné rekultivaci v roce 2012 Hnědouhelný lom Hedwig v roce 1930 Stejné území roku 2008
Lom Ležáky-Most v roce 1970 Stejné území v roce 2010 Příměstská krajina Mostu v roce 1979 Stejné území roku 2010
Na výsypkách lomu Mostecké pánve převažují miocenní jíly. Jsou původně zpevněné, ale rychle šupinkovitě zvětrávají Typický povrch zvětralého šedého jílu s prvními stopami života Druhou nejčastější výsypkovou zeminou jsou zde písčité terciérní substráty, často s železitou příměsí Výsypkové zeminy s větší příměsí sirnatého uhlí jsou extrémně kyselé a po zvětrání dlouhou dobu až fytotoxické
Fytotoxické výsypkové zeminy snadno podléhají erozi a jsou jen po dlouhém období sporadicky osidlovány vegetačními pionýry. Jejich přímá rekultivace není možná, takže je řešena zpravidla překryvem vhodnými zeminami
Padesátiletý prales vzniklý spontánní sukcesí ve zbytkovém lomu Svoboda u Braňan z ptačí perspektivy a v pozemním polocelku Letecký snímek na část Radovesické výsypky ponechanou spontánnímu sukcesivnímu vývoji a opět v pozemním záběru
Zvědaví mufloni na zemědělsky rekultivované části výsypky lomu Obránců míru - 2010 Oživená část výsypky lomu Merkur v sousedství královského města Kadaně - 2009 Několik rodinek divokých husí si za dočasný domov vyhlédli klidné prostředí tůní na rekultivované výsypce lomu Obránci míru - 2012 Entomologové hlásí, zvyšuje se četnost výskytu otakárka fenyklového na rekultivovaných výsypkách. Foto na výsypce lomu Merkur, 2009
Letecký snímek zrekultivovaného území bývalého lomu Elisabeth v blízkosti Mostu - 2007 Zrekultivované území bývalého lomu Hermann v Zabrušanech u Duchcova - 2007 Území bývalého lomu Karolina II u obce Bžany na Teplicku je ukázkou krajinotvorné účinnosti rekultivací - 2007 Zavodněný lom Barbora a golfový areál na poddolovaných pozemcích hlubinného dolu Barbora - 2007
Sokolovské unikátní lesnické arboretum na výsypce lomu Antonín o rozloze 165 hektarů s výskytem přes 200 druhů dřevin Rekultivačně rozpracovaný lesopark s oborou o výměře 97 hektarů na výsypce lomu Silvestr Moderní 18-ti jamkový golfový areál vznikl rekultivací výsypky lomu Silvestr Koupaliště Michal v sousedství Sokolova o rozloze 30 hektarů vzniklo rekultivací zbytkové jámy lomu Michal