VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 Bc. Hana Hynoušová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Toky ropy a zemního plynu v Evropě: současná situace a perspektivy Diplomová práce Autorka: Bc. Hana Hynoušová Vedoucí práce: doc. PaedDr. Milan Vošta, Ph.D. 2012 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Toky ropy a zemního plynu v Evropě: současná situace a perspektivy vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne 9. 5. 2012. podpis studenta 3

Poděkování Ráda bych poděkovala panu doc. PaedDr. Milanu Voštovi, Ph.D. za trpělivost, cenné rady, ochotu pomoci a svědomitý dohled během vedení této diplomové práce. 4

Obsah Seznam zkratek... 7 Seznam tabulek... 8 Seznam grafů... 8 Seznam obrázků... 9 Úvod... 10 1 Ropa a zemní plyn, současná energetická situace v Evropě... 12 1. 1 Základní východiska mezinárodního obchodu s ropou a zemním plynem... 13 1. 2 Ropa základní charakteristiky... 14 1.2.1 Vymezení pojmu... 14 1.2.2 Významná naleziště ropy... 16 1.2.3 Produkce a spotřeba ropy v Evropě... 23 1. 3 Zemní plyn základní charakteristiky... 25 1.3.1 Vymezení pojmu... 25 1.3.2 Významná naleziště zemního plynu... 28 1.3.3 Produkce a spotřeba zemního plynu v Evropě... 33 2 Současné toky ropy a zemního plynu v Evropě... 37 2. 1 Toky ropy... 37 2.1.1 Síť ropovodů v Evropě - územní pokrytí... 37 2.1.2 Význam vybraných evropských ropovodů... 39 2. 2 Toky zemního plynu... 42 2.2.1 Síť plynovodů v Evropě územní pokrytí... 42 2.2.2 Význam vybraných evropských plynovodů... 45 2. 3 Závislost EU na tocích ropy a zemního plynu z Ruska... 47 2.3.1 Závislost EU na dovozu ropy z Ruska... 51 2.3.2 Závislost EU na dovozu zemního plynu z Ruska... 54 2.3.3 Současná energetická závislost EU na ruské ropě a zemním plynu... 57 5

2.3.4 Problémy toků ropy a zemního plynu z Ruska do EU... 59 3 Zabezpečení toků ropy a zemního plynu do EU, perspektivy... 62 3. 1 Energetická politika EU... 62 3.1.1 Vybrané dokumenty současné energetické politiky EU... 65 3.1.2 Energetický mix EU... 71 3. 2 Snižování energetické závislosti EU... 75 3.2.1 Plánování a výstavba nových dodavatelských tras... 75 3.2.2 Snižování podílu ropy a zemního plynu v energetickém mixu EU... 79 Závěr... 87 Seznam použité literatury a zdrojů... 91 Přílohy... 102 6

Seznam zkratek AWP = Adria Wien Pipeline BP = British Petroleum BPS 2 = Baltic Pipeline System 2 BTC = Baku Tbilisi Ceyhan BTU (British Thermal Unit) = britská tepelná jednotka CNG (Compressed Natural Gas) = stlačený zemní plyn ČR = Česká republika EIA (Energy Information Administration) = Mezinárodní agentura pro energii EK = Evropská komise ERoEI (Energy Returned on Energy Invested) = energetická návratnost ESUO = Evropské sdružení uhlí a oceli EU (European Union) = Evropská unie IKL = Ingolstadt Kralupy Litvínov LNG (Liquefield Natural Gas) = zkapalněný zemní plyn LPG (Liquefield Petroleum Gas) = zkapalnělý ropný plyn MERO = Mitteleuropäische Rohölleitung NDR = Německá demokratická republika NWO = North West Oil OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) = Organizace zemí vyvážejících ropu OZE = obnovitelné zdroje energie PEOP = PanEuropean Oil Pipeline RRP = Rotterdam Rhine Pijpleiding SEPL = South European Pipeline SSSR = Svaz sovětských socialistických republik TAL = Transalpine Pipeline USA (United States of America) = Spojené státy americké 7

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Ověřené zásoby ropy ve světě, konec r. 2010 Tabulka č.2: Ověřené zásoby ropy v Evropě, konec r. 2010, řazeno dle velikosti ropných zásob Tabulka č. 3: Ověřené zásoby zemního plynu ve světě, konec r. 2010 Tabulka č. 4: Ověřené zásoby zemního plynu v Evropě, konec r. 2010, řazeno dle velikosti zásob zemního plynu Seznam grafů Graf č. 1: Ověřené zásoby ropy ve světě, konec roku 2010 Graf č. 2: Vývoj produkce a spotřeby ropy v EU (v mil. tun za rok) Graf č. 3: Vývoj produkce a spotřeby ropy v Rusku (v mil. tun za rok) Graf č. 4: Ověřené zásoby zemního plynu ve světě, konec r. 2010 Graf č. 5: Vývoj produkce a spotřeby zemního plynu v EU (v mld. m 3 za rok) Graf č. 6: Vývoj produkce a spotřeby zemního plynu v Rusku (v mld. m 3 za rok) Graf č. 7: Vývoj závislosti EU na dovozu fosilních paliv (v %) Graf č. 8: Dodavatelé ropy využívané v EU (r. 2011) Graf č. 9: Vybrané státy EU dovážející ruskou ropu (r. 2010) Graf č. 10: Dodavatelé zemního plynu využívaného v EU (r. 2011) Graf č. 11: Vybrané státy EU dovážející ruský zemní plyn (r. 2010) Graf č. 12: Vývoj produkce primárních energií v EU (v tis. toe za rok) Graf č. 13: Energetický mix EU - produkce primárních zdrojů energie, r. 2010 Graf č. 14: Vývoj spotřeby primárních energií v EU (v tis. toe za rok) Graf č. 15: Energetický mix EU - spotřeba primárních zdrojů energie, r. 2010 Graf č. 16: Importéři uranu do EU, r. 2010 Graf č. 17: Podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě EU, srovnání roku 2010 a plánu na rok 2020 8

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Síť ropovodů v Evropě Obrázek č. 2: Trasa Panevropského ropovodu PEOP Obrázek č. 3: Síť plynovodů v Evropě Obrázek č. 4: Trasa plynovodu North Stream Obrázek č. 5: Trasa plynovodu South Stream Obrázek č. 6: Současná závislost vybraných členů EU na ruském zemním plynu a ropě Obrázek č. 7: Priority EU v oblasti infrastruktury do roku 2020 Obrázek č. 8: Trasa plánovaného plynovodu Nabucco Obrázek č. 9: Současný podíl jaderné energie v Evropě (v %) 9

Úvod Ropa a zemní plyn jsou základními strategickými surovinami pro světové ekonomiky, tedy i pro ekonomiky evropských států. Na rozdíl od jiných zemí světa však většina evropských států nemá dostatečné vlastní zásoby těchto primárních energetických surovin. Evropa je proto odkázána na jejich dodávky ze světových nalezišť. Spotřeba ropy a zemního plynu se během let neustále zvyšuje. Stoupá celosvětová i evropská poptávka po těchto surovinách, zároveň se zvyšuje také jejich cena na světových trzích. Potřeba ropy a zemního plynu úzce souvisí s aktuální ekonomickou situací v mnou vybraném a sledovaném evropském regionu. Vzhledem k velké aktuálnosti daného tématu jsem se rozhodla, že se problematice současných toků ropy a zemního plynu v Evropě a jejich perspektivám budu věnovat ve své diplomové práci. Cílem této diplomové práce je tedy analyzovat a vymezit aktuální toky ropy a zemního plynu v Evropě, z toho vyvodit váhu závislosti EU na ruských energetických dodávkách a následně pak stanovit možnosti a perspektivy dalšího zabezpečení toků ropy a zemního plynu do EU. Práce je rozčleněna do tří částí. První kapitola bude pojednávat o ropě a zemním plynu jakožto významných surovinách pro současnou energetickou situaci v Evropě. V této kapitole nejprve uvedu základní východiska mezinárodního obchodu s ropou a zemním plynem a charakterizuji pojem ropa a zemní plyn. Dále se budu zabývat významnými nalezišti ropy a zemního plynu. Popíši produkci ropy a zemního plynu v Evropě a budu analyzovat jejich současnou spotřebu. Druhá kapitola se bude věnovat současným tokům ropy a zemního plynu v Evropě. Dodávky ropy a zemního plynu jsou zajišťovány prostřednictvím sítí ropovodů a plynovodů. Tato potrubí přivádějí do Evropy ropu a zemní plyn z různých světových nalezišť. Jednotlivé ropovody a plynovody mají nejen různou délku, ale i rozdílný význam při zabezpečování dodávek. Některá potrubí zabezpečují dodávky do mnoha evropských států, jiná jsou významná pouze pro určitý region. Protože většina evropských států nemá dostatečné vlastní zásoby ropy ani zemního plynu, vzniká tak jejich závislost na největších producentech těchto primárních energetických surovin. Evropa, zejména pak státy EU, jsou silně závislé především na dodávkách z Ruska. Z této závislosti následně vzniká řada problémů. Vyvstává tak potřeba tyto problémy řešit a hledat možnosti, jak tuto závislost snižovat. 10

Ve druhé kapitole diplomové práce tedy nejprve popíšu sítě ropovodů a plynovodů, analyzuji jejich územní pokrytí. Dále se budu zabývat významem vybraných ropovodů a plynovodů v Evropě. Z tras popsané ropovodné a plynovodné sítě vyvodím závislost evropských států na zdrojových oblastech těchto paliv. Zejména se budu zabývat závislostí EU na tocích ropy a zemního plynu z Ruska. Budu analyzovat dovozy ruské ropy a následně dovozy ruského zemního plynu. Vymezím hlavní problémy těchto dovozů. Třetí kapitola se bude zabývat zabezpečením toků ropy a zemního plynu do EU a jeho perspektivami. Toto zabezpečování je organizačně i finančně náročné, a proto probíhá hlavně na bázi spolupráce států v rámci EU. Ve třetí kapitole se tedy budu věnovat energetické politice EU. Rozeberu vybrané dokumenty, které jsou zásadní pro zabezpečení energetických dodávek do EU. Analyzuji energetický mix EU. Dále se budu věnovat energetické politice jakožto nástroji snižování energetické závislosti EU. Zaměřím se na diverzifikaci dodavatelských tras, tedy na plánování a výstavbu nových ropovodných a plynovodných systémů do EU a vymezím možné způsoby snižování podílu ropy a zemního plynu v energetickém mixu EU. V závěru pak shrnu aktuální energetickou situaci v Evropě. Pokusím se nastínit možné přínosy společné evropské energetické politiky, její další vývoj a případná rizika či nedostatky. Při zpracování diplomové práce jsem vycházela z literatury a internetových zdrojů uvedených v seznamu literatury. 11

moří. 1 Dostatek primárních energetických zdrojů a spolehlivost jejich dodávek je důležitým 1 Ropa a zemní plyn, současná energetická situace v Evropě Ropa a zemní plyn náleží mezi primární přírodní energetické zdroje. Tyto zdroje vznikaly dlouhou řadu let působením přírodních a geologických sil Země. Ropu a zemní plyn řadíme mezi neobnovitelné zdroje energie. Do této kategorie náleží také hnědé a černé uhlí. Energie z těchto zdrojů se získává jejich spalováním. Neobnovitelné primární zdroje tedy souhrnně označujeme jako fosilní paliva. Naopak mezi přírodní obnovitelné energetické zdroje lze zařadit energie získané z proudění vody, působení větrných sil, slunečního svitu, využívání biomasy, geotermální energie, či energie přílivu a odlivu předpokladem fungování hospodářství všech států. Nejcitlivěji změnu množství a ceny energie pociťují vyspělé ekonomiky, které mají spotřebu energie nejvyšší. Státy se proto snaží dbát především na spolehlivost energetických dodávek, přiměřenost jejich ceny a diverzifikaci dodavatelů. Tím se snižuje riziko výpadků v dodávkách. Při využívání a spotřebě energií hraje roli také ochrana zemského klimatu. Zejména nejvyspělejší ekonomiky se snaží více využívat obnovitelné přírodní zdroje a nahradit jimi neobnovitelné fosilní zdroje energie. Využívání obnovitelných přírodních zdrojů má však dosud význam spíše okrajový či alternativní. Hlavní úlohu při zabezpečování energetických potřeb hospodářství států mají stále neobnovitelné primární zdroje, především pak ropa a zemní plyn. Tomuto trendu odpovídá i energetická situace v Evropě. Potřeba těchto primárních zdrojů energie je v evropských ekonomikách poměrně vysoká a nadále neustále roste. Většina států EU nedisponuje dostatečnými zdroji ani ropy ani zemního plynu, a je tedy odkázaná na dodávky z jiných regionů. První kapitola mé diplomové práce se proto věnuje teoretickým východiskům mezinárodního obchodu s ropou a zemním plynem, ropě a zemnímu plynu, jakožto základním energetickým surovinám, popsání a analýze jejich nejvýznamnějších nalezišť, vývoji produkce a spotřeby v evropských zemích. 1 MATYÁŠEK, J., SUK, M. Antropogeneze v geologii: [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/3-1-zdroje-energie.html. 12

1. 1 Základní východiska mezinárodního obchodu s ropou a zemním plynem Ropa a zemní plyn patří mezi vzácné statky. Jednotlivé státy disponují nestejným množstvím těchto statků. Státy produkující velké množství ropy či zemního plynu nabízejí tyto komodity poptávajícím zemím, tedy zemím s nedostatkem vlastních zásob těchto fosilních paliv. Střetem této nabídky a poptávky vzniká mezinárodní obchod s ropou a zemním plynem. Mezinárodní obchod je směna statků nebo služeb realizovaná přes hranice států. Charakteristickým znakem mezinárodního obchodu jsou tedy přeshraniční toky, v tomto případě ropy a plynu, uskutečňované subjekty mezinárodního obchodu. Subjekty mezinárodního obchodu jsou producenti a spotřebitelé zmíněných surovin, které pocházejí z různých zemí. Mezinárodní obchod s nimi vznikl jako důsledek dělby práce a výrazně tak přispívá k vzájemné propojenosti národních ekonomik. Ropa a zemní plyn jsou díky své nezastupitelnosti v současnosti velmi významnými komoditami mezinárodního obchodu. Základními formami mezinárodního obchodu s ropou a zemním plynem jsou dovoz a vývoz těchto surovin. Vývoz ropy či zemního plynu představuje významný příliv kapitálu do producentské země. Dovoz ropy či zemního plynu je řešením pro státy disponující nedostatečnými vlastními zdroji těchto důležitých surovin. Mezinárodní obchod s ropou a zemním plynem výrazně ovlivňuje ekonomický růst či pokles obchodujících zemí. 2 Hlavní důvody vzniku a rozvoje mezinárodního obchodu s ropou a zemním plynem jsou následující: 1. Rozdílné přírodní podmínky a podnebí, tedy zejména nerovnoměrné rozmístění ropných ložisek ve světě. 2. Odlišná náročnost států na spotřebu ropy a zemního plynu. 3. Nesoulad mezi produkcí a spotřebou ropy a zemního plynu v jednotlivých světových regionech. Mezinárodní obchod s těmito surovinami tak pomáhá řešit uvedené rozdílnosti mezi státy. Odlišná náročnost států na spotřebu těchto primárních surovin a disproporce mezi vlastní těžbou a spotřebou jsou důležitou determinantou současné podoby mezinárodního 2 ŠŤASTNÝ, D.: Mezinárodní obchod: teorie a politika, 2004. s. 11. 13

obchodu. Zároveň také platí, že mezinárodní obchod je jedním z faktorů, který ovlivňuje směry a intenzitu toků ropy a zemního plynu ve světě. 1. 2 Ropa základní charakteristiky 1.2.1 Vymezení pojmu Ropa je hořlavá kapalina organického původu, tmavě hnědé či nazelenalé barvy. Ropu lze nejlépe popsat jako kapalnou směs pevných, tekutých a plynných uhlovodíků. Ropa teče při velmi nízkých i velmi vysokých teplotách. Nezamrzá ani při -60 C a vydrží i teplotu nad +50 C. Schopnost ropy téct udává bod tekutosti. Tato její vlastnost je důležitá hlavně při stavbě ropovodů, kdy je důležité, aby v zimě ropa v ropovodu nezamrzla. 3 Ropa vznikala v průběhu staletí postupným tlením pravěkých živočichů a rostlin. Mezi neobnovitelné zdroje energie se tedy řadí vzhledem k procesu jejího vzniku. Zásoby ropy jsou uloženy ve svrchních vrstvách kůry zemského povrchu, pod nepropustnými horninami, v hloubce až 8 km pod povrchem země. Ropa se často vyskytuje dohromady se zemním plynem. 4 K tvorbě a výskytu ropy může docházet ve značně odlišných klimatických či geologických prostředích. Ropa se může vyskytovat například pod věčně zmrzlou půdou na Sibiři nebo pod písčitými výplněmi starých jeskyň. Nejčastěji však ropa vzniká v mělkých šelfových mořích nebo v deltách velkých řek. 5 V současnosti je ropa stále nejefektivnějším zdrojem energie. To je dáno především tím, že dodnes nebyla nalezena její náhrada srovnatelné, stále relativně nízké, ceny. V porovnání s ostatními srovnatelnými neobnovitelnými energetickými zdroji vykazuje ropa stále nejlepší chemicko-technické vlastnosti ze všech. Oproti uhlí má vyšší výhřevnost, vyšší rychlost hoření, její použití a zpracování je snadnější. Také kapalný stav ropy je její nezanedbatelnou výhodou, hlavně při těžbě a její přepravě. 6 Ropa je základní surovinou pro mnohá průmyslová odvětví, zejména petrochemický průmysl. Spektrum jejího využití je velmi široké. Při využívání a zpracování ropy se vychází z pěti základních destilačních frakcí ropy. Frakční destilace je postup, při kterém se z výchozí směsi látek obsažených v surové ropě oddělují látky (jednotlivé frakce) 3 CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 21. 4 ROPA: [on-line]. [cit. 25.3.20122]. Dostupné z: http://www.ropa.cz/ropa/. 5 SCIENCEWORLD: Vznik a vývoj ropných ložisek. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://scienceworld.cz/fyzika/vznik-a-vyvoj-ropnych-lozisek-946. 6 VOŠTA, M., BIČ, J., STUCHLÍK, J., a kol.: Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR, 2008. s. 19. 14

s podobnými vlastnostmi. K oddělování jednotlivých ropných frakcí dochází u každé látky, tedy u každé skupiny, při odlišném bodu varu. 7 Skupiny a jejich využití jsou následující: 1. Plynné alkany Hlavními produkty této skupiny jsou topné plyny a zkapalněné uhlovodíkové plyny. Plynné alkany se využívají v petrochemickém průmyslu. Většina z nich je však spalována nebo distribuována a prodávána jako LPG. 2. Benzín Benzín je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších produktů petrochemického průmyslu. Benzín se dělí na 3 podskupiny: lehký benzín, střední benzín a těžký benzín. Lehký a střední benzín se dále využívá k výrobě etylenu, těžký se používá ve spalovacích motorech. Vedle využití v motorech se z části benzínů vyrábějí polární rozpouštědla, tedy technický benzín. 3. Plynné oleje Plynné oleje jsou, obdobně jako benzíny, také směsí alkanů a aromatických uhlovodíků, liší se však vyšší molekulární hmotností. Hlavním produktem této skupiny je motorová nafta. 4. Petrolej Petrolej se primárně používá jako palivo do leteckých motorů, v omezené míře také pro výrobu etylenu a podobných organických sloučenin. 5. Mazut Při zpracování ropy představuje mazut až polovinu všech ropných produktů. V minulosti byl mazut ve formě těžkého topného oleje často využíván jako palivo v teplárnách a elektrárnách. Dnes je využíván hlavně pro výrobu asfaltu, tedy na povrchy vozovek či jako izolační a nátěrová hmota. 8 Ropa má také zásadní význam pro dopravu. Ropa, neboli surová nafta, je základní surovinou pro výrobu pohonných hmot, nezbytných pro provoz více než 90 % dopravních prostředků. Dále je ropa nezbytná pro výrobu plastů, hnojiv v zemědělství a mnoha dalších odvětvích. 9 7 GEOLOGIE VSB: Využití ropy. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/vyuziti_ropy.html#zropy. 8 GEOLOGIE VSB: [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/vyuziti_ropy.html#zropy. 9 CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 108. 15

Měrnou jednotkou pro ropu je barel (zkratka bbl). Jeden barel je v přepočtu 159 litrů. Při těžbě, a následně i při zpracování ropy, by se vždy mělo dbát na energetickou návratnost. Energetická návratnost bývá také označována anglickou zkratkou ERoEI, tedy Energy Rerurn on Energy Invested. Jedná se o číselný poměr, který porovnává množství energie vynaložené na těžbu jednoho barelu ropy a množství energie z tohoto barelu získané. Energie potřebná na těžbu jednoho barelu ropy by měla být menší než množství energie, které z tohoto jednoho barelu získáme při jeho využití či zpracování. Platí, že čím je energetická návratnost vyšší číslo, tím snadněji a větší množství energie lze z ropy získat. Pro lepší představu lze uvést příklad ropy těžené na Blízkém východě. Její ERoEI má hodnotu 30. To znamená, že použitím energie z jednoho barelu ropy na další těžbu lze získat dalších 30 barelů ropy. Poměr ERoEI se však stále snižuje. Je to způsobeno tím, že získání každé další jednotky energie je stále více a více energeticky náročné, nákladné a obtížné. V 50. letech 19. století, tedy v počátcích těžby ropy dosahovala energetická návratnost ropy hodnot 60, ale i 100. Ropa byla tehdy velmi snadno získatelná. V současné době se energetická návratnost ropy pohybuje v rozmezí mezi maximálně 10 až 35 jednotkami. Je to dáno stále menším počtem nevytěžených ropných nalezišť, a tedy i stále náročnějšími těžebními postupy těžby. ERoEI je nejvyšší ve státech na Blízkém východě, kde je zatím dostatek relativně snadno dostupné ropy. 10 Těžbou ropy a jejími významnými nalezišti se zabývá následující kapitola. 1.2.2 Významná naleziště ropy Z výše uvedeného vyplývá, že v současnosti je ropa velmi významnou strategickou surovinou. Státy vlastnící ropu disponují výraznou silou při politických, ekonomických či obchodních mezinárodních vyjednáváních. O které státy se jedná a kde se nalézají světová, a pro Evropu významná, naleziště ropy, analyzuji v této kapitole. Rozložení ropných nalezišť ve světě je značně nerovnoměrné. Z geologického pohledu se ropná ložiska nalézají nejčastěji v pískovcových horninách, dále pak také v horninách vápencových či dolomitech. 11 Dnes je již geologicky prozkoumán téměř celý povrch planety Země. Sedimentární pánve, ve kterých se mohou vyskytovat či vyskytují ropná ložiska, jsou velmi dobře zmapovaná. Takovýchto ropných pánví je na světě asi 600. 10 CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 17. 11 CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 29. 16

Zhruba ve 160 z nich se aktivně těžila nebo stále těží ropa pro ekonomické účely. V dalších 240 sedimentárních pánvích byla realizována těžba pro vědecké a výzkumné účely. Dle dosažených výsledků, je možné, že z těchto míst se ropa bude těžit v budoucnu. Celá ⅓ z 600 pánví je dodnes neprozkoumaná, a to především z důvodu jejich velmi obtížné dostupnosti. Jedná se o ropné pánve ve velkých hloubkách na dnech moří a oceánů. 12 Těžba v těchto dosud neprozkoumaných místech však v současnosti nepřichází v úvahu. Důvodem je nejen neprobádanost těchto lokalit, ale především potřeba velké finanční a technické investice, která by byla nutná k vybudování těžebních stanic. Z výše uvedeného lze pak dovodit, že poměr ERoEI takovýchto nalezišť by byl velmi nízký. Stejně tak nízká by byla i energetická návratnost zde vytěženého barelu ropy. Z důvodu neefektivnosti se tedy takových ropných sedimentárních pánví k těžbě ropy nevyužívá. Většina dnes těžené ropy stále pochází z nalezišť objevených v 70. letech 20. století. V té době do ropného průmyslu přitékalo velké množství peněz. Těžební stanice byly stavěny nad nejbohatšími ložisky, těžba zde tedy byla relativně snadná. Po čase byla některá naleziště těžaři opuštěna a uzavřena. V poslední době jsou však mnohá z nich znovu otvírána a těžba se zde znovu zahajuje. Toto je možné díky novým těžařským postupům a technologiím, které dovolují provádět ekonomicky efektivní těžbu neúplně vytěženého naleziště. Výhodou revitalizace těžby na starých nalezištích je zejména v minulosti vybudovaná infrastruktura a síť ropovodů či plynovodů. Proto mnohá naleziště ze 70. let 20. století slouží k těžbě i dnes a vzhledem k velkým zásobám dosud nevytěžené ropy se významně podílejí na celkových světových zásobách ropy. 13 Rozmístění ověřených ropných zásob je nerovnoměrné nejen z geologického hlediska, ale také z hlediska geografického. Předně je však důležité vyzdvihnout význam slov ověřené zásoby ropy. Jako ověřené zásoby lze popsat pouze zdroje a naleziště skutečně geologicky zjištěné a potvrzené. Nejedná se tedy o zásoby předpokládané či možné, zatím nevyužitelné k těžbě. Uvádění správné a skutečné výše zásob ropy je důležité proto, aby nedocházelo k jejímu nadhodnocování. Výše ropných zásob státu je zdrojem jeho ekonomické i politické moci. Je proto žádoucí, aby uváděné údaje o zásobách ropy, a tedy i o rozložení moci, co nejvíce odpovídaly realitě. V minulosti se již několikrát stalo, že ropné velmoci (Rusko, Spojené arabské emiráty) udávaly jako ověřené 12 CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 45. 13 CAMPBELL, J. C.; LAHERRÈR, H. J.: The End of Cheap Oil, March 1998, [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://dieoff.org/page140.htm. 17

nadhodnocené množství svých ropných zásob. Činily tak proto, aby mohly dále zvyšovat množství těžené ropy. 14 Naprosto přesně tedy nelze celosvětové zásoby ropy vyčíslit. Odborníci udávají jejich výši v rozmezí od 1 000 až po 2 000 miliard barelů. 15 Existují jak pesimistické, tak optimistické verze odhadů týkající se zásob ropy a rychlosti jejich vyčerpání. Pesimisté počítají s tím, že při současné, neustále se zvyšující spotřebě ropy vydrží dosavadní ověřené zásoby ropy maximálně na 30 let. Naproti tomu optimističtější odborníci odhadují, že díky moderním, dříve neznámým, technologiím těžby bude možné efektivněji těžit ze známých ložisek, případně budou nalezena další dosud neobjevená ložiska. Optimisté nepočítají s možným surovinových problémem dříve než za 50 až 70 let. 16 Množství ropy těžitelné za určitý čas lze dobře znázornit Gaussovou křivkou. Tato křivka je nejprve poměrně strmě rostoucí, pak dosahuje svého vrcholu a následně strmě klesá. Křivkou lze popsat jak těžbu na jednotlivém nalezišti, tak i globální ropnou situaci. Vrchol křivky je označován jako peak oil nebo také ropný zlom. Autorem teorie ropného zlomu je Marion King Hubbert. Již v roce 1956 předpověděl tento známý petrolog, že ropná produkce USA dosáhne svého vrcholu v roce 1970 a od té doby bude produkce americké ropy klesat. Tato teorie vyvolala velmi negativní odezvu a téměř nikdo jí nevěřil. Hubbertova analýza se však později ukázala jako správná. Ropného vrcholu dosáhly USA v roce 1970, kdy vytěžily 3,39 mld. bbl ropy. Od té doby do současnosti toto množství klesá. Bod, kdy produkce ropy začne klesat, byl pojmenován Hubbertův zlom. Později se začalo používat označení ropný zlom, neboli peak oil. Pro světové hospodářství bude zásadní, kdy nastane celosvětový ropný zlom a kdy světová ekonomika přestane být tažena nízkými cenami ropy. Většina největších světových producentů ropy (USA, Norsko, Rusko, Saúdská Arábie, Katar, Venezuela, Čína, Indie) je již za svým ropným zlomem. V současné době svého ropného vrcholu pravděpodobně dosahuje produkce ropy i ve většině zemí OPEC. Pesimističtí zastánci teorie ropného zlomu předpokládají, že celosvětový peak oil nastane nejpozději v roce 2015. Největší optimisté očekávají celosvětový ropný zlom nejdříve v roce 2035. Dnes již nikdo nepochybuje, že ropný zlom nastane. Otázkou však stále zůstává, kdy k němu dojde. 17 14 PETROL.CZ: Zásoby ropy plavou na vodě. [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www.petrol.cz/ropa/clanek.asp?id=14868. 15 CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 58. 16 CÍLEK, V., KAŠÍK, M.: Nejistý plamen - Průvodce ropným světem, 2007. s. 59. 17 KAŠÍK, M.: Peak oil neboli ropný zlom a Richard Heinberg. [online]. [cit. 28.4.2012]. Dostupné z: http://www.energybulletin.cz/?q=peak-oil-neboli-ropny-zlom-richard-heinberg. 18

V momentu celosvětového ropného zlomu tedy dosáhne světová těžba ropy nejvyšší možné hranice. Od tohoto okamžiku se bude dostupné množství ropy snižovat, přestane být možné uspokojovat velmi vysokou poptávku po ropě a její cena strmě poroste. Mezinárodní agentura pro energii EIA odhaduje, že ke globálnímu ropnému zlomu v následujících dvaceti letech pravděpodobně nedojde. Zároveň však uvádí, že kolem roku 2030 se svému vrcholu přiblíží těžba konvenčních zásob ropy, tedy těžba z aktuálně vytěžovaných ložisek. Dle EIA jejich místo zaujme těžba nekonvenčních zásob ropy (např. z kanadských ropných písků). 18 Graf č. 1 znázorňuje oblasti, kde se nacházejí současná významná světová naleziště ropy. Graf č. 1: Ověřené zásoby ropy ve světě, konec roku 2010 Zdroj: BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [on-line]. [cit. 25.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/staging/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf. Zdroj: ROPA: Druhy ropy. [on-line]. [cit. 25.3.20122]. Dostupné z: http://www.ropa.cz/druhy-ropy/. Vlastní zpracování. Dle množství ropy, která se v jednotlivých částech světa nalézá, je v grafu č. 1 barevně odlišeno 6 hlavních regionů. Graf č. 1 udává procentuální velikost ověřených zásob ropy v jednotlivých oblastech. Na základě těchto údajů lze konstatovat, že největšími potvrzenými zásobami ropy disponuje Blízký východ. Zásoby ostatních oblastí jsou o poznání nižší. Na Blízkém východě, zejména na Arabském poloostrově, se nachází 18 LIDOVKY CZ: Zásoby ropy vystačí nejméně na dvě staletí?. [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/zasoby-ropy-vystaci-nejmene-na-dve-staleti-f24-/mojepenize.asp?c=a081123_153436_ln_ekonomika_ter. 19

přibližně 55 % celosvětových ověřených zásob ropy. Jižní a Střední Amerika disponuje 17 % zásob. Ve velmi rozlehlém regionu Evropy a Euroasie se nalézá pouhých 10 % světových zásob ropy. Přibližně stejné procento zásob, tedy 10 %, je pak v Africe. Severní Amerika disponuje 5 % ověřených zásob a asijsko-pacifický region pouhými 3 %. 19 Zásoby ropy ve vybraných státech shrnuje tabulka č. 1. Dle jednotlivých zmíněných oblastí, tabulka uvádí státy s největšími ověřenými zásobami ropy. Udává jejich číselnou hodnotu v miliardách barelů, následně také v procentech. Celosvětové ověřené zásoby pak ke konci roku 2010 činili 1383,2 mld. bbl ropy. V oblasti Blízkého východu jsou největší ověřené ropné zásoby uloženy zejména v Íránu, a to 137,0 mld. bbl. Zásoby Iráku činí 115,0 mld. bbl, Kuvajtu 101, 5 mld. bbl, Kataru pak 25,9 mld. bbl. Největšími zásobami tohoto regionu disponuje Saúdské Arábie a to 264,5 mld. bbl. Spojené Arabské Emiráty pak mají v zásobě 97,8 mld. bbl ropy. Spolu s ostatními státy této oblasti se v nalezištích Blízkého východu nachází více než 752 mld. bbl ropy. Tabulka č. 1: Ověřené zásoby ropy ve světě, konec r. 2010 Oblast Ověřené zásoby (v mld. barelů) Ověřené zásoby (v %) Blízký východ 752,5 54,4 % Írán 137,0 9,9 % Irák 115,0 8,3 % Katar 25,9 1,9 % Kuvajt 101,5 7,4 % Saúdská Arábie 264,5 19,1 % Spojené arabské emiráty 97,8 7,1 % Ostatní země Blízkého východu 10,8 0,7 % Jižní a střední Amerika 239,4 17,3 % Brazílie 14,2 1,0 % Venezuela 221,2 15,3 % Ostatní země Jižní a Střední 4,0 1,0 % Ameriky Evropa a Euroasie 139,7 10,1 % Kazachstán 39,8 2,9 % Norsko 6,7 0,5 % Rusko 77,4 5,6 % Velká Británie 2,8 0,2 % Ostatní země Evropy a Euroasie 13,0 0,9 % EU-27 6,3 0,5 % Afrika 132,1 9,5 % Libye 46,4 3,4 % 19 BP STATISTICAL REVIEW OF WORLD ENERGY JUNE 2011. [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_en ergy_review_2011/staging/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf. 20