PŘIŠEL JSEM, ABY MĚLI ŽIVOT A MĚLI HO V HOJNOSTI (J 10,10)

PŘIŠEL JSEM, ABY MĚLI ŽIVOT A MĚLI HO V HOJNOSTI (J 10,10) VÝCHOVNĚ PASTORAČNÍ PROJEKT PROVINCIE 2007

2 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 VÝCHOVNĚ PASTORAČNÍ PROJEKT PROVINCIE BYL SCHVÁLEN PROVINCIÁLNÍ KAPITULOU 2007

Provinciální kapitula 2007 3 1 Úvod Motto V 10. kapitole Markova evangelia čteme o setkání Ježíše s bohatým mládencem: Když se chystal na cestu, přiběhl jeden člověk, poklekl před ním a ptal se ho: Mistře dobrý, co mám dělat, aby se mi dostalo věčného života? 1 Tak jako se mládenec ptal Ježíše na to, co považoval za podstatné pro svůj život, tak i my se setkáváme s lidmi, kteří u nás hledají odpovědi na otázky svého života a víry. I my svojí činností, jako následovníci Dona Boska, chceme druhým pomáhat v tom, aby se jim život vydařil. Komentář a proces vzniku Komentář ke skladbě dokumentu Metodicky má projekt 3 části: nejdříve vychází z popisu situace (1. část), následuje část, která se věnuje základním liniím a principům, ze kterých vychází přístup salesiánské pastorace, jsou zde také vymezena kritéria pro různé oblasti naší práce (2. část), závěrečná část obsahuje přehled jednotlivých oblastí naší pastorace s doporučeními dalšího rozvoje; hovoří také o důležitosti spolupráce a na závěr mluví o realizaci a ověřování projektu (3. část). Proces vzniku Nejdříve byla vypracována osnova dokumentu (s přihlédnutím k Manuálu salesiánské pastorace 2 ) a ta byla předložena provinciální radě k vyjádření. Po jejím schválení pak byly rozpracovány jednotlivé kapitoly. Příslušné části zpracovávali zodpovědní z odboru pastorace se svými pastoračními týmy. Pak probíhaly konzultace jednak na příslušných tématických setkáních (střediska, farnosti, ředitelé komunit ad.), jednak s dalšími konzultanty. Adresáti a cíle dokumentu Adresáti Adresáty jsou především komunity salesiánů se svými Výchovně pastoračními projekty (VPPK), dále také všichni laičtí spolupracovníci, kteří se podílejí na procesu pastorace v jednotlivých našich programech. 1 Srov. Mk 10,17 2 Srov. Salesiánská pastorácia mládeže, Řím 1998

4 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 Vymezení cílů Dokument je vodítkem pro vypracování a ověřování VPPK. Naznačuje základní linie pro další směřování a styl naší práce v jednotlivých oblastech naší činnosti. Je metodikou a dává také rozlišující kritéria. Návaznost s dalšími dokumenty provincie Projekt se různým způsobem doplňuje s dalšími provinciálními dokumenty. Navazuje na předchozí VPPP 2001, kde např. rozpracovává téma pastorace povolání, 3 nebo se více věnuje oblasti dalšího vzdělávání 4 apod. Dále je dokument v úzké návaznosti na další 2 strategické dokumenty provincie - formační projekt (FPP) a organický projekt (OPP 2007). Reaguje na stanovené priority z OPP 2007 a také v oblasti kritérií rozpracovává další oblasti (např. kritéria pro salesiánské pastorační dílo, kritéria pro převzetí farnosti, kritéria pro laické spolupracovníky atd.). 2 Východisko 2.1 Situace mládeže, společnosti, církve a kongregace Nabízíme svůj výchovný program Dona Boska těm, ke kterým jsme posláni. Jednou ze základních složek preventivního systému je prvek rozumu. Abychom tedy mohli naplňovat svoje poslání, chceme nejdříve poznat a snažit se pochopit situaci těch, pro které tady jsme. Situace mládeže Statistické údaje Hlavní představený Pascual Chávez v listě, představujícím salesiánský region Evropa-Sever, 5 kam patří i naše provincie, více přibližuje situaci mladých lidí v oblasti střední a východní Evropy (ve 27 zemích), kde žije cca 65 mil. mladých lidí ve věku 15 až 24 let. Problémy, se kterými bojují, naznačují následující fakta: asi 27 % z této skupiny mládeže nestuduje ani nepracuje (18 mil.) 6, velkým problémem je také nezaměstnanost - 40 % mladých lidí bylo déle než 1 rok bez práce. Tato generace je také velmi ohrožena co se týká zdraví - vzrostl počet sebevražd u mladých, zvláště u mužské populace. Až o 1/3 se snížila porodnost, to 3 Srov. VPPP 2001, bod 2.4. 4 Srov. VPPP 2001, bod 2.3. 5 Srov. ACG 389, bod 3.2. 6 Srov. Zpráva Výzkumného centra dětí UNICEF, Florencie

Provinciální kapitula 2007 5 znamená, že v příštích 20 letech se až o 1/3 sníží počet mladých lidí v této věkové skupině 15 až 24 let. Mnozí z nich předčasně opouštějí školu nebo do ní vůbec nezačnou chodit. Trendy, které můžeme pozorovat mnohonásobná příslušnost mladí lidé si vytvářejí vlastní identitu na základě mnoha vztahů, chtějí udržovat co nejvíce kontaktů a patřit pokud možno k co největšímu počtu skupin (zároveň student, částečný pracovní úvazek, rodina, farnost, zájmová činnost, sportovní klub atd.); důsledky: tento styl způsobuje nedostatek času, chybí také kritéria výběru fenomén prodlouženého mládí mladí lidé odkládají řešení své vlastní budoucnosti na pozdější dobu, průměrně o 6 let se prodloužilo období před uzavřením sňatku 7, který uzavírají okolo 30. roku svého života paralelní život větší část každodenního života prožívají mimo svoji rodinu, školu, církev a další instituce, které v minulosti měly velký vliv na období jejich dospívání, v současnosti je tedy jejich vliv silně oslaben hledání spirituality v prostředí nejistoty a zmatku mají mladí lidé potřebu vložit svoji naději do něčeho pevnějšího a smysluplnějšího, v prožívání spirituality chtějí najít pevný bod a oporu pro svůj život postformální myšlení je charakterizováno sebekritičností, dovede pracovat s protiklady, přijímá nejednoznačnost života, problémů a jejich řešení, počítá se změnami vlastních názorů, akceptuje kognitivní nejistotu 8 hodnotová orientace výzkum sociologa Petra Saka 9 (prováděný opakovaně v letech 1993-2002) ukazuje, že se na prvních místech hodnotového žebříčku u mladých lidí umístily 3 hodnoty v následujícím pořadí: zdraví, láska a mír. Na dalších místech jsou pak hodnoty: životní partner, svoboda, přátelství, rodina a děti, životní prostředí, demokracie a na posledních místech angažovanost v politice a náboženství. Výzkum také ukazuje několik trendů, a sice posun od důrazu na rodinu k důrazu na partnerské a přátelské vztahy a další posun - od pasivity a poslušnosti k odpovědnému přetváření vlastního života. Mladí lidé upřednostňují hodnoty seberealizace a vlastního rozvoje před hodnotami povinnosti, pořádku, disciplíny a ochoty k přizpůsobení. Americký sociolog R. Inglehart tvrdí: Lidé poznávají, že uspokojení materiálními hodnotami je nedostatečné pro úplné štěstí a seberealizaci člověka, proto se obrací k postmateriálním hodnotám. 10 7 Srov. MARTINEK, Michael. Ztracená generace, str. 28 8 Srov. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie, str. 307-308 9 Srov. SAK, Petr. Mládež na křižovatce, 2004 10 Srov. SAK, Petr, Mládež na křižovatce, str. 20

6 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 volný čas mládeže průměrné množství jejich volného času vzrostlo v posledních desetiletích několikanásobně. 11 Způsobily to hlavně 2 faktory: zvyšování průměrného věku lidského života a zkracování doby, kterou člověk věnuje práci. Mladí lidé jako nejčastější způsoby trávení volného času uvádějí 3 činnosti sledování televize, poslech hudby a setkávání s přáteli. Výzkum také ukazuje, že v ČR tráví mládež volný čas více individualisticky a pasivně. potřeby a očekávání mladých lidí - hledají kvalitu života, mají naléhavou potřebu nových hodnot, hledají spiritualitu, mají touhu po nových přátelských vztazích, po lásce a společenství, mají potřebu budovat vlastní identitu a cítí velkou potřebu prožívání štěstí. Situace společnosti Na jedné straně můžeme vidět ve společnosti snahu o jednotu a solidaritu s druhými (proces sjednocování Evropy), zajistit systémy sociálního zabezpečení a všech osobních svobod pro každého člověka. Na druhé straně ale zase vnímáme, jak se stále více otevírají nůžky mezi bohatstvím a chudobou. Je na postupu všudypřítomný sekularismus, globalizace a kulturní odkřesťanštění. V této společnosti, která je zaměřena na uspokojování materiálních potřeb, jakoby nebylo místo pro Boha. Jak pronesl bývalý papež Jan Pavel II.: Evropa budí dojem tiché apostasie ze strany sytého člověka, který žije, jako by Bůh neexistoval. 12 Charakteristické rysy multikulturní společnost dnešní člověk žije v pestrém prostředí, které je ale zároveň nejednoznačné - v oblasti kultury, vztahů, teritoria, společensky. společnost rizika 13 dnešní sociologie takto označuje současnou společnost. Svoboda volby znamená nutnost volby, a tato nutnost znamená riziko. To s sebou nese stres. Člověk, a především mladý člověk, je denně postaven do situace volby, v níž nemůže počítat s nezpochybnitelnými vzory ani s bezvýhradně důvěryhodnými autoritami. zvyšuje se důraz na sekundární potřeby člověk už nemusí často bojovat o přežití jako dříve, jeho primární potřeby jsou zajištěné (strava, bydlení, oblečení, vzdělání apod.), proto se obrací k hodnotám, které jsou vázané na kulturu, zábavu a konzum věcí. 11 Srov. HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas, str. 27 12 Srov. JAN PAVEL II., Ecclesia in Europa, 9 13 Srov. MOŽNÝ, str. 60

Provinciální kapitula 2007 7 Situace církve a jejího vztahu ke společnosti Podle posledního sčítání lidí, domů a bytů v r. 2001 se u nás přes 40 % lidí hlásí k nějakému vyznání. 14 Dochází k privatizaci náboženství, které je vytěsňováno na okraj společnosti a je považováno za soukromou záležitost. V ČR pouze 4 % mladých lidí považuje náboženství jako velmi důležité pro svoji osobu a život. 15 Dalším rysem je, že lidé spíše než náboženství (a tím navázanost na určitou strukturu církve), hledají spiritualitu. Charakteristické rysy odcizení církve a společnosti - prohlubuje se propast mezi světem, ve kterém žije současný člověk, a světem církve. Je zde také problém vzájemné komunikace, někdy to působí dojmem, že církev se snaží vytvořit paralelní svět na okraji společnosti, který bude jako v ghettu chránit tradiční hodnoty. rozštěpení mezi kulturou a evangeliem 16 - chybí přístup inkulturace, který hledá cestu ke vštěpení evangelia do domácí kultury spolu se začleněním této kultury do života církve. 17 prožívání víry na úrovni prázdné povinnosti mnozí věřící takto prožívají svoji víru. Víra je pro ně příčinou povrchnosti a nudy, vystupují jako pasivní členové konzumní společnosti, kteří už necítí potřebu náboženské seberealizace. soteriocentrické zaměření a ne sakramentalizace někdy je patrné přílišné zaměření na svátosti (až magické). Je důležité vést k osobnímu vztahu k Ježíši a Jeho evangeliu, které dokáže uzdravovat, naplnit srdce člověka a učinit jeho život šťastným. převaha kritéria užitečnosti nad kritériem pravdivosti jestli náboženství člověku pomáhá lépe žít, něco mu přináší, pak ho přijímá, jinak ho chápe jako něco zbytečného. Současného člověka nezajímá stránka pravdy, ale užitku. Dochází ke změně postavení náboženství, a to z cíle na prostředek. roztroušená religiozita absence náboženské výchovy a zakotvenosti v určitém tradičním náboženství vede k postoji nestálosti přelétavým způsobem zkoušet vše možné bez stálé vázanosti. 14 Srov. Český statistický úřad 2001 15 Srov. SAK, Petr. Mládež na křižovatce, str. 37 16 Srov. PAVEL VI., Evangelii nuntiandi, čl. 20 17 Srov. JAN PAVEL II., Slavorum apostoli, čl. 21

8 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 Situace kongregace P. Chávez ve svolávacím listu ke 26. Generální kapitule píše o situaci v kongregaci, tak jak ji vnímá v posledních letech. 18 Bližší popis situace naší provincie viz také v OPP 2007. 19 Některé z problémů, se kterými se potýkáme Celosvětová situace kongregace - stárnutí spolubratří, křehkost řízení na různých úrovních, obtížná konfrontace se světem mladých, duchovní a pastorační povrchnost, malá znalost Dona Boska, vliv kultury mládeže na osobní i komunitní život spolubratří. Situace v našem regionu k tomu navíc ještě přistupuje silný pokles povolání a jeho křehkost, snižování počtu spolubratří pracujících přímo s mládeží a tedy postupné vzdalování se od světa mladých. Výzvy zasvěceného života hledání identity řeholního života; způsob, jak vyjádřit jeho prorocký charakter a věrohodnost umět vzbudit okouzlení pro způsob života v zasvěcení tím, že jej učiníme krásným a přitažlivým rozvíjení charismatické identity, která spočívá v návratu k charismatu zakladatele zasvěcený život musí být alternativní formou života, vzbuzovat otázky, upozorňovat, provokovat a dávat alternativní odpovědi na životní otázky formovat vášnivě zanícené lidi tak jako Bůh má pro svůj lid velikou vášeň, řeholník je zván být stejnou měrou vášnivě zamilován do Boha. 2.2 Cílové skupiny naší pastorace Pracujeme se všemi věkovými skupinami v rámci různých cílových skupin a to podle jednotlivých oblastí naší práce (misie, školství, farnosti, sociální komunikace atd.) Skupiny mladých lidí, se kterými pracujeme, jsou následující: z věřícího prostředí se zájmem se vzdělávat v rámci zájmové činnosti zájemci o duchovní povolání ze sociálně slabě podnětného prostředí z dětských domovů 18 Srov. ACG 394, bod 2.2. 19 Srov. OPP 2007, bod 2 a 5.2.

Provinciální kapitula 2007 9 na okraji církve z neúplných rodin z národnostních menšin mladí, kteří trpí různými druhy závislostí OPP 2007 stanovuje další cílové skupiny, kterým bychom se chtěli v budoucnosti věnovat: 20 - učňovská mládež - romské rodiny v komunitním centru - mladí lidé se zájmem o programy salesiánské spirituality Směry rozvoje: definování cílových skupin, našeho poslání a cílů naší práce v jednotlivých místech našeho působení 2.3 Poslání a cíle Popsáním situace jsme se snažili zjistit potřeby a očekávání jednotlivých skupin; čím žije společnost, jaké má problémy a co jí schází. Na základě tohoto popisu se jako salesiáni snažíme formulovat nabídku své odpovědi. Jaké je poslání a cíle naší pastorace? Jestliže chceme vymezit poslání nějaké organizace, chceme tím říci, k čemu chce ta která organizace svoji činností přispět. My svoje poslání můžeme definovat podle 2. článku našich stanov: Být v církvi znamením a nositeli Boží lásky mladým, zvláště těm nejchudším. 21 Cíle své činnosti definoval Don Bosko např. v citátu: snažíme se vychovávat poctivé občany a dobré křesťany. 22 Nebo asi nejvýstižněji v tzv. oratoriánském kritériu, které se stává trvalým měřítkem pro naši činnost. Oratoriánské kritérium 23 (oratoř Dona Boska = trvalé kritérium) Ve 40. článku našich stanov čteme: Don Bosko získal svou zvláštní pastorační zkušenost v první oratoři, která byla pro chlapce otevřeným domovem; farností, zprostředkující evangelium; školou připravující na život a hřištěm, kde potkávali přátele a dobře se bavili. Tato valdocká zkušenost se stala trvalým kritériem pro hodnocení a obnovu všech našich činností a způsobu práce, jimiž dnes uskutečňujeme své poslání. Salesiánský duch byl definován jako náš originální způsob myšlení, cítění, života a činnosti, kterým uskutečňujeme specifické povolání a poslání, které 20 Srov. OPP 2007, bod 3.2.5. 21 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 2 22 Srov. MB II, str. 46 23 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 40

10 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 nám Duch Svatý nepřestává dávat. 24 Přesvědčení o přítomnosti Ducha Svatého v naší kongregaci nás posiluje a ujišťuje o správnosti naší cesty. Oblasti naší práce Valdocký model Don Boskovy oratoře mluví o přítomnosti 4 prvků v každém z našich programů: domov, farnost, škola a hřiště. Tomu odpovídají také následující oblasti, jejichž principy ve své činnosti používáme: pastorace, výchova, evangelizace a katecheze, sociální práce. Základem naší práce je pastorační činnost (chceme zvyšovat kvalitu života člověka ve všech rozměrech jeho osobnosti). Dále se snažíme přispívat k integrálnímu rozvoji člověka tedy naše činnost sleduje rozměr výchovy. Jako prototyp člověka je pro nás Ježíš Kristus, proto naše činnost spočívá na křesťanských hodnotách, o kterých chceme svědčit svým životem, k nim vést a předávat styl života podle evangelních hodnot to znamená, že v naší činnosti je přítomná evangelizace. Setkáváme se s mladými lidmi, kteří bojují s různými problémy (přijetí sebe, mezilidské vztahy rodina, škola, parta, církev, různé druhy závislostí apod.), chceme jim pomoci při řešení jejich problémů používáme nástroje sociální práce. Vrcholem naší činnosti je pomoci objevit mladému člověku jeho místo v životě = pastorace povolání. Tímto způsobem odpovídají jednotlivé oblasti modelu 4 prvků valdocké oratoře. V každém z programů naší činnosti a podle cílových skupin, se kterými pracujeme, specifikujeme potom ještě blíže cíle pro svoji činnost. Směry rozvoje: reflexe formulace poslání a cílů i vzhledem k novým cílovým skupinám naší činnosti 3 Vývoj v oblasti pastorace V posledních letech a od posledního VPPP (schválila Provinciální kapitula v roce 2001) se v naší provincii hodně změnilo v oblasti pastorace. Zde jsou alespoň některé jevy, které můžeme pozorovat: větší akcent na výchovu, evangelizaci a pastoraci povolání úsilí o větší kvalitu práce; s tím souvisí rozvoj dovedností a následné využívání různých pomáhajících nástrojů - supervize, audity, strategické plánování atd. 24 Srov. Zvláštní generální kapitula, 1971, čl. 86

Provinciální kapitula 2007 11 důraz na rozvoj dalšího vzdělávání (Jabok, TF JU v Českých Budějovicích, akreditované programy SADBY, prázdninoví vedoucí, další vzdělávání ředitelů apod.) problémy ve vztahu státu a církví nakonec vedly ke změně právní formy organizací zřízených provincií (transformace na školské právnické osoby, změna právní formy na občanské sdružení nebo obecně prospěšnou společnost) rozšíření činnosti odboru pastorace: 3 nové programy salesiánský volontariát Cagliero, škola animace 3x3 a duchovní obnovy pro chlapce v oblasti pastorace povolání; bylo založeno také nové občanské sdružení SADBA rozvoj v oblasti sociální práce: vznikly nové programy, jako např. Střecha v Plzni, některá střediska vykonávají sociálně-právní ochranu dětí podle příslušného zákona, některá střediska prošla audity NZDM, spolupráce středisek v Ostravě a Teplicích při realizaci programu doučování pro Romy některá díla jsme opustili (Vřesovice, Jaroměřice nad Rokytnou) podařilo se zařazení dalšího střediska do školského rejstříku MŠMT (Brno-Líšeň), jiná střediska získala statut sociální služby a tím i finance od MPSV zajištění ochranných známek (Don Bosko, salesiánský ad.); jsme si vědomi originality a kvality salesiánské pedagogiky rozvoj v oblasti farní pastorace vytvoření seznamu našich farností, častější setkávání a vzdělávání, vytvořeny internetové stránky o salesiánské farní pastoraci vzrostl počet laických zaměstnanců v provincii, nárůst zaměstnanců z řad mladých lidí, kteří prošli našimi díly, častější setkání a vzdělávání v oblasti sociální komunikace byl jmenován nový provinciální delegát pro sociální komunikaci, zahájila svoji činnost televize NOE vznikla nová komunita se sídlem ve škole Jabok naše zapojení v dalších programech církve (akce: Manželská setkání, Víkendy pro chlapy, Otcové a synové atd.) více se profilovala a materiálně zajistila práce s dětmi z dětských domovů v Pardubicích zkušenost se získáváním finančních zdrojů z fondů Evropské unie (střediska, Jabok atd.).

12 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 4 Základy naší výchovně pastorační práce Podle stylu práce našeho zakladatele Jana Boska, který je blíže vymezen ve 40. článku stanov, se naše práce dotýká výše uvedených oblastí: pastorace, výchova, evangelizace a katecheze, sociální práce. Odpovídá komplexnímu přístupu k životu člověka. 4.1 Pastorace Oblast pastorace můžeme chápat v širším nebo v užším slova smyslu, podle toho, jestli se díváme z pohledu kvality života nebo z pohledu nabídky setkání s Kristem. Pastorace v širším slova smyslu znamená soubor činností Církve, jejichž cílem je podpora kvality života člověka ve všech jeho dimenzích (biologické, psychologické, sociální a spirituální), při plném respektu k důstojnosti a jedinečnosti jeho osoby. Pastorace v užším slova smyslu znamená soubor činností Církve, zacílených ke spáse člověka. To znamená zaměření se na rozvoj spirituální dimenze, jejíž součástí je výslovná nabídka života s Kristem, jako cesty k plnému lidství. Salesiánská pastorace Jako salesiáni máme mj. cílovou skupinu pro svoji pastoraci mládež. Chceme tedy podpořit kvalitu života mladých lidí a pomoci jim ke spáse. Ve Stanovách čteme: Pán ukázal Donu Boskovi, že mladí, zvláště nejchudší, jsou prvními a hlavními úkoly jeho poslání. 25 Salesiánská pastorace je tedy zaměřena na mládež; zvláště chudou, opuštěnou, potřebnou a ohroženou. Chudobu můžeme vnímat ve více rozměrech. Naše Pravidla ve svém článku hovoří o chudobě hmotné, sociální a kulturní. Dále chudoba ale také může znamenat - být bez možnosti uplatnění, strádat citově, mravně nebo duchovně, být vytěsněn z většinového proudu a žít na okraji společnosti nebo církve. 26 Salesiánská pastorace se uskutečňuje výchovou, úzce spjatou s evangelizací. 27 Směry rozvoje: Přistupovat k člověku z integrálního hlediska. 28 Vnímat, že pastorace chce přispět k rozvoji všech dimenzí jeho života a osobnosti. Z toho důvodu je důležitá snaha o propojenost jednotlivých programů a vymezení jednoho společného cíle všech programů. 25 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 26 26 Srov. Pravidla salesiánů, čl. 1 27 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 31 28 Srov. FPP, 2.1.

Provinciální kapitula 2007 13 4.2 Výchova Kardinál Ratzinger na setkání evropských salesiánských provinciálů (prosinec 2004) na otázku, co očekává od salesiánů v Evropě, jasně a přesvědčivě odpověděl: Být proroky ve výchově! A P. Chávez k tomu říká: Budoucnost je odvislá od osob plných vnitřního ohně, které žijí poháněny zápalem Dona Boska pro výchovu a evangelizaci. 29 K našemu působení v oblasti výchovy říkají Stanovy: Vychováváme a evangelizujeme v pojetí integračního rozvoje člověka, který se zaměřuje na Krista, dokonalého člověka. 30 Definice výchovy, jak ji můžeme najít v pedagogickém slovníku, zní: Výchova v širším slova smyslu (tj. edukace) je záměrné, cílevědomé a systematické působení na plný rozvoj osobnosti jedince. 31 V dalším článku našich Stanov: Jako vychovatelé spolupracujeme s mladými na rozvoji jejich vloh a schopností až do úplné zralosti. 32 P. Chávez píše: Pokud nebudeme člověka formovat, tak budeme mít společnost lidí, kteří mají spoustu dovedností, znalostí, účastní se množství aktivit, ale zároveň jim chybí ušlechtilé hodnoty, citový život a vysoké ideály. 33 Edukace zahrnuje: Výchovu v užším slova smyslu, která je procesem směřujícím k rozvoji postojů, potřeb, zájmů a chování jedince. Jejím cílem je budování charakteru a sociálního chování jedince. Vzdělávání, které je procesem směřujícím k rozvoji vědomostí, dovedností, návyků a schopností. Jejím cílem je vzdělanost a kvalifikace jedince. Hlavní představený P. Chávez nás při své návštěvě v České republice v roce 2006 vyzýval: Velmi si přeji, aby se tato provincie stávala stále více evangelizační ve svých farnostech a vedle toho se zároveň intenzivně pustila do výchovné práce prostřednictvím oratoří, středisek mládeže a tam, kde je to možné, také přítomností ve školách. 34 Směry rozvoje: Zaměřit se na cílenou výchovu v našich programech, na pedagogiku prostředí a výchovu k hodnotám. 35 29 Srov. ACG 389, bod 5.1.1. 30 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 31 31 Srov. Průcha, Pedagogický slovník 32 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 32 33 Srov. Don Pascual Chávez v České republice 2006, Portál, str. 49 34 Srov. Don Pascual Chávez v České republice 2006, Portál, str. 49 35 Srov. FPP, 1.4.

14 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 4.3 Evangelizace Ve Stanovách čteme: Jako Don Bosco jsme povoláni všichni a za každých okolností být vychovateli k víře. A dále: Jdeme společně s mladými jejich cestou, abychom je dovedli k osobě vzkříšeného Pána, aby v Něm a Jeho evangeliu objevili nejvyšší smysl vlastního života a rostli jako noví lidé. 36 Věříme, že právě evangelium je pramenem humanizace a zvyšování úrovně lidského života. P. Chávez, když mluví o potřebě evangelizace pro Evropu, říká: Je potřeba věřit, docenit, objevit jedinečnou hodnotu preventivního systému Dona Boska pro evangelizaci. 37 A ve svolávacím listu k 26.GK P. Chávez píše: Je nezbytné, aby každý region, každá provincie studovala nové obzory evangelizace. 38 Bývalý hlavní představený J. Vecchi ve zprávě z mimořádné vizitace v naší provincii v roce 2001 vyzývá: Zahájit ve všech domech a farnostech cesty systematického prohlubování víry pro dospívající a mladé dospělé. 39 Mluvíme-li o evangelizaci, je potřeba si uvědomit, že se jedná o proces. Často se stává, že pojem evangelizace je chápán zúženě, např. na jedné straně pouze jako vydávání svědectví svým životem a na druhé straně pouze jako výslovné hlásání evangelia. Chceme si přiblížit celý proces evangelizace, tak, jak ho představuje encyklika Pavla VI.: Evangelii nuntiandi. V této encyklice je evangelizace představována jako proces od prvního hlásání až po rozvoj osobní víry díky katechezi a dále až k zapojení a prožívání společenství církve. Jsou zde vymezeny také pojmy, týkající se oblasti evangelizace počáteční evangelizace nebo-li první evangelizace, katecheze atd. Pastorální teolog Joseph Geavert pojem evangelizace vymezuje: Evangelizovat znamená připravovat a realizovat explicitní setkání s evangelní zvěstí, které by umožnilo uvěření a přijetí evangelia. 40 36 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 34 37 Srov. ACG 389, bod 5.1. 38 Srov. ACG 394, 3.4.1. 39 Srov. VECCHI, Juan. Vizitace 2001, bod 2 40 Srov. GEAVERT, Joseph. Evangelizace. In Dizzionario di pastorale giovanile. Torino : LDC 1989.

Provinciální kapitula 2007 15 Do počáteční evangelizace podle autora (J. Geavert) patří sedm prvků: 1. osobní vztahy s přesvědčenými křesťany - svědectví života 2. uzdravující a osvobozující zkušenost (co způsobuje křesťanská víra) 3. otázky smyslu života, základní otazníky lidské existence 4. odhalení falešných ideologií a falešných hodnot (kult majetku, moci, slávy) 5. obrácení k Bohu 6. rozumové zakotvení víry 7. explicitní zvěstování Krista 41 Evangelizace má dvě etapy: 42 1. počáteční (implicitní) evangelizaci, která spočívá hlavně v přesvědčivém svědectví křesťanského života 2. vlastní (explicitní) evangelizaci, která spočívá v otevřeném hlásání evangelia a uvádění do života Církve (tj. katecheze). 41 Srov. GEAVERT, op. cit. 42 Srov. PAVEL VI., Evangelii nuntiandi. čl. 21-26

16 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 Etapy evangelizace I. První (počáteční) evangelizace: 1. krok: Svědectví života beze slov. 2. krok: Svědectví prostřednictvím slova. II. Katecheze: 3. krok: Přilnutí k poselství. 4. krok: Vstup do společenství věřících. 5. krok: Přijetí svátostí. 6. krok: Účast na apoštolátu. Směry rozvoje: Je potřeba, abychom zhodnotili, jak se snažíme v jednotlivých programech realizovat celý proces evangelizace. Podle různých cílových skupin naší práce chceme akcentovat v programech určité etapy evangelizace - např. počáteční evangelizaci chceme rozvíjet tam, kde pracujeme s mladými, kteří neznají Krista. Tam, kde pracujeme se skupinami věřící mládeže, chceme pomocí katecheze podpořit jejich růst ve víře až k přijetí služby a prožívání solidarity. Vnímáme, že ve farnostech je potřeba rozvinout misijní rozměr, evangelizaci kultury a evangelizaci společnosti skrze hodnoty evangelia; ve střediscích zase počáteční evangelizaci. Přitom si uvědomujeme, že každý náš program má obsahovat všechny 4 rysy valdocké oratoře. Evangelizace je také jednou z priorit OPP 2007. 43 Katecheze Don Bosco ve svých Pamětech oratoře píše: Na počátku tato Společnost byla obyčejným katechismem. 44 A ve Stanovách čteme: I pro nás je evangelizační a katechetická činnost základní náplní našeho poslání. 45 Základní vymezení katecheze: katecheze je etapa procesu evangelizace, která předpokládá rozhodnutí pro víru; katecheze je součástí služby slova, která spolu s dalšími prvky (misijní hlásání, homilie během liturgického slavení, teologická reflexe) patří k tzv. martyrii. 43 Srov. OPP 2007, bod 3.1.1. 44 Srov. MB IX, 61 45 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 34

Provinciální kapitula 2007 17 Katechezí lze nazvat každou formu služby Církve Božímu slovu, která je zaměřena na pomoc zrání křesťanské víry, a to jak jednotlivců, tak i celých společenství. 46 Směry rozvoje: V závěrech z visity d insieme skupiny CIMEC (listopad 2005) vybízí P. Chávez: Při pastoraci mladých ať je věnována pozornost zkušenostem misijního a sociálního volontariátu, katechezím a poutím. 47 4.4 Sociální práce Slova apoštola Pavla jsou inspiračním kritériem našeho působení v sociální oblasti: Kristova láska nás nutí. 48 Bývalý papež Jan Pavel II. ve své sociální encyklice píše: Pro práci v sociální oblasti máme jeden základní cíl opravdový humanismus, který v člověku uznává Boží obraz a chce člověku pomáhat k tomu, aby vedl život odpovídající této důstojnosti. 49 Naše Stanovy mluví o schopnosti vidět ty nejchudší a být vnímavý vůči jejich potřebám: Následujeme Dona Boska v péči o ně a vedeme je tak, aby se stali schopnými zodpovědně zaujmout náležité místo ve společnosti i v církvi. 50 V jiném článku: Svou aktivní přítomností podporujeme každou jejich snahu růst v dobrém a dodáváme jim odvahy osvobodit se od každé otrocké závislosti, aby pro svou křehkost nepodlehli zlu. 51 A na jiném místě: Výchova a evangelizace mnohých mladých, zvláště mezi těmi nejchudšími, nás nutí, abychom je dosáhli v jejich prostředí a setkávali se s nimi vhodnou formou služby v jejich způsobu života. 52 Cílem sociální práce je pomáhat jednotlivcům a sociálním systémům zlepšovat jejich sociální fungování a měnit sociální podmínky tak, aby chránily tyto jednotlivce a systémy před potížemi ve fungování. Existují různé pohledy na pomoc se sociálním fungováním, např.: Sociální práce jako terapeutická pomoc, kdy důraz je kladen na komunikaci a budování vztahu. Sociální práce jako snaha o reformu společnosti, kdy důraz je kladen na posilování občanů a skupin. Sociální práce jako sociálně-právní poradenství, kdy důraz je kladen na poskytování informací. 53 46 Srov. DŘÍMAL, Ludvík. Katechetika 47 Srov. Visita d insieme, 2005, bod 3.2.2. 48 Srov. 2 Kor 5,14 49 Srov. JAN PAVEL II.. Sollicitudo rei socialis 50 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 37 51 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 39 52 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 41

18 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 Zákon o sociálních službách (z roku 2006) vymezuje podmínky, za kterých může organizace nabízet a provozovat určité typy sociálních služeb. V rámci sociální práce jsou jednotlivcům a skupinám poskytovány sociální služby. Sociální služba je činnost poskytující lidem v nepříznivé sociální situaci podporu při sociálním začleňování a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů (např. bydlení, školství, zdravotnictví, služby zaměstnanosti atd.). 54 P. Chávez v listu k 26.GK: Volba nejchudobnější mládeže a nových hranic, kde nás očekávají, má svůj zdroj a nejhlubší motivaci v lásce Boží, která nás nutí k činné lásce. To nás osvobozuje od jakýchkoliv ideologických nebo sociologizujících tendencí. 55 A zároveň říká, že naše motivace jako salesiánů jsou jiné než ostatních pracovníků v sociální oblasti: Budoucnost církve, řeholního života i života salesiánského závisí na mužích a ženách, kteří budou mít silnou zkušenost s Bohem. Kvůli tomu, abychom dělali sociální práci, nepotřebujeme být salesiáni. 56 Papež Benedikt XVI. to podtrhuje: Jedině služba bližnímu otevírá mé oči vůči tomu, co Bůh koná pro mne, i vůči tomu, jak mne Bůh miluje. Je velmi důležité, aby si sociální práce udržela rozměr diakonické služby církve a nerozmělnila se do podob společensky obecně prospěšné organizace, jejíž prostou variantou by se stala. 57 Směry rozvoje: prohlubování kompetencí v oblasti sociální práce; realizování principů salesiánské pedagogiky v této oblasti 5 Salesiánská pedagogika a styl práce Don Bosco vzpomíná v dopise z Říma v r. 1884: Oratoriánské prostředí není prvořadě specifická výchovná struktura, nýbrž ovzduší, které udává ráz každého salesiánského díla. Charakteristické znaky tohoto prostředí tvoří vztahy, vyznačující se důvěrou a rodinným duchem, radostí a veselím, které je spojeno s pracovitostí a plněním vlastních povinností, nenucené a rozmanité projevy, v nichž mladí jsou vedoucími osobnostmi, přátelská přítomnost vychovatelů, kteří 53 Srov. MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce 54 Srov. Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. 55 Srov. ACG 394, bod 3.5.2 56 Srov. Don Pascual Chávez v České republice 2006, Portál, str. 48 57 Srov. BENEDIKT XVI.. Deus caritas est,čl. 31

Provinciální kapitula 2007 19 dovedou dávat návrhy, odpovídající zájmům mladých, a současně poradit v tom, co má hodnotu a prospívá víře. P. Chávez nás povzbuzuje: K posílení salesiánské charismatické identity ať každá provincie pokračuje v úsilí seznamovat spolubratry se základními salesiánskými dokumenty Manuál salesiánské pastorace, Ratio. 58 Východiska salesiánského stylu práce: Biblická východiska: Vtělení=Bůh vstoupil do tohoto světa; stvořitelský pohled Boží =Bůh viděl, že je to dobré; 59 pastorační láska Ježíše Dobrého Pastýře=Ježíš na něj pohleděl s láskou 60 Teologická východiska - dialogický charakter křesťanství, přístup inkulturace Pedagogická východiska integrální pohled, křesťanský humanismus Kategorie salesiánské pedagogiky: Asistence stálá výchovná přítomnost mezi mladými; je to způsob doprovázení mladého člověka podle Dona Boska Animace je to vnitřní stránka asistence (znamená přiblížit se úrovni svobody mladého člověka, blízkým vztahem probudit vnitřní síly ve smyslu nápodoby a touhy ztotožnit se s vychovatelem); podněcování k osobnímu růstu a společnému životu ve skupině Výchovně pastorační společenství patří do něj mladí i všichni, kteří aktivně přispívají k růstu mladého člověka; je to společenství mladých, kteří jsou vychováváni a těch, kteří vědomě převzali odpovědnost za tuto výchovu. 61 Prostředí jeden z hlavních nástrojů účinnosti výchovné metody Dona Boska, vytváření takového prostředí, které přijímá, rozvíjí dobro v člověku a zabraňuje v konání zla Pestrá nabídka programů Protagonismus mladých mladí se aktivně podílejí na spoluvytváření programů, nejsou pasivními účastníky, ale nositeli, původci činnosti Oratoriánské kritérium každý program má obsahovat všechny 4 prvky valdocké oratoře: domov, farnost, škola a hřiště Skupina skupina se svou dynamikou a vztahy jsou důležitým nástrojem socializace mladého člověka, pomáhají mu vrůstat do společnosti; ve svých programech se snažíme o realizaci sociální výchovy 58 Srov. Visita d insieme, Řím 2005 59 Srov. Gn 1,31 60 Srov. Mk 10,21 61 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 47, 23.GK, čl. 232, 24.GK, čl. 157

20 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 Integrální rozvoj cílem je rozvoj člověka ve všech oblastech jeho lidství fyzický, psychický, duševní a duchovní Osobní vztah jedná se o pomáhající vztah ze strany vychovatele, který klade důraz na hodnoty úcty a citu; díky tomuto přístupu se odbourávají obranné mechanismy na straně vychovávaného Preventivní kritérium vychází z předpokladu, že v každém člověku je dobro, je potřeba je hledat, posílit a rozvíjet 62 Triáda (rozum, náboženství, laskavost) jsou to 3 složky preventivního systému Dona Boska; v současném odborném pojmosloví můžeme rozum chápat jako kognitivní stimulaci, laskavost jako emoční přijetí a náboženství jako stabilní strukturovanost Rodinný duch vytváří otevřené a přijímající prostředí, je to prostředí bezpečí Pastorační láska Dobrého Pastýře která hledá, jak pomoci člověku ještě lépe být člověkem, napodobit Krista, stát se Božím obrazem Orientace v povolání, pomoc při realizování vlastního životního projektu pomoci najít mladému člověku jeho místo v životě a povolání Pedagogika slavení napomáhá k vytváření prostředí, které přijímá a k posilování meziosobních vztahů i vztahů k Bohu Salesiánská spiritualita mládeže program, jak prožívat víru a spiritualitu ve stylu Dona Boska Sociální angažovanost, solidarita vést ke službě, zážitek solidarity, vidět potřeby druhých, diakonická služba Radost, optimismus přístup k životu, který je veden nadějí a vírou v dobro druhého a v Boží přítomnost v životě člověka Prevence přístup, programy a prostředí předcházejí problémům Od akcentu na program k postavení osob a meziosobních vztahů není důležitý program a aktivita, ale osobní vztah k mladému člověku, který se pomáhá utvářet díky účasti na programech Jednota všech programů všechny program sledují 1 cíl, integrální rozvoj jedince Prožívat hodnoty, které předkládáme je to ve smyslu nápodoby ; mladí potřebují více svědky než učitele (J. Vecchi) Mít rád život a hledat jeho smysl vést k lásce k životu a pomáhat při hledání jeho smyslu v životě konkrétního mladého člověka Pedagogika hodnot promýšlet sdělování vnitřního obsahu konkrétní hodnoty a jak ji předkládat, aby ji mladý přijímal 62 Srov. FPP, 2.1.

Provinciální kapitula 2007 21 Pozitivní motivace přistupovat a předkládat hodnoty tak, že ve vychovávaném vzbuzují touhu Proces humanizace evangelium má za cíl povznést člověka i v jeho lidství, v jeho přirozené stránce Etická výchova svědomí snažit se předávat kritéria hodnocení životních problémů pohledem evangelia Směry rozvoje: Uplatňování těchto nástrojů salesiánské pedagogiky v našich programech (viz také OPP 2007) 63 6 Jednotlivé oblasti naší pastorace 6.1 Předpoklady naší práce V minulých kapitolách jsme blíže nastínili principy, ze kterých vychází naše práce a forma salesiánského stylu. Teď chceme tyto principy aplikovat ve formě kritérií na život v komunitě podle salesiánského charismatu a na pastorační dílo, které vykazuje salesiánský styl práce. 6.1.1 Kritéria pro salesiánské pastorační dílo Dokument 25. GK, když mluví o potřebě reflexe a plánování, mluví také o vytváření Organických projektů v jednotlivých provinciích. Jejich součástí má být také pojmenování signifikantních znaků, které jsou charakteristické pro salesiánský styl pastorace. 64 Při prezentaci našeho OPP 2004 jsme byli hlavní radou v Římě vyzváni, abychom tato kritéria signifikantnosti doplnili. 65 Při návštěvě v ČR P. Chávez na otázku ohledně pojetí kritérií odpovídá takto: Čtyřicátý článek Stanov v podstatě říká, že musíme nějakým způsobem znovu vytvořit zkušenosti Valdoka. 66 Cílem kritérií pro salesiánské pastorační dílo je shromáždění signifikantních znaků, která jsou typická pro salesiánský styl práce podle Dona Boska. Tato kritéria se snažíme realizovat ve stávajících dílech, ale jsou také důležitá při zakládání nového díla nebo při opouštění našeho díla. Více o tom pojednává také OPP 2007. 67 63 Srov. OPP 2007, bod 5.3.2. 64 Srov. ACG 378, čl. 82 65 Srov. Vyjádření k OPP 2004, dopis hl. rady 66 Srov. Don Pascual Chávez v České republice 2006, Portál, str. 57 67 Srov. OPP 2007, bod 3.4.ad.

22 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 Dílo pastorační dílo v různých oblastech naší činnosti (misie, sociální komunikace, školství atd.), kde zřizovatelem je provincie nebo organizace v bližší návaznosti na provincii (např. komunita, SKM). Toto dílo je vedené salesiány nebo laiky v salesiánském duchu. 1) Cílovou skupinou, k níž směřuje práce každého salesiánského díla, je chudá mládež, zvláště nejpotřebnější 68 Každé dílo definuje konkrétní cílové skupiny nejpotřebnější mládeže, s nimiž bude pracovat Pravidelně aspoň 1x za rok prověřujeme, jestli naše programy odpovídají potřebám cílové skupiny V některých dílech nepracujeme přímo s uvedenými skupinami mládeže, ale přispíváme k formaci a vzdělávání kvalifikovaných osob, které s nimi budou pracovat např. vychovatelé a sociální pracovníci (např. Portál, Jabok apod.) 2) Cílem naší práce je integrální rozvoj mladého člověka včetně jeho duchovní dimenze 69 Jsou vytvořeny konkrétní plány (itineráře), které sledují výchovu k obecně-lidským hodnotám a také výchovu k víře 3) Ve výchovné práci uplatňujeme preventivní systém a principy salesiánské pedagogiky V díle jsou vždy přítomná všechna 4 kritéria valdocké oratoře, 70 tato kritéria jsou neoddělitelná a ve VPPK je popsáno, jak konkrétně jsou v programech realizována Charakteristickým rysem je přítomnost rodinného ducha Klademe důraz na osobní i skupinové doprovázení Pomáháme svými programy mladým lidem najít jejich místo v životě Významné místo má protagonismus (=aktivní a tvůrčí zapojení) mladých 4) Činnost salesiánského díla zajišťuje salesiánská řeholní komunita Předpokladem založení díla je existence komunity v daném místě Každý ze salesiánů podle svých možností je zapojen do přímé práce s mladými lidmi Každý spolubratr v produktivním věku pracuje v salesiánském díle na základě řádné pracovní smlouvy a s jasně vymezenou pracovní náplní 68 Srov. Pravidla salesiánů, čl. 1 69 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 31 70 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 40

Provinciální kapitula 2007 23 Odpovědnost za koordinaci práce salesiánů ve všech dílech daného místa má ředitel komunity. Členové komunity se snaží realizovat princip spoluzodpovědnosti za salesiánské poslání v daném místě. V určitém typu díla pracují alespoň 2 salesiáni (středisko, škola) 5) Na činnosti salesiánského díla se aktivně podílejí také laici Všichni salesiáni i laici, kteří pracují v jednom díle, tvoří spolu s cílovou skupinou mládeže výchovně pastorační společenství (VPS). Jádrem a animátorem VPS je salesiánská komunita a koordinátorem je ředitel komunity, který má také specifický úkol v radě VPS 71 Spolupracujeme s jednotlivými složkami salesiánské rodiny v daném místě Všem zapojeným, kteří s námi spolupracují na společném díle, je věnována zvláštní péče; je vytvořen plán dalšího vzdělávání a také formace všech spolupracujících v oblasti salesiánského stylu práce a salesiánské spirituality Laici pracují v salesiánském díle v rámci pracovně-právních vztahů jako interní zaměstnanci, externí zaměstnanci nebo dobrovolníci a animátoři Pro přímou práci s dětmi a mládeží mohou být v salesiánském díle zaměstnáni pouze laici, kteří mají potřebnou kvalifikaci, souhlasí s křesťanskými hodnotami a jsou ztotožněni se salesiánským výchovným stylem Laici mohou být v rámci salesiánského díla zařazeni do jakékoliv pracovní pozice, pro niž splňují požadovanou kvalifikaci i požadavky provincie, včetně pozice ředitele Vztah mezi salesiány a laiky se utváří dialogicky: salesiáni dbají na to, aby spolupracující laici byli trvale vzděláváni a motivováni v oblasti salesiánského stylu práce a salesiánské spirituality, zároveň přijímají od laiků podněty pro trvalé zkvalitňování svého života i práce 6) Salesiánské dílo jedná transparentně, dodržuje požadavky platné legislativy a plní své závazky vůči zřizovateli a dalším institucím Právní odpovědnost za činnost díla nese jeho ředitel. Jmenuje ho provinciál na dobu určitou (zpravidla 3 roky) a může jím být jen osoba, která je pro tuto funkci odborně i salesiánsky kompetentní. Je s ním uzavřen pracovně-právní vztah a má konkrétní pracovní náplň. 71 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 47, 23.GK, čl. 232, 24.GK, čl. 151, 161

24 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 7) Základní směrnicí pro činnost salesiánského díla je výchovně pastorační projekt komunity (VPPK) Doba platnosti VPPK je 6 let Odpovědnost za vytváření, realizaci i ověřování VPPK nese výchovně pastorační společenství Realizace VPPK je trvale prověřována a hodnocena s využitím předem stanovených mechanismů, aby VPPK lépe odpovídal měnícím se potřebám V případě, že salesiáni jedné komunity pracují ve více dílech, koordinuje ředitel komunity vytváření, realizaci a ověřování výchovně pastoračního projektu komunity 8) Salesiánské dílo je součástí sociální a výchovné sítě Spolupracujeme s institucemi stejného typu i s dalšími státními, církevními či neziskovými institucemi, které pracují se stejnými adresáty, a to v rámci místa, regionu, ČR i EU Aktivně spolupracujeme s orgány státní správy a místní samosprávy Zvyšujeme kvalitu své práce na základě trvalé komunikace s odbornými pracovišti zaměřenými na výzkum a rozvoj v oborech pedagogiky, teologie a sociální práce. 9) Salesiánské dílo se snaží o ekonomickou stabilitu a soběstačnost Dílo počítá s Boží Prozřetelností a pomocí a v souladu s ní též využívá všech dostupných finančních prostředků (státní, fondy EU, sponzorství ad.) pro zajištění své ekonomické stability. Ekonom díla nese odpovědnost za transparentní, zákonné a úsporné hospodaření s finančními prostředky. Směry rozvoje: naplňování kritérií v jednotlivých dílech 6.1.2 Vztah mezi komunitou a dílem V závěrečné zprávě z visity d insieme skupiny CIMEC v listopadu 2005 P. Chávez píše: To, co nám leží na srdci, není aby salesiánská kongregace přežila, ale aby byla životaschopná. 72 Totéž platí v přeneseném smyslu o salesiánské komunitě. Cílem z pohledu svědectví řeholní komunity tedy je, aby byl zajištěn kvalitní život komunity a aby dílo fungovalo v salesiánském stylu. U díla je potřeba zajistit návaznost na komunitu a aby komunita mohla ovlivňovat směřování díla. V dokumentu 25. GK se píše: Vztah mezi komunitou a dílem musí komunitě umožnit žít a pracovat 72 Srov. Visita d insieme CIMEC, Řím 2005

Provinciální kapitula 2007 25 společně a být charismatickým organismem a animačním jádrem VPS. 73 Jde tedy o to, aby na jedné straně netrpěla komunita a byla nefunkční díky nastavení vztahu k dílu anebo na druhé straně, aby dílo nefungovalo v salesiánském duchu, protože komunita není schopna být animátorem díla. Platí zásada delegace tedy kde mohou převzít spoluzodpovědnost laici, delegovat. 74 Východiska a nástroje: 1. Zajištění života komunity podle salesiánského charismatu má přednost před dílem 75 2. Jasně vymezené vztahy mezi komunitou a dílem i jejími orgány (místní rada komunity, místní rada VPS, vedení díla ad.) 3. Vymezené jednotlivé role a kompetence (organizační schéma, pracovní náplně, způsoby hodnocení, plánování, ověřování, vize dalšího směřování, nastavené řešení krizových situací role zřizovatele apod.) 4. Existuje VPPK, podle kterého se komunita i dílo řídí a je pravidelně revidován 5. Funguje VPS, kde komunita se snaží být animačním jádrem 6. Formace laických spolupracovníků (odborná i salesiánská), laici aktivně přebírají spoluzodpovědnost za dílo Směry rozvoje: realizace těchto východisek a nástrojů v jednotlivých komunitách 6.2 Salesiánská díla Rozlišujícím kritériem rozdělení na salesiánská díla a nesalesiánská díla je role zřizovatele - tedy kde je zřizovatelem provincie nebo organizace v bližší návaznosti na provincii. Větší prostor pro reflexi je věnován činnosti ve střediscích a ve farnostech, protože ty jsou převažujícím pastoračním polem naší provincie. Zde má naše provincie největší počet děl a také tam působí největší počet spolubratří. V OPP 2007 jsou představena signifikantní díla naší provincie a zároveň jsou stanovena kritéria výběru. 76 6.2.1 Oblast školství a vzdělávání Salesiánská střediska mládeže Tato oblast naší pastorace prožívá po roce 1989 největší rozvoj, vyvíjí se velmi rychle a dynamicky. Také mezi organizacemi, působícími v rámci MŠMT, jsme 73 Srov. ACG 378, čl. 78 74 Srov. FPP, 2.7.3. 75 Srov. OPP 2007, bod 3.3.ad. 76 Srov. OPP 2007, bod 3.2.1.

26 Výchovně pastorační projekt provincie 2007 téměř jedinou církevní organizací, která se takto systematicky věnuje oblasti volného času. Střediska zaznamenala největší průnik do občanské společnosti z našich děl a za léta svého působení se stala velkými organizacemi. Na posledních generálních kapitulách (především na 20., 21. a 23. GK) byla představena oratoř a středisko mládeže jako místo, které se snaží o následující charakteristiku: Otevřené prostředí, které je místem přijetí Otevřenost pro nejrůznější mladé lidi, především pro nejpotřebnější. Toto prostředí charakterizuje: pestrá nabídka programů, spoluzodpovědnost a protagonismus mladých, osobní vztahy, schopnost zaujmout mladé, přítomnost animátorů ve smyslu mladí pro mladé, osobní přijetí mladého člověka a jeho zapojení do skupiny, která mu umožní aktivní účast, snaha o setkání a osobní dialog. Program výchovy a evangelizace Snažit se probudit a prohloubit touhu mladých po životě a vztazích, nabízet cestu výchovy k víře, která je přizpůsobená realitě konkrétního mladého člověka a která je citlivá na ekumenickou a mezináboženskou realitu, ve které žije. Výchovně pastorační nabídka, která probouzí smysl pro to, co je lidské, která pomáhá klást si otázky, objevovat, co náboženského v sobě každý mladý člověk má ze své tradice, prostředí nebo rodiny. Zprostředkovávat zážitek solidarity a nezištné služby, života a společenství církve. Křesťanská přítomnost Ve světě mladých a v občanské společnosti a která je schopná nabízet zásadní a realistické výchovné a evangelní řešení a odpovědi na otázky života. Schopná vytvářet prostředí otevřené vůči různým kulturám, rasám, náboženstvím, církvi a ekumenické spolupráci. Profil střediska Charakteristika a oblasti práce - volný čas, sociální práce, terapie, práce s rodinou, výchova, vzdělávání, zájmové vzdělávání, nepobytové zařízení, evangelizace - spirituální rozměr, součást díla základního typu (středisko spolu s farností) Programy nízkoprahové nebo otevřené kluby pro děti a mládež (oratoř, klub), zájmové kroužky, kluby maminek, práce s dobrovolníky, vzdělávací programy, sociální programy pro různé cílové skupiny, terénní práce, doučování, příležitostná činnost Metody práce individuální práce, práce se skupinou

Provinciální kapitula 2007 27 Popis situace V současnosti existuje 12 středisek (Rumburk-Jiříkov, Teplice, Plzeň, České Budějovice, Praha-Kobylisy, Pardubice, Ostrava, Zlín, Hroznová Lhota, Brno-Žabovřesky, Brno-Líšeň, DIS Fryšták) Různé typy právní formy školská právnická osoba (š.p.o.), občanské sdružení (o.s.), obecně prospěšná společnost (o.p.s.), z toho 6 středisek je v rejstříku Ministerstva školství (naposledy přijato středisko v Brně-Líšni, od 1. 6. 2007) Programů středisek se účastní asi 8 500 dětí a mladých lidí Na zajištění činnosti se podílí okolo 135 zaměstnanců a 400 animátorů Financování: především ministerstvo školství, dále ministerstvo práce a sociálních věcí, města, kraje, fondy Evropské unie Vztah ke zřizovateli: zřizovatele zastupuje delegát pro pastoraci, který se stará o metodiku, vzdělávání a zajištění administrativy; kontrolní nástroj je rada š.p.o, u o.s. SKM rada sdružení (kde je delegát pro pastoraci v současné době předsedou), u o.p.s správní a dozorčí rada (členy je také vedení provincie) Důsledky vývoje v posledních letech Změna právní formy jednotlivých středisek Redukce počtu středisek (od roku 1990 bylo postupně založeno až 30 středisek) Společná diskuse ohledně poslání středisek nejen jako využití volného času, ale snaha o integrální rozvoj osobnosti mladého člověka, snaha o rozšíření spirituálního prvku ve středisku, obohacení díky komunikaci s jinými organizacemi, pracujícími s mládeží (NZDM, skaut ad.) Zvýšila se profesionalita (vzdělávání zaměstnanců a ředitelů), také vlivem legislativy, která stanovuje vyšší nároky na kvalifikaci a specializaci role ředitele střediska Hledání prožívání identity kněžství ve středisku Nárůst zaměstnanců ve střediscích; zajímavým faktem je skutečnost, že zaměstnanci jsou už také z řad těch, kteří prošli středisky ve svém dospívání Rozvoj sociálních programů (práce s Romy, program Střecha v Plzni ad.) Střediska mají dobré materiální vybavení; požadavky legislativy nás nějak výrazně neomezují Rozvoj podpůrných nástrojů, která střediska používají - trend supervize, intervize, strategického plánování apod. Provincie převzala více roli zřizovatele (existuje pracovní tým pro střediska, pravidelná setkávání středisek 3x za rok)