ZPRÁVA VII. INFORMACE O PŘÍPRAVĚ A HLAVNÍCH VÝSTUPECH PLÁNU

ZPRÁVA VII. INFORMACE O PŘÍPRAVĚ A HLAVNÍCH VÝSTUPECH PLÁNU

Informace o přípravě a hlavních výstupech Plánu Co je Plán oblasti povodí Plán oblasti povodí Horního a středního Labe (dále jen Plán) je koncepčním dokumentem, který shrnuje informace o současném stavu vodních útvarů oblasti povodí a navrhuje opatření zaměřená na: dosažení dobrého stavu vodního prostředí prevenci zhoršování stavu vodního prostředí podporu udržitelného užívání vod snížení vlivů extrémních průtokových stavů (povodně a sucha) Plán konkretizuje rámcové cíle a opatření specifikované v Plánu hlavních povodích České republiky. Metodický rámec prací tvořila vyhláška o plánování, metodické návody Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí pro plánování v oblasti vod, metodické pokyny připravené v rámci EU a metodické postupy zpracované správci povodí. Průběh zpracování plánu a jeho hlavní milníky Přípravné práce 2004 charakterizace oblasti povodí 2006 2007 časový plán a program prací pro sestavení Plánu významné problémy nakládání s vodami Stěžejním cílem Plánu je dosažení dobrého stavu vodních útvarů do roku 2015. Realizace Plánu tak významně ovlivní kvalitu a množství povrchových a podzemních vod a s tím spojené možnosti jejich užívání v příštích letech. Návrh Plánu 2008 Konečný návrh Plánu 2009 schválení Návrhu Plánu krajskými úřady schválení Plánu krajskými zastupitelstvy 2004: charakterizace oblasti povodí Základem Návrhu Plánu se staly výsledky charakterizace oblasti povodí Horního a středního Labe, v jejímž rámci byly vymezeny útvary povrchových a podzemních vod jako základní jednotky managementu povodí a byl sestaven Registr chráněných území vyžadujících speciální ochranu. Byla navržena pracovní definice dobrého stavu vod, zahrnující limity dobrého stavu pro jednotlivé složky (fyzikálně chemické ukazatele, biota, specificické znečišťující látky, nebezpečné prioritní látky a kovy) a parametry stavu. Dále byly vyhodnoceny lidské aktivity, které významně ovlivňují stav vodních útvarů. Vodní útvary, u nichž bylo pravděpodobné, že do roku 2015 nedosáhnou limitů dobrého stavu, byly označeny jako rizikové. Seznam rizikových vodních útvarů se stal podkladem pro návrh Programu opatření. Chrudimka v Pardubicích Kdo pořídil Plán Plán pořídil správce povodí ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plán byl zpracován ve třech etapách Přípravné práce, Návrh Plánu, Konečný návrh Plánu. Důležitou roli v přípravě Plánu hrála odborná a široká veřejnost, která byla do procesu přípravy Plánu zapojena formou konzultací, aktivní účastí v pracovních skupinách ustavených při Komisi pro Plán oblasti povodí Horního a středního Labe nebo v připomínkovacích řízeních. Platnost Plánu je 6 let, tj. do roku 2015. Do té doby jej bude potřeba přezkoumat a aktualizovat. Jak probíhala příprava Plánu Práce na Plánu oblasti povodí byly zahájeny v roce 2004 a byly ukončeny schválením konečného Návrhu Plánu v roce 2009. Pro významná nakládání s vodami byla v rámci ekonomické analýzy shromážděna socio-ekonomická data a byla vyhodnocena návratnost nákladů za vodohospodářské služby poskytované v hodnocené oblasti povodí. 2006: časový plán a program prací, zavedení programů monitoringu Pořizování a schvalování Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe se řídilo Časovým plánem a programem prací pro zpracování Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe (dále jen Časový plán ), zpracovaným státním podnikem Povodí Labe a schváleným v prosinci 2006 krajskými úřady. Státní podnik Povodí Labe v roce 2006 sestavil a uvedl do provozu Program provozního monitoringu povrchových vod v oblasti povodí Horního a středního Labe. Jeho hlavním účelem je poskytnout informace pro hodnocení stavu povrchových a podzemních vod, identifikaci a sledování vlivů způsobujících nedosažení limitů dobrého stavu vod, a určení změny stavu útvarů v důsledku aplikací Programu opatření. Program provozního monitoringu povrchových vod je platný pro období 2007-2012.

zajištění podmínek pro plavbu, konflikt mezi zajištěním vodohospodářských služeb a ochranou přírody. V kategorii Ekonomika ve vodním hospodářství byly vytipovány problémy s obecnou platností, související s uplatněním principu znečišťovatel/uživatel platí. Konkrétně se jednalo o problém pokrytí nákladů na odvádění a čištění dešťových vod, a dále problém související s neúčastí provozovatelů malých vodních elektráren (MVE) na úhradě nákladů za údržbu vodních děl a jejich další požadavky na opravy. Dále byl zmíněn problém realizace ekonomicky neefektivních projektů a rovněž nutnost zachování sociálně přijatelné ceny vodného a stočného. V souvislosti se strategií financování programů opatření byl zaznamenán problém znevýhodnění malých obcí. Smědá nad Bílým potokem 2007: významné problémy nakládání s vodami Významným problémem nakládání s vodami je chápán problém, jehož řešení zajistí dosažení dobrého stavu vod a jeho nezhoršování, dosažení cílů ochrany před nežádoucími extrémními účinky vod (povodně a sucha) a cílů souvisejících se zajištěním vodohospodářských služeb specifikovaných v zákonu o vodách. Přehled významných problémů nakládání s vodami tudíž určuje směřování vodního hospodářství v příštích letech a představuje základní podklad pro sestavení programů opatření plánů oblastí povodí. V oblasti povodí Horního a středního Labe byly zjištěny následující významné problémy nakládání s vodami: V kategorii Ochrana vod jako složky životního prostředí: nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod, nedostatečné čištění průmyslových odpadních vod, eutrofizace, nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, eroze (jako zdroj fosforu a nerozpuštěných látek), atmosférická depozice jako zdroj plošného znečištění, staré ekologické zátěže, nepříznivý poměr mezi odběry podzemních vod a základním odtokem, nevhodné využití území (zejména těžba a zemědělské využití území) a realizace vrtů pro tepelná čerpadla. V kategorii Ochrana vodních a na vodě závislých ekosystémů: nevhodné morfologické úpravy na tocích, prostupnost vodních toků, nedostatek rybích úkrytů a jiných stanovišť v korytech vodních toků, nevhodné využití území v nivě, nevhodná druhová skladba břehových porostů a porostů údolních niv. Přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v oblasti povodí Horního a středního Labe byl koncem roku 2007 schválen příslušnými krajskými úřady. 2008: schválení Návrhu Plánu krajskými úřady a konzultace s veřejností a orgány státní správy Návrh Plánu byl v souladu s Časovým plánem a programem prací schválen příslušnými krajskými úřady v červnu 2008. Poté byl Návrh Plánu zvěřejněn po dobu 6 měsíců k připomínkám veřejnosti. Veškeré připomínky, které k Návrhu Plánu byly státnímu podniku Povodí Labe doručeny, byly vypořádány ve Zprávě o vypořádání připomínek k Návrhu Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe. Celkem Povodí Labe, státní podnik obdrželo k Návrhu Plánu 70 písemných či elektronických připomínek, které byly rozděleny do 481 dílčích připomínek. 2009: schválení Konečného návrhu Plánu zastupitelstvy krajů V únoru 2009 byl dokument Plánu, upravený na základě připomínek veřejnosti, předložen ke stanovisku ústředních vodoprávních orgánů a ústředního správního úřadu pro územní plánování. V dubnu 2009 byl upravený Plán schválen příslušnými krajskými úřady. V červenci 2009 byl Konečný návrh Plánu předložen, spolu se stanoviskem Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivu koncepce Plánu na životní prostředí, ke schválení krajským zastupitelstvům. Plán byl v řádném termínu schválen všemi zastupitelstvy krajů. V kategorii Povodňová prevence: nedostatečná ochrana zastavěných území, snížená retenční schopnost v krajině, plošné odvodnění pramenných a horních částí oblasti povodí a kanalizování drobných vodních toků, vlastnické vztahy při prosazování protipovodňové ochrany, erozní účinky povrchově odtékající vody, účinný varovný systém. V kategorii Zajištění vodohospodářských služeb byly jednotlivé problémy zaznamenány sice s nižší četností, ale je třeba se jim v další fázi procesu plánování systematicky věnovat. Patří sem: nedostatek vodních zdrojů požadované jakosti a množství, nedostatečná jakost podzemních vod pro individuální zásobování a zásobování malých obcí, kapacitně a technicky nevyhovující infrastruktura, chybějící infrastruktura, zajištění podílu obyvatel napojených na veřejné zásobování vodou a veřejnou kanalizaci, Labe, Týnec nad Labem

Hlavní výstupy Plánu Základní obsah plánů oblastí povodí je specifikován vyhláškou o plánování v oblasti vod. Plán je členěn na následující části: Počty útvarů povrchových vod s výskytem významného vlivu A) Popis oblasti povodí B) Užívání vod a jeho vliv na stav vod C) Stav a ochrana vodních útvarů D) Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny E) Odhad dopadů opatření F) Ekonomická analýza Část A přináší základní popis přírodních a vodohospodářských charakteristik oblasti povodí Horního a středního Labe a vymezuje základní jednotky správy povodí, vodní útvary. V části B jsou popsána užívání vod, která významně ovlivňují stav vod. Je zde hodnocen dopad užívání na stav vod v současnosti a k roku 2015, na jehož základě jsou stanoveny rizikové vodní útvary, které do roku 2015 pravděpodobně nedosáhnou dobrého stavu vod. Část C stanovuje cíle, kterých bude třeba v oblasti povodí dosáhnout do roku 2015, odhaduje stav vod k roku 2015 a navrhuje opatření ke splnění navržených cílů. Část D zpracovává problematiku ochrany před povodněmi a vodního režimu krajiny včetně návrhů příslušných opatření. Část E prezentuje, jak se realizace navržených opatření projeví na stavu vod v roce 2015. Část F hodnotí hospodářský význam užívání vod, odhaduje vývoj objemu, cen a nákladů spojených s užíváním vody a vodohospodářskými službami, hodnotí finanční náročnost navržených opatření, disponsibilní zdroje a návratnost nákladů za vodohospodářské služby. Kolik je v oblasti povodí vodních útvarů? V oblasti povodí Horního a středního Labe bylo celkově vymezeno 214 vodních útvarů, z toho je 203 vodních útvarů tekoucích vod a 11 vodních útvarů stojatých vod. Dále bylo vymezeno 46 útvarů podzemních vod. Z hodnocení vlivů působících v útvarech povrchových vod vyplývá, že v oblasti povodí Horního a středního Labe dominují plošné zdroje znečištění a morfologické úpravy na tocích. Počty útvarů podzemních vod s výskytem významného vlivu Počet přirozených vodních útvarů Počet silně ovlivněných vodních útvarů Celkový počet vodních útvarů Útvary povrchových vod tekoucích 177 26 203 Útvary povrchových vod stojatých 0 11 11 Útvary podzemních vod 46-46 Jaké lidské aktivity nejvíce ovlivňují stav vod? V rámci hodnocení vlivů a dopadů na stav vod byly přezkoumány následující vlivy: bodové zdroje znečištění (zejména s ohledem na dusík, fosfor a nebezpečné látky) plošné zdroje znečištění (s ohledem na dusík, fosfor, pesticidy, acidifikaci) morfologické úpravy na tocích (zakrytí nebo zatrubnění vodních toků, napřímení, zavzdutí, zpevnění břehů, podélné hráze a příčné překážky) odběry ostatní vlivy (tepelná čerpadla, využití území) Z hodnocení vlivů působících v útvarech podzemních vod vyplývá, že v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou významně zastoupené plošné i bodové zdroje znečištění a dále vliv uměle přetvořených povrchů. Jaké jsou cíle Plánu? Environmentální cíle jsou definovány v Rámcové směrnici a zároveň v Plánu hlavních povodí České republiky následovně:

Útvary povrchových vod zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutrienty a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů Útvary podzemních vod zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosažení tak dobrého stavu těchto vod odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možnosti jejich využití Chráněné oblasti dosažení standardů a dalších požadavků stanovených pro povrchové a podzemní vody v chráněných územích ochrana stanovišť a druhů vázaných na vodu a vytvoření podmínek pro zvyšování biodiverzity Jaký je současný stav vod v oblasti povodí? Hodnocení stavu vodních útvarů spočívá v syntéze výsledků hodnocení jednotlivých složek stavu. V případě hodnocení stavu útvarů podzemních vod je hodnocení prováděno pro jednotlivé vlivy, u nichž jsou hodnoceny parametry stavu vod, které daný vliv ovlivňuje. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů. Výstupem hodnocení stavu pro jednotlivé podsložky a složky (nebo v případě útvarů podzemních vod pro jednotlivé vlivy) je klasifikace vodního útvaru jako: vyhovující potenciálně nevyhovující nevyhovující Počty útvarů povrchových vod nedosahujících limitů dobrého ekologického stavu Počty útvarů povrchových vod nedosahujících limitů dobrého chemického stavu V oblasti povodí Horního a středního Labe nedosahuje 201 útvarů dobrého stavu. Limity dobrého ekologického stavu nejsou dosahovány ve 200 vodních útvarech. S vysokou četností jsou překračovány limity všeobecných chemických parametrů a biologické složky. Četnost překročení limitů specifických znečišťujících látek je řádově nižší. Limity chemického stavu jsou překročeny v 57 vodních útvarech. Hodnocení stavu vodních útvarů Stav útvarů povrchových vod Stav útvarů silně ovlivněných Stav útvarů podzemních vod Stav Složky stavu Dílčí složky stavu Ekologický Biologické složky Makrozoobentos, rybí fauna, chlorofyl-a Fyzikálně chemické složky Všeobecné fyzikálně chemické složky, specifické znečišťující látky Chemický Syntetické látky, kovy Ekologický potenciál Chemický Kvantitativní Chemický Kritické meze bilančního poměru, ostatní významné vlivy Fyzikálně chemické ukazatele, ostatní významné vlivy Eutrofizace, acidifikace, fluktuace vodní hladiny, zásahy do biocenóz Syntetické látky, kovy

Počty útvarů podzemních vod nedosahujících limitů dobrého stavu Počty útvarů podzemních vod se stoupajícím trendem znečištění Opatření navržená pro útvary podzemních vod Typ opatření / počet opatření Opatření k zamezení nevhodného využívání 12 území Opatření k zamezení rizikového 5 kvantitativního stavu podzemních vod Hydrogeologický průzkum rizikového 1 kvantitativního stavu útvaru podzemních vod Integrovaný management podzemních vod v 1 období nedostatku zásob pitné vody Podmínky realizací tepelných čerpadel 17 Staré ekologické zátěže konkrétní opatření 58 Staré ekologické zátěže obecná opatření 19 Snižování znečištění z atmosférické depozice 16 Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze 39 zemědělských zdrojů Omezení obsahu chloridů v podzemní vodě 17 Omezení obsahu síranů v podzemní vodě 16 Omezení negativních vlivů pesticidů na 3 povrchové a podzemní vody Distribuce nákladů na jednotlivé typy opatření V oblasti povodí Horního a středního Labe jsou překročeny limity dobrého chemického stavu ve 39 z celkového počtu 46 útvarů podzemních vod. Ve 37 vodních útvarech jsou překročeny limity pro nebezpečné látky z bodových zdrojů znečištění a ve 34 útvarech limity pro obecné chemické parametry z plošných zdrojů znečištění (dusičnany, sírany, chloridy, apod.). Limity dobrého stavu pro pesticidy jsou překročeny jen ve 3 vodních útvarech. Limity pro dobrý kvantitativní stav jsou překročeny v 27 útvarech. Významný stoupající trend znečištění byl zaznamenán v 5 útvarech. Jak bude cílů dosaženo? Program opatření je nástrojem pro dosažení cílů Plánu. Opatření byla navržena zvlášť pro útvary povrchových vod a pro útvary podzemních vod. Opatření navržená pro útvary povrchových vod Typ opatření / počet opatření Opatření k omezování vypouštění znečištění 135 z bodových zdrojů Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů 250 Opatření k zajištění odpovídajících 191 hydromorfologických podmínek vodních útvarů Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod 25 Opatření uplatněná pro vody užívané pro 9 odběr vody určené pro lidskou spotřebu Opatření k omezování popřípadě zastavení 52 vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod Doplňující opatření nezbytná pro splnění 130 přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředí Opatření protipovodňové ochrany 53 Plán oblasti povodí obsahuje více než tisíc navržených opatření (konkrétních a obecných) pro jednotlivé vodní útvary. Konkrétní opatření jsou zaměřena zejména na bodové zdroje znečištění, zlepšení hydromorfologických podmínek vodních útvarů, zvýšení protipovodňové ochrany zastavěných území a staré ekologické zátěže. Náklady na opatření zaměřená na bodové zdroje představují 70 % z celkových nákladů na opatření v oblasti povodí. Zbylých 30 % z celkových nákladů připadá na opatření ochrany před povodněmi, revitalizace a staré ekologické zátěže.

Shrnutí Plán oblasti povodí Horního a středního Labe je strategický dokument, jehož realizace významně ovlivní kvalitu a množství povrchových a podzemních vod a s tím spojené možnosti jejich užívání v příštích letech. Plán stanoví konkrétní cíle pro danou oblast povodí a navrhuje opatření k jejich zajištění. Plán oblasti povodí Horního a středního Labe pořídil v letech 2004-2009 státní podnik Povodí Labe ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ústředními vodoprávními úřady. Významnou roli sehrála při pořizování Plánu odborná i laická veřejnost, která pomohla formovat, prostřednictvím konzultací či aktivním zapojením do pracovních skupin při Komisi pro Plán oblasti povodí Horního a středního Labe, Konečný návrh Plánu. Realizační fáze Plánu bude zahájena počátkem roku 2010. Veškerá navržená opatření musí být zavedena do konce roku 2012. Realizace navržených opatření bude pravidelně sledována, stejně tak jako stav vodních útvarů v oblasti povodí. Aktuální stav realizace Plánu k roku 2012 bude předmětem souhrnné zprávy pro vládu České republiky. Cílů Plánu má být dosaženo do konce roku 2015. Metuje, Adršpašské skály, Malý vodopád Elektronická verze Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe je k dispozici na stránkách www.pla.cz v sekci plánování v oblasti vod. Na těchto stránkách jsou rovněž k nahlédnutí podrobné informace a výstupy z procesu přípravy Plánu. Plán oblasti povodí Horního a středního Labe v tištěné podobě je k dispozici na informačním místě pro Plán oblasti povodí Horního a středního Labe. Informační místo pro Plán oblasti povodí Horního a středního Labe Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951 500 03 Hradec Králové Informace o Mezinárodním plánu oblasti povodí Labe Vám poskytne Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL): IKSE/MKOL Sekretariat Fürstenwallstraße 20 39104 Magdeburg sekretariat@ikse-mkol.org www.ikse-mkol.org

Plán oblasti povodí Horního a středního Labe pořídil správce povodí ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ústředními vodoprávními úřady. Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové tel. 495 088 111, e-mail: labe@pla.cz, www.pla.cz Královéhradecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Středočeský kraj Kraj Vysočina Hlavní město Praha ZPRÁVA VII. INFORMACE O PŘÍPRAVĚ A HLAVNÍCH VÝSTUPECH PLÁNU Vydalo v roce 2009 Povodí Labe, státní podnik jako účelový náklad Redakce: Ing. Petr Martínek, Ing. Martin Karafiát, Ing. Petra Ronen, PhD. Foto: Ing. Zlata Šámalová Technické zpracování, obálka a grafická úprava: PEP-in, s.r.o. (ateliér Josef Tázler) Tisk: GARAMON s.r.o. Hradec Králové