Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace
základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994 během privatizace těžební lokality: Bílina a Tušimice těžba trvale okolo 22 milionů tun zpracování tříd.uhlí cca 2 mil. tun dodávky uhlí v r. 2008 do ČEZ 74,80 %
základní fakta o naší společnosti Produktivita a efektivnost společnosti významně roste SD zaměstnávaly v roce 1994 8418 pracovníků Skupina SD měla v roce 2008 4995 pracovníků *mateřská společnost SD v r. 2008 3511 pracovníků Těžba uhlí je po celou dobu trvání společnosti stabilní 21,7 milionů tun (1994) 22,3 milionů tun (2008)
představují integrovaný systém moderních a konkurence schopných povrchových dolů V těžební lokalitě DNT se jedná o lom Libouš a v dobývacím prostoru Dolů Bílina je to stejnojmenný lom. V současné době se provádí ekonomicky efektivní povrchová těžba na ploše cca 65 km². VYTĚŽITELNÉ ZÁSOBY k 31. 12. 2008 představují zhruba 468 mil. tun. Geologické zásoby jsou odhadovány na více jak 950 mil. tun. Dalšímu postupu dobývacích prostorů Severočeských dolů Chomutov nestojí v cestě žádná lidská sídla. Pro SD je samozřejmostí nejen trvalá péče o kvalitu hnědého uhlí, stejně tak neustálé snižování ekologické zátěže při těžbě uhlí.
rozložení težebních lokalit dvě těžební lokality vzdálené od sebe cca 50 km limitují optimalizaci
představují integrovaný systém moderních a konkurence schopných povrchových dolů V těžební lokalitě DNT se jedná o lom Libouš a v dobývacím prostoru Dolů Bílina je to stejnojmenný lom. V současné době se provádí ekonomicky efektivní povrchová těžba na ploše cca 65 km². VYTĚŽITELNÉ ZÁSOBY k 31. 12. 2008 představují zhruba 468 mil. tun. Geologické zásoby jsou odhadovány na více jak 950 mil. tun. Dalšímu postupu dobývacích prostorů Severočeských dolů Chomutov nestojí v cestě žádná lidská sídla. Pro SD je samozřejmostí nejen trvalá péče o kvalitu hnědého uhlí, stejně tak neustálé snižování ekologické zátěže při těžbě uhlí.
výroba a těžba hnědého uhlí v ČR V ČR je tuzemské uhlí stále nejvýznamnějším zdrojem pro výrobu energie, je jednou ze záruk pro efektivní a nezávislou výrobu energií tzn., že přispívá zejména k bezpečné a spolehlivé výrobě elektřiny a centrálně vyráběného tepla pro obyvatelstvo. Na CZT jsou rovněž napojena státní zařízení, tj. školy, zdravotnická zařízení, budovy státní správy atd. Ve spotřebě primárních zdrojů energie má uhlí nezastupitené místo. Producenti uhlí: Severočeské doly a. s. Chomutov, Skupina Czech Coal (dříve Mostecká uhelná společnost, a. s)., Sokolovská uhelná společnost, právní nástupce a. s., Lignit s. r. o. Hodonín. Těžební společnost celkem v kt podíl na trhu % SD a. s. Chomutov 22 272 46,87 MUS a. s. Most 15 098 31,77 SU a. s. práv. nást. Sokolov 9 732 20,48 Lignit s. r. o. Hodonín 416 0,88 Hnědé uhlí v ČR celkem 47 518 100,00
postavení na trhu hnědouhelných společností v ČR (2008)
porovnání vybraných ekonomických ukazatelů SD s hnědouhelnými doly ČR SD a. s. jsou nejvýkonnější hnědouhelnou společností v ČR vysoký provozní zisk navýšený o odpisy (EBITBA) nejvyšší návratnost kapitálu nejvyšší podíl peněžních prostředků na aktivech vysoká likvidita
světový trh s hnědým uhlím je stabilní a perspektivní Hnědé uhlí bezpečnost stabilita Situace ve světové politice, nejistoty ve všech velkých hospodářských regionech a cenové výkyvy v uplynulých letech zejména u ropy a černého uhlí ukazují, že energetická politika musí obsahovat strategický element v energetickém mixu. V energetickém sektoru mají tuzemské primární zdroje dlouhodobě nezastupitelnou pozici. Uhlí černé a hnědé zůstává i pro Evropu neodmyslitelným energetickým médiem. Výroba elektrické energie EU-27 je z 20 % založena na černém uhlí a přibližně 10 % na hnědém uhlí. Po USA je Evropská unie t. č. ještě před Čínou druhým největším regionem ve spotřebě energie na zemi. Evropa nemá dostatečné zdroje ropy a plynu, má však dostatečné zásoby uhlí, které jsou zárukou dlouhodobé bezpečnosti zásobování energiemi.
aplikují evropské energetické a ekologické strategie Hlavní cíle EU: udržitelný rozvoj snižování energetické náročnosti konkurenceschopnost České republiky a Evropy bezpečnost a stabilita dodávek Priority: trh s energií diverzifikovaný mix integrovaný přístup ke změně klimatu inovace zvyšování účinnosti
Vize Severočeských dolů a. s. Chomutov Doly Nástup Tušimice pokračování těžby uhlí, průběžná a následná rekultivace a obnova krajiny v rámci stanovených územně ekologických limitů. Těžba až do let 2035 2044, rekultivace do 2050. Doly Bílina dlouhodobě prosazujeme variantu ekologicky bezpečného, sociálně bezkonfliktního a ekonomicky racionálního přehodnocení místního historického územně - ekologického limitu.
Vize Severočeských dolů a. s. Chomutov Doly Bílina argumenty pro přehodnocení limitu existence stávajícího fluidního kotle a schválený projekt výstavby úplně nového bloku v ELE o výkonu 660 MW s účinností 47 % v zájmovém území nejsou žádná trvale osídlená lidská obydlí konstruktivní jednání se sousedními obcemi a městy i s Ústeckým krajem ukazuje možnost dohody 120 milionů tun kvalitního nízkosirnatého uhlí (sirnatost cca 1 %) 35 let stabilní dodávky energetického uhlí pro nejmodernější bloky v ČR
Obnova krajiny po těžbě ochrana životního prostředí základní priorita Náklady v oblasti ochrany životního prostředí 308,6 mil. Kč z toho v roce 2008 bylo vynaloženo 176 milionů Kč Sanace a rekultivace Severočeských dolů a. s. od vzniku společnosti do roku 2008 bylo investováno 3,7 mld. korun výhled do roku 2050 (do limitu) 12 miliard korun od počátku činnosti do konce roku 2008 bylo společností Severočeské doly zrekultivováno území o celk. rozloze 3 860 ha.
Zkušenost Severočeských dolů a. s. Chomutov rekultivace lomu Merkur 1974 1994
Zkušenost Severočeských dolů a. s. Chomutov rekultivace lomu Karolína 1956 1995
jsou vzorem k ochraně přírody Ochrana životního prostředí je prioritou celé skupiny Severočeské doly Nedílnou součástí činnosti Severočeských dolů jsou opatření k eliminaci negativních vlivů na životní prostředí směřujících k jeho zlepšování. Na investice do ekologie vedoucí k minimalizaci dopadů těžby na okolí jsou vynakládány značné finanční prostředky. Směřují především do zařízení v oblasti ochrany vod, budování protihlukových bariér či valů, protiprašných opatření. Příkladem je komplex opatření pro obec M. Radčice, vybudování zelených pásů a valů u obce Braňany, projekt Lesoparku Ivana Dejmala. Byl vypracován program záchrany obojživelníků. Ve spolupráci s ČZU v Praze, studenty školy Humanitas, za souhlasu MŽP je organizován odchyt a transfer obojživelníků z míst plánovaného postupu další těžby do nových lokalit, kde nacházejí nový domov.
tvorba nové krajiny Severočeské doly provádějí sanace a rekultivace na světové úrovni. Sanace a rekultivace ploch (dle horního zákona), které doly ke své činnosti již nepotřebují se provádějí podle schváleného plánu rekultivací a tvorby nové krajiny při úzké spolupráci s okolními městy a obcemi v souladu s platnou legislativou (např. zákon o ochraně ovzduší, ochraně zemědělského půdního fondu, o územním plánování). Pro tyto činnosti je vytvořen příslušný fond na financování sanací a rekultivací. Každoročně jsou vynakládány na ochranu životního prostředí stovky milionů korun, v roce 2008 bylo vynaloženo 269 mil. Kč. Za patnáct let existence zrekultivovaly Severočeské doly plochu o rozloze 33 km².
Plán Severočeských dolů a. s. Chomutov následná rekultivace dolu Bílina 2070