Daňové právo České republiky

Daňové právo České republiky Součástí právního rámce podnikání je bezesporu i daňové právo, reprezentované příslušnými daňovými zákony, upravujícími jednotlivé druhy státem vybíraných daní. Tyto zákony, které bude zmíněny níže, tvoří spolu se zákonem o správě daní a poplatků (zákon číslo 337/1992Sb.) daňový systém ČR, jehož platnost se datuje od počátku roku 1993. Základní pojmy z oblasti daní Podle daňové teorie je daní rozuměna povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová (je v rámci rozpočtu přerozdělována, když poplatník daň platí, neví, co bude z těchto jím placených prostředků financováno) a je neekvivalentní (výši placené daně neodpovídá míra z rozpočtu zajišťovaných veřejných služeb čerpaných konkrétním poplatníkem daně). Daň se pravidelně opakuje buďto v časových intervalech (například každý rok se platí daň z příjmů), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (například při převodu nemovitostí). Aby bylo vůbec možno daň vybírat, musí každý daňový zákon obsahovat co nejpřesnější odpovědi na následující otázky, shrnuté v tabulce 4.1. Tabulka 1.1: Základní otázky daňové teorie. Otázka Kdo je povinen hradit daň? Z čeho je daň vyměřována? Prostřednictvím jakého algoritmu se daň vyměřuje? Kdy (v jakých intervalech) a jakým způsobem se daň hradí? Odpověď Vymezení daňového subjektu. Vymezení předmětu zdanění a základu daně. Vymezení daňové sazby. Určení termínů splatnosti a způsobu výběru daně. Daňový subjekt je osoba, která je podle zákona povinna odvádět nebo platit daň. Z hlediska daňové techniky dělíme daňové subjekty na poplatníky a plátce. Poplatník daně je daňový subjekt, který je ze zákona povinen hradit daň ze svého předmětu zdanění (jehož předmět, především příjem případně majetek je dani podroben). Poplatník je zpravidla povinen také sám daň platit. Plátce daně je daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do státního rozpočtu daň vybranou nebo sraženou od jiných subjektů pod svou majetkovou odpovědností.

Objekt daně je veličinou, ze které se daň vyměřuje. Přesnější definicí je potom předmět zdanění, v návaznosti pak vynětí z předmětu daně. Osvobození od daně definuje ty části předmětu daně, z nichž se daň nevybírá. Nezdanitelná částka základu daně je obvykle absolutní paušál, který snižuje základ, z něhož je daň vyměřována. Nezdanitelné minimum je částka, při jejímž překročení podléhá zdanění celá výše předmětu daně. Vliv nezdanitelné částky a nezdanitelného minima na úpravu základu daně ukazuje následující tabulka 4.2. Tabulka 1.2: Nezdanitelné minimum. předmět daně nezdanitelné minimum nezdanitelná částka před úpravou výše po úpravě výše po úpravě 5.000 10.000 0 10.000 0 11.250 10.000 11.250 10.000 1.250 37.500 10.000 37.500 10.000 27.500 Sazba daně je algoritmus, podle kterého se ze základu daně stanoví velikost daně. Může být jednotná či diferencovaná, pevná a vázaná k určité objemové jednotce bez ohledu na peněžní ocenění základu daně, relativní či absolutní. Z hlediska progrese může být lineární, progresivní či klouzavě progresivní. Sleva na dani znamená absolutní či relativní snížení samotné daňové povinnosti. Výběr daně může probíhat na principu vyměření (plátce daně podává daňové přiznání a příslušný finanční úřad mu daň na základě podaného přiznání vyměřuje) a samovyměření (plátce si na základě vyplnění daňového přiznání sám výši daně spočítá a také ji ve lhůtě stanovené zákonem odvede). V každém případě má plátce povinnost podat daňové přiznání. Zálohy na daň mohou vybírány periodicky v závislosti na předpokládané budoucí daňové povinnosti (odvozuje se obvykle od daňové povinnosti, dosažené za poslední uzavřené zdaňovací období). Optimalizace daňové povinnosti může v podstatě probíhat ve třech rovinách: - daňová úspora (využití více možností poskytovaných zákonem), - daňová výhoda (vyhledání skuliny v daňových zákonech), - daňový únik (nezákonné jednání, krácení daně = trestný čin). Správa daní a daňové řízení Správou daně se rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daň vyměřit, vybrat, vymáhat a celý proces kontrolovat. K tomu je oprávněn správce daně, nejdůležitějšími

správci jsou územní finanční orgány. Správcem daní jsou v podmínkách ČR i celní orgány (daňová povinnost u daně z přidané hodnoty a u spotřebních daní vzniká v okamžiku, kdy zboží překročí hranice ČR). Cílem daňového řízení je vybrat daně tak, aby nebyly kráceny daňové příjmy. Při naplňování tohoto cíle se v daňovém řízení dodržují tyto zásady: - zákonnost postupu, - neveřejnost, mlčenlivost, - přiměřenost kroků a úkonů správce daně, - volné hodnocení důkazních prostředků správcem daně, - zjišťování a hodnocení skutečného stavu věci před stavem formálně právním, - součinnost správce daně s daňovým subjektem, - spolupráce daňového subjektu se správcem daně, - rovnost daňových subjektů před správcem daně. Obecně ve většině případů platí, že důkazní břemeno nese daňový subjekt. Součástí daňového řízení je vyměřovací řízení, ve kterém se stanoví konkrétní výše daňové povinnosti. Vyměřit daň může pouze správce daně, o to specifickým druhem rozhodnutí platebním výměrem. Daňový subjekt je ze zákona nucen (i oprávněn) spolupracovat při vyměření daně. Jeho povinností je v případě většiny daní daň vypočítat a přitom je oprávněn uplatnit všechny zákonem povolené daňové úspory. Důležitá data, na jejichž základě daňový subjekt daň vypočítal a vypočtenou výši daně sděluje daňový subjekt správci daně prostřednictvím daňového přiznání nebo vyúčtováním daně. Existují následující typy daňových přiznání: - řádné (jeho podání je zákonnou povinností daňového subjektu, toto přiznání musí také podat kdykoliv na výzvu správce daně), - opravné (může daňový subjekt podat kdykoliv do uplynutí lhůty pro podání řádného či dodatečného daňového přiznání, přitom se k dříve podanému přiznání nepřihlíží), - dodatečné (musí daňový subjekt podat, jestliže po pravomocném vyměření daně zjistí, že jeho skutečná daňová povinnost je vyšší a má právo podat, zjistí-li, že jeho daňová povinnost je nižší, než bylo vyměřeno, v obou případech do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž tyto skutečnosti zjistil). Nepřesvědčí-li daňový subjekt správce daně o správnosti jím sdělených údajů vedoucích k vyměření daně či nereaguje-li ve stanovených lhůtách na výzvy správce daně k podání daňového přiznání, je správce daně oprávněn vyměřit mu daň bez jeho součinnosti a to podle pomůcek (které si správce daně k tomuto účelu opatří dle vlastního uvážení sám). Tento postup patří k významným právům správce daně, neboť napadat následně takto stanovenou výši daně je prakticky nemožné.

Soustava veřejných příjmů Daně jsou sice kvantitativně nejvýznamnějšími veřejnými příjmy, nejsou však jediným zdrojem veřejných příjmů. Přehled o soustavě veřejných příjmů v ČR dává následující text. Veřejné příjmy úvěrové. 1. Státní půjčky. 2. Vydané státní cenné papíry. Veřejné příjmy neúvěrové. 1. Nedaňové - povinné příspěvky do státních fondů, - poplatky, - místní poplatky, - ostatní příjmy. 2. Daňové PŘÍMÉ DANĚ. NEPŘÍMÉ DANĚ. Z PŘÍJMÚ - fyzických osob, - právnických osob. MAJETKOVÉ - z nemovitostí (pozemků a staveb), - silniční, - dědická, - darovací, - z převodu nemovitostí.

VŠEOBECNÉ - z přidané hodnoty. VÝBĚROVÉ - spotřební (z uhlovodíkových paliv a maziv, z lihu a lihovin, z vína, z piva, z tabákových výrobků), - cla. OSTATNÍ DAŇOVÉ PŘÍJMY (nejsou daněmi v pravém slova smyslu, ale mají stejný charakter ) - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, - (pojistné na všeobecné zdravotní pojištění) není příjmem státního rozpočtu. NOVINKA od roku 2008 ekologické daně. Tabulka 1.3: Podíl vybraných rozpočtových příjmů rozpočtové soustavy 2004. Druh příjmu Podíl na celkových příjmech v % Daň z přidané hodnoty 19 Spotřební daně 11 Daň z příjmů fyzických osob 14 Daň z příjmů právnických osob 13 Majetkové daně 2 Cla 1 Sociální pojistné 40 Pokud jde o daňové určení jednotlivých daní, je následující: Státní rozpočet: - daň z přidané hodnoty, - spotřební daně, - daň silniční, - daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Municipální rozpočty: - daň z nemovitostí + přerozdělování výnosů ostatních daní ze státního rozpočtu.

Nejsložitější je rozpočtové určení daní z příjmů. Státní rozpočet má převažující podíl na dani z příjmů právnických osob, jen její malá část plyne do rozpočtů obcí, zatímco u daně z příjmů fyzických osob je tomu naopak..

X. Majetek podniku a jeho financování Obchodní zákoník definuje podnik jako věc hromadnou. Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Každý podnik vlastní nějaký majetek, k jehož pořízení bylo třeba vynaložit určité prostředky, nebo který se do podniku dostal jako nepeněžitý vklad vlastníků (společníků)v této kapitole půjde především o to, jak vhodně pohlížet na majetek podniku a zdroje jeho financování a především jak efektivně zobrazit elementární hospodářské operace a jevy v podniku v souvislosti probíhající. 2 Podnikání Definice dle obchodního zákoníku - Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnik a obchodní jmění 5 (1) Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. (2) Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvláštních právních předpisů vztahujících se k nemovitým věcem, předmětům průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod., pokud jsou součástí podniku. 6 (1) Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek.

(2) Pro účely tohoto zákona se soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli, který je fyzickou osobou, v souvislosti s podnikáním označuje jako obchodní jmění (dále jen jmění ). Jměním podnikatele, který je právnickou osobou, je soubor jeho veškerého majetku a závazků. (3) Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazků, je-li právnickou osobou. (4) Vlastní kapitál tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na straně pasiv. X.1 Druhy majetku a zdroje k jeho pořízení, rozvaha Majetek podniku lze sledovat z dvojího pohledu. Prvním pohledem je sledování jeho konkrétní formy, složení, majetkové struktury. Majetek uspořádaný z hlediska tohoto prvního pohledu se označuje jako AKTIVA. Druhým pohledem je sledování zdrojů, z nichž bylo pořízení majetku financováno, tyto zdroje uspořádané podle určitých pravidel představují PASIVA. Aktiva a pasiva jsou zobrazována v takzvaném účetním výkazu, který se nazývá ROZVAHA. Je jasné, že hospodářské operaci, k nimž při činnosti podniku dochází, budou podle své povahy strukturu a obsah rozvahy měnit. Rozvaha zobrazuje souhrnný stav majetku podniku a zdrojů jeho financování pro určitý podnik v určitém časovém okamžiku, je tedy výkazem statickým. Z principu věci je pak evidentní, že v rozvaze vždy musí platit takzvaná bilanční rovnice, tedy součet aktiv = součet pasiv. Zjednodušené členění aktiv a pasiv v rozvaze je uvedeno níže. AKTIVA A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál B. Stálá (dlouhodobá) aktiva B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Nedokončený dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek B.IV. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek B.V. Dlouhodobý finační majetek C. Oběžná (krátkodobá) aktiva C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky

C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D. Ostatní aktiva PASIVA A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.III. Fondy tvořené ze zisku A.IV. Hospodářský výsledek minulých let A.V. Hospodářský výsledek běžného období B. Cizí zdroje B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B.IV. Bankovní úvěry C. Ostatní pasiva Aktiva členíme především podle jejich životnosti, přičemž základním měřítkem je doba jednoho roku. Aktiva s životností delší než jeden rok jsou aktiva dlouhodobá (stálá aktiva), aktiva s životností kratší pak krátkodobá (oběžná aktiva). Druhým parametrem pro členění je pořizovací cena, kde hranicí je částka 40.000,-Kč. I z tohoto pravidla však mohou být některé výjimky, například počítač pořízený za méně než 40.000,-Kč může být veden jako dlouhodobý majetek, na druhé straně lisovací forma s pořizovací cenou podstatně vyšší než 40.000,-Kč, jejíž životnost je dána počtem realizovaných výlisků a může tedy být menší než 1 rok může být považována za krátkodobý majetek. Aktiva pak svou podstatou mohou být buďto hmotná (budovy, stroje, zařízení, zásoby), nehmotná (software, licence, ochranné známky) nebo mohou být reprezentována jako finanční majetek (penězi, cennými papíry či podíly v obchodních společnostech). Speciálním druhem aktiva je

pohledávka, která vzniká například tím, že podnik fyzicky dodá svůj výrobek, dodávku vyfakturuje a čeká na zaplacení v určité lhůtě splatnosti pohledávka pak představuje právo jejího držitele inkasovat na jejím základě úhradu, většinou peníze. Zvláštním aktivem je pohledávka za upsaný vlastní kapitál. Je to pohledávka za společníky společnosti, kteří se při založení společnosti či při zvyšování jejího základního kapitálu zavázali vložit určitou částku a stanovy či společenská smlouva společnosti umožňuje zaplatit část upsané částky do určitého termínu (zapsaný základní kapitál společnosti je pak větší, než částka, kterou společníci skutečně zaplatili a společnost má vůči nim pohledávku). Do ostatních aktiv patří takzvaná přechodná aktiva, jimiž jsou: a) náklady příštích období, které představují uskutečněné výdaje, které však věcně nákladově souvisejí až s budoucím obdobím, představují vydané peníze, které se stanou nákladem až v příštích obdobích (například nájemné zaplacené nájemcem na několik let dopředu), b) příjmy příštích období představují výnosy za výkony, které už podnik realizoval, avšak z nějakých důvodů nevyfakturoval (například nájemné uhrazované pronajímateli až zpětně po uplynutí několika roků pronájmu). Pasiva jako použité zdroje financování aktiv lze opět nahlížet ze dvou pohledů. Základním pohledem je, je-li majetek financován z vlastních zdrojů podniku, či ze zdrojů cizích (především půjček, ale i například z nezaplacených pohledávek jiným subjektům obchodních závazků). Cizí zdroje představují závazky, které je potřeba po určité době splatit a doba do jejich splatnosti představuje druhé kriterium. Při splatnosti do jednoho roku hovoříme o závazcích krátkodobých, závazky, jejichž splatnost je delší než jeden rok jsou pak dlouhodobé. Vlastní zdroje jsou tvořeny těmito položkami: 2. základní kapitál (částka zapsaná v obchodním rejstříku, kterou společníci do společnosti vložili přesněji se zavázali vložit zvýšená o případné nerozdělené, ve společnosti ponechané minulé zisky za celou dobu trvání podniku společnosti), 3. fondy jsou vytvářeny z vkladů či rozdělením minulých zisků a představují více či méně vázané zdroje (zákonným fondem je povinně vytvářený rezervní fond, jehož čerpání je možné pouze se souhlasem valné hromady k úhradě vzniklé ztráty, nevázaným zdrojem je pak obecný kapitálový fond, který je možno použít v souladu se stanovami či společenskou smlouvou), 4. zatímco fondy představují výsledek minulého hospodaření podniku po zdanění, hospodářský výsledek běžného období představuje částku disponibilního zisku před zdaněním (či ztrátu) od počátku účetního období (pro jednoduchost si představme kalendářní rok) do data sestavování rozvahy. Zvláštní součástí cizích zdrojů jsou rezervy, které si podnik vytváří na úkor vykazovaného zisku za určitým účelem (například na rizika spojená se zvýšenými náklady na servis v souvislosti se zavedením nového výrobku daňově neuznatelné, na opravy dlouhodobého hmotného majetku za určitých podmínek daňově uznatelné). Jde tedy svým způsobem o část vlastních zdrojů, avšak do budoucna účelově vázaných, při splnění účelu, k němuž jsou tyto zdroje vytvářeny, dojde k jejich spotřebování formou nákladů, proto jsou vykazovány jako zdroje cizí. Do ostatních pasiv patří takzvaná přechodná pasiva, jimiž jsou: a) výdaje příštích období (například z pohledu nájemce nájemné, která zaplatí pronajímateli až po skončení víceletého pronájmu), b) výnosy příštích období (například z pohledu pronajímatele nájemné přijaté dopředu od nájemce za víceletý pronájem).

Příklad X.1: Zatřiďte příslušné položky aktiv a pasiv. AKTIVA Stálá Oběžná Ostatní Zásoby materiálu x Budovy x Zakoupená licence (1.000.000,-Kč) x Stroje (každý za více než 40.000,-Kč) x Polotovary vlastní výroby x Obligace s dvouletou splatností x Osobní automobil (500.000,-Kč) x Výkony předané odběrateli avšak doposud X nevyfakturované Pohledávky za odběrateli x Peníze na účtu u banky x Nájemné zaplacené na 3 roky dopředu X Zásoby nedokončené výroby x Akcie stoprocentní dceřinné společnosti x Akcie nakoupené v RM-Systému (dočasné uložení x volných peněžních prostředků) Software (50.000,-Kč) x Kursové rozdíly aktivní x Zásoby výrobků x Pohledávky za společníky z titulu nesplaceného x základního kapitálu Směnky se splatností 5 měsíců x Peníze v pokladně x Obchodní značka v hodnotě 2.000.000,-Kč x Zaplacené provozní zálohy x PASIVA Vlastní Cizí Přechodná Závazky vůči dodavatelům x Provozní úvěr u banky (splatnost do 1 roku) x Základní kapitál x Kurzové rozdíly pasivní X

Dlužná daň ze zisku Zákonný rezervní fond Vydané obligace (dlužné cenné papíry) Závazky vůči zaměstnancům Investiční úvěr u banky (splatnost 4 roky) Statutární sociální fond Dohadné položky pasivní (přijaté nevyfakt. výkony) Schválené nevyplacené dividendy akcionářům Nerozdělený zisk minulých let Rezerva na opravy dlouhodobého majetku Vydané směnky Výdaje příštích období Zisk běžného období Výnosy příštích období Kapitálové fondy Přijaté zálohy od odběratelů Půjčka od jiné společnosti (splatnost 6 měsíců) Rezervy na obchodní rizika (záruční opravy) Emisní ážio x x x x x x x x x x x x x x x x X X X Příklad X.2: Společnost má následující strukturu majetku. Zařaďte tento majetek do připravené tabulky. Položka Druh majetku Pořizovací cena (Kč) 1 Budova skladu 2500000,- 2 Osobní počítač 51000,- 3 Zboží v prodejnách 10240000,- 4 Pohledávky za odběrateli 630000,- 5 Nákladní automobil 480000,- 6 Peníze v pokladně 10000,- 7 Palety na skladování (50ks á 700,-) 35000,- 8 Správní budova 1800000,- 9 Běžný účet u banky 1300000,- 10 Programové vybavení počítače 65000,-

11 Náklady příštích období 50000,- 12 Výstavní panely (20 ks á 1250,-) 25000,- 13 Pohledávky za zaměstnanci prodejen (manka a škody) 41000,- 14 Mrazicí boxy v prodejnách (5 ks á 50600,-) 253000,- 15 Kalkulačky v kancelářích (8 ks á 2500,-) 20000,- 16 Plastikové sudy (50 ks á 670,-) 33500,- 17 Příjmy příštích období 70000,- 18 Účasti v jiné obchodní společnosti (80% podílu na jmění) 500000,- 19 Zboží ve skladech 8220000,- 20 Pracovní pláště (30 ks á 200,-) 6000,- Připravená tabulka k zařazení majetku. AKTIVA Dlouhodobý majetek celkem - dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý hmotný majetek - dlouhodobý finanční majetek - krátkodobý finanční majetek Oběžný majetek celkem - zásoby - finanční prostředky - pohledávky Přechodná aktiva AKTIVA CELKEM Kč Příklad X.3: Společnost má následující složky pasiv. Zařaďte tato pasiva do připravené tabulky. Položka Druh pasiva Kč 1 Závazky vůči dodavatelům 2484000,- 2 Základní kapitál 15000000,- 3 Investiční bankovní úvěr (splatnost 5 roků) 1320000,- 4 Zákonný rezervní fond 1196000,- 5 Dlužné mzdy zaměstnancům 114000,-

6 Provozní bankovní úvěr (splatnost 6 měsíců) 2200000,- 7 Nerozdělený zisk minulých let 820000,- 8 Rezerva na opravy budovy 280000,- 9 Statutární sociální fond 235000,- 10 Dlužná daň z příjmů 142000,- 11 Výdaje příštích období 120000,- 12 Vydané obligace (splatnost 2 roky) 500000,- 13 Zisk běžného roku 850000,- 14 Vydané směnky (splatnost 2 měsíce) 260000,- 15 Výnosy příštích období 140000,- 16 Zákonná rezerva na nedobytné pohledávky 200000,- Připravená tabulka pro zařazení pasiv. Vlastní zdroje celkem - základní kapitál - fondy - zisk běžného roku Cizí zdroje celkem - rezervy - krátkodobé závazky - dlouhodobé závazky Přechodná pasiva PASIVA CELKEM PASIVA Kč Výkaz zisků a ztrát, souvislosti s rozvahou Druhým podnikovým hospodářským výkazem je VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT, nazývaný zkráceně VÝSLEDOVKA. Tento výkaz představuje součet nákladů a výnosů za určité období (od počátku hospodářského období do okamžiku sestavení výkazu), je tedy výkazem nikoliv statickým, ale tokovým. Struktura výkazu je dána především druhovým členěním sledovaných nákladů a výnosů, zjednodušená struktura výsledovky, z níž je patrný způsob tvorby hospodářského výsledku, je uvedena dále formou tabulky.

Tabulka X.4: Zjednodušená struktura výsledovky. Náklady a výnosy v druhovém členění Tržby z prodeje zboží + I. Náklady vynaložené na prodané zboží - = Obchodní marže + Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + Náklady související s provozní činností - = Provozní hospodářský výsledek (I.) Výnosy z finanční činnosti + II. Náklady na finanční činnost - = Hospodářský výsledek z finančních operací (II.) Daň z příjmů za běžnou činnost - = Hospodářský výsledek za běžnou činnost (I. + II.) Mimořádné výnosy + IV. III. V.

Mimořádné náklady - Daň z příjmů z mimořádné činnosti - = Mimořádný hospodářský výsledek (IV.) = Hospodářský výsledek za účetní období ( V. = III. + IV.) Z výše uvedené struktury výsledovky je patrné, že umožňuje odděleně sledovat dosahovanou obchodní marži u obchodního podniku a zejména pak provozní hospodářský výsledek u podniku obchodního, výrobního či kombinovaného. To je důležité proto, že takto sledovaný hospodářský výsledek není zatížen způsobem financování podniku, tedy finanční činností, kde se v nákladech objevují placené úroky poskytovatelů cizích zdrojů a podíly ze zisku vyplácené vlastníkům (společníkům). Provozní hospodářský výsledek tedy charakterizuje produkční schopnost podniku v jeho předmětu podnikání a poskytuje tak případnému zájemci o majetkovou akvizici důležitou informaci. Způsob financování pak případný zájemce o podnik musí zvážit s ohledem na své možnosti a na cenu kapitálu. Mimořádný hospodářský výsledek pak zahrnuje vliv mimořádných událostí (přírodní katastrofy, prodej provozně nedůležitých částí majetku atd.). Důležité je uvědomit si, že z výsledovky dostáváme jediné číslo, a tím je položka pasiv rozvahy, tedy hospodářský výsledek za účetní období, nebo hospodářský výsledek běžného období (nezahrnuje daň z příjmů) pokud den sestavení účetních výkazů není totožný s posledním dnem účetního období. Je-li tímto výsledkem zisk, představuje zdroj krytí přírůstku majetku, je-li to ztráta, je spojena s úbytkem majetku v aktivech rozvahy. Souvislost rozvahy a výsledovky ukazuje následující tabulka. Tabulka X.5: Rozvahové a výsledkové operace a jejich vliv na účetní výkazy. ROZVAHA R oper. Aktiva Pasiva 1 a-q a+q 2 p-q p+q 3 a+q p+q VÝSLEDOVKA V 4 a-q p-q Náklady: (z-q) Výnosy: (z+q) 5 a+q přírůstek aktiv výnos q 6 p-q snížení závazků výnos q 7 a-q úbytek aktiv náklad q 8 p+q zvýšení závazků náklad q

a položka aktiv, p položka pasiv kromě hospodářského výsledku běžného roku, z hospodářský výsledek běžného roku, p peněžní částka, 1,2,3,4 operace rozvahové, 5,6,7,8 operace výsledkové. Příklad X.4: V následující tabulce vyznačte jakým způsobem (+ -) a jaká položka rozvahy se bude při jednotlivých operacích měnit. OPERACE Vliv na rozvahu + - Aktiva + - Pasiva 1. Dodavatelská fa za dodaný DDHM + DDHM + závazky 2. Dodavatelská fa za dodaný materiál + materiál + závazky 3. Materiál vydán ze skladu do výroby - + materiál nedok. výroba 4. Z běž. účtu zaplacen dluh dodavatelům - běžný účet - dodavatelé 5. Z bank. úvěru zaplacen dluh dodavateli - + dodavatelé úvěry 6. Dokončené výrobky předány na sklad - + nedok. výroba výrobky 7. Výrobky předány a fakturovány odběrateli - + výrobky pohledávky 8. Úhrada od odběratele připsána na b.ú. + - běžný účet pohledávky 9. Poskytnutý bank. úvěr převeden na b.ú. + běžný účet + úvěr 10. Z b.ú. vybrány peníze do pokladny - + běžný účet pokladna 11. Z pokladny vyplaceny dlužné mzdy - pokladna - závazky 12. Z b.ú. zaplacena dlužná daň - běžný účet - dlužné daně 13. Zisk běž. roku přidělen do rezerv. fondu - + zisk běž. r. rezervní fond 14. Z b.ú. zaplaceny dlužné dividendy - běžný účet - závazky k akc. 15. Z b.ú. nakoupeny akcie na burze - + běžný účet fin. majetek 16. Odběratel zaplatil směnkou - + pohledávky fin. majetek

17. Z nerozděleného zisku zvýšen zákl. kapit. - + ner. zisk zákl. kapitál Příklad X.5: Společnost ABC vykazuje k 31.12.XXXX následující stavy položek aktiv a pasiv. Sestavte rozvahu společnosti k 31.12.XXXX. Vyznačte v následující tabulce jaké položky rozvahy jednotlivé operace ovlivňují a jak. Položka Tis. Kč 1. Dlouhodobý hmotný majetek 3000 2. Dodavatelé (závazky) 500 3. Běžný účet (b.ú.) 250 4. Základní kapitál 2700 5. Odběratelé (pohledávky) 90 6. Zaměstnanci (závazek) 70 7. Materiál na skladě 100 8. Výrobky (hotové, na skladě) 160 9. Bankovní úvěr (závazek) 330 Sestavte rozvahu společnosti k 31.12.XXXX. Vyznačte v následující tabulce jaké položky rozvahy jednotlivé operace ovlivňují a jak. OPERACE (v tisících Kč) 1. Dodavatelská fa za dodaný DDHM (500) 2. Dodavatelská fa za dodaný materiál (100) 3. Dodávka a fakturace výrobků odběrateli (50) 4. Z bank. úvěru uhrazen dluh dodavatelům (30) Vliv na rozvahu + - Aktiva + - Pasiva Sestavte rozvahu po každé z výše uvedených operací a zkontrolujte dodržení bilanční rovnice (součet aktiv = součet pasiv). Položky rozvahy Rozvaha 1 R2 R3 R4 DDHM Běžný účet Odběratelé Materiál Výrobky Aktiva celkem

Základní kapitál Dodavatelé Zaměstnanci Bankovní úvěr Pasiva celkem Zavedení pojmu účet Promítat hospodářské operace přímo do rozvahy je nepraktické a technicky obtížné. Proto se pro jednotlivé položky rozvahy (a jak dále uvidíme i výsledovky) otvírají účty, na nichž se během účetního období sledují pohyby jednotlivých položek. Každý účet má dvě strany. Má dáti MD Debet Na vrub Název účtu Dal D Kredit Ve prospěch Na každém účtu se uvádí: 1) Počáteční zůstatek = stav příslušné položky aktiv či pasiv na počátku účetního období. 2) Obrat strany účtu = úhrn změn, k nimž došlo na od počátku účetního období na příslušné straně účtu (obrat strany MD, obrat strany D). 3) Součet strany účtu = úhrn všech částek zachycených na příslušné straně účtu (počáteční zůstatek + obrat strany). 4) Konečný zůstatek = stav příslušné položky aktiv či pasiv na konci účetního období. Pravidla pro sledování stavu a pohybu majetku na aktivních a pasivních účtech shrnuje následující tabulka. Tabulka X.6: Pravidla pro zacházení s účty.

Účet aktiv Účet pasiv MD D MD D 1. Počáteční zůstatek 2. Přírůstky 3. Konečný zůstatek Úbytky Úbytky 1. Počáteční zůstatek 2. Přírůstky 3. Konečný zůstatek Souvztažnost účetních zápisů každou účetní operaci promítáme do změny stavu dvou k této operaci vázaných souvztažných účtů. Podvojnost účetních zápisů každou operaci účtujeme stejnou hodnotou na dvou různých stranách každého z účtů. Konkrétní fyzická podoba účtů a zápisů na ně může být různá, například tato: Datum Doklad Popis operace Má dáti (Kč) Dal (Kč) Pomocí účtů lze popsat vliv operací na rozvahu podle následující tabulky. Tabulka X.7: Popis rozvahových operací pomocí účtů. Vliv operace na rozvahu Účtování Aktiva Pasiva Účty aktiv Účty pasiv MD D MD D + + x x

- - x x + x - x + - x x Ve výše uvedené tabulce jsou postupně zachyceny tyto hospodářské operace: 1. Dodavatel nám dodal a vyfakturoval materiál (faktura zatím nebyla zaplacena). Důsledkem je zvýšení majetku (zásoby) a zvýšení dluhu. 2. Faktura dodavatele byla uhrazena z běžného účtu. Snížil se majetek (stav peněz), snížily se dluhy. 3. Z běžného účtu byly vybrány peníze a uloženy do pokladny. Jde o změnu struktury aktiv. 4. Čerpáním bankovního úvěru byla uhrazena faktura dodavateli. Změnila se struktura dluhů. Příklad X.6: Doplňte účtový předpis (účty) u následujících operací. OPERACE 1. Dodavatelská fa za dodaný DDHM 2. Dodavatelská fa za dodaný materiál 3. Materiál vydán ze skladu do výroby 4. Z běž. účtu zaplacen dluh dodavatelům 5. Z bank. úvěru zaplacen dluh dodavateli 6. Dokončené výrobky předány na sklad 7. Výrobky předány a fakturovány odběrateli 8. Úhrada od odběratele připsána na b.ú. 9. Poskytnutý bank. úvěr převeden na b.ú. 10. Z b.ú. vybrány peníze do pokladny 11. Z pokladny vyplaceny dlužné mzdy 12. Z b.ú. zaplacena dlužná daň 13. Zisk běž. roku přidělen do rezerv. fondu 14. Z b.ú. zaplaceny dlužné dividendy 15. Z b.ú. nakoupeny akcie na burze Účtový předpis Má dáti Dal

16. Odběratel zaplatil směnkou 17. Z nerozděleného zisku zvýšen zákl. kapit. Sledování hospodářských operací pomocí účtů Vedle sledování pohybů aktiv a pasiv se v účetnictví sledují také náklady a výnosy. Náklady a výnosy jsou přechodnými složkami aktiv a pasiv. Náklady jsou kategoriemi vstupu do hospodářského procesu a vznikají zapojením majetku do procesu. Výnosy jsou kategoriemi výstupu a jsou měřítkem zhodnocení vstupů. Hospodářský výsledek jako rozdíl výnosů a nákladů je rozvahovou položkou (zisk je součástí pasiv a představuje zdroj financování části majetku, ztráta je aktivem v tom smyslu, že představuje chybějící část majetku při vykázané výši zdrojů). Typově možné hospodářské operace a jejich sledování na účtech rozvahových a výsledkových jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka X.8: Typové rozvahové a výsledkové operace. Rozvahové účty Náklady Hospodářský Výnosy Rozvahové účty výsledek MD D MD D MD D MD D x(-) x(+) MD D x(+) x(+) x(-) x(+) x(+) x(-) 100 100 ztráta 80 80 100 100 80 80 100 100 zisk 120 120 100 100 120 120 Následující schémata ukazují vliv zisku a ztráty na rozvahu a význam těchto položek v rozvaze. a) zisk