Evropa v raném středověku Kamila Bleierová, oktáva
Vymezení období, 5.-12.st. počátek: 476 n.l.- zánik západořímské říše (+ stěhování národů) konec: přelom 11. a 12. stoletíkřížové výpravy v tomto období vznikají státy, které se staly základem dnešní Evropy
Tři hlavní centra kultur 1. latinská západní kultura- vznik převážně na území bývalé ZŘŘ -státy germánské, románské, západoslovanské, -latina-univerzální jazyk, katolická církev, románský sloh 2. byzantská kultura (+Slované(JV))- centrum Byzanc (pokračovatel VŘŘ) Balkán, Rusko -řečtina či staroslověnština, ortodoxní církevpravoslaví 3. arabská kultura- Pyrenejský poloostrov -islám, arabština
Feudální společnost založena na vlastnictví půdy, zemědělství a naturálním hospodářství feudum-léno= darovaná či propůjčená půda vztah pán-vazal pán propůjčí půdu vazalovi a chrání ho, vazal slouží pánovi a dává mu obživu panovník vlastní celou zemi, části ovšem věnuje družiníkům (z nich potom šlechta) šlechta má své poddané (zemědělce) a ti platí šlechtě daně- pozemkovou (feudální) rentunaturálie, peněžní daň, robota šlechta poskytuje panovníkovi výnos z daní a vojáky
Stěhování národů podnět dali Hunové 375 n.l. do Evropy se stěhují germánské a poté slovanské kmeny vznikají barbarské říše
Barbarizace Evropy přesun barbarských kmenů na území ZŘŘ vzájemné ovlivnění: barbarizace Římanů, romanizace barbarů přesun obyvatel z měst na venkov kámen nahrazen dřevem úpadek vzdělanosti (hl. kněží)- málo písemných pramenů z této doby
Barbarské říše - 5.-7. století Ostrogóti- ovládnutí Itálie (centrum Ravenna) - král Theodorich Vizigóti-konec 5. st.- JZ Francie, v 6.-8. st. - Pyrenejský poloostrov Langobardi- v 6. st. S Itálie
Křesťanství v raném středověku germánské kmeny postupně přijaly křesťanství ariánství církev je podřízena panovníkovi (hereze ke katolickému učení o Trojici) víra v jednoho boha odpovídala jedinému vládci v čele kmene víra přijímána povrchně (převažují pohanské pověry) v čele západokřesťanské církve papež (původní římský biskup)
Úloha církve ve středověku významná, nositelka vzdělanosti křesťanství slouží ke sjednocování a vzniku států udržuje poslušnost poddaných(nebezpečí pekla a očistce) Desatero Božích přikázání dává útěchu víra v posmrtný život církev postupně bohatne, dostává léna a dary, vybírá desátky, hodnostáři se nežení(celibát)
Církevní instituce ustavení katolické víry křesťané v čele papež hlava církve, sídlo Řím (původně římští biskupové) kardinálové poradci papeže, tvoří kolegium arcibiskup - (správa dvou biskupství) biskup spravuje diecézi (územní církevní jednotka) děkan několik farností farář, kněz v obci synody = církevní sněmy kláštery mnišské řády (řehole = řád, př. benediktini) opat představený mužského kláštera abatyše představená ženského kláštera modlitba, práce, milosrdenství
Úloha papeže papež má svůj stát, jeho moc sílí, snaží se ovlivnit politickou situaci v evropských zemích a mít ji pod kontrolou korunuje císaře římské říše odpor německého císaře proti jeho moci boj o investituru, papež vítězí konkordát wormský 1122 papežské schizma 1054 oddělena pravoslavná církev
Francká říše území bývalé Galie, dnešní Francie příchod Franků první dynastie Merovejci Chlodvík křest 496 boje i se Slovany (Dagobert I. se Sámem 631 u Vogastisburgu) Karel Martel majordomus (správce dvora) ovládl v 1. pol. 8. století celou říši zastavil Araby u Poitiers 732 Pipin III. Krátký svrhl Merovejce nastolil vládu Karlovců Pipinova donace 754 - daroval papežovi území dobytá na Langobardech = papežský stát
Chlodvík Karel Martel
Francká říše Karel Veliký 768-814, 800 císař od papeže Lva III. korunován v Římě rozšiřuje území výboje na jih přes Pyreneje a na východ rozdělena na hrabství marky = pohraniční hrabství se zesílenou obranou sídlo Cáchy karolinská renesance (rozmach kultury) karolinská minuskule
Karel Veliký
Francká říše Ludvík Pobožný - méně významný, nárůst moci šlechty jeho 3 synové si říši rozdělili 843 verdunská smlouva rozpad říše na 3 části západofranská Karel Holý (Francie) východofranská - Ludvík Němec (Německo), Lothar (Lotharingie)
Ludvík I. Pobožný
Rozdělení franské říše
Byzantská říše bývalá východořímská říše JV Evropy, Malá Asie,SV Afriky hlavní město Konstantinopol(is)- Cařihrad přežila stěhování národů,udrželo se peněžní hospodářství zlaté byzantiny hlavní pracovní síla svobodní rolníci a řemeslníci v čele císař je hlavou státu i církve césaropapismus (jmenuje a odvolává patriarchu)
Byzantská říše v 6. st. vládne Justinián (527-565) zákoník = Codex Iustinianus = Soubor občanského práva (složení společnosti, daně) potlačení povstání nespokojených obyvatel, rozšiřování území cizí nájezdy Slované, Arabové,Turci
Byzantská mozaika císař Justinián
Mapa byzantské říše za císaře Justiniána
Byzantská říše snaha církve zbavit se závislosti na papeži 1054-velké schizma = rozdělení církve na západní (římskokatolická) a východní (ortodoxní-pravoslavná) kultura byzantský sloh, ikony chrám Hagia Sofia v Cařihradě
Chrám Hagia Sofia
Arabové 7.st. Arabský poloostrov, kočovníci,obchod vznik islámu víra v boha Alláha, muslimové zakladatel Mohamed Mekka vyhnán 622 = hidžra, útěk do Mediny, pak návrat poutě ke Kaábě do Mekky korán, mešity, minarety
Arabové velká říše sjednocení a expanze chalifát pronikání do Evropy na Pyrenejský poloostrov -poč. 8. st. (711 dobyvatel Tárik) cordóbský chalifát do 15. st. odboj proti Arabům Maurům = reconquista kultura - vyspělá, matematika číslice, optika-brýle, výroba oceli, damašek, brokát, Pohádky tisíce a jedné noci
Mohamed, korán
Dnešní poutě do Mekky ke Kaabě
Arabská expanze 7.- 8. st.
Vikingové vik záliv, severní muži - Normané, švédští Vikingové Varjagové (vozili zboží na východ) Skandinávie a Dánsko, dlouho pohané, válečníci mořeplavci lodě otevřené bez palub, velká příď drakary(až 100 mužů) výroba zbraní a lodí, chov dobytka, rybolov, málo zemědělství, přelidnění
Vikingové - expanze expanze kořistnické výpravy, Norové britské ostrovy, Island, Grónsko, Severní Amerika Leif Eriksson r.1000, Středomoří - Sicílie Dánové severní Francie (Normandie), Anglie Švédové (Varjagové) přes Balt, do Ruska, až k Černému moři do Byzance - dálkový obchod - jejich obchodní družiny se usazovaly v Rusku, ovládly místní Rusy a založily Kyjevskou Rus 10. st. 11. st. vznikají státy Norsko, Dánsko, Švédsko kultura - písmo runy, ságy
Vikinské drakary
Expanze Vikingů
Anglie pravěké osídlení Keltové 0-5.st.n.l. - Římané 6.st. - Anglové, Sasové, Jutové 6. -8. st. - 7 anglosaských království původní Keltové se stáhli do Walesu, Skotska a Irska šíření křesťanství mezi Anglosasy z Irska následně přicházeli misionáři z Říma - založeno arcibiskupství v Canterbury 8. -11.st. - vikinské nájezdy na britské ostrovy 9. st. sjednocení Alfréd Veliký (871 901) ubránil zemi proti dánským Vikingům, stavba pevností
Anglie vpád Normanů nápor Normanů z Normandie - Vilém Dobyvatel porazil Haralda 1066 v bitvě u Hastingsu, stal se anglickým králem v Anglii - nová šlechta z Normandie Kniha Posledního soudu - podklad pro výpočet daní do královské komory (soupis poddaných a jejich půdy)
Francie vzniká na území západofrancké říše do r. 987 vláda Karlovců (vymřeli) střed kolem Paříže ovládl Hugo Kapet, r. 987 nastoupil na francouzský trůn Kapetovci sjednocují stát - 10. 11. st. - opora v církvi církev prohlásila - boží mír - zákaz pro šlechtu bojovat mezi sebou a olupovat církev klášter v Cluny - snaha o nezávislost na králi sídlo Kapetovců - Paříž
Klášter v Cluny
Vztahy Anglie a Francie r. 1154 začíná vláda Jindřicha II. z Anjou Plantageneta (pravnuk Viléma Dobyvatele) má léna ve Francii (Normandie a Anjou) sňatkem s Eleonorou Akvitánskou získal Akvitánii Jindřich II. má konflikt s církví (zdaňuje ji) a se syny r. 1189 nastupuje na anglický trůn jeho syn Richard Lví srdce (účast v ve 3. křížové výpravě) 1199 umírá
Richard Lví srdce
Vztahy Anglie a Francie za Richarda vládne jeho mladší bratr Jan Bezzemek bezohledný 1214 - poražen v bitvě u Bouvines, ztráta většiny držav ve Francii 1215 Jan Bezzemek donucen vydat Velkou listinu svobod Magna charta libertatum - nezávislost církve, svoboda šlechty král pod dohledem Velké rady (tvoří ji královští vazalové vyšší šlechta)
Magna charta libertatum
Itálie roztříštěna na 3 části sever součást něm. říše a samostatné státečky a města střed papežský stát jih- sicilské království Normanů (po vyhnání Byzantinců)
Svatá říše římská vzniká na území východofrancké říše a části Lotharingie silný vliv křesťanství 911 vymřela východní větev Karlovců (Ludvík Dítě) země roztříštěna z obavy před Maďary zvolen na říšském sněmu král - saský vévoda Jindřich I.Ptáčník (sjednotitel, zakladatel říše)
Svatá říše římská jeho syn Ota I. Veliký (936-973) vítězí nad Maďary u Lechu 955 962 v Římě korunován na římského císaře papežem moc císařů dost formální - volen nejdřív německou šlechtou jako král, pak korunován na římského císaře (titul tedy volitelný, nikoliv dědičný) později označení - římsko-německý císař (jen německé oblasti jeho vládu uznávaly) opora v církvi
Jindřich I. Ptáčník Ota I. Veliký
Svatá říše římská nástupci Ota II., Ota III. (pokus obnovit antickou říši na křesťanských základech, hlavní město Řím) sálská dynastie Konrád II. (začlenění Čech do říše), Jindřich III., Jindřich IV. název Svatá říše římská používán od 12.st. ohromné území součástí říše volně - i český stát, severní Itálie (i dnešní - Nizozemí, Belgie,Lucembursko,Švýcarsko,Rako usko, část Francie) 12.st. výboje něm. rytířů do Pobaltí a Polabí
Boj o investituru nový papež Řehoř VII. ctižádostivý, snaha zbavit se závislosti na císaři Dictatus papae boj o investituru války mezi císařem a papežem o jmenování říšských církevních hodnostářů ( biskupů a opatů)-11.-12.st. Jindřich IV. prohlásil Řehoře VII. na synodě za sesazeného, papež uložil klatbu na císaře, vzpoura knížat proti císaři
Boj o investituru konflikt mezi Řehořem VII. a Jindřichem IV. končí pokořující poutí císaře k papeži do Canossy r. 1122 konkordát wormský dohoda mezi papežem a císařem o dosazování biskupů církví (světská investitura-císař potvrzuje darování majetku biskupům-předává žezlo, duchovní investitura- úřad jim daruje papež-předává berlu a prsten)
Slované původně sídlili mezi Vislou a Dněprem zemědělci,hrnčířství,polyteismus-pohané příchod v 6.st.až do střed.evropy etnické dělení : západní Češi,Slováci, Poláci, Polabští a Pobaltští Slované (vyvražděni německými křižáky ve 12. st.) východní Rusové, Bělorusové a Ukrajinci jižní Slovinci, Srbové, Chorvati, Bulhaři
První státy Slovanů západní Slované naše území Sámova říše, Velkomoravská říše, český stát Poláci - 10.st. - Polsko Slováci od 11.st.- součást uherského státu východní Slované Rusové Kyjevská Rus jižní Slované Bulharsko, Srbsko (pravoslaví), Chorvatsko
Kyjevská Rus - východní Slované území Visla Dněpr obchodní cesta od Baltu do Byzance zakladatel kníže Oleg, spojil Novgorod a Kyjev - 9. st. (882) dynastie Rurikovci (původ varjažský) křest přijal kníže Vladimir z byzantské říše 988/9 rozkvět za Jaroslava Moudrého -11. st. Nestorův letopis dějepisecké dílo (kronika) mnicha Nestora (Pověst dávných let) 11. st. Ruská pravda zákoník 1060 12. st. rozpad říše, nájezdy mongolských kmenů
Jižní Slované - Balkán Bulharsko - Boris I. Michal přijetí křesťanství z Byzance - 864/5 - car Simeon přelom 9. a 10. st. - silný byzantský vliv (písmo, náboženství) - od 1018 součást Byzance Chorvatsko 10. st. Tomislav od 12. st. součást uherského státu Srbsko 12. st., byzantský vliv
Polsko území Polané, Vislané, Slezané (západní Slované) sjednotitelé rod Piastovci - 10. st. první vládce kníže Měšek (963-992) (manželka Doubravka) sídlo Hnězdno syn Boleslav Chrabrý (992-1025) králem, výbojný, v Hnězdně založeno arcibiskupství 1000, hrob svatého Vojtěcha ve 12. st. ústřední moc vládců slábne, nefunkční lenní systém
Měšek Boleslav Chrabrý
Uherský stát - Maďaři výboje Maďarů ukončeny bitvou na Lechu 955 oblast Panonie Uherská nížina 10. st. stát sjednotili Arpádovci kníže Gejza (972-997) zakladatel státu, křest jeho syn - král Štěpán I. Svatý (997-1038), korunován papežem založeno arcibiskupství v Ostřihomi -1000 nezávislost na německé říši, vazba na papeže jako Polsko v 11. st. připojeno Slovensko, ve 12. st. Chorvatsko
Gejza Štěpán I. Svatý
Evropa kolem r. 1000
Kultura raného středověku románská kultura nositelkou kultury - církev, duchovenstvo církevní školy - výuka v latině mnišské hnutí: zakladatel řádu benediktinů Ital Benedikt z Nursie 520 založil klášter Monte Cassino vypracoval řeholi = pravidla mnišského života Ora et labora! Modli se a pracuj!
Klášter Monte Cassino
Kultura raného středověku v klášteře: skriptoria písařské dílny, knihovna dormitorium ložnice refektář jídelna rajský dvůr chrám, kapitulní síň písemnictví anály, kroniky, legendy, duchovní písně kodexy rukopisné knihy v pevných deskách
Románský sloh návaznost na římskou kulturu (architekturu) znaky - valená klenba, půlkruhový oblouk, sdružená okna, silné zdi církevní stavby rotundy, baziliky, kláštery rotundy kruhový půdorys, apsidy baziliky obdélníkový půdorys světské stavby hrady, tvrze, kupecké domy, mosty
Rotunda v Radyni 10. st.
Bazilika Tismice 12. st.
Románský dům
Románské sochařství a malířství sochařství ornamenty, reliéfy na portálech, zdobené sloupy malířství fresky, knižní malba iluminace, miniatury
Knižní iluminace
Zdroje Čornej P., Čornejová I., Parkan F. : Dějepis pro gymnázia a střední školy 2, Středověk a raný novověk, SPN, Praha 2009 Kohoutková H., Komsová M. :Dějepis na dlani, Rubico Olomouc, 2. vydání 2007 Sochrová Marie : Dějepis I. v kostce pro SŠ, Fragment 1999