Ministerstvo kultury Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111 118 11 Praha 1 fax: 224 318 155 e-mail: posta@mkcr.cz via mail markt-dl@ec.europa.eu Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje / linka V Praze dne 18. dubna 2008 Přiměřená náhrada za soukromé kopírování Konzultace zainteresovaných stran Vyjádření Ministerstva kultury České republiky Úvod Ministerstvo kultury České republiky je ústřední orgán státní správy, v jehož kompetenci je mimo jiné i autorský zákon, resp. právní úprava autorského práva a práv s ním souvisejících, včetně právní úpravy odměn příslušejících autorům, výkonným umělcům a výrobcům záznamů v souvislosti s rozmnožováním autorských děl, výkonů výkonných umělců a záznamů pro osobní potřebu. V době rychlého technologického rozvoje je nutno promptně reagovat na změny, které nové technologie přinášejí. Právní úprava neodrážející aktuální stav by mohla poškodit práva všech dotčených stran. Připravit dostatečně flexibilní právní úpravu, která by reagovala na technologický pokrok i na změny na trhu, je úkol velmi náročný a zodpovědný a nelze jej uspěchat. Ministerstvo kultury vítá znovuotevření diskuse na toto téma i možnost se jí zúčastnit, a doufá, že bude plodná a efektivní. Zároveň však považuje za důležité podotknout, že by bylo vhodné, aby Komise při vyhlašování veřejných konzultací a zveřejňování dotazníků
označovala jednotlivé verze dotazníků a upozorňovala na jejich změny či doplnění. Ministerstvo kultury zajistilo překlady dotazníku i podkladového materiálu ke konzultacím do českého jazyka vzápětí poté, co je Komise zveřejnila na svých internetových stránkách, ovšem posléze vyšlo najevo, že dotazník byl ještě rozšířen o další dotazy. V zájmu zajištění maximální transparentnosti a možnosti využít právo poskytnout stanoviska a odpovědi by bylo vhodné jednotlivé verze označovat (datem, popř. pořadovým číslem apod.) a na zveřejnění nových verzí výslovně upozornit. Ministerstvo kultury tímto žádá Komisi, aby zvážila takovýto postup při dalších obdobných příležitostech. Dotazník Komise A. Hlavní charakteristiky odměn ze soukromého kopírování Ad 1. Tabulka 1 odráží současnou situaci; v České republice se odměny uplatňují jak u nosičů, tak u přístrojů způsobilých a využívaných k zhotovování rozmnoženin pro osobní potřebu. Ad 4. Nikoli. Právní úprava odměn příslušejících autorům, výkonným umělcům a výrobcům zvukových a zvukově obrazových záznamů se od roku 2006 v zásadě nezměnila. Novela autorského zákona č. 216/2006 Sb., která nabyla účinnosti dnem 22. května 2006, přinesla pouze dílčí zpřesnění úpravy (např. výslovně upravila tzv. jiné záznamy tj. jiné než zvukové či zvukově obrazové. Jde např. o elektronické knihy apod.). Novela dále snížila výši odměn z přístrojů k pořizování tiskových rozmnoženin na 1/5 (odměny se platí pouze z 20 % vyrobených nebo dovezených přístrojů). Novela také stanovila povinnost Ministerstva kultury vydat vyhlášku, kterou se stanoví typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosičů záznamů, výše paušálních odměn přístrojů k pořizování tiskových rozmnoženin a výše paušálních odměn nenahraných nosičů. Vyhláška č. 488/2006 Sb. nabyla účinnosti dnem 10. listopadu 2006. V současné době připravuje Ministerstvo kultury ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty, především se zástupci nositelů práv (kolektivními správci), zástupci subjektů povinných odvádět odměny (levies), jakož i se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu reprezentujícího jak podnikatelské subjekty, tak i spotřebitele, novelu vyhlášky č. 488/2006 Sb., která by měla reagovat především na aktuální cenový vývoj v oblasti nenahraných nosičů. B. Ekonomický, sociální a kulturní rozměr odměn za rozmnožování pro soukromé účely Ad 5. Odměny za rok 2007 budou rozúčtovány do konce 1. pololetí roku 2008. Pokud jde o výši výběru přesné informace mohou podat pouze kolektivní správci. Ad 6. Nevíme o žádných jiných ekonomických studiích, které by se zabývaly tématy, o nichž pojednává podkladový materiál ke konzultacím. Ad 7. Z podkladového materiálu ani z tabulky č. 5 není zcela zřejmé, zda podíly vyhrazené pro kolektivní účely jsou v konkrétních státech stanoveny právním předpisem (autorským
zákonem) nebo zda jsou stanovovány kolektivními správci, resp. nositeli práv. V České republice nestanoví autorský zákon výslovně povinnost či možnost kolektivního správce část odměn vybraných v rámci kolektivní správy práv (včetně tzv. náhradních odměn - levies) použít na kolektivní účely, ale ani to nevylučuje. Podle 100 odst. 1 písm. j) autorského zákona je kolektivní správce povinen v souladu se zákonem a smlouvami uzavřenými s uživateli vybírat pro nositele práv odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení, rozdělovat je a vyplácet je v souladu s rozúčtovacím řádem. Rozúčtovací řády většiny českých kolektivních správců stanoví, že část prostředků z rezervního fondu, které nebyly rozděleny ani po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, může být po schválení valnou hromadou použita na podporu kulturních projektů, popř. sociální podporu pro starší autory a nositele práv. Ad 8. Viz odpověď na otázku č. 7. Ad 9. Viz odpověď na otázku č. 7. Ad 11. Podle velmi hrubých odhadů činí odměny z nenahraných nosičů a z přístrojů asi 60 70 % příjmů, které nositelé práv získávají prostřednictvím kolektivních správců. C. Přeshraniční obchod a problematika e-obchodu Ad 12. V České republice jsou subjekty povinnými odvádět odměny z přístrojů k pořizování rozmnoženin autorských děl, výkonů a záznamů pro osobní potřebu pouze podnikatelé - výrobci nebo dovozci přístrojů a nosičů, nikoli "nepodnikatelské subjekty" (individuální spotřebitelé). V případě vývozu přístrojů či nenahraných nosičů z České republiky do zahraničí (do jiného členského státu EU nebo do tzv. třetí země) se odměny neodvádí (srov. 25 odst. 8 autorského zákona). V případě, že jde o produkty vyrobené v České republice a vyvezené do zahraničí se uplatňuje výše uvedená výjimka. Výkladové problémy činí stále častější případy, kdy jsou přístroje či nosiče dovezeny do České republiky, prodány jinému subjektu a tímto novým vlastníkem vzápětí (či s určitým časovým odstupem) vyvezeny do zahraničí, aniž by byly v České republice fakticky využity. Ad 14. Vzhledem k tomu, že v České republice se odměny z přístrojů a nosičů určených výlučně pro export nevybírají, systém refundací, resp. náhrad poplatků není zaveden. Tabulka 6 tedy neodráží situaci správně, jelikož export je od placení poplatků osvobozen. Podle našeho názoru problém může nastat v transitních členských státech dovozce dováží z členského státu A do členského státu B jen za účelem vývozu do členského státu C, musí však ve státě B, do kterého dováží nahlašovat dovoz zboží a zaplatit odměny (levies), i když ve státě B nebude zboží k soukromému rozmnožování použito. Následně se zboží exportuje do státu C, kde dovozce zaplatí znovu odměnu. Pokud by se teoreticky zpoplatňovalo dané
zboží již při prvním vývozu, znamenalo by to trojí navýšení ceny. Tato situace dle našeho názoru rovněž zakládá překážku volnému pohybu zboží na vnitřním trhu. Smyslem a účelem poplatků je odměnit autora za možnost užívat výsledky jeho tvůrčí duševní činnosti, čili jeho díla. Stranou, která by teoreticky měla platit odměny, je tudíž ten, komu tato možnost (pořídit si rozmnoženinu pro svou osobní potřebu) přináší výhodu, tj. konečný spotřebitel. Z praktického hlediska je absurdní, aby každý jednotlivý spotřebitel komunikoval s kolektivními správci a zasílal odměny. Z toho důvodu byl zvolen administrativně relativně jednodušší systém, kdy jsou odměny odváděny výrobci, resp. dovozci přístrojů a nosičů, kteří je pak promítnou do cen produktů. Ad 15. Pokud se "nahlašováním intrakomunitární koupě nosičů resp. přístrojů koncovým spotřebitelem" rozumí hlášení koupě každého nosiče resp. přístroje koncovým uživatelem pro jeho osobní (nepodnikatelskou) potřebu při dovozu v rámci EU, máme za to, že poplatek byl (a měl by být) uhrazen již při koupi zboží ve státě, kde ke koupi došlo, a není důvod k dalšímu zatěžování spotřebitele povinnostmi takové dovozy hlásit či odvádět odměny. F. Spotřební témata Ad 21. Vzhledem k rychlému rozvoji a běžné dostupnosti přístrojů a nosičů umožňujících stahování a uchovávání stále většího množství dat, je vytvoření a zavedení stabilního systému poplatků za soukromého kopírování, který by odrážel konvergenci v oblasti spotřební elektroniky nesmírně náročným úkolem. Důležité je zohlednit veškeré aspekty, které se sebou rychlý technologický rozvoj přináší, i jeho odraz ve změně chování spotřebitelů. Zejména třeba vzít v úvahu, že se zvyšující se kapacitou a lehkou dostupností nosičů a přístrojů, prudce klesá jejich cena. Rozmnožuje se sice víc, no rovněž se zvyšuje objem dat nechráněných autorským právem. Na druhé straně zvyšující se kvalitou pořízených kopií se snižuje hodnota originálu chráněného díla, což je, z pohledu autorského práva, alarmující, a mělo by vést ke zvyšování úrovně autorskoprávní ochrany. H. Alternativní licence Ad 24. V případech, kdy nositelé práv dávají své výtvory k dispozici bezplatně (např. zpřístupněním prostřednictvím internetových stránek ke stažení), měli by to v prvé řadě výslovně deklarovat na takové internetové stránce. Pokud nemají zájem získávat odměny z nenahraných nosičů a z přístrojů z soukromé stahování (a další rozmnožování) díla (či jiného předmětu ochrany) takto zpřístupněného veřejnosti, měli by to výslovně sdělit svému kolektivnímu správci, který k této skutečnosti přihlédne při rozdělování a vyplácení odměn (levies). Podle autorského zákona se autor ani jiný nositel práv nemůže svých práv vzdát. Správně by se proto měl vyjádřit vždy ke konkrétním odměnám (resp. sdělit, jak si přeje s nimi naložit - nechat si je vyplatit nebo určit jiný způsob naložení s příslušnou částkou).
I. Otázky distribuce Ad 25. Podle autorského zákona jsou tzv. náhradní odměny (levies) odváděny subjekty povinnými platit odměny příslušným kolektivním správcům dvakrát ročně. Autorům a dalším nositelům práv jsou odměny vypláceny jednou ročně. Ad 27. Administrativní náklady spojené s výběrem a vyplácením tzv. náhradních odměn (levies) uvádí kolektivní správci v rozúčtování odměn. Podle odhadu ministerstva kultury vycházejícího z informací, které má k dispozici, jde o náklady odpovídající 12-16 % z vybraných odměn.