Gymploviny 3. číslo časopis Studentské radylistopad 2011 cena: 5 Kč Rozhovor s novými učiteli: Mgr. J. Lantovou Ing. J. Ulmannem Reportáž o bojovém umění Pomozme i MY Práce našich žáků Sportovci na naší škole Exkurze do Hrabyně
Rozhovor s Mgr. Janou Lantovou Chtěla jste být vždy učitelkou, nebo byl Váš dětský sen jiný? Jako úplně malá jsem chtěla být zpěvačkou. Ve třetí třídě mě však paní učitelka nevybrala do sboru, který měl vystupovat na vánočním koncertě, což jsem tenkrát brala jako velkou křivdu, a na zpívání načas úplně zanevřela. Pro profesi učitele jsem se rozhodla až mnohem později - na gymnáziu. Proč jste si vybrala zrovna základy společenských věd? Bavil Vás tento předmět i ve škole? Ano, na gymnáziu to byl jeden z mých nejoblíbenějších předmětů. Líbí se mi na něm, že má široký záběr (zahrnuje psychologii, sociologii, právo, ekonomii, filosofii, mezinárodní vztahy), je praktický, a navíc je to obor, který se neustále vyvíjí, takže mě nutí dále studovat, zajímat se o dění ve světě. Jak ráda trávíte vlastní volný čas? Máte nějaké zajímavé koníčky? Ve volném čase se snažím zejména relaxovat. Nejčastěji k tomu využívám dobrou knížku nebo film. Také ráda s rodinou a s přáteli vyrážím za kulturou nebo na výlety do přírody. Protože, jak víme, zelená uklidňuje. Jakou radu do života byste nám dala? Máte nějaký oblíbený citát, který to vystihuje? Když jsem chodila do školy, tak mi moje babička vždycky říkala: Uč se! To, co máš v hlavě, to je to jediné, co ti nikdo nikdy nemůže vzít. Připravila Nela Robenková 3. A 2
Bojové umění Dne 2. 11. jsem navštívila trénink bojového umění v Krnově. Byla jsem ohromená, a proto bych se chtěla s vámi o své dojmy podělit. Bojové umění není jen pro kluky, ale také holky, které zde chodí za účelem sebeobrany. Ozvalo se ohlušující tlesknutí a v ten moment všichni bojovníci nastoupili do jedné řady. Účast nebyla příliš velká, jelikož řádí chřipková epidemie, ale to jim nikterak nevadilo. Začíná rozcvička. Není to pouze obyčejné běhání, jako je ve škole, ale už v tom běhu se učíte být neustále ve střehu. Ruce v krytu nebo pády, kotouly a jiné prvky, žádná novinka pro tyto bojovníky. Samozřejmostí je, že se musí pořádně rozcvičit, aby neutrpěli zranění při dalším cvičení. Po dvacetiminutové rozcvičce mohou pokračovat. Začínají procvičováním kopů, úderů a krytů. Se zapamatováním jejich názvů jsem měla opravdu problém, ale bojovníci si je pamatují bezpečně. Pokračovalo se cvičením předepsaných sestav, které musí umět při tzv. páskování. Zaujala mě sestava Opice, která je velmi hbitá a nápaditá. Ostatní nejsou špatné, ale jsou docela monotónní. A konečně přišlo to, na co jsem se celou dobu těšila - sebeobrana v párech. Víte jak se ubránit proti škrcení, chycení za ruku nebo za vlasy? Oni se učí, jak nejlehčím způsobem tomuto problému utéci. Jsou šikovní a přeju jim mnoho úspěchů. A proč vám to všechno sděluji? Na naší škole máme skvělou reprezentantku, která letos na Mistrovství Evropy získala v silné konkurenci 3. místo v sestavě se zbraní a 4. místo za sestavu. Je to Jana Křivková ze sekundy. Na pohled nenápadná holka, ale se zbraní umí bojovat skvěle. Myslím, že si za skvělé výsledky náš obdiv určitě zaslouží. Na trénink chodí 3x týdně, zhruba na 3 hodiny. Sebeobranu navštěvuje už 6 let. Toto 3. místo na Mistrovství Evropy je můj největší úspěch, říká nadšená Jana. Linda Petrová 3. A 3
MEMENTO 2. listopadu se v aule našeho gymnázia konalo vystoupení jednoho herce umělecké agentury RAJCHA, který ve svém monodramatu seznámil žáky nižšího gymnázia s dějem a problematikou románu Radka Johna - Memento. Hlavním tématem této knihy je varování před nebezpečím drog. Je to smutný příběh o skutečné události, který je mementem pro ty, kteří by chtěli drogu jen vyzkoušet. Zde jsou vybraná hodnocení žáků sekundy: Je fakt, že drogy za to nestojí. Jenom berou svobodnou vůli a peníze. Takové představení nám celý problém přiblíží líp než dvouhodinová přednáška. Myslím, že ti, kteří představení zhlédli, už drogám nepodlehnou. Uvědomila jsem si, jak moc jsou drogy nebezpečné, i když se to na první pohled nezdá. Jak dokážou člověka zničit. Akce měla velký význam. Nevím o nikom, kdo by chtěl skončit v ústavu s trvale poškozeným mozkem. Uvědomila jsem si, že nikdy nebudu brát drogy. M. B. 4
Pohled do minulosti Ve čtvrtek 22. 9. 2011 navštívili třídy nižšího gymnázia a další dobrovolníci památník 2. světové války v Hrabyni. Památník byl otevřen v roce 1980, tehdy jako Památník Ostravské operace. Tuto exkurzi sponzorovala Československá obec legionářská, které patří naše velké díky. V letech 2006-2009 došlo k rozsáhlé rekonstrukci. Dnes je vybaven moderní informační a multimediální technikou. Zaujaly nás boty ze psí kůže, ušity pro německého vojáka, které se dochovaly z bitvy u Stalingradu. Líbily se nám naaranžované scény, které nám měly přiblížit dobu 2. světové války. Dozvěděli jsme se také, že kompas, který používalo britské letectvo, se vešel do knoflíku. Kolem památníku je vybudován symbolický hřbitov a poblíž se nachází bojová technika. Prohlédli jsme si také expozici Děti a válka, která nám přiblížila život dětí za druhé světové války. Dále jsme se jeli podívat na areál československého opevnění Hlučín- Darkovičky. Konkrétně jsme si prohlédli pěchotní srub MO-S 19 Alej. Patří k nejlepším pevnostním muzeím v ČR i Evropě. V jedné z dělostřeleckých místností se nachází unikátní pevnostní protitankový kanón. Při této příležitosti jsme se šli podívat i na pěchotní srub MO-S 18 Obora. Mohli jsme si také poslechnout výklad pana J. Breuera i vzpomínky paní M. Kaštovské. Pan Breuer nás ve svém výkladu seznámil s bojovou technikou tehdejší doby a s tehdejší výstavbou pěchotních srubů. Paní Kaštovská nám vyprávěla bolestný příběh ze svého dětství, když jí nacisté odvedli tatínka i maminku a ona zůstala sama se svými dvěma sourozenci. Tatínek byl od té doby nezvěstný, se vší pravděpodobností byl zabit nacisty. Expozice byla nápaditá a záživná. Dokázali jsme si živě představit, jak se v pěchotním srubu vojákům žilo. Výlet se nám líbil a těšíme se na další podobné exkurze. Aneta Š. a Nela R., 3. A 5
15 let spolupráce gymnázií Krnov a Friedberg V roce 1993 byla v Bruntále podepsána smlouva mezi tehdejším okresem Bruntál a okresem Wetterau v SRN. Avšak okres Bruntál záhy zanikl. Jediné, co z tohoto přetrvalo, je 15 leté přátelství mezi Gymnáziem Krnov a Gymnáziem Friedberg, jehož historický název je Augustinerschule. V pondělí 5. září byl zahájen Česko-německo-polský týden v Koncertní síni sv. Ducha. K 15. výročí se uskutečnily koncerty jak ve Fridbergu, tak i v Krnově. Při této příležitosti došlo k týdennímu pobytu našich studentů ve Friedbergu, kteří byli ubytováni v německých rodinách a poté se 23. března zúčastnili velkolepého koncertu, který zorganizoval Augustinerschule Friedberg. V Krnově se ve středu 7. 9. 2011 uskutečnil koncert v Městském divadle Krnov pořádaný ve spolupráci se ZUŠ Krnov pro žáky i rodiče naší školy i širokou veřejnost. Na koncertu vystoupili žáci ze ZUŠ, žákovský dixieland Jazzsle, smíšený pěvecký soubor lycea z polských Hlubčic, symfonický orchestr z Friedbergu. V závěru všichni společně zazpívali latinský kánon s prosbou o mír Da pacem Domine. Němečtí studenti absolvovali řadu kulturních akcí a poznávacích zájezdů v Krnově a okolí. Kromě společného koncertu byl pro ně připraven bohatý kulturní program. Bez vstřícnosti českých rodičů, kteří ubytovali německé žáky ve svých rodinách, a obětavých sponzorů, kteří jsou ochotni přispět na zabezpečení celé akce, by nebylo možné takovýto projekt uskutečnit. Zeptala jsem se paní Mgr. Čajanové: 1. Jak na Vás Němci působí? Němci jsou přátelští. Spolupracujeme spolu již od roku 1996. Jsou to sympatičtí lidé a mají zájem o náš vztah. Partnerství vyšlo z jejich podnětu. S mladšími žáky bývají někdy potíže, protože se jim stýská a mají problémy s dorozumíváním. Jinak jsou ale disciplinovaní. Starší studenti jsou velmi dobří hudebníci, zdvořilí a samostatní lidé. Jedním slovem na mě působí pozitivně. 6
2. Jak na Vás působí Němci jako národ? Mám s nimi dobré zkušenosti. Němce znám už od malička, měla jsem možnost pobývat také v bývalé NDR. Neposuzuji lidi podle národnosti, ale podle toho, jací jsou. Všude jsou lidé dobří i špatní. 3. Jaký byl jejich program zde a co se jim líbilo nejvíce? Hlavním bodem byl společný koncert. Na každý den byla připravena nějaká akce. Šli do koncertní síně, navštívili varhanářskou školu, která je zaujala, dále pak jeli do Hlubčic, tam jsme navštívili muzeum, kulturní dům a koncert. Poté Praděd, ale vzhledem ke špatnému počasí jsme byli jen na Ovčárně. 4. Plánujete opět tuto akci? Byli zde spokojeni a rádi by přijeli znovu. Realizace je ale složitá a záleží na ředitelství a vyučujících. Mikolášková Pavla 7
ROZHLÁSEK* Dnes v neděli jsme v televizi viděli pana Kalouska a slyšeli, že je krize, kterou rozlouská, má o tom své vize. Hlučné reklamy štvou diváky, to už jsou lepší letáky, nepotřebujete ovladač, smůla, když si zapomenete klíče, co se schránky týče. Minulý týden chladno bylo, listí padá ze stromů a z testů nám vyplynulo, jablka místo jahod dávají do džemů. Politiky všude plno, ale zas nic vyřešeno. České dráhy starost mají, žlutí že je lehce dají. V Libyi pak slaví jen, Kaddáfiho skončil den. E. Pončová, M. Vymětalíková, A. Krátká, A. Komárková, 4. B *Rozhlásek = veršovaný komentář k týdenním událostem, doplněný kresbou, psal je např. E. Bass 8
Ken-Ken Co to je? Ken-Ken je logicko-početní hlavolam, který vynalezl Japonec Tetsuya Miyamoto. V Japonsku je velmi oblíbený - původní knížky se prodalo přes 1 000 000 výtisků. U nás se neuchytil, nicméně je velmi zajímavý. Rovněž rozvíjejí, o čemž svědčí například fakt, že Tetsuya Miyamoto s jeho pomocí učí v nižších ročnících matematiku. Jeho žáci touto metodou učení, se dostávají na prestižní japonské střední školy i univerzity. Luštění hlavolamu přispívá k osvojení základních aritmetických dovedností a zároveň zlepšuje poznávací schopnost a koncentraci. A to nejlepší nakonec, zvyšují inteligenci. Pravidelným tréninkem po několik týdnů jde ji totiž zvýšit i o 10-15 bodů. Obtížnostně mohou být Ken-Ken hlavolamy stupidní i extrémně náročné. Tento je zhruba na střední úrovni obtížnosti. Jednak proto, že obtížné na vyluštění jsou i obtížné na přípravu, ale hlavně proto, že většina z vás ho bude nejspíš luštit poprvé, tak jsem nechtěl, aby to bylo příliš náročné. Snad se vám bude líbit. Pravidla řešení: 1. V každém řádku musí být všechna přirozená čísla od jedné do šesti. 2. To samé platí i pro sloupce, podobné jako v sudoku. 3. V každém silnou čarou vyznačeném bloku musí být čísla doplněna tak, aby po provedení dané početní operace daly číslo v levém horním rohu. Početní operaci udává znaménko vedle čísla (+ sčítání, x násobení,: dělení. Např: +3 sčítáním musí vyjít číslo 3.) 4. V bloku s číslem bez znaménka doplníme pouze číslo v rohu. Varování: a) Smějí se používat pouze přirozená čísla 1,2,3,4,5,6. b)ve zvýrazněném bloku mohou být čísla několikrát. Řešení najdete na straně 15. Hlavolam připravil Dominik Krasula, 03 9
Dušičky Byl podzimní čas. Kapky deště se odrážely od parapetů smutně vyhlížejících oken, zažloutlé listí se loučilo s korunami stromů a lidé dělali radost svým deštníkům, které jakoby věčnost čekaly na první déšť. Kvapem se blížil čas dušiček, u hrobů na hřbitovech se hromadily vzpomínající rodiny a osvětlovaly malými světýlky ta temná místa, vzbuzující v mnoha lidech strach. Mlhou a těžkým vzduchem se nesly nejrůznější vůně tajemna, a všechny děti proto byly po setmění doma. Temná noc pohlcuje celé město a teplo peřiny jakoby prahlo po mých studených nohách. Dlouho neodolávám a po chvíli se mi oči mhouří nad písmeny rozečtené knihy. Zcela ponořená do řádek Jany Eyerové snad ani nevnímám dění okolního světa, když tu najednou mě probere hrůzu nahánějící rána. Ihned vyskakuji z postele a běžím k oknu. Všude je jen tma, ticho a klid. V půli cesty nazpět k posteli však ránu slyším znovu. Na rukou mi okamžitě nabíhá husí kůže a mé hrdlo je tak sevřené, že bych jen sotva byla schopna slova. Zvědavost mě však nenechá chladnou a téměř neslyšitelnými kroky se po špičkách pomaličku posunuji ke dveřím svého pokoje. Chodba vypadá tak hrůzostrašně, u dveří jakoby stála sama Smrt. Mě ale jen tak lehce neošálí, už jsem přece velká, na strašidla věřit nebudu. Obuji si huňaté papuče a vybíhám vstříc dobrodružství k hlavnímu vchodu našeho náhle nezvykle obrovského domu. Otvírám dveře. Pomalu. Zlehounka. Před domem stojí dlouhý zástup lidí v různých maskách, obklopují ze všech stran velký černý zdobený kočár a jeho lokaj pomalými kroky postupuje ke mně. Moje oči div nevypadnou strachy, záchvat šílenství, který pohlcuje moje tělo, mi však zabraňuje jakémukoliv pohnutí. Nevím jak, ale najednou se ocitám venku, až nebezpečně blízko všech těch masek. Nemám už však strach. Najednou se všechno kolem mě zdá být tak normální. Nastupuji do kočáru a stávám se součástí velkého slavnostního průvodu. Masky okolo mě jakoby se radovaly. Slyším jen hlasitý zpěv divné řeči, které se ale nesnažím porozumět, a cesta je mi dobře známá, proto snad ve mně nebudí strach. Pořád podél železniční tratě a pak hezky zatáčkou ke zdi našeho malého městského hřbitova. U brány se však průvod zastavil. V tu chvíli se mě opravdu začíná zmocňovat strach. 10 10
Lokaj vypadá nebezpečněji než u mého domu, masky, které se kolem mě točí, mě lekají a každým krokem blíž k bráně moje srdce bije rychleji a rychleji. Když mi konečně dochází, že nic tady není v pořádku, zjišťuji, že už je pozdě na úprk. Stojím uprostřed hřbitova na rozcestí. Všude kolem je taková tma, že nevidím na krok, průvod se ode mě vzdaluje a já, nechápajíc proč, se nemůžu ani pohnout. Nedaleko slyším už jen zvuk kapek z blízké studny a později i vrzání zavírající se brány. Náhle mě popadne panika. Pomalu míjím hroby, pak zrychluji, po chvíli si všímám, že už běžím a celkem rychle. Nevím, kde jsem, kde je východ, kam mám běžet. Jediné, čím jsem si jistá je, že chci okamžitě pryč! Náhle však moje noha nedopadá na pevnou zem, ale visí v prázdnu. Než však stihnu jakkoliv zareagovat, padám do obrovské vykopané jámy, která tu zřejmě čekala na svého nebožtíka. Nemůžu se ani pohnout. Mám něco s kotníkem a strach ovládá celé moje tělo. Snažím se volat o pomoc, ale nikdo nepřichází. Jsem sama a čekám na rozsudek. Se strachem a úzkostným sténáním uléhám vysílena na hlínu. Něco mi svítí do očí. Šklebím se a pomalu otvírám oči s rukou před obličejem, abych zabránila přímému kontaktu zdroje se zrakem. Není to však nic jiného, než ranní slunce, které osvětlilo můj pokoj. Peřina se válí na zemi daleko od postele a já ležím na studeném prostěradle. Nevím, co bylo skutečné a co jen sen v tenhle strachuplný čas! Holinková Renáta, 4. B 11
Křížovka 1. G 2. Y 3. M 4. P 5. L 6. O 7. V 8. I 9. N 10. Y 1. Zmenšenina zeměkoule 6. Listopad anglicky 2. Zdroje informací 7. Shluk lidí 3. Zjemnění v literatuře 8. Vzácný plyn 4. Školní pomůcka 9. Droga jinak 5. Závěr tanečních Připravila M. S., 3. A I já mám právo na lepší život. Tvých 5,- Kč měsíčně zásadně ovlivní mou budoucnost. Cena celé adopce je cca 8000,- Kč. Zapojme se i my a pomozme těm, kteří neměli takové štěstí jako my. Prosíme předsedy tříd, aby se zapojili a pomohli nám vybíráním peněz splnit sen. Více informací u předsedy třídy 3. A. 12
SPORT NA GYMNÁZIU Jak se na našem gymnáziu daří sportu? Kolik z nás a jak reprezentujeme školu v sportovních aktivitách? Jsme dobří? Ale nejdůležitější otázka je, jestli víte vůbec o tom, co se tady děje? Pokusím se vám to v tomto článku přiblížit. Naši školu reprezentuje ve sportu celá řada studentů, ať už jako jednotlivci nebo týmy. Tento fakt docela stojí za obdiv vzhledem k tomu, že nejsme sportovní gymnázium. Je to díky nejen našim učitelům tělocviku, ale i díky všem trenérů ve sportovních oddílech, které hodně studentů našeho gymnázia navštěvuje. Kterým oblastem sportu se věnujeme? Je to lehká atletika, řeckořímský zápas, ping-pong, ale i celá řada míčových kolektivních sportů, například: basketbal, fotbal, florbal a volejbal. Není tedy pochyb, že máme na škole spoustu vynikajících sportovců, ale i sportovkyň. Určitě chcete znát i pár jmen, ale už kdybych měl vyjmenovat alespoň ty nejlepší, tento papír by nestačil. Abych to zkrátil, využijte svou příští cestu do bufetu nebo tělocviku a zastavte se u dvou nástěnek se sportovními výkony hned vedle šaten. Je tam i rozpis sportovních kroužků a nabídky mimoškolních aktivit. Ale přece jen pro ukojení vaší zvědavosti mám dva z nich připravené. Jde o Michala Pavlíka, reprezentujícího školu v basketbalu, a Kubu Strýčka, který nás reprezentuje ve fotbalu. Oba sice nejsou jediní ve svém oboru, ale určitě stojí za zmínku. Kuba momentálně hraje za FK Mikulovice moravskoslezskou divizi E, což je třetí nejvyšší fotbalová liga. A on sám má velké ambice jít dál. Je mu teprve 18 a má před sebou velké možnosti, což potvrdil nedávným výborným výsledkem na dvou fotbalových turnajích spolu s ostatními hráči. Michal vyznává jiný druh pohybu než Kuba, ale i on sklízí úspěchy. Hraje v TJ Krnov za muže v okresních soutěžích basketbalu, i letos se udrželi v lize. A co to vlastně znamená pro ty z vás, kteří si nevědí rady se svým volným časem? Vstaňte a jděte ven, trocha pohybu neuškodí ani vám. A jestli se vám jakýkoli sport zalíbí, není problém, můžete kdykoli přijít do kroužku, kde vás naučí víc. Nakonec ve vás objeví skrytý talent a cesta k vrcholům je otevřena. To vše chce od vás jen pár věcí. Vytrvalost, sílu a hlavně touhu udělat něco se svým tělem. Nakonec i pohyb vám pomáhá k nastolení duševní rovnováhy. Tak proč toho nevyužít? 13 Jan Ručka, 07
Rozhovor s Ing. Jakubem Ulmannem Jste spokojený na gymnáziu, nebo se vám stýská po bývalé škole? Ano, jsem spokojený, ale stýská se mi i po bývalé škole. Jaké máte koníčky? Mám rád sport, hraji volejbal, jezdím na kole a na lyžích. Máte doma nějaké zvíře? A máte nějaké oblíbené? Nemám žádné zvíře. Nejraději mám husu na pekáči. Kým jste chtěl být, když jste studoval na střední škole? Když jsem byl na střední škole, chtěl jsem být konstruktérem. Jakou školu jste studoval? Studoval jsem průmyslovou školu. Kdybyste neučil fyziku, co byste chtěl učit? Asi tělocvik. Který předmět byste nechtěl učit vůbec? Chemii. Co Vás dokáže nejvíc rozesmát? Malé děti. 14 Připravila Zuzana Dvořáková 02
Studentská rada pomohla k prodloužení otevírací doby školního bufetu V polovině října jsme na škole uspořádali anketu, do které se zapojilo více než 120 žáků naší školy. Všichni chtěli prodloužit otevírací dobu školního bufetu o jednu přestávku, a tak se i stalo. Můžete si všimnout, že slečna Kautská ve školním bufetu našemu požadavku vyhověla, a proto je nyní otevřeno do 13:35 v pondělí, ve středu i ve čtvrtek. Pondělí 7:30 13:35 Úterý 7:30 12:40 Středa 7:30 13:35 Čtvrtek 7:30 13:35 Pátek 7:30 11:45 Anketa k sortimentu bufetu: 1. Co si nejčastěji ve školním bufetu kupuješ? 2. Co bys chtěl/a, aby se prodávalo ve školním bufetu? Martin Duda 3. B 1. Skittles 2. Smažené hranolky a popcorn Katka Pecháčková 3. A 1. Skittles 2. Ovoce (jablka), ovocné saláty OZNÁMENÍ Chtěli bychom vám dát na vědomí, že Studentská rada má své internetové stránky srk.webnode.cz. Své náměty nebo návrhy akcí v čem by vám mohla Studentská rada pomoct, nám můžete poslat na e-mail studentskaradagym.krnov@seznam.cz. Studentská rada PODĚKOVÁNÍ Za redakci školního časopisu bychom chtěly poděkovat všem, kteří přispěli k vytvoření 3. čísla školního časopisu. Ken-ken Redakce: Linda Petrová 3. A Pavla Mikolášková 03 Nela Robenková 3. A Zuzana Dvořáková 02 Marta Shkabarnitska 3. A 15
Čarodějnice nakreslila Veverková Veronika 4. A 16