ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků

KOMISE EU

STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: Předseda Kolegium komisařů nejužší okruh Kabinety osobní administrativní servis komisařů Generální ředitelství odborný orgán ( evropské ministerstvo ) Horizontální úřady prostupují všechny 3 výše uvedené roviny (právní servis, tlumočníci ) Generální sekretariát

GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ STRUKTURY Předseda EK 27 Komisařů Kabinet (šéf+členové) Generální ředitelství Ředitelství A Ředitelství B Divize 1 Divize 2 Divize 3 Divize 4 Tlumočníci Administrativa Právní servis

RADA EU (RADA MINISTRŮ)

RADA - SLOŽENÍ (ČL. 16 SEU) tolik členů, kolik je členských států (nyní 28) zastupuje zájmy členských států EU (jde o mezivládní orgán v institucionálním systému EU) zástupci vlády zmocněni zavazovat svou vládu vykonávají hlasovací právo, popř. vykonávají předsednictví Rady hlavním sídlem Rady EU je Brusel zasedání v dubnu, červnu a říjnu se konají v Lucemburku

RADA - SLOŽENÍ (ČL. 16 SEU) Rada se schází v různých formacích podle předmětu jednání - nejdůležitější Rada pro všeobecné záležitosti (GAC) spolu s předsedou a Komisí zajišťuje soudržnost dalších formací a připravuje práci ER Rada pro zahraniční věci (FAC) rozhoduje o vnější činnosti EU podle strategických směrů ER ostatní ministři se účastní specializovaných formací (finance, zemědělství, doprava, životní prostředí) někdy je třeba konat zasedání více ministrů, pokud se některé problémy týkají více rezortů (schází se tzv. JUMBO Rada)

RADA - PŘEDSEDNICTVÍ předsednictví v Radě rotuje po členských státech podle rozhodnutí ER kvalifikovanou většinou to stanoví, že předsednictví Rady, kromě FAC, vykonává vždy skupina tří členských států po 18 měsíců ( trojka ), čímž se dosáhne určité obsahové koherence předsednictví v rámci skupiny pak jednotlivé členské státy předsedají Radě vždy půl roku předsedající členský stát mj. zajišťuje i koordinaci činnosti různých orgánů mezivládní povahy (COREPER, expertní skupiny atd.) toto neplatí pro Radu pro zahraniční věci, jíž předsedá VP-ZVBP

PRAVOMOCI RADY legislativa Rada je legislativním orgánem, který spolu s EP právní akty přijímá, ale nenavrhuje; toto právo náleží zpravidla Komisi; Rada má ale právo vyzvat Komisi k vypracování návrhu právního aktu, případné odmítnutí musí Komise zdůvodnit kontrola Rada provádí kontrolu díky aktivní privilegované legitimaci před ESD (bez potřeby prokazovat právní zájem) člena Komise může ESD na návrh Rady odvolat Rada kontroluje Komisi též ustanovování zvláštních výborů jmenování Rada se podílí na výběru členů Komise; soudce a generální advokáty ESD jmenují zástupci vlád členských států v Radě společnou dohodou správní funkce Rada stanovuje platy, náhrady a důchody ostatním vysokým úředníkům EU (ne europoslancům) vnější vztahy Rada má pravomoc spolupracovat a uzavírat dohody se třetími státy a mezinárodními organizacemi a podílí se na formulování a provádění SZBP rozpočet na návrh Komise schvaluje Rada (spolu s EP) rozpočet

HLASOVÁNÍ V RADĚ způsob hlasování - zásadně rozhoduje kvalifikovanou většinou svých členů, někdy též jednomyslně případy prosté většiny v praxi vzácné např. svolání mezivládní konference k revizi zakládacích smluv kvalifikovaná většina od 1.11. 2014 kvalifikovaná většina znamená dvojí většinu, kde každý stát má1 hlas: jedná-li Rada o návrhu EK či VP-SZBP: 55 % počtu členských států, jež zastupují nejméně 65 % počtu obyvatel EU; jedná-li na jiný návrh: 72 % členských států, jež představují nejméně 65 % obyvatel EU;

HLASOVÁNÍ V RADĚ jednomyslnost je výraz respektu vůči mezinárodněprávnímu prvku v rámci evropské integrace- citlivé otázky - sociální zabezpečení, SZBP a provádění EBOP, prostor svobody, bezpečnosti a práva, omezení pohybu kapitálu vůči třetím zemím, jazyková pravidla ad. praxe vede Radu k tomu, aby namísto formálního hlasování hledala shodu (konsenz) dokud předseda nerozhodne o hlasování, vedou se diskuse spíše diplomatického typu, jež poněkud deformují procesní pravidla (tato praxe byla zkoumána i z hlediska legality) Rada hlasuje na návrh předsedy pokud většina členských států požaduje, aby se hlasovalo, předseda je povinen zahájit hlasování

RADA PŘÍPRAVA JEDNÁNÍ orgány připravující jednání Rady výbor stálých zástupců (COREPER) -připravuje jednání Rady schází se na úrovni velvyslanců pro obecné politické otázky (COREPER II), anebo jejich zástupců pro otázky technické týkající se zejm. vnitřního trhu a společných politik (COREPER I) Komise je u COREPER zastoupena - návrhy předkládá Komise Radě, ta je postoupí COREPER, Návrhy poté projednávány v pracovních skupinách či výborech (cca 250) - úředníci stálých zastoupení nebo experti vlád členských států Po věcném projednání se vrací zpět do COREPER

EVROPSKÁ RADA

EVROPSKÁ RADA Upravena především článkem 15 SEU (ve znění Lisabonské smlouvy). ER byla vytvořena v roce 1974 z iniciativy Francie měla představovat neformální fórum pro diskusi hlav států a předsedů vlád. Oficiální status přiznala Evropské radě Maastrichtská smlouva (1992), Od účinnosti Lisabonské smlouvy je ER a jedním ze sedmi hlavních orgánů Unie.

EVROPSKÁ RADA -SLOŽENÍ Tvoří ji hlavy států nebo předsedové vlád členských států předseda Evropské Rady Volen na 2,5 roku s možností opakované volby ve spolupráci s předsedou Komise a na základě práce Rady pro obecné záležitosti zajišťuje přípravu a kontinuitu jednání Evropské rady předseda Evropské komise vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Členové Evropské rady mohou vzít některého z ministrů (dle pořadu jednání).

PRAVOMOCI ER dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj Na zasedání Evropské rady došlo v minulosti k nejdůležitějším milníkům evropské integrace. Např. přijetí eura, lisabonská smlouva, jednotný evropský akt atd. nejsou jí formálně přiděleny konkrétní úkoly, nevykonává legislativní funkci. ER jmenuje se souhlasem předsedy Komise kvalifikovanou většinou vysokého představitele Unie pro SZBP (může stejným postupem odvolat) ER po konzultacích navrhne EP kandidáta na funkci předsedy Komise. zvolí Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů. Nezíská-li potřebnou většinu, navrhne Evropská rada do jednoho měsíce kvalifikovanou většinou nového kandidáta, kterého zvolí Evropský parlament stejným postupem.

EVROPSKÁ RADA-FUNGOVÁNÍ zasedá dvakrát za půl roku (obvykle v Bruselu) svolává ji její předseda Vyžaduje-li to situace, svolá předseda mimořádné zasedání ER. nápomocen generální sekretariát Rady. hlasování - každý člen ER může být zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů. ER rozhoduje konsensem nestanoví-li smlouvy jinak. V otázkách SZBP rozhoduje Evropská rada jednomyslně. Zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů není překážkou přijetí usnesení Evropské rady vyžadujících jednomyslnost

SOUDY EU

SOUDY ES/ EU V letech 1953 1989 pouze jediný soud (Evropský soudní dvůr, ESD) Obligatorní jurisdikce pro všechny tři Společenství Okruh projednávaných otázek (žalob) přesně vymezen zakládacími smlouvami (nemá všeobecnou pravomoc) Řízení jednostupňové, bez možnosti odvolání (va výjimečných případech možnost přezkumu plénem ESD) Od roku 1989 část sporné agendy ESD přenesena na nově zřízený Soud prvního stupně

SOUDY EU PO LS V současné podobě podle úprav Lisabonské smlouvy čl. 19 soustava s oudů Soudní dvůr Evropské unie Přejmenovaní: Soudní dvůr (dříve Evropský soudní dvůr), Tribunál (dříve Soud prvního stupně), specializované soudy Soud pro veřejnou službu EU Soudní dvůr EU tvoří 1) Soudní dvůr, 2) Tribunál (angl. General Court) 3) specializované soudy jurisdikce po zrušení pilířové struktury EU se pravomoci vztahují na veškeré právo EU s výjimkou SZBP (čl. 276 SFEU)

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA

ECB- VZNIK A VÝZNAM upravena v čl. 282-284 SFEU sídlem Frankfurt Je centrální bankou pro evropskou jednotnou měnu euro Lisabonská smlouva ji nově zařazuje mezi hlavní orgány unie Evropská centrální banka + národní centrální banky = Evropský systém centrálních bank (ESCB) Evropská centrální banka + národní centrální banky zemí s eurem = Eurosystém => ESCB a Eurosystém souběžné fungování, dokud se všichni členové EU nestanou členy eurozóny Eurozóna = 17 států EU, které zavedly euro

FUNKCE Provádí a zajišťuje měnovou politiku v EU Zabezpečuje a udržuje cenovou stabilitu v eurozóně (monitorování cenových trendů) Povoluje vydávání eura (kontrola množství peněž v oběhu) v oblastech spadajících do její působnosti je konzultována k návrhům aktů Unie

STRUKTURA Výkonná rada - předseda ECB, místopředseda a 4 další členové - provádí měnovou politiku na základě pokynů Rady guvernérů - každodenní řízení ECB Rada guvernérů - tvořena Výkonnou radou + guvernéry centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (nově dle LS dříve guvernéři bank všech členských států EU) Generální rada - předseda ECB, místopředseda + guvernéři centrálních bank všech členských států - koordinace, příprava rozšiřování eurozóny

KONEC PREZENTACE