Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.



Podobné dokumenty
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Digitální učební materiál

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Základy buněčné biologie

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Zemědělská botanika. Vít Joza

prokaryotní Znaky prokaryoty

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Prokaryotní a eukaryotní buňka

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Autor: Katka Téma: pletiva Ročník: 1.

Schéma rostlinné buňky

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

Základy světelné mikroskopie

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Digitální učební materiál

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Martina Bábíčková, Ph.D

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Přijímací test z chemie a biologie, bakalářský obor Bioinformatika,

BUŇKA VY_52_INOVACE_03. Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích kapalná voda, vodní pára a led.

OBSAH 1 ÚVOD Výrobek a materiál Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu ZDROJE DŘEVA... 13

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Autor: Katka Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1.

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

člověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

Cvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka a o

Sada I 13 preparátů Kat. číslo

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

Otázka: Jednobuněční živočichové - prvoci. Předmět: Biologie. Přidal(a): Krista PRVOCI. Obecné znaky:

Transkript:

Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý, podle prostředí ve kterém se nachází (kulovitý, příčný ) Velikost: průměrně 0,01 0,1 mm, ale můžou mít i 1m a více mléčnice Chemické složení: - 60 90% voda - Sušina: 1 10% anorganické l. 90 99% organické l. Obrázek 1: stavba buňky buněčná stěna protoplast cytoplazma, membránové struktury (organely), buněčné inkluze = živé složky b. biomembrána dvojitá: jádro, mitochondrie, plastidy jednoduchá: endoplazmatické retikulum, diktyzóm = Golgiho aparát, cytoplazmatická membrána, vakuola žádná: buněčná stěna, cytoplazma, ribozom 1

Obrázek 2: biomembrána cytoplazma vyplňuje a spojuje koloidní roztok (voda a v ní rozpuštěné bílkoviny) cytoskelet bezbarvá cytoskelet buněčná kostra tvořená mikrotubuly (mikroskopické trubičky) a mikrofilamenty (mikroskop. vlákna) udržuje cytoplazmu v pohybu Obrázek 3: cytoskelet cytoplazmatická membrána určuje, co pustí dovnitř a ven z jednoduché biomembrány polopropustná = semipermeabilní kritériem je velikost jádro řídí veškeré děje v buňce na povrchu je jaderná blána (dvojitá biomembrána) kulovité nebo oválné umístění u mladých buněk ve středu, u dospělých buněk je zatlačeno vakuolou ke stěně uvnitř 1 2 jadérka nese genetickou informaci (informace je vázána na chromozómech) Obrázek 4: přesun jádra 2

chromozóm základem je molekula DNA na bílkovinovém nosiči - počet chromozómů je stálý a typický pro 1 druh (př. lidé 46 chromozómů) mitochondrie energetické centrum buňky probíhá zde oxidace (dýchání) protáhlé tyčinkovité útvary (v buňce okolo 100) z dvojité biomembrány uvnitř zohýbaná vejde se sem více enzymů Obrázek 5: mitochondrie plastidy podle barviva rozlišujeme 3 typy chloroplasty vejčité, kulovité obsahují zelené barvivo (= chlorofyl) Obrázek 6: chloroplast chromoplasty vejčité, tyčinkovité oranžová (karoten), žlutá (xantofyl), červená (lykopen) leukoplasty bezbarvé nejčastěji v podzemních orgánech (hlíza, kořen, oddenek) jsou v nich zásobní látky škrob škrobová zrna = anyloplasty lipochromy barviva plastidů, rozpouštějí se pouze v tukových rozpouštědlech endoplazmatické retikulum syntetické centrum buňky (vytváří zde sacharidy, lipidy) z jednoduché biomembrány v blízkosti jádra složitá struktura mnoho váčků na povrchu ribozomy vytváří bílkoviny, RNA hladké retikulum bez ribozomů, drsné retikulum s ribozomy Golgiho aparát = diktyozóm systém plochých váčků v blízkosti retikula úkolem je připravit látky vzniklé v retikulu na přepravu ven i po buňce vylučovací funkce 3

vakuola malý měchýřek, který zásobuje buňku vodou na povrchu tonoplast z jednoduché biomembrány v mládí jich je více, postupně ale splynou v 1 Obrázek 7: vývoj vakuoly obsahuje: buněčnou šťávu (voda + rozpuštěné anorg. a org. látky), ± barviva antokyany fialové (kyselé prostředí červené, zásadité p. modré) hydrochromy barviva rozpustná ve vodě funkce: zásobárna vody, skladiště barviv, kyselin, odpad. Látek turgor vnitřní tlak, který zpevňuje a vyživuje buňku když je vody dostatek je buňka pevná pevná rostlina když je vody málo je buňka měkká měkká rostlina rostlina vadne ( zalití zvýšení turgoru opětovné zpevnění rostliny) buněčné inkluze vyskytují se pouze příležitostně tukové kapičky a krystalky z anorg. látek nemají biomembránu buněčná stěna dává buňce tvar, pevnost, chrání ji základní stavební jednotka je polysacharid celulóza + kratší řetězce polysacharidů hemicelulóza + pektiny během života tloustne a ztrácí pružnost mění chemické složení Přibírá org. látky impregnace Př.: lignin (dřevovina), kutin, vosky (malá propustnost vody) Přibírá anorg. látky inkrustace Př.: CaCO 3, SiO 2 izolace od okolí odumření nesmí ztloustnout celá musí zde být neztloustlá místa jdou tam výběžky cytoplazmy = plazmodezmy spojení buněk Obrázek 8: neztloustlá místa 4

2 vrstvy střední lamela bobtná (z pektinů) primární lamela z celulózy živočichové ji nerozštěpí 5

KINCL, Lubomír; KINCL, Miloslav; JAKRLOVÁ, Jana. Biologie rostlin: pro gymnázia. 3. přepracované vydání. Pardubice: Fortuna, 2000. 256 s. ISBN 80-7168-736-7. 6