Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05 Buňka Název školy Střední škola oděvní a služeb Vizovice
Autor Mgr. Barbora Blažková Tematický celek Základy ekologie Cílová skupina 1. ročník SŠ Anotace Prezentace je určena pro výuku tematického celku buňka. Objasní buněčnou teorii. Vysvětlí stavbu a dělení buněk. Seznámí žáky s fotosyntézou a jejím významem pro život na naší planetě. Na závěr žáci zjistí formou odpovědí na otázky své znalosti. Vytvořeno říjen 2012 Použité zdroje a odkazy: MÁCHAL A. Malý ekologický a environmentální slovníček. 1. vydání. Brno: Rezekvítek, 2006. ISBN: 80-86626-08-3 HANA HANČOVÁ, MARIE VLKOVÁ Biologie II. v kostce.3. vydání Praha: Fragment, 2004. ISBN: 80-7200-972-9 DANUŠE KVASNIČKOVÁ Základy ekologie. 2. vydání SPN Praha 1992. ISBN: 80-04-26266-X BRANIŠ M. Základy ekologie a ochrany životního prostředí. 3. vydání. Praha: Informatorium, 2004. ISBN: 80-7333-024-5
BUŇKA - cellula Cytologie- nauka o buňce
BUNĚČNÁ TEORIE 1. Buňka je základní stavební jednotka živé hmoty. 2. Těla rostlin a živočichů jsou složena z jedné, nebo více buněk. 3. Buňky vznikají dělením buněk. 4. Buňky jsou nositeli genetických informací. 5. Chemické složení všech buněk je v zásadě stejné.
Druhy buněk 1.Jednoduchá buňka-prokaryotická z řeckého pro (před) a karyon (jádro) předjaderné organismy patří sem bakterie jsou jednobuněčné, ale mohou tvořit kolonie vývojově starší jednoduchá stavba jedna biomembrána DNA uložena volně v cytoplazmě
2.složitá buňka- eukaryotická vývojově mladší, vyspělejší patří sem prvoci, živočichové, rostliny a houby jejich buňky se od sebe výrazně liší složitá vnitřní stavba s mnoha membránami DNA oddělena od cytoplazmy jadernou membránou vznik jádra.
Stavba buňky Nákres buňky, organely 1. buněčná stěna Organely- orgány buněk 2. cytoplazma 3. jádro, jadérko 4. centriol 5. mitochondrie 7. lysosomy 8. vakuoly 9. endoplazmatické retikulum
Rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou 1. Stavba Rostlinná buňka má složitější buněčnou stěnu obsahuje plastidy, chloroplasty, které umožňují fotosyntézu, chromoplastidy obsahují různá barviva, leukoplasty obsahují přebytky fotosynthézy 2. Výživa Rostlinné buňky jsou AUTOTROFNÍ Živočišné buňky jsou HETEROTROFNÍ
Autotrofní buňky Autotrofní samostatně (nezávisle) se vyživující Jsou schopny vytvářet organické látky z oxidu uhličitého, vody a minerálních látek s využitím světelné energie Zelené rostliny využívají sluneční energii v procesu fotosyntézy Obsahují zelené barvivo - chlorofyl Heterotrofní buňky závislé na organických látkách vytvořených autotrofními organismy Mixotrofní organismy kombinují oba způsoby získávání energie ( rosnatka, jmelí)
Fotosyntéza Fotos=světlo, syntéza=slučování Přeměna anorgatických (neústrojných) látek v látky organické (ústrojné), probíhající v zelených rostlinách Anorganické látky CO2,H2O Organické látky cukry
Fotosyntéza Rostliny přijímají z půdy vodu (H 2 O) a ze vzduchu oxid uhličitý (CO 2 ). Působením světla dochází v listech k reakci, při níž vzniká kyslík a glukóza C 6 H 12 O 6. Kyslík O 2, uvolňovaný do vzduchu, dýchají živočichové a vydechují oxid uhličitý CO 2. Energeticky bohatá glukóza (cukr) se následně přeměňuje na látky potřebné k růstu rostliny
Stavba buňky 1. Buněčná stěna chrání buňku, udržuje tvar, umožňuje styk s okolím 2. Buněčná hmota vyplňuje buňku, umožňuje pohyb organel, obsahuje zásobní látky 3. Jádro a jadérko řídí život buňky, podílí se na rozmnožování, přenáší genetické informace obsahuje nukleové kyseliny 4. Centriol podílí se na rozmnožování
Stavba buňky 5. Mitochondrie podílí se na buněčném dýchání uvolňuje energii pro buňku 6. Lyzozomy buněčné trávení, imunitní systém buňky 7. Endoplazmatické retikulum vytvářejí se zde cukry, tuky, bílkoviny 8. Golgiho komplex(aparát) zajišťuje vylučování buňky a přeměnu látek vzniklých v buňce
Dělení buňky 1. Přímé dělení AMITÓZA 2. Nepřímé dělení MITÓZA 3. Redukční dělení - MEIÓZA
Přímé dělení - amitóza Mateřská buňka se piškotovitě protáhne v nejužším místě se zaškrtí rozdělí se jádro na dvě části rozdělí na dvě dceřinné buňky Nevýhodou je nerovnoměrné rozdělení jaderné hmoty! Vyskytuje se u starých a nemocných buněk!
Nepřímé dělení - mitóza Mitotické dělení má 4 fáze :1. profáze 2. metafáze 3. anafáze 4. telofáze zajišťuje rovnoměrné předání genetické informace dceřinným buňkám v dceřinných jádrech zůstává zachován stejný počet chromozomů
Redukční dělení - meióza Redukčním dělením vznikají pohlavní buňky, které mají pouze polovinu genetického materiálu. Mateřská buňka má 2n chromozomů, dceřiné musí mít pouze n chromozomů, tedy polovinu počtu. Původní počet 2n chromozomů se obnoví až splynutím dvou gamet (pohlavních buněk) v průběhu oplození.
KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Co je to buňka? 2. Která věda se zabývá studiem buňky? 3. Jak vznikají buňky? 4. Uveď rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou. 5. Kdy a kde probíhá fotosyntéza? 6. Které organické a anorganické látky znáš? 7. Jaký význam má pro buňku buněčná stěna? 8. Co ovlivňuje v buňce jádro? 9. Mitochondrie buňce umožňují? 10. Které typy dělení buňky znáš? 11. Jaké buňky vznikají redukčním dělením?
VYPRACOVÁNÍ 1. Základní stavební a funkční jednotka živé hmoty. 2. Studiem buňky se zabývá cytologie. 3. Buňky vznikají dělením buněk. 4. Rostlinná a živočišná buňka se liší ve stavbě a způsobu výživy. 5. Fotosyntéza probíhá v zelených rostlinách za účasti slunečního záření. 6. Anorganické, látky jsou H2O, CO2, organické jsou cukry 7. Buněčná stěna buňku chrání, udržuje její tvar, umožňuje styk s okolím 8. Jádro řídí život buňky a podílí se na dělení buňky. 9. Mitochondrie se v buňce podílí na dýchání. 10.Dělení buňky: přímé, nepřímé, redukční. 11.Redukčním dělením vznikají pohlavní buňky.