A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Obsahuje části obcí: Dolní Dobrouč, Horní Dobrouč Kód části obce PRVK: 3611.5313.022.01 Název obce: Dolní Dobrouč Kód obce (IČOB): 02891 (580121) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1287 (5313) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: 53131 Název OPOU2: Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Dolní Dobrouč A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Horní Dobrouč 580121 Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) V obci Dolní Dobrouč (350-390 m n.m.) žije 2 164 trvale bydlících obyvatel a 330 rekreantů. Ve výhledu k roku 2015 se uvažuje s 2 300 trvale bydlícími obyvateli a 350 rekreanty. Část obce leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území Dolní Dobrouč zasahuje Přírodní park Orlice a OP vodního zdroje 1. a 2. stupně Dolní Dobrouč a OP vodního zdroje Dolní Dobrouč CPN. Obec má střední věkový průměr obyvatel (35,9 let), pracovní příležitosti se nacházejí v obci a mimo obec. V Dolní Dobrouči je 608 nemovitostí (z toho 38 chalup) a 45 chat. Do roku 2 015 se předpokládá výstavba 10 RD. Průmyslové a zemědělské podniky v obci: - SILYBA a.s. - zemědělská výroba (90 zaměstnanců) - CPN a.s. - kosmetické přípravky (40 zaměstnanců) - BRASTAN s.r.o. - výroba vestavěných skříní (15 zaměstnanců) - U.S.SPA s.r.o. - výroba masážních van (17 zaměstnanců) - OEZ Letohrad s.r.o. - elektrosoučástky (90 zaměstnanců) V Horní Dobrouči (370-410 m n.m.), části obce Dolní Dobrouč, žije 257 trvale bydlících obyvatel a 70 rekreantů. Ve výhledu k roku 2 015 se uvažuje s 250 trvale bydlícími obyvateli a 100 rekreanty. Část sídelní jednotky leží v CHOPAV Východočeská křída. Horní Dobrouč má střední věkový průměr obyvatel (35,4 let), pracovní příležitosti se nacházejí mimo obec. V Horní Dobrouči nejsou průmyslové ani zemědělské podniky. V Horní Dobrouči se nachází 86 nemovitostí (z toho 23 chalup) a 0 chat. Do roku 2 015 se předpokládá výstava 2 RD. C. PODKLADY 3611.5313.022.01 Dolní Dobrouč 02891 580121 Dotazník k PRVKÚC Informace OÚ Dolní Dobrouč Informace VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. do roku 2005 Provozní řád vodovodu Povolení k odběru podzemních vod Realizační projekt OP vodního zdroje Dolní Dobrouč (12/2000) Stránka 1 z 5
Kanalizační řád Povolení k vypouštění odpadních vod D. VODOVODY D.1 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Vodovod - současný stav Vlastníkem a provozovatelem vodovodu Dolní Dobrouč je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele, průmysl a ostatní odběratele v obci Dolní Dobrouč a sídelní jednotce Horní Dobrouč a části Valdštejn. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel: 2 356 - z toho v Dolní Dobrouči: 2 133 - v Horní Dobrouči: 206 - ve Valdštejně (část obce Hnátnice): 15 Počet zásobovaných rekreantů: 100 - z toho v Dolní Dobrouči: 60 - v Horní Dobrouči: 40 - ve Valdštejně: 0 Vodovod byl uveden do provozu v roce 1971. Voda z čerpací stanice vrtu DO - 1 je čerpána přes spotřebiště do místa, odkud: - pokračuje výtlačný a zásobní řad do vodojemu NTP. Vodojem NTP zásobuje část Dolní Dobrouče po přečerpávací stanici a Valdštejn. - pokračuje výtlačný a zásobní řad z litiny do akumulace u přečerpávací stanice, odkud je voda čerpána do vodojemu VTP. Vodojem VTP zásobuje část Dolní Dobrouče a Horní Dobrouč. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody je zvodeň, jejímž kolektorem jsou permské písčité sedimenty hydrogeologického rajonu 521 Poorlická brázda v prostoru dílčího přirozeného odvodnění v údolí Tiché Orlice. Popis jímacího objektu: Skupinový vodovod Dolní a Horní Dobrouč využívá podzemní vody jímané vrtem DO-1 Valdštejn, vyhloubeného na levém břehu Tiché Orlice v roce 1974 v rámci regionálního hydrogeologického průzkumu struktury poorlického permu, prováděného n.p. Stavební geologie Praha. Vrt je po technických úpravách 118 m hluboký, vystrojený ocelovými zárubnicemi průměr 245/191 mm, s perforovanými úseky v etážích 9 až 56 m a 84 až 105 m. Hladina podzemní vody je napjatá, s pozitivní výtlačnou úrovní (přetok). Nad vrtem byla vybudována armaturní šachta (umístěná v zemním kuželu) a vedle ní objekt čerpací stanice. Vydatnost jímacího objektu: S ohledem na charakter zdroje a místní režim podzemních vod byla při předání objektu k užívání stanovena využitelná vydatnost 15 l/s, při maximálním snížení hladiny 5-6 m. Jakost vody: Základní charakteristiky jímané podzemní vody jsou následující: - reakce vody je zásaditá, pohybuje se v rozmezí ph 7,4 7,9, průměrně 7,57; - obsah rozpuštěných látek dosahuje průměrné hodnoty 308 mg/l (stanovený rozptyl činí 208 340 mg/l). Z kationtů vysoce převládá vápník Ca2+ (1,88 mmol/l) nad hořčíkem Mg2+ (0,15 mmol/l), vyšší je podíl draslíku K+ (0,47 mmol/l). Z aniontů se uplatňují především hydrogenuhličitany HCO3-2,61 mmol/l), méně sírany SO42- (0,38 mmol/l), minimální je obsah chloridů Cl- (0,21 mmol/l). Z antropogenních iontů obsahuje voda vysoký podíl dusičnanů NO3- (0,61 mmol/l); - hodnota ukazatele chemické spotřeby kyslíku manganistanem, charakterizující obsah oxidovatelných organických látek, je ve všech stanoveních velmi nízká, s minimálními výkyvy (CHSKMn = 0,24 0,72 mg/l O2); - aktuální koncentrace dusičnanů v roce 2003 činila 38 mg/l. Přestože pro hodnocení vývoje obsahu tohoto nejčastěji sledovaného toxikologického ukazatele byly k dispozici pouze kusé údaje z několika časových období, které jsou výstupem různých laboratoří, lze říci, že přibližně do poloviny devadesátých let byl trend jednoznačně stoupající, dnes stagnující až slabě klesající; - významný pro jakost jímaných vod je obsah železa, který je v posuzovaných podzemních vodách velmi nízký (Fe = 0,01 0,12 mg/l); - ze složek speciálního rozboru byla v minulosti dvakrát stanovena vyšší koncentrace hliníku (obě stanovení v roce 1994), v novém rozboru nepřesáhla meze citlivosti analytické metody 0,05 mg/l; - jednorázově byla ve stopovém množství zjištěna přítomnost organických látek typu chlorovaných eténů (1,8 µg/l trichlorethylenu v roce 1994), mající s největší pravděpodobností souvislost s dokumentovanou kontaminací horninového prostředí a podzemních vod v oblasti Letohradu; - objemová aktivita radonu je obvykle slabě zvýšená (5,5 12 Bq/l 222Rn); - voda je pravidelně mikrobiologicky nezávadná (ojediněle zjištěné enterokoky považujeme spíše za chybu při odběru Stránka 2 z 5
vzorků). Celkově hodnotíme aktuální jakost podzemní vody jímané vrtem DO-1 Valdštejn jako vyhovují vyhlášce č. 252/2004 Sb. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1. Povolení k odběru vody a ochranná pásma: Rozhodnutí: ŽP/12250/2000/2318-Vo/137 ze dne 16. 03. 2001 Množství: 8 l/s, 117 000 m3/rok Platnost: do 31. 12. 2007 OP: 1. stupně Platnost: na dobu neurčitou Úprava vody - současný stav Voda je k pitným účelům používána bez úpravy. Hygienicky je zabezpečována dávkováním koncentrovaného roztoku chlornanu sodného do potrubí v čerpací stanici dávkovačem typu MAGDOS JESCO a do zásobního potrubí ve vodojemu vyššího tlakového pásma se dávkuje SAVO dávkovačem typu MAGDOS JESCO. Doprava vody - současný stav Čerpací stanice vrtu DO-1-1 + 0: - je osazeno ponorné čerpadlo typu U-BN-2a/VI (Q = 7,2 l/s, H = 63 m) Přečerpávací stanice pod pilou - 2 + 0: - je osazeno horizontální čerpadlo typu 50-CVX/II-00 (Q = 7 l/s, H = 60 m) - je osazeno horizontální čerpadlo typu VN-1/VI (Q = 1,5 l/s, H = 60 m) Vodojemy - současný stav Vodojem starý u lyžařského vleku (NTP): - zemní jednokomorový o objemu 200 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1971. Zásobuje část Dolní Dobrouče po přečerpávací stanici a Valdštejn. Max hladina není známá. Dno vodojemu není známo. Vodojem nový nad kostelem (VTP): - zemní dvoukomorový o objemu 500 m3 (2 x 250 m3). Je dotován z přečerpávací stanice pod pilou. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1990. Zásobuje horní část Dolní Dobrouče a Horní Dobrouč. Max hladina není známá. Dno vodojemu není známo. Vodovodní síť - současný stav Celková délka vodovodní sítě Dolní Dobrouč bez přípojek činí 19,745 km. Počet přípojek: 535 ks z rpe 6/4" v celkové délce 5,350 km Požární voda - zajištěna z vodovodu Zhodnocení současného stavu Množství vody ve vodním zdroji je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita vody je po hygienickém zabezpečení v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly a v souladu s vyhláškou č. 428/2001 Sb., o radiační ochraně. Rizikový je však obsah dusičnanů. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů odpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí. Vodovod není zaveden do všech částí zásobované obce (část Kočtiny). Vodovod je napojen na centrální dispečink provozovatele vodovodu. Individuální zásobování vodou Obyvatelé nenapojení na vodovod využívají vodu z domovních studní, jedná se o cca 82 trvale bydlících obyvatel a 300 rekreantů Dolní a Horní Dobrouče. Významnější odběratelé vody Název subjektu // Zdroj vody: vodovod, vlastní // Odběr 1999 (m3/rok) // Odběr 2000 (m3/rok) // Odběr 2015 (m3/rok) // Poznámka SYLIBA a.s. // vlastní // 47 300* // 47 300* // - // vlastním zdrojem je vrt D-1 SYLIBA a.s. // vlastní // 15 500* // 15 500* // - // CPN a.s. // vlastní // 66 000* // 66 000* // - // vlastním zdroje je vrt DO-2 OEZ Letohrad s.r.o. // vodovod // 838 // 860 // - // 58 m3 se bere z potoka * údaje byly převzaty z povolení vodohospodářského orgánu Stránka 3 z 5
D.2 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. do roku 2005: 1) Doplnění vodovodní sítě v prostoru za Obecním úřadem z PVC 160 mm v délce 0,015 km, kde byla část řadu při výstavbě prodejny svévolně odstraněna a tím přerušen okruh realizováno v roce 1999 2) Systematická výměna nefunkčních uzávěrů na řadech, hydrantů na jednotlivých větvích a osadit v kritických místech kalosvody (14 ks šoupat DN 80-200, 4 ks podzemních hydrantů) Celkový pohled VaK Jablonné nad Orlicí, a.s.: - stavební rekonstrukce vodojemu z roku 1971 Vyjádření starosty obce - dle starosty obce existuje studie z roku 1999 navrhující připojení části Kočtiny (cca 31 trvale bydlících obyvatel) na vodovod Dolní Dobrouč, náklady na připojení by činily cca 1 mil. Kč. Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku podmíněně vyhovující jakosti vody (rizikový obsah dusičnanů) ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, navrhujeme vybudování nového jímacího objektu vodního zdroje o hloubce 80 m, zachycující permskou zvodeň v místě její nižší zranitelnosti mimo údolí Tiché Orlice. Úprava vody: S ohledem na jakost vody navrhujeme zachování současného stavu, kdy je voda ve vodovodní síti pouze hygienicky zabezpečována chlorací. Doprava vody: V důsledku změny současného stavu dopravy vody navrhujeme realizovat novou čerpací stanici o Q = 10 l/s a H = nad 60 m. Vodojemy: V důsledku nevyhovujícího technického stavu starého vodojemu navrhujeme jeho stavební rekonstrukci. Kapacita vodojemů zaručí minimálně 60 % zabezpečenost maximální denní potřeby vody v roce 2015. Všechna výše uvedená navrhovaná opatření jsou navržena k realizaci v letech 2008 až 2009. Vodovodní síť: Současný stav vodovodní sítě je vyhovující a s výjimkou běžných oprav se nenavrhují žádné změny. S ohledem na změnu koncepce v zásobování vodovodu navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2008 až 2009 o výtlačný řad PVC DN 100 o délce 0,6 km s napojením na stávající výtlačné potrubí. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2011 až 2015 o řady PVC DN 100 o celkové délce 3,6 km. D.3 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Jelikož obec Dolní Dobrouč nemá vlastní náhradní zdroj pitné vody, v případě havárie na jímacím objektu DO-1 Valdštejn bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno dovozem pitné vody cisternami z nejbližšího veřejného vodovodu s kapacitně dostatečnými zdroji, tj. ze skupinového vodovodu Lanškroun; konkrétně z obce Petrovice (dovozová vzdálenost cca 3 km). Totéž se týká větších poruch nebo havárií na vodovodním systému. V obou případech budou pro nouzové zásobování využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. E. KANALIZACE A ČOV E.1 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Kanalizace - současný stav V obci Dolní Dobrouč byla v roce 2010 v souladu s návrhrm PRVK dpobudována soustavná kanalizace s napojením na novou centrální ČOV. K odkanalizování obce byly částečně využity i stávající kanalizační stoky. Odpadní vody jsou svedeny na novou centrální ČOV pro 1600 EO. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do recipientu Dobroučka. Zkušební provoz byl povolen do 30. 11. 2011. V sídelní jednotce Horní Dobrouč není vybudovaná soustavná kanalizační síť. Jsou zde realizovány dílčí stoky jednotné kanalizace odvádějící splaškové odpadní vody a dešťové vody do recipientu Dobroučka. Produkované odpadní vody jsou do kanalizace vypouštěny převážně přes septiky u jednotlivých nemovitostí. Vlastníkem a provozovatelem je Obec Dolní Dobrouč. V Horní Dobrouči není centrální ČOV. Je zde vybudováno cca 61 ks septiků - odpadní vody od 100 trvale bydlících obyvatel jsou vypouštěny do vod povrchových a od cca 97 trvale bydlících obyvatel a 50 rekreantů jsou zasakovány. Stránka 4 z 5
Je zde vybudováno cca 25 ks jímek na vyvážení (napojeno 60 trvale bydlících obyvatel a 20 rekreantů). Odpadní vody z jímek (napojeno 80 obyvatel) jsou vyváženy na pole do vzdálenosti 2 km. E.2 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Dle vyjádření Obce Dolní Dobrouč - je nutná oprava kanalizace v délce cca 1,000 km. Navrhované řešení Dolní Dobrouč: Navrhujeme prohlídku stávající kanalizační sítě. Její případné využití pro navrhované koncepční řešení odvedení odpadních vod je podmíněno dobrým stavebně-technickým stavem. Na základě získaných informací lze předpokládat, že kanalizace, která byla budována v akcích Z, o velkých vnitřních průměrech (nad DN 500) a vysokém stáří, nebude stavebně a technicky vyhovovat požadavkům na nepropustnost, a to i ve vztahu k přítokům balastních vod. V případě nevyhovění stávající kanalizace požadavkům ČSN 756114 (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení bude této kanalizace využito k odvedení srážkových vod. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. Navržena je výstavba splaškové kanalizace PVC DN 250, 300 o celkové délce 7,5 km, PVC DN 400 o délce 2 km a 6 ks OK s odvedením odpadních vod od všech obyvatel obce na novou centrální mechanicko-biologickou ČOV pro 2500 obyvatel. Výstavba kanalizace je navržena v letech 2008 až 2010, výstavba ČOV v letech 2009 až 2010. Zbývající volné kapacity centrální ČOV Dolní Dobrouč bude využito pro likvidaci splaškových odpadních vod ze svozu z jímek z obcí a sídelních jednotek Horní Dobrouč, Lanšperk, Hnátnice, Žampach, Hlavná. Obdobně bude využita volná kapacita kalového hospodářství pro stabilizaci kalu z lokálních ČOV, DČOV a septiků z obcí a sídelních jednotek Horní Dobrouč, Lanšperk, Hnátnice, Žampach, Hlavná. Horní Dobrouč: Pro sídelní jednotku není vzhledem k rozptýlené zástavbě ekonomicky výhodné budovat soustavnou kanalizační síť a centrální ČOV. Navrženo je pro část soustředěné zástavby vybudování lokálních ČOV a oddílné splaškové kanalizace k těmto ČOV. Navrhujeme 1 biologickou aktivační nebo duální anaerobně-aerobní ČOV pro 1 x 150 obyvatel a gravitační splaškovou kanalizaci PVC DN 250 o celkové délce 1,66 km. Kanalizace a lokální ČOV jsou navrženy k vybudování po roce 2015. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. Dolní a Horní Dobrouč: Doporučujeme mechanicko biologické čistírny s nízko nebo středně zatěžovanou aktivací s úplnou nebo částečnou aerobní stabilizací kalu, aktivace s jemnobublinnou aerací s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a separací kalu v dosazovací nádrži. Výstupní garantované parametry musí splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Odtoky z ČOV budou zaústěny do Dobroučky. Odpadní vodu od zbývajících obyvatel navrhujeme likvidovat na rekonstruovaných stávajících nepropustných jímkách na vyvážení a v nově vybudovaných jímkách, ve stávajících septicích doplněných zemními filtry tak, aby vyhověly ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenského a kanalizačního zařízení, u septiků musí výstupní garantované parametry splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Další alternativou je výstavba domovních biologických aktivačních nebo duálních anaerobněaerobních ČOV. Odpadní vody z jímek a kaly ze septiků a DČOV budou odváženy k likvidaci na novou centrální ČOV Dolní Dobrouč. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: - na ČOV - 2322 - na DČOV - 76 - na septiky se zemním filtrem - 76 - na jímky - 76 AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: 3.5.2012 aktualizace kar ty obce 2010 Stránka 5 z 5