Jak se dívat na potenciální výskyt PAB (paratuberkulóza skotu) ve svém chovu masného skotu Cunkov 17.2.2017 MVDr. Břetislav Pojar
Pohled na paratuberkulózu skotu je zdánlivě jednoduchý A. Onemocnění probíhá skrytě, nezkušený chovatel nepozná,jakému problému je vystaven B. Mnoho chovatelů má podezření, že se v jejich chovu toto onemocnění vyskytuje, ale odmítají problém diagnosticky vyloučit nebo potvrdit C. Ve většině případů si onemocnění do chovu přineseme cíleně sami svojí nekázní (přenos zvolně žijící zvěře na skot není uváděn opačně ano )
Co je paratuberkulóza skotu? A. Původcem onemocnění je velmi odolná bakterie Mykobacterium avium paratuberculosis - MAP - přežívající v prostředí až 120 týdnů B. PAB je obtížně diagnostikovatelné bakteriální onemocnění zejména skotu a ovcí, vnímavá jsou i jiná zvířata včetně některých šelem a člověka (? ) C. Vizuálně ani klinickým vyšetřením stáda neodhalím skutečný počet postižených (tj. nakažených) jedinců ve stádě D. Kromě (nebo spíše bez!!!) exaktního laboratorního vyšetření nejsem schopen odhadnout, jak na tom z hlediska PAB moje stádo je (MVDr. Pavel Barták SVÚ Jihlava)
Laboratorní vyšetření je u PAB základem diagnostiky. E. Původce vyvolává neléčitelné a nevyléčitelné onemocnění skotu!!! F. Základním klinickým příznakem je vodnatý průjem s intenzivním hubnutím při zachovaném příjmu potravy. Zvíře hyne na vyčerpání. G. Hlavní cestou výskytu nákazy v ČR byly zdravotně negarantované nákupy ze zahraničí (zejména Francie)
Mám li onemocnění, které nelze léčit a nejsem schopen ho v prvním momentu vstupu sám rozpoznat, musím se mu pokusit vyhnout. Mám li zabránit vstupu onemocnění do stáda, musím znát základní cesty přenosu. Způsob chovu masného skotu má všechna teoretická negativa, která vedou k intenzivnímu rozvoji nákazy.
Cesty přenosu infekce A. Nákaza je perorální B. Zvíře se infikuje krmivem, znečištěným vodním zdrojem, důležité jsou kontaminované pastviny, v zimovišti znečištěné stelivo C. Základním prvkem přenosu je infekce z krávy na tele prostřednictvím mleziva a mléka, kontakt telat s nakaženými kravami v silně infekčním prostředí D. Obecně jsou mladá zvířata k nákaze nejvnímavější infekce v mladém věku je nejnebezpečnější!
Predispoziční momenty, které určují vývin nákazy ve zvířeti A. Věk B. Velikost infekční dávky C. Stresové faktory D. Obecně individuální odolnost jedince E. Problém je dlouhá inkubační doba onemocnění i 2 roky
Rozvrstvení zvířat ve stádě, ve kterém se vyskytují různá stádia onemocnění paratuberkulózou A. Zdravé zvíře B. Nosič onemocnění, u kterého se neprojevují klinické příznaky C. Klinicky nemocné zvíře
1/9 8/9
Základní stádo Paratuberkulosa skotu Příklad Farmy skotu Zdravé zvíře Jalovice Klinicky nemocné Skrytě nemocné Suchařky OMD Teletník Výkrm
Špetka legislativy A. EU se staví k PAB jako k nákaze, která způsobuje zanedbatelné ekonomické škody B. PAB není v zemích EU považovaná za antropozoonózu C. Jediná země v EU, kde je PAB nákaza povinná hlášení, je ČR
Eradikace nákazy pod jednoduchými body se skrývá u masného skotu soubor organizačně č ě téměř neřešitelných ř opatření
Základní postupy při eradikaci PAB A. Odběr biologického materiálu laboratorní vyšetření krve, trusu možno v rámci odběru krve na kontrolu zdraví, odčervení vakcinací a odstavu telat t B. Vyhodnocení brakace opakované vyšetření brakace-opakované vyšetření C. Chovatelské opatření pro snížení, případně odstranění infekčního tlaku (? )
Základní časové údaje pro vyšetřování, které jsou základem pro účinný způsob ozdravení od PAB A. Vyšetření všech zvířat nad 1,5 r. stáří vyřazení pozitivních zvířat B. Opakování vyšetření za 6 měsíců vyřazení pozitivních zvířat metody vyšetření MVDr. Barták
Co jsem schopen (neschopen) u masného skotu udělat, pokud jsem zjistil, že mám tuto nákazu ve svém chovu (rozdíly oproti mléčnému skotu) 1. Mohu účinně sanovat zimoviště v době sezony telení? 2. Jak účinně sanovat pastviny (mohu si dovolit určité pastviny nevypásat a k čemu mi to bude)? 3. Lze pasterovat mléko pro masná telata (příp. dávat náhražku mleziva )? 4. Jak oddělím tele od krávy bezprostředně po porodu, kdy kráva intenzivně vylučuje zárodky?
5. Je k dispozici systém, abych telata krmil náhradním mlezivem? 6. Mohu vůbec telata bezprostředně po narození přemístit ze silně infikovaného zimoviště? 7. Mohu zabránit mladým zvířatům, obzvláště v zimním a předjarním období, ve styku s infikovaným a promořeným prostředím? 8. Mohu zabránit obtížným a stresujícím přesunům v rámci manipulace se stádem?
NEMOHU ZPRAVIDLA ÚČINNĚ PROVÉST ANI JEDNO ZE ZÁKLADNÍCH RAZANTNÍCH OPATŘENÍ, ANI NE TO, KTERÉ JE REALIZOVATELNÉ U MLÉČNÉHO SKOTU
Vyhodnocení možnosti nakažení zvířat podle matematického výpočtu pravděpodobnosti infekce: 1. Pravděpodobnost nakažení plodu intrauterinně závislé od stupně infekce matky. Pohybuje se od 0,5 50 % 2. Pravděpodobnost infekce během porodu je závislá na skutečnosti, je li veden porod individuelně a v hodně kvalitních hygienických podmínkách. Základem rizika je infekciozita matky. U individuálního porodu je to okolo 2,5%, je- li matka zdravá. Při skupinovém telení, není-li tele od matky odebráno, je pravděpodobnost nakažení 10-95%.
3. Kolostrální infekce v případě silné infekciozity u matky 100%, u okamžitého oddělení telete od matky při použití náhradního kolostra je to 0% 4. U mléka je to 0% pouze u mléčné náhražky 5. Vliv kontaminovaného prostředí je dán četností kontaktu kt mezi zvířaty v přímé závislosti na organizaci chovu (zimoviště, volná pastva) 6. Shrneme li jednotlivé body, jde o délku pobytu krav s telaty po porodu a zoohygienické podmínky při ustájení a telení zvířat
Jedinou opravdu jednoduchou cestou je snaha o intenzivní filtr pro jakékoliv nákupy a přesuny zvířat do mého stáda A. Nekupovat zvířata, aniž bych je následně neumístil do karantény a řádně nevyšetřil lepší je osobní znalost chovu odkud přemisťuji B. Býk je můj,ať si soused koupí svého C. Nepůjčuji nikomu a nepůjčuji si od nikoho techniku na převozy ( zvláště ne hodně mladá zvířata ) D. Společná pastva zvířat od různých chovatelů je z tohoto hlediska nepřípustná.