Ryby v hydricky rekultivovaných důlních jamách předpoklad vysoké kvality vody a potenciál socio-ekonomického rozvoje J. Peterka, J. Kubečka Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v.v.i. konference ReRegions 2007
Hydrická rekultivace důlních jam: - přírodě blízký, ekonomicky přijatelný = perspektivní způsob rekultivace... - v plánu 8 jezer (2 již napouštěné) rozlohy stovek hektarů, objemu desítek miliónů metrů krychlových vody... - rybí společenstvo zcela nedílnou složkou ekosystému... jeho vytvoření nelze rozumnými prostředky zabránit
Vývoj rybího společenstva: Kubečka (1993), Persson et al. (1991)...
Vývoj rybího společenstva: Kubečka (1993), Persson et al. (1991)...
Vývoj rybího společenstva: Kubečka (1993), Persson et al. (1991)...
Vývoj rybího společenstva: pozitivní vs. negativní role ryb Kubečka (1993), Persson et al. (1991)...
Vliv ryb na ekosystém: Hrbáček et al. (1961), Brooks & Dodson (1965)...
Vliv ryb na ekosystém: Hrbáček et al. (1961), Brooks & Dodson (1965)...
Vliv ryb na ekosystém: Hrbáček et al. (1961), Brooks & Dodson (1965)...
Vliv ryb na ekosystém: Hrbáček et al. (1961), Brooks & Dodson (1965)...
Vliv ryb na ekosystém: Hrbáček et al. (1961), Brooks & Dodson (1965)...
Vliv ryb na ekosystém: Hrbáček et al. (1961), Brooks & Dodson (1965)...
Vliv ryb na ekosystém: Hrbáček et al. (1961), Brooks & Dodson (1965)...
Kvalita vody v hydr. rek. důlních jamách: - ve většině případů velice vysoká kvalita vody (oligotrofie)... - dána nízkým resp. jednorázovým a následně omezeným přísunem živin během napouštění nádrže (tzv. limitace zdola) a dále hloubkou a stratifikací nádrže (vazba do sedimentu)... - přesto není možné roli ryb opomíjet, zejména díky značné jedinečnosti každého vodního tělesa a účasti řady obtížně predikovatelných faktorů... - i v případě nádrží s potenciálně vysokou kvalitou vody existují pádné důvody pro manipulaci jejich rybími obsádkami...
Předpoklady zdárného ovlivnění r. o.: - zásadní včasná znalost stavu rybí obsádky a monitorování jejího vývoje... - v průběhu napouštění jezera ovlivnění méně nákladné a snáze proveditelné, naopak po vytvoření stabilního stavu v takto velkých a objemných útvarech naopak extrémně nákladné až nerealizovatelné (Seďa a Kubečka 1997) - bezpodmínečně nutný kvalifikovaný reprezentativní odhad druhového složení a početnosti rybího společenstva...... komplexní průzkum
Komplexní průzkum: - technicky a časově velmi náročná záležitost, spočívající v provzorkování všech podstatných habitatů nádrže...
Komplexní průzkum: - technicky a časově velmi náročná záležitost, spočívající v provzorkování všech podstatných habitatů nádrže...
Komplexní průzkum: - technicky a časově velmi náročná záležitost, spočívající v provzorkování všech podstatných habitatů nádrže... Výpočet ploch a objemů jednotlivých zkoumaných habitatů jezera Chabařovice v roce 2006. Habitat litorál, 1-3 m horní svah, 4-6 m střední svah, 6-9 m spodní svah, 10-13 m ploché dno, 13-16 m horní volná voda, 0-4,5 m střední volná voda, 5-9,5 m Celkem Horní kóta [m n. m.] 137 134 131 128 124 135 130 Dolní kóta [m n. m.] 134 131 128 124 121 130 123 Plocha [ha] 19,9 26,8 51,7 70,1 21,5 160 145 Tloušťka vrstvy [m] 2 2 2 2 2 max. 5 max. 7 Objem vrstvy [m3] 398 000 536 000 1 034 000 1 402 000 430 000 8 159 200 4 353 631 16 312 831 % objemu 2,44 3,29 6,34 8,59 2,64 50,02 26,69 100
Komplexní průzkum: ÚN Římov
Komplexní průzkum: - technicky a časově velmi náročná záležitost, spočívající v provzorkování všech podstatných habitatů nádrže...... s využitím většího množství lovných prostředků...
Komplexní průzkum: sonarový průzkum (D+N)
Komplexní průzkum: sonarový průzkum (D+N)
Komplexní průzkum: sonarový průzkum (D+N) vlečné sítě (N)
Komplexní průzkum: sonarový průzkum (D+N) vlečné sítě (N)
Komplexní průzkum: sonarový průzkum (D+N) vlečné sítě (N) zátahové sítě (N)
Komplexní průzkum: sonarový průzkum (D+N) vlečné sítě (N) zátahové sítě (N)
Komplexní průzkum: sonarový průzkum (D+N) vlečné sítě (N) zátahové sítě (N) tenatní sítě (N)
Komplexní průzkum: sonarový průzkum (D+N) vlečné sítě (N) zátahové sítě (N) tenatní sítě (N)
Komplexní průzkum: sonarový průzkum (D+N) vlečné sítě (N) zátahové sítě (N) tenatní sítě (N)
Komplexní průzkum: - technicky a časově velmi náročná záležitost, spočívající v provzorkování všech podstatných habitatů nádrže...... s využitím většího množství lovných prostředků...... a v následném odhadu složení rybí obsádky váženým způsobem s použitím relativní významnosti jednotlivých habitatů a relativní početnosti nebo biomasy ryb v nich (Kubečka a kol 2006, 2007)
nádrž CHABAŘOVICE: - 248 ha - 15 m, max. 22 m - mezotrofie - vývoj ichtyofauny sledován od 2002 (VÚV, od 2005 HbÚ)
adultní ryby 180 CPUE [kg/(1000 m2.noc)] aaaa biomasa 160 140 120 100 80 sumec štika bolen karas stříbřitý cejnek malý cejn velký hybrid perlín plotice ježdík candát okoun 60 40 20 0 2002 VÚV 2003 VÚV 2004 VÚV 2005 VÚV Rok 2005 HbÚ 2006 HbÚ
900 0+ ryby 800 CPUE [ks/100 m] aaa početnost 700 600 500 400 sumec štika bolen karas stříbřitý cejnek malý cejn velký hybrid perlín plotice ježdík candát okoun 300 200 100 0 2002 VÚV 2003 VÚV 2004 VÚV 2005 VÚV Rok 2005 HbÚ 2006 HbÚ
2,0 Biomasa násad [kg/ha] aaa násazování sumec štika bolen candát 1,5 1,0 0,5 0,0 2002 VÚV 2003 VÚV 2004 VÚV 2005 VÚV Rok 2005 HbÚ 2006 HbÚ
2,0 Biomasa násad [kg/ha] aaa násazování sumec štika bolen candát 1,5 1,0 0,5 0,0 2002 VÚV 2003 VÚV 2004 VÚV 2005 VÚV Rok 2005 HbÚ 2006 HbÚ
2,0 Biomasa násad [kg/ha] aaa násazování sumec štika bolen candát 1,5 1,0 0,5 0,0 2002 VÚV 2003 VÚV 2004 VÚV 2005 VÚV Rok 2005 HbÚ 2006 HbÚ
2,0 Biomasa násad [kg/ha] aaa násazování sumec štika bolen candát 1,5 1,0 0,5 0,0 2002 VÚV 2003 VÚV 2004 VÚV 2005 VÚV Rok 2005 HbÚ 2006 HbÚ
2,0 Biomasa násad [kg/ha] aaa násazování sumec štika bolen candát 1,5 1,0 0,5 0,0 2002 VÚV 2003 VÚV 2004 VÚV 2005 VÚV Rok 2005 HbÚ 2006 HbÚ
2,0 Biomasa násad [kg/ha] aaa násazování sumec štika bolen candát 1,5 1,0 0,5 0,0 2002 VÚV 2003 VÚV 2004 VÚV 2005 VÚV Rok 2005 HbÚ 2006 HbÚ
nasazování-přežívání
nasazování-přežívání problém?...
problém?...
problém?...
ekologický problém?...
ekologický problém?... další monitoring!
vizuální sledování elektrolov ekologický problém? --- další monitoring!
nádrž MOST-LEŽÁKY: - 311 ha (21,5 ha) - 22 m, max. 69 m - oligotrofie - průzkum 2006 - zatím bez ryb
nádrž MOST-LEŽÁKY: - 311 ha (21,5 ha) - 22 m, max. 69 m - oligotrofie - průzkum 2006 - zatím bez ryb - typologicky jezero "síhového" typu (Bauch 1955, 1966, Barthelmes 1993)
foto: M. Zacharda Coregonus maraena - síh maréna - zooplanktonofág
sího-pstruhový systém foto: M. Zacharda Salmo trutta m. lacustris - pstruh obecný jezerní f. potravně plastický predátor
sího-candátový systém foto: M. Zacharda Sander lucioperca - candát obecný - piscivor
Rybářské využití: - enormní tlak veřejnosti na tento způsob využití (sportovní, komerční)... - obsádky s vysokým podílem dravců obecně velmi atraktivní... - velká poptávka po revírech k provozování tzv. jezerního muškaření... - komerční rybolov 5-20 kg/ha z toho maréna cca 1 kg... k uživení rybáře 750 ha (Rümmler 2001)... spíše okrajová záležitost
Kritická fáze: - napouštění přivaděčem z Ohře a těsně po něm, kdy se zřejmě objeví široké spektrum rybích druhů, z nichž část bude mít tendenci k populační explozi (šikmé česle, drift juvenilních stádií) - teplota a chemické složení vody (chem. analýzy, lom Barbora - prům. 24, max. 60 m - letní hladinové teploty 16-17 C s maximem nepřekračujícím 25 C, u dna 5-6 C)
foto: M. Zacharda Oncorhynchus mykiss - pstruh duhový - piscivor
Nádrž Rutland Water (V. Británie): Duras (2006): - během vegetační sezóny 2-3 tis. ks týdně... - ročně cca 100 tis. ks (80ks/ha)... - ve velikosti 40 cm... - 70% odloveno sportovními rybáři - "put and take", zbytek plní biomanipulační funkci
foto: M. Zacharda Perca fluviatilis - okoun říční - adultní jedinci piscivorní
Rámcová směrnice vodní politiky EU: - návrat k přirozenému stavu (typově charakteristická a vysoká diverzita)... - funkční jezero lososového (sího-pstruhového) typu velmi žádoucí, jakožto referenční lokalita pro srovnávání a hodnocení ekologického stavu resp. potenciálu obdobných jezer a nádrží v České republice
Shrnutí: Nádrž(e) s vysokým podílem dravců, navíc s atraktivní lososovitou obsádkou, naplňující předpoklady jednak udržení vysoké kvality vody, a jednak vysokého ekologického potenciálu, a vhodná(é) k, v současnosti velmi žádanému, jezernímu muškaření, případně různým formám komerčního rybářství (zisk násad, zdroj regionální kulinářské speciality atd.), budou i ze socioekonomického hlediska a hlediska trvale udržitelného rozvoje regionu velmi perspektivní a veřejností velmi kladně hodnocené.
DĚKUJI ZA POZORNOST! OTÁZKY?