HYDROBIOLOGIE TEKOUCÍCH VOD VO1 TEKOUCÍ VODY

HYDROBIOLOGIE TEKOUCÍCH VOD VO1 TEKOUCÍ VODY 2 1

HYDROBIOLOGIE Věda zabývající se studiem vodní složky biosféry Hydros(voda) + Bios(život) Zaměřuje se na ekologické vazby VODNÍ TOK Sladkovodní ekosystém povrchových vod s jednosměrným pohybem vodní masy Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách vodní tok jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých; jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vodní tok je významný krajinný prvek chráněné před poškozováním a ničením využívají se tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce nikoliv jenom vodní proud, ale včetně jeho prostředí, jímž je koryto vodního toku a jeho břehy 4 2

VODA ZÁKLADNÍ PODMÍNKA ŽIVOTA Významné funkce vody: - součást živých organizmů - složka životního prostředí - f. krajinotvorná(eroze, abraze, krajinný ráz) - f. klimatickáa termoregulační(tvorba klimatu, tlumení teplotních výkyvů) - f. transportní(živin, organizmů, splavenin) - f. hospodářská(zemědělství, lesnictví, rybářství, vodní hospodářství) 5 PŘIROZENÝ KOLOBĚH VODY NA ZEMI Zdroj: https://water.usgs.gov/edu/watercycle.html 3

MALÝ VODNÍ CYKLUS 17.5.2018 Zdroj: Kravčík a kol. (2007) TERMOREGULACE 8 Zdroj: Huryna & Pokorný (2015) 4

TERMOREGULACE 9 Zdroj: Huryna & Pokorný (2015) VODNÍ TOK - KVANTITA Co ovlivňuje kvantitu vody ve vodních tocích? 1. podnebí (klima), počasí: atmosférické srážky, výpar 2. úpravy vodních toků: napřímení, opevnění, zatrubnění, protipovodňová ochrana 3. hospodaření v povodí: na zemědělské půdě: erozní ohrožení, vlastnosti půdy, zemědělská praxe, zemědělské odvodnění ( meliorace ) v lesích: způsob těžby, lesohospodářské odvodnění, odvodnění cestní sítě v urbanizovaném území: > odvodnění zpevněných ploch správa vodních toků: údržba nakládání s vodami: akumulace, energetika 10 5

ANTROPOGENNÍ OVLIVNĚNÍ- KVANTITA Ekologická rizika zrychlení povrchového odtoku => povodně & vysychání krajiny (vč. vodních ekosystémů) => snížení hladiny podzemních vod, nedostatek vody ovlivnění místního a regionálního klimatu Ekonomická rizika náprava škod po povodních investiční opatření (PPO, akumulace vod) cena pitné vody (méně kvalitních zdrojů, větší náklady na úpravu vody) 11 VODNÍ TOK - KVALITA Co ovlivňuje kvalitu vody ve vodních tocích? 1. podnebí, počasí (klima): atmosférické srážky, výpar 2. úpravy vodních toků: napřímení, opevnění, zatrubnění, protipovodňová ochrana 3. hospodaření v povodí: na zemědělské půdě: erozní ohrožení, zemědělská praxe, chemizace, zemědělské odvodnění ( meliorace ) v urbanizovaném území: > odvodnění zpevněných ploch správa vodních toků: údržba nakládání s vodami: akumulace, energetika 12 6

ANTROPOGENNÍ OVLIVNĚNÍ- KVALITA Ekologická rizika znečištění, degradace ekosystémů Ekonomická rizika dopady na rybářství, rekreaci, zdroje vody pro pitné účely Zdravotní rizika (pitná voda) požadavky na zdravotně nezávadnou vodu 13 ÚČEL PŘEDNÁŠKY Pochopit principy a souvislosti Uvědomit si: žijeme a pracujeme v komplexní realitě => mezioborové vazby i malé změny mohou způsobit změny v systému princip příčiny a následku Jen tak lze ochránit: člověka před nepříznivými přírodními vlivy (povodně, dlouhodobé sucho) ekosystémy (nejen vodní) a jejich funkce před antropogenními vlivy člověka před antropogenními vlivy 14 7

VODNÍ TOK JAKO EKOSYSTÉM ZÁKLADNÍ POJMY 15 ZÁKLADNÍ POJMY Ekosystém Sukcese Biotop Ekoton Biodiverzita Ekologická stabilita Ekosystémové služby 8

ZÁKLADNÍ POJMY EKOSYSTÉM= soubor organismů s jejich životním prostředím se všemi vzájemnými vztahy o Základní samostatná, existence schopná jednotka biosféry o Funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase 17 EKOSYSTÉM Typy ekosystémů o vodní limnické - sladkovodní marinní - mořské brakické o suchozemské o přechodové Složky vodních ekosystémů o kapalná voda o pevná dno, substrát o živá biota Změny ekosystémů o sukcese = přirozený vývoj v čase o periodické(opakující se) o neperiodické(náhlé, neopakující se) 18 9

ZÁKLADNÍ POJMY BIOTOP (habitat, stanoviště) = soubor vlivů vytvářející životní podmínky pro organismy o jednotka se stejnými fyzikálně-chemickými faktory o specifická společenstva o (např. v ekosystému stojatých vod: pelagiál, litorál, bentál) EKOTON = přechod dvou biotopů o zpravidla druhy obou biotopů => má vyšší biodiverzitu o (např. příbřežní zóny) 19 ZÁKLADNÍ POJMY EKOLOGICKÁ STABILITA = schopnost ekosystému odolávat vnějším tlakům -cizím faktorům, udržovat se bez podstatných změn po dobu jejich působení, nebo se do původního stavu vracet 20 10

ZÁKLADNÍ POJMY EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY = přínosy, které lidé získávají od ekosystémů mají vliv na životní úroveň lidí o o schopnost ekosystému poskytovat služby závisí na jeho ekologickém stavu příklady služeb vodních ekosystémů: zásobovací - zdroj potravy, vody, kyslíku, materiálů regulační - regulace klimatu, povodní, čištění vody kulturní - estetické, rekreační, vzdělávací, duchovní 21 22 PODMÍNKY V TEKOUCÍCH VODÁCH 11

MIKROHABITATY TEKOUCÍCH VOD ZÁKLADNÍ FAKTORY DETERMINUJÍCÍ ŽIVOT V TEKOUCÍCH VODÁCH Hlavní fyzikální faktory A) Proudění a rychlost vody => přísun zdrojů, odnos odpadu, odplavení podkladu, organizmů B) Charakter koryta toku => životní prostředí živočichů, úkryty před predátory či proudem C) Teplota vody => životní cykly, rychlost růstu, produkce,... Hlavní chemické faktory D) Rozpuštěný kyslík E) Živiny F) Nebezpečné látky Hlavní biotické faktory G) Břehová vegetace H) Vodní makrovegetace, dřevní hmota 24 12

A) PROUDĚNÍ A RYCHLOST VODY Jednosměrný pohyb vodní masy Různá distribuce rychlostí ve vodním toku: vertikální horizontální longitudinální 25 A) PROUDĚNÍ A RYCHLOST VODY Vertikální (hloubkový) profil průměrná rychlost vody v 40 % hloubky 26 13

A) PROUDĚNÍ A RYCHLOST VODY u dna hraniční zóna rychlost blízká nule tloušťka zóny závisí na: charakteru podkladu rychlosti vody (tenčí se s rostoucí rychlostí) různá tolerance distribuce organizmů 27 A) PROUDĚNÍ A RYCHLOST VODY hraniční zóna 28 14

A) PROUDĚNÍ A RYCHLOST VODY Horizontální (příčný) profil souvisí s hloubkou vody tvarem koryta charakterem substrátu nejvyšší rychlosti proudnice Longitudinální (podélný) profil změna rychlosti a průtoku v podélném profilu (viz. dále) 29 A) PROUDĚNÍ A RYCHLOST VODY Ovlivnění stanoviště: zrnitost substrátu morfologii koryta toku koncentraci rozpuštěného O 2 distribuci potravy distribuci plynů 30 15

B) CHARAKTER KORYTA TOKU Ovlivnění bioty: větší různorodost podkladu => vyšší diversita organizmů závisí na: stabilitě podkladu tvaru velikosti pórovitosti přítomností organického materiálu Kolmatace 31 B) CHARAKTER KORYTA TOKU Distribuce habitatů 32 16

B) CHARAKTER KORYTA TOKU Velikostní kategorie částic Velikostní kategorie Průměr částice mm Balvany >256 Potřebná rychlost nutná k transportu m/s Valouny 64-256 2-3 Oblázky 16-64 1,0-1,5 Štěrk 2-16 0,5-0,75 Písek 0,063-2 0,1-0,25 Prach 0,004-0,063 Jíl <0,004 33 B) CHARAKTER KORYTA TOKU Vliv na biotu početnost druhová pestrost druhová diverzita Habitat Abundance jedinci/m 2 Počet druhů Diversita Písek 920 61 1,96 Štěrk 1300 82 2,31 Valouny a oblázky 2130 76 2,02 Listí 3480 92 2,40 Detritus 5680 66 1,73 34 17

B) CHARAKTER KORYTA TOKU přirozené koryto vodního toku o dno o břehy o vinutí (trasa) => vysoká členitost => větší plocha povrchu více typů stanovišť úkryty rozmanité proudění 35 B) CHARAKTER KORYTA TOKU antropogenní vlivy opevnění břehů, dna => snížení členitosti napřímení toku => změna spádu zvýšená eroze v povodí => zanášení sedimentem zvětšení kapacity koryta toku => hloubková eroze ovlivnění průtoků => kolísání hladiny, rychlosti příčné překážky => vzdutí, migrační překážky odstraňování sedimentů 36 18

C) TEPLOTNÍ REŽIM Ve vodě žijí většinou poikilotermníorganizmy (teplota těla závislá na okolí) Rychlost růstu, životní cykly, produkce, dýchání Denní a sezónní oscilace Vnější vlivy (podzemní voda, ledovce, zastínění) Příčné změny teplot ve vodním toku Podélné změny teplot ve vodním toku 37 D) ROZPUŠTĚNÝ KYSLÍK aktuální koncentrace rozpuštěného O 2 se mění: o difúzí ze vzduchu závisí na: styčné ploše tlaku salinitě turbulenci teplotě o fotosyntetickou aktivitou závisí na: typu a množství organizmů délce a intenzitě osvětlení (maxima v pozdním odpoledni přesycení; minima v noci) dostatku živin 38 19

D) ROZPUŠTĚNÝ KYSLÍK Zvýšení fotosyntéza (vodní vegetace: makro-, mikro-) provzdušnění (peřeje ) Odčerpávání dýchání rozklad organické hmoty bakteriemi afotická (trofolytická) vrstva přítok vod s nízkým obsahem vzestup teploty Kyslíkový režim kritérium kvality vody vody s vysokým obsahem organických látek => vysoké BSK a CHSK => nedostatek rozpuštěného O 2 39 D) ROZPUŠTĚNÝ KYSLÍK Význam při samočištění vody Sedimentace Aerobní rozklad Anaerobní rozklad -uvolňování H 2 S, CO 2, CH 4 40 20

F) NEBEZPEČNÉ LÁTKY VE VODĚ ropné látky PCB, pesticidy disociované kovy tenzidy léčiva hormony, psychofarmaka, antibiotika parfémy mikroplasty soli mikropolutanty kumulativní efekt => ovlivňují kondici, mortalitu, chování, pohlaví, vodních organizmů G) BŘEHOVÁ VEGETACE Břehová vegetace ovlivní: zastínění teplotu a tím i produkci autotrofních organizmů množství alochtonních látek vstup do potravního cyklu průtok odlesnění zvyšuje průtok stabilizace kořenovým systémem morfologii koryta tvorba tůní díky padlým stromům Mění se v podélném profilu 42 21

DĚLENÍ BIOCENÓZY 43 DĚLENÍ BIOCENÓZY Podle: Velikosti Systematické dělení (taxonomie) Vztahu k substrátu Vazby na vodu Účasti v koloběhu látek = ekologické skupiny organismů 44 22

DĚLENÍ BIOCENÓZY PODLE VELIKOSTI Nekton Makroplankton >20 mm Mesoplankton 200 µm 20 mm Mikroplankton Nanoplankton (20)30 200(300) µm 2 20(30) µm Pikoplankton 0,2 2 µm Femtoplankton <0,2 µm DĚLENÍ BIOCENÓZY SYSTEMATICKÉ DĚLENÍ Salmo trutta Salmo Salmonidae Salmoniformes Actinopterygii Chordata Animalia.. 46 23

DĚLENÍ BIOCENÓZY VZTAH K SUBSTRÁTU Bentos = oživení dna Nekton = větší živočichové schopní vlastní lokomoce Neuston = organismy vodní blanky Pleuston = organismy žijící na hladině Plankton = organismy vznášející se ve vodě. 47 DĚLENÍ BIOCENÓZY VZTAH K SUBSTRÁTU Bentos = oživení dna Zoobentos Fytobentos 24

DĚLENÍ BIOCENÓZY VZTAH K SUBSTRÁTU Nekton = větší živočichové schopní vlastní lokomoce. DĚLENÍ BIOCENÓZY VZTAH K SUBSTRÁTU Neuston = organismy vodní blanky bakterie, řasy, korýšim, larvy vodního hmyzu Epineuston svrchní strana blanky Hyponeuston spodní strana blanky Chromulina rosanoffi. Culicidae Scapholeberis 25

DĚLENÍ BIOCENÓZY VZTAH K SUBSTRÁTU Pleuston = organismy žijící na hladině (rostliny, pavoukovci, hmyz). DĚLENÍ BIOCENÓZY VZTAH K SUBSTRÁTU Plankton = organismy vznášející se ve vodě Bakterioplankton Fytoplankton Proto(zoo) plankton Zooplankton. 26

DĚLENÍ BIOCENÓZY VAZBA NA VODU Temporární Hmyz, obojživelníci Permanentní Láčkovci, máloštětinatci, měkkýši, korýši, mechovky, houby, ryby DĚLENÍ BIOCENÓZY - ÚČAST V KOLOBĚHU LÁTEK Ekologické skupiny organismů: Producenti Konzumenti Destruenti. 54 27

ADAPTACE NA ŽIVOT V TEKOUCÍCH VODÁCH 55 A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU Anatomické adaptace Velikost těla Tvar těla Pevné přichycení k podkladu Specifické struktury a mechanizmy kombinace jak budou proudem ovlivněny Chování organizmů Druh Rychlost proudění (cm/s) 10 15 20 Hydropsyche instabilis 20% 48% 73% Plectrocnemia conspersa 72% 50% 4% 56 Hydropsyche Plectrocnemia 28

A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU VELIKOST TĚLA Určujícípro umístění organizmů v tekoucích vodách Drobní vblízkosti dna Velcí i ve vodním sloupci schopni odolávat ANATOMICKÉ ADAPTACE 57 A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU TVAR TĚLA Udržetse či vyhnout se proudu Hydrodynamický tvar kruhový až vejčitý příčný profil vpředu zúžený kladou menší odpor vůči vodě např. Baetidae, hadovité tělo např. Culicoidinae lososovitý typ -proudné úseky (A) vrankovitýtyp -dno tekoucích vod (B) cejnovitýtyp -volná voda pomalu tekoucích a stojatých vod (C) 58 29

A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU TVAR TĚLA- ZPLOŠTĚNÍ Laterální manévrovatelnost odolnost vůči proudu korýši Gammarus (blešivec) Dorzoventrální těsné přimknutí, či zalezou do těsných skulin kamenů a tak se vyhnou proudu jepice Heptagenia, Rhithrogena, Epeorus a Ecdyonurus pošvatky Perlaa Perlodes 59 Ploštice Aphelocheirus A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU POSTAVENÍ NOHOU laterální postavení nohou mohutné nohy holeně obráceny dopředu umožní zachycení a přitisknutí na hladký povrch široká plochá stehna jepice č. Heptageniidae: Ecdyonurus pošvatky č. Perlidae a Perlodidae 60 30

A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU PŘILNUTÍ K PODKLADU Stálé přilnutí k podkladu přisedlé zelené řasy(cladophora) -dlouhá splývající vlákna rozsivky tvořící hnědé povlaky, ruduchy vodní mechy r. Fontinalis a jiné v nejprudším proudu z konzumentů pevně přisedlé sladkovodní houbya mechovky 61 A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU SPECIFICKÉ STRUKTURY A MECHANIZMY Vznášivá (plankton) Pohybová a stabilizační Přichycovací a uchopovací Mechanicky ochranná Sběrná a filtrační 62 31

A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU SPECIFICKÉ STRUKTURY A MECHANIZMY - VZNÁŠIVÁ ZAŘÍZENÍ Snížení hustoty těla plynné vezikuly(řasy, larvy koreter) -vzdušné vaky ledvinovitého tvaru hydrostatický orgán, aktivně ovlivní objem vzduchu přiblížení hustotě vody vrstvy hlenu olejové krůpěje (Copepoda, Rotifera, Cyanobacteria, Diatoma) aerotopy buňky s obsahem vzduchu Cyanobacteria 63 A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU SPECIFICKÉ STRUKTURY A MECHANIZMY - VZNÁŠIVÁ ZAŘÍZENÍ Změna tvaru těla odchýlení od kulovitého tvaru nejmenší odpor vůči vodě trny a výběžky (Chlorophyta, Heliozoa, Rotifera) zpeřené brvy Rotifera(vířníci), Crustacea(korýši) 64 32

A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU SPECIFICKÉ STRUKTURY A MECHANIZMY - POHYBOVÁ A STABILIZAČNÍ ZAŘÍZENÍ Brvy, bičíky, panožky Protozoa, Euglenophyta apod. Tykadla(dvouvětevnáu perlooček) s brvami stabilizace: ostrý kýl v předu těla Daphnia Morfologické adaptace bentických organizmů 65 A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU SPECIFICKÉ STRUKTURY A MECHANIZMY -PŘÍSAVKY Dvoukřídlý hmyz Pijavice čel. Blephariceridae (přísalky) řád Hirudinea 66 33

A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU SPECIFICKÉ STRUKTURY A MECHANIZMY - PŘÍTLAČNÝ TVAR TĚLA Žábry a spodní část abdomenu Heptageniidae Epeorus Zvětšený první žberní plátek Heptageniidae Rhitrogena 67 A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU SPECIFICKÉ STRUKTURY A MECHANIZMY -VLÁKNA A ROURKY spec. hmota vtěle tekutá, ve vodě lepkavá záchranné lano, sítě, slepení schránek, rourek jemné, ale vysoce odolné v tahu pakomáři tubusy, rourky různého tvaru pro udržení se vproudu &chytání potravy & pro vývoj vajíček 68 34

A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU SPECIFICKÉ STRUKTURY A MECHANIZMY -VLÁKNA Dreissena polymorpha 69 A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU SPECIFICKÉ STRUKTURY A MECHANIZMY - SÍTĚ chrostíci např. Hydropsychidae, Polycentropodidae vytvoření sítě několik hodin velikost ok závisí na rychlosti proudu 70 35

funkce: stabilizační, mechanicky ochranná, sběrná a filtrační chrostícinapř. Glossosoma, Goeridae, Limnephilidae(např. Anabolia). 71 36

A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU SPECIFICKÉ STRUKTURY A MECHANIZMY - LEPKAVÝ SPODNÍ POVRCH Plži Ploštěnky 73 A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU CHOVÁNÍ Postavení vůči proudu minimalizacetření jepice -Heptageniidae, muchničky -Simuliidae, dvoukřídlí hmyz - Ceratopogonidae Přitisknutí k podkladu jepice Heptagenidae, pošvatky Roztažení ploutví, či žaber přitlačení k podkladu lepší hydrodynamika Heptagenia sp. Útěkmezi vegetaci (Baetis), do podkladu (Heptageniidae; Ameletus, Isonychiaa Paraleptophlebia) 74 37

A) VLIV PROUDĚNÍ NA BIOTU VYUŽITÍ PROUDĚNÍ KE SBĚRU POTRAVY sítě filtrační zařízení schránky 75 C) KYSLÍK ROZPUŠTĚNÝ DÝCHACÍ ORGÁNY o Celým povrchem těla (malé organizmy) o Tracheální systém (hmyz) přívěsky z polopropustných membrán (pro plyny), do nichž se rozvětvují vzdušnice 76 Tracheální žábry thorakální, koxální, rektální 38

C) KYSLÍK ROZPUŠTĚNÝ DÝCHACÍ ORGÁNY Žábry předožábří plži schránka uzavřena víčkemkyslík rozpuštěný ve vodě larvy obojživelníků ryby Plicní vaky plicnatí plži bohatě prokrvená stěna plášťové dutiny slouží jako plíce vynořují se nad hladinu doplnění zásoby kyslíku např. Lymneidae či Physidae 77 C) KYSLÍK ROZPUŠTĚNÝ KOMPENZACE NEDOSTATKU KYSLÍKU Krevní barvivo Hemoglobin máloštětinatci pakomáři perloočky plži obratlovci Anoxibiosa Chironomus Chaoborus Tubifex Hemocyanin rak škeble 78 39

C) KYSLÍK ROZPUŠTĚNÝ KOMPENZACE NEDOSTATKU KYSLÍKU Rychlost dýchání o částečně přizpůsobí koncentraci kyslíku (spíše ale stojaté či pomalu tekoucí vody) 79 C) KYSLÍK ROZPUŠTĚNÝ KOMPENZACE NEDOSTATKU KYSLÍKU Ventilační pohyby zvyšují průtok vody kolem těla a dýchacích orgánů Pohyb žaber-ephemerella, Ephemeradanica, Cloeonsp., Baetis sp. 80 40

C) KYSLÍK ROZPUŠTĚNÝ KOMPENZACE NEDOSTATKU KYSLÍKU Undulace -vlnění těla -zvýšení O 2 ve svých tunelech některé hrabavé druhy jepic žijící v chodbičkách, schránkatíchrostíci, minující larvy Dipter-čeledi Chironomidaea Orthocladiinae, pijavky 81 C) KYSLÍK ROZPUŠTĚNÝ KOMPENZACE NEDOSTATKU KYSLÍKU Pohyb konce těla- Oligochaeta: Tubifex, Limnodrilus 82 41

C) KYSLÍK ATMOSFÉRICKÝ Fyzikální plíce brouci 83 C) KYSLÍK ATMOSFÉRICKÝ Plastron ploštice Nephomorpha, č Aphelocheiridae Dýchací sifo ploštice č. Belostomatidae, Nepidae(sifodoplňuje vzduchovou bublinu 84 42

C) KYSLÍK ATMOSFÉRICKÝ Vzduchový zvon pavouci Plíce vyšší obratlovci 85 PODÉLNÝ PROFIL VODNÍCH TOKŮ 86 43

TEORIE ŘÍČNÍHO KONTINUA Krenál- prameny Rhitrál potoky a málé řeky Potamál- řeky epi- meta- hypo- 87 TEORIE ŘÍČNÍHO KONTINUA Sklon Zrnitostní složení dna Střední rychlost proudění Průtok Šířka toku Hloubka 88 44

TEORIE ŘÍČNÍHO KONTINUA River Continuum Concept Vannote et al. 1980 změna struktury a fungování říčních společenstev v úseku ústí lze predikovat 1) transformace CPOM/FPOM 2) změny struktury společenstva 3) proporcionalita funkčních trofických skupin 4) teplotní amplituda 5) produkce/respirace 89 ZONÁLNÍ KONCEPT Frič (1872) tzv. rybí pásma; Huet(1952) prakticky totéž o prameny a pramenné stružky (PR) - hypokrenon málo vody teplota dána pramenem - nezamrzá 2 45

ZONÁLNÍ KONCEPT o PSTRUHOVÉ pásmo (PS) - epirhitron značný spád; kamenité dno; minimální sedimentace; teplota do 16 o C; nasycenost O 2 ; torrentilní druhy 2 ZONÁLNÍ KONCEPT o LIPANOVÉ pásmo (L) - hyporhitron zmírněný spád; úseky bez peřejí; kamenité dno; občas písčité nánosy; vyrovnané O 2 podmínky; překračují 20 o C; zamrzá; bentos, nekton 2 46

ZONÁLNÍ KONCEPT o PARMOVÉ pásmo (P) - epipotamon podhorské toky; mělké koryto; menší kameny; střídání peřejí a tůní; sedimentace jemného materiálu; teploty přes 25 o C; kolísání teploty; biocenóza torrentilních a fluviatilních úseků; 2 ZONÁLNÍ KONCEPT o CEJNOVÉ (kaprové) pásmo (C) metapotamon meandrující toky nížin; peřeje ojediněle; štěrkopísky až bahnitopísčité; říční plankton; 2 47

SPOLEČENSTVO TEKOUCÍCH VOD 95 SPOLEČENSTVA TEKOUCÍCH VOD Reopelagiál volná tekoucí hladina Bentál povrchová vrstva dna Hyporeál podříční dno R R 96 48

reopelagiál bentál 97 OŽIVENÍ TEKOUCÍCH VOD Plankton fytoplankton zooplankton bakterioplankton Nekton ryby kruhoústí obojživelníci plazi Bentos fytobentos zoobentos 98 49

REOPELAGIÁL Volná voda Převládá turbulentní proudění Dobrá výměna plynů Světelné podmínky Trvalé proudění >50 cm/s vylučuje přítomnost zooplanktonu Výskyt ryb úkryt, překážky, kolísání průtoků Planktonní organizmy - tišiny Drift 99 PLEUSTON A NEUSTON mikroorganizmy povrchové blanky tišiny a tůně se zasahující vegetací Ploštice Gerrissp., brouci Gyrinidae 100 50

Epineuston svrchní strana blanky NEUSTON organizmy vodní blanky bakterie, řasy, korýši, larvy vodního hmyzu Hyponeuston spodní strana blanky. Culicidae Scapholeberis PLEUSTON organizmy žijící na hladině rostliny, pavoukovci, hmyz. 51

PLANKTON Max. rychlost 50 cm/s Tišiny a tůně fytoplankton zooplankton bakterioplankton Chaoborus sp. DRIFT Emergentní Terestrický Katastrofický 103 NEKTON Permanentní obratlovci ryby Temporální jepice brouci Elmidae 104 52

NEKTON 105 Areál dna Litorál bohatěoživen bentos, perifyton makrofyta BENTÁL Profundál limitace kyslíkem, potravou 106 53

Stylaria lacustris Máloštětinatct i (červi) MAKROZOOBENTOS BENTICKÉ SPOLEČENSTVO Tubifex tubifex 107 Lumriculus variegatus Helobdella sp. Glossiphonia complanata MAKROZOOBENTOS Pijavice BENTICKÉ SPOLEČENSTVO Erpobdella octoculata 108 54

Sphaerium corneum Unio pictorum MAKROZOOBENTOS Mlži Margaritana margaritifera BENTICKÉ SPOLEČENSTVO Dreissena polymorpha 109 Ancylus fluviatilis Planorbis corneus Radix ovata MAKROZOOBENTOS Plži BENTICKÉ SPOLEČENSTVO 110 Viviparus viviparus 55

Agyroneta aquatica Dolomedes fimbriatus MAKROZOOBENTOS Pavoukovci BENTICKÉ SPOLEČENSTVO Hydrachna sp. 111 Asellus quaticus MAKROZOOBENTOS Korýši Gammarus lacustris BENTICKÉ SPOLEČENSTVO 112 Oniscus asellus 56

Chrostíci Anabolia sp. Chrostíci Hydroptila sp. Chrostíci Rhyacophila sp. Chrostíci Limnephilu s sp. MAKROZOOBENTOS Chrostíci Brachycentrus sp. Střechatky Sialis fuliginosa Larvy vodního hmyzu Vážky Lestes sp. BENTICKÉ SPOLEČENSTVO Jepice Ephemera sp. Ploštice - Nepa cinerea 113 Pošvatky Perla marginata Dvoukřídlí Hemerodromia sp. Dvoukřídlí - Ceratopogonidae Dvoukřídlí - Culicidae Brouci Elmis aenea Dvoukřídlí Dicranota sp. MAKROZOOBENTOS Larvy vodního hmyzu Brouci Dytiscus sp. Brouci Orectochilus villosus BENTICKÉ SPOLEČENSTVO Dvoukřídlí Chironomidae Dvoukřídlí Simulium sp Brouci Acilius sp. 114 Dvoukřídlí Tipula sp. 57

Ploštice Nepa cinerea Brouci Dytiscus circumcinctus Brouci Elmis aenea Brouci Haliplus sp. MAKROZOOBENTOS Larvy vodního hmyzu Ploštice Sigara sp. BENTICKÉ SPOLEČENSTVO 115 Ploštice Gerris sp. Ploštice Ilyocoris cimicoides FYZIKÁLNÍ FAKTORY 116 58

DĚKUJI 117 59