Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 1 OBSAH

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 1 OBSAH OBSAH...1 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY...8 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO...9 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko...9 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko...10 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ...12 PILÍŘ A EKONOMIKA...12 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ...12 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví...12 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců...12 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců...13 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields...13 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů...13 3.1.6 Vývojové trendy...13 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly...14 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA...15 3.2.1 Daňové příjmy v Kč...15 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč...16 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč...17 3.2.4 Přijaté dotace v Kč...18 3.2.5 Běžné výdaje v Kč...19 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč...20 3.2.7 Financování v Kč...21 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč...22 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč...23 3.2.10 Zhodnocení a závěr...24 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY...25 3.3.1 Železniční doprava...25 3.3.2 Silniční doprava...25 3.3.3 Nehodové úseky...27 3.3.4 Doprava letecká...28 3.3.5 Cyklistická a pěší doprava...28 3.3.6 Vertikální doprava...29 3.3.7 Hraniční přechody...29 3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob...29 3.3.9 Závěry a doporučení...31 3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA...33 3.4.1 Vodovod a kanalizace...33 3.4.2 Energetika...35 3.4.2.1. Elektrická energie...35 3.4.2.2. Plynofikace, vytápění...35 3.4.3 Obnovitelné zdroje energie...37 3.4.4 Komunikační systémy...37 3.4.5 Závěry...38 3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH...40 3.5.1 Popis současného stavu...40

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 2 3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu HSO Centrální Semilsko...40 3.5.2.1 Ubytovací zařízení...40 3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních bez kategorií...40 3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu...41 3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu...41 3.5.2.5 Turistická informační centra...41 3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář...41 3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové akce starostů obcí...41 PILÍŘ B - SPOLEČNOST...45 3.6 B.1 OBYVATELSTVO...45 3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ...48 3.7.1 Základní charakteristika HSO z pohledu školství a vzdělávání...48 3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání...48 3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení...49 3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení...49 3.7.2.3. Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání...50 3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ...53 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení...53 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení...53 3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení...53 3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení...54 3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Centrální Semilsko...54 3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení...55 3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici...56 3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST...59 3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE...60 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu...60 3.10.2 Kulturní zařízení...60 3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce...62 3.10.4 Památkové rezervace...63 3.10.5 Památkové zóny...63 3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA...64 3.11.1 Sportovní zařízení...64 3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce...66 3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND...69 3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST...75 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví...75 3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%)...75 3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce...75 3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo...75 3.13.5 Míra nezaměstnanosti...75 3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti...76 3.13.7 Sezónní nezaměstnanost...76 3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích...76 PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ...78 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ...78 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko...78 3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko...78

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 3 3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko...78 3.15 C.2 OVZDUŠÍ...80 3.16 C.3 VODA...80 3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE...81 3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA...82 3.18.1 Zvláštní ochrana přírody...82 3.18.2 Obecná ochrana přírody...86 3.18.2.1 Krajinářské aspekty...86 3.18.2.2 Územní systém ekologické stability...87 3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle 3 ze zákona i registrované dle 6)...88 3.18.2.4 Ochrana dřevin...88 3.18.3 Závěry a doporučení...89 3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY...90 3.19.1 Ložiska nerostných surovin...90 3.19.2 Závěr k problematice surovin...91 3.19.3 Produkce komunálního odpadu...91 3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu...92 3.19.5 Skládka komunálního odpadu...95 3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA...96 3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ...99 3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství...99 3.21.2 Zemědělské pozemky intenzita a způsoby jejich využívání...100 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas)...100 3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky...102 3.21.2.3 Zemědělské hospodaření rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny...104 3.21.2.4 Zemědělské hospodaření živočišná výroba, struktura...106 3.21.2.5 Zemědělské hospodaření využívání zemědělských pozemků pro energetické účely...106 3.21.2.6 Zemědělské hospodaření ekologické zemědělství...107 3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství...108 3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost...111 3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost...111 3.21.4.2 Subjekty využívající lesní pozemky (PUPFL) a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti...112 3.21.5 Rybářství, rybníkářství...113 3.21.6 Závěry a doporučení...114 3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ...116 PILÍŘ D SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH...117 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE...117 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE...117 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ...118 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21...118 3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY...119 3.27.1 Nadřazená ÚPD...119 3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí...119 3.27.3 Rozvojové programy...120 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků...120 3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí...122 3.27.4 Závěry a doporučení...122 3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY...124

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 4 3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad...124 3.28.2 Příslušný finanční úřad...124 3.28.3 Příslušná matrika...124 3.28.4 Příslušný pracovní úřad...125 3.28.5 Příslušný stavební úřad...125 3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR...125 3.28.7 Působnost hasičů...125 3.28.8 Působnost záchranné služby...126 3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE...127 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy...127 3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti...128 3.29.3 Finanční příspěvky obcí NNO...129 4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA...130 4.1 Silné stránky...130 4.2 Slabé stránky...130 4.3 Příležitosti...131 4.4 Hrozby...131 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO...133 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO...135 6.1 Dopravní infrastruktura a dostupnost...135 6.2 Technická infrastruktura...135 6.3 Věková struktura obyvatelstva...136 6.4 Územně plánovací dokumentace, fungování samosprávy...136 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO...137 7.1 Ložiska nerostných surovin a staré ekologické zátěže...137 7.2 Ekonomická základna...137 7.3 Ostatní lokální a specifické problémy...138 PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY...139 PŘÍLOHA Č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA...146 PŘÍLOHA Č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT...150 PŘÍLOHA Č.4: TABULKY A GRAFY...155

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 5 Přehled použitých zkratek AČR ANNOLK AOPK BD b.j. BTPM CBA CZT ČD ČOV ČR ČSÚ DDM DP DPS EAO EIC ERDF ESF EU EVVO GIS HSO CHLÚ CHOPAV IDS KČT KES KEZ KN KOPK KPSE KSS LK k.ú. KÚLK LČR LFA LK LQ MČ Armáda České republiky Asociace neziskových organizací Libereckého kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Bytový dům Bytová jednotka Bez tržní produkce mléka Cost Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) Centrální zásobování teplem České dráhy Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Ekonomicky aktivní obyvatelé Ekologické informační centrum Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Geografický informační systém Hospodářsky slabé oblasti Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný dopravní systém Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Kontrola ekologického zemědělství Katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje Krajská správa silnic Libereckého kraje Katastrální území Krajský úřad Libereckého kraje Lesy České republiky (státní podnik) Less favoured areas = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými podmínkami Liberecký kraj Koeficient lokalizace Místní část

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 6 MČOV MěÚ m.j. MK MMR MP MPSV MR MSP MŠ MŠMT MZE MŽP NN NNO NPR OA OKEČ ORP OS OSN COPNI OÚ PHM POH POV PP PPP PPŽP PR Prac.příl. PRVKÚK PSP ČR PUPFL RD RP SCZT SFŽP SLDB SOŠ SROP SŠ Malá čistírna odpadních vod Městský úřad Mimo jiné Místní komunikace Ministerstvo pro místní rozvoj Městská policie Ministerstvo práce a sociálních věcí Mikroregion Malé a střední podnikání Mateřská škola Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Nízké napětí Nevládní nezisková organizace Národní přírodní rezervace Osobní automobily Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Občanské sdružení Classification of the Purposes of Non-Profit Institutions (Odvětvová klasifikace nevýrobních činností) Obecní úřad Pohonné hmoty Plán odpadového hospodářství Program obnovy venkova Přírodní památka Public Private Partnership Program péče o životní prostředí Přírodní rezervace Pracovní příležitost Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN lesní pozemky ) Rodinný dům Regulační plán Systém centrálního zásobování teplem Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Střední odborná škola Společný regionální operační program Střední škola

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 7 SZP Společná zemědělská politika TIC Turistické informační centrum TJ Tělovýchovná jednota TKO Tuhý komunální odpad TTP Trvalé travní porosty luk a pastvin ÚP Úřad práce ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚPN VÚC Územní plán velkého územního celku ÚPN VÚC LK Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje ÚPO Územní plán obce ÚPP Územně plánovací podklad UR Udržitelný rozvoj US Urbanistická studie ÚSES Územní systém ekologické stability ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky VKP Významný krajinný prvek VLS Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) VN Vysoké napětí VPS Veřejně prospěšná stavba VŠ Vysoká škola VVN Velmi vysoké napětí VVP Vojenský výcvikový prostor ZCHÚ Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) ZO Zastupitelstvo obce ZPF Zemědělský půdní fond ZŠ Základní škola ZUŠ Základní umělecká škola ŽP Životní prostředí

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 8 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny v rámci tvorby dlouhodobého dokumentu - Strategie rozvoje Libereckého kraje, která byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK, ze dne 22. ledna 2002. Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti byly vymezeny na základě čtyř ukazatelů, které byly, v souvislosti s tvorbou Programu rozvoje kraje a novým vymezením hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, rozšířeny o další dva ukazatele hodnotící kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o: míra nezaměstnanosti (v %; k 31.12. 2002 a 30.6. 2003) intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel; k 1.3. 2001) daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele; k r. 2000) hustota zalidnění (počet obyvatel na km2; k 1.3. 2001) podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách (podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, v %; k 1.3. 2001) podíl obyvatelstva bez maturity (podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let, v %; k 1.3. 2001) Novější údaje nebyly pro sledované údaje k dispozici. Při hodnocení míry nezaměstnanosti byly použity dva časové horizonty (31.12.2002 a 30.6.2003), z důvodu podchycení sezónních prací a nezaměstnaných absolventů škol. Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, Centrální Semilsko a Západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/rk a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz byl kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uvedena v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, ).

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 9 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko Hospodářsky slabá oblast Centrální Semilsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Centrální Semilsko je tvořena 16 obcemi: Bělá, Benešov u Semil, Bradlecká Lhota, Bystrá nad Jizerou, Jablonec nad Jizerou, Košťálov, Kruh, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Poniklá, Příkrý, Roprachtice, Roztoky u Semil, Slaná, Svojek a Syřenov. Celá oblast leží v okrese Semily. Obce HSO Centrální Semilsko leží ve dvou správních obvodech obce s rozšířenou působností (tzv. obce III.stupně), a to obcí Semily a Jilemnice. Do oblasti dále zasahují celkem 4 obvody pověřených obecních úřadů Semily, Lomnice nad Popelkou, Jilemnice a Rokytnice nad Jizerou (ta pouze pro město Jablonec nad Jizerou). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Centrální Semilsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1. Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Centrální Semilsko Obec HSO Správní obvod obce Okres Centrální Semilsko s rozšířenou působností Pověřený obecní úřad Bělá Semily Semily Lomnice nad Popelkou Benešov u Semil Semily Semily Semily Bradlecká Lhota Semily Semily Lomnice nad Popelkou Bystrá nad Jizerou Semily Semily Semily Jablonec nad Jizerou Semily Jilemnice Rokytnice nad Jizerou Košťálov Semily Semily Lomnice nad Popelkou Kruh Semily Jilemnice Jilemnice Mříčná Semily Jilemnice Jilemnice Nová Ves nad Popelkou Semily Semily Lomnice nad Popelkou Poniklá Semily Jilemnice Jilemnice Příkrý Semily Semily Semily Roprachtice Semily Semily Semily Roztoky u Semil Semily Semily Semily Slaná Semily Semily Semily Svojek Semily Jilemnice Jilemnice Syřenov Semily Semily Lomnice nad Popelkou

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 10 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Centrální Semilsko Ukazatel HSO Centrální Liberecký kraj Semilsko Rozloha (km 2 ) 152,3 3 162,9 Počet obyvatel (k 31.12.2004) 9 583 427 563 Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km 2 ) 63 135 Věková struktura obyvatel (v %, k 31.12.2004) Obyvatelstvo ve věku 0-14 16,4 15,7 Obyvatelstvo ve věku 15-59 63,9 67,2 Obyvatelstvo ve věku 60+ 19,7 17,1 Index stáří k 31.12.2004 1,20 1,09 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním 3,7 7,04 (k 1.3.2001, v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu 48,6 48,8 obyvatel (k 1.3.2001, v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno 8,6 8,5 jako podíl celkového počtu registrovaných nezaměstnaných ku ekonomicky aktivním obyvatelům) Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze (v %) 61,1 44,5 Délka silnic I.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,076 0,116 Délka silnic II.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,186 0,154 Délka silnic III.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,434 0,513 Domy úhrnem (k 1.3.2001) 3 969 84 883 Byty úhrnem (k 1.3.2001) 5 365 189 241 Území hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko má celkovou rozlohu 152,3 km 2, což představuje necelých 5 % rozlohy Libereckého kraje. K 31.12.2004 žilo na území obcí HSO Centrální Semilsko 9 583 obyvatel, což představuje 2,2 % obyvatel celého Libereckého kraje. Hustota zalidnění je tedy v HSO Centrální Semilsko v porovnání s Libereckým krajem méně než poloviční. Důvodem je výrazně venkovský charakter oblasti, neboť v žádné obci nežije trvale více než 2 000 obyvatel a pouze 3 obce mají větší populační velikost než 1 000 obyvatel. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Centrální Semilsko horší věkovou strukturu obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je sice vyšší než v Libereckém kraji, ale podíl obyvatel v poproduktivním věku je výrazně vyšší, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří 1,20. Mezi jednotlivými obcemi existují ve věkové struktuře výrazné rozdíly, ale pouze ve dvou obcích je hodnota indexu stáří nižší než 1 (blíže viz kapitola 3.6 B.1). Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Centrální Semilsko asi o polovinu nižší než v Libereckém kraji. Nepříznivá vzdělanostní struktura je způsobena zejména venkovským charakterem oblasti a periferní polohou. Pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele je zde minimum pracovních příležitostí, kde by mohli uplatnit svou kvalifikaci. Tato situace podporuje trend odchodu mladých vysokoškoláků do míst s lepším pracovním uplatněním. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Centrální Semilsko téměř totožný s hodnotou za Liberecký kraj. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích HSO Centrální Semilsko 8,6 % a tedy rovněž odpovídající průměru za celý Liberecký kraj. Pouze v Bystré nad

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 11 Jizerou a Slané byla nezaměstnanost vyšší než 10 % (dosáhla v obou obcích hodnoty 12,2 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán v Syřenově- 5,3 %. Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze obcí HSO Centrální Semilsko je výrazně vyšší než v Libereckém kraji. Oblast má tak výrazně zemědělský charakter, trvalé travní porosty však zabírají polovinu této plochy. Mezi jednotlivými obcemi existují značné rozdíly. V Bradlecké Lhotě je podíl zemědělské půdy 35 %, naopak v Kruhu plných 80 %. Hustota silnic I. třídy výrazně zaostává za průměrem Libereckého kraje. Oblastí totiž prochází pouze jediná silnice této kategorie- I/14 Liberec - Jablonec nad Nisou - Tanvald - Vrchlabí - Trutnov Náchod. Hustota silnic II.třídy je o pětinu vyšší než v Libereckém kraji (prochází zde 7 silnic II.třídy) a hustota silnic III.třídy naopak asi o pětinu nižší. V HSO Centrální Semilsko je postaveno 4,7 % ze všech domů v Libereckém kraji. Více než dvojnásobný podíl ve srovnání s počtem obyvatel je způsoben velkým množstvím trvale neobydlených domů, které jsou využívány k rekreačním účelům. Podíl bytů v HSO Centrální Semilsko na úhrnu celého kraje je 2,8 %, tedy opět více než je podíl obyvatel, což je zřejmě způsobeno menší průměrnou velikostí domácnosti.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 12 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A EKONOMIKA 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví pomocí výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1, pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence potenciálního klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 1,15. [Blíže popsáno: Webové stránky Agentury CzechInvestu (Průvodce klastrů online) www.czechinvest.org]. Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu. Na základě toho bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji, a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím. Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: - existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětvími dle OKEČ, - vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a obchodu a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců - jejich hlavní podnikatelská činnost nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovaly obce Poniklá, Jablonec nad Jizerou, Slaná, Košťálov a Bělá, u kterých byla provedena analýza lokalizačních koeficientů, podle počtu zaměstnanců v odvětví a přidané hodnoty vytvářené daným odvětvím, viz příloha č. 6 tabulka č. Ta-A.1.1. U všech obcí Centrálního Semilska byla dále provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Lze konstatovat, že odvětví, která je možné zahrnout pod služby, tedy obchod, pohostinství a služby samotné se na ekonomických činnostech definované oblasti Centrálního Semilska podílí cca 39 %. Na základě Paretovy analýzy (oddělující podstatné od méně podstatného) bylo pak zjištěno, že nejčastější odvětví v těchto obcích jsou odvětví G - obchod, F - stavebnictví, K služby, A - zemědělství, N ostatní služby obyvatelstvu, H pohostinství. Ve zkoumané oblasti Centrálního Semilska se jedná o 76% podíl uvedených odvětví. Konkrétní údaje o podílu těchto šesti odvětví s výrazným podílem obchodu, stavebnictví a zemědělství v rozsahu převážně drobného podnikání, na uplatnění podnikatelů v jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č. 6 tabulka č. Ta-A.1.2. Lze konstatovat, že z oblasti, zaměřené v 19. až 20. století na plátenictví, tkalcovství a později textilní průmysl, toto odvětví téměř vymizelo. 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.3 v příloze č.6. Semilsko vykazuje největší počet drobných podniků. Celkový počet podniků je 1 957, nejvíce se jich nachází v Jablonci nad Jizerou- 473.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 13 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.4 v příloze č.6. Lze konstatovat, že v regionu Centrálního Semilska výrazně převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání (více jak 98 %), malé podniky se vyskytují z cca 1 %, střední podniky pouze z 0,26 % a velké podniky se nevyskytují vůbec! Členění podniků bylo provedeno podle kritérií daných Zákonem o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v platném znění, viz příloha č. 6 obr. A.1.1. 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Centrálního Semilska se nachází z hlediska četnosti výskytu asi 6,5 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji, tedy vzhledem k rozloze i počtu obyvatel HSO poměrně vysoký podíl. V HSO Centrální Semilsko lze předpokládat, že by v rámci revitalizace brownfields bylo vhodné podpořit obzvláště aktivity zaměřené na venkovskou turistiku. Revitalizaci lze podpořit využitím např. státní podpory v oblasti odstranění ekologických zátěží bývalých JZD a textilních továren. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v příloze č.6 tabulka č. Ta-A.1.5. 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v HSO Centrální Semilsko se z celkového počtu 1957 firem evidovaných v Databázi Albertina nachází pouze 3 firmy se zahraniční účastí, na jednu z nich je však uvalena exekuce. O podnikání v oblasti není vzhledem k obtížné dopravní dostupnosti ze strany zahraničních investorů zájem. 3.1.6 Vývojové trendy Zásadním posunem v rozvoji celého regionu by mohla být orientace HSO Centrální Semilsko na tzv. zelený cestovní ruch. Analyzovaná oblast má pro tento typ podnikání dobré podmínky, které jsou dány geografickou polohou oblasti. Na severovýchodě je HSO Centrální Semilsko ohraničena Krkonošemi, jihovýchodní část zasahuje do Podkrkonošské pahorkatiny, jižní strana leží v Krkonošském podhůří a jihozápadní strana oblasti je tvořena Ještědsko-Kozákovským hřbetem s blízkostí Českého ráje. Uvedená poloha může být na první pohled spíše nevýhodná z pohledu velké konkurence v oblasti cestovního ruchu v atraktivnějších oblastech. Na straně druhé zde výstavba není omezena pásmy chráněných krajinných oblastí a přesto má lokalita charakter kopcovité a neporušené přírody, vhodné pro školy v přírodě, tábory, ale i školící zařízení firem, restaurace s doplňkovými službami, za kterými si klienti rádi dojedou (jako např. golfové hřiště u Semil, různé jízdárny a jiné volnočasové atraktivní aktivity, za úvahu by stála cyklostezka kolem řek Jizery, Olešky apod.). HSO Centrální Semilsko disponuje rovněž koupališti např. v Košťálově či Mříčné. Obce této oblasti jsou historicky památné, jejich původ se datuje již od 12. století. V sousedství Roztok u Semil (cca 4 km) se nachází známé krápníkové Bozkovské jeskyně. Celá oblast HSO Centrálního Semilska je velice bohatá z pohledu geologického a mineralogického, např. v obci Bradlecká Lhota u zříceniny hradu Bradlec byl zaznamenán výskyt chalcedonu a geod křemene, v Bystré nad Jizerou chalcedonu, jaspisu a odrůd křemene, v Kruhu achátu, chalcedonu, odrůd krystalového křemene (lom ve východní části obce) a vzácného hvězdového křemene (vrch Strážník v blízkosti), ve Svojku hnědého jaspisu, chalcedonu a achátu (na jihovýchodě obce). Zelený cestovní ruch je forma cestovního ruchu, která spojuje šetrnost vůči cílovým místům cestovního ruchu, ohleduplnost vůči přírodě a celému životnímu prostředí, vůči kulturnímu a historickému bohatství i ohleduplnost ve vztazích mezi lidmi. V konkrétní podobě vystupuje zelený cestovní ruch jako ekoturistika a venkovský cestovní ruch. Ekoturistika je forma cestovního ruchu zaměřena na poznávání přírody a je orientovaná na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí bez narušení samotným cestovním ruchem. Venkovský cestovní ruch je

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 14 forma cestovního ruchu, která se rozvíjí mimo rekreační a turistické oblasti, mimo městská centra a je úzce vázána na venkovská sídla zaměřená na zemědělství. Nejčastější podoby venkovského cestovního ruchu jsou následující: vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika či chataření. V rámci stimulace rozvoje regionu by měla být jednou z dalších priorit podpora seskupení odvětví, tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu, s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2006) dochází k podpoře vzniku klastrů pro urychlení regionálního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru a státu. V příloze č.6 tabulka č. Ta-A.1.6 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z obcí HSO Centrální Semilsko do klastrových iniciativ. V HSO Centrální Semilsko by se některé firmy mohly zapojit do aktivit klastrové iniciativy textilního odvětví, další možností jsou potenciálně odvětví strojírenského průmyslu a klastru plastikářství. Další firmy by se mohly zapojit do klastru v rámci infrastruktury (měkké a tvrdé), či v oblasti poskytování služeb. Atraktivitě oblasti pro investory by mohlo pomoci i zvýšení vzdělanostního potenciálu a využití systému centrálních i místních investičních pobídek. Pasivita v oblasti přijímání opatření ke zlepšení situace místní ekonomiky by mohla vést k zániku stávajících a neexistenci nových ekonomických subjektů s příslušným dopadem na místní zaměstnanost a tedy i ekonomickou situaci zdejšího venkovského prostoru. 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Centrální Semilsko a dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, která byla aktualizována v roce 2004 Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Provedená analýza HSO Centrální Semilsko dle výše uvedených indikátorů ukázala, že daná oblast vykazuje vysoký výskyt živnostníků fyzických osob (OSVČ). Převážně se jedná o osoby, které své zaměstnání ztratily z důvodu likvidace větších firem. Bylo zjištěno, že v některých obcích je jako OSVČ zaregistrováno více jak 90 % ekonomicky aktivní populace. Právě na příkladu Semilska je zřejmý silný trend snižování podílu výroby v zemědělském a textilním sektoru (včetně zániku jednotlivých subjektů). V celkovém počtu podnikatelských subjektů z hlediska počtu zaměstnanců lze tedy konstatovat, že se již typickým znakem hospodářsky slabých oblastí stává vysoký podíl drobných podnikatelů (do 10 zaměstnanců), v HSO Centrální Semilsko je to konkrétně 98,11 % z celkového počtu podniků.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 15 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost obcí; předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit. Při výpočtu jednotlivých indikátorů se vycházelo z podkladů předaných Krajským úřadem Libereckého kraje (Odbor hospodářského a regionálního rozvoje, zpracované poradenskou firmou Res Perita Consulting). Poskytnutá data za roky 2000 2004 vyjadřovala skutečnost. Data za roky 2005 2008 vyjadřovala plánované hodnoty a z tohoto důvodu tato data nebyla při zpracování použita. Údaje za Liberecký kraj nebyly bohužel k dispozici. Jedno kritérium pro vymezení hospodářky slabé oblasti je daňová výtěžnost na jednoho obyvatele. Z tohoto důvodu byla mezi sledované indikátory zařazena i oblast veřejných financí. 3.2.1 Daňové příjmy v Kč Při výpočtu tohoto indikátoru se vycházelo z podkladů předaných krajským úřadem. K dispozici byla data po jednotlivých obcích zahrnutých do HSO Centrální Semilsko za období 2001 až 2004. Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: daně z příjmů, daně ze zboží a služeb, místní a správní poplatky, majetkové daně. Tabulka č. Ta-A.2.1: Daňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bělá 1 270 1 304 1 468 1 611 Benešov u Semil 3 861 4 592 4 808 5 166 Bradlecká Lhota 1 063 938 1 065 1 114 Bystrá nad Jizerou 537 614 647 729 Jablonec nad Jizerou 9 770 10 810 11 239 12 296 Košťálov 9 613 17 112 21 294 22 120 Kruh 2 608 2 723 2 956 3 134 Mříčná 2 205 2 545 2 709 3 027 Nová Ves nad Popelkou 3 085 3 719 4 143 4 572 Poniklá 5 633 6 786 7 455 8 190 Příkrý 1 077 1 214 1 270 1 404 Roprachtice 1 329 1 455 1 540 1 563 Roztoky u Semil 546 629 661 696 Slaná 3 076 3 172 3 542 3 981 Svojek 807 875 929 1 065

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 16 Syřenov 967 1 144 1 228 1 205 HSO Centrální Semilsko 47 447 59 632 66 954 71 873 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z tabulky č. Ta A.2.1 vyplývá, že v hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko dochází v jednotlivých letech k postupnému růstu daňových příjmů. V roce 2004 byly daňové příjmy o polovinu vyšší než v roce 2001. V absolutních částkách nejvyšších daňových příjmů dosahují logicky dvě nejlidnatější obce- Jablonec nad Jizerou a Košťálov. Průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele za rok 2004 (uvedená v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.2.16) činila v HSO Centrální Semilsko 7 518 Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykázal ve stejném roce Košťálov (13 317 Kč), u ostatních obcí jsou daňové příjmy na obyvatele velmi podobné. Potvrzuje se tak princip solidarity zákona o rozpočtovém určení daní. Z poskytnutých dat lze dále vyvodit, že největší podíl na daňových příjmech je tvořen daní z příjmů a daní ze zboží a služeb. Obě daně ve sledovaných letech v jednotlivých obcích v HSO Centrální Semilsko vykazují každoročně mírný nárůst. Celkový přehled daňových příjmů za HSO Centrální Semilsko je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5. 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů obecních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny těmito položkami: příjmy z obecního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), příjmy z vlastní činnosti, uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), správní obecní poplatky za úkony, přijaté úroky, transfery od jiných subjektů (např. dary). Tabulka č. Ta-A.2.2: Nedaňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bělá 418 546 389 317 Benešov u Semil 1 335 2 581 1 562 1 368 Bradlecká Lhota 160 175 104 58 Bystrá nad Jizerou 231 123 74 86 Jablonec nad Jizerou 6 653 6 726 6 134 5 694 Košťálov 3028 3 368 4 110 3 875 Kruh 594 650 410 848 Mříčná 579 1 235 1 306 1 246 Nová Ves nad Popelkou 1 471 1 295 1 188 1 773 Poniklá 4 052 3 393 3 274 2 353 Příkrý 281 320 168 312 Roprachtice 158 181 168 211 Roztoky u Semil 74 103 94 110 Slaná 719 704 740 580 Svojek 223 305 204 317 Syřenov 172 288 214 245 HSO Centrální Semilsko 20 148 21 993 20 139 19 393 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 17 Z výše uvedené tabulky č. Ta-A.2.2 je zřejmé, že v letech 2001-5 byly tyto příjmy za celou HSO stabilní a v jednotlivých letech došlo pouze k nepatrným výkyvům. K výraznějšímu nárůstu ve velikosti nedaňových příjmů došlo v obcích Košťálov a Mříčná, k výraznému poklesu v Poniklé. Ostatní obce vykazují za sledované období minimální změny ve velikosti nedaňových příjmů. Lze konstatovat, že nedaňové příjmy jsou u všech obcí především tvořeny příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmu. Celkový přehled nedaňových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5. V roce 2004 činily nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Centrální Semilsko 2 029 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.16). Nejvyšší nedaňové příjmy (více než 2 000 Kč na obyvatele) vykazují Jablonec nad Jizerou, Nová Ves nad Popelkou, Mříčná a Košťálov. Nejnižší nedaňové příjmy měla Bradlecká Lhota, a to pouhou desetinu hodnoty Jablonce nad Jizerou. 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů obecních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: z vlastních příjmů: a) z prodeje majetku b) z prodeje podílů emisí cenných papírů (dluhopisů). Tabulka č. Ta-A.2.3: Kapitálové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bělá 47 82 3 0 Benešov u Semil 223 1 027 885 702 Bradlecká Lhota 93 24 14 17 Bystrá nad Jizerou 0 10 0 0 Jablonec nad Jizerou 592 1 270 612 60 Košťálov 298 194 60 73 Kruh 174 147 29 0 Mříčná 145 25 0 0 Nová Ves nad Popelkou 22 86 76 99 Poniklá 225 155 174 5 657 Příkrý 0 36 16 0 Roprachtice 6 61 11 4 Roztoky u Semil 0 0 0 0 Slaná 91 115 232 861 Svojek 14 0 0 49 Syřenov 5 0 0 9 Celkem 1 935 3 232 2 112 7 531 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Přehled kapitálových příjmů je uveden výše v tabulce č. Ta-A.2.3. Velmi rozdílné hodnoty mezi jednotlivými obcemi i v jednotlivých letech u obcí lze vysvětlit samotným charakterem těchto příjmů, které z největší části představuje prodej obecního majetku. Pouze je zřejmé, že nejmenší obce mají tyto příjmy zcela minimální, neboť nedisponují téměř žádným obecním majetkem, který by bylo možno prodat. Nejvyšší kapitálové příjmy v letech 2001 až 2004 vykázaly obce Benešov u Semil, Jablonec nad Jizerou, Poniklá a Slaná. Průměrný kapitálový příjem na jednoho obyvatele za HSO Centrální Semilsko v roce 2004 činil 788 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.16), jeho vypovídací schopnost je však z důvodu výše řečeného sporná. Nejvyšších kapitálových příjmů na jednoho obyvatele dosáhly ke stejnému datu Poniklá a Slaná.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 18 Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů a podrobnějších informací o jednotlivých obcích. 3.2.4 Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají jsou peněžní transfery dotace. Tyto dotace jsou: kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí a na stavby veřejné spotřeby (školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.); specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek; dotace ze státních fondů jedná se o přísně účelové dotace; další druhy dotací. Tabulka č. Ta-A.2.4: Přijaté dotace v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bělá 665 273 145 138 Benešov u Semil 1 538 7 454 7 353 9 845 Bradlecká Lhota 228 198 482 1 396 Bystrá nad Jizerou 123 31 109 136 Jablonec nad Jizerou 33 115 37 106 53 797 61 938 Košťálov 1 437 8 368 22 644 13 748 Kruh 178 216 1 751 1 543 Mříčná 52 188 1 674 1 711 Nová Ves nad Popelkou 975 876 2 242 1 934 Poniklá 13 070 4 155 6 769 6 761 Příkrý 124 131 162 133 Roprachtice 12 40 13 97 Roztoky u Semil 153 134 8 23 Slaná 35 727 7 670 2 307 11 082 Svojek 479 611 1 665 2 179 Syřenov 224 241 239 252 Celkem 88 100 67 692 101 360 112 916 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Přehled o výši dotací uvádí tabulka č. Ta-A.2.4. Jde o příjmy většinou účelově vázané na jednotlivé akce, čímž lze vysvětlit jejich značné výkyvy v čase i mezi jednotlivými obcemi. Nejvyšší dotace získaly v uplynulých letech Jablonec nad Jizerou, Košťálov, Poniklá a Slaná. Pouze neinvestiční dotace vykazují obce Bělá, Bystrá nad Jizerou, Kruh, Příkrý, a Roprachtice. V celé HSO Centrální Semilsko činily dotace na jednoho obyvatele téměř 12 000 Kč, z jednotlivých obcí nejvíce v Jablonci nad Jizerou, Slané, Svojku a Benešově u Semil. Podrobnější údaje jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.16.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 19 Tabulka č. Ta-A.2.5: Přehled celkových příjmů za HSO Centrální Semilsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh příjmů 2001 2002 2003 2004 Daňové příjmy 47 447 59 632 66 954 71 873 Nedaňové příjmy 20 148 21 993 20 139 19 393 Přijaté dotace 88 100 67 692 101 360 112 916 Běžné příjmy 155 695 149 317 188 453 204 182 Kapitálové příjmy 1 935 3 232 2 112 7 531 Příjmy celkem 157 630 152 549 190 565 211 713 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Tabulka č. Ta-A.2.6: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2005 za HSO Centrální Semilsko Druh příjmů 2001 2002 2003 2004 Daňové příjmy 30,10 39,10 35,10 34,00 Nedaňové příjmy 12,80 14,40 10,60 9,20 Přijaté dotace 55,90 44,40 53,20 53,40 Běžné příjmy 98,80 97,90 98,90 96,60 Kapitálové příjmy 1,20 2,10 1,10 3,40 Příjmy celkem 100 100 100 100 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Z výše uvedených tabulek č. Ta- A.2.5 a Ta- A.2.6 je patrné, že běžné i celkové příjmy obecních rozpočtů v letech 2001 až 2004 prošly kolísavým vývojem. Tento trend byl klíčovým způsobem ovlivněn výší poskytnutých dotací, které tvoří nejvýznamnější příjmovou položku a převyšují tak i daňové příjmy. Pravdou však je, že celkový objem dotací je výrazně ovlivněn velkými dotacemi akcí v Jablonci nad Jizerou, Košťálově, Poniklé a Benešově u Semil. V malých obcích, které neprovedly větší investiční akce je příjem z dotací minimální. Kapitálové příjmy tvoří doplňkovou část rozpočtu. 3.2.5 Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů obecních rozpočtů. Přehled velikosti běžných výdajů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.7. Tabulka č. Ta-A.2.7: Běžné výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bělá 2 931 1 986 1 703 1 855 Benešov u Semil 6 094 6 871 9 180 9 053 Bradlecká Lhota 1 082 1 005 1 110 1 061 Bystrá nad Jizerou 910 680 820 1 058 Jablonec nad Jizerou 46 881 53 562 64 689 75 879 Košťálov 9 790 16 219 30 187 24 444 Kruh 3 494 3 423 5 174 4 995 Mříčná 2 453 3 047 5 191 5 260 Nová Ves nad Popelkou 3 780 4 681 6 087 6 517

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 20 Poniklá 8 135 8 961 16 017 16 902 Příkrý 1 352 1 488 1 436 1 661 Roprachtice 1 741 1 735 1 856 1 358 Roztoky u Semil 337 682 811 708 Slaná 38 588 9 083 6 009 6 310 Svojek 817 1 568 2 504 2 286 Syřenov 928 1 045 1 257 1 279 Celkem 129 313 116 035 154 031 160 626 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 zaznamenaly růst s výjimkou roku 2002, kdy byl celkový pokles ovlivněn vývojem v obci Slaná, kde běžné výdaje poklesly o tři čtvrtiny. Z poskytnutých dat lze konstatovat, že největší podíl na běžných výdajích mají výdaje na materiál, energii a služby a výdaje na platy a pojistné. Nejvyšší běžné výdaje vykazují logicky populačně největší obce Jablonec nad Jizerou, Košťálov a Poniklá, nejnižší pak analogicky nejméně lidnaté obce Roztoky u Semil, Bystrá nad Jizerou a Bradlecká Lhota. Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko za rok 2004 činily 16 802 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.18). Největší výdaje na jednoho obyvatele vykázaly opět Jablonec nad Jizerou (více než dvojnásobek průměru za celou HSO), Košťálov a Poniklá. 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2004 jsou zpracovány v tabulce č. Ta-A.2.8. Tabulka č. Ta-A.2.8: Kapitálové výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bělá 0 106 0 0 Benešov u Semil 727 9 550 6 785 8 079 Bradlecká Lhota 130 51 678 2 826 Bystrá nad Jizerou 0 0 10 0 Jablonec nad Jizerou 2 887 1 777 15 011 17 777 Košťálov 1 658 4 295 17 187 16 027 Kruh 347 174 147 27 Mříčná 682 36 1 207 254 Nová Ves nad Popelkou 4 469 2 566 1 172 1 180 Poniklá 13 562 7 588 1 232 535 Příkrý 94 188 223 106 Roprachtice 0 14 32 0 Roztoky u Semil 437 0 0 0 Slaná 235 5 413 805 9 269 Svojek 564 123 51 1 236

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 21 Syřenov 323 513 742 976 Celkem 26 115 32 394 45 282 58 292 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z poskytnutých dat lze určit, že kapitálové výdaje byly nejvíce používány na nákup majetku a podílů. Ostatní položky představují doplňkovou složku kapitálových výdajů. Objem kapitálových výdajů v celé HSO prošel mezi lety 2001-4 dynamickým nárůstem. Mezi jednotlivými obcemi však existují velmi výrazné rozdíly v objemu těchto výdajů i vývoje jejich objemu v čase, což je způsobeno jejich vázáním na konkrétní investiční akce. Nejvyšší kapitálové výdaje v roce 2004 vykázaly největší obce Jablonec nad Jizerou a Košťálov. Průměrný kapitálový výdaj v roce 2004 na jednoho obyvatele v oblasti Centrální Semilsko činil 6 097 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.18). Nejvyšší kapitálové výdaje na jednoho obyvatele za rok 2004 vykázaly obce Bradlecká Lhota, Slaná a Košťálov. Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů a podrobnější informace o jednotlivých obcích. Tabulka č. Ta-A.2.9: Přehled celkových výdajů za HSO Centrální Semilsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh výdaje 2001 2002 2003 2004 Běžné výdaje 129 313 116 036 154 031 160 626 Kapitálové výdaje 26 115 32 394 45 282 58 292 Výdaje celkem 155 428 148 430 199 313 218 918 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Tabulka č. Ta-A.2.10: Relativní (%) vyjádření jednotlivých druhů výdajů v letech 2001 až 2005 za HSO Centrální Semilsko Druh výdaje 2001 2002 2003 2004 Běžné výdaje 83,20 78,20 77,30 73,40 Kapitálové výdaje 16,80 21,80 22,70 26,60 Výdaje celkem 100 100 100 100 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Z tabulky č. Ta-A.2.9 vyplývá, že celkové výdaje v HSO Centrální Semilsko v letech 2001 až 2004 zaznamenaly, s výjimkou roku 2002, všeobecně růstový trend. Klíčový vliv měl vývoj běžných výdajů, které tvoří zhruba tři čtvrtiny rozpočtu. Kapitálové výdaje tvoří doplňkovou složku výdajů, která je uvolňována na jednotlivé akce dle možností obecních rozpočtů. 3.2.7 Financování v Kč Tato položka představuje rozdíl mezi příjmy (daňovými, nedaňovými, kapitálovými a dotacemi) a výdaji (běžnými a kapitálovými). Hodnota této položky se vykazuje obráceným znaménkem, než jak je rozdíl skutečně vypočten. Pokud jsou tedy příjmy vyšší než výdaje- obec vykazuje přebytkový rozpočetje rozdíl uveden se záporným znaménkem. Přehled financování v letech 2001 až 2004 a po jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. Ta-A.2.11.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 22 Tabulka č. Ta-A.2.11: Financování v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bělá 530-113 - 302-211 Benešov u Semil - 138 767 1 358 52 Bradlecká Lhota - 332-279 122 1 303 Bystrá nad Jizerou 19-99 1 106 Jablonec nad Jizerou - 362-572 7 917 13 669 Košťálov - 2 928-8 528-734 655 Kruh 287-139 174-504 Mříčná 153-910 709-471 Nová Ves nad Popelkou 2 696 1 270-390 - 680 Poniklá - 1 283 2 059-424 - 5 524 Příkrý - 38-25 43-82 Roprachtice 236 12 155-517 Roztoky u Semil 1-184 48-121 Slaná - 789 2 835-7 - 925 Svojek - 143-100 - 243-88 Syřenov - 117-116 318 544 Celkem - 2 208-4 122 8 745 7 206 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z tabulky je zřejmé, že většina obcí v HSO Centrální Semilsko vykázala v letech 2001, 2002 a 2004 přebytkový rozpočet, v roce 2003 to bylo pouze 6 obcí. Celkové financování HSO za rok 2004 je vysoce ovlivněno velkým schodkem rozpočtu v Jablonci nad Jizerou. 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč Hodnota tohoto ukazatele je tvořena: stálými aktivy, peněžními fondy, cizími zdroji, bankovními úvěry a půjčkami, krátkodobými závazky celkem. Úhrny aktiv/pasiv v letech 2001 až 2004 po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta- A.2.12. Tabulka č. Ta-A.2.12: Úhrn aktiv /pasiv v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Bělá 13 547 13 742 13 929 15 024 Benešov u Semil 45 835 55 346 60 402 68 373 Bradlecká Lhota 5 532 5 761 6 226 8 056 Bystrá nad Jizerou 9 458 9 513 9 914 9 845 Jablonec nad Jizerou 179 825 182 803 174 783 195 168 Košťálov 96 402 109 525 126 492 140 633 Kruh 39 458 39 628 38 687 38 961 Mříčná 18 019 18 966 19 320 20 377