irotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu. Wehingenové postavili v polovině 13. století nad vsí Klentnicí hrad, který se pro svou rozlohu nazýval Waisenstein nebo Rassenstein, nesprávně Rossenscein; jeho zakladatelem byl Siegfried Sirotek, proslulý zápasník v rytířských turnajích. Kolem r. 1300 byl hrad zeměpanský a v r. 1305 ho daroval Václav III. Ortlíbu řečenému Hendík. Brzy nato se dostal do majetku mikulovských Lichtenštejnů, jak o tom svědčí i mikulovský urbář z r. 1414. Při dělbě lichtenštejnských statků v r.1504 ohdržel jej spolu s hradem Devičky nejstarší syn Kryštof. Teprve urbář z r. 1560 o Sirotčím hradě nemluví a v r. 1590 se výslovně připomíná jako pustý. Zanikl tedy zřejmě někdy před r. 1590; jako zcela pustý jej označuje urbář z r.1629. Hrad byl vybudován na dvou rozeklaných skalních útesech, oddělených hlubokou roklí, z níž je přístup do krasové jeskyně. Hlavní část spočívala na jižním skalním útesu. Dochovala se průčelní 2,5 m silná a 8 m vysoká zeď s jedním oknem, mezerovitě spojená se zbytky věže s třemi okenními oblouky nad sebou. Hlavní část hradu byla asi spojena mostem, položeným přes nejužší místo rokle (asi 10 m), s částí severní, ještě nepřístupnější. Je tu mohutná, čtyřboká skála, z níž vyčnívají neveliké trosky zdiva, podle všeho zbytky hradní věže. Při hradě stávala kaple sv. Mikuláše z r.1414, u níž ustanovil v r. 1446 olomoucký biskup Pavel z Miličína zvláštního duchovního správce; v r. 1782 však byla zrušena a stavebního materiálu z ní bylo použito při stavbě kostela v Klentnici.
Hrad patřil templářskému řádu. Na hrad byl jako kastelán dosazen rytíř Čičos. Jelikož se staral o blahobyt lidu v přilehlých obcích, byl mezi nimi velmi oblíben. I oženil se Čičos, vzal si Růženu a že ji miloval velice, dal kolem hradu vysázet růže (odtud také druhý název Růžový hrad). I žili spolu šťastně až do chvíle, kdy byl hradní pán povolán do války. Jenže jelikož se mel Čičosovi narodit zanedlouho syn, odmítl narukovat. Stalo se, že přijel na hrad komtur, aby obvinil Čičose ze zrady a co čert nechtěl, nic netušící Růžena požádala vzácného hosta, aby pokřtil novorozeně. Komtur se zhostil úkolu a dítě pojmenoval Orphanus. Hned po té dal Čičose popravit a až nyní si Růžena uvědomila tu krutost (Orphanus je v překladu sirotek) Žalem jí puklo srdce. Orphana komtur odvezl a poté nechal pobít všechny na hradě, jen jeden unikl. Po letech se Orphanus vrátil na hrad a našel zde starce, který mu vypověděl celou historii. Mladík zešílel a od té doby jezdí za nocí na koni jako šílený z hrádku, na Turold a zpět na Stolovou horu.
Dívčí hrady neboli Děvičky Už staří Slované věřili pověsti, že tři skály nad Pavlovem jsou zkameněné panny, a pojmenovali své hradisko Dewiczky. Hrad, který zde byl později postaven, toto jméno převzal a nazýval se Maidberk neboli Dívčí hrady. Svou strategickou úlohu obrany jihu země plnil až do konce 17. století, kdy jej pobořili a vypálili Švédové. Dívčí hrady; foto Z.M. Mráz v komnatách Pod věží Dívčí hrady; foto Z.P. Dívčí hrady jsou rozsáhlejší stavbou než Sirotčí hrad a patrně zachovalejší, pokud se dá mluvit o zachovalé zřícenině. Naleznete zde mohutné vápencové zdi se zbytky cihlového obložení oken, z posledních sil držící se klenby
a přírodu jež vše zarůstá. Nejspíš se zde setkáte i s velkým počtem turistů kochajících se výhledy na vinohrady kolem Pavlova. Najít tu správou kompozici nenarušenou turisty si žádá trpělivost. Pavlov HISTORIE Kdy se v Pavlově začala pěstovat vinná réva, není známo, ale dá se předpokládat, že Pavlov patří k nejstarším vinařským obcím. Již v roce 1444 byl podle údajů z urbáře největší vinařskou obcí mikulovského panství. Počátkem 17. století bylo celých 53 % poddanské půdy osázeno vinicemi. Vinařství pak zažilo otřes v podobě hrůz třicetileté války, ale dokladem jeho nového vzestupu jsou velmi výstavné barokní štíty gruntů a vinných sklepů v dnešní České ulici. Další ranou byla invaze mšičky révokaza v 19. století, po níž musely být stejně jako jinde všechny vinice vytrhány a osazeny révou štěpovanou na odolných podnožích. SOUČASNOST V současnosti je v Pavlově 172,4 ha registrovaných vinic. Výměra viničních tratí, tedy celková možná výměra vinic v katastru Pavlova je ale podstatně vyšší - 316 ha. Výrobě vína se dnes v obci věnuje patnáct vinařů registrovaných u Vinařského fondu. PAVLOVSKÉ VINICE A VINNÉ SKLEPY NAUČNÁ STEZKA Pokud chcete vidět místa, kde vína z Pavlova vznikají, vydejte se po trase naučné stezky Pavlovské vinice a vinné sklepy. Měří 3 km, je na ní sedm zastavení a k jejímu zdolání vám bohatě postačí 1,5 hodiny. Seznámíte se s místními viničními tratěmi a historií pavlovského vinařství, odhalíme, čím je jedinečný terroir Pálavy a představíme vám nejčastěji pěstované odrůdy i nejpozoruhodnější místa v Pavlově a okolí. Kromě vína od místních vinařů si tak z Pavlova odvezete také nezapomenutelné zážitky přímo ze sklepů a vinohradů, tedy z míst, kde se naše vína rodí, zrají a vyrábějí. PAMÁTKOVÁ ZÓNA
V roce 1995 byl soubor architektonických památek obce Pavlova státem prohlášen za památkovou rezervaci. K nejcennějším památkám v obci patří náves s řadou selských gruntů, barokní hřbitov, socha sv. Floriána a 19 vinařských domů se sklepy v České ulici. Opomenout nelze ani kostel sv. Barbory. Nad obcí na Děvíně se pak vypíná nejmohutnější památka - zřícenina hradu Děvičky. NÁVES Selské statky na návsi, které pocházejí z 18. století, nesou typické rysy barokní architektury inspirované prostředím nedalekého Mikulova. Bohatí sedláci, kteří svůj majetek rozhojnili výnosy z vinic dávajících kvalitní víno, napodobovali domy mikulovských měšťanů. HŘBITOV Zajímavou památkou je i vesnický hřbitov pocházející z 1. poloviny 18. století. Hřbitov je obehnán zdí se čtyřmi válcovitými nárožními věžicemi krytými prejzovými taškami. Vstupní brána hřbitova má volutově tvarovaný štít s křížem. VINAŘSKÉ DOMY V ČESKÉ ULICI Vinařské sklepní domy, z nichž devatenáct je památkově chráněno, pocházejí ze 17. století. Obývali je drobnější majitelé vinic živící se převážně zpracováním vína. V přízemí lze vidět vstup do lisovny a do sklepa, na patře žil vinař se svou rodinou. Segmentově ukončený štít se šiškou a nikou pro sošku světce nese prvky baroka a je ovlivněn městskou architekturou blízkého Mikulova. Zdobnost štítů dokumentuje, jak bohatou vinařskou obcí Pavlov byl. HRAD DĚVIČKY Na severním výběžku Děvína byl kolem roku 1222 postavený strážní zeměpanský hrad na ochranu zemské cesty směřující z Rakouska do vnitrozemí zvaný Dewiczky. Ve 13. století došlo ke kolonizaci kraje německým obyvatelstvem a od té doby se Děvičky začínají připomínat pod německým názvem "hauss Maydberch" (později Maidberg, Maidenburg). Roku 1334 hrad král Jan z Lucemburský udělil v léno Hartneidovi z Lichtenštejna a v moci Lichtenštejnů zůstal až do roku 1560. Lichtenštejnové také gotický hrad v době tureckého nebezpečí ve třicátých letech 16. století, stavebně upravili a vybudovali mohutnou baštu bránící přímé palbě na hrad. Od nich hrad koupil uherský šlechtic Ladislav Kerecsenyi, známý bojovník proti Turkům, který jej po roce 1572 prodal mikulovským Ditrichštejnům. Za třicetileté války hrad obsadili Švédové, kteří jej při svém odchodu v roce 1645 zapálili. V době
dalšího tureckého nebezpečí roku 1683, sice stály na pustém hradě hlídky, ovšem opravován již nebyl. Ještě v roce 1784 hrad obýval hlídač, který zvonem upozorňoval okolní obyvatele na požár či blížící se bouři; po jeho smrti však již byl hrad opuštěn docela. LOĎ PÁLAVA A VODNÍ DÍLO Loď pluje na spodní, Novomlýnské nádrži vodního díla Nové Mlýny. Je to třetí, ale také největší jezero. Má 1668 ha a maximální hloubku 7,8 m. Všechny tři nádrže díky své ploše představují významné zimoviště pro severské typy husí, kterých zde můžete vidět až 30 000 ks. Jedná se také o významné hnízdiště racků chechtavých. Je možno zahlédnout druhy bahňáků, elegantní bílé i červené volavky. Vodní dílo Nové Mlýny lze údajně spatřit i z kosmu. Malebná pálavská krajina zajišťuje výtečné podmínky pro pěstování révy vinné, ale vyskytuje se zde i mnoho druhů rostlin, které jinde v ČR nenajdete.