Studená válka Jiří Unger
Evropa a svět po 2. světové válce dvě supervelmoci: USA x SSSR rok 1945: Organizace spojených národů (OSN) Potrestání válečných zločinců Podepsání mírových smluv zpočátku pokus o spolupráci obě velmoci mají jinou představu o společenském systému:
USA kapitalistický systém respektování člověka a jeho osobní svobody soukromé vlastnictví tržní ekonomika SSSR komunistický systém sociálně a národnostně spravedlivá společnost moc v rukou silné osobnosti a vůdců KS centrálně řízená ekonomika omezování lidských práv
Bipolarita = svět dvou světů Iron curtain = železná opona
Vznik sovětského bloku státy, které vysvobodila sovětská armáda Československo, Jugoslávie, Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Albánie, Maďarsko politický, hospodářský a ideologický nátlak postupné posilování komunistických stran vzniká blok států s lidovědemokratickými režimy vytvoření Informačního byra komunistických stran šíření sovětské ideologie neomezená diktatura komunistické strany satelitní státy = státy pod vlivem SSSR
Fultonský projev - 1946 Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie, všechna tato proslulá města i s obyvatelstvem jejich zemí se ocitla v oblasti, kterou musím nazvat sovětskou sférou a všechna jsou vystavena nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z Moskvy. W. Churchill
USA se snaží zabránit sovětské expanzi Joseph McCarthy - antikomunismus Harry Truman prezident USA v letech 1945-1953 příprava doktríny zadržování komunismu Trumanova doktrína H. Truman J. McCarthy
Trumanova doktrína 12. března 1947 nová politika USA nutnost čelit komunistické agresi stabilizace situace ve státech, kterým hrozil komunistický nátlak Řecko, Turecko, Francie, Itálie
Marshallův plán realizován v letech 1948-1952 George Marshall ministr zahraničních věcí navazuje na organizaci UNRRA pomoc obětem 2WW americká hospodářská pomoc na obnovu evropské ekonomiky důraz kladen na obnovu Německa jako demokratického stádu SSSR odmítá rovněž i všechny lidovědemokratické státy
Rozpory mezi politikou USA a SSSR přerostly v tzv. studenou válku zvláštní forma konfliktu bez použití zbraní soupeření ve všech oblastech života politika, ekonomika, kultura, věda, sport boj o ovládnutí vesmíru projevy studené války: 1. a 2. berlínská krize Kubánská (Karibská) krize Vietnamská a korejská válka
Severoatlantická aliance potřeba čelit sovětskému tlaku západoevropská a euroatlantická integrace = atlantismus spojenecká smlouva mezi Francií a Velkou Británií spolu s Belgií, Lucemburskem a Nizozemí smlouva o hospodářské, sociální a kulturní spolupráci a kolektivní sebeobraně Západní unie podpora z USA + další státy formování jádra NATO
Vznik NATO červenec 1948 ve Washingtonu jednání o vytvoření vojenské aliance státy, které přijaly Marshallův plán 4. dubna 1949 Organizace Severoatlantické smlouvy Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemí, Island, USA, Kanada, VB, Itálie, Lucembursko, Norsko, Portugalsko smlouva o kolektivní sebeobraně zajištění rovnováhy a míru v Evropě
Evropská integrace překonání dlouholeté nedůvěry mezi Francií a Německem K. Adenauer a Charles de Gaulle plán na spolupráci při výrobě a odbytu uhlí a oceli 1951 Pařížská smlouva Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO) první krok k ekonomické integraci 1957 Římské smlouvy Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euroatom) Francie, SRN, Itálie a státy Beneluxu
1961 OECD organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ekonomický rozvoj, potlačení nezaměstnanosti, stabilizace mezinárodních finančních trhů 1967 vznik Evropských společenství spojení ESUO, EHS a Euroatom hlavní nástroj západoevropské integrace předchůdce Evropské unie 1992 Maastrichtská smlouva
První berlínská krize po 2WW Postupimská konference rozdělení Německa do 4 okupačních zón program 4D = demilitarizace, denacifikace, demokratizace, demonopolizace
jednání o obnově Německa USA a VB sjednocení Francie strach z velkého Německa duben 1948 Trizonie = sjednocení okupačních zón USA, Velké Británie a Francie samostatná, ale otevřená politika rozhodnutí o vytvoření německého státu ze tří okupačních zón
reakce ze strany SSSR uzavření všech pozemních cest a zásobovacích tras do západního Berlína zásobování obstarával letecký most uvolnění v 1949 7. září 1949 vyhlášena Spolková republika Německo Západní Berlín samostatné postavení Konrád Adenauer první spolkový kancléř 7. října 1949 Německá demokratická republika (NDR) prezident Wilhelm Pieck komunistická strana SED a tajná služba Stasi
K. Adenauer letecký most
Roztržka s Jugoslávií jaro 1948 vzepření jugoslávských komunistů v čele s J. B. Titem sovětskému nátlaku (i přes stejnou politiku a ideologii) Jugoslávci obviněni ze zrady marxismu-leninismu krvavý pes Tito Jugoslávie vystavena hosp. blokádě a oddělena od zemí sovětského bloku spor formálně ukončen v roce 1955
Vývoj v sovětském bloku
Upevnění Stalinovy diktatury po válce Stalinova diktatura dosahovala vrcholu Stalinismus odstranil všechny pozůstatky kolektivního rozhodování nekonal se sjezd národní strany Stalin rozhodoval v řadě věcí zcela sám zahraniční politika, poměry v nevyšších orgánech KS, věda, ekonomika, ideologie negativně se projevil v ekonomice státu
V zemích východního bloku prosadil SSSR naprostou ideologickou, hospodářskou a politickou unifikaci naprostá poslušnost sovětský model socialismu jediným možným vzorem sovětští poradci dozor v satelitních státech Vznik policejních režimů jakýkoli odpor potlačen tvrdou perzekucí procesy s opozičními politiky, zatýkání, věznění, tresty smrti i proti zástupcům komunistických stran cíl: zastrašit všechny ostatní, aby nevznikla ani myšlenka na odpor
Ekonomické problémy SSSR kvůli válce zničené hospodářství, které nemohla centrálně řízená ekonomika SSSR obnovit jediný úspěch pouze při obnově těžkého průmyslu ve spotřebním průmyslu a zemědělské produkci nebylo dosaženo ani předválečné úrovně i přes to plánování zahájení stavby vodních elektráren a zavlažovacích soustav
RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci - 1949 spolu s politickou integrací (unifikací) přichází i integrace hospodářská hospodářské zájmy SSSR prvotní cílem dosáhnout úplné hosp. nezávislosti na západě neúspěch důraz kladen na těžbu surovin a rozvoj těžkého průmyslu, zachován rozsáhlý zbrojní průmysl zemědělství a produkce spotřebního zboží zanedbáváno ekonomické problémy
První krize sovětského bloku 1953 smrt Stalina destalinizace snaha omezit negativní důsledky Stalinovy vlády naděje na změnu systému v satelitních státech roste nespokojenost prvně požadavky na zvýšení mezd a dostatečné množství potravin první projevy nespokojenosti v Československu a NDR
Československo 1953 rozhodnutí o provedení měnové reformy znehodnocení úspor, zvýšení cen NDR nespokojenost mezi berlínskými dělníky vstoupili do stávky podnět k dalším nepokojům v NDR dělnické povstání potlačeno tanky vyhlášením výjimečného stavu proud uprchlíků směrem na západ 2,7 mil obyvatel 1961 stavba berlínské zdi
Polský říjen 1956 odhalení nejkrvavějších stránek stalinského režimu velké oslabení režimu mezi obyvateli přetrvávající nenávist vůči SSSR kvůli minulým zločinům dělnické povstání v Poznani nástup Wladyslava Gomulky zmírnění režimu uvolnění cenzury, umožněno drobné podnikání rok 1957 obnova cenzury, rozpuštění stranických řad Gomulka zklamal
Lidové povstání v Maďarsku zprávy o událostech v Polsku daly podnět k rozsáhlým demonstracím ve většině maďarských měst manifestace solidarity požadavky: odchod sovětských jednotek, potrestání všech, kteří se podíleli na stalinských procesech nesplněno demonstrace přerostly v lidové povstání Imre Nagy v čele nové vlády 4. listopadu 1956 vpád sovětských vojsk do Budapešti maďarský odpor po týdnu zlomen následuje režim Jánose Kádára (Gulášový socialismus)
Druhá berlínská krize 1958 1961 Stasi ministerstvo státní bezpečnosti tajná služba a rozvědka masivní odchod východoněmeckého obyvatelstva na západ NDR snaha o kontrolu celého Berlína Západní mocnosti neustoupily 13. srpna 1961 stavba Berlínské zdi Erich Honecker
Berlínská zeď
Varšavská smlouva SRN získává úplnou suverenitu vstup do evropských společenství a do NATO 14. května 1955 - Sovětský svaz + satelitní státy zakládá Varšavskou smlouvu posílení vnitřní soudržnosti armády satelitních států pod přímém velení SSSR kontrola nad celým východním blokem zahraniční politika mírového soužití Rakousko suverénním státem s neutrálním statutem
Nástup L.I. Brežněva říjen 1964 sesazení N. S. Chruščova z funkce prvního tajemníka Leonid Iljič Brežněv nesnažil se hledat nový model režimu postupné navazování na éru stalinismu zpevnění a nastolení úplné integrity sovětského bloku Brežněvova doktrína větší vliv ve třetím světě agresivní imperiální politika
Kubánská krize (Karibská krize) režim Fidela Castra na Kubě po neúspěšných hosp. reformách závislost na SSSR pozemková reforma a znárodnění severoamerických firem 1961 USA blokují obchod s Kubou příklon Castra k SSSR USA uvalují na Kubu embargo na veškerý obchod, pozastavení členství v OAS (Organizace amerických národů) rozmístění sovětských raketových zbrání na Kubu nakonec společná dohoda mezi J. F. Kennedym a N. S. Chruščovem
SALT Strategic Arms Limitation Talks = Rozhovory o omezení strategických zbraní spolu s politikou Détente = snaha o uvolnění napětí SALT I. 1969 až 1972 omezení interkontinentálních střel SALT II. 1979 omezení (i zákaz) vývoje některých druhů balistických střel s jadernými hlavicemi
Richard Nixon americký prezident (1969 1974) po J. F. Kennedym (atentát) Nixonova doktrína USA nerozhodují o obraně svobodných zemí Henry Kissinger ministr zahraničí úspěšná diplomacie aféra Watergate vloupání do sídla Dem. strany a odposlech následná rezignace Jimmy Carter 1977 1981 tlak na dodržování lidských práv v sovětském bloku
Ronald Reagan 1981 1989 obnovení tržního hospodářství prosazování čistě amerických zájmů silně proti komunismu říše zla program hvězdné války Strategická obranná iniciativa jednání s M. S. Gorbačovem
J. F. Kennedy R. Nixon
J. Carter R. Reagan
Konference KBSE v Helsinkách východní politika německého kancléře Willyho Brandta Ostpolitik smlouva o vzájemném uznání obou německých států smlouva s Československem neplatnost mnichovské dohody možnost hospodářských a obchodních styků prvek ideologických pochybností 1975 Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě uvolnění napětí mezi Východem a Západem zanedlouho ale opět zhoršení situace
Nástup M. S. Gorbačova Gerontokracie J. Andropolov, K. Černěnko 1985 potřeba nového myšlení snaha o uvolňování napětí snížení zbrojení i kvůli ekonomickým problémům perestrojka a glasnosť
Polská solidarita působení katolické církve 1979 - po návštěvě papeže Jana Pavla II. demostrace v čele demonstrací Solidarita Lech Walesa elektrikář, později polský prezident Sovětské vedení naplánovalo vnitropolský vojenský puč generál Wojciech Jaruzelsky Solidarita zakázána, nepokoje ovšem přetrvávaly W. Jaruzelsky nucen jednat s opozicí 1989 volby vítězí Solidarita
Pád sovětského bloku politický nátlak ze západu postupné uvolňování závislosti na Moskvě nedostatek ekonomických ani vojenských prostředků perestrojky reformy společenského, politického a ekonomického uspořádání sovětského systému glasnosti veřejná diskuse o problémech oslabení cenzury, zavedení prezidentského systému, vznik soukromého sektoru, sovětská společnost nebyla po 70 letech komunismu na tyto změny připravena ekonomické zhroucení
Rozpad sovětského svazu pokus o státní převrat rozpuštění Komunistické strany Sovětského svazu 1991 vystoupení Litvy, Lotyšska a Estonska ze SSSR, nezávislost Ukrajiny Společenství nezávislých států (SNS)
Konec studené války George H. W. Bush a Gorbačov 1989 - dohoda o rozsáhlém odzbrojení 1991 a 1993 podepsání smluv START Dohoda o snížení počtu strategických zbraní
G. H. W. Bush