VY_32_INOVACE_07_1_ČJ B. Němcová
Božena Němcová (1820 1862) zakladatelka venkovské prózy místo narození i původ je nejasný dívčím jménem Barbara Panklová rodiče pracovali ve službách vévodkyně Kateřiny Zaháňské, která trávila léto na zámku v Ratibořicích Josef Hellich 1845
Ratibořické údolí se zámkem
Jeden ze salonů v ratibořickém zámku
Vlhký byt rodičů Proškových pod ratejnou Schody od ratejny tudy chodila Barbara
do školy začala chodit pěšky r. 1825 do České Skalice
Tři roky strávila ve Chvalkovicích na zámku, kde se vzdělávaly šlechtické dívky.
V České Skalici zazářila jako královna jiřinkového plesu
Vlastivědná naučná stezka Babiččino údolí podél řeky Úpy v Ratibořicích Oto Gutfreund + arch. Prof. Pavel Janák: sousoší Babička s dětmi zákl. kámen položen za účasti A. Jiráska 25. 7. 1920 odhaleno při národní slavnosti 9. 7. 1922 Rudrův mlýn
Splav v údolí
Roubená chalupa u Starého bělidla postavil Barrandov kvůli filmu
Pohled na chalupu a Staré bělidlo z vlastivědné stezky
Boční pohled do okna Starého bělidla Babiččina světnice
Manžel František byl často překládán z místa na místo, takže se rodina často stěhovala (Polná, Chodsko, Slovensko). Němcová poznávala různá prostředí a mohla je popsat ve své tvorbě. Z chudoby a nešťastného života s manželem unikala do svého literárního světa.
Dílo: - pohádky: Národní báchorky a pověsti české Slovenské pohádky a pověsti - cestopisné a národopisné črty: Obrazy z okolí domažlického - velké povídky (kritizují chudobu prostých lidí a líčí protiklady bohatých a chudých): V zámku a v podzámčí, Pohorská vesnice - malé povídky (vykresluje dobrosrdečné či statečné hrdiny): Pan učitel, Karla, Dobrý člověk, Divá Bára
Charakteristika Báry z povídky Divá Bára: Bára dosáhla patnácte let a žádné děvče v celé dědině nemohlo se jí rovnat v síle a velikosti. Tělo její bylo hrubých kostí, silných svalů, přitom ale pravidelných forem. Mrštná byla jako pstruh. Pleti byla tmavohnědé, dílem od přirozenosti, dílem od slunce a větru, neboť si nikdy, ani v parném létu nezastřela tvář, jako to vesnická děvčata dělávala. Hlava zdála se velká, ale to dělalo množství vlasů, černých jak havran, dlouhých a hrubých jako žíně.
Čelo měla nízké, krátký tupý nos, ústa trochu velká a vyšpulené pysky, ale zdravé, červené jako krev. Zuby široké, silné, ale čisté. Nejpěknější bylo u ní oko, a právě pro ně musela od lidí posměch snášet. Spílali jí, že má oči buličí. Veliké měla oko, neobyčejně veliké a modré jako chrpa, obrostlé dlouhou černou řasou. Nad okem klenulo se černé husté obočí. V létě nosila Bára prostou bílou halenu s červenou sukní, v zimě přidala teplou kazajku. Botů neměla. Ničeho ve vesnici se nebála, ani polednice a bludiček a jako jediná uměla plavat.
Nejvýznamnější dílo : Babička rámcová povídka (rámec tvoří sled lidových zvyků během roku) popisuje harmonický život lidí v ratibořickém údolí s ústřední postavou babičky dobrého člověka Němcová ji psala po smrti prvorozeného syna Hynka, ze smutku unikala do zidealizovaného prostředí Starého bělidla v Ratibořicích 2x zfilmovaná (1940 s M. Kurandovou a 1971 s T. Brzkovou) chalupu u splavu vystavělo filmové studio Barrandov
Kniha vyšla v mnoha vydáních od nákladných přes levnější až po sešitková. Ilustrátoři: Pavel Černý, Adolf Kašpar a Marie Fischerová Kvěchová
Dávno, dávno již tomu,co jsem posledně se dívala do té milé mírné tváře, co jsem zulíbala to bledé líce, plné vrásků, nahlížela do modrého oka, v němž se jevilo tolik dobroty a lásky; dávno tomu, co mne posledně žehnaly staré její ruce! Není více dobré stařenky! Dávno již odpočívá v chladné zemi!
Třetí den ráno, když se pohřební průvod, záležejíc z velikého množství lidstva, neboť každý, kdo babičku znal, chtěl ji doprovodit ku hrobu, ubíral okolo zámku, rozhrnula bílá ruka těžké záclony u okna a paní kněžna se mezi nimi objevila. Jak dlouho bylo průvod vidět, tak dlouho byl smutný zrak její ho doprovázel, až pak záclonu spustíc a hluboce si vzdechnouc, zašeptala: Šťastná to žena!<
Použitá literatura: Ivanov, Miroslav: Zahrada života paní Betty. Praha Panorama 1992. Němcová, B.: Babička. Praha Edvard Fastr 1940. Ilustrace M. Fischerová Kvěchová. Použité foto: vše z knihy M. Ivanova Použité filmové ukázky: Divá Bára, režie Vl. Čech, 1949 Babička, režie F. Čáp, 1940 (s T. Brzkovou) Babička, režie A. Moskalyk, 1971 Použité citace: Němcová,B.: Babička. Praha Edvard Fastr 1940. Str. 6, 266. Autor: B. Prachařová