BOŽENA NĚMCOVÁ Život a dílo

Transkript

1 BOŽENA NĚMCOVÁ Život a dílo školní rok : 2009/2010 autor: Sandra Bartošová konzultant: Sklenářová Kamila třída: 9 Božena Němcová v v 17.letech ( léta) autor: Sandra Bartošová

2 1 Osnova: 1. úvod 2. dětství 3. život 4. přátelé 5. tvorba 6. kniha Babička 7. nastala bída 8. původ Boženy Němcové 9. rozbor pohádky Sůl nad Zlato" 10. vše ostatní, co souvisí s Boženou Němcovou 11. závěr 12.seznam použité literatury ÚVOD Myslím si, že mě bude bavit psát o Boženě Němcové. Neznám snad nikoho, kdo by o ni nikdy neslyšel, je to ještě pořád a dlouho bude, známá spisovatelka. Proslulá hlavně podle pohádek, kdy vždy zvítězí dobro nad zlem, moudrost nad hloupostí a na prvním místě by měla být pravda a spravedlnost. Ovšem nepsala jenom pohádky, ale i různé příběhy a povídky o lidech, ve kterých popisovala chování dnešních českých lidí a většinou z nich vychází dobré ponaučení. A právě o tom všem a o Boženě Němcové budu psát a doufám, že se vám bude má práce líbit. DĚTSTVÍ Božena Němcová, je umělecké jméno Barbory Panklové. Narodila se 4.února 1820 ve Vídni. Její otec byl panský kočí Johan Pankl, rakouský Němec. Matka Terezie Novotná byla Češka a sloužila ve Vídni. Ovšem podle neznámých důkazů byla její pravá matka pradlena Terezie ze služebnictva kněžny Kateřiny Zaháňské. Stejně tak tam právě s Terezií byl kočí Johann Pankl. Jako malá se Božena Němcová častokrát stěhovala, poprvé na panství vévodkyně Zaháňské do Ratibořic u České Skalice. Velký vliv na Boženu měla její babička z matčiny strany, která se jmenovala Magdaléna Novotná. Byla tkadlena, vychovávala Boženu u své dcery, až do jejích devíti let. Barunka jí měla moc ráda. Vyprávěla jí a ostatním sourozencům různé pohádky, trávili spolu spoustu času. Brzy po babiččině příjezdu šla Barunka poprvé do školy. Škola sídlila v České Skalici. Barunku to ve škole zpočátku nebavilo a nedávala pozor, měla plnou hlavu her a pohádek, které jí babička četla. Barunka si na školu brzy zvykla a nakonec jí pan učitel zapsal do zlaté školní knihy, kam se pravděpodobně zapisovali vzorní žáci. Když vychodila školu, otec jí odvezl na vychování do rodiny ve Chvalkovicích. Měla se zde naučit mluvit německy, šít, vařit a naučit se panským způsobům. Ve Chvalkovicích žila tři roky, vše se naučila. Nejraději četla. Přečetla vše, co našla. Poté se vrátila na "Staré bělidlo", tak se nazýval jejich domek v Ratibořicích. Moc se těšila na svou milovanou babičku, která krátce po Barunčině příjezdu zemřela.

3 2 socha Boženy Němcové v Babiččině údolí muzeum Boženy Němcové V době dospívání bydlela ve Chvalkovicích a chodila do chvalkovické školy MANŽELSTVÍ A DĚTI V sedmnácti byla provdána za finančního respicienta, později vrchního komisaře, který byl o patnáct let starší než ona. Vybrali ho rodiče. Jmenoval se Josef Němec, měl složité povolání a neustále byl překládán z místa na místo, a proto se stěhovali téměř každý rok - Červený Kostelec, kam se provdala, Josefov, Litomyšl, Polná a poté Praha. Mezitím se jí narodily čtyři děti: Hynek (žil do 15 let), Karel (do 61 let), Theodora (do 79 let) a Jaroslav (do 56 let). Uvědomila si však až pozdě, že jí sňatek přivedl do holé skutečnosti. Avšak Josef Němec ( ), oddaný vlastenec a prchlivý člověk, neměl pochopení pro romantické představy své ženy, což později vedlo k častým hádkám a k rozvratu manželství.také pro ní bylo těžké to, že její manžel často nebyl doma a jezdil za prací. Třetí návštěva Boženy Němcové na Slovensku v roce 1853 končí tragicky. Dopis od přátel o zdravotním stavu nejstaršího syna Hynka, do nějž vkládala mnoho svých nadějí (byl nadějný malíř), ji zavedl do kruté reality. Dva dny po návratu do Prahy (na cestu si vypůjčila) jí Hynek zemřel v náručí. O návratu do Uher nemohlo být řeči

4 3 Josef Němec PŘÁTELÉ K jejím přátelům z tehdejší české a i slovenské kultury patřil Havlíček, Frič, Čelákovský, Erben, J.E.Purkyně, Karolína Světlá a slovenští spisovatelé Kráľ, Andrej Sládkovič a další...roku 1845 se rodina Němcové přestěhovala z Prahy do Domažlic, tam se Božena věnovala národopisu a sběratelské činnosti. Její manžel byl poté přeložen do Nymburka, kde také bydlela. Ještě dnes tam stojí její dům, před ním je její velká socha. Z tohoto období pochází povídka Kávová společnost, kde popisuje život nymburské smetánky. Němcová se proslavila lyrickými básněmi. Usilovala tím i o účast žen na politickém národně osvobozeném zápase (ČESKÝM ŽENÁM). Vypravěčský talent se u Němcové prozradil už dílem Národní báchorky a pověsti. TVORBA V posledních letech svého života toho napsala nejvíc. Nejprve vznikly povídky Barunka, Rozárka, Karla a Divá Bára. Právě na ženách popisovala charakter a mravnost českých lidí. Následovaly povídky Pohorská vesnice. Na Pohorské vesnici si Němcová dala záležet (rok vydání 1856) a pokládala ji za zdařilejší něž Babičku. Dále V zámku a v podzámčí, Chudí lidé a Dobrý člověk. Dále pohádky:

5 4 Alabastrová ručička, Bratr a sestra, Chudý a boháč, Chytrost nejsou čáry, Jak šlo vejce na vandr, Kdo je hloupější, Kdo snědl holoubátka, Kmotr Matěj, Král času, Lesní žínka, Moudrý zlatník, O chudých sirotcích a andělu, O hloupé Báře, O neposlušných kůzlatech, O starém psu a vlku, O třech sestrách, O zlatém kolovratu, O černé princezně, Pecko v nebi, Pohádka o kocouru, O kohoutu a koze, Potrestaná pýcha, Půjčka za oplátku, Sedmero krkavců, Silný Ctibor, Tři zlatá péra, Jak Jaromil ke štěstí přišel, Divotvorný meč, Neohrožený Mikeš, O chytré princezně, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, Šternberk, Spravedlivý Bohumil, O mluvícím ptáku, živé vodě a třech zlatých jabloních, O labuti, O princezně se zlatou hvězdou na čele, O Jozovi a Jankovi, Čertův švagr, O třech zakletých psích, Vodní paní, Zlatý vrch, O bílém hadu, Princ Bajaja, O Nesytovi a nakonec, i když tady zdaleka všechny pohádky nejsou, "Sůl nad Zlato", o které budu dále vyprávět. BABIČKA Její život zdaleka nebyl takový, o jakém píše v Babičce. Nebyl tak idylický jako v knize. Božena Němcová se o této knize vyjádřila asi takto:,, Celá ta novela ovšem není tak výborná. Je to tichý život venkovský, zvyky, obyčeje, svátky i pověry lidu v okolí náchodském. Reprezentantka tohoto staročeského života je babička, v tiché domácnosti v kole vnoučat, které patří dceři, dceři v městě odchované. Byl to skromný popis a vzpomínky na její milovanou babičku Magdalénu Novotnou. Němcová i její dílo se stalo nejen zdrojem inspirace pro výtvarníky a hudební skladatele, ale i zdrojem naděje a odvahy mnohých českých spisovatelům pozdějších generací. NASTALA BÍDA Němcová se cítí opuštěna. Je nešťastná v situaci, kdy touží po porozumění okolí, kdy sama bez dobrého vzdělání touží poskytnou ho svým dětem. Zatím musí žít ve vlhkých bytech bez dobrého vytápění, kde jí během jedné zimy začne plesnivět postel. Její děti se stravují na útraty dobrých přátel, sama jí mnohdy jen jednou denně. V téhle situaci snad uvažuje i o vystěhování do Ameriky. Manželská krize mezi Němcovými se stala trvalou a vedla k odloučení v roce 1861 (rok před smrtí Boženy Němcové). Němcová si najímá na čas samostatný byt, posléze odjíždí na venkov a nakonec do Litomyšle, kde podepisuje smlouvu o vydání sebraných spisů s nakladatelem Augustou. V Litomyšli bydlí v hotelu, dělá korektury svých knížek a pokouší se o novou tvorbu. Vysílená nemocí však nestíhá práci v dohodnutých termínech. Augusta tedy odmítá platit zálohy, což autorku, chtějící se osamostatnit, ohrožuje existenčně. Na naléhání přátel si ženu nakonec v listopadu 1861 odváží Josef Němec do Prahy. Nemocnou a zlomenou. Vydání svých spisů se Božena Němcová nedočkala těsně před smrtí však ještě stačila podepsat první, ještě nesvázané výtisky (druhého) vydání Babičky. 21. ledna 1862 v 6.00 hod. umírá v Praze v domě U Tří lip, v místech, kde dnes stojí Československá obchodní banka. Její hrob je na Vyšehradě.

6 5 ŠLECHTICKÝ PŮVOD Spekuluje se o tom, jestli lze považovat podobu Boženy na Dorotheu, nejmladší vévodkyni kněžny Zaháňské, jako důkaz. Důkaz toho, jestli snad nebyla jako novorozeně Panklovými adoptována, aby byl zamaskován šlechtický původ. Jenomže tehdejší doba a zákony by to neumožnily. Jako svatební dar dostala Němcová zlaté náušnice od Kateřiny Zaháňské, domek panklových a do třetice náhrobní kříž otci Němcové Johannu Panklovi na hřbitově v Zaháni od Dorothey. Uvedené tři dary jsou označovány za důkaz, že Barunka byla nemanželskou dcerou vévodkyně Kateřiny Zaháňské - Kathariny Frederiky a rakouského kancléře Klementa Lotara Wenzela Metternicha. Kromě milence Kateřina Zaháňská měla tři manžely, ale s žádným z nich neměla děti. Pravděpodobně měl Pankl - otec malé Barunky, dostat od Metternicha peníze na výchovu a na výživu Barunky hned, jak ji po svatbě adoptoval. Mělo to být asi 1800 zlatých. Jenže dodnes není dokázáno, že by Kateřina Barunku měla s Metternichem, přestože s ním žila dva roky. Barunce by muselo být o čtyři až šest let více. ROZBOR POHÁDKY BOŽENY NĚMCOVÉ Sůl nad zlato představitelka Marušky: Milena Dvorská,,Sůl nad Zlato" Král chtěl jedné ze tří dcer předat království, ale bylo to moc těžké, protože se nemohl rozhodnout. Napadlo ho, že své království odevzdá té dceři, která ho nejvíc miluje. První, nejstarší, řekla:,,já tě mám ráda víc než zlato!", prostřední dcera na to:,,já tě mám ráda jako šperky a drahé kamení.",,a jak mě máš ráda ty, Maruško?" nejprve dlouho přemýšlela a pak řekla:,,já tě mám tatínku ráda jako sůl!" Král se rozzlobil a Marušku vyhnal. Král nad tím pořád přemýšlel a nejprve udělal hostinu s přesolenými slanečky a nikomu nechutnalo. Pak prohlásil, že se budou vařit neslaná jídla a sůl vlastně člověk k ničemu nepotřebuje. Kuchař se mu vysmál. Všechnu sůl i od ostatních lidí, kromě jedné ženy, nechal rozpustit ve vodě. Do jídel přidali samé koření a na hostině to opět nikomu nechutnalo. Někteří lidé už měli mdloby, protože člověk k životu sůl nezbytně potřebuje a tak si král vzpomněl na ženu, která sůl neodevzdala, sebral zlato a myslel si, že mu snad špetku soli prodá, ale mýlil se. Zlatem si ale chléb neposolí! Král se zamyslel a uznal, že má přece jenom Maruška pravdu.

7 6 A ponaučení??? Pohádka dává ponaučení, že zatímco bez zlata a drahých kamenů člověk žít může, tak sůl je pro život a zdraví nezbytná. Jedná se o morální ponaučení, které říká, že mnoho prostých a všedních věcí je pro život mnohem důležitějších, než sebelepší šperk a drahá ozdoba. VŠE OSTATNÍ, CO SOUVISÍ S BOŽENOU NĚMCOVOU 500 KORUN ČESKÝCH 500kč Božena Němcová významná spisovatelka, která ovlivnila poslední fázi Národního Obrození ochranné záření OBRÁZKY Z ČESKÝCH DĚJIN A POVĚSTÍ

8 A na ukázku... 7

9 8

10 9 ZÁVĚR Jsem spokojená s tímto výběrem tématu, protože se mi o Boženě Němcové moc dobře psalo. Byla a pořád je, výborná spisovatelka. Doufám, že si také ještě mnoho lidí a dětí budou číst její knížky a pohádky na dobrou noc, pro radost a potěšení, nebo jen tak. Netušila jsem, že všechny pohádky které znám, jsou právě od Boženy Němcové. A všechny jsou tak známé. Myslím si, že snad každý musí alespoň jednu znát. Jediné co bych Boženě Němcové pozměnila, jsou kruté chvíle a okamžiky, ale říká se:,,všechno špatné pro něco dobré".není nic nad staré dobré české pohádky od Boženy Němcové. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY KNIHY: autor název nakladatelství rok vydání B. Němcová O Nesytovi a jiné pohádky B. Němcová Sůl nad zlato a jiné pohádky O.Chaloupka, H.Mirvaldová, V.Nezkusil, V.Stejskal, J.Voráček Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež B. Němcová Velká kniha pohádek VYŠEHRAD spol s.r.o. Státní pedagogické nakladatelství, n. p. ALBATROS Praha ALBATROS Praha 2000 vlastní 1965 vypůjčená Praha 1985 vypůjčená z knihovny Praha 1988 B. Němcová Pohádky ALBATROS Praha 1978 Z. Alda, J. Černý, J. Kalousek OBRÁZKY Z ČESKÝCH DĚJIN A POVĚSTÍ ALBATROS Praha 1982 vlastní půjčená vlastní INTERNET: