Rozvíjení pedagogicko-psychologických kompetencí učitelů praktického vyučování a odborného výcviku. CZ.1.07/1.3.08/02.0003 Studijní opora Semestrální kurz - letní semestr 2011 KPG/9DPG Dějiny pedagogiky Mgr. Pavla Soukupová
Vítejte na stránkách kurzu D jiny pedagogiky. Kurz bude rozd len do 5 oblastí: 1. Výchova a vzd lávání z pohledu historického 2. Významní vychovatelé a vzd lavatelé 3. Transformace školství u nás od r. 1774 4. Vývoj vzd lávání u itel od 18. do 20. století 5. Alternativní školské systémy
Výchova a vzd lávání v kontextu historického vývoje
Po átky výchovy souvisí s po átky civilizace Obsahem výchovy bylo p edávání znalostí a tradic Cílem spole nosti: p ežít Spol. z ízení: kmenové, bezt ídní spole nost Bezt ídnost spole nosti dávala právo všem na všechno, tedy i výchova a vzd lání bylo pro všechny Kdo: rodi e a sta ešina kmene, rada starších Jak: lidová slovesnost, nápodoba S p íchodem t ídních spole ností (otroká ství Egypt, Indie, ína se m ní obsah i p ístup ke vzd lání
S p íchodem t ídních spole ností (otroká ství Egypt, Indie, ína se m ní obsah i p ístup ke vzd lání V d ní = moc M ní se i výchova pokora, pobožnost. Cíl otroká ské spole nosti: posmrtný život Kdo vzd lává a kdo má právo na vzd lání: vzd lávají duchovní, pro zámožné, panovníky, vojáky, kn ží a ú edníky, obchodníky a bohaté rolníky Vznik písma: hieroglyfické (pro kn ží) a hieratické (jednodušší pro ú edníky ) Viz. blíže Cipro: Pr vodce d jinami výchovy, Panorama 1984, str. 5-43
ecko (Sparta, Athény), ím 2000p ed nl.-500nl Cíl spole nosti: kalokaghatia Spol. z ízení: otroká ská spol. Vzd lání jen pro bohaté svobodné ob any Lidová slovesnost: Ezop, Homér. Školy: elementární, gramatické, e nické Obsah: Sedmero svobodných um ní: gramatika, rétorika, dialektika, matematika, fyzika, astronomie a múzika Platón (427-347), Aristoteles (384-322), Quintilianus
Jaké výchovné cíle byly zd raz ovány v jednotlivých obdobích? Období královské - 8. - 6. století p. K., výchova rodinná, domácí, poslušnost, úcta, tradice, zd raz ována t lesná a pracovní výchova Období republikánské - 6. - 30 p.k. -p evažuje výchova soukromá, pozd ji vznikají elementární a vyšší gramatické školy podle helénského vzoru Období císa ské - 30-476 - p evažuje výchova státní, rozvoj gramatických a e nických škol, etická i praktická výchova. Pojetí výchovy tohoto období je velmi dob e vyjád en nap íklad v díle Quintiliana O výchov e níka.
Quintilianus - 35-95 našeho letopo tu Byl prvním u itelem e nictví placený státem. Rovn ž jeho dílo je považování za první ucelené didaktické dílo, ve kterém eší nejen otázky didaktické, ale i lidské - vztah mezi žákem a u itelem, založený na lásce a v d ní. ím se Quintilianus nejvíce zasloužil o rozvoj pedagogické teorie? Jeho nejvýznamn jší dílo:o výchov e níka (Dvanáct knih o výchov e níka), kde mimo jiné jako základ vzd lání zd raz uje latinský jazyk, e tinu, hudbu, matematiku, didaktiku, ale také myšlenku praktického vzd lání.
Quintilianus významný e ník, právník, první teoretik ímské výchovy kladl d raz na školní výchovu - vliv i na rozvoj d tské e i (pé e o d tskou e ), ale i sociální výhody školní výchovy cílem výchovy - lov k mravn bezúhonný d raz na osobnost u itele mírná káze ve škole, ne t lesné tresty hra jako didaktický prost edek navrhuje 3 stupn výchovy: elementární, vyšší literární, prakticky e nický
Cicero - 100-43 p.k. - Významný politik republikánsk. íma. Zd raz uje význam e nictví a mravní výchovy - zejména ve spise O povinnostech (ty odvozovány ze smyslu pro pospolitost) A jako se roje v el nesdružují proto, aby vytvá ely plástve, ale vytvá ejí plástve proto, že jsou družné povahy, tak a ješt mnohem více lidé, pon vadž byli svou p irozeností p ivedeni k tomu, aby se sdružovali, projevují schopnost jednání a myšlení.a tak tedy nad teoretickou inností poznávací vít zí ohled na lidskou jednotu a pospolitost In Cicero, M., T., O povinnostech, Melantrich, Praha 1940, s. 26
Po zániku západo ímské íše roku 476, doprovázené zhroucením otroká ského spole enského ádu, se v Evrop a v zemích Blízkého východu utvá í feudální ád, který trvá v podstat až do 16. stol. Oporou feudálního ádu ve st edov ku se stalo k es anství. Církev byla po panovníkovi nejv tším feudálem ud lovala sv tským panovník m hodnosti Církev (kn ží) se hned v po átcích st edov ku zmocnili monopolu nad vzd láváním, a tím dostalo vzd lávání teologický ráz.
Po uznání k es anství státním náboženstvím (r 313) vyvstala pot eba vychovat dostate ný po et duchovenstva. Zakládání škol p i klášterech a kostelích: Školy farní elementární, pro d ti zámožných rolník Školy klášterní pro výchovu ádových mnich, kláštery Školy katedrální - pro výchovu sv tských kn ží Církev se ujala i výchovy dorostu vládnoucích t íd, aby si zajistila sv j podíl na sv tské moci (externí forma klášterní školy)
Principy výuky na církevních školách: Nutnost osvojení latinské gramatiky memorování latinských modliteb, písní a žalm a základy po t zpo átku mystické vysv tlování ísel jediný B h, dv postavy Ježíše Krista, trojjedinost boha, 4 evangelisté,., 10 p ikázání,, 12 apoštol.. Žáci pod individuálním vedením u itele. Každý se zabýval jinou inností Základ u iva tvo ilo 7 svobodných um ní: gramatika, rétorika, dialektika (trivium), aritmetika, geometrie, astronomie, múzika (kvadrivium)
Roku 863 p ichází na naše území Cyril a Metod j Upravují malou eckou abecedu na hlaholici P eklad bible do staroslov nštiny Papež uznal slovanskou liturgii 867 první u itelé národa Nejstarší škola v echách vznikla v Bud i u Zákolan (u Prahy) 940, v Praze p i Chrámu sv. Víta (Kosmas), sv, Jiljí. 973 v Praze biskupství, kated. škola na Velehrad z ídil Metod j Rostislav v nástupce Svatopluk vyhnal K a C z Moravy
Ve zp sobech vyu ování dominovalo imita ní, áste n instruk ní u ení. U ení bylo chápáno jako funkce pam ti. Tomuto pojetí odpovídala vyu ovací a výchovná praxe ve které dominovaly: kladení požadavk, mnohonásobné opakování, memorování aj. tzv. scholastika filozofický sm r st edov ku, opírající se o autoritu Písma, církevních otc, Aristotelovu filosofii, upravenou pro pot eby církve, p edstavitel scholastiky Tomáš Akvinský (1225-1274) dominikánský mnich.
- soust ed ní lidí do m st, potulní u itelé, pot eba vzd lanosti První univerzity: 1119 Bolo a 1150 Sorbona 1167 Oxford 1233 Cambridge 7.4.1348 Univerzita pražská - Karlova Univerzita (Zakládací listinou založil Karel IV.)
4 fakulty Artistickou (filozofickou) Právnickou Léka skou Teologickou Vstup v 15 letech, filozofickou fakultu mají povinnost absolvovat všichni, po 2 letech titul Bc. a povinnost následující rok vést seminá e a disputace, po dalších 2letech titul Mgr. Obsahem Sedmero svobodných um ní Až poté byl povolen vstup na zbývající fakulty. Doba dalšího studia 5-7 let, titul Doctor (MUDr., JUDr )
Vyu ovací jazyk latina Možnost studia i pro zahrani ní studenty Nejvíce eši, Poláci, Bavo i a Sasové. Každý z národ m l rozhodovací hlas v senátu o chodu Univerzity => eši v po átcích v po etní nevýhod 1 hlas :3 zahr. hlas m Na popud Jana Husa vydává dne 18.1.1409 Václav IV. Dekret Kutnohorský, který upravuje tento pom r ve prosp ch ech Od r. 1409 Jan Hus rektorem UK
Posledním rektorem svobodné UK p ed obsazením jezuity byl Jan Jesénius (popraven 21.6.1621, rekatolizace) Vliv Jednoty Bratrské Petr Chel ický, Jan Blahoslav, Jan Amos Komenský kázání v Betlémské kapli v rodném jazyce první eský Slabiká (J. Blahoslav) a metodika jeho používání rozvoj lidového školství
Významní vychovatelé a vzd lavatelé Jan Amos Komenský
Jan Amos Komenský
u itel národ Velká didaktika 200,- K Jan Amos Komenský
u itel národ Velká didaktika 200,- K Jan Amos Komenský
...
28.3.1592 se Komenský narodil, z ejm v Nivnici u Uherského Brodu nedaleko Kom a. Údajn rodný d m Komenského ve vesnici Kom a, dnes je zde muzeum Komenského P vodn Komenský užíval jméno Segeš po rodi ích, pozd ji plným jménem Comenius Hunnobrodiensis Nivanus
V r. 1604 osi el, pobýval u p íbuzných ve Strážnici Od r. 1608 žákem školy v P erov, druhé jméno Amos 1611 - Akademie v Herbornu Seznámil se inspiroval Johanem Heinrich (Jan Jind ich) Alstedem a Wofgangem Ratke vedení vyu ování, reforma škol a vzd l. Inspirace k pozd jšímu sepsání Navržení krátké o obnovení škol v království eském (1628) Inspirace Tomášem Campanellou zkušenost a p íroda jako zdroj poznání 1613 teologická fakulta Univerzity v Heidelbergu
1618 vysv cen na kn ze, je správcem a u itelem bratrské školy ve Fulneku a v P erov 1621 ohlášeno vypov zení nekatolických duchovních, oprava 27 eských pán (Jan Jesénius- rektor UK), Komenský hledá úto išt pro JB v okolních zemích 1627 vydán císa ský mandát proti nekatolík m Obnovené z ízení zemské 1628 odchod s leny JB do Lešna vedení a vyu ování na Lešenském gymnáziu
Didaktiky Informatoria Speciální didaktiky u ebnice pro jednotlivé ro níky Brána jazyk Sv t v obrazech Škola hrou na sklonku života vydány pod spole ným názvem Veškerá díla didaktická (Opera didactica omnia)
Zásada snadnosti a p íjemnosti Zásada u iti najisto Zásada d kladnosti a komplexnosti Zásada úsporné rychlosti Zásada názornosti Zásada postupnosti a p im enosti Zásada kolektivnosti i individuálního p ístupu
My odvažujeme se slibovati Velkou didaktiku, tj. všeobecné um ní nau iti všechny všemu. A to nau iti spolehliv, aby výsledek musil se dostavit. A nau iti lehce, aby p i tom ani vyu ující ani u ící se nem li žádné obtíže ani nechuti, spíše však obojím aby to p sobilo nejv tší p íjemnost. A nau iti d kladn, ne povrchn a na oko, nýbrž p ivád ním ku pravému v dnímu vzd lání, istým mrav m a up ímné zbožnosti. Kone n ukazujme to všechno a priori, tj. ze samé podstaty v cí tak, jako bychom ze živého pramene vedli stále tekoucí pot ky, a ty zase sbíhajíce se v jedinou eku, stavíme všeobecné um ní z izovati všeobecné školy. str.4
.
Vytvo il penzum didaktických zásad vedení vyu ování Je otcem slovn názorné koncepce vyu ování Pedagogický realismus nic pouhou autoritou, vše d kazem pomocí smysl a rozumu Pedagogický optimismus všechny d ti jsou vzd lavatelné, je t eba ale jednotliv p izp sobit metodu Senzualismus požadavek um lé aktivity lov ka, smyslové poznání, erpat z p írody Synkritická metoda srovnávací, Omnia sponte fluant Idea pansofie všev dy, plán založení pansofické školy, 7 t íd Organizace školního roku (RH, prázdniny) a metod kázn Vytvo il sociáln reformní plán výchovy, založený na demokraticismu, p irozené výchov a encyklopedismu
Školské reformy u nás po r. 1774
Historie škol na našem území spadá do období Velkomoravské íše v 9. a 10. století Od roku 1621 byly u nás všechny školy v etn Univerzity ízeny církví jezuity, až do zrušení jejich ádu Marií Terezií roku 1773, práv pro vážné nedostatky ve vedení škol. Jezuité podporovali pouze st ední a vyšší stupn škol. I zde ale jejich systém kolaboval. Nižší školství zaostávalo, v etn forem vzd lávání a p ípravy u itel.
Proto Marie Tererzie ustavila v r. 1773 pruského pedagoga Johana Ignátze Felbigera p edsedou Dvorské studijní komise, pozdejšího ministerstva školství a vrchním editelem všech rakouských škol s cílem reformovat rakousko-uherské školství a vytvo it propracované a centráln ízené školské soustavy.
Vytvo en všeobecný ád pro normální, hlavní a triviální školy=struktura elementárních (zákl.) škol Školy triviální 3leté z ízeny p i každé fa e (z farních škol) vyu ují fará i ur eny pro chudinu a m stskou mládež náboženství, tení, psaní, po ítání a základy polního hospodá ství nebo re esel vyu ovalo se esky a n mecky
Školy hlavní - v každém kraji m ly editele, katechetu a 3-4 u itele triviální p edmety + latina, zem pis, d jepis, základy hospodá ství a pr myslu pouze v první t íd se vyu uje esky, v dalších n mecky
Školy normální 6ti leté v hlavních m stech rozší ená osnova škol hlavních p íprava ú edníku, písa p íprava na gymnázium vyu ovalo se pouze n mecky tato škola se blížila již tehdy existujícím 6-tiletým gymnáziím
P i normálních školách vznikaly preparandy p ípravky pro u itele triviálních škol, nejd íve p lro ní, ro ní, pozd ji dvouleté r.1775-7 vydává J.I Felbiger Knihy metodní r.1775-7 vydává J.I Felbiger Knihy metodní metodické pokyny pro u itele, jak vyu ovat Zahá ská metoda u itel píše slova a pou ky za áte ními písmeny v podob tabulek. U ivo se pak zkouší podle zkratek Požadavek na vyšší vzd lávání pedagog
Marie Terezie vydává patent o povinné 6-ti leté školní docházce (první povinnou školní docházku m lo ustanoveno Prusko, kde se MT inspirovala). Nebyly ale stanoveny sankce za nepln ní školní docházky. Chudé d ti byly zprošt ny školného. Zásluhou této reformy um lo až 90% obyvatelstva íst a psát.
V p edcházející kapitole jsme hodnotili vládu Marie Terezie a Josefa II. - co znamenala pro eskou národní kulturu a školství. Výrazným negativním rysem byla silná germanizace, která byla d sledn uplat ována zvlášt ve vyšším školství. eský národ, reprezentovaný p edevším pokrokovými u iteli, za al sv j vlastenecký boj za jazyková práva. Tento boj pokra oval od 30. let úsilím eské buržoazie za prosazení jejích politických práv. Mezi nejvýznamn jší p edstavitele pokrokových u itel pat í nap íklad Jakub Jan Ryba, který podobn jako ada dalších ší í vzd lanost a vlastenectví, stává se národním buditelem.
Do pop edí zájmu se poprvé dostává odkaz J.A. Komenského jako výrazné osobnosti eského národa Vychází Komenského Orbis pictus, dále nap íklad eská Didaktika, kterou nalezl J. E. Purkyn v Lešn roku 1841. František Palacký píše první životopis J.A. Komenského (n mecky, což je vypovídající pro tehdejší dobu). Na objevování Komenského má zásluhy také K. S. Amerling - vydává asopis Posel z Bud e, zakládá u itelský ústav Bude, dále navrhuje reformu školství v letech 1848-1849.
Karel Slavoj Amerling pražský lékar V cervnu 1848 navrhuje systém národní školy: d ti od 2 let do školky, od 4let opatrovny, 6ti leté deti p ípravny, názorny, odlikovny, v cnic, putovny, naukovny, pr myslovny, ú etny a v domny (názvy pro jednotlivé rocníky národní školy) P eplnení množstvím p edm t neodpovídajících rozumové vysp losti detí, (Tesa zjednodušil) v roce 1842 založil na Novém M st v Praze školu, kterou nazval Bude. Uskutecnil si tak sv j dávný sen o dokonalém u ilišti, o jaké se 200 let p ed ním pokoušel nap íklad i J. A. Komenský. V této škole se m la vzd lávat jak nová generace u itel, tak i ženy,
Nástin organizace gymnásií a reálek z 16.9.1849 V r. 1849 vyhlášena, pln schválena v r. 1854 8miletá gymnázia z 6tiletých Ke gymnáziu p ipojena 2letá filozofie jako p íprava na univerzitu Maturita jako vstup na VŠ Posíleno p írodov dné vzd lávání, vznik reálekpozd ji p ejmenovaných na reálná gymnázia
Leopold Hasner byl tehd. ministrem kultury Vytvo ena nová soustava národního školství (14.5.1868) (+právo na svobodu víry) Zavedeny školy obecné a meš anské Obecná škola 8miletá, po 5 letech bylo možno p ejít na meš anku Meš anská škola nahrazovaly 4leté školy hlavní 8miletá gymnázia, 7mileté reálky Vyhlášena 8miletá povinná školní docházka v etn sankcí pro rodi e.
P edepsány zkoušky u itelské zp sobilosti na 4letých u itelských ústavech Všem u itel m vypláceno služné a penze, u itelky se ale nesm ly provdat
krok zp t v povinné školní docházce Na venkovských školách bylo zavedeno pouze polodenní vyu ování, 12tileté a starší d ti nemusely od dubna do listopadu navšt vovat školu U itelé museli vykonávat dozor na hodinách náboženství V u itelských ústavech bylo omezeno vyu ování pedagogiky a všeobecn vzd lávacích p edm t ve prosp ch náboženství a hry na varhany P es všechna tato opat ení nebyla církev stále ješt spokojena a dožadovala se navrácení neomezeného vlivu na obecnou školu.
Po skon ení 1. sv tové války a vzniku republiky se za aly p ipravovat snahy o reformu eských škol. Uvažovalo se o vytvo ení jednotné m š anské a nižší školy st ední. Vedly k tomu d vody sociální, ekonomické a politické a výrazná kritika herbartismu. Otokar Chlup - p i Chlupov pedagogickém seminá i byla v Brn roku 1925 otev ena pokusná t ída, kde bylo zkoumáno použití optimálních metod vzd lávání nadaných žák.
Václav Príhoda podává návrh diferencované jednotné školy druhého stupn 3 pokusné školy v Praze, u ební látka rozd lena na semestry Za azení volitelných p edm t D raz na samostatnou práci žák, samostatné rozhodování a ešení problémových situací (inspirace J. Deweyem, u nejž Príhoda v USA studoval) Josef Haken Volná socialistická škola práce 1919-1933, Vznik pracovních škol (predchudce SOU) založených na principech Volné svobodné školy na Kladn
Malý školský zákon byl velmi nedokonalý. P inesl pouze nové p edm ty ob anskou nauku a pracovní vyu ování Z náboženství m li rodi e právo své dít odhlásit Ženy mohly pracovat ve školství i po s atku Reálky zm n ny na reálná gymnázia 1920 založena škola vysokých studií pedagogických v Praze, prijímány i ženy
Vzd lávání u itel u nás v 18. a 19. století
První známý kodex vzd lávání u itel elementárních škol v eských zemích je sou ástí Všeobecného školního ádu pro n mecké normální, hlavní a triviální školy ve všech císa ských d di ných zemích z r. 1774 Felbiger v školský zákon Stát p ebírá ízení škol i ízení vzd lávání u itel Spolu se systémem lidových škol z izuje preparandy = vzorné hlavní školy a formuluje požadavky na u itelovo vzd lávání (zahá ská metoda) Tím byly vytvo eny institucionální a formální p edpoklady pro zavedení všeobecné gramotnosti v R-U
Knihy metodní rozpracování požadavk na u itelovo vzd lávání Požadavek znalosti trivia a náboženství Znalosti z d jepisu, zem pisu, zem d lství a industrie (pro výuku na m stských školách) Znalost vyu ovacích postup a metod (na úrovni obecných princip i konkrétních postup v jednotlivých p edm tech)
5 ástí pravé (normální=pro normální školy) zahá ské metody 1. Hromadné (pospolné) vyu ování 2. Pospolné tení 3. Katechetická metoda - vhodným dotazováním vést k rozvoji logického myšlení, p evzato z výuky náboženství 4. Tabelární metoda - u itel vypracoval z probraného u iva výtah, který si žáci pam tn osvojili 5. Písmenková i slabiková metoda pro pam tní u ení, u itel psal na tabuli po áte ní písmena/slabiky slov, které si žáci m li osvojit
Každý uchaze o u itelskou pozici se musel prokázat vysv d ením z p vodn 3m sí ní preparandy vzorné hlavní školy(1774). Toto vysv d ení si museli opat it i ti u itelé, kte í již vyu ovali. Od 1849 prodlouženo studium v preparandách na 1 rok pro triviální a na 2 roky pro výuku ve školách hlavních 2leté. (U itelé gymnázií se od r1849 vzd lávali na filozofických a pozd ji (1918) p írodov dných fakultách, viz. dále)
4leté U itelské ústavy- SŠ bez možnosti postupu na VŠ M ly praktický charakter Vyu ovali se p edm ty obecné a m š anské školy + pedagogika: Didaktiky, teorie výchovy, d jiny pedagogiky a školní zákonodárství a oborové didaktiky Cvi né školy hospitace, výstupy Zavedeny zkoušky u. zp sobilosti pro školu m š anskou zk. Pro obecnou šk + 2roky praxe na OŠ, pak zk. zp sobilosti pro m š anskou školu
Ú ast na okresních u itelských konferencích Ú ast na speciálních u itelských kurzech Studium asopis a pedagogické literatury U itelé požadovali VŠ vzd lání U itelé požadovali VŠ vzd lání Dle 42/ŠZ 1869 bylo možné z izovat p i technických univerzitách u itelské seminá e G.A.Lindner návrh na z ízení pg. seminá e, zformuloval obsah VŠ pg. p ípravy u itel M Š (SŠ s maturitou a ped-psy modulem, délka ale jen 2 roky) (1937 Otokar Chlup pojetí VŠ vzd lávání u.lidových škol- spojení p edm tové a ped-psy složky.
Do r 1848 p íprava na filozofické fakult Od r. 1849 se FF stává rovnocennou univerzitní fakultou (v decká innost, PhDr.) 1849 provizorní zákon SŠ u itel se vzd lává na FF a volí si p edm ty dle vl. Uvážení, do výše pot ebných kredit 1856 definitivní zkušební ád obor+univerzitní základ: filozofie, logika, ped., psy. Po státní zkoušce zkušební rok ro ní praxe, pak definitiva 1882 pg. seminá G.A. Lindnera na univerzit, 4leté studium, ekatelský rok (1922) 1930 p esn jší vymezení pot ebných p edm t, zkoušek a seminárních prací
27.10.1945 - Z ízení pedagogických fakult dekretem prezidenta republiky a 9.4.1946 zákonem.zrušeny záhy v 1950 1950 dálkové studium (Ústav pro dálkové studium u itel na UK) + nov založené: Vysoké školy pedagogické vzd lávání SŠ u itel Pedagogické školy pro u itele MŠ a NŠ (OŠ) Vyšší pedagogické školy pro u itele 2. st. ZŠ 1959 z ízení pedagogických institut (všechny p vodní pg. školy byly zrušeny, v roce 1964 znovuz ízení PF (u. ZŠ) SŠ profeso i na technických a p írodov dných fakultách Od 1976 p íprava SŠ profesor a PF
Alternativní školské systémy
P edstavitelé a stoupenci tohoto hnutí byli adoví u itelé Necht li vytvo it novou pg. teorii, ale zm nit dosavadní praxi škol, vytvo it novou výchovu D raz na provázanost poznatk s praxí Celospole enské požadavky na zm nu Zrovnoprávn ní muž a žen Nový styl života založený na zásadách p irozenosti a svobody (východiskem naturalismus J.J.Rousseaua) Soulad zp sobu života s p írodou
Kritika tradi ní, konzervativní školy a zp sobu výchovy Kritika herbartismu (nikoli kritika J.F. Herbarta) Kritika p evažujícího pam tního zp sobu osvojení u iva (kritika memorování látky, mechanické u ení, odtrženost od praktického života, p evažující pasivita žák ) Kritika modelu u itele jako jediného nositele pravdy Kritika postoje k dít ti jako prázdné nádob Kritika pod ízenosti žák u iteli, nezohledn ní individuality, zkušeností a zájm Kritika snahy o unifikaci a jednotnost Kritika transmisivního modelu výchovy a vzd lávání (viz. Francesco Tonnuci Vyu ovat nebo nau it, PF UK Praha, 1994 (19991)
Pedocentrismus - nový postoj k dít ti, dít v centru zájmu a innosti (20. stol. století dít te, Elen Keyová) Zohledn ní jeho pot eb a zájm Zapojení jeho zkušeností a znalostí do výuky D raz na spontánní innost d tí, vzbuzení zájmu Spontánní zájem vede k soust ed né práci a není t eba káze ských prost edk D raz na vnit ní káze sebekáze, zodpov dnostjako opak autoritativního vedení výchovy a vzd lávání Zohledn ní individuálních vlastností, každý jsme v n em dob í a n ím p ínosní pro ostatní
U itel jako koordinátor Dít vnímáno jako partner, který se spolupodílí na konstrukci poznatk a pr b hu vyu ování Využití zkušeností a zájm dít te Rozvoj tvo ivosti a iniciativy, pestrost metod Objevování, vyvozování, zobec ování (opak pasivního p ebírání hotových poznatk ) D raz na postup, nikoli jen na výsledek D raz na spolupráci, pomoc, komunikaci, etiku Zohledn ní pot eb a možností dít te (viz. Tonucci, Vyu ovat nebo nau it, Praha, SPN 1994, str. 5-62)
Jako alternativní budeme chápat všechny druhy škol, bez ohledu na z izovatele, které se odlišují od hlavního proudu standardních škol daného vzd lávacího systému Odlišnost m že spo ívat v jiných : Zp sobech a organizaci výuky Kurikulárních programech, cílech a obsahu vzd lávání (program Za ít spolu, Zdravá škola, ) Vztazích mezi školou a rodi i (komunitní školy ) Zp sobech hodnocení výkonu žák (slovní hodnocení ) (viz. Pr cha-alternativní školy a inovace ve vzd lávání)
je zam ena pedocentricky výchova se zam uje na osobu dít te a škola vykonává všechny výchovné innosti v souladu s individualitou dít te je aktivní, kreativní, rozvíjející, tvo ivá usiluje o komplexní výchovu dít te te rozvoj znalostí, dovedností, postoj, návyk, volních vlastností je chápána jako spole enství formy a postupy výchovy a vzd lávání jsou vytvá eny spole n s žáky, u iteli i rodi i provázanost u iva s praxí a reálným životem (viz. Pr cha-alternativní školy a inovace ve vzd lávání)
vychází z antroposofie Rudolfa Steinera (1861-1925), která si všímá zákonitostí vývojových krok dít te a mladého lov ka, prom n a rozvoje jeho vztahu ke sv tu a jeho schopnosti u it se. U ební plán, metody a obsahy výuky waldorfské školy jsou z tohoto poznání p ímo odvozeny První škola založena v N mecku nedaleko Študgartu pro d ti zam stnanc Moltovy továrny na cigarety Waldorf-Astoria v r. 1919 V u ebním plánu waldorfských škol je také patrná snaha dosáhnout souladu mezi v dou, um ním a duchovními hodnotami, není klasický rozvrh hodin, jeden u itel 9let
Waldorfská škola byla založena jako jednotná dvanáctiletá všeobecn -vzd lávací škola pro d ti všech sociálních vrstev spole nosti. Vedle tradi ního obsahu (vzd lávací program waldorfských škol v echách napl uje vzd lávací standardy vydané Ministerstvem školství) má waldorfská škola zajiš ovat všestranný rozvoj dít te v praktických a um leckých oborech (kniha ství, pletení, tkaní, zahradnictví, zem m i ství, atd.) Touto rozmanitostí nabídky se cht jí u itelé waldorfských škol co nejvíce p iblížit stavu, kdy každé dít pro sebe najde v u ebním plánu n co v em bude mít šanci vyniknout - zužuje se tak rozdíl mezi mén a více nadanými nebo zru nými.
Vyu ování hlavních p edm t (matematika, mate ský jazyk a literatura, tení, fyzika, chemie, p írodopis, d jepis, zem pis a další) probíhá v tzv. epochách - dvouhodinový vyu ovací blok, který se ješt dále d lí na ást rytmickou, vyu ovací a vypráv cí, je monotematický a po dobu 3 až 4 týdn p i n m u itel rozvíjí jedno dané téma (nap. matematické operace, stavba domu, d jiny ecka). Absence u ebnic (hotové poznatky) epochální sešity (zachycují proces tvorby poznatk, poznámky, ná rty.) Další p edm ty (jazyky, t lesná, pracovní a hudební výchova, eurytmie apod.) se již vyu ují v klasických vyu ovacích hodinách. I p i nich se však u itel snaží zachovat roz len ní na ást rytmickou - plnou íkadel a písni ek, ást vyu ovací, ve které se probírá nová látka a ást vypráv cí, která by m la t ídu zklidnit a harmonizovat. Vychází z respektování k ivky pozornosti b hem dne, pot eb dít te, temperamentu a fází pozornosti a zapamatování
Slovní hodnocení vyjád ení úsp chu, pokroku a prognóz Místo sout žení spolupráce a kreativita Eurytmie typický znak WŠ, propojení slova, rytmu a pohybu nap. vytleskávání slabik apod. V metodách, jimiž u itelé waldorfských škol uvád jí své žáky do u iva, hraje d ležitou roli obraz, rytmus a pohyb. Organickou sou ástí metod vyu ování a u ení mnoha p edm t u ebního plánu je ve waldorfské škole i ada pohybových aktivit. Všechny tyto prvky, o jejichž nedostate ném docen ní se asto hovo í, tedy u itelé waldorfských škol b žn využívají k napl ování výchovných a vzd lávacích cíl. Široce propracováno je zapojení rodi do chodu školy Waldorfská pg.- více na www.iwaldorf.cz
Italská léka ka (první žena), psychiatri ka, pozd ji pedagožka (v r. 1950 Nobelova cena míru) Zastánce pedocentrismu, samostatného myšlení a rozhodování již u d tí školního a p edškolního v ku Svobodná volba práce - dít se samo rozhodne kdy se bude jakou inností zabývat a jak dlouho P ipravenost prost edí p ipravené pracovní míst, didaktický materiál (sama navrhla), pom cky Senzitivní fáze - období zvýšené vnímavosti na daný podn t. Období zvýšené vnímavosti pro osvojení dané dovednosti ( tení, psaní ) Není-li takovéto období využito, senzitivita mizí Polarizace pozornosti schopnost pln se soust edit se na ur itou innost po ur itou dobu, každé dít ji má nastavenu jinak (délka, obsah) 1. Fáze zaujetí 2.fáze hluboké práce 3. fáze útlumu a vyhasínání
Více na www.montessoricr.cz
Zakladatel Peter Petersen (1884 1952), první škola vzniká p i Univerzit v Jen (fakultní cvi ná škola) Školy rodinného spole enství (obvyklé ozna ení pro školy JP) Spojení žák do kmenových skupin 1.-3.ro., 4.-6., a 7.-9.r. Spolupráce, pomoc starších mladším, vzory Osvojování sociálních kompetencí a norem Týdenní pracovní plán Není klasický rozvrh hodin Skupinová práce, kurzy a kroužky
Zakladatelka Helen Parkhurstová (žákyn Marie Montessori) první škola založena v Daltonu (USA) Zam ena na st ední školy Týdenní až m sí ní pracovní plán, pracovní listy Není klasický rozvrh hodin Nabídka p ednášek, laborato í, pracoven rozvrh, kde se kdy jaký kurz koná Žák si volí sám kdy kam p jde a jak úkoly splní Zodpov dnost na pln ní úkolu nese žák P ezkoušení, ohodnocení PP, poté s vyu ujícím sestaví navazující pracovní plán na další období
J va V. Základy pedagogiky, Brno: Paido 2001 Pelikán, J.: Výchova jako teoretický problém, Ostrava 1995 Pr cha, J.: Alternativní školy a inovace ve vzd lávání, Portál 2001 (nebo Singule, F. Sou asné pedagogické sm ry, SPN 1992) Štverák, V.: Stru ný pr vodce d jinami pedagogiky, Karolinum 2001 (nebo starší SPN 1983) Švarcová, I.: Základy pedagogiky, Praha: VŠCHT 2005 (web) Tonucci,F. Vyu ovat nebo nau it? Praha, SVI PedF UK 1991. Vališová,A.: Pedagogika pro u itele, Praha: Grada 2007 Kol. autor. Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání. Praha, VÚP 2005. Nebo z www.rvp.cz