FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1980 III. volební období Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o zamezení vzniku dvojího státního občanství, podepsaná v Moskvě dne 6. Června 1980 Návrh schvalovacího usnesení: Federální shromáždění Československá socialistická republiky souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o zamezení vzniku dvojího státního občanství, podepsanou v Moskvě dne 6. 5 června 1980.
Důvodová zpráva Spolupráce mezi Československou socialistickou republikou (ČSSR) a Svazem sovětských socialistických republik (SSSR) se ve všech oblastech neustále rozvíjí, prohlubují se dvoustranné styky i spolupráce mezi oběma státy v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci. Velmi intenzivní styky mezi ČSSR a SSSR mají za následek každoroční růst počtu osob, které krátkodobě nebo dlouhodobě pobývají na území druhého státu. Například v rámci kulturní spolupráce studují na školách v SSSR stovky československých občanů, československé organizace podílející se na výstavbě různých průmyslových objektů v SSSR (tranzitní plynovod) vysílají do SSSR k dlouhodobému pobytu desítky svých pracovníků, též sovětské organizace vysílají do ČSSR specialisty nejrůznějších oborů, úspěšně se rozvíjí i cestovní ruch mezi oběma státy. S rozvojem těchto styků stoupá i počet manželství uzavíraných mezi občany ČSSR a SSSR. Narodí-li se rodičům, z nichž jeden je československým občanem a druhý občanem SSSR, dítě, nabývá podle československých právních předpisů platných od r. 1968 resp. 1969 automaticky československé státní občanství (zákon č. 194/1949 Sb., o nebývání a pozbývání československého státního občanství, ve znění zákone č. 72/1938 Sb., zákon č. 165/1968 Sb;, o zásadách nabývání a pozbývání státního občanství, zákon SNR č. 206/1968 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství SSR, zákon ČNR č. 39/ 1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČSR, ve znění pozdějších předpisů, čl. III ústavního zákona č. 125/1970 Sb. ). To platí l v případě, že se dítě narodilo v cizině.
l - 2 - Sovětská právní úprava řeší otázku nabývání státního občanství narozením obdobně jako československé předpisy. Na základě vnitrostátních právních předpisů považují tedy ČSSR i SSSR děti narozené rodičům, z nichž jeden je československým občanem a druhý občanem SSSR, za své občany. Dvojí státní občanství u jedné osoby s sebou přináší nejrůznější obtíže, neboť orgány obou států postupují vůči těmto osobám - tzv. bipolitům - podle svých právních předpisů a vyžadují od nich především plnění povinností uložených právními předpisy občanům státu (např, konání služby v ozbrojených silách). Ustanovení o zamezení vzniku dvojího státního občanství u dětí narozených rodičům, z nichž jeden je československým občanem a druhý občanem SSSR, je obsaženo v čl. 5 Úmluvy mezi Československou republikou a SSSR o úpravě státního občanství osob s dvojím občanstvím uzavřené v r. 1937 (publikována vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 47/1958 Sb. ). V citovaném ustanovení se uvádí, že vznikne-li dvojí státní občanství u dětí, rozhoduje o volbě státního občanství dohoda rodičů oznámená jejich společným prohlášením při zápisu dítěte do matriky. Rovněž je stanoveno, jaké státní občanství bude mít dítě, nedojde-li k takové dohodě anebo narodí-li se na území třetího státu. Pro úplnost je třeba uvést, že Úmluva odstranila všechny případy dvojího státního, občanství u dospělých osob i nezletilou, které vznikly do doby účinnosti Úmluvy: její ustanovení byla de facto - s výjimkou čl. 5 - naplněna uplynutím roční lhůty od vstupu Úmluvy v účinnost. Získané poznatky svědčí o tom, že při provádění volby státního občanství podle čl. 5 Úmluvy u dětí narozených na území SSSR rodičům, z nichž jeden je československým občanem a druhý občanem SSSR, se vyskytly určité nejasnosti. Rodiče, kteří volí československé státní občanství pro dítě narozené
- 3 - na území SSSR, nedostávají o provedené volbě od sovětských matričních úřadů žádné potvrzení. V důsledku toho lze u československých úřadů jen obtížně dokazovat, že volba československého státního občanství byla ve stanovené lhůtě skutečně provedena. Z uvedených důvodů si vyžádala dosavadní smluvní úprava v některých směrech upřesnění, a to pokud se jedná o postup při volbě státního občanství a při potvrzování této skutečnosti. Zároveň obsahuje nově uzavřená Smlouva i úpravu dalších vztahů, jak to vyžadují potřeby obou smluvních stran. II Ková Smlouva mezi ČSSR a SSSR o zamezení vzniku dvojího státního občanství vychází z obdobných principů jako platná Úmluva - při narození dítěte rodičům, z nichž jeden je státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, si dítě může ponechat státní občanství pouze jedné ze smluvních stran a volba státního občanství pro toto dítě je ponechána na vůli rodičů. Musí však být provedena nejpozději do tří měsíců ode dne narození dítěte. Pokud tak rodiče neučiní, bude se postupovat při určování státního občanství dítěte podle zásad obsažených v čl. 2 Smlouvy. Volba státního občanství se bude uskutečňovat formou souhlasného prohlášení, které budou rodiče dítěte podávat diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu smluvní strany, jejíž státní občanství dítěti zvolili. Na základě zkušeností získaných při provádění čl. 5 platné Úmluvy se ve Smlouvě upřesňuje postup při podávání souhlasného prohlášení rodičů o volbě státního občanství dítěte a rovněž jsou přesně stanoveny povinnosti úřadů obou smluvních stran při přijímání takovýchto prohlášení. Ve srovnání s dosavadní úpravou bude významným doplněním povinnost obou stran vyměňovat si, pro účely vzájemné infor-
- 4 - movanosti, diplomatickou cestou se zmarný dští, pro které byla souhlasná prohlášení podána* Hově se ve Smlouvě upravuje určování státního občanství u nezletilce narozeného mimo manželství státní občance jedné ze smluvních stran, pokud je k tomuto dítěti určeno otcovství státního občana druhé smluvní strany. Dosavadní Úmluva neobsahovala úpravu zamezující vzniku dvojího státního občanství při nabývání státního občanství jedné smluvní strany občanem druhé smluvní strany,, Z tohoto hlediska je významný čl. 5 Smlouvy, podle něhož budou příslušné orgány smluvních stran činit rozhodnutí v těchto věcech závislé na předložení dokladu o propuštění ze státního svazku druhé smluvní strany. III Jménem ČSSR podepsal Smlouvu v Moskvě dne 6, června 1980 ministr vnitra ČSSR. Uzavření Smlouvy odpovídá zájmům &ČSSR. Bez smluvní úpravy není možno odstranit nejasnosti, které se v praxi vyskytly při aplikaci čl. 5 Úmluvy uzavřené v r. 1957. Smlouva vytváří předpoklady, aby se nově vznikající případy dvojího státního občanství odstraňovaly způsobem, který vylučuje vznik sporných případů. Navrhovaná smluvní úprava se nedotkne československé právní úpravy nabývání státního občanství. Pokud se jedná o pozbývání státního občanství, stanoví Smlouva zvláštní úpravu (či. l až 3), která není v československých předpisech o nabývání, a pozbývání státního občanství obsažena (např. dítě automaticky pozbývá československé státní občanství, jestliže mu rodiče zvolí
- 5 - sovětské státní občanství). Tato úprava Je obvyklá v mezinárodních smlouvách tohoto druhu uzavřených mezi ČSSR a ostatními socialistickými státy. Realizace Smlouvy si nevyžádá zvláštní náklady. Vzhledem k tomu, že Smlouva náleží podle předmětu své úpravy do kategorie smluv politických a obsahuje zvláštní úpravu pozbývání československého státního občanství, vyžaduje podle čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, před ratifikací prezidentem republiky vyslovení souhlasu federálního shromáždění Československá socialistické republiky. V Praze dne 7. srpna 1980 Předseda vlády CSSR: Štrougal v. r.
SMLOUVA mezi Československou socislistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o zamezení vzniku dvojího státního občanství Prezident Československé socialistické republiky a prezídium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik, vedeni snahou zamezit vzniku dvojího státního občanství, rozhodli se uzavřít tuto Smlouvu a jmenovali za tím účelem svými zmocněnci: prezident Československé socialistické republiky Jaromíra O b z i n u, ministra vnitra Československé socialistické republiky, prezídium nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik Viktora Fjodoroviče Maľoeva, prvního náměstka ministra zahraničních věcí Svazu sovětských socialistických republik, kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli na tomto:
- 2 - Článek l /1/ Rodiče, z nichž jeden je státním občanem Jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, mohou svému dítěti narozenému po vstupu této Smlouvy v platnost zvolit státní občanství jedné ze smluvních stran. Rodiče volí státní občanství souhlasným prohlášením podaným do tří měsíců ode dne narození dítěte. /2/ Jestliže k nezletilému dítěti narozenému mimo manželství státní občance jedné ze smluvních stran po vstupu této Smlouvy v platnost bude určeno, otcovství státního občana druhé smluvní strany, mohou rodiče tomuto dítěti zvolit souhlasným prohlášením státní občanství jedné ze smluvních stran do tří měsíců ode dne určení otcovství. Při volbě státního občanství pro nezletilé dítě starší 14 let, je platnost souhlasného prohlášení rodičů podmíněna jeho písemným souhlasem. /3/ Rodiče, kteří zvolí dítěti narozenému na území jedné smluvní strany státní občanství druhé smluvní strany, podají souhlasné prohlášení diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu smluvní strany, jejíž státní občanství dítěti zvolili. /4/ Rodiče dítěte narozeného na území třetího státu podávají souhlasné prohlášení podle odstavců l a 2 diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu smluvní strany, jejíž státní občanství pro dítě zvolili. /5/ Souhlasné prohlášení rodičů a souhlas nezletilého dítěte staršího 14 let se podávají písemně ve dvou vyhotoveních. Jestliže prohlášení podle odstavců 3 a 4 nepodávají rodiče osobně, musí být jejich podpisy ověřeny příslušným orgánem.
- 3 - /6/ Diplomatická mise nebo konzulární úřad, kterému bylo prohlášení o volbě státního občanství podáno, potvrdí podatelům jeho přijetí. /7/ Prohlášení o volbě státního občanství a v souvislosti s ním vydaná dokumenty o jeho přijetí nepodléhají poplatkům. /8/ Státní občanství dítěte zvolené podle odstavce l se pokládá za nabyté dnem narození dítěte. Státní občanství dítěte zvolené podle odstavce 2 se pokládá za nabyté dnem podání prohlášení. Článek 2 /1/ Jestliže společně žijící rodiče, z nichž jeden je státním občanem jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, nepodají souhlasné prohlášení o volbě šatního občanství podle článku 1 odstavce 1, zachová si dítě výlučně státní občanství smluvní strany, na jejímž území se narodilo Dítě narozené na území třetího státu si zachová státní občanství smluvní strany, na jejímž území měli jeho rodiče poslední společný trvalý pobyt před odjezdem do třetího státu. Pokud rodiče takový pobyt neměli, zachová si dítě státní občanství smluvní strany, které má matka. /2/ Jestliže rodiče nepodali souhlasné prohlášení o volbě státního občanství pro dítě podle článku 1 odstavce 2, zachová si dítě státní občanství smluvní strany, které má matka. /3/ Státní občanství dítěte určené podle odstavce 1 a 2 se pokládá za nabyté dnem narození dítěte.
- 4 - o Článek 3 /1/ Jestliže rodiče dítěte, žijící odděleně, nepodají souhlasné prohlášení podle článku 1. zachová si dítě státní občanství smluvní strany, které má ten z rodičů, v jehož výchově se dítě nachází ke dni uplynutí lhůty uvedené v článku 1. /2/ Dítě narozené po vstupu této Smlouvy v platnost, jehož Jeden z rodičů do dne uplynutí lhůty uvedené v článku l zemřel nebo je ne marného pobytu nebo byl zbaven rodičovských práv, zachová si státní občanství smluvní strany, které má druhý z rodičů. /3/ Dítě, jehož rodiče do dne uplynutí Ihůty uvedené v článku l zemřeli nebo není znám jejich pobyt nebo byli zbaveni rodičovských práv, zachová si státní občanství smluvní strany, na jejímž území se narodilo. Jestliže se dítě narodilo na území třetího státu, zachová si státní občanství smluvní strany, které má, popřípadě měla matka. Článek 4 Smluvní strany si budou vyměňovat diplomatickou cestou. v prvním čtvrtletí každého roku seznam dětí, pro které rodiče podali v uplynulém kalendářním roce souhlasné prohlášení podle článku 1. K seznamu připojí po jednom vyhotovení každého prohlášení rodičů a při volbě státního občanství pro nezletilé dítě starší 14 let též jedno vyhotovení jeho písemného souhlasu.
- 5 - Článek 5 Ode dne vstupu této Smlouvy v platnost budou příslušné orgány smluvních stran činit rozhodnuti o nabyti státního občanství jedné smluvní strany závislé na předložení dokladu o propuštění ze státního svazku druhé smluvní strany. Článek 6 /1/ Všechny otázky, které mohou vyniknout v souvislosti s prováděním této Smlouvy, se budou řešit diplomatickou cestou, /2/ Smluvní strany vypracují jednotný vzor souhlasného prohlášení o volbě státního občanství Článek 7 Dnem vstupu této Smlouvy v platnost pozbývá platnosti článek 5 Úmluvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o úpravě státního občanství osob s dvojím občanstvím, která byla podepsána v Praze dne 5. října 1957. Článek 8 /1/ Tato Smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost po uplynutí třiceti dnů od výměny ratifikačních listin, která bude provedena v Praze.
- 6 - /2/ Tato Smlouva se uzavírá na 5 let. Její platnost se bude prodlužovat vždy o dalších pět let, pokud ji jedna ze smluvních stran nevypoví nejméně šest měsíců před uplynutím její platnosti. Dáno v Moskvě dne 6. června 1980 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Československou socialistickou republiku J. O b z i n a v. r. Za Svaz sovětských socialistických republik V. F. M a ľ o e v v. r.