Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973 II. v. o.

Transkript

1 Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973 II. v. o. 51 Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o úpravě dvojího státního občanství, podepsaná v Praze dne 10. října 1973 Návrh schvalovacího usnesení: Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o úpravě dvojího státního občanství, podepsanou v Praze dne 10. října 1973.

2 - 2 - Důvodová zpráva Ve vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou existuje nežádoucí stav, kdy státní občané jednoho státu jsou podle právního řádu druhého státu i jeho státními občany. Je to důsledek jednak historického vývoje, jednak pohybu obyvatel mezi oběma štáty a konečně i uzavírání sňatků mezi státními občany Československé socialistické republiky a Německé demokratické republiky, neboť děti narozené takovýmto manželům nabývají státní občanství obou států. Aby tento nežádoucí stav byl odstraněn a s cílem zabránit jeho vzniku i v budoucnu, byl vypracován návrh smluvní úpravy, která tento problém řeší. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o úpravě dvojího státního občanství byla podepsána náměstkem ministra vnitra ČSSR plk. RSDr. Jaroslavem Šilhavým dne 10. října 1973 v Praze. Smlouva vychází, obdobně jako již dříve sjednané smlouvy Československé socialistické republiky s některými jinými socialistickými státy, z principu, že se občan dobrovolně rozhodne, které z obou státních občanství si ponechá. Jen v případech, kdy občan (nebo jeho zákonný zástupce) tak ve lhůtě neučiní, nastupuje automatické řešení, které v podstatě předpokládá ponechání státního občanství smluvní strany, na jejímž území má trvalý pobyt. Tento princip je ve Smlouvě důsledně proveden i ve vztahu k dětem a mladistvým a má zajistit, aby tyto osoby nebyly vytrhovány z prostředí, v němž až dosud žily. Na výslovný požadavek Německé demokratické republiky bylo dále do Smlouvy zapracováno ustanovení o tom, že platnost volby občanství dětí starších 14 let je vázána na souhlas těchto dětí. Jde o kogentní ustanovení právního řádu Německé demokratické republiky, které má značný politický dosah, zejména

3 - 3 - pokud jde o otázky státního občanství ve vztahu mezi Německou demokratickou republikou a Německou spolkovou republikou. Ta kovou úpravu přijaly všechny socialistické státy, s nimiž má Německá demokratická republika smluvně řešeny otázky dvojího státního občanství. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o úpravě dvojího státního občanství odpovídá zájmům Československé socialistické repub liky i upevňování přátelských vztahů k Německé demokratické republice. Její realizace si nevyžádá zvláštní náklady. Smluvní dokument podléhá podle čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o Československé federaci, schváleni Federálním shromážděním a ratifikaci presidentem republiky pro svůj zásadní politický význam a proto, že nutně řeší otá ky čs. státního občanství způsobem odlišným, než stanoví v tomto směru platné čs. zákony. V Praze dne 31. října 1973 Předseda vlády ČSSR: Dr. Štrougal v. r. Ministr zahraničních věcí ČSSR: Ing. Chňoupek v. r.

4 - 4 - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o úpravě dvojího státního občanství Československá socialistická republika a Německá demokratická republika, majíce na zřeteli, že se vyskytují osoby, která jsou podle jejich zákonů státními občany obou smluvních stran a vedeny přáním odstranit dvojí státní občanství těchto osob, především na základě jejich dobrovolného rozhodnutí, jakož i zabránit vzniku dvojího státního občanství v budoucnu, rozhodly se uzavřít tuto smlouvu. Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci: president Československé socialistické republiky RSDr. Jaroslava Šilhavého, náměstka ministra vnitra ČSSR, předseda Státní rady Německé demokratické republiky Dr. Herberta Krolikowskeho, mimořádného a zplnomocněného velvyslance Německé demokratické republiky v Československé socialistické republice, kteří se po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodli takto:

5 - 5 - ČÁST I Odstranění dvojího státního občanství Článek l Osoby, které jsou ke dni vstupu této Smlouvy v platnost státními občany obou smluvních stran podle jejich zákonů, si zachovají podle této Smlouvy státní občanství pouze jedné smluvní strany. Článek 2 /1/ Osoby uvedené v článku l mohou během jednoho roku ode dne vstupu Smlouvy v platnost zvolit podle části I této Smlouvy, které státní občanství si zachovají. /2/ Osoby, které mají trvalý pobyt na výsostném území jedné smluvní strany a chtějí si zachovat státní občanství druhé smluvní strany, podají o tom prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu té smluvní strany, pro jejíž státní občanství se rozhodly. /3/ Osoby, které mají trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, podají prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí smluvní strany, pro jejíž státní občanství se rozhodly. Článek 3 /1/ Osoby, které nepodají prohlášení podle Článku 2 odstavce l, si zachovají státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území mají trvalý pobyt v poslední den lhůty. /2/ Osoby, které nepodají prohlášení podle článku 2 odstavce l a mají trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, si zachovají státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měly trvalý pobyt před vystěhováním. Jestliže takový pobyt neměly, zachovají si státní občanství smluvní strany, které nabyly později.

6 - 6 - Článek 4 /1/ Nezletilým osobám, které se narodily přede dnem vstupu této Smlouvy v platnost a mají státní občanství obou smluvních stran, mohou rodiče - nejde-li o případ podle odstavce 3 - ve lhůtě jednoho roku od vstupu Smlouvy v platnost zvolit souhlasným prohlášením státní občanství jedné smluvní strany. Jde-li o nezletilé osoby starší 14 let, je platnost souhlasného prohlášení podmíněna souhlasem těchto osob. /2/ Nepodájí-li rodiče souhlasné prohlášení, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měli rodiče trvalý pobyt v poslední den lhůty uvedené v článku 2 odstavci 1. Nemájí-li rodiče společně bydliště, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany toho z rodičů, u něhož nezletilé osoby žijí. Mají-li rodiče trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měli rodiče trvalý pobyt před vystěhováním. Pokud rodiče takový pobyt neměli, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany, které má matka. /3/ Nezletilé osoby si zachovají státní občanství smluvní strany, které mají rodiče, jestliže ti mají po uplynutí lhůty uvedené v článku 2 odstavci l stejné státní občanství. Článek 5 /1/ Nezletilé osoby, narozené přede dnem vstupu této Smlouvy v platnost, jimž jeden z rodičů zemřel, nebo u nichž pobyt jednoho z rodičů ke dni uplynutí lhůty uvedené v článku 2 odstavci l není znám, anebo jejichž jednomu rodiči byla odňata rodičovská práva, si zachovají státní občanství smluvní strany, které má druhý z rodičů. /2/ Jestliže rodiče takových nezletilých osob zemřeli, nebo není známo místo jejich pobytu anebo jestliže pozbyli rodiče svých rodičovských práv, zachovají si nezletilé osoby státní občanství podle článku 4 odstavce 2.

7 - 7 - ČÁST II Zabránění vzniku dvojího státního občanství Článek 6 /1/ Dětem narozeným po dni vstupu této Smlouvy v platnost mohou rodiče, z nichž má jeden státní občanství jedné smluvní strany a druhý statni občanství druhé smluvní strany, zvolit ve lhůtě tří měsíců od narození dětí státní občanství jedné smluvní strany souhlasným prohlášením. /2/ Jestliže rodiče volí dětem narozeným na výsostném území jedné smluvní strany státní občanství druhé smluvní strany, podají o tom souhlasné prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí této smluvní strany. /3/ Nepodájí-li rodiče souhlasné prohlášení, zachovají si děti státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měli rodiče trvalý, pobyt v poslední den lhůty uvedené v článku 6 odstavci 1. Nemají-li rodiče společné bydliště, zachovají si děti státní občanství smluvní strany toho z rodičů, u něhož děti žijí. Mají-li rodiče trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, zachovají si děti státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měli rodiče trvalý pobyt před vystěhováním. Pokud rodiče takový pobyt neměli, zachovají si děti státní občanství smluvní strany, které ran matka. /4/ Narodí-li se děti na výsostném území třetího státu, podají rodiče souhlasné prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí smluvní strany, pro jejíž státní občanství se rodiče pro děti rozhodli. Neučiní-li tak, postupuje se podle předchozího odstavce.

8 - 8 - Článek 7 /1/ Děti, narozené po dni vstupu této Smlouvy v platnost, jimž jeden z rodičů zemřel, nebo u nichž pobyt jednoho z rodičů ke dni uplynutí lhůty uvedeno v článku 6 odstavci l není znám, nebo jejichž jednomu rodiči byla odňata rodičovská práva, si zachovají státní občanství smluvní strany, které má druhý z rodičů, /2/ Jestliže rodiče takových dětí zemřeli, nebo není známo místo jejich pobytu, anebo pozbyli rodiče svých rodičovských práv, zachovají si děti státní občanství podle článku 6 odstavce 3. Článek 8 Děti, narozené ve lhůtě Jednoho roku od vstupu Smlouvy v platnost, si zachovají státní občanství smluvní strany, které mají jejich rodiče, jestliže ti mají po uplynutí lhůty uvedené v článku 2 odstavci l stejné státní občanství. ČÁST III Všeobecná a závěrečná ustanovení Článek 9 /1/ Bylo-li podle této Smlouvy podáno prohlášení, zachovají si příslušné osoby jediné státní občanství dnem podání prohlášení. /2/ Nebylo-li podáno prohlášení, zachovají si příslušné osoby státní občanství jedné ze smluvních stran uplynutím lhůt uveděných v článcích 2 odstavcích l a 6 a odstavci 1. /3/ Na osoby, které si zachovají státní občanství jedné smluvní strany, se na výsostném území druhé smluvní strany vztahují předpisy o cizincích.

9 - 9 - Článek 10 /1/ Podat prohlášení jsou oprávněny jen zletilé osoby. Pro účely této Smlouvy jsou zletilými osobami ty, které dosáhly věku 18 let nebo mají podle zákonů jedné smluvní strany práva zletilých. /2/ Prohlášení se podávají písemně, zpravidla ve dvojím vyhotovení, nebo ústně do protokolu. /3/ Prohlášení nepodléhají správním poplatkům. Článek 11 /1/ Příslušný státní orgán, který přijal prohlášení, jeho přijetí podateli potvrdí, /2/ Zjistí-li smluvní strana, které bylo podáno prohlášení, že osoba, jíž se prohlášení týká, není podle jejího právního řádu jejím státním občanem, hledí se na prohlášení jako by nebylo podáno. Příslušný státní orgán této smluvní strany o tom vyrozumí podatele prohlášení. Článek 12 /1/ Smluvní strany si vymění diplomatickou cestou - do šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v článku 2 odstavci l seznamy osob, které podaly prohlášení podle části I, - čtvrtletně seznamy dětí, pro které bylo v předcházejícím čtvrtletí podáno prohlášení podle části II, a to s uvedením jejich osobních údajů. /2/ K seznamům se připojí po jednom vyhotovení příslušných prohlášení.

10 Článek 13 Smluvní strany budou ode dne, kdy tato Smlouva vstoupí v platnost, podmiňovat vydání rozhodnutí o nabytí státního občanství jedné smluvní strany předložením dokladu o propuštění ze státního svazku druhé smluvní strany. Článek 14 Otázky spojené s prováděním této Smlouvy projednají smluvní strany diplomatickou cestou. Článek 15 Tato Smlouva bude ratifikována. Vstoupí v platnost třicátým dnem po výměně ratifikačních listin, která bude provedena v Berlíně Tato Smlouva se uzavírá na dobu pěti let a její platnost se prodlužuje vždy o dalších pět let, jestliže ji jedna smluvní strana 6 měsíců před uplynutím příslušné doby platnosti nevypoví. Tato Smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, každé v jazyku českém a jazyku německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Dáno v Praze dne 10. října 1973 Na důkaz toho zmocněnci tuto Smlouvu podepsali a opatřili svými pečetěmi. Za Československou socialistickou republiku Šilhavý v. r. Za Německou demokratickou republiku Herbert Krolikowskl v. r.