E u r o p e a n h e a l t h f o r A l l s e r i e s N o. 6 ZDRAVÍ 21

E u r o p e a n h e a l t h f o r A l l s e r i e s N o. 6 ZDRAVÍ 21 Osnova programu Zdraví pro všechny v Evropském regionu Světové zdravotnické organizace Předmluva Praha 2000

Zdraví se týká nás všech. Je cennou hodnotou individuální i sociální, která výrazně ovlivňuje kvalitu života. Jak výstižně poznamenal dr. Halfdan Mahler, bývalý generální ředitel Světové zdravotnické organizace (SZO): Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic. Málokterá profese tak výrazně přispívá ke zdraví jako lékaři a ostatní zdravotničtí pracovníci. Neměli bychom však zapomínat na to, že zdraví není kategorií výlučně medicínskou, ale široce humánní. I když k dosažení co nejlepšího zdraví je velmi důležitá prevence, diagnostika, terapie i rehabilitace, zdravotnické služby samy o sobě zdraví nezajistí. Zdraví lidí je podmíněno tím, zda a do jaké míry dokáží k ochraně, udržení a rozvoji svého vlastního zdraví přispět jednotliví občané a jakou oporu najdou u všech ostatních i v celé společnosti. Každé rozhodnutí, ať už na úrovni vlády, parlamentu a senátu nebo v rodině má větší nebo menší zdravotní důsledky. Zdraví nevzniká v nemocnicích. Tam se povětšině napravuje to, co se už pokazilo. Základ zdraví spočívá v rodinách, školách a na pracovištích, všude tam, kde lidé žijí. Zdraví vzniká společným úsilím lidí, jejich blízkých a známých a v neposlední řadě činností politiků, náročnou prací zdravotníků i aktivitou pracovníků mnoha dalších rezortů. Pokud uvažujeme o zdraví a zdravotní péči, měli bychom si znovu a znovu klást tři základní otázky: Jaké je zdraví lidí? Proč je takové? A co můžeme udělat pro to, aby bylo lepší? Na první otázku můžeme jednoznačně odpovědět, že zdraví lidí je mnohem horší, než by mohlo být, kdybychom dokázali lépe motivovat úsilí lidí pečovat o své vlastní zdraví a kdyby se dařilo lépe využívat vzácné zdroje finanční, personální i materiální, které jsou k dispozici. Druhá otázka se týká determinant zdraví, tedy toho, co zdraví ovlivňuje. Jsou to především sociální, ekonomické a další podmínky, které můžeme shrnout pod pojem životní prostředí, dále životní styl, genetický základ a v neposlední řadě systém zdravotnictví. Třetí otázka je ve svém důsledku pozváním na společnou cestu ke zdraví. Nejde o jednotný pochod, ale o společný zájem i vnímání hodnot, sdílenou odpovědnost i koordinované úsilí, jehož součástí je respektování svébytnosti jedince i pochopení významu sounáležitosti. I když důležitost dílčích opatření v oblasti zdravotnictví je nesporná, mnohé okolnosti, které výrazně ovlivňují zdraví lidí, leží vně tradičně pojímaného rezortu zdravotnictví. Vzhledem k již zmíněné humánní a sociální hodnotě zdraví lidí i k růstu nákladů, které jsou na péči o zdraví vynakládány, je žádoucí využít všechny ověřené postupy a vědecky doložené zkušenosti k tomu, aby široký a mezirezortně pojímaný systém péče o zdraví byl účinný, hospodárný, humánní a trvale udržitelný. Aktivita řídících zdravotnických pracovníků se mnohdy soustředí zejména na rychlou realizaci dílčích opatření dodatečně reagujících na naléhavé nesnáze. Je to jistě 2

nezbytné. Současně je však žádoucí projevit zájem o zdraví a přijmout svůj díl odpovědnosti za péči o zdraví i tím, že budeme usilovat o cílevědomá a vnitřně provázaná opatření, která budou orientována na delší časový horizont, budou spočívat na demokratických principech, respektovat lidská práva a budou usilovat o zlepšení zdraví v širším sociálním kontextu. V této souvislosti SZO iniciovala rozvoj tzv. programové činnosti, jejímž smyslem je vytvořit dobrý podklad jak pro přidělování zdrojů, tak pro náležité zhodnocení výsledků a další motivaci všech obyvatel, organizací a institucí. V evropském měřítku byla zdravotním programům věnována pozornost už v 60. a 70. letech. Ucelený komplexní zdravotní program vypracovaný SZO byl vyhlášen v roce 1980, jeho evropská varianta byla Evropským zdravotnickým shromážděním přijata v roce 1984 (Zdraví pro všechny do roku 2000 a dále) a publikována v roce 1985. SZO tehdy vyzvala všechny členské státy, aby se k programu připojily a rozpracovaly evropské metodické zásady na své podmínky. V bývalém Československu byla metodická pomoc SZO využívána jen částečně. V roce 1991 byl program v evropském měřítku revidován, ale ani potom nebyl v České republice plně využit. Po rozsáhlé celoevropské diskuzi byl program koncem 90. let opět upraven a v roce 1999 publikován pod názvem Zdraví 21 - jako osnova evropské péče o zdraví v 21. století. Čtenář teď dostává do rukou český překlad programu Zdraví 21. Program je založen na široké definici zdraví jako bio-psycho-sociální kategorii, respektuje nespornou hodnotovou prioritu zdraví, bere v úvahu široké spektrum determinant zdraví a různý stupeň jejich ovlivnitelnosti, zdůrazňuje širokou sociální podmíněnost zdraví i péče o ně, soustavně využívá poznatků nejen medicínského výzkumu, ale i dalších oborů, a to zejména sociomedicínských a socioekologických. Jde o výsledek více než dvacetileté teoretické, metodické i organizační práce mezioborových týmů i výzkumných ústavů. Program představuje osnovu pro společnou práci v oblasti zdravotní péče. Není však hotovým návodem. Je to obecný model, který umožňuje jednotlivým státům naplnit jeho strukturu vlastní problematikou. Má-li být realizace programu úspěšná, musí vycházet z pečlivé a rozsáhlé metodické přípravy. Program by ve svém důsledku měl umožnit vyvolat, usměrnit a plně využít všestranné úsilí lidí chránit, posilovat a v určité míře i navracet zdraví. Předpokládá širokou názorovou pluralitu a různorodost aktivit pohotově reagujících na vývoj konkrétní situace. Základním a výchozím úkolem je rozšířit informaci o programu SZO mezi lidmi; informovat řídící pracovníky, zdravotníky, všechny organizace, instituce i jednotlivé občany. To by mělo vést k otázkám i diskuzím a v neposlední řadě i k růstu vědomí skupinové a individuální odpovědnosti za své zdraví. Program je významným koncepčním i koordinačním nástrojem, který je pro demokraticky pojímanou péči o zdraví dnes již nepostradatelný. 3

Druhou nezbytnou etapou bude příprava národní varianty programu, na níž by se měli podílet politikové, odborníci i občané - všichni, kteří budou chtít přispět k ochraně, posilování a rozvoji zdraví. Dalším krokem bude realizace evropsky pojímané strategie péče o zdraví v České republice, v krajích, okresech, obcích, ve školách, na pracovištích i v rodinách. Máme pro to všechny základní předpoklady a je důležité, abychom je dokázali plně využít. Překládaný text by k tomu měl být dobrým východiskem i potřebnou a užitečnou pomocí. Prof. MUDr. Bohumil Fišer, CSc. Ministr zdravotnictví České republiky 4

OBSAH Předmluva Obsah Světová deklarace zdraví... Poděkování... Poznámka pro čtenáře... Kapitola 1 Vize Zdraví pro všechny (HFA)... 1.1 Evropský region Světové zdravotnické organizace (WHO) na významné křižovatce času... 1.2 Záměr programu Zdraví pro všechny...... 1.3 Role mezinárodního společenství a zejména WHO.. 1.4 Závěry... Kapitola 2 Solidarita v praxi jako podmínka spravedlnosti ve zdraví. 2.1 Posílení solidarity mezi evropskými zeměmi v zájmu zdraví..... 2.2 Zmenšování zdravotních rozdílů v rámci jedné země... 2.2.1 Chudí.... 2.2.2 Nezaměstnaní.... 2.2.3 Rozdíly mezi mui a enami ve vztahu ke zdraví... 2.2.4 Etnické menšiny, přistěhovalci a uprchlíci..... 2.2.5 Postiení... Kapitola 3 Lepší zdraví pro 870 miliónů obyvatel Evropského regionu.. 3.1 Závažné životní změny a jejich vliv na zdraví... 3.2 Zdravý start do ivota... 3.3 Zdraví mládee... 3.4 Zdraví dospělých... 3.5 Zdravé stárnutí... 3.6 Důstojná smrt... Kapitola 4 Prevence a zvládání nemocí a úrazů... 4.1 Celkové nepříznivé důsledky poruch zdraví... 4.2 Duševní zdraví... 4.3 Infekční nemoci... 4.3.1 Nemoci určené k celkovému vymýceni nebo eliminaci na území Evropského regionu... 4.3.2 Kontrola nad infekčními nemocemi prostřednictvím imunizace... 4.3.3 Kontrola nad ostatními přenosnými nemocemi... 4.4 Neinfekční nemoci... 4.5 Úrazy a zranění v důsledku násilí... 4.6 Katastrofy... Kapitola 5 Společné zdravotní strategie více odvětví... 5.1 Biologický základ zdraví... 5

5.2 Životní prostředí a sociálně-ekonomické determinanty zdraví... 5.2.1 Životní prostředí... 5.2.2 Sociální a ekonomické determinanty zdraví... 5.3 Zdravý ivotní styl... 5.3.1 Rozhodování a jednání vedoucí ke zdraví... 5.3.2 Snížení škod způsobované tabákem, alkoholem a zakázanými drogami 5.4 Místní prostředí, které prospívá zdraví... 5.5 Společná odpovědnost různých odvětví za zdraví... 5.5.1 Jak dospět k odpovědnosti... 5.5.2 Působení ostatních odvětví v zájmu zdraví... Kapitola 6 Rezort zdravotnictví zaměřený na výsledek... 6.1 Úvod... 6.2 Integrace základní zdravotní péče a nemocničních služeb.. 6.2.1 Funkce integrovaných zdravotnických slueb... 6.2.2 Organizace integrovaných zdravotnických slueb... 6.2.3 Zařízení základní zdravotní péče (PHC)... 6.2.4 Nemocnice... 6.3 Řízení s cílem dosáhnout co nejkvalitnější výsledek... 6.3.1 Nástroje řízení zacíleného na dosažení co nejlepšího výsledku... 6.3.2 Plánování vstupů s cílem dosažení co nejlepších výsledků... 6.4 Financování zdravotnických služeb a péče, alokace zdrojů... 6.4.1 Finanční zdroje... 6.4.2 Lidské zdroje... 6.4.3 Léky... 6.4.4 Medicínská technika... 6.5 Infrastruktura veřejného zdravotnictví (Public health)... 6.5.1 Řídící pracovníci veřejného zdravotnictví... 6.5.2 Ostatní pracovníci sektoru veřejného zdravotnictví... Kapitola 7 Opatření a mechanismy k realizaci změn... 7.1 Úvod... 7.2 Lepší úroveň vědomostí jako základ zdraví... 7.2.1 Výzkum... 7.2.2 Rozvoj zdravotních informačních systémů... 7.3 Mobilizace partnerů pro zdraví... 7.3.1 Vlády... 7.3.2 Politici... 7.3.3 Odborná veřejnost... 7.3.4 Nevládní organizace... 7.3.5 Soukromý sektor... 7.3.6 Jednotliví občané... 7.3.7 Shromažďování účastníků pro společnou akci... 7.4 Plánování, zavádění a hodnocení strategie HFA... 7.4.1 Nabídka srozumitelných zásad budoucího postupu... 7.4.2 Posilování pocitu odpovědnosti... 7.4.3 Domluva na dalším postupu... 7.4.4 Hledání shody... 6

7.4.5 Stanovení cílů... 7.4.6 Jak dosáhnout transparentnosti...... 7.4.7 Legitimita postupu...... 7.4.8 Vytváření nových aliancí... 7.4.9 Rozšíření škály nástrojů realizace strategie...... 7.4.10 Koordinace, monitorování a hodnocení........ Kapitola 8 ZDRAVÍ 21 - nová příležitost k činům...... Závěrečná poznámka recenzenta.. Literatura Evropská řada Zdraví pro všechny č.6 7

ZDRAVÍ 21 Osnova programu Zdraví pro všechny v Evropském regionu Světové zdravotnické organizace Světová zdravotnická organizace Regionální úřadovna pro Evropu Kodaň Údaje v katalogu publikací knihovny WHO Health21: the health for all policy framework for the WHO European Region 8

(European Health for All Series; No. 6) 1. Health for all 2. Health policy 3. Health priorities 4. Regional health planning 5. Europe I. Series ISBN 92 890 1349 4 ISSN 1012-7356 (NLM Classification: WA 540 GA1) Světová zdravotnická organizace (WHO World Health Organization) je specializovanou agenturou OSN a má prvořadou odpovědnost za problematiku zdraví a veřejného zdravotnictví v mezinárodním měřítku. Prostřednictvím této organizace, která vznikla v roce 1948, si představitelé zdravotnických profesí z více jak 190 zemí vyměňují svoje znalosti a zkušenosti s cílem umožnit všem obyvatelům světa, aby dosahovali takové úrovně zdraví, která jim umožní vést společensky i ekonomicky produktivní život. Regionální úřadovna WHO pro Evropu je jednou ze šesti regionálních úřadoven rozmístěných po světě. Každá z nich má program zaměřený na konkrétní zdravotní problémy v zemích, pro které pracuje. Evropský region zahrnuje zhruba 870 miliónů osob žijících na území, které sahá na severu od Grónska po Středozemní moře na jihu a na východě až k břehům Tichého oceánu (pobřeží Ruské federace). Evropský program WHO se tedy soustřeďuje jak na problémy, které souvisejí s industriální a postindustriální společností, tak na ty, se kterými se setkávají nově vznikající demokracie ve střední a východní Evropě a na území bývalého SSSR. V rámci své strategie Zdraví pro všechny zaměřila regionální úřadovna svoji činnost do tří hlavních oblastí: zdravý životní styl, zdravé životní prostředí a poskytování řádné preventivní, léčebné a pečovatelské péče. Evropský region je charakteristický tím, e jeho obyvatelé hovoří mnoha různými jazyky. Cestu informací k jejich potenciálním uživatelům běžně provázejí jazykové problémy. Proto velmi vítáme všechny žádosti o práva k překladům materiálů vydávaných Regionální úřadovnou WHO. ISBN 92 890 1349 4 9

ISSN 1012-7356 Regionální úřadovna Světové zdravotnické organizace pro Evropu vítá všechny žádosti o povolení reprodukovat nebo překládat své publikace jako celek nebo jejich části. Žádosti a požadavky zasílejte na adresu Kanceláře pro publikace, Regionální úřadovna WHO pro Evropu, Scherfigsvej 8, DK-2100 Kodaň, Dánsko, kde rádi poskytnou informace o posledních změnách v textu, plánovaných vydáních a výtiscích i překladech, které jsou již k dispozici. Světová zdravotnická organizace 1999 Publikace vydané Světovou zdravotnickou organizací jsou chráněny autorským právem v souladu s ustanoveními 2. protokolu celosvětové úmluvy o autorských právech. Všechna práva vyhrazena. Použité termíny a materiály uvedené v této publikaci nevyjadřují názor sekretariátu Světové zdravotnické organizace na právní status kteréhokoliv státu, území, města nebo oblasti či jejich oficiálních zástupců nebo na vymezení příslušných územních nebo státních hranic. V této publikaci jsou použity názvy zemí nebo oblastí, které byly získány v době, kdy se připravovalo vydání originálu této knihy. Jsou-li zde zmíněny konkrétní společnosti nebo produkty určitých výrobců, neznamená to, že by je Světová zdravotnická organizace schvalovala nebo doporučovala přednostně před jinými společnostmi nebo výrobky stejné povahy, které zmíněny nejsou. Aby se zamezilo chybám a opomenutím, jsou názvy zákonem chráněných produktů odlišeny velkými počátečními písmeny. SVĚTOVÁ DEKLARACE ZDRAVÍ (WORLD HEALTH DECLARATION) 10

Světová deklarace zdraví (World Health Declaration) přijatá světovou zdravotnickou komunitou na 51. Světovém zdravotnickém shromáždění (World Health Assembly) v květnu 1998 I My, členské státy Světové zdravotnické organizace (WHO), potvrzujeme věrnost principům deklarovaným v její Ústavě a k tomu, že výsada nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví je jedním ze základních práv každého lidského jedince; aby toto bylo dosaženo, přiznáváme každému člověku důstojnost, jeho hodnotu, stejná práva a povinnosti i společnou odpovědnost za zdraví. II Víme, že zlepšení zdraví a duševní pohody lidí je hlavním cílem sociálního a ekonomického vývoje. Jsme přesvědčeni o etických principech spravedlnosti, solidarity a sociálního práva a zakomponování obecné perspektivy do našich strategií. Klademe důraz na důležitost odstraňování sociálních a ekonomických nespravedlností pro zlepšování zdraví celé populace. Proto zdůrazňujeme potřebu věnovat největší pozornost nejpotřebnějším, zdravotně postiženým, těm, kteří dostávají neadekvátní zdravotnické služby nebo žijí v chudobě. Bereme na vědomí, že změny ve zdraví celosvětové populace vyžadují, abychom realizovali Politiku Zdraví pro všechny do 21. století prostřednictvím odpovídajících regionálních a národních politických programů a strategií. 1 III Znovu se zavazujeme k potřebnému posílení, přizpůsobení a změnám našich zdravotních systémů, včetně základních funkcí a služeb veřejného zdravotnictví tak, aby byl zajištěn všeobecný přístup ke zdravotním službám, založeným na současných vědeckých poznatcích a dobré kvalitě, a zavazujeme se udržet tyto změny i do budoucna. Zamýšlíme se nad zajištěním dostupnosti základní zdravotní péče podle definice v Deklaraci z Alma-Aty (přijaté na mezinárodní konferenci o základní zdravotní péči International Conference on Primary Health Care v Alma- Atě, 6. 12. září 1978 a schválené na 32. Světovém zdravotnickém shromáždění rezolucí WHA32.30 v květnu 1979) a nad zajištěním rozvoje nové zdravotní politiky. Budeme pokračovat ve vývoji zdravotních systémů, které odpovídají současným a předpokládaným zdravotním podmínkám, socioekonomickým okolnostem a potřebám lidí, komunit a států zapojených prostřednictvím vhodně řízených veřejných a soukromých akcí a investic do zdraví. IV Víme, že práce k uplatnění programu Zdraví pro všechny, všechny národy, komunity, rodiny a jedince je vzájemně propojená. Jako společenství národů budeme pracovat společně, abychom omezili obecná zdravotní rizika a prosadili všeobecné zdraví. V My, členské státy Světové zdravotnické organizace, se tímto zavazujeme prosazovat a podporovat práva a principy, úkoly a odpovědnost vyhlášené v této Deklaraci prostřednictvím společného úsilí, úplné participace a partnerství a vyzýváme všechny 1 V originální verzi není zvýrazněno. 11

jednotlivce a instituce, aby sdíleli představu Zdraví pro všechny v 21. století a aby společně usilovali o její prosazování. PODĚKOVÁNÍ 12

Nová osnova programu Zdraví pro všechny v Evropském Regionu WHO je výsledkem rozsáhlého dvouletého úsilí, kdy členské státy, sítě a fóra WHO, agentury OSN, mezinárodní a integrační organizace, nevládní organizace a odborníci ze státního i soukromého sektoru revidovali a doplňovali návrhy tohoto dokumentu. Využívám této příležitosti, abych poděkoval všem, kteří mnoha různými způsoby a v různých podmínkách přispěli k celému procesu a k jeho konečnému výsledku. J. E. Asvall regionální ředitel WHO pro Evropu POZNÁMKA PRO ČTENÁŘE 13

Kapitola 1 - Vize Zdraví pro všechny vymezuje záměry, cíle a hlavní hodnoty programu Zdraví pro všechny (HFA Health for All) a určuje hlavní orientaci nové strategie. Kapitola 2 - Solidarita v praxi jako podmínka spravedlnosti ve zdraví se zaměřuje na posilování výrazné solidarity při zlepšování zdraví mezi členskými státy a na větší spravedlnost ve zdraví mezi jednotlivými skupinami uvnitř každého státu. Kapitola 3 a 4 definuje ádoucí výsledky zdravotnictví pro obyvatele v regionu. Kapitola 3 Lepší zdraví pro 870 miliónů obyvatel Evropského regionu se soustřeďuje na způsoby, kterými lze lidem zajistit zdraví na lepší úrovni po celý život. Kapitola 4 Prevence a zvládání nemocí a úrazů navrhuje strategii k omezení výskytu, šíření a dopadu jednotlivých chorob a dalších příčin špatného zdravotního stavu. Kapitoly 5 a 6 uvádějí řadu metod a postupů, kterými lze dosáhnout obecných cílů HFA. Kapitola 5 Společné zdravotní strategie více odvětví se zabývá rezortními aktivitami, jejichž účelem je zajištění a rozvoj zdraví a pro lidi zdravotně příznivého přírodního, ekonomického, sociálního a kulturního prostředí. Kapitola 6 Rezort zdravotnictví zaměřený na výsledek pojednává o orientaci zdravotnictví na podporu a rozvoj zdraví, spravedlnosti a hospodárnosti. Kapitola 7 Opatření a mechanismy k realizaci změn navrhuje způsoby mobilizace politické, profesionální a veřejné podpory HFA na všech úrovních. Snaží se vytvořit jak celospolečenské hnutí za zlepšení zdraví pomocí partnerské spolupráce a společných postupů, tak systém rozvoje zdraví přizpůsobený současnému Evropskému regionu. Kapitola 8 ZDRAVÍ 21 - nová příležitost k činům obsahuje závěrečný komentář a nástin budoucích úkolů. Kapitola 1 Vize Zdraví pro všechny (HFA) 14

1.1 Evropský region Světové zdravotnické organizace (WHO) na významné křižovatce času V Evropském regionu Světové zdravotnické organizace (World Health Organization -WHO) žije v 51 státech zhruba osm set sedmdesát miliónů lidí. Na západě je ohraničen Grónskem a na východě pobřežím Tichého oceánu na území Ruské federace. Tento region, stejně jako zbytek světa, prochází hlubokou změnou. Současný rychlý vývoj informačních a dalších technologií zřejmě znamená novou průmyslovou revoluci s dalekosáhlými důsledky, jejichž plný dosah nelze předpovědět. Tento region je plný velkých protikladů. Všechny členské státy sice zastávají zásady demokracie, lidských práv a politického pluralismu, ale jsou mezi nimi jak vysoce rozvinuté a bohaté země, tak některé chudé nebo velmi chudé státy. Mnohé z nich stále bojují s důsledky společenského a ekonomického přechodu k demokracii, který začal počátkem 90. let. Během posledních desetiletí vzrostl počet členských států z 31 na 51, a tím se zvětšil i rozsah problémů. Trvalé nesnáze spojené s bídou a nezaměstnaností prohlubují společenskou nerovnost a v mnoha zemích vyvolávají snížení kvality života, růst násilí a oslabení sociální soudržnosti. Problematická kvalita zdravotnických i jiných služeb a nerovnováha mezi poptávkou a dostupností zdrojů vyvolala v mnoha zemích obavy z rozpadu obtížně vybudovaných sociálních sítí a sociálních opatření. Postupující globalizace, decentralizace a pluralismus spolu s nabídkou nových příležitostí často vyvolává dojem, že jedinci a dokonce i samotné vlády mají stále menší vliv na rozhodování o zdraví. Během 90. let, poprvé od II. světové války, klesla průměrná délka života 870 miliónů obyvatel Evropského regionu. Z velké části to bylo způsobeno špatným zdravotním stavem obyvatel nových nezávislých států a některých zemí ve střední a východní Evropě. Téměř ve všech zemích se zvětšil rozdíl v kvalitě zdraví mezi sociálně a ekonomicky slabšími a silnějšími skupinami obyvatel. Situace se sice stát od státu liší, ale hlavními společnými problémy regionu jsou nepřenosné a přenosné choroby, úrazy, poruchy duševního zdraví a komplikace související s těhotenstvím a porodem. Jejich pořadí závisí na použitých hodnotících kritériích (úmrtnost, tělesné postižení atd.). Příliš mnoho lidí předčasně umírá, i když existují znalosti a prostředky, jak tomu zabránit. Uvažujeme-li o budoucnosti zdraví v Evropě, je důležité si uvědomit, že se běžně potýkáme s nejistotou a problémy, např. migrace a sociální konflikty. Informační technologie, genetika, biotechnologie a mikrotechnologie se rychle vyvíjejí a ovlivňují způsoby naší komunikace, práce, naše životní prostředí i metody poskytování zdravotnických služeb. Přesto existují důvody k naději a optimismu. I když v Evropském regionu dosud trvají některé zdroje napětí, lze uvítat, že už skončilo mnoho válečných konfliktů, které probíhaly v první polovině 90. let. Jedenadvacáté století se tak může stát prvním stoletím, v němž se rozvoj lidstva stane v jednotlivých zemích hlavní prioritou. Lidé i státy se postupně vyrovnávají s nesnázemi, které jim přinesly nedávné změny, a rozvíjejí se jako občanská společnost. Ve většině zemí regionu existuje spolehlivá 15

dopravní i komunikační infrastruktura a infrastruktura veřejných sítí a služeb, např. dodávka vody, elektrického proudu, systémy bydlení a další služby. Region má i vzdělané obyvatelstvo. Jeho informační základna, výzkumná kapacita a know-how patří k nejlepším na světě. Současný velký rozvoj komunikačních technologií umožňuje rychlé sdělování poznatků. Vědecký a technologický pokrok předznamenává zaměření nových a dokonalejších metod a mechanismů pro rozvoj zdraví. Rozšiřování Evropské unie (EU) nabízí nové možnosti spolupráce a vzájemné podpory mezi zeměmi. Nejdůležitější je, že Evropský region WHO má nyní téměř 15tiletou zkušenost se společným plánováním, zaváděním, monitorováním a vyhodnocováním společných strategií zaměřených na výsledky, cíle a inovace ve zdravotnictví, ve kterých integrují snahy o prosazování zdravého životního stylu, rozvoj zdravého životního prostředí a kvalitní zdravotní péče s účinným vynaložením nákladů. Nesporný přínos tohoto postupu je doložen rozsáhlými praktickými zkušenostmi řady evropských zemí. Podařilo se získat velké množství poznatků o vhodné organizaci a formách realizace programu Zdraví pro všechny (HFA). Plodné úsilí změnilo podporu zdraví z vágní ideje na hlavní nástroj zlepšování zdraví obyvatelstva. HFA integruje veřejnou zdravotní politiku a soubor konkrétních, podrobných postupů a metod zaměřených na rozvoj duševního zdraví, zdravé výživy a tělesné aktivity, stejně jako na snižování zdravotních rizik, které představují tabák, alkohol a drogy. Konference ve Frankfurtu (1989) a v Helsinkách (1994) vytvořily společnou evropskou strategii pro vytváření zdravého životního prostředí, kterou aktivně následovaly všechny státy regionu ve svých mezirezortních národních akčních plánech zdraví a životního prostředí (NEHAP). Objevil se nový přístup ke klinické medicíně orientovaný na výsledek, který spočívá v trvalém monitorování vybraných kritérií kvality a ve zpětné vazbě na uživatele zajišťované vhodnými informačními systémy. Byl vytvořen překvapivý potenciál pro zlepšení kvality péče o pacienty, zlepšení nákladové stránky zdravotnických služeb provázený zdroji, které lze využít při zavádění nových technologií do zdravotní péče. Některé reformní experimenty v oblasti zdravotní péče poukázaly na lepší způsoby organizace a financování zdravotnictví. A v neposlední řadě se podařilo vytvořit takové formy spolupráce, které na základě myšlenky HFA přerostly v celospolečenské hnutí. To se stalo motivem pro mnohá odvětví a organizace pro další spolupráci směřující k realizaci HFA, např. prostřednictvím organizovaného partnerství regionů, měst, škol, podniků, zdravotnických institucí a odborníků, nevládních organizací atd. V takové situaci jsou členské státy povinny podniknout kroky k zastavení a změně negativních trendů v kvalitě zdraví a chopit se nových příležitostí, které tato kolektivní zkušenost vytvořila. Tento scénář naděje a optimismu se může naplnit jen společným úsilím. 1.2 Záměr programu Zdraví pro všechny Záměr programu Zdraví pro všechny v jedenadvacátém století přijatý světovým společenstvím v květnu 1998, chce realizovat vizi Zdraví pro všechny, která se 16

zrodila na Světovém zdravotnickém shromáždění v roce 1977 a kterou zahájila Konference v Alma-Atě v roce 1978. Zmíněná vize určila globální priority a deset cílů pro první dvě desetiletí jedenadvacátého století, které vytvoří pro lidi na celém světě podmínky k dosažení a udržení nejvyšší možné úrovně zdraví během jejich ivota. Regionální program Zdraví pro všechny je odpovědí na výzvu Světové deklarace zdraví, vytvořit regionální a národní strategie na základě globální politiky (viz vnitřní strana obálky). Tento program je v souladu s regionálním akčním plánem HFA (tj. program hlavních aktivit), který byl přijat v roce 1991 a požadoval, aby na regionálním výboru WHO pro Evropu v roce 1998 byla předložena obnovená verze této strategie. Světová deklarace zdraví vyzývá členské státy, aby podnikly kroky na národní i mezinárodní úrovni. Tento dokument Zdraví pro všechny předkládá soubor metod, kterými lze dosáhnout lepší úrovně zdraví pomocí ověřených postupů vycházejících ze společných zkušeností Evropského regionu získaných v posledních 10-15 letech. Údaje obsažené v této nové politice pro Evropský region dokládají základní vztahy mezi zdravím, bídou a sociální soudržností. Ukazují přitom, jak se zdraví a snahy o jeho zlepšení začínají považovat za důležité faktory, které přispívají k větší vnitřní i vzájemné sociální soudrnosti obyvatel tohoto regionu. Program WHO pro Evropský region ZDRAVÍ 21 má tyto základní součásti: Jeden stálý záměr: umonit všem, aby dosáhli plného zdravotního potenciálu 3. Dva hlavní cíle pro zlepšení zdraví, které směřují k realizaci stálého záměru: ochrana a rozvoj zdraví lidí po jejich celý ivot; snížení výskytu hlavních nemocí i úrazů a omezení strádání, které lidem přinášejí. Etický základ programu je tvořen třemi základními hodnotami: zdraví jako základní lidské právo; ekvita (spravedlnost) ve zdraví a solidarita při činnostech mezi jednotlivými zeměmi i mezi skupinami lidí uvnitř jednotlivých zemí, a to včetně mužů a žen; účast a odpovědnost jednotlivců, skupin, společenství i institucí, organizací a rezortů za rozvoj zdraví. Byly zvoleny čtyři základní postupy, jejichž smyslem je přispět k realizaci programu ZDRAVÍ 21 využitím vědeckých, ekonomických, sociálních i politických podmínek: mezirezortní strategie postihující determinanty zdraví a beroucí v úvahu zdravotní, ekonomické, sociální, kulturní a další okolnosti a průběžně hodnotící zdravotní dopad přijatých opatření; příprava a realizace programů zaměřených na zdravotní výsledky a důsledné hodnocení investic do zdraví z hlediska jejich přínosu; integrovaná základní zdravotní péče zaměřená na rodinu a celé společenství podporovaná flexibilním a citlivým nemocničním systémem; 3 Viz slovníček termínů (Příloha 5), kde se uvádí definice WHO pro zdraví a potenciál zdraví. 17

participační zdravotní rozvoj, jehož prostřednictvím bude rozvíjena účast všech, kteří mohou ke zdraví lidí přispět, např. rodin, škol, pracovišť, místních společenství a územních celků, přičemž smyslem je posílit společné rozhodování, realizaci i odpovědnost. Evropský region si stanovil 21 konkrétních cílů pro realizaci záměru Zdraví pro všechny. Ty se stanou měřítkem pokroku postupného rozvoje a ochrany zdraví a snižování zdravotních rizik. 21 cílů HFA tvoří osnovu pro přípravu zdravotní strategie v Evropském regionu. I když tyto cíle nejsou závazným seznamem, tvoří základ evropské zdravotní strategie. Jsou konkretizací úkolů, k jejichž naplnění vyzvala Světová deklarace zdraví, a jsou východiskem realizace zdravotní strategie Zdraví pro všechny v jedenadvacátém století. Stanovené cíle respektují konkrétní podmínky a potřeby Evropského regionu a adekvátně na ně reagují. V Příloze 1 jsou popsány vztahy mezi globálními a regionálními cíli. V případě kvantifikovaných evropských úkolů vyjadřují uvedené hodnoty průměr za celý region, nebo v některých uvedených případech pro určité skupiny zemí (viz Příloha 2). Očekává se, že státy, regiony, města a místní společenství atd. Evropského regionu upraví tyto cíle tak, aby odpovídaly místním podmínkám, potřebám a možnostem. 1.3 Role mezinárodního společenství a zejména WHO Evropský region WHO se může opřít o významnou pomoc mnoha organizací, které mohou spolupracovat se státy a podporovat tak jejich úsilí. Evropská unie (EU) jako mezinárodní organizace může významně přispět k realizaci mezirezortní zdravotní strategie. Rada Evropy a její bytostný zájem o demokracii, lidská práva a etiku se může stát hlavní silou, která zaručí, že se v mezinárodních úmluvách, kterými se řídí státy a lokální komunity, budou hájit etické hodnoty. Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a další finanční instituce, včetně nadací sponzorských agentur, které pracují v souladu s politickými cíli a odlišnými potřebami jednotlivých zemí, mohou v mnoha evropských státech zásadním způsobem pomoci při financování nejdůležitějších nových investic. Specializované agentury OSN mohou pomoci jak při formulování národních strategií, tak při realizaci programů a projektů jednotlivých států Evropského regionu a tím přispívat ke koordinaci mezinárodních a národních politických cílů i záměrů zdravotní politiky. Většina nevládních organizací, působících jak na lokální, tak celostátní úrovni, může v této politice nacházet inspiraci i směr vlastní činnosti a výrazně posílit efektivitu své vlastní práce, a to zejména pokud se v souladu s principy Zdraví pro všechny připojí k mezinárodním, národním a lokálním aktivitám a organizacím. WHO je svojí ústavou zavázána, aby v zájmu zdraví rozvíjela mezinárodní spolupráci, a to jak na bilaterální, tak i na multilaterální úrovni. Přitom je samozřejmě třeba brát ohled na skutečnou situaci Evropského regionu na konci dvacátého století. WHO potřebuje navázat spolupráci s různými partnery založenou na vzájemné důvěře a partnerském duchu, přičemž je připravena plně respektovat mandát zúčastněných subjektů. Regionální úřadovna WHO pro Evropu bude úzce spolupracovat s ústředím WHO, s ostatními regionálními orgány a s dalšími mezinárodními partnery, s cílem uplatnit nabyté zkušenosti ve všech členských státech a plně využít globálního organizačního 18

potenciálu WHO. Regionální úřadovna WHO pro Evropu se při podpoře zdravotní strategie v jednotlivých státech soustředí zejména na těchto pět hlavních funkcí: 1. jako svědomí zdraví bude hájit princip zdraví jako základního lidského práva, bude identifikovat trvalé nebo vznikající problémy, které souvisejí s lidským zdravím, a bude na ně upozorňovat; 2. bude hlavním střediskem informací o stavu zdraví a o jeho vývoji; 3. bude propagátorem strategie Zdraví pro všechny v regionu a zárukou její pravidelné aktualizace; 4. bude poskytovat aktuální, ověřené metody a mechanismy, které mohou státy použít při realizaci programu Zdraví pro všechny; 5. bude působit jako katalyzátor aktivit tím, že: - bude rozvíjet technickou spolupráci s členskými státy - tuto funkci je možné posílit založením funkčního zastoupení WHO v každé zemi, jehož posláním by bylo přispět ke vzájemně prospěšné výměně zkušeností mezi státem a regionální zdravotnickou organizací; - bude stát v čele evropského úsilí o vymýcení, eliminaci nebo zvládnutí nemocí, které představují hlavní hrozbu zdraví obyvatel, jako jsou epidemie infekčních chorob a pandemie, které představují choroby související se spotřebou tabákových výrobků; - bude propagovat aktivity orientované na Zdraví pro všechny, na kterých se prostřednictvím evropských sítí bude podílet více partnerů; - bude pomáhat s koordinací příprav i s realizací opatření v případě katastrof, které poškozují zdraví lidí v Evropském regionu. 1.4 Závěry Vzhledem k tomu, že se nacházíme na prahu jedenadvacátého století, je naší samozřejmou povinností přispět ke zlepšení zdraví 870 miliónů obyvatel tohoto regionu. ZDRAVÍ 21 je v tomto smyslu slibným východiskem, neboť využívá adekvátních metod spočívajících na zkušenostech získaných v Evropě během posledních 10 až 15 let. Nejedná se o nedosažitelnou vizi jde o reálný záměr! Zkušenost ukazuje, že i země s vysoce odlišnými politickými, sociálně-ekonomickými a kulturními podmínkami mohou vytvořit a realizovat program Zdraví pro všechny, jehož cílem je pozvednout problematiku zdraví mezi nejvyšší hodnoty. Tento záměr je začátkem cesty vedoucí k prospěchu lidí i států. Hlavním úkolem 51 členských států WHO v Evropském regionu je využít novou regionální strategii Zdraví pro všechny jako inspiraci i motiv pro adekvátní aktualizaci svých vlastních záměrů a cílů. Mnoho lokálních organizací a sdruení v Evropském regionu prokázalo velkou iniciativu a tvůrčí schopnosti při konkretizaci a využívání myšlenek Zdraví pro všechny k tomu, aby vedly občany k rozvoji a ochraně vlastního zdraví. Lze najít vynikající příklady dokumentující, že lidé z veřejného i soukromého sektoru úspěšně hledali a taky nacházeli cesty, jak přispět ke zlepšení zdraví. Tisíce odborníků a mnohé organizace zavedly nové metody vedoucí ke zlepšení zdravotní péče. Spolupracovaly přitom s lidmi z dalších oborů a nacházely nové možnosti, jak si s problémy poradit. Dynamicky a rychle se šířící hnutí Zdravá města přesvědčivě 19

dokázalo, jak velký potenciál má každý členský stát v aktivitě a tvůrčí iniciativě místních sdružení a organizací. Vyvstává potřeba konkrétních a rozhodných akcí, jejichž smyslem by se stala přeměna vize Zdraví pro všechny v nezvratnou skutečnost v každém z 51 členských států WHO v Evropském regionu. Jsou k dispozici jak zkušenosti a know-how, tak mnohé metody a mechanismy ovlivňující determinanty zdraví. V současnosti je nejvíce zapotřebí cílevědomého vedení a dobré politické vůle tento existující potenciál uchopit a využít. Kapitola 2 20