Jaká je kvalita životního prostředí na Mostecku?

Jaká je kvalita životního prostředí na Mostecku? V minulém roce byla vydána Ústeckým krajem nová ročenka životního prostředí za rok 2011. K dispozici je vystavena na webových stránkách Ústeckého kraje zde. Z této Ročenky a základních informací z Českého statistického úřadu (ČSÚ) Vám přinášíme aktuální přehled a zajímavosti o životním prostředí na Mostecku o blízkého okolí. Základní informace o Mostecku Okres Most se nachází v Ústeckém kraji a se svojí rozlohou 467 km 2 se řadí společně s okresem Ústí nad Labem mezi nejmenší okresy v kraji. V porovnání s celostátním průměrem se Ústecký kraj řadí mezi lidnatější území s průměrným počtem 155 obyvatel na km 2 a na celkovém počtu obyvatel ČR se podílí 7,88 %, okres Most jen 1,09 %. Okres má pouze 26 obcí, z toho 6 obcí se statutem města. Počet obyvatel v okrese Most v zastoupení mužů i žen lze vidět v následujícím grafu č. 1. Tabulka č. 1 - Základní struktura rozlohy území a počtu obyvatel za rok 2011 Území, kraj, okres Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel Z toho muži Z toho ženy Průměrný věk (roky) Hustota obyvatelstva na 1 km 2 Počet obcí Česká republika 78 866 10 505 445 5 158 210 5 347 235 41,1 133 6 251 Ústecký kraj 5 334 828 026 408 951 419 075 40,4 155 354 Děčín 909 132 718 65 531 67 187 40,5 146 52 Chomutov 935 125 758 62 631 63 127 39,7 134 44 Litoměřice 1 032 119 250 59 248 60 002 40,9 116 105 Louny 1 118 86 782 42 878 43 904 40,3 78 70 Most 467 114 795 56 728 58 067 40,4 246 26 Teplice 469 128 464 63 167 65 297 40,5 274 34 Ústí nad Labem 405 120 259 58 768 61 491 40,3 297 23 Zdroj: ČSÚ Graf č. 1 vývoj počtu obyvatel v okrese Most v letech 2007 2011 Zdroj: ČSÚ 1

V následujícím přehledu jsou zdůrazněny významné události a informace za rok 2011 z oblasti životního prostředí voda, ovzduší, příroda a odpady. VODA VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Většina území Ústeckého kraje spadá do povodí řeky Labe. Řeka Labe je největším vodním tokem na území kraje, který po opuštění hranic teče do Německa, kde se následně vlévá do Severního moře. Mezi nejvýznamnější toky kraje dále spadají řeka Ohře a Bílina. Zleva se do Labe u Litoměřic vlévá druhý největší levostranný labský přítok Ohře a v Ústí nad Labem řeka Bílina. Řeka Labe ani Ohře však neprotékají okresem Most, mezi nejvýznamnější vodní toky okresu Most lze zařadit Bílinu, Srpinu a Bílý potok. Území Ústeckého kraje spadá pod správu Povodí Ohře, státní podnik a Povodí Labe, státní podnik. Hydrologické údaje Průměrný roční úhrn srážek v povodí dolní Ohře a Bíliny v roce 2011 byl 566 mm (99 % normálu) a odpovídá normálnímu roku. Jednotlivé měsíční úhrny však byly nevyrovnané. Srážkově podnormální byl duben, silně podnormální únor (28 %) a mimořádně podnormální listopad (3 %). Naopak srážkově nadnormální byly červenec (183 %) a prosinec (160 %). Nejvyšší měsíční úhrn srážek v povodí (183 mm) byl zaznamenán v červenci na stanici Ústí nad Labem Kočkov. Nejvyšší denní úhrn srážek (57 mm) byl zaznamenán 30.07. na stanici Žatec. Po stránce odtoku byl rok 2011 v povodí Bíliny průměrný (95 % Qa = dlouhodobý průměrný roční průtok). Bílina měla odtok celkově průměrný (100 %). Nadprůměrně vodným měsícem byl leden (247 %) a podprůměrným byl listopad (47 %). Povodňové stavy V důsledku výrazného zvýšení teplot v měsíci lednu a intenzivní srážkové činnosti došlo ve všech polohách na území Ústeckého kraje k intenzivnímu odtávání sněhové pokrývky, které způsobilo ve dnech 13.01. - 14. 01. 2011 povodňovou situaci. K největším rozlivům došlo na dolním toku Ohře. Odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod Na celém území Ústeckého kraje se odebralo 210 239 tis. m 3 povrchové i podzemní vody, oproti roku 2010 to bylo o 5 550 tis. m 3 vody méně. Doposud převažuje odběr povrchových vod (85 % z celkového objemu) nad odběry podzemních vod. Z celkového množství odebraných podzemních vod bylo využito 73 % pro vodárenské účely. Celkem 82 % z odebraného množství povrchových vod slouží k jinému než vodárenskému využití, zejména v průmyslu a energetice. Pouze 24 % odebraných podzemních i povrchových vod slouží pro vodárenské využití. Vypouštění odpadních vod Nejvýznamnější producenti odpadních vod jsou na území kraje: průmyslové podniky (při výrobě elektrické energie, zpracování a výroba chemických látek a přípravků), čistírny odpadních vod (ČOV) - obvykle provozované společností Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (SČVK) nebo obcemi, 2

a důlní vody (vnikající do důlních prostorů buď průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo prostým vtékáním srážkové vody. Za rok 2011 se do povrchových vod vypustilo 173 830 tis. m 3 znečištěných vod, což je téměř o 10 tis. m 3 méně než v roce 2010. Investice vynaložené na nakládání s odpadními vodami v roce 2011 činily cca 9 mil. Kč. Nejvyšší částky byly využity na Chomutovsku a Mostecku. Přehled nejvýznamnějších producentů důlních vod, odpadních vod z veřejných kanalizací a průmyslových vod je uveden v následujících tabulkách (2 4) v časové řadě 2007 2011. V tabulce č. 4 naleznete nejvýznamnější producenty znečištění ve vypouštěných odpadních vodách. Významné posílení zdrojů vod lze zajišťovat pomocí tzv. přivaděčů vody, kde se jedná o převod množství povrchové vody z jednoho povodí do druhého. Za rok 2011 byly nejvýznamnější převody z VD Přísečnice převod z Hradišťského potoka a převod Černé vody do VD Přísečnice. Tabulky naleznete zde: tabulky 2-4 Jakost povrchových vod V letech 2009 2011 stále nebylo dořešeno financování monitorování kvality povrchových vod na území ČR, na kterém mělo spolupracovat společně MŽP a MZe. ČHMÚ měl tak vyhodnocení pouze data od jednotlivých podniků Povodí z profilů, které spadají do mezinárodních programů. Pro zhodnocení jakosti povrchových vod za rok 2011 byl počet profilů nedostačující. Proto nebylo možno provést hodnocení povrchových vod. Které jsou nejvíce znečištění vodní toky? Mezi nejvíce znečištění vodní toky pro rok 2011 byly zařazeny tyto vodní toky: Teplický potok (v profilu Kozlíky) Blšanka (Trnovany), řeka Bílina. Stále znečištěná Bílina Jakost vody na řece Bílině byla sledována v podélném profilu od Jirkova až po ústí do Labe. Jedná se o tyto profily: Jirkov, VD Újezd, Litvínov, Chanov, Bílina, Bystřany a Trmice. Oproti minulému roku 2010 došlo k nárůstu znečištění v ukazateli CHSK Cr ve všech sledovaných profilech, ze 7 profilů bylo ve třech zjištěno překročení limitů dle NV 61/2003 Sb. Ukazatel rozpuštěného kyslíku (O 2 ) dle srovnání s rokem 2010 poklesl na všech sledovaných profilech pod minimální mez (9mg/l) stanovenou nařízením vlády. Naopak ukazatel BSK 5 i množství dusičnanového dusíku (N-NO 3 ) je v jednotlivých monitorovacích profilech na řece Bílině značně proměnlivý. Pokles amoniakálního dusíku oproti roku 2010 byl zaznamenán ve všech sledovaných profilech, přesto na některých profilech nesplňuje limit NV 61/2003 Sb. Lze usuzovat, že kvalita vody v řece Bílině se mírně zlepšuje každým rokem. Pro zvýšení průtoku je do řeky Bíliny přiváděna voda z Podkrušnohorského přivaděče a Průmyslového vodovodu Nechranice z řeky Ohře do Jirkova. Celkovou kvalita vody v řece Bílině lze zjednodušeně označit IV. třídou jakosti (silně znečištěná voda) v úseku od pramene do Mostu a z Trmic po ústí do Labe. Úsek řeky Bíliny mezi profily Most a Trmice je vyhodnocen jako velmi silně znečištěná voda (V. třída jakosti). Naopak řeka Labe na území Ústeckého kraje spadá kvalitou vody do III. třídy jakosti (znečištěná voda) a řeka Ohře je hodnocena třídou I. (velmi čistá voda) a II. (čistá voda). 3

Graf č. 2 Amoniakální dusík v podélném profilu řeky Bíliny za rok 2011 Zdroj: Ročenka ŽP ÚK 2011 Vodohospodářské havárie Během roku 2011 bylo evidováno 26 havárií běžného typu bez dlouhodobých následků. Ve srovnání s rokem 2010 se jedná o 100% nárůst běžných havárií za sledované období. Ve 12-ti případech byla havárie způsobena lidským zaviněním, nedodržením technologických postupů, případně předpisů pro zacházení s látkami závadným vodám. Celkem byly zaznamenány 3 havárie na řece Bílině v oblasti Litvínov Záluží, Chudeřice a Trmice, 1x havárie na Bílém potoce, který je přítokem Bíliny a 2 havárie na hraničním toku Mandava (únik závadných látek z výrobních podniků). OVZDUŠÍ KVALITA OVZDUŠÍ Emise Produkce hlavních znečišťujících látek vypouštěných ze všech zdrojů umístěných na území Ústeckého kraje v letech 2000 2011 uvádí následující graf č. 3 s tabulkou. Emise tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu siřičitého (SO 2 ) a amoniaku (NH 3 ) jsou na úrovni roku 2009; u emisí oxidu uhelnatého (CO) a těkavých organických látek (VOC) byl zaznamenán mírný pokles. Významný meziroční pokles celkových emisí byl zaznamenán u emisí oxidů dusíku (NO x ), a to o cca 4 100 tun. Graf č. 3 Emise základních znečišťujících látek v Ústeckém kraji podle kategorizace zdrojů znečišťování (v tunách) 4

Zdroj: Ročenka ŽP ÚK 2011 Nejvýraznější a přetrvávající pokles je v posledních letech pozorován u oxidů dusíku, u oxidu uhelnatého a těkavých organických látek. K jisté stagnaci dochází u emisí u emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a amoniaku. Graf č. 4 Emise základních znečišťujících látek do ovzduší podle okresů v roce 2011 Zdroj: ČSÚ 5

Podrobné zpracování produkce emisí v Ústeckém kraji naleznete opět v ročence životního prostředí Ústeckého kraje. Imise Kvalita ovzduší je vyhodnocována na základě dat získaných z automatických měřicích stanic, zařazených do Informačního systému kvality ovzduší (ISKO), jehož provozovatelem je ČHMÚ. Na území Ústeckého kraje bylo v roce 2011 provozováno celkem 33 měřicích stanic, z toho 8 v okrese Most. Smogová situace Na území Ústeckého kraje a tedy i Mostecka bylo v roce 2011 zaznamenáno celkem šest smogových epizod, kdy došlo k překročení zvláštního imisního limitu pro polétavý prach PM 10 a byl vyhlášen signál upozornění. Z toho během tří epizod byl vyhlášen signál regulace. Nejdelší smogová situace nastala 24. února 2011 a trvala až do 07.03.2011, tedy celkem 12 dnů. K překročení zvláštních imisních limitů pro oxid dusičitý a oxid siřičitý v roce 2011 nedošlo. Od roku 2007 připravuje ECM roční zprávu imisní situaci ve městě Mostu a Litvínově publikuje ji na svých webových stránkách. Zprávy o imisní situace v těchto městech za rok 2011 naleznete zde: http://www.ecmost.cz/ovzdusi.php?page=zpetne_vyhodnoceni I pro rok 2012 jsou k dispozici zprávy o imisní situaci. Z hlediska vyhlášení smogové situace tak byl rok 2012 příznivější než rok 2011. V roce 2012 byla vyhlášena pro území Ústeckého kraje pouze 1 smogová epizoda, která trvala 5 dní. Mostecko, tak jako celý Ústecký kraj se již dlouhodobě řadí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Aktuální rozložení OZKO je z roku 2010 na obrázku č. 1 Mapa oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok 2011 již není od ČHMÚ zpracována z důvodu legislativních změn. Dle nového zákona o ochraně budou mapy OZKO vytvářeny jako pětiletý průměr v období 2007 2011. Obrázek č. 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v Ústeckém kraji Zóna Ústecký kraj Zdroj: http://www.mzp.cz/c1257458002f0dc7/cz/vymezeni_oblasti/$file/ooo-ozko_2010-20120328.pdf 6

OCHRANA PŘÍRODY Příroda a její ochrana se v ČR provádí na úrovní národní, ale i evropské. Základní předpis v ochraně přírody a krajiny je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na úrovni obecné ochrany jsou zde kromě územní systém ekologické stability (ÚSES) registrovány významné krajinné prvky (VKP). K zajištění ochrany krajinného rázu mohou kraje zřizovat formou nařízení přírodní parky. V závěru roku 2011 byly schváleny Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, které obsahují aktualizovaný plán ÚSES na úrovni regionální. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje jsou k dispozici na webových stránkách www.kr-ustecky.cz v sekci rozvoj kraje. V roce 2011 bylo vyhlášeno šest nových přírodních památek přírodní památka Soběchlebské terasy, Háj u Oseka, Doubravka, Kateřina mokřad, Vrch Hazmburk a Hora Říp. Na území Ústeckého kraje se nachází celkem 7 přírodních parků, které zaujímají téměř 11 % celkové rozlohy Ústeckého kraje (více než 57 tisíc hektarů), jsou to: Doupovská pahorkatina, Údolí Prunéřovského potoka, Východní Krušné hory, Džbán, Dolní Poohří, Bezručovo údolí Loučenská hornatina. Na území okresu Most nalezneme celou řadu chráněných území a památných stromů, které jsou zaneseny do Ústředního seznamu ochrany přírody. Počet zastoupených jednotlivých kategorií naleznete v následujícím grafu. Maloplošná chráněná území zaujímají v okrese Most plochu cca 231 ha. Jmenný seznam chráněných území naleznete v odkazu USOP pdf. Graf č. 5 Ústřední seznam ochrany přírody a okres Most Zdroj: AOPK ke dni 14.02.2013 7

Interaktivní mapu chráněných území na v okolí města Mostu naleznete na portálu Magistrátu města Most zde: http://gis.mesto-most.cz/prirodnihodnoty/index.html Zvláště chráněná území, přírodní parky a zastoupení NATURA 2000 v celém Ústeckém kraji jsou uvedena na obrázkách níže. Obrázek č. 2: ZCHÚ a přírodní parky v Ústeckém kraji Zdroj: Ročenka ŽP ÚK 2011 Obrázek č. 3: Natura 2000 v Ústeckém kraji Zdroj: Ročenka ŽP ÚK 2011 8

ODPADY Výrazné změny v odpadovém hospodářství za rok 2011 z hlediska odpadů nenastaly. I přes vyšší produkci odpadů (cca 2,67 mil. tun odpadů) než v roce 2010 (2,55 mil. tun odpadů) nepřevyšuje produkci odpadů z roku 2008 a 2009, kdy dosahovala více jak 3 mil. tun. Produkce jednotlivých druhů odpadů v letech 2006 2011 je uvedena v grafu č. 6. Graf č. 6 Vývoj produkce odpadů v Ústeckém kraji v letech 2006 2011 Zdroj: Ročenka ŽP ÚK 2011 Nebezpečný odpad Produkce nebezpečných odpadů oproti roku 2010 poklesla o cca 21 tis. tun. Nejvyšší produkce nebezpečných odpadů se týká těchto katalogových čísel: 170513 zemina a kamení obsahující nebezpečné látky (nárůst o 28 tis. tun), 170106 směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky (nárůst o 11,5 tis. tun) 170204 - sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky (nárůst o 6 tis. tun). Zvýšená produkce nebezpečných odpadů je spojena se sanačními pracemi starých ekologických zátěží a s tím související stavební a demoliční činností (především sanace bývalé výrobny fenolů v areálu Záluží u Litvínova, bývalé galvanovny Háj u Loučné pod Klínovcem, areál ACTHERM s.r.o. Chomutov). V roce 2011 bylo na skládku CELIO a.s. u Litvínova přepraveno 110 tis. tun nebezpečného odpadu kalů z fyzikálně-chemického zpracování, tzv. ostravských kalů, označovaných rovněž za alternativní palivo Geobal 4. Ostatní odpad Produkce odpadů z kategorie ostatní vzrostla za rok 2011 o 147 tis. tun odpadů oproti roku 2010, na necelých. 2,5 mil. tun. 9

Nejvyšší nárůst nastal u katalogových čísel: 170504 zemina a kamení (nárůst o 229 tis. tun) u druhotných surovin: 70405 železo a ocel (nárůst o 55,5 tis. tun), 191202 železné kovy (o 34 tis. tun) 150101 papírové a lepenkové obaly (o 21 tis. tun). Ze zvýšené produkce druhotných surovin lze usuzovat zvýšení zájmu o obchodování s kovy i papírem. Odpad ze stavební činnosti souvisí s realizací stavby dálnice D8 nebo R7 i demolice zimního stadionu v Chomutově. Komunální odpad Pokles produkce komunálního odpadu zaznamenal v minulém roce pokles. V roce 2010 bylo v Ústeckém kraji vyprodukováno cca 453 tis. tun komunálních odpadů, v roce 2011 pokračoval trend poklesu produkce z minulých let až na cca 383 tis. tun, což je zároveň nejnižší produkce za uplynulých 10 let. Největší pokles proběhl u odpadu katalogového čísla: 200140 kovy (pokles o cca 4 tis. tun), 200301 směsný komunální odpad (pokles o 2,2 tis. tun). Snížení produkce zaznamenal i biologicky rozložitelný odpad, pravděpodobně na úkor zařazení těchto odpadů pod velkoobjemový a biologicky nerozložitelný odpad. Naopak významný nárůst produkce odpadu byl zjištěn u papíru a lepenky, zemin a kamen. Nárůst produkce odpadů, pro které jsou zavedeny oddělené sběry, vykazují: textilní materiály, biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven, sklo a plasty. Nakládání s odpady V nakládání s odpady výrazně převažuje jejich využívání. Zastoupení nakládání s odpady je patrné z grafů č. 7 a 8 níže uvedených (v tis. tun). Graf č. 7 Vývoj produkce odpadů v Ústeckém kraji v letech 2009 2011 (tis. t) Zdroj: Ročenka ŽP ÚK 2011 10

Graf č. 8 Nakládaní s odpady v Ústeckém kraji za rok 2011 (tis. t) Zdroj: Ročenka ŽP ÚK 2011 Využití nebezpečných odpadů pokleslo z minulého roku (52,8 %) na 47 %. Množství nebezpečných odpadů odstraněných skládkováním mírně pokleslo, naopak mírně se zvýšilo množství odstranění odpadu spálením nebo využitím jako palivo z 35,3 tis. tun na 37,8 tis. tun. Z nebezpečných odpadů bylo největší množství (21,7 tis. tun) využito na terénní úpravy nebo jako technologický materiál na zajištění skládky, např. 10,8 tis. tun (skládky nebezpečných odpadů provozovatele SITA CZ a.s. a CELIO a.s., Skládka Tušimice a.s.). Závěr Na základě dostupných dat z této ročenky a o informacích o regionu Mostecka lze shrnout kvalitu životního prostředí následovně: VODA Na celém území Ústeckého kraje se odebralo o 5 550 tis. m 3 vody méně než v roce 2010. Doposud převažuje odběr povrchových vod (85 %) nad odběry podzemních vod. Celkem 82 % z odebraného množství povrchových vod slouží k jinému než vodárenskému využití, zejména v průmyslu a energetice. Řeka Bílina oproti minulému roku 2010 došlo k nárůstu znečištění v ukazateli CHSK Cr. Ukazatel BSK 5 i množství dusičnanového dusíku je značně proměnlivý. V ukazateli amoniakálního dusíku byl zaznamenán oproti roku 2010 pokles. V úseku od pramene do Mostu a z Trmic po ústí do Labe je kvalita vody na úrovni silně znečištěné vody. Úsek mezi profily Most a Trmice je vyhodnocen jako velmi silně znečištěná voda. Celkem byly zaznamenány 3 havárie na řece Bílině v oblasti Litvínov Záluží, Chudeřice a Trmice, 1x havárie na Bílém potoce, který je přítokem Bíliny a 2 havárie na hraničním toku Mandava. OVZDUŠÍ U produkce emisí za rok 2011 u tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého dochází k jisté stagnaci, produkce emisí je tak na úrovni roku 2009. Produkce amoniaku se od roku 2007 mírně zvyšuje. U emisí oxidu uhelnatého a těkavých organických látek byl zaznamenán mírný pokles. V posledních letech (od roku 2006 a 2007) je zaznamenán nejvyšší pokles u oxidů dusíku, u oxidu uhelnatého a těkavých organických látek. 11

Na území Ústeckého kraje a tedy i Mostecka bylo v roce 2011 zaznamenáno celkem šest smogových epizod. Z toho během tří epizod byl vyhlášen signál regulace. Nejdelší smogová trvala celkem 12 dnů. K překročení zvláštních imisních limitů pro oxid dusičitý a oxid siřičitý v roce 2011 nedošlo. PŘÍRODA Na více než 57 tisíc hektarech, tedy téměř 11 % celkové rozlohy Ústeckého kraje se rozkládá 7 přírodních parků. V roce 2011 bylo vyhlášeno šest nových přírodních památek - přírodní památka Soběchlebské terasy, Háj u Oseka, Doubravka, Kateřina mokřad, Vrch Hazmburk a Hora Říp. Na území okresu Most nalezneme celou řadu chráněných území a památných stromů, které jsou zaneseny do Ústředního seznamu ochrany přírody. Maloplošná chráněná území zaujímají v okrese Most plochu cca 231 ha. ODPADY V roce 2011 byla zaznamenána vyšší produkce odpadů (cca 2,67 mil. tun odpadů) než v roce 2010 (2,55 mil. tun odpadů). Produkce nebezpečných odpadů oproti roku 2010 poklesla o cca 21 tis. tun. Produkce odpadů z kategorie ostatní vzrostla za rok 2011 o 147 tis. tun odpadů oproti roku 2010, (cca 2,5 mil. tun). V roce 2011 byla zaznamenána nejnižší produkce (383 tis. tun) komunálního odpadu za uplynulých 10 let. Snížení produkce zaznamenal i biologicky rozložitelný odpad, pravděpodobně na úkor zařazení těchto odpadů pod velkoobjemový a biologicky nerozložitelný odpad. Naopak významný nárůst produkce odpadu byl zjištěn u papíru a lepenky, zemin a kamen. Na základě informací a dostupnosti dat ze životního prostředí a jeho jednotlivých složek lze dlouhodobě sledovat stav a kvalitu prostředí, ve kterém žijeme a dýcháme. Cíl zajišťování ochrany zdraví lidí a zvyšování kvality života vychází ze základního předpokladu a to existence zdravého prostředí, které je nutné chránit. Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje tak přináší komplexní přehled o stavu a kvalitě prostředí ze všech regionů v rámci území kraje. Životní prostředí na Mostecku vykazuje každým rokem jisté zlepšení v některé ze složek prostředí jako je voda, ovzduší, příroda i odpady, přesto je nutné jej neustále sledovat a vyhodnocovat. Zdroj: Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje k dispozici zde: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1671321&p1=86158 Magistrát města Most http://www.mesto-most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=7538 Český statistický úřad www.czso.cz ÚSOP, 2013 http://drusop.nature.cz/ Obrázky: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:labe_udoli.jpg http://www.frydekmistek.cz/prilohy/zpravy/88189/n_1351231553_air_quality_clouds.jpg http://im.foto.mapy.cz/orig/000/03b/00003b3a8_053dcf http://www.roadnet.cz/wp-content/uploads/2008/02/odpady.jpg Zpracovala: Autor: Ing. Radka Vlčková Ekologické centrum Most pro Krušnohoří Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most 12