Krajský ú ad Jiho eského kraje odbor ivotního prost edí, zem d lství a lesnictví U Zimního stadionu 1952/2 370 76 eské Bud jovice V Plané nad Lu nicí dne 4.4.2011 k.j.: KUJCK 7723/2011 OZZL/5/Tu V c: ízení o souhlasu k provozování za ízení k vyu ívání odpad a s jeho provozním ádem v lokalit H rka u Plané nad Lu nicí v k.ú. Planá nad Lu nicí - vyjád ení ú astníka Bylo nám oznámeno zahájení ízení o souhlasu k provozování za ízení k vyu ívání odpad a s jeho provozním ádem v lokalit H rka u Plané nad Lu nicí v k.ú. Planá nad Lu nicí. M sto Planá nad Lu nicí (se sídlem ú adu Zákostelní 720, 391 11, I 00252654) je ú astníkem tohoto ízení a jako to ú astník ízení podává následující v y j á d e n í. 1. Jako podklad pro rozhodnutí byly p edlo eny nové materiály. Jde zejména o dokument nazvaný Monitoring obsahu As, Cr, Ni v zeminách a podzemní vod v prostoru pískovny H rka u Plané nad Lu nicí zpracovaný spole ností SaNo CB v lednu 2011. Tento podklad m e mít zásadní vliv na kone né rozhodnutí ve v ci. Ú astníci ízení musí proto mít dost asu na jeho podrobné prostudování a zejména na vypracování odborné oponentury. To není mo né asov stihnout ve lh t 14 dn, kdy správní orgán ohlásil vydání rozhodnutí. ádáme správní orgán, aby lh tu k nahlí ení do spisu a podávání vyjád ení prodlou il do 20.4.2011. V opa ném p ípad budeme v odvolání a v p ípadné alob poukazovat na to, e správní orgán neumo nil ú astník m ízení hájit svá práva. 2. Nejedná se o za ízení k vyu ívání odpadu, kdy pod kódem R10 je v p íloze. 3 zákona. 185/2001 Sb., o odpadech uvedeno Aplikace do p dy, která je p ínosem pro zem d lství nebo zlep uje ekologii. V daném p ípad se odpady neaplikují do p dy, ale ukládají se pod úrovní terénu. Jedná se tedy o odstra ování odpad, uvedené v p íloze. 4 zákona o odpadech pod kódem D1 jako ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (nap. skládkování apod.). 3. P ed vydáním rozhodnutí musí prob hnout posouzení vliv na ivotní prost edí. To vyplývá ze zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na ivotní prost edí: a) nejedná se o za ízení k vyu ívání odpadu, ale o za ízení k odstra ování odpadu (viz vý e), jde tedy o zám r podle p íl.. 1 zákona EIA bod 10.1. Za ízení ke skladování, úprav nebo vyu ívání nebezpe ných odpad ; za ízení k fyzikáln -chemické úprav, energetickému vyu ívání nebo odstra ování ostatních odpad. b) nutnost posuzování vyplývá rovn z bodu 1.3. Kategorie II. p ílohy. 1 zákona EIA, podle n j se posuzují také Vodohospodá ské úpravy nebo jiné úpravy ovliv ující odtokové pom ry (nap. odvodn ní, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na plo e od 10 do 50 ha. V daném p ípad bezesporu 1
dojde k úprav ovliv ující odtokové pom ry a jde o plochu v t í ne 10 ha (rekultivovaný prostor v t í ne cca 33 ha). Na tom nic nem ní definice terénních úprav ve stavebním zákon, proto e stavební zákon definuje terénní úpravy pouze pro své vlastní pot eby. Navíc zákon EIA uvádí mo né úpravy ovliv ující odtokové pom ry pouze p íkladmo. c) podle ustanovení 10 odst. 4 zákona EIA Bez stanoviska (k posouzení vliv provedení zám ru na ivotní prost edí) nelze vydat rozhodnutí nebo opat ení nutná k provedení zám ru v ádném správním ani jiném ízení nebo v jiném postupu podle zvlá tních právních p edpis. Z citovaného ustanovení vyplývá, e povinnost vy ádat si od navrhovatele stanovisko k posouzení vliv na ivotní prost edí se vztahuje na v echny správní orgány ve v ech správních ízeních týkajících se daného zám ru. Navrhujeme proto, aby správní orgán vyzval navrhovatele doplnit do správního spisu stanovisko k posuzování vliv na ivotní prost edí a pokud tak neu iní, aby ízení zastavil. 4. P ed vydáním souhlasu musí být prov en dopad zvý ení t ké nákladní dopravy na dodr ování hlukových limit. Není pravda, e touto okolností se musí zabývat pouze obvodní bá ský ú ad. Krajský ú ad ud luje souhlas k provozování za ízení, sou ástí provozu je i doprava. Sou asn není mo né p ipustit, aby kterýkoliv orgán ve ejné správy povoloval innost (provoz za ízení), která zp sobuje p ekra ování zákonných limit nebo jejich p ekra ování zhor uje. Ani v tomto p ípad se nejedná o odpov dnost jednoho správního orgánu, ale o obecnou povinnost v ech ú ad. Pro posouzení toho, jak bude ovlivn na hluková situace a potenciální negativní vliv na ú astníky ízení je nezbytné, aby správní orgán do spisu dolo il relevantní doklady dokumentaci a posudek vliv na ivotní prost edí zpracované pro ízení p ed bá ským ú adem, hlukovou studii zpracovanou pro pot eby vypracování posudku o vlivu na ivotní prost edí a p íp. dal í hlukové studie a dal í materiály popisující sou asný stav hluku. Na jejich základ musí být vypracována hluková studie, která vylou í mo nost nadlimitního ovlivn ní ú astník ízení. Navrhujeme proto, aby správní orgán vyzval adatele tyto podklady do správního spisu doplnit a pokud tak neu iní, aby ízení zastavil. 5. Materiál (II. Sediment vyt ený z rybníka Jordán), který má být v pískovn ukládán, nespl uje kvalitativní po adavky, dané vyhlá kou.294/2005 Sb. v platném zn ní. Tuto skute nost nelze zm nit ádným hodnocením rizika a to i v p ípad, e by prokázalo malé nebo ádné riziko ulo ení v dané lokalit. Jedinou mo ností, jak dosáhnout zákonným zp sobem zvý ení limit, je postup podle bodu 5) p ílohy.11, vyhlá ky.294/2005 Sb. Ten je ov em daném p ípad irelevantní. Týká se toti p ípad, kdy mají být odpady ukládány do lokality se zvý enými poza ovými hodnotami sledovaných ukazatel. To se v ak zjevn netýká uva ované lokality H rka, kde p edchozí pr zkum neprokázal zvý ené obsahy arsenu ani t kých kov, o zvý ených obsazích PAU ani nemluv. Nov p edlo ený materiál Monitoring obsahu As, Cr, Ni v zeminách a podzemní vod v prostoru pískovny H rka u Plané nad Lu nicí zpracovaný spole ností SaNo CB v lednu 2011 mo nost vyu ít postup podle 5) p ílohy.11, vyhlá ky.294/2005 Sb. neprokazuje. M sto Planá na Lu nicí si k tomuto materiálu nechalo zpracovat znalecký posudek, který m l odpov d t na tuto otázku: Poskytuje zpracovaná záv re ná zpráva firmy SaNo CB s.r.o. z ledna 2011 reprezentativní podklady o poza ových hodnotách sledovaných kontaminant v místech uva ovaného ukládání sediment z rybníka Jordán v prostoru pískovny H rka? 2
Znalecký posudek. 044 02/2011 zpracoval Ing.Pavel Benkovi (bytem Sadovského 10, 612 00 Brno). Záv r znaleckého posudku je jednozna ný: Posuzovaná záv re ná zpráva firmy SaNo CB s.r.o. z ledna 2011 neposkytuje v ádném p ípad v rohodné údaje o poza ových hodnotách sledovaných kontaminant, p edev ím arsenu, v zeminách v prostoru pískovny H rka. D vodem je skute nost, e v echny vzorky byly v rámci zpracování posuzované zprávy odebrány v prostoru bývalé, v sou asné dob ji rekultivované skládky popílk. Podle popisu profilu odb rových sond p eva ovaly v sondách Z5, Z7 a Z8 popílky nad zeminou, jednalo se tedy spí e o odb ry vzork popílk s p ím sí zeminy. Výb r místa odb ru vzork byl zjevn ú elový, se snahou zajistit co nejvy í poza ové hodnoty sledovaných kontaminant, p edev ím arsenu. Záv ry znalce pova ujeme za natolik záva né a pro rozhodnutí o celé v ci podstatné, e zde uvádíme jeho konkrétní zji t ní v citaci: a) V echny vzorky byly odebrány v prostoru, kde byla v minulosti skládka popílk, tento prostor není mo né v ádném p ípad pova ovat za stávající p írodní pozadí, jak je uvedeno na stran 8 posuzované zprávy. P írodní prost edí na lokalit není zajisté tvo ené sm sí zeminy a popílk. Výb r místa odb r vzork zemin je zcela zjevn ú elový, se snahou o zji t ní co nejvy ích poza ových hodnot arsenu, jeho obsah je v popílcích, jak je v eobecn známo, vysoký. b) Ve v ech sondách byla zji t na vrstva popílku, ve 3 sondách dokonce popílek v ov eném profilu sondy do hloubky 1 m p eva oval nad zeminou. Je otázkou, zda lze tedy odebrané a analyzované vzorky pova ovat za vzorky zemin, minimáln v sondách Z5, Z7 a Z8 se jednalo o vzorky teplárenských popílk s p ím sí zeminy. Pochybnosti lze mít o reprezentativnosti odb ru i u vzorku Z6, kde sice p eva ovala zemina, nicmén i zde byla zasti ena 0,3 m mocná vrstva popílku. Vzorky byly odebírány jako sm sné, tedy i v tomto vzorku mohl po promíchání p eva ovat popílek. c) Prostor, kde byly odebrány vzorky zemin, nelze pova ovat za reprezentativní pro místo uva ovaného ukládání sediment z rybníka Jordán i z toho d vodu, e nebyly odebírány v míst, kde se s ukládáním sediment uva uje. d) Z odb r, provedených firmou SaNo CB s.r.o. v roce 2009 a firmou DEKONTA a.s. v roce 2010 v místech, kde nebyly v minulosti ukládány ádné odpady a které tedy lze z hlediska informací o p írodních poza ových obsazích arsénu na lokalit pova ovat za podstatn reprezentativn j í vyplývá, e pr m rný obsah arsenu na lokalit je ni í, ne limitní hodnota dle tabulky.10.1., t.j. 10 mg.kg -1 su iny. Na obsah arsenu tedy nelze uplatnit p ekro ení nejvý e p ípustných hodnot podle bodu (5), p ílohy.11, vyhlá ky.294/2005 Sb. e) Z monitorovacích zpráv a dostupné literatury (viz.kapitola 2.2. znaleckého posudku z roku 2010 a stejná kapitola tohoto posudku) vyplývá, e pískovna H rka byla otev ena v istém, nekontaminovaném p írodním prost edí a p es desítky let trvající t ební innost a ukládání r zných materiál v rámci rekultivace nevykazuje známky zjevného antropogenního zne i t ní. Skute nost, e na malé ásti lokality byly p ed desítkami let ulo eny teplárenské popílky (co by v sou asné dob podle stávajících p edpis na ochranu ivotního prost edí ji bylo vylou eno), které se na t stí na p írodním prost edí lokality neprojevily negativn, nem e být v sou asné dob (kdy je ochran ivotního prost edí v nována podstatn v t í pozornost - nebo by alespo 3
m la být), záminkou pro to, aby sem bylo ulo eno 250 000 m 3 sediment, kvalitativn nevyhovujících platné legislativ, se zd vodn ním, e se jedná o antropogenn zne i t nou lokalitu. Ve zbytku odkazujeme na znalecký posudek, jeho elektronickou podobu p ikládáme a originál zasíláme po tou. Postup spole nosti SaNo CB a záv ry její innosti pova ujeme za naprosto neodborné. Nemohou tvo it relevantní podklad pro rozhodnutí. Návrh adatele by m l být z tohoto d vodu zamítnut. 6. Provozní ád po ítá s tím, e v lokalit H rka budou ukládány mimo jiné sedimenty z táborské nádr e Jordán. Z chemických analýz t chto sediment ov em vyplývá, e obsahy kodlivých látek p ekra ují limity stanovené právními p edpisy: a) podle originálních protokol pro chemické analýzy sediment z nádr e Jordán z února 2006 byl p ekro en limit tabulky.10.1. pro obsah arsenu ve v ech 10 vzorcích, stanovené hodnoty inily 160-260 % limitní hodnoty 10 mg.kg -1 su iny. b) podle originálních protokol pro chemické analýzy sediment z nádr e Jordán z b ezna 2007 byl p ekro en limit tabulky.10.1. pro obsah arsenu v 8 vzorcích, stanovené hodnoty inily 110-170 % limitní hodnoty 10 mg.kg -1 su iny. c) z výsledk vzorkování sediment rybníka Jordán v Tábo e-listopad 2009 vyplývá, e byly p ekro eny limitní hodnoty, u AOX ve v ech vzorcích u obou laborato í, u EOX u dvou vzork ze 3 pouze v laborato i ALS Czech Republic s.r.o. Stanovené hodnoty inily 150-240 % limitu ve vý i 30 mg.kg -1 su iny u AOX a 200-230 % limitu ve vý i 1 mg.kg -1 su iny u EOX. d) podle originálních protokol ze vzorkování sediment rybníka Jordán, vzorky A1-F3, íjen 2009 byl p ekro en limit tabulky.10.1. pro obsah arsenu ve 23 vzorcích z celkových 24, stanovené hodnoty inily 123-275 % limitní hodnoty 10 mg.kg -1 su iny. V 7 vzorcích z 24 byl p ekro en limit pro obsah niklu, p ekro ení v ak nebylo výrazné, stanovené hodnoty inily 101-107 % limitní hodnoty ve vý i 80 mg.kg -1 su iny. U jednoho vzorku byl p ekro en limit pro obsah sumy PAU, u jednoho vzorku i hodnota EOX. e) krom prostých vzork byly p i odb rech v íjnu 2009 p ipraveny i 4 sm sné vzorky (z profilu sonda A, sonda B, sonda C a sonda D-F), které byly analyzovány v rozsahu p ílohy. 9 zákona.185/2001 Sb. Ve v ech vzorcích byla p ekro ena limitní hodnota pro AOX, stanovené hodnoty inily 133-173 % limitní hodnoty AOX, která iní 30 mg.kg -1 su iny. f) z rozbor sediment z rybníka Jordán, provedených v rámci záv re né zprávy firmy DEKONTA a.s. byly odebrány 2 vzorky, dle výsledk prezentovaných v záv re né zpráv byl u obou vzork p ekro en obsah arsenu, stanovená hodnota inila 347 a 341 % limitní hodnoty 10 mg.kg -1 su iny dle tabulky 10.1. Návrh adatele by m l být z tohoto d vodu zamítnut. 7. P i uvád né vlhkosti sediment z nádr e Jordán v rozmezí 35-45 % lze p edpokládat, e sediment bude spí e pastovitý a ka ovitý, ne tuhý. Ov em podle p ílohy. 5 vyhlá ky. 294/2005 Sb., ást A. Seznam odpad je zakázáno vyu ívat na povrchu terénu 4
odpady, které sedimentací uvol ují kapalnou fázi jinými slovy odpady, ze kterých by se po ulo ení gravita n uvol ovala voda. Návrh adatele by m l být z tohoto d vodu zamítnut. 8. V rozporu s bodem 4. p ílohy. 11 vyhlá ky. 29/2005 sb. nebylo pro danou lokalitu zpracováno hodnocení rizik v souladu s právními p edpisy: a) navrhovatel p edlo il hodnocení rizik zpracované podle Metodického pokynu M P pro analýzu rizik kontaminovaného území M P R ze zá í 2005. Hodnocení rizika podle tohoto Metodického pokynu je primárn ur eno ke stanovení, p i jaké úrovni kontaminace jsou její dopady na lidské zdraví je t únosné. Hodnocení ov em m lo být provedeno podle 3 odstavec 4 zákona.99/1992 Sb. o z izování, provozu, zaji t ní a likvidaci za ízení pro ukládání odpad v podzemních prostorech a p ílohy. 9 a. 12, vyhlá ky. 104/1988 Sb., o hospodárném vyu ívání výhradních lo isek, o povolování a ohla ování hornické innosti a ohla ování innosti provád né hornickým zp sobem. b) nejen, e hodnocení rizik bylo vypracováno na základ patn zvolené metodiky, riziková analýza nebyla zpracována ani v souladu s metodickým pokynem M P R z roku 2005. Nebyla dodr ena závazná osnova záv re né zprávy (p íloha. 2 Metodického pokynu M P R), její povinné u ití vychází z lánku 5. Výsledky analýzy rizik jsou zpracovávány v záv re né zpráv analýzy rizik podle závazné osnovy (p íloha. 2). Ve zpráv musí být uvedeny v echny kapitoly, pokud jsou v ak n které z nich pro e ení problematiky v e eném území irelevantní i nadbyte né, je tato skute nost s od vodn ním uvedena místo textu p íslu ných kapitol. Tento p ístup je zaveden k zamezení necht ného opomenutí zpracování n kterých ástí analýzy rizik, p ípadn k oz ejm ní d vod, pro není pot ebné tyto ásti zpracovávat. Bez toho, e by podklady pro rozhodnutí obsahovaly hodnocení rizik zpracované v souladu s právními p edpisy, není mo né po adovaný souhlas vydat. 9. P edlo ené hodnocení rizik je v d le itých ástech v cn nesprávné: a) Bylo zkresleno hydrogeologické hodnocení lokality H rka. Nebyly toti uvedeny p esné informace z Povod ového plánu pro území Jiho eského kraje. P ípadné zaplavení ulo ených sediment p i povodni p edstavuje zvý ení rizika, vyplývajícího z jejich ulo ení na lokalit. Podle matematického modelu proud ní podzemní vody, uvedeného ve zpráv firmy DEKONTA a.s., dojde po plánovaném zavezení stávajícího jezírka v ji ní ásti pískovny ke vzdutí hladiny podzemní vody na stran p ítoku podzemní vody, tj. ve východní ásti ji ního bloku, tedy v míst plánovaného ukládání sediment z nádr e Jordán. Vý ka vzestupu hladiny podzemní vody v tomto prostoru podle matematického modelu m e init a více ne 2 m. To by znamenalo, e i p i plánovaném navý ení stávajícího dna vyt eného prostoru o cca 1,5 m (z d vodu zlep ení p epravních podmínek), se m e ást spodní vrstvy sediment navezených z nádr e Jordán dostat trvale pod hladinu podzemní vody. To by znamenalo, e zvolený prostor na lokalit H rka nespl uje ani podmínky pro vybudování zabezpe ené skládky odpad (kde je podmínka trvalé úrovn 5
hladiny podzemní vody minimáln 1 m pod základovou spárou skládky), nato pro nezabezpe enou deponii potenciáln rizikových odpad. b) Ve zpráv jsou uvedeny nepravdivé informace ohledn n kterých v lokalit H rka odebraných vzork, které nemohly být odebrány "v rámci zakázky" (jak uvádí záv re ná zpráva na str. 27). K jejich odebrání do lo ji v prosinci 2009 (firmou SaNo CB, s.r.o.), zatímco k oznámení o výsledku výb rového ízení firm Dekonta a.s., do lo a 26. 2. 2010. Vzorky materiálu pro chemickou analýzu byly odebrány z povrchu 0-0,1 m (!), av ak nikdo nezkoumal skalní podlo í, sut, hlínu a t rk z v t ích hloubek. c) Geochemické hodnocení má na základ výsledk pr zkumných prací popsat geochemické slo ení horninového prost edí a podzemní vody, posoudit sou asné slo ení d lní vody a jeho mo ný budoucí vývoj, povahu a hojnost minerál vypl ujících zlomy, jako i kvantitativní mineralogický popis horninového prost edí v etn posouzení vlivu za ízení (vyluhování) na geochemický systém. Podle údaj, uvedených v Záv re né zpráv, je podzemní voda na lokalit kyselá (ph 5,5-6,5). P i kontaktu podzemní vody s ulo enými sedimenty (ke kterému bude podle matematického proudového modelu docházet) proto m e docházet ke zvý ení mobility kov, obsa ených v sedimentech a k jejich p echázení do výluh z t chto sediment. K obdobnému jevu bude docházet i p i vysychání sediment na mezideponii Jordán, p i kterém budou s ohledem na vysoký podíl organické hmoty (horní vrstva sediment má být tvo ena cca 0,3, místy a 0,5 m mocnou vrstvou organické jílovité hmoty-bahna) probíhat rozkladné procesy, v rámci kterých lze p edpokládat zm nu jejich chemizmu (zejména ve smyslu zvý ení mobility obsa ených t kých kov ). Tyto skute nosti nejsou ve zpráv firmy DEKONTA a.s. nijak komentovány. d) Nedostate n bylo zpracováno hodnocení vlivu na zdraví lidí a slo ky ivotního prost edí. P i výpo tech rizika v Záv re né zpráv firmy Dekonta, a. s., byly pou ity hodnoty koncentrací vybraných kontaminant v podzemní vod, stanovené matematickým transportním modelem. Uvedený transportní model vycházel z koncentrací vybraných kontaminant (arsen a naftalen) ve výluzích ze 2 vzork, odebraných zpracovatelem posudku v roce 2010 v rámci zpracování posuzované zprávy. Vzhledem k variabilit obsah prioritních kontaminant v sedimentech nádr e Jordán (viz analýzy z let 2006-2009) a p edpokládanému objemu odt ovaných sediment nelze vý e uvedené dva vzorky pova ovat za dostate n reprezentativní pro charakteristiku mo né migrace kontaminant - z p edpokládaného mno ství cca 250 000 m 3 sediment z nádr e Jordán. e) P i posuzování kontaminace PAU bývá obvykle jako indikátor kontaminace PAU vybrán benzo(a)pyren, který je ze sledované kály látek PAU, zahrnutých do stanovení sumy PAU, nejrizikov j í a jeho karcinogenní ú inky jsou nejv t í. Naftalen, který byl vybrán ve zpráv jako indikátor kontaminace PAU v rámci hodnocení rizika pro lidské zdraví, je klasifikován pouze jako mo ný humánní karcinogen. Byl vybrán pravd podobn proto, e ve vzorcích výluh vykázal ze stanovovaných PAU nejvy í obsah. Vzhledem k tomu, e se jedná o látku t kavou, je v ak nutno po ítat s tím, e stanovení jeho obsahu m e vykazovat z t chto d vod nejv t í chybu (zp sobenou zejména manipulací se vzorkem p i odb ru a p íprav k analýze). f) Sou ástí hodnocení vlivu na zdraví lidí a slo ky ivotního prost edí by m lo být alespo rámcové zhodnocení i ostatních vliv výstavby a provozu za ízení v pískovn H rka. Mezi tyto vlivy nepochybn pat í i doprava odpad do za ízení, její dopady nejsou ve zpráv ani rámcov hodnoceny. 6
Tyto v cné nesprávnosti jsou d vodem pro zamítnutí ádosti. 10. V kapitole 4. P ejímka odpad pova ujeme za nedostate né povinnosti sm ující ke spln ní po adavk p ílohy. 10 vyhlá ky. 294/2005 Sb. U za ízení na vyu ívání odpad musí ka dý p vodce dodat i výsledky chemických analýz, prokazující spln ní po adavk p ílohy, a to minimáln u první z více dodávek ze stejné lokality. Tyto analýzy nelze na rozdíl od skládky nahradit estným prohlá ením p vodce nebo základním popisem odpadu. Navrhujeme, aby krajský ú ad neschválil provozní ád a vy ádal si od navrhovatele jeho úpravu tak, aby vyhovoval po adavk m právních p edpis. 11. Navrhované vzorkování rybni ních sediment v etnosti 1 vzorek na ka dých 10 000 t pova ujeme za nep ijatelné. P i variabilit kvalitativních parametr, které uvád jí v echny zprávy a to v etn zpráv, vypracovaných pro m sto Tábor, je navrhovaná etnost analýz zcela nevyhovující a není v ádném p ípad schopna zajistit kontrolu kvality p ivá ených sediment. U t ebních prací v tomto rozsahu ( ádov stovky tisíc m3 ) se b n vzorkují ar e o velikosti 1000 tun. Navrhujeme, aby krajský ú ad neschválil provozní ád s etností kontroly kvalitativních parametr podle p ílohy. 10 vyhlá ky. 294/2005 Sb., pro rybni ní sedimenty ka dých 10000 tun. ádáme, aby toto vzorkování bylo provád no minimáln po ka dých 1000 tunách. 12. Navr ené len ní vyu ívaných odpad (str. 10 dole navr eného provozního ádu) podle hloubky jejich ulo ení je v rozporu s právními p edpisy. Podle platného zn ní vyhlá ky.294/2005 Sb. musí být limitní hodnoty dle tabulky.10.1. spln ny v celém profilu ukládaných odpad. Ve svrchní rekultiva ní vrstv v mocnosti minimáln 1 m od povrchu terénu musí být spln ny i po adavky stanovené v sloupci I tabulky. 10.2 p ílohy. 10 k vyhlá ce.294/2005 Sb. (stimulace r stu as a semene není omezujícím faktorem). Odpady vyu ívané do svrchní rekultiva ní vrstvy ur ené pro ozelen ní (rekultiva ní vrstvy schopné zúrodn ní - biologická rekultivace) musí splnit podmínky dle tabulek.10.1. a 10.2. a pokud jsou vyu ívány biologicky rozlo itelné odpady jako nositelé ivin musí být prokazateln upraveny ve smyslu odstran ní nebezpe né vlastnosti infek nosti technologií, její ú innost se prokazuje podle p ílohy. 5 k vyhlá ce. 341/2008 Sb. Navrhujeme, aby krajský ú ad neschválil provozní ád a vy ádal si od navrhovatele jeho úpravu tak, aby vyhovoval po adavk m právních p edpis. 13. V kapitole 5.1 Monitorování tak, jak byla navr ena v provozním ádu adatelem nelze souhlasit se kálou sledovaných parametr. K t m, které navrhl adatel je nezbytné p idat je t tzv. toxikologicky významné kovy (As, Cr, Ni, Cd, Hg, Pb...) a PAU. Stávající kála stanovovaných parametr by p ípadné zne i t ní v bec neindikovala. Navrhujeme, aby krajský ú ad neschválil provozní ád a vy ádal si od navrhovatele jeho úpravu tak, aby monitoring zahrnoval i vý e uvedené kovy a PAU. 7
14. Po adujeme doplnit do provozního ádu novou ást týkající se monitoringu a kontroly ze strany m sta Planá nad Lu nicí: Provozovatel je povinen zaslat m stu Planá nad Lu nicí nejpozd ji do 15 dn od jejich obdr ení výsledky ve kerých kontrol a monitoringu. Provozovatel je povinen na vy ádání m sta Planá nad Lu nicí poskytnout kopie ve kerých doklad vztahujících se ke kontrole a monitoringu, které má k dispozici, a to nejpozd ji do 15 dn. od jednoho p vodce. 15. Jako d kazy tvrzení uvedených v tomto vyjád ení p ikládáme tyto materiály: a) znalecký posudek. 033 03/2010 posouzení Záv re né zprávy firmy DEKONTA a.s. Geologické a hydrogeologické posouzení lokality H rka a hodnocení rizika v etn posouzení zp sob ukládání sedimentu vhledem k jeho geomechanickým vlastnostem a jejich p ípadným zm nám v ase, zpracováno Ing. Pavlem Benkovi em v ervnu 2010.(Originál zasíláme po tou) b) Znalecký posudek. 044 02/2011 Posouzení záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o. Monitoring obsahu As, Cr, Ni v zeminách a podzemní vod v prostoru pískovny H rka u Plané nad Lu nicí zpracovaný Ing.Pavlem Benkovi em. (Originál zasíláme po tou) c) vyhodnocení výsledk rozbor sediment z VN Jordán zpracované spole ností EMPLA AG spol. s r. o. v listopadu 2010. V Plané nad Lu nicí dne 4. 4. 2011 8