Účetní zpravodaj Novinky z oblasti českého účetnictví, IFRS a US GAAP Březen 2009 V tomto vydání České účetnictví Náhrada mzdy ze strany zaměstnavatele při nemoci zaměstnance Jak vykazovat odpisy oceňovacího rozdílu k nabytému majetku Rezerva na ztrátové kontrakty Informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti IFRS Rada IASB upravuje požadavky na zveřejňování informací o finančních nástrojích dle standardu IFRS 7 Novela interpretace IFRIC 9 a standardu IAS 39 ve spojitosti s vloženými deriváty České účetnictví Náhrada mzdy ze strany zaměstnavatele při nemoci zaměstnance Dnem 1. ledna 2009 přešla na zaměstnavatele povinnost zabezpečit své zaměstnance v období prvních 14 kalendářních dní trvání jejich dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhradou mzdy nebo platu, popřípadě náhradou odměny z dohody o pracovní činnosti (dále jen také souhrnně náhrada mzdy ), a to za podmínek a ve výši stanovených v 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen zákoník práce). Právní úprava náhrady mzdy ve vztahu k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je upravena v ustanovení 9 odst. 2 a odst. 8 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2009. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že v roce 2009 všichni zaměstnavatelé odečítají od pojistného ½ zúčtované (a vyplacené) náhrady mzdy ve výši stanovené podle ustanovení 192 odst. 1 a 2 zákoníkem práce. Doporučujeme částky, které účetní jednotka v této souvislosti účtuje, zachycovat v rámci účetní skupiny 52 konkrétně v rámci 521 mzdové náklady, neboť se jedná o náhradu mzdy, vhodné bude analytické oddělení. US GAAP Analýza snížení hodnoty a hlavní rozdíly mezi US GAAP a IFRS Pozvánky na semináře Převodní ceny v České republice a na Slovensku Deloitte Česká republika
Jak vykazovat odpisy oceňovacího rozdílu k nabytému majetku Domníváme se, že vhodným řádkem pro prezentaci postupného umořování oceňovacího rozdílu k nabytému majetku je kategorie odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, tj. řádek E výkazu zisku a ztráty. K tomuto názoru nás vede věcná podstata oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, jež vzniká v situacích, kdy je provedeno přecenění podniku jako celek, a zároveň je toto přecenění promítnuto do účetnictví nástupnické účetní jednotky, kterou je kombinace přecenění individuálních aktiv a goodwillu. Z toho důvodu se domníváme, že odpis tohoto oceňovacího rozdílu je vhodné vykázat v rámci řádku E výkazu zisku a ztráty tj. odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Zároveň doporučujeme v případě, kdy jsou tyto odpisy významné, tyto vykázat formou odděleného řádku v rámci E. Jedná li se o pasivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku tuto situaci řeší Český účetní standard pro podnikatele č. 019 náklady a výnosy, bod 4.5.4., v rámci kterého je řečeno, že částky vyjadřující postupné umořování oprávky k pasivnímu oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku nebo zápornému goodwillu se účtují na účet provozních výnosů. Nicméně, tento typ vykázání by v případě, kdy máme i aktivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku mohl vést k nesymetrickému vykázání umořování oceňovacího rozdílu ve výkazu zisku a ztráty. Zde se domníváme, že i v případě pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku je nicméně vhodnější použít pro prezentaci daných částek opět odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku čili opět řádek E, neboť opět hodnota oceňovacího rozdílu k nabytému majetku nám upravuje hodnotu dlouhodobého hmotného majetku, případně vyjadřuje goodwill, a z toho důvodu je důležité, abychom odpisy dlouhodobého majetku vykázali na jednom místě. Rezerva na ztrátové kontrakty Představme si situaci, jež není v dnešních dnech tak neobvyklá. Účetní jednotka má klienta, jenž ukončí z ekonomických důvodů spolupráci s danou účetní jednotkou. Nicméně účetní jednotka již závazně objednala pro splnění dřívější objednávky klienta materiál, zboží či služby, které musí odebrat, avšak nemá zajištěnu jejich úhradu klientem. Předpokládáme, že tento materiál, zboží jsou zcela specifické pro daného klienta a nelze je nijak použít v rámci další činnosti účetní jednotky. Předpokládáme také, že v této situaci se nejedná o rutinní nákupní objednávky, které mohou být zrušeny bez úhrady. 1) Domníváme se, že v tomto případě je nutné vytvořit rezervu na nákup daného materiálu, neboť neodvratitelné náklady na splnění závazku stanoveného smlouvou překračují ekonomické přínosy, jejichž přijetí se na základě takové smlouvy očekává. Neodvratitelné náklady ze smlouvy odráží přinejmenším čisté náklady na ukončení smlouvy, které představují buď náklady na splnění smlouvy, nebo veškeré kompenzace a pokuty vzniklé nesplněním smlouvy, budou-li nižší. 2) Zároveň má účetní jednotka zůstatky daného materiálu a zboží na skladě ke konci účetního období. Dříve, než je vytvořena samostatná rezerva, vykáže účetní jednotka veškerá snížení aktiv. Což znamená, že je důležité napřed udělat opravnou položku skladu (materiál, který již dodali), příp. pohledávek atd., teprve potom vytvořit rezervu, dle odstavce 1). Informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti Nejprve si dovolujeme úvodem poskytnout znění souvisejícího 39, odst. 1) vyhlášky č. 500/2002 Sb., jenž danou problematiku upravuje (znění je bez souvisejících odkazů): V další části přílohy uvede účetní jednotka odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na: a) povinný audit účetní závěrky, b) jiné ověřovací služby, c) daňové poradenství, d) jiné neauditorské služby. Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky sestavené podle části páté, pokud jsou tyto informace uvedeny v příloze v konsolidované účetní závěrce této konsolidující účetní jednotky nebo osoby. Tuto informaci je třeba uvádět pro účetní závěrky sestavené za účetní období končící 29. 6. 2008 a později. Často se setkáváme s dotazy k tomuto novému zveřejnění, jež se týkají převážně rozsahu a způsobu zveřejňování požadovaných informací. Hlavním účelem tohoto zveřejnění není poskytnutí většího detailu k jednotlivým druhům nákladů tj. nákladů souvisejících s auditem, daňovým poradenstvím, jiným poradenstvím apod., ale naopak poskytnutí informací o nákladech spojených se službami jednoho specifického subjektu, kterým je statutární auditor nebo auditorské společnost, tj. subjekt, který provádí pro danou společnost audit, jež je povinný z pohledu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZOU ). Zveřejnění daných informací je vyžadováno proto, aby čtenář mohl posoudit míru závislosti či nezávislosti statutárního auditora na dané účetní jednotce. Praktickým příkladem pro nás může být situace, kdy audit za účetní období 2008 (povinný z pohledu ZOU), pro účetní jednotku Alfa, provede auditorská společnost Bystré oko. pokračování na další straně
Zároveň ovšem společnost Alfa bude v průběhu roku 2008 potřebovat služby konzultační s ohledem na plánovanou fúzi se společností Beta. Tyto služby poskytne společnosti jiná auditorská společnost - Audit zítřka. Zároveň se společnost potýká s daňovými těžkostmi, proto v průběhu roku 2008 pro záležitosti daňového období 2008 využívá služby daňového poradce, pana Nováka. V rámci přílohy účetní závěrky bude pro účely prezentace dle 39 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb., uvedena pouze částka za služby provedené společností Bystré oko, neboť ona je statutárním auditorem. Náklady spojené se službami poskytnutými společností Audit zítřka a panem Novákem za předpokladu, že nebudou významné - nebudou okomentovány v rámci přílohy účetní závěrky, nevztahuje se na ně požadavek 39 odst. 11 vyhlášky 500/2002 Sb. IFRS Rada IASB upravuje požadavky na zveřejňování informací o finančních nástrojích dle standardu IFRS 7 Dne 5. března 2009 vydala rada IASB dokument Zkvalitnění informací zveřejňovaných o finančních nástrojích (novela standardu IFRS 7). Tato novela vyžaduje zkvalitnění zveřejňovaných informací o oceňování nástrojů reálnou hodnotou a o likvidním riziku. Zveřejňování informací o reálné hodnotě Nové požadavky, kromě jiného,: objasňují, že informace zveřejňované v současnosti o reálné hodnotě dle standardu IFRS 7 musejí být zveřejňovány odděleně pro každou třídu finančních nástrojů, rozšiřují zveřejňované informace o údaj o všech případných změnách ve způsobu určování reálné hodnoty spolu s důvodem změny, zavádějí trojstupňovou hierarchii, která odráží význam vstupů použitých při určování reálné hodnoty. Tato hierarchie má následující tři úrovně: a) kotované (neupravené) ceny na aktivních trzích platné pro stejná aktiva či závazky (úroveň první), b) jiné vstupy než kotované ceny zahrnuté do první úrovně, které je pro aktivum či závazek možné zjistit, a to přímo (tzn. ceny samotné), nebo nepřímo (tzn. částky z cen odvozené) (úroveň druhá), c) vstupy pro aktivum nebo závazek, které nevycházejí ze zjistitelných tržních údajů (nezjistitelné vstupy) (úroveň třetí). rozšiřují zveřejňované informace u každého stanovení reálné hodnoty zachyceného ve výkazu o finanční situaci pro každou třídu finančních nástrojů o následující údaje: - úroveň v hierarchii určování reálné hodnoty, k jaké stanovení reálné hodnoty náleží; - všechny významné převody mezi první a druhou úrovní hierarchie určování reálné hodnoty spolu s důvody takových převodů. Převody do určité úrovně mají být zveřejněny a popsány odděleně od převodů z určité úrovně. Pro tento účel se významnost posuzuje s ohledem na výsledek hospodaření a celková aktiva či celkové závazky; - stanovení reálné hodnoty na třetí úrovni hierarchie včetně, mimo jiné, odsouhlasení počátečních a konečných zůstatků a posouzení citlivosti na změnu vstupních dat. Zveřejnění informací o likvidním riziku Nové požadavky, kromě jiného: objasňují, že analýza splatnosti má u nederivátových finančních nástrojů zahrnovat i vystavené finanční záruky, rozšiřují zveřejňované informace o údaje o analýze splatnosti derivátových finančních závazků; tato analýza má zahrnovat zbývající smluvní splatnosti derivátových finančních závazků, u nichž jsou smluvní splatnosti nezbytné pro pochopení časového průběhu peněžních toků. Datum účinnosti a přechodná ustanovení Účetní jednotky musejí zmíněné úpravy dodržovat v obdobích začínajících dne 1. ledna 2009 nebo po tomto datu. Povoleno je dřívější dodržování úprav. Účetní jednotky však nebudou muset v prvním roce dodržování úprav zveřejňovat srovnávací údaje. Novela interpretace IFRIC 9 a standardu IAS 39 ve spojitosti s vloženými deriváty Dne 12. března 2009 vydala rada IASB materiál Vložené deriváty (novela interpretace IFRIC 9 Přehodnocení vložených derivátů a standardu IAS 39 Finanční nástroje účtování a oceňování). Podle zmíněných úprav: musejí být všechny vložené deriváty při reklasifikaci finančního aktiva z kategorie v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty posouzeny a v případě potřeby zaúčtovány v účetní závěrce odděleně, platí, že pokud účetní jednotka není schopna samostatně ocenit vložený derivát, který by musel být při reklasifikaci hybridní (kombinované) smlouvy z kategorie v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty oddělen, není taková reklasifikace povolena. Za takových okolností je hybridní (kombinovaná) smlouva nadále vedena v kategorii v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty. Datum účinnosti a přechodná ustanovení Novely musejí být dodrženy již v obdobích končících dne 30. června 2009 nebo po tomto datu.
US GAAP Analýza snížení hodnoty a hlavní rozdíly mezi US GAAP a IFRS V letošním roce budou společnosti při přípravě roční účetní závěrky muset více než kdy před tím řešit otázku, zda je hodnota aktiv společnosti řádně vykázána, nebo zda nedošlo k jejímu snížení, kterému by měly věnovat pozornost a zvážit tvorbu opravných položek. Za stávajících ekonomických podmínek se riziko snížení hodnoty zvyšuje a jeho náznaky se mohou objevit tam, kde by to společnosti vůbec nečekaly. Analýza snížení hodnoty musí být prováděna u aktiv, která jsou oceňována pořizovací cenou a u nichž existují náznaky možnosti snížení hodnoty. O snížení hodnoty se nejčastěji mluví ve spojitosti s goodwillem a nehmotným majetkem, avšak analýza možného snížení hodnoty může být nutná i při posuzování hodnoty na účtech hmotného majetku, tedy položek, u kterých se zpravidla pouze účtuje o ročních odpisech. Požadavky na frekvenci a způsob provádění analýzy snížení hodnoty jsou vymezeny jak ve standardech IFRS, tak v účetních postupech US GAAP. V tomto článku popisujeme hlavní zásady ověřování snížení hodnoty goodwillu a nehmotných a hmotných aktiv a upozorňujeme na nejvýraznější rozdíly mezi pokyny, které v této spojitosti obsahují standardy IFRS a účetní postupy US GAAP. Kde je možno se dovědět více o zásadách a požadavcích týkajících se zjišťování možného snížení hodnoty aktiv? V případě IFRS je nejlepším zdrojem informací standard IAS 36, ve vztahu k postupům US GAAP pak standardy SFAS 142 Goodwill a ostatní nehmotná aktiva a SFAS 144 Snížení hodnoty aktiv. Snížení hodnoty dlouhodobého majetku Pokud existují náznaky snížení hodnoty, vyžadují analýzu snížení hodnoty standardy IFRS i postupy US GAAP. V souladu se standardy IFRS (IAS 36 Snížení hodnoty aktiv) se ztráta ze snížení hodnoty vypočítá jako částka, o kterou účetní hodnota aktiva převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu [tzn. vyšší z 1) reálné hodnoty aktiva po odečtení nákladů na jeho prodej a 2) hodnoty z užívání]. Při výpočtu hodnoty z užívání jsou diskontovány očekávané budoucí peněžní toky, které má aktivum generovat, na jejich čistou současnou hodnotu. Podle US GAAP (SFAS 144 Účtování snížení hodnoty nebo prodeje dlouhodobých aktiv) je proces rozdělen do dvou fází: test návratnosti, kde musí být nejprve porovnány očekávané nediskontované budoucí peněžní toky, které budou získány z aktiva, s jeho účetní hodnotou; 1. jestliže aktivum neprojde testem návratnosti (tedy účetní hodnota převyšuje nediskontované budoucí pe, vypočítá se ztráta ze snížení hodnoty jako částka, o níž účetní hodnota aktiva převyšuje jeho reálnou hodnotu; výpočet reálné hodnoty často vychází z diskontovaných peněžních toků a předpokladů účastníků trhu; 2. pokud aktivum testem návratnosti projde, o ztrátě ze snížení hodnoty se neúčtuje, a to ani v případě, že reálná hodnota aktiva je nižší než jeho hodnota účetní. Platí tedy, že snížení hodnoty zaúčtované podle IFRS nemusí být účtováno dle US GAAP. Níže je popsán příklad dokládající praktické projevy popsaných odlišností. Výchozí fakta: účetní (zůstatková) hodnota aktiva 100 hodnota z užívání 90 reálná hodnota mínus náklady na prodej 80 reálná tržní hodnota 85 nediskontované peněžní toky 110 Je hodnota aktiva podle IFRS snížená? Ano Proč? Realizovatelná hodnota je vyšší z reálné hodnoty po odečtení nákladů na prodej nebo hodnoty z užívání: Hodnota z užívání > reálná hodnota mínus náklady na prodej: 90 > 80 Účetní hodnota v. realizovatelná hodnota: 100 v. 90 Jaká je ztráta ze snížení hodnoty podle IFRS? Ztráta ze snížení hodnoty = účetní hodnota realizovatelná hodnota = 100 90 = 10 Je hodnota aktiva podle US GAAP snížená? Ne Proč? Účetní hodnota ve výši 100 < nediskontované peněžní toky 110, nehrozí tedy snížení hodnoty, tudíž ani ztráta ze snížení hodnoty. Snížení hodnoty goodwillu V souladu s IFRS je u goodwillu prověřována možnost snížení hodnoty nejméně jednou ročně (každý rok ve stejnou dobu) na úrovni penězotvorné jednotky nebo skupiny penězotvorných jednotek. Penězotvornou jednotkou se rozumí nejmenší identifikovatelná skupina aktiv, která zahrnuje dané aktivum a generuje peněžní toky z pokračujícího používání, jež jsou do značné míry nezávislé na peněžních tocích plynoucích z ostatních aktiv nebo skupin aktiv. Standardy IFRS vyžadují, aby všechny jednotky nebo skupiny jednotek, kterým je goodwill přiřazen: představovaly v rámci účetní jednotky nejnižší úroveň, na které je goodwill sledován pro interní účely řízení, nebyly větší než segment dle definice pro účely vykazování podle segmentů. Při jednokrokovém testu snížení hodnoty goodwillu je realizovatelná hodnota penězotvorné jednotky (tzn. vyšší z reálné hodnoty po odečtení nákladů na prodej a hodnoty z užívání) porovnána s její účetní hodnotou. Ztrátou ze snížení hodnoty je částka, o kterou účetní hodnota převyšuje hodnotu realizovatelnou. V souladu s postupy US GAAP (SFAS 142 Goodwill a ostatní nehmotná aktiva) se snížení hodnoty u goodwillu ověřuje nejméně jednou ročně (každý rok ve stejnou dobu) na úrovni, která se může lišit od jednotky penězotvorné (může být na agregovanější úrovni), může jí být provozní segment nebo jednotka o jednu úroveň pod provozním segmentem.
Při dvoukrokovém testu snížení hodnoty goodwillu je nejprve porovnána reálná hodnota vykazující jednotky včetně goodwillu s jeho hodnotou účetní. Je-li reálná hodnota vykazující jednotky nižší než hodnota účetní, je hodnota goodwillu považována za sníženou. K určení reálné hodnoty lze použít různé metody. V dalším kroku je snížení hodnoty goodwillu určeno jako částka, o níž účetní hodnota goodwillu převyšuje jeho implikovanou hodnotu reálnou. Implikovaná reálná hodnota goodwillu je určena podobně jak je stanoven goodwill u podnikové kombinace, a to tak, že je reálná hodnota, kterou jsme stanovili v prvním kroku, přiřazena různým aktivům a závazkům zahrnutým do vykazující jednotky stejným způsobem. Příklad hodnoty položek finančních výkazů: Účetní hodnota Peněžní prostředky 150 150 Pohledávky 300 300 Vybavení 350 350 Pozemky 350 200 Goodwill 50 0 Závazky 200 200 Celkem 1 000 800 Reálnáhodnota Předpoklady: Realizovatelná hodnota podle IFRS je 900. Reálná hodnota vykazující jednotky je podle US GAAP 900. Předpokládejme, že před provedením tohoto testu snížení hodnoty goodwillu nehrozilo snížení hodnoty u žádného jednotlivého aktiva. Je hodnota goodwillu za okolností popsaných v příkladu výše podle IFRS snížená? Ano Realizovatelná hodnota < účetní hodnota čistých aktiv: 900< 1000 Ztráta ze snížení hodnoty = účetní hodnota čistých aktiv mínus realizovatelná hodnota = 1000 900 = 100 Podle IFRS jsou všechny ztráty ze snížení hodnoty převyšující goodwill přiřazeny poměrným způsobem k ostatním aktivům maximálně do výše jejich reálné hodnoty. Nejprve: goodwill - 50 Následně: ostatní aktiva = dlouhodobá aktiva = pozemky a vybavení - 50 pozemky = 25 a vybavení = 25 (pohledávky a peněžní prostředky mají stejnou reálnou hodnotu jako účetní hodnotu, proto ke snížení hodnoty nedojde) Aktivum Účetní hodnota - stará Peněžní prostředky 150 150 Pohledávky 300 300 Vybavení 350 325 Pozemky 350 325 Goodwill 50 0 Závazky 200 200 Čistá aktiva 1000 Realizovatelná hodnota 900 Ztráta ze snížení hodnoty 100 Účetní hodnota - nová Co se stane podle postupů US GAAP? Krok 1 Reálná hodnota vykazující jednotky < účetní hodnota čistých aktiv: 900< 1000 -> následuje krok 2 Krok 2: Jaká je ztráta ze snížení hodnoty? Implikovaná reálná hodnota goodwillu = reálná hodnota vykazující jednotky reálná hodnota čistých aktiv = 900 800 = 100 Implikovaná reálná hodnota goodwillu > účetní hodnota goodwillu, proto nevzniká žádná ztráta ze snížení hodnoty goodwillu Aktivum Účetní hodnota Reálná hodnota - stará Peněžní prostředky 150 150 Pohledávky 300 300 Vybavení 350 350 Pozemky 350 200 Goodwill 50 Závazky 200 200 Čistá aktiva 1000 800 Reálná hodnota vykazující 900 900 jednotky V případě rozdílu nutno 100 vypočítat implikovanou reálnou hodnotu Implikovaná reálná hodnota goodwillu 100 Ztráta ze snížení hodnoty: 0 (100>50) Nejběžnější metody určení reálné hodnoty Výnosový přístup Hodnota určená pomocí výnosového přístupu obvykle vychází z předpokládaného volného peněžního toku. Tento peněžní tok je poté diskontován na současnou hodnotu pomocí vhodné diskontní sazby upravené o rizika. Faktory diskontní sazby často zahrnují obecné tržní míry návratnosti k datu ocenění, obchodní rizika spojená s odvětvím, v němž společnost působí, a další rizika specifická pro oceňované aktivum. Výnosový přístup zahrnuje dvě základní metody: kapitalizace výnosů nebo peněžních toků jednoho reprezentativního roku diskontování výnosů nebo peněžních toků několika budoucích období Tržní přístup Tento přístup využívá jedné či více metod, pomocí nichž je subjekt srovnán s podobnými podniky, obchodními podíly, cennými papíry nebo nehmotnými aktivy, které byly předmětem prodeje. V rámci tržního přístupu existují tři základní metody: odkaz na transakce s majetkovými cennými papíry subjektu metoda srovnatelných veřejně obchodovaných společností metoda srovnatelných společností Ztráta ze snížení hodnoty: 100
Nákladový přístup Nákladový přístup využívá hodnotu aktiv podniku po odečtení závazků. Při aplikaci nákladového přístupu se stanoví hodnota na základě nákladů na nové pořízení podniku nebo aktiva, od něhož jsou dále odečteny odpisy v důsledku případného fyzického opotřebení, funkční a ekonomické zastaralosti, jsou-li měřitelné. Tento přístup se používá především v situacích, kdy: subjekt vykazuje velké množství hmotného majetku, případně nejvyšší a nejlepší hodnotu subjektu by bylo možné získat prostřednictvím likvidace jeho čistých aktiv Pozvánky na semináře Převodní ceny v České republice a na Slovensku, 21. dubna 2009, hotel Alwyn, Praha Problematika převodních cen je ve světě i v České republice velice aktuálním tématem. Zástupci české daňové správy disponují stále hlubšími znalostmi této oblasti a chápou otázky převodních cen jako nezbytnou součást daňové kontroly (nejen) nadnárodních společností. Pro daňové poplatníky je proto nezbytné, aby se připravili na čím dál častější kontroly správnosti převodních cen. Na druhou stranu otevírá oblast převodních cen poplatníkům též značné možnosti, například v podobě optimalizace dodavatelských řetězců oblasti kritické zejména v současné době hospodářské recese a nestability. Cílem semináře společnosti Deloitte je seznámit účastníky s praxí převodních cen uplatňovanou v České republice a na Slovensku a ukázat možnosti, které daňovým poplatníkům tato oblast nabízí. Pro více informací www.deloitte.com/cz/akce/090421/prevodni-ceny
V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: České účetnictví IFRS a US GAAP Hana Gregásová: Stanislav Staněk: Michal Brandejs: hgregasova@deloittece.com sstanek@deloittece.com mbrandejs@deloittece.com Martin Tesař: Soňa Plachá: Jitka Kadlecová: Pavel Kodýtek: mtesar@deloittece.com splacha@deloittece.com jkadlecova@deloittece.com pkodytek@deloittece.com Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz Tyto materiály a informace v nich obsažené předkládá společnost Deloitte Česká republika a jejich účelem je podat obecné informace o konkrétní záležitosti či záležitostech, nikoli jejich vyčerpávající rozbor. Informace uvedené v těchto materiálech proto nepředstavují účetní, daňové, právní, investiční, poradenské ani jiné odborné rady či služby. Tyto informace by neměly být použity jako jediné východisko při přijímání rozhodnutí, která by mohla mít vliv na Vás nebo Vaše podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež by mohly ovlivnit Vaši osobní finanční situaci nebo podnikání, byste měli vyhledat radu kvalifikovaného odborného poradce. Tyto materiály a informace v nich obsažené jsou předkládány v jejich stávající podobě a společnost Deloitte Česká republika neposkytuje ve spojitosti s nimi žádná výslovná ani implicitní prohlášení či záruky. Aniž by tím bylo omezeno výše uvedené, společnost Deloitte Česká republika nezaručuje, že tyto materiály nebo informace v nich uváděné neobsahují chyby nebo že splňují jakákoli konkrétní kritéria kvality. Společnost Deloitte Česká republika výslovně odmítá veškeré implicitní záruky, jako jsou např. záruky obchodovatelnosti, nároku, způsobilosti pro určitý účel, neporušení pravidel, slučitelnosti, bezpečnosti a správnosti. Použijete-li tyto materiály a informace v nich obsažené, činíte tak na vlastní riziko a zároveň přebíráte plnou odpovědnost za škody vyplývající z použití těchto materiálů a informací. Společnost Deloitte Česká republika neodpovídá za žádné zvláštní, nepřímé, nahodilé, následné nebo represivní škody či jakékoli jiné škody vzniklé v důsledku použití těchto materiálů nebo informací v nich obsažených, a to bez ohledu na to, zda budou uplatňovány na základě smlouvy, zákona, porušení závazku (včetně porušení způsobeného nedbalostí) nebo jiným způsobem. Pokud nebude jakékoli z výše uvedených ustanovení z jakéhokoli důvodu plně vymahatelné, ostatní ustanovení zůstávají v platnosti. *** Deloitte označuje jednu či více společností švýcarského sdružení ( Verein ) Deloitte Touche Tohmatsu a jeho členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury sdružení Deloitte Touche Tohmatsu a jeho členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem má Deloitte světové možnosti i hlubokou znalost místního prostředí, a může tak pomáhat svým klientům k úspěchu na všech místech jejich působnosti. 165 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala etalonem nejvyšší kvality. Odborníky společnosti Deloitte spojuje firemní kultura, založená na spolupráci, která podporuje bezúhonnost, tvorbu významné hodnoty pro trh a klienty, vzájemnou oddanost a sílu vyplývající z kulturní rozdílnosti. Pracovníci společnosti Deloitte se neustále vzdělávají, získávají podnětné zkušenosti a obohacující příležitosti pro rozvoj kariéry, průběžně posilují firemní odpovědnost, budují důvěru veřejnosti a pozitivně ovlivňují okolní prostředí. Member of Deloitte Touche Tohmatsu 2009 Deloitte Česká republika.