KRONIKA L P T C i d l i n a 10 let s Karlem Zahradníkem 1981-1990
LPT ROH Cidlina III. turnus od 6.8. 23.8.1981
Personální obsazení tábora Hlavní vedoucí: Karel Zahradník Zástupce hlavního vedoucího: Libor Hampl Sportovní vedoucí: Mirek Jahelka Oddíloví vedoucí: Praktikanti: Zdravotnice: Hospodáři: Hlavní kuchařka: Pomocné kuchařky: Správce: Úklid: Luděk Tecl Dana Šenková Jiří Špalovský Jiří Fabián Táňa Nechybová Tomáš Hendrych Jana Oščátková ing. Václav Jirsák Jana Knýtlová Pavel Čutka Petr Jahelka Renata Špičanová Míša Kuchařová Jitka Hendrychová Ivana Novotná Miroslava Šmídová Jana Lidická Marie Kotlánová Irena Blechsmiedová Marie Draslarová Světlana Ludvíková Soňa Ženatá Jaroslav Žák Mirka Zahradníková
Táborová rada Předsedkyně táborové rady: Helena Chudá Předsedové oddílů: Zástupci táborové rady : 1. oddíl Miloš Kadlec 2. oddíl Radka Mikourová 3. oddíl František Hudeček 4. oddíl Helena Körnerová 5. oddíl Kamil Dvořák 6. oddíl Michaela Holtová 7. oddíl Josef Kadlec 8. oddíl Lenka Nojmanová 9. oddíl Kamil Jaroš 10. oddíl Dagmar Kepešová 11. oddíl Renata Gogolová Pavel Ďuriš Šárka Jarošová Petr Holuš Kamila Richtařová Pavel Mikos Dáša Viltová Lukáš Vojtěchovský Renata Mráková Pavel Puček Karla Zahradníková Helena Chudá
Výlet na letiště v Hořicích 8.8. 1981 sobota Hned ráno, po provedení rozcvičky a vydatné snídani se vydal devátý a desátý oddíl směrem k nádraží v Železnici. Cílem našeho putování bylo sportovní letiště v Hořicích. Na tomto letišti nám ukázal soudruh Ing. Jirsák, vedoucí devátého oddílu, některé typy letadel a vysvětlil techniku sportovního létání. Našemu zájmu neuniklo ani bezmotorové létání. Hangár jsme si prohlédli též velice důkladně a objevili jsme v něm i několik téměř památečních křídel ze starých letounů. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého o tomto sportu a spokojeni jsme se vraceli do tábora.
Postřehový závod M 1 9.8.1981 neděle K naší velké radosti a spokojenosti uspořádal soudruh sportovní vedoucí Miroslav Jahelka postřehový závod neboli M 1. Vystartovali jsme na trasu, značenou červenými fáborkami, za mírné nepřízně počasí a drobného deště. Naším úkolem bylo najít co nejvíce turistických i jiných značek a určit jejich názvy. Nejrychlejší byla hlídka číslo 5, která také nejlépe určila všechny nalezené značky a právem zvítězila. Výborně jsme si zaběhali a všichni se těšíme na další závod.
Diskohrátky 10.8.1981 pondělí Na mnohá přání osazenstva tábora byla uspořádána večerní diskotéka. Tato byla v pořadí a k spokojenosti nejstarších oddílů druhá. Nahrávky rytmických i melodických písniček vybíral zástupce hlavního vedoucího soudruh Libor Hampl. Byl za to odměněn tancem s děvčaty desátého oddílu. Naučili jsme se několik moderních tanců, za což vděčíme soudruhům vedoucím a děvčatům z desátého oddílu. Diskotéka byla ukončena dlouhým diskovlakem a večerkou.
Výlet do Prachovských skal 11.8.1981 - úterý Na dnešek byl plánován celodenní výlet do Prachovských skal. Pro déšť a nepřízeň počasí odpadla rozcvička a po snídani jsme vyrazili na cestu. Během dne se nebe rozjasnilo, proto většina cesty probíhala příjemně. Prohlédli jsme si zříceninu hradu Pařez i skalní útvary. Ušli jsme spoustu kilometrů, a proto byla večerka po návratu dříve než obvykle. Výlet se nám velice líbil a byli bychom rádi, kdyby se uskutečnil podobný.
Návštěva milice 12.8.1981 středa Na požádání PT Cidlina provedla spoj. četa OŠ LM besedu s ukázkou bojové techniky a členové LM vyjadřují vysoké uspokojení nad organizací PT, neboť tato umožnila splnit dané úkoly. Všichni členové přejí všem další příjemné prožití v PT, a všichni se těší na další spolupráci.
Honba za pokladem 13.8. 1981 čtvrtek Vedení tábora pro nás připravilo zajímavou hru Honba za pokladem. Vydali jsme se do lesa splnit příkazy přišpendlené na stromech, s cílem najít poklad, jehož složení jsme neznali. Po bojových úkolech a luštění morseovy abecedy jsme poklad skutečně objevili. Jeho sladký obsah jsme si spravedlivě rozdělili.
KAM S TOU BASOU?
Nečekané a tudíž neplánované vystoupení části skupiny, která si říká Ačkoliv jsme spíše očekávali krach, dopadlo všechno jinak. Velice nás potěšil dlouhý potlesk na otevřené scéně. Snad jsem si jej ani nezasloužili. Dokonce jsme poprvé v životě rozdávali autogramy. No co alespoň nezapomeneme psát. no to se ví, zase se sejdem. Za sedm let či příští tejden. Budeme hrát, budeme zpívat. Přijďte se dívat, bude nám hej (A AŤ ŽIJE ČUTKA!) Bořek Borec ŠIMEK Richard Rezka NÁDVORNÍK Lenka Jajča JAJČÍKOVÁ Jaroslav Fous FERST Za Ostroměř krásnější!
Výlet do Českého ráje 15.8.1981 sobota Dnes jsme měli v plánu celodenní výlet do Českého ráje, který se i uskutečnil. Za velmi hezkého počasí jsme vyrazili na nádraží i odtud vlakem na Turnov. Na celodenním pochodu z Turnova jsme viděli mnoho zajímavého. Navštívili jsme hrad Valdštejn. Shlédli jsme též velmi krásné skalní město a kolem hradu Trosky jsme se vraceli na nádraží jsme se vraceli na nádraží v Ktové a odtud do tábora. Výlet se nám moc líbil.
Beseda s příslušníky VB 18.8.1981 úterý Přišli k nám dnes na besedu příslušníci veřejné bezpečnosti z Jičína. Beseda byla velmi zajímavá a velmi se nám líbila. Poučili jsme se z trestné činnosti mládeže a prohlídli jsme si ukázky daktyloskopie, zajímala nás i vysílací stanice. Přednáška byla pěkná, i když trochu krátká. Příslušníci Ob. O. VB z Jičína Přejí příjemné prožití v PT
Orientační závod M 2 18.8.1981 úterý Závod M 2, který pro nás připravilo vedení tábora, byl vlastně nepřímým pokračováním závodu M 1 postřehového. Závod M 2 byl orientační a běželo se podle mapy a buzoly. Nejrychleji a nejlépe zaběhla hlídka z 8. oddílu. Odměnou jim byl diplom a sladkosti. Dost nás mrzelo, že byl tento závod poslední, protože se nám chýlí tábor ke konci a závod se nám velmi líbil.
Karneval 19.8.1981 středa Konečně karneval. Všichni jsme se na něj moc těšili a masky jsme si šili s velkou pečlivostí. Taky se to odrazilo v průvodu, byla to opravdu krásná přehlídka důvtipu a šikovnosti. Od klasických karkulek a vodníků až třeba po zubní pastu Fluoru. Maškarní rej se po vyhodnocení odebral do Železnice na průvod. Vyhrát chtěli všichni a první cena byla jen jedna, ale nakonec dobila největší počet bodů děvčata Jožinovic dvojčata Bahňačky. Užili jsme si mnoho legrace a byl to karneval podle všech pravidel. Bohatý a pestrý.
Poslední táborák 21.8.1981 pátek Dneska jsme měli táborák. Byl vlastně takovým velkým rozloučením dětí a tábora. Všechny oddíly si připravily pečlivě program. Všichni napjatě sledovali scénky, poslouchali písničky a zapojovali se o překot do soutěží. Celý táborový oheň jsme zakončili několika písničkami, které zpívaly všechny děti z tábora. Myslíme, že táborák se líbil a vydařil a určitě všichni spokojeně usínali.
Táborová dokumentace Počasí nám přeje Dodávka pošty sportem ku zdraví. BUĎ FIT!
Přetahovaná. Hladová zeď. Návštěva milice.
Diskotéka. V semknutí skal. Český ráj opravdový ráj
Ahoj! Bahňačky dvojčata Jóžinovi Rej masek na pochodu v Železnici
Porota karnevalu 2. oddíl No tak pojď, hyjó!
Jak to rychle uběhlo 23.8. 1981 neděle Bylo to tu prima Neříkej sbohem lépe zní mnohem NASHLEDANOU
LPT ROH Cidlina 6. 23. srpna 1982
Doufejme, že dojedeme bez nehody. Za šťastný Návrat BESIP
Personální obsazení tábora Hlavní vedoucí: Karel Zahradník Zástupce hlavního vedoucího: Karel Kovanda Sportovní vedoucí: Miroslav Jahelka Oddíloví vedoucí: 1. Petr Jahelka 2. Eva Vondráčková 3. Petr Bílek 4. Marie Večeřová 5. Petr Ježek 6. Jana Knytlová 7. Miroslav Doležal 8. Vlasta Kořínková Praktikanti: Zdravotnice: 9. Ladislav Vondráček 10. Jaroslava Nedvídková 11. Libor Hampl 12. Jarmila Makovská Lenka Rejmanová Lenka Lidická Jan Vrbata Ivana Chaloupková Jindra Rýdlová Hospodářky: Hlavní kuchařka: Pomocné kuchařky: Miroslava Šmídová, Jana Lidická Marie Kotlánová
V prostoru tábora byl v prvních dnech spatřen osazenstvem Medvěd hnědý jahelkovitý (ke konci se vytratil) Foto
Táborová rada : Předseda táborové rady : Členové : Jiří Bláha Tomáš Kvapil Pavla Justová Robert Macka Veronika Dočekalová Pavel Martinků Dagmar Vostřelová Michael Vranec Sylvie Šulcová Radek Malý Eliška Pokorná Karla Zahradníková 1. oddíl : Jaroslav Raichelt 2. oddíl : Marie Demutková 3. oddíl : Pavel Ďuriš 4. oddíl : Ivana Hubová 5. oddíl : Marek Prokeš 6. oddíl : Lucie Masopustová 7. oddíl : Radek Vondrák 8. oddíl : Martina Prokešová 9. oddíl : Roman Pávek 10. oddíl : Ivana Perunová 11. oddíl : Mirek Nigrín 12. oddíl : Jitka Míčová
Výlet na Železný 8. srpna Dnes odpoledne jsme společně se 7. oddílem vzali útokem kopec Železný. Namáhavost cesty se vyrovnala její délce. Do našich šplhajících postav se opíralo slunce, leč nám nevadilo ani kousání obtížného hmyzu, ani jiné nepříjemné, ale nutné potíže. Tolik jsme se těšili na pohled do údolí, že jsme vrcholu celkem bez problémů dosáhli. Chvíli jsme si zde aktivně odpočinuli a ještě si téměř vysíleni zahráli několik her. Vzpomínka na večeři nás opět vrhla do skutečnosti. Brali jsme to dolů kámen nekámen, výmol nevýmol a kde to nešlo, prostě jsme se kutáleli. Někteří vytrvalí jedinci si k tomuto úprku stačili ještě zpívat oblíbené písně. Výlet se velice vydařil, zvláště děkujeme kolektivu kuchyně za dvojitý až trojitý nášup.
Postřehový závod M 1 9. srpna Postřehový závod M 1 se těší u osazenstva tábora velké přízni a sympatiím, zvláště u těch, kteří jsou tu podruhé nebo potřetí. S velkou radostí a nadšením jsme uvítali jeho ohlášení, neboť závod patří k nejatraktivnějším radovánkám celého turnusu. Soudruh Miroslav Jahelka promyšleně volil trasu a vtipně rozmisťoval turistické, ale hlavně neturistické značky. Správně usoudil, že nejlépe se běhá do kopce a této poučky se do písmene řídil. Poprvé v životě většina z nás toužila po sedmimílových botách či pérech Maxipsa Fíka. Do cíle jsme vbíhali s jazykem na kolenou. Už to máme za sebou. Naštěstí ale nikomu z nás humor nechyběl, ačkoli Smích přejde.
Tak si tady hrajte, já jdu radši na pivo (nebo na rum, BRUM) Tak si tady hrajte já jdu radši na pivo (nebo na rum BRUM Ta sedla Dej mi taky pusu, šéfe.
Prachovské skály celodenní výlet 10. srpna Z tábora jsme vyšli v půl osmé, a proto jsme museli ostře pochodovat. Šli jsme asi tak hodinu, než jsme přišli k Jinolickým rybníkům, kde jsme se moc a moc napili, jelikož jsme měli žízeň. Fasovali jsme limonády. Pak jsme postupovali nahoru. Cestou jsme se dívali na různé přírodní útvary, skály a horolezce. Potom jsme sešli do další restaurace a tam si dali oběd. Vyhládlo nám, takže jsme snědli, na co jsme přišli a co nám dali. Poslali jsme koupené pohlednice a pochutnali si na zmrzlině. Cesta zpět ubíhala už humorně pomalu. Vrátili jsme se asi v 18 00 hodin.
JAK MY NA CIBULI Tak cibule na nás
Oddílové ohýnky 11. srpna Dnešní večer jsme prožili v poměrném klidu. Na programu totiž byly oddílové ohýnky. Za vynaložené úsilí při přípravě dříví a ohniště byla největší odměnou specialita uzenářského průmyslu, opečená nad plameny a vylepšená krajícem chleba a hořčicí. Program byl veselý a pestrý. Písničky, doprovázené kytarou se rozléhaly údolím, mezi bazény i křovinami. Velice jsme si pochutnali a nakonec se zasmáli scénkám a humorným výstupům. Les jsme naštěstí nezapálili, takže jsme usínali spokojeně a s klidným svědomím.
R ozmáhá se zločin (seriál) ANEB konec trestné činnosti v táboře Tak už ho máme. Nejdůležitější je vyhrnout si pořádně rukávy. Máš to marné delikvente, neunikneš.
Lidové milice 12. srpna Dne 12.8. mezi nás zavítali soudruzi od Lidových milicí z Elektropragy Valdice, aby nám přiblížili, co předcházelo vzniku LM a jaký je jejich význam v dnešní době. Úkolem této čety je, v případě nasazení, zajišťovat spojení mezi četou a okr. štábem. Po krátké besedě, které se zúčastnili všichni táborníci v jídelně, jsme se přesunuli ven, kde bylo zřízeno několik stanovišť, např. polní telefon, vysílačky, ukázka střelby ze samopalu a hod ručním granátem. Jak se později ukázalo, byly samopaly přivezeny hlavně pro sbor vedoucích, kteří si s nimi dosytnosti vyhráli. S. Hampl a Miroslav Jahelka, o kterých je známo, že je vojenská služba značně poznamenala, předvedli ukázku, osobního souboje na krátkou vzdálenost s použitím přirozených krytů (popelnice, chatky, os. auta). Další ukázkou byl ohňostroj. Po jeho zakončení se staly nábojnice a padáčky cennými suvenýry mnoha táborníků. 4. (Přesun do Valdic)
Dobře, soudruhu vedoucí, když jinak nedáte, tak já teda zametu. Kdo to zůstal uvnitř? Hej hop, cibuláři jedou
Muzeum v Železnici 13. srpna V Železnici jsme dnes plánovali jsme běh na 1500 metrů, který se měl uskutečnit na železnickém stadioně. Avšak železnický stadion tomuto účelu neodpovídal, a proto jsme to vzdali. Šli jsme na zmrzlinu a pak do muzea. Muzeum představovala stará, dřevěná chaloupka, kde už netrpělivě vyčkávala německá rodinka. Čekat jsme museli i my, a při této příležitosti vznikla mezi námi a 9. oddílem menší rozepře. Pak se naše očekávaná duše, což byla starší paní průvodkyně, objevila. A začala prohlídka. Moc jsme obdivovali velmi mechanizované ruční nástroje, židle a stoly, minerály a starodávné ošacení. Velmi cenné jsou i obrazy. Nejvíce se nám líbil flašinet, který dodnes hraje a umí potěšit různými melodiemi.
Pojď na polívku, Vávro. Kuk.
Diskotéka a film 14. srpna Dnes se konala kvůli nepřízni počasí mimořádná diskotéka. Těšila se obzvláštní přízni hlavně u větších oddílů, zásluhou diskžokeje s. Hampla, který se od magnetofonů téměř nehnul. Nejvíce se líbila píseň Holky z naší školky a to tolik, že zmíněné Holky se hrály až třikrát za sebou. Později nám vedení tábora umožnilo shlédnout sovětský dobrodružný film Stalo se v rozvědce. Děj filmu se nám neobyčejně líbil, zvláště šťastný závěr. Nejlepší jsou ty jejich figury
Vedení pionýrského tábora C I D L I N A Místo pro kolek věc: žádost Ve smyslu kvalifikačního předpisu pro praktikanty Zákl. Jeb. 4.1. já, nížepodepsaný zodpovědný vedoucí Petr Bílek po zralé úvaze a ve stavu mírně podnapilém neuvědomujíce si plně dopad svého počínání podávám tímto návrh na přeřazení svého k výchově přiděleného praktikanta ze skupiny I., t.j. podaufírák, do kategorie II. aufírák z těchto důvodů: 1) Při bližším ohledání jsem zjistil, že u uvedeného praktikanta byl objeven malý mozek a velký je již patrný ( zvláště je velký po ránu) 2) Včerejšího večera se ubránil svodům své kolegině, která ho lákala na něco a ten rum bez závady přinesl. Je potěšitelné, že pikle podaufíračky Lenky se nezdařily. Ztopořil se oproti jejím svodům. 3) Občas nevídaně překvapí, a to i svého vedoucího. Ústa má souměrná a stolici pravidelnou. 4) Upotřebitelné rozměry jsou 19 cm! 5) Trestán byl pouze jednou a to mokrým ručníkem za to, nešetrně uchopil kolegyni. Trest na jeho těle není okem patrný. Protože jsem splnil všechny náležitosti, včetně předepsaného kolku, vtírám se ve vaši přízeň a úlisně prosím o laskavé vyhovění mé pokorné žádosti. Současně slibuji, že budu i nadále dbát o to, aby jmenovaný zdobil a byl trvalou okrasou našeho oddílu. s pozdravem Zduř, zduř, zduř váš oddaný subscrubit: prima persona in republicae, praeclarus artifex amoris, primus per Hortario Caroly, per Covanda Caroli, per Fera audax, Petrus Bílek Pacensis Annō 1982 per Christi.
15. srpna Koupání Často se chodíme koupat. Pořád nás otravují mouchy. Je tam špinavá voda. Zatím co jsme na táboře svítí slunce. Chodíme do koupaliště. V koupališti jsou žáby. Je tam hodně vody. Na koupališti se nám líbí. Vydovádíme se tam. Někdy si tam hrajeme hry. V okolí bazénu je čisto. Poblíž je smrkový les. Skákali jsme do vody. Nejmenší holčičky Mě je v tom kožiše taky horko.
Cidlina All Stars FC LPT Cidlina Kde je ten míč? (sudí Glöckner) [nebo Clocan?]
FC LPT Cidlina 16. srpna All stars Cidlina 2 : 6 Dne 16.8. se uskutečnilo exhibiční fotbalové utkání mezi FC LPT Cidlina All stars Cidlina. Hráči nastoupili v těchto sestavách. FC LPT Cidlina All stars Cidlina Dino Zoff (Pavel Krutiš) Ray Clemence (Petr Jahelka) K. H. Rummenigge (Pavel Wolinger) Ramaz Šengelija (Mirek Jahelka) Grzegorz Lato (Radek Iran) Paolo Rossi (Vláďa Vondráček) Ardilles (Ivan Jakubec) Dr. Socrates (Libor Hampl) K. H. Förster (Mirek Buršík) Rob Rensenbrink (Petr Ježek) Zico (Jarek Rösmer) Roy Kennedy (Karel Kovanda) Maradona (Zbyněk Maurer) náhradníci: Tarantini (Franta) Efforri (Broňa Dosoudil) Horat Hrubech (Jiří Bláha) Enzo Bearzott ( Mirek Nigrin) cvach náhradníci: Paul Breitner (Mirek Doležal) Zdeněk Nehoda (Jan Vrbata) Tele Santana (Maruška Večeřová) cvach Rozhodčí zápasu: Uli Glöckner (Karel I.)
Na zcela zaplněném fotbalovém kotli Estrádo Bazeno se v 19 15 objevili všichni hráči doprovázeni bojovými pokřiky svých příznivců. Zápasu předcházela módní přehlídka, při které hráči All stars odložili své trénikové úbory sestavené z ložního prádla. Posléze stadion explodoval, když se po odložení úboru objevili na tělech hráčů vytetovaná čísla a reklamy. Potom rozhodčí Glöckner vyzbrojený budíkem a ploutvemi odpískal začátek první třetiny utkání. Poprvé zazněla píšťalka rozhodčího tehdy, když se Šengelija zbavil nedovoleným technickým zákrokem Maradony a po trestném kopu musel poprvé zasahovat brankář Clemence. V dalších minutách byla hra rozkouskovaná, protože oba brankáři si hráli přehazovanou. Hráči si z nudy rozvazovali a opět zavazovali tkaničky u bot. Po této uspávající taktice přišel najednou přesný pas na Rossiho, ten narazil na Socratese, který bombou k pravé tyči poprvé rozvlnil síť Zoffovy branky. Hráči FC LPT se ale nevzdávali a míč běhal mezi hráči All stars, že ti chudáci nevěděli, co s nohama. Krátce před koncem třetiny se opět uvolnil Dr. Socrates a po druhé překonal Zoffa. Po první změně stran se dopustil Socrates hrubého porušení pravidel, vysloužil si za tento zákrok kartu (žaludské eso) a Sudí nařídil penaltu. Zápas opět nabral tempo, které zpomaloval pohyb neakreditovaných novinářů (jednoho) mezi hráči. Za faul si vysloužil eso Lato z FC a musel se odprosit pokleknutím před
rozhodčího. Po faulu byl na hřišti ošetřen a později z hřiště odnesen Šengelija. Hráči FC LPT hráli sice pohlednou, ale neúčelnou kopanou. Jejich vysoké centry narážely na obranný val tvořený dvojicí Šengelija Rensenbrink. All stars zrychlovali tempo častým střídáním a na lavičce náhradníků neměl nikdo čas vychladnout. Pokud se tak stalo, bylo to proto, že jej masérka mužstva v nestřežené chvíli polila kýblem železité vody. Žaludské eso dostala kouč mužstva za to, že na střídačce trpěla inhalování tabákového kouře. Obrana FC zatím kupila jednu chybu za druhou a té třetí využil Paolo Rossi, aby potřetí prostřelil Zoffa. Při jednom střídání se na hřišti objevil již vyčerpaný a dívčí částí publika zpitomělý Paul Breitner. U branky soupeře převzal míč, nádherným sólem přes celé hřiště se dostal před vlastní branku a pak vypálil nechytatelnou bombu k levé tyči, za záda nevěřícně zírajícího Clemence (FC LPT). V té chvíli ještě svitla hráčům FC LPT naděje v podobě tyčky, tří za sebou jdoucích rohů a opakovaného pokutového kopu za nedovolený výskok při hlavičkovém souboji. Ovšem ani Ardilles, ani Maradona jej neproměnili. Za stavu 3 : 1 se obě mužstva odebrala do šatny. Po změně stran vystřídal v brance Zoffa Ettorri a nastoupili Hrubech a Tarantini. Ukázalo se, že věk nezanechal na technice a rychlosti All stars žádné stopy. Zejména v kondici převyšovali svého soupeře a branky na sebe nedaly dlouho čekat. Nejprve udělal Socrates Hattrick, na 5 : 2 zvýšil Breitner a další brankou se Socrates postaral o fourtrick. Publikum bylo stále na straně FC LPT, i když našli se i tací, kteří skandovali deset, deset.
K tomu již nedošlo. Nejprve sudí místo penalty pro All stars odpískal aut pro soupeře. Potom se na povel Socratese celé poškozené mužstvo včetně lavičky náhradníků na sudího vrhlo. Ten, jsa inzultován povolal na pomoc diváky. Před jejich náporem byli již pořadatelé a hráči bezmocní a došlo k hromadné rvačce známé spíš z kanadských hokejových arén. Vše zachránila zástupkyně tisku kbelíky ledové vody. Zápas byl takto předčasně ukončen. Ztráty na životech nebyly hlášeny, jediný vážný úraz utrpěla časomíra dodaná firmou Prim, protože při inzultaci zachránila rozhodčímu večeři v žaludku. Zápas se bude ještě dohrávat u kulatého stolu smírčí komise FIFA. Později došlo k vyhlášení nejlepších hráčů. Nejlepší střelec: Dr. Socrates (čtyři góly) Nejtechničtější: Z Rico Nejtvrdší: Ray Kennedy Nejlínější: sudí Glöckner Nejvšestrannější: Paul Breitner za to, že vsítil po jedné brance do soupeřovy i vlastní sítě.
17. srpna Výlet Kost - Humprecht Den 17. srpen byl v táboře určen pro celodenní výlet. Cílem této výpravy bylo dobýt úsilím památky neboli pozůstatky hradu Kost a prohlídka zámečku Kost Humprechtu. Celkem 7 oddílů jelo pozoruhodnou cestu vlakem do Libošovic, odtamtud se muselo jít po svých. Prohlídka na hradě Kost trvala celkem přibližně hodinu. Naše další putování směřovalo údolím Plakánku do Sobotky. Tento dlouhý husí pochod ve velké řadě táhnoucí se cestami, ale spíše necestami nám znepříjemnil déšť, před kterým jsme byli donuceni se asi v půli cesty schovat pod mohutnou korunu staré lípy. Po několikaminutové přestávce jsme pokračovali dále v naší cestě za cílem do Sobotky. I když nás déšť ještě několikrát vystrašil ve výstupu k zámku Humprecht nám již nemohlo nic zabránit. Byli jsme nadšeni prohlídkou zámku, protože zde mělo výstavu nakladatelství dětské knihy Albatros. Spokojeni s novými poznatky a načerpání nových sil jsme se vydali na zpáteční cestu do tábora.
17. srpna Výlet Ještěd ZOO Liberec Dne 17.8. uskutečnily první čtyři oddíly našeho tábora celodenní výlet do Liberce. Naplánovaná byla výprava na Ještěd, návštěva severočeské ZOO, déšť naopak plánován nebyl. To však neznamenalo, že se nekonal. Vyjeli jsme z tábora ráno kolem osmé hodiny autobusem, v devět jsme již stáli před stanicí lanové dráhy v Horním Hanychově. Cesta lanovkou, pro mnohé první v životě, přinesla chvíle vzrušení a napětí. Po občerstvení na Ještědu, když již většině došly finance, jsme se odebrali dolů. Čekal nás neméně zajímavý bod ZOO. Ve chvíli, kdy jsme stáli před branou, se spustil déšť. Většina dětí nasadila pláštěnky, ne tak vedoucí, kteří byli za malou chvíli promoklí na kost. Největšímu zájmu se těšili pochopitelně sloni (marnou se ukázala snaha naplnit jejich bezedné útroby), rovněž důvěrně známé kousky opic vyvolávaly salvy smíchu. Leč všechno má svůj konec a měl jej i náš výlet. V pět jsme již byli zpátky v táboře, bohatší, když už o nic jiného, tedy o poznání, že pláštěnka je nejen slušivou, ale i velice praktickou částí oděvu.
Miss PT Cidlina
KARNEVAL Je to tady, je to tu. Světoznámý a velkolepý karneval. Cidlinský karneval právě začal. Rej masek na pochodu do blízké metropole Železnice. Průvod plný vtipu a důmyslných nápadů. V čele se veze na vozíku dvojice siamských dvojčat mohutně podporová stepilou a sličnou Dafné coby matkou. Následuje nepřehledná řada masek různých tvarů a velikostí. Zpředu dozadu se nese nádherný chór Emaue a obyvatelstvo Železnice jásá. Jaká krása pozdvižení a obdiv přinesl náš průvod do Železnice. Rej masek je náramný, masky září všemi barvami. Každý chce mít nejlepší masku, ale je jich přespříliš, než, aby se dalo rozhodnout o nejlepší masce. Není to v silách poroty a proto se hodnotí oddíly. Všechno se topí v barvách krepového papíru. Už se těšíme na večerní tanečky.
23. srpen F I N I Š... a za rok nás tu máte zas... Příští start: 1983
LPT Cidlina III. 6. - 23.srpna 1983
A co personál? Hlavni a nejhlavnější vedoucí : Zahradník Karel Zástupce čili vedoucí vedlejší : Čiháková Maria Sportovní ynstruktor: Vedoucí oddíloví: Hampl Libor (pro změnu) 1. Barešová Alena 2. Srdínková Renata 3. Ježek Petr 4. Válková Eva 5. Špaček Václav 6. Rathová Jana 7. Jahelka Petr (jako obyčejně) 8. Mašková Ivana 9. Vondráček Ladislav 10. Kršková Věra 11. Poláková Pajka Praktikanti: Nigrín Miroslav (11.) Matějka Petr Kovář Petr a já (Zahradníková Karla) Zdratovnice: Vítková Zuzana Hospodá-řky: Šmídová M. + Lidická J. Kuchařka hlavní: Kotlánová Marie
Rada přímo táborová Předseda: Marek Matula Takzvaní členové: Jiří Čičko David Řeřicka Monika Dřivojanová Nikola Dostálová Michal Hurčík Ilona Prodělalová Leoš Hurčík Jitka Paušová Věra Smutná Stanislav Blahuš 1. oddíl : 2. oddíl : 3. oddíl : 4. oddíl : 5. oddíl : 6. oddíl : 7. oddíl : 8. oddíl : 9. oddíl : 10. oddíl : 11. oddíl : Jiří Tardan David Čičko David Řeřicka Jitka Břicháčková Michal Hurčík Lenka Vondroušová Martin Čermák Ivana Kochánková Jiří Vávra Sylva Prodělalová Stanislav Blahuš
KDO TU VŠECHNO BYL tedy nikoliv okresní a k r a j s k ý i n s p e k t o r, h a s i č s k ý a r e c i t a č n í s b o r a t d. Eva Válková, Jana Rathová, Pájka Poláková, Vašek Špaček, Marie Čiháková, Libor Hampl, zástupce ČSSS Jičín, Jirka Prokšík, hospodářky Jana Lidická a Mirka Šmídová, za kterou se krčí Karel Zahradník, s. Rybín z ČSSS Jičín, Petr Jahelka alias Holub, Petr Ježek, Petr Matějka, Láďa Vondráček (44) Mirek Nigrín. Petr Kovář, Karla Zahradníková, Alena Barešová, Zuzana Vítková, Věra Kršková, Ivana Mašková, Renata Srdínková, Yvetka Volková Petra Bětuňáková
Den první základní Počasí se tvářilo plačtivě, ale hromadě dětí před autobusy to zřejmě vůbec nevadilo. Kufry už na tom byli poněkud hůře. Po etapách se budoucí obyvatelé tábora dopravovali do haly a nastal stereotypní a každoročně se opakující proces, chaos, zmatek a neorganizované pobíhání. Všechen personál mající na starost děti se obíral jedinou myšlenkou. Ubytovat, sebrat a vypadnout z místa činu. Přání se však realizovalo daleko později. Nejprve bylo třeba děti nakrmit, napojit a uložit k odpočinku. Po nebývale krátkém (alespoň podle zdání) poledním klidu pocuchalo nervy vedoucích sdělení od filtru (zdravotního!!). Přítulná veší zvířátka se nevyhnula ani našemu táboru. Někteří vedoucí na víc nečekali, uprchli se svými svěřenci a vrátili se až vyhladovělí k večeři. Děti ochotně uléhali a vedoucí se odebrali k poradnímu stolu a loži.
TÁBOROVÁ OLYMPIÁDA V OBRAZECH I SLOVEM Příjezd pancéřové limuziny s předsedou MOU J. A. Samaranchem. U okapu stojí v pozoru Hlavní vedoucí jako čestná stráž. Protože předsedu MOU nemůže přivítat jen tak někdo, vybrali jsme ze svého středu toho největšího ptáka. Přípravy na slavnostní ceremoniál s. Šmídová se jde osobně podívat, jakou ptákovinu jsme to zase vymysleli.
Dnes, to je 10.srpna 1983 jsme navštívili pionýrský tábor Cidlina. Velice se nám zde líbí. Děti jsou zde podle prvních dojmů také spokojeny. Za JZD Pokrok ze Zlaté Olešnice VII. VIII. MCMLXXXIII neděle Dnes se téměř celý den neustále cvičilo. Tedy nám ne, jelikož je neděle, takže rozcvička odpadla, ale celý tábor nacvičoval nástupy k večernímu snímání vlajky a od vlajky. Potom bylo třeba se zrychleně seznámit s denním režimem, neboť by se snadno mohlo stát, že by zapomětliví jedinci zmeškali některý z důležitých akcí dne (například večerku). Některé oddíly v cvičení pokračovali formou míčových her či výletu na volejbalový zápas. (viz ) Večer jsme shlédli film Tři zlaté vlasy děda Ševjeda (míněno Vševěda) a moc se těšíme na další představení. Potom jsme šli spát a v noci jsme usnuli. Oddíl č. 7
K nebi stoupá vlajka s pěti kruhy. Slavnostní slib závodníků a rozhodčích. Zapálení olympijského ohně A tímto považuji olympijské hry za zahájené
Výlet do Dřevěnic I. + II. verze Verze č. 1 dívčí Oddíl nejstarších dívek a chlapců si vyšel na malý výlet do Dřevěnic, kde se konal mezinárodní volejbalový turnaj. Počasí nám sice moc nepřálo, ale to nás neodradilo od toho, abychom vychutnávali krásu tohoto sportu. Nejvíce nás zaujal zápas mezi Duklou Olomouc a Chemičkou Ústí n/labem. Tyto dvě družstva spolu vedla dramatický boj o první místo v soutěži s celostátní účastí. Po delší námaze vyhrála Dukla těsným rozdílem. Přestože družstvo chemičky skončilo na 2. místě, také oni bojovali jako lvi, zvláště pak jejich smeče měli úroveň a razanci. Nutno však podotknout, že mezi námi byli i takoví, kteří se starali, jak se dobře najíst a schovat před mírným deštíkem. Po dvou hodinách fandění jsme se vydali na zpáteční cestu. Turnaj se nám velice líbil, dlouho jsme si o něm povídali. Verze č. 2 chlapecká Dohodli jsme se s Ladislavem že dnes půjdeme do Dřevěnice, známé to Mekky volejbalistů. Vyšli jsme ještě o odpoledním klidu s 10. oddílem. Do Dřevěnice jsme došli asi v 1 30 tam nám Láďa dal rozchod. Na 10 hřištích se odehrávala dramatická profesionální i amatérská utkání. I když se někdy počasí rozkmotřilo, neubralo to na bojovnosti hráčů. Poctu nejvyšší si odneslo mužstvo Dukly, které dokázalo zvítězit nad Chemičkou Ústí. Z tohoto nejmasovějšího turnaje jsme si odnesli mnohé zážitky a vzpomínky. Zpáteční cestu jsme si krátili vyprávěním.
Pondělí 8. srpna V pondělí jsme zahájili činnost zájmových kroužků. Chovanci od 5. do 11. oddílu byli rozděleni podle svých zájmů do kroužků modelářského, zdravotního polytechnického, pěveckého, výtvarného a kroužku rozhlasového. Po obědě se některé oddíly pokoušely lámat rekordy v lehké atletice, jiné měly za úkol okrášlit tábor. Vlajkoviště vyzdobily pionýrským znakem, za který byli pochváleni při večerním slavnostním nástupu. Po nástupu byli odměněni černým prasátkem největší nepořádníci tábora a sluníčkem ty nejčistotnější. Prasátko je ale tak pěkné, že některé oddíly usilují o jeho získání.
Ukázku horolezců přerušil déšť, který nebyl nikým objednán. Ještě, že šplhouni nepřistoupili na naši oblíbenou hru BOMBA. Bylo to tak lepší pro jejich zdraví. Na jedné z četných vyhlídek touto je směr Jinolické rybníky.
10. srpna Výlet do Prachovských skal Středa 10. 8. 1983 byla vyhrazena celodennímu výletu do Prachovských skal. Této akce se zúčastnilo všech 11 oddílů. Protože jsme měli plánovaný odchod z tábora již v 7 00 hodin ráno, stanovili vedoucí budíček na šestou hodinu. Hned v úvodu musíme podotknout, že nám tento den počasí opravdu přálo. První část našeho putování byla poznamenána velkým teplem, které zpomalovalo náš pochod. Každý si přál nějaké osvěžení. Dočkali jsme se v době, kdy jsme sledovali ukázku výstupu horolezců, spadlo několik kapek, které přidali do našich nohou dalších sil. I když se celý tábor během pochodu rozdělil, na starší a mladší oddíly, cílem všech v dopolední části bylo dojít k Turistické chatě, kde jsme již měli objednaný oběd. Po obědě první čtyři oddíly se vraceli směrem od turistické chaty zpátky k Jinolicím. Cestou ještě navštívili několik vyhlídek. Ostatní oddíly se v odpolení části vydali na delší okruh Prachovskými skalami. Pro velké zpoždění vlaku v Jinolicích se nakonec celý tábor sešel na místní vlakové zastávce a společně jsme se vrátili zpět do Železnice. Zajímavostí celého putování bylo uhnání vlka sportovním vedoucím. Z výletu se všichni vraceli spokojeni s novými poznatky.
Disciplinovaná chůze chovanců Ládi Vondráčka dokumentuje nevšední kvality tohoto skvělého pedagoga. REFLEKTOR NAŠICH ČTENÁŘŮ NASTAL ČAS HODNOCENÍ Zavřely se brány letních pionýrských táborů, nastává čas hodnocení a třídění vzpomínek a zážitků. Skončil i III. běh v pionýrském táboře CIDLINA v Železnici, který je majetkem ZV ROH Státního statku, n. p., Jičín. Jaký byl? Na tuhle otázku by vám snad nejlépe odpovědělo 170 dětí z okresů Znojmo, Česká Lípa a Jablonec n. Nisou. V této chvíli už jsou všechny doma u svých maminek a tatínků a jistě už jim stačily vypovědět všechno, co v pionýrském táboře prožily. A nebylo toho málo: hry, sport, výlety, koupání a večer třeba diskotéka nebo táborák to všechno patří neodmyslitelně k životu v táboře. A k tomu dobré jídlo, které už po řadu let dětem připravuje M. Kotlánová s kolektivem kuchařek. Profesionálně výborná úroveň všech hospodářských pracovníků a v neposlední řadě i péče ZV ROH o stálé vylepšování prostředí a vybavení tábora, to všechno mělo podíl na úspěšném průběhu tábora. Výchovní pracovníci se stali dětem staršími kamarády s pochopením pro dětská přání, pro jejich radosti, někdy i pro trochu stesku po domově. Ale to zdaleka nebylo všechno, co jsme chtěli a mohli dětem nabídnout. Mezi děti přijeli členové spojovací čety okresního štábu Lidových milicí, příslušníci OO VB z Jičína, pracovníci OV požární ochrany z Jičína i požárníci ze Železnice. S dětmi si přišel pobesedovat pracovník OV KSČ J.Tichý, pracovníci ochrany přírody, ukázku výcviku služebních psů dětem předvedli soudruzi z Ústavu nápravného zařízení Valdice. Při přípravě programů pomohly i pracovnice OV ČSČK z Jičína. Vypsat je všechny jménem by zabralo snad celý tento článek. Byli jsme potěšeni ochotou, s jakou se nám snažili všichni vyhovět a naše díky většinou odmítali se slovy: Vždyť to přece děláme pro děti a tak dětský potlesk, úsměvy a radost jim také byla jedinou, i když krásnou odměnou. Když pak v závěru tábora procházel městečkem karnevalový průvod, bylo jasně vidět, že zde děti našly opravdový prázdninový domov. Proto při loučení nechyběly ani slzičky. I když je sluníčko rychle osušilo, zůstalo po nich alespoň přání: Na shledanou vy všichni v Jičíně, Valdicích, v Železnici, na shledanou v pionýrském táboře Cidlina. Článek z listu Předvoj nás sice hodnotí příznivě, ale nikde ani slovo o nepřetržité pohotovosti všech vedoucích, kteří byli připraveni na všechno na to, když spadne BOMBA.
DiSCO 83 11.8. 1983 - čtvrtek Už několik dní působila diskotéka jako hlavní výchovný prostředek, a to převážně u starších oddílů děvčat. Disžokej Libor Hampl vybíral ke všeobecné spokojenosti ty nejhodnotnější nahrávky, které táborová diskotéka skýtá. Děvčata z nejstaršího oddílu uzavírala sázky, se kterým z vedoucích se jim podaří jít na parket. Došlo to tak daleko, že vedoucí Vašek Špaček musel jít ploužit se dvěma děvčaty najednou a ve víru tance mu jedna z nich rozšlápla brýle. Chlapci z nejmladších oddílů se dokonce odvážili i pro soudružky vedoucí. Diskotéka končila asi ½ hodiny po večerce. Nikomu se sice ještě spát nechtělo, ale s příslibem další diskotéky odešlo osazenstvo tábora do postelí.
Odborník se diví, laik žasne. Na tomto snímku Holub popírá vš e, co lékařská věda dosud ví o lidském těle. J a k j e ř e č e n o d á l e, Z u z a n k a V í t k o v á m ě l a p r o s t ě smů l u. V l e v o r e z i g n u j e p ř i o p e r a c i p r o f. m u D r. L. v o n D r á č ka V p r a v o j e p o t ě š e n a g r a t u l a c í k n a r o z e n i n á m N e t u š í, u b o h á c o j i z a p á r m i n u t p o t r e f í.
M1 jedno kvé Brněnská restaurace U kříže 12.8. 1983 - pátek První pokus uspořádat postřehový závod ztroskotal. S. Hampl vytyčil trať. Bohužel však začalo pršet a závod se musel odložit. Druhý den běžely malé děti. Běžely, ale nedoběhly. Většina z nich zabloudila. Důvod? Prostý. S. Hampl totiž vytyčil trať zelenými fáborky a ty se daly lehce přehlédnout. Uspořádání postřehového závodu pro starší děti bylo také ohroženo. Hlavní organizátor onemocněl. Den před startem mu došly síly a musel být převezen na marodku. Závodu se potom ochotně ujali s. Vondráček a s. Holub. Závod perfektně připravili. Přitom však vydali takové množství energie, že ji museli neustále doplňovat. Samozřejmě pivem. Jejich alkoholické hrátky však závod nikterak neohrozily.
Děti běhaly s nadšením a vkládaly do závodu všechny síly. Do cíle dorazily všichni a při vyhodnocení je čekala sladká odměna. Místní národní výbor směr jízdy Letiště Cesta na záchod
13. srpna Dnešní den probíhal celkem poklidně a nic zajímavého, co by stálo za zvláštní záznam do kroniky, se nepřihodilo. Dopoledne si malé oddíly vyšly na Bradlec a starší oddíly po zájmových kroužcích vyráběly ozdobné předměty. Jejich fantazii byl dán volný průchod a z obyčejných větviček, kamínků a mechu, které najdete v každém lese, vznikly pěkné výrobky. Výtvarný kroužek se jich ujal a udělal z nich výstavu v hale. Odpolední plánovaný vlet na tábor byl odložen, protože rozhledna byla zavřena, a oddíly se měly jít podívat na Zebín. Ale program byl narušen deštěm. Na Zebín se vydaly jen dva nejstarší oddíly. Ostatní šly poznávat krásy okolí tábora a nejmladší oddíly zůstaly v ubytovně a malovaly. Večer byl promítnut sovětský dobrodružný film Vulkán, který se dětem velmi líbil.
Záběr z úvodního bully zápasu, do kterého každá strana nastupovala s přesvědčením, že to těm druhým nandá, co se do nich vejde. Půlící špagát, který měl udržet vášně na uzdě. Jak dokumentuje zápis na další straně, nezdařilo se. Ze zápisu: mastičky, vodičky a čůrátka obarvily a uzdravily téměř všechny hráče. V. Špaček na snímku se přehřál a doplňuje chladící kapalinu.
Světová rarita FOTBALOVÝ ZÁPAS V PT CIDLINA 14.8.83 Dnes v odpoledních hodinách se sehrálo utkání světové úrovně mezi mužstvy All stars Cidlina a Pohřebním ústavem podniku Služby obyvatelstvu Cidlina. Utkání s napětím sledovalo několik desítek tisíc nadšených fanoušků. Úroveň celé akce byla zaručena účastí světových borců. Utkání se zúčastnil i světoznámý rozhodčí Hary Zakopomýč, jehož svérázné pískání dle zahraniční normy se našim fanouškům nezamlouvalo. Častovali ho názvy z české kuchyně, televizního seriálu Sandokan a Míček Flíček. Ani nabitá flinta je nezastrašila. Obě masérky mající na starosti provozuschopnost se celé utkání nezastavily. Všechny jejich mastičky, vodičky a čůrátka z dovozu západoněmecké firmy Tempery a wodowky obarvily a uzdravily téměř všechny postižené. Protože n.p.stavebniny nedodal v termínu vápno na vyznačení hřiště, bylo použito pevného provázku firmy Moták & spol., kterým byla vyznačena i půlicí čára. Aby byl provázek vidět natáhli ho asi půl metru nad zemí a každý, kdo chtěl za polovinu, musil ho podlézt. Ani píč, ani míč nesměl přes něj. Utkání probíhalo celkem dle slova fair play. Rozhodčí nemusil mnoho střílet a udělil
jen jednu červenou kartu (srdcové eso). Jeho výroky a tělesné tresty hráčům hýbaly nejen žlučí, ale i slezinou. A jak to tak bývá Tak dlouho se chodí s kýblem pro rum, až se o práh zakopne, došlo k nejhoršímu. Hráči se vzbouřili, diváci se přidali a prudká konfrontace přerostla v ozbrojené povstání. Vzbouřenci byli ozbrojeni vědry vody a málem ušlapaného rozhodčího opláchli od svých podrážek. Bylo však nutné vykopat ho z díry, do které byl od ostatních zatlačen. Potom fanoušci odměnou za perfektní simulantské výkony naházeli hráče do bazénu, kde nakonec plaval i rozhodčí. Všem se zápas líbil a slíbili, že příští rok přijdou zase. Že se zdravotnický personál nezastavil, potvrzuje i tento snímek. MuDr. Mašková i masér Srdínková v plné práci.
Požárnický výcvik Den začínal jako obvykle, takže zatímco se po snídani vyšší oddíly snažily v zájmových kroužcích, měli ostatní přípravu na oddílové táboráčky. Dopoledne proběhlo podle plánu i odpolední koupání bylo přitažlivé pro všechny. To hlavní ale mělo teprve přijít. Oddíly shromážděné v prostoru koupališť měli možnost shlédnout výcvik požárníků spojený s odbornou přednáškou. Dokonce si i zasoutěžili. Na řadu přišly též požárnické hadice, pod kterými se, zvláště ti malí, dosyta vyřádili. Den byl úspěšně zakončen oddílovými táboráky se zpěvem. Ohníček dvanáctého oddílu se protáhl dlouho do noci a stal se ohněm poradním. II. oddíl - děvčata
16.8. Dnešní den proběhl ve znamení letních olympijských her CIDLINA. V první části dopoledního zaměstnání měly 1., 2., 3. a 4. oddíl přípravu na olympiádu, zatímco starší oddíly (tj. 5.-11.) se zabývaly zájmovými kroužky. Druhá část dopoledne byla mnohem zajímavější. Besedovali jsme s členy VB, kteří na zakončení besedy předvedli zadržení pachatele. Otázka Kdo byl delikventem? je zcela na místě, ale domnívám se, že mnozí si na ni dovedou odpovědět sami. Ano pachatelem byl zdejší HOLUB divoký, jinak hnízdící v chatce č.11. Zadržení bylo provedeno precizně a dětem se velmi líbilo, přestože občas pokukovaly po psovi Lumpovi. Odpolední zaměstnání OLYMPIÁDA. Slavnostně nastoupené státy vzdaly poctu olympijské vlajce, a po delším dohadování došlo k zahájení LOH. Státy mezi sebou bojovaly urputně. Po ukončení LOH bylo předáno velké množství diplomů a medailí. Olympiáda se prostě a jednoduše řečeno (vlastně napsáno), zdařila na výbornou. Večerní beseda se soudruhem Tichým nás seznámila s krásami Českého ráje. 11.oddíl MIX
STŘÍPKY Z KARVEVALU Do Železnice dorazila inkognito skupina šejků ze Spojených arabských emirátů na předběžná jednání o dodávkách železité vody na Arabský poloostrov. Zahraniční hosté se do Železnice hrnuli v hejnech. Snímek z vystoupení folkloristického souboru písní a tanců Zimbabwe. Využití progresivních pokrokových otrokářských metod v praxi. Snad jediná chvíle, kdy chovanci V. Špačka nedemolovali tábor.
17. srpna Po Jičíně Dnešní den představoval pro děti i vedoucí den náročný na kondičku, protože jsme měli v plánu výlet, a to mladší oddíly do Jičína a starší do Sobotky a na hrad Kost. My, jako oddíl nejmenších kluků jsme vyrazili řádně zatíženi sáčky s rozličnými potravinami na oběd a dvě svačiny do Jičína. Pochodovali jsme ale jenom na nádraží do Železnice, odkud jsme se do Jičína nechali odvézt vlakem. Už při této desetiminutové cestě vlakem jsme samozřejmě stihli zkonzumovat téměř celý obsah sáčků, takže když jsme dorazili do Jičína, naše první starost
Příjezdem hlavního vedoucího domů jeho odpovědnost za podřízené nekončí. Může snad této zoufalé výzvě nevyhovět! Podle dobrého zvyku jsme podnikli propagační výprvu do Železnice. Doprava v obci tak byla zcela ochromena, předseda MNV nám nabídl příměří a principál kořavné divadelní společnosti angažmá.
byla, kde seženeme mlsy. Ale nepodařilo se nám to hned (díky úsilí vedoucích). Před tím jsme totiž absolvovali náročný výstup po točitém schodišti na proslulou Valdickou bránu, odkud jsme mohli při bystrém zaměření oka a troše fantazie vytušit, kde se rozkládá náš tábor. Vyhlídka se nám líbila, jakož i následující procházka po celém Jičíně. Řádně unaveni sluníčkem jsme nepohrdli limonádovým občerstvením a nakonec i ty mlsy jsme si koupili. Zpátky jsme šli aspoň kousek po svých. Z Jičína jsme vyrazili směrem na Valdice přes další občerstvovací stanici V lipách, kde z nás měli všichni přítomní velkou radost. Z Valdic jsme opět pokračovali vlakem až do Železnice. Po večeři se celý tábor veselil u oddílových táboráčků sice bez buřtů, ale zato se zpěvem. Po celodenní únavě jsme hbitě ulehli k spánku s pocitem, že zítra nás čeká všechno nanovo. 1.oddíl (nejmenší kluci) Lidový popěvek Émaue si s námi s chutí zazpívaly i prodavačky s místního obchodního domu PRIOR.
První strana letošního zápisu přináší jména zúčastněného výchovného personálu. Na závěr ke jménům přidáme tváře těch, kteří vešli do historie Cidliny spolu s tím, čím se zde proslavily(i). Jako trumfové eso v mariáši stál na nejvyšším stupni coby hlava společenství KAREL ZAHRADNÍK (na snímku vyslýchám KGB), vášnivý kuřák marihuany, kterou ukrýval v krabičkách s přetiskem MARS. Přijel plný obav o dceru; aby nepodlehla (prý nelehla), o syna aby se neztratil (ztratil se vícekrát, ale vždy se našel), o lidi; aby jich nepřijelo moc (bylo jich málo až do konce tábora), o počasí; aby nebylo 40 ve stínu a nemusel pít teplé pivo (pivo bylo málokdy a když bylo, tak hned zase nebylo), o programy; aby jich nebylo málo (bylo jich tolik, že na všechny ani nedošlo), o publicitu; aby se o nás vědělo (do tábora pravidelně zajížděla zelenina, masna, mlékárna, sanitka, SNB Jičín, SNB a milice Valdice, vyšel článek v novinách viz příloha), o podřízené; aby ho poslouchali a nebyli s nimi problémy (poslechly ho jen některé a i s těmi měl potom problémy) a také o sebe, aby ho zase vedoucí nehodili do vody (letěl tam tak rychle, že si ani nestačil sundat hodinky). Jediným profesionálním pedagogem mezi námi byla Maruška Čiháková. Byla krkem, který kroutí hlavou velkého šéfa a zároveň, což je z hlediska medicíny rarita, i jeho pravou rukou a ještě ke všemu prodlouženou. K jejím pracovním úkolům (mimo jiné) patřilo občas oškubat Holuba i chladit jiné horké hlavy, což činila s citem pro věc sobě vlastním.
JIRKA PROKŠÍK byl povolán za nejvyššího sporťáka. Povahy byl tiché, chování distiguovaného. Jen mu bylo vytýkáno, že se často vydával za jiné osoby. Porotní soud mu dokázal pouze to, že v přestrojení (klobouk a akta) předstíral, že je J. A. Samaranch, předseda MOV. Později ještě doslova zblbnul 1-11. oddíl, coby Karabas Barabák. Alena Barešová (vlevo) nám během tábora občas mluvila z cesty, což bylo dílem z nejmenších chlapců, o které pečovala a dílem jako následek nepřetržitého provozu, ve kterém asi týden pracovala, ale přežila vše. I bouřku a to ne jednu. Renata Srdínková na PT působila jako modelka Ivro Channelové pro plavky a plavecké doplňky i když na snímku zrovna předvádí polynézskou sukni s třásněmi. Jako správná modelka nekouřila (jen sparty) nepila (pouze vodku s džusem) a nemluvila vulgárně.
Vašek Špaček - poznávací znamení černý klobouk a brýle vedoucími přezdíván Vajgl a dětmi Štip toho příliš nenamluvil; zato hodně nachodil i nahlídal více než musel. Z tábora si odnesl úplnou kvalifikaci pro výkon tak žádaných povolání, jako dráb a dozorce na galejích. Eva Válková - grácie vpravo by si zasloužila přezdívku Hanička, podle stejnojmenné nedobytné pevnosti. Z tábora odjížděla poučena v tom, že kulový blesk může zasáhnout všude, a že má mnoho podob. Petr Jahelka tvrdí, že Holub (pro děti soudruh Holub) se mu říká proto, že je nejmladší z čeledi jahelkovitých (v příbuzenstvu mají ještě jednoho medvěda). Podle přiložené fotografie však usuzujeme, že v jeho případě došlo k takzvanému propletenci druhů, jak jej popsal Darwin v r.1854.
Jana Rathová si střílela někdy z lidí a někdy do kalhot. Jinak se kamarádila s krtky a jako vedoucí dne si znepřátelila vosy a 10.oddíl, což bylo skoro totéž. I ona ví hodně o tajemství kulového blesku. Láďa Vodráček byl na filmový pás zachycen, když byl ošetřován poté, co mu BOMBA poškodila kotník.. Jinak proslul jako nadšený propagátor výchovných metod slavného Makarenka (dostal za to od dětí diplom). Nechce se ani věřit, že by člověk jeho kvalit vůbec mohl vyslovit, že nevydrží bez piva déle, jak tři dny, jinak jej schvátí žaludeční vředy. Ivana Mašková by to mohla dotáhnout daleko, kdyby se věnovala studiu sportovního lékařství a nesnažila se místo toho vnutit do podvědomí dětského diváka jako bájný JŮ. Za podobná gesta jako na snímku často klečela na hrachu.
Věra Kršková (Hele) spolu s kolegyní Jů proslula jako hlavní poškozený ve známé aféře později odsouzených L.V. a P.J., která vstoupila do historie, jako Případ poztrácených špendlíků (poztráceny byly do lůžek obětí) Z kádrových materiálů aufíráka Petra Matějky jsme vyčetli, že je dublem M.Žbirky pro připravovaný seriál ČST Jak se vraždí zlatý slavík. Ve svém životopise sice píše, cituji: Mám světový vekslácký džíny a bytelný anglický šús, a pěstěný ruce jak z Číny atd. Čas však ukázal, že mu z toho všeho zbyl jen mundúr a povinnost spravoval šiny. Jen to blues si při tom může zpívat. Nezdá se proto pravděpodobné, že by jej Správa nápravného zařízení Valdice uvolnila pro práci ve studiích na Barrandově. Aufírák si však může říkat nadále. Na snímku je dotčený přesně uprostřed, tedy pátý zprava a zleva. Třetí zprava (poznávací znamení zelené triko a trenýrky tytéž barvy) je Petr Ježek. Černá ovce kolektivu. Nepil, nekouřil, nečinil děvčatům nemravné návrhy a neměl (jako jediný) s nikým problémy.
Pájka Poláková (grácie uprostřed) trhá švestky pro svůj oblíbený destilát. Střídala praktikanty, jak B.Bardottová milence (básnické přirovnání). Patřila mezi vedoucí činitele KGB (Klan Gymnázia Bydžov Rathová, Ježek, Zahradníková, Válková, Poláková seřazeno podle velikosti). Zasloužila se o nezastřelení toulavého psa somráka, naopak sama jej krmila. Její skutečné kvality se však projevili při úplně jiných příležitostech. Mirek Nigrin byl velitelem ODSOT (Odzbrojená ochrana tábora odzbrojená hlavním vedoucím osobně; tento zamkl zbraně do skříně a spolkl klíč) a řídil se heslem Při přestřelce je pětačtyřicítka králem a ostatní zbraně se před ní krčí ve stínu pampelišky. Neúspěšná kariéra aufíráka po boku nejmenované P.Polákové mu zlomila srdce a on zmizel čtyři dny před koncem neznámo kam. Jeho stopa končí ve Warnemünde u Baltického moře, kde měl na falešné jméno Nig Nirin rezervovány místenky na trajekt do Švédska. Aufírák Kovář Petr (v řadě sedících úplně vlevo) za prvních 24 hodin tábora značně zestárl. Přijel v pátek odpoledne jako chovanec, ale po pečlivém ohledání byl povýšel na pod aufíráka. Bohužel, naději na slibnou kariéru vypil z lahve rumu Velkého šéfa. Za to dostal voko, tedy na 21 dní zaražený postup a 10dkg Bromdotlamy ihned po vyřešení případu a potvrzení stolicí Velkého šéfa.
Jedinou ženou ve společnosti aufíráků je Karla Zahradníková. Ani ona nedosáhla kýžené nejvyšší hodnosti nadaufíračky, i když zejména její povyšování na aufíračku vejde do historie. Zlí jazykové o ní tvrdí, že dělala vše pro to, aby nemusela dělat nic. Dlužno podotknout, že se jí to občas dařilo, i když jí to stálo hodně úsilí. Nehleděla při tom ani na osobní utrpení. I podvrtnutý kotník, ač bolí, je v rámci hesla, že účel vždy prostředky světí a riziko, že při tom bude omezena suverenita je tak minimální. A nabízet úplatky to přece pravá dáma nikdy neudělá, ledaže by chtěla zvolat. MARCEL! HUDBA! Zuzanka Vítková měla prostě smůlu. Vzrůstem převyšovala jen některé děti a na zdraví celého tábora byla dlouho sama a tak nemocné označovala za simulanty a každému pacientovi tvrdila, že o tom, co mu doopravdy schází rozhodne s definitivní platností až pitva. Další smůlu měla, že se na táboře narodila. Do příprav této akce byl nasazen 10-ti členný realizační tým a závěrečná polonéza pro čtyři kyble železité vody byla synchronizována pomocí komputeru IBM Mark 370 a aby nebyl smůle konec, sama se dostala na operační stůl do rukou svých expacientů. Ti pak nešetřili ani fixy, ani nebohou zdravotnici.
Da da da vlastním jménem Petra Bětuňáková fantom táborových diskoték zde sice cudně kouká do lavoru a přemáhá nevolnost. Do tváře jí je vidět na předcházející straně, na společném snímku sedí úplně vpravo. Při karnevalu v barvách černé Afriky vášnivě bojovala proti vpádu cyklistů do Železnice. Na rozdíl od Petry se Yvetka Volková usmívá do objektivu a budí mylné zdání, že je zde od škrábání okurků a více se od ní neočekává. Při pohledu na její vkusně batikovaná trika i kuchyňská čtyřtrouba zvýšila svoji teplotu o 48 Farenheita. Spolu s Petrou pak marně bojovali proti přesile nádobí, H, HK, PHK, PPHK. Poslední kovboj v okrese Jičín má jméno Libor Hampl. V LPT měl metodicky vést sportovní činnost (hlavně rozcvičky). Kromě toho zastával funkci fotodokumentaristy, discjockeye a spojky mezi LPT a provozovnou Pohostinství. Byl to problémový člověk. Měl problém se šéfem, s KGB, s ubytováním, s pitím, se zdravím a nakonec sám se sebou. Protože se vzpříčil lékařským autoritám, poslal ho šéf nakonec domů a když se polepšil, byl přijat zpátky. Činí se zodpovědným za různé ptákoviny, píseň MARCEL HUDBA, a za snímky v této kronice včetně komentářů k nim.