Radarová stanice na kótě 718,8. ve Vojenském újezdu Brdy

Radarová stanice na kótě 718,8 ve Vojenském újezdu Brdy (výtah) podle 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších úprav GeoVision s. r. o., Částkova 73, 326 00 Plzeň, tel.: 724 088 651; zyval@geovision.cz

Popis a základní ekologické charakteristiky krajiny Poloha a základní údaje o území Vymezené zájmové území pro biologické hodnocení stavby se nachází ve Vojenském újezdu Brdy a představuje plochy v širším okolí kóty 718,8 jihozápadně a západně od ořejšího padrťského rybníka v jihozápadním okraji vojenského újezdu. Nachází se v mírně zvlněném terénu převážně porostlém lesem s častými prameništi drobných toků. Zkoumané území představují v současné lesy zvláštního určení (s širším okolí též lesy ochranné), které jsou hospodářsky využívané a rozčleněné. Bezlesí je tvořeno extenzívními loukami, v širším okolí též aktuálně antropicky nevyužívanými plochami (postagrární lada s nálety pionýrských dřevin) - okolí bývalé obce Padrtě a rybníky. Pozemky ve vymezeném rozsahu zájmového území jsou ve vlastnictví státu. Převažujícím využitím pozemků s trvalým záborem jsou pozemky určené k plnění funkce lesa, ostatní plochy, vodní toky a komunikace. Záborový elaborát dosud nebyl vytvořen. istorie území Prvním historicky známým sídlem v širším okolí zkoumané oblasti byl Teslínský klášter. Tento klášter, označovaný vzhledem k jeho charakteru také vhodněji jako klášterec či probošství, byl založen již na počátku 14. století benediktinskými mnichy z kláštera Ostrov u Davle. Během husitských válek byl klášter dobyt (8.2.1421) a poté zanikl. V blízkosti kláštera existovala také vesnice, sloužící jako hospodářské zázemí, která zanikla patrně společně s klášterem. Tato středověká ves ležela pravděpodobně zhruba v prostoru plánované stanice (v prostoru zóny I. provozní) a nebo nedaleko severně odtud. Bezlesí zaniklého kláštera a vísky se však i nadále udržovalo, nejméně do 2. pol. 18. stol. a posléze bylo beze zbytku zalesněné (ČÁKA 1998); josefská mapa (mapování za vlády císaře Josefa I. na sklonku 18. století) ukazuje vcelku rozsáhlé bezlesí (nejspíše louky) rozkládají se na řádově několika desítkách hektarů. Později byl název přenesen na stávající o 2 km jižněji ležící osadu Teslíny. Pozdější obce nevznikly naráz, ale v různých časových obdobích, přičemž největšího rozvoje dosáhlo osídlení v souvislosti s rozvojem hornictví a průmyslu v 18. až 19. století. Z 2. pol. 14. st. je doložen Kolvín, který měl relativně příznivé podmínky pro zemědělství. Proto měl více zemědělský charakter (větší počet sedláků), než např. sousední Padrť, kde bylo zemědělství většinou jen doplňkovou činností obyvatelstva (sdělení pamětnice z Padrťě). Ves Padrť byla založena v 2. pol. 16. stol. a to zřejmě v návaznosti na vybudování Padrťských rybníků (ČÁKA 1998). Ves Záběhlá byla založena r. 1730 na již předtím existující lesní louce. Bezlesí bylo záhy rozšířeno a obec se rozrostla na 3 celky (Přední a Zadní Záběhlá, V Budách). Opodál stojící ves Míšov byla založena v souvislosti se sklářskou výrobou ve 2. pol. 17. stol (ADLER 1977, ČÁKA 1986). Jak již bylo naznačeno, rozsáhlé Padrťské rybníky, které tvoří dominantu zkoumaného území, vznikly patrně až v 16. století a sice nejspíš v souvislosti s železářstvím (plavení dřeva, pohon hamrů).

Po vzniku vojenského prostoru v r. 1928 vesnice zůstaly normálně osídlené i nadále. V létech 1939-1945 byl vojenský prostor převzat Wehrmachtem a obce byly částečně vysídleny. Po válce se do vojenského prostoru navrátila československá armáda a obyvatelstvo se mohlo vrátit. Na počátku 50. let však došlo k opětovnému a tentokrát konečnému vysídlení obyvatelstva a následnému srovnání obcí i většiny samot (hájoven apod.) uvnitř vojenského prostoru se zemí (ČÁKA 1998, sdělení pamětníků). V důsledku toho ustalo obhospodařování bezlesí a došlo k rozvoji travinných lad. Ochrana přírody ve středních Brdech Pozornost přírodě Brd byla věnována už od samých počátků systematičtějšího přírodovědného průzkumu Čech, tj. od 2. pol. 18. stol.. Brdy přitahovaly pozornost zejména paleontologů a botaniků. Prvními botanickými pracemi jsou popisy území Jiraskem z let 1786 a 1788. K podrobnějšímu poznání Brd přispěly zejména práce prof. Domina (DOMIN 1903, 1925, 1926). V následujících desetiletích se přírodovědný výzkum středních Brd výrazně utlumil, nicméně v 80. letech byl proveden v rámci velkého projektu na průzkum vojenských prostorů též průzkum Vojenského újezdu Brdy. Tuto studii vypracoval pro tehdejší Ministerstvo národní obrany Botanický ústav ČSAV (KOPECKÝ ET AL. 1983). Velká pozornost se přírodě Brd a její ochraně věnovala v 1. pol. 90. let 20. století, kdy se (znovu)projevila snaha vyhlásit celé území velkoplošnou chráněnou oblastí, aniž by to bylo v rozporu s využitím prostoru pro výcvik vojsk. Brdy byly oficiálně navrženy na CKO (diskuse o reálnosti vyhlášení viz např. PETŘÍČEK IN NĚMEC 1993, MOUCA IN NĚMEC 1993). V této době byla provedena první soustavnější inventarizace přírodovědně nejvýznamnějších ploch, které měly být v brzké době vyhlášeny jako MZCÚ (NĚMEC 1993, CÍLEK ET LOŽEK 1993). Přes veškerá očekávání k vyhlášení chráněných území nedošlo. Problematikou ochrany přírody v Brdech se zabývalo během 90. let několik konferencí, pořádaných okresním úřadem v Příbrami ve spolupráci s MŽP a MO. Příspěvky jednotlivých autorů jsou uvedeny ve sbornících (NĚMEC 1993, NĚMEC 1994, NĚMEC 1998). Souborný přehled hlavních výsledků přírodovědného bádání podává monografie Střední Brdy (CÍLEK ET AL. 2005), do které přispěla dlouhá řada regionálních odborníků. Poslední významný počin ochrany přírody dotýkající se také (a to často se zvláštním důrazem) vojenských újezdů (neboť ve vojenských újezdech se nacházejí významné rozlohy přírodních stanovišť v zájmu Evropského společenství) byla příprava evropské soustavy Natura 2000 v rámci České republiky. Na základě podrobných zoologických průzkumů a detailně provedeného mapování biotopů byly podle formalizovaných, pevně daných kritérií vymezeny lokality pro zmíněnou soustavu evropsky významných lokalit. Některé tyto lokality (v Brdech jsou to zatím ty lokality, které mají zoologický předmět ochrany) byly již schváleny vládou. Ostatní lokality představují kompromisní návrh na doplnění tzv. národního seznamu lokalit, na kterém se shodla AOPK ČR (MŽP) s představiteli nevládních organizací. Toto doplnění je požadováno mj. i Evropskou komisí (blíže viz např. www.natura2000.cz).

V přírodovědných pracích od počátku 20. st. (DOMIN 1903) do dneška se vyzdvihuje mimořádný přírodovědný a ochranářský význam Padrtě a blízkého okolí. Snaha o ochranu přírody v Brdech započala ve 20. letech (např. DOMIN 1927). Konkrétní vyhlášení MZCÚ na Padrti se plánovalo již od šedesátých let, jak je dokumentováno v prověrkách chráněných území a jejich návrhů z let 1962 a 1984 (ČEŘOVSKÝ ET OMOLÁČ 1963, KNÍŽETOVÁ ET AL. 1987). Od tohoto záměru bylo záhy vzhledem k umístění ve vojenském újezdu upuštěno, nicméně byl zdůrazněn velký význam území a po dohodě se správcem území byly též stanoveny rámcové podmínky ochrany území. V devadesátých letech byla Padrť zahrnuta do přehledu významných mokřadních lokalit ČR vytvořeném Českým ramsarským výborem; Padrťské rybníky uvedeny v kategorii nadregionálního významu (CYTIL ET AL. 1999). Uvedená hodnocení vysokého významu a kvality přírody v oblasti Padrtě jsou navzdory některým negativním jevům, které v území proběhly (odvodňování rašelinišť, ne vždy optimální lesnické hospodaření), aktuální dodnes.

Shrneme-li aktuální znalosti, pak se jedná o nejvýznamnější rašelinnou oblast Středních Čech (velmi významné, avšak charakterem odlišná jsou rašeliniště na nejvyšším brdském vrcholu, Toku). Zároveň se jedná o jednu z nejvýznamnějších mokřadních lokalit v českém vnitrozemí (charakterem a kvalitou je obdobná jen oblast Velkého Dářka ve Žďárských vrších Národní přírodní rezervace). Velkou hodnotu mají přírodní biotopy jako takové, výskyt řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a též ložisko humolitu jako zdroj pro paleoekologické analýzy. Charakteristika abiotických faktorů prostředí orninové prostředí a reliéf zájmového území Zkoumané území je plochou vrchovinou tvořenou erozně denudačním reliéfem s nadmořskou výškou v rozmezí 630 720 m. Místní erozní bází je na severu území říčka Klabava, na jihu Bradava. Geomorfologicky území náleží okrsku VA-5A-b, Třemšínská vrchovina (podcelek VA-5A Brdy), DEMEK ET AL. 1987. Geologicky je území budováno prekambrickými (proterozoickými) drobovými břidlicemi a drobami, ojediněle slepenci. Jedná se původně o klastické (úlomkovité) sedimenty, které se usadily na dně proterozoického oceánu v období několika desítek milionů let přibližně před 600 miliony lety (proterozoický tektonosedimetární cyklus). Celková mocnost proterozoických sedimentů je odhadována až na 10 000 m. V období před přibližně 550 mil. let došlo k rozsáhlým horotvorným procesům, které ukončily uvedený tektonosedimentární cyklus a zvrásnily sedimenty uložené na dně zaniklého moře. Místy se v těchto horninách vyskytují polohy buližníků, které pro svoji odolnost vůči zvětrávání vytvářejí na povrchu nápadné morfologické tvary kamýky (např. Trokavecká skála). Mladší horniny pískovce a slepence kambrického tektono-sedimetárního cyklu se ukládaly ve sladkovodním prostředí mezihorské deprese a vystupují na povrch severovýchodně od Padrťských rybníků (blíže viz CÍLEK et al. 2005). Zvětralinový pokryv území není zcela spolehlivě prozkoumán, je však zřejmé, že již v paleogénu (starších třetihorách) docházelo v území k intenzivnímu zvětrávání, které se projevuje existencí kaolinických nebo železitých zvětralin zasahujících i desítky metrů hluboko do skalního podloží. Vlivem alpínského vrásnění (na přelomu starších a mladších třetihor pravděpodobně došlo k rozlámání konsolidovaných hornin tvořících jádro Českého masivu a k vyzdvižení bloků tvořících střední Brdy. V této době došlo k uložení kamenitých až balvanitých sutí v hlubokých erozních údolích a rýhách. Ve čtvrtohorách se celkový tvar pohoří Brd již významně neměnil, mohutné suťové pláště zarovnávaly starší formy reliéfu deluviální hlinité, hlinitokamenité a kamenitohlinité sedimenty tvoří převážnou část podloží v zájmovém území. V dobách ledových s mrazovým zvětráváním docházelo ke vzniku specifických geomorfologických tvarů periglaciálních forem, které označujeme jako mrazové sruby a polygonální půdy. Podnebí širšího území Širší oblast zájmového území jihozápadní okraj Vojenského újezdu Brdy leží v mírně teplé oblasti MT 3 (sníženina v okolí Padrťských rybníků) a v mírně teplé oblasti MT 5. Lokálně je v místech okolo ořejšího padrťského rybníka porostlých raše-

linnými a podmáčenými smrčinami vlivem inverzních situací klima výrazně chladnější. Slovní charakteristika klimatických oblastí (QUITT 1971): MT 3 krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 5 normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou. Srážkové poměry v zájmovém území udává ČMÚ (1961) ze nejbližších srážkoměrných stanic Padrť a Míšov. Tabulka č. 1: Dlouhodobé průměrné měsíční úhrny srážek na srážkoměrných stanicích Padrť a Míšov za období 1901 1950 Měsíc Roční úhrn I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Padrť 50 44 48 64 75 90 108 94 64 60 50 52 800 Míšov 42 37 41 56 70 85 103 89 61 54 43 46 727 Průměrná roční teplota území se pohybuje od 8,3 C v nižších polohách do 5,5 C v polohách vyšších. Průměrná teplota klesá přibližně o 0,5 stupně na 100 m přibývající výšky. V celé oblasti Brd převládá západní až jihozápadní vítr s podružným maximem ze směru východ až severovýchod. Průměrná rychlost roste od 2 m/s v podhůří až na 6 m/s na vrcholech. Z hlediska znečištění ovzduší patří Brdy k oblastem v rámci ČR poměrně čistým (NĚMEC in CÍLEK ET AL. 2005). Půdy v zájmovém území Půdy v zájmovém území na břidlicích jsou v převážné míře kamenito-hlinité až písčito-hlinité v blízkosti buližníkových suků silně skeletovité (půdní typy), místy se projevuje vyšší obsah jílové složky, které zabraňuje pronikání vody. Tyto půdy velmi často způsobují zrašelinění vegetačního krytu a rozvoj rašelinných půd. Nejčastějším půdním druhem je kambiem dystrická, často se známkami podzolizace, v hřebenových polohách se velmi často vyvinuly mělké humózní půdy rankery, které na balvanitých sutích a sklaních výchoze přecházejí do litozemí. Na plochých terénech se špatným odtokem srážkových vod se vyvíjejí modální pseudogleje (plošně největší rozšíření nacházíme v ploché kotlině Padrťských rybníků. V těchto půdách se na rozhraní oxidační a redukční zóny sráží hydroxidy železa, v některých místech tak pevné, že brání prorůstání kořenů i průsaku srážkových vod. Tvorba těchto oxidů je urychlována jednak zaváděním smrkových monokultur v místech typologicky vhodných pro lesy smíšené, jednak acidifikací prostředí vlivem

kyselé atmosférické depozice (kyselé deště). Půdy jsou primárně chudé a dvojmocné báze (vápník a hořčík) a jejich acidifikace deficit bází ještě prohlubuje. V místech s vysokou hladinou podzemní vody zvláště podél potoků jsou vyvinuty gleje, které na silně zamokřených polohách přecházejí do organozemí (rašelinový horizont zde přesahuje mocnost 50 cm). Plošně rozsáhlá poloha rašeliny (humolitu se nachází podél východního pobřeží orního padrťského rybníka v místech plošně rozsáhlých přísvahových suťových pramenišť. V nivě Klabavy se vyvinuly fluvizemě spefitické (nivní půdy s větším obsahem štěrkopískové až balvanité složky). Z hlediska troficity lze půdy v celém území označit za převážně oligotrofní, místy snad oligotrofně mezotrofní, často degradované vlivem humnových kyselina fulvokyselin vznikajících rozpadem opadu jehlicí ze smrků na typologicky nepůvodních stanovištích. Detailní pedologický průzkum nebyl v území prováděn. Charakteristika biotických faktorů prostředí Sledované území se z hlediska biogeografického členění nachází v reprezentativní zóně Brdského bioregionu 1.44 (CULEK ET AL. 1996) představované geomorfologickým podcelkem VA-5A Brdy, DEMEK ET AL. 1987, ČÚZK 1996). Bioregion je tvořen ostrovem ploché hornatiny na proterozoických břidlicích v západní části, kambrickými pískovci až slepenci a drobami ve střední a východní části. Jeho reprezentativní část má chladnější a vlhčí klima a převážně leží v 5. jedlovo - bukovém vegetačním stupni. Potenciální vegetaci zastupují květnaté bučiny s ostrovy acidofilních horských bučin, podmáčených smrčin a s fragmenty suťových lesů. Převažuje hercynská biota a vyznívá zde alpský migrant. V celém bioregionu hraje významnou roli vrcholový fenomén, indikovaný i výskytem dubu a borovice i v nejvyšších polohách. Z hlediska fytogeografického členění leží v oblasti oreofytika -fytochorion 87. Brdy (viz SKALICKÝ IN EJNÝ ET SLAVÍK 1988). Potenciální přirozenou vegetací (NEUÄUSLOVÁ 1997, 1998) jsou v zájmovém území bikové bučiny (Luzulo-Fagetum), které ve vyšších částech přecházejí do květnatých bučin (Dentario ennephylli- Fagetum). Na sutích je potenciální vegetací svaz Tilio-Acerion(Mercuriali- Fraxinetum). Nivy jsou reprezentovány vegetací Stellario-Alnetum Glutinosae, Carici remotae-fraxinetum a Piceo-Alnetum. V nejvyšších polohách jsou potenciální vegetací též podmáčené smrčiny (Mastygobryo Piceetum a Sphagno-Piceetum. Na skalnatých stanovištích se vzácně vyskytují reliktní bory (Betulo cacpaticae- Piceetum). Flora. Přirozená náhradní vegetace je tvořena řadou typů vegetace vlhkých luk svazů Calthion, řidčeji i Molinion, která přechází do vegetace rašelinných luk a rašelinišť svazů Caricion fuscae, Caricion rostratae a Sphagno recurvi-caricion canescentis. Na suchých místech jsou krátkostébelné trávníky svazu Cynosurion a Violion caninae a keříčková společenstva s vřesem, náležející svazu Genistion (Rhodococco- Vaccinietum myrtilli a Calluna-Vaccinietum). Na odlesněných plochách, pasekách jsou vyvinuty porosty blížící se asociaci Callammagrostietum villosae.

Flora Brd v jejich západní části je pestřejší (úživnější substráty na proterozoických horninách); druhy standardní středoevropské lesní flóry, obohacené o druhy vyšších poloh. Charakteristickými druhy jdou kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), devětsil bílý (Petasites albus), růže alpská (Rosa pendulina), svízel vonný (Galium odoratum), černýš lesní (Melampyrum sylvaticum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimolez černý (Lonicera nigra), který zde dosahuje severní hranice svého areálu, třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum) a demontánní prvky pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), úpolín evropský (Trolius altissimus). Průnik alpské bioty (pravděpodobně přes Šumavu a Plánický hřeben) dokumentují výskyty dřípatky horské (Soldanella montana). Boreokontinentální druhy jsou zastoupeny řídce, patří k nim suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia). Fauna. V bioregionu je zastoupena ochuzená hercynská fauna horských a podhorských lesů. Významnými druhy jsou: savci ježek západní (Erinaceus europaeus), ptáci jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) břehule říční (Riparia riparia), ořešník kropenatý (Nucifraca caryocatactes), čečetka zimní (Corduelis flammea), obojživelníci kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), mlok skrvnitý (Salamandra salamandra), hmyz šídlo páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltoni), Z hlediska přirozené druhové skladby je nepříznivý prudký rozvoj populací invazního druhu norka amerického (Mustela vison), které svým silný predačním tlakem decimuje populace řady ohrožených zvířecích druhů (plazů, raků i některých ptáků). Populace drobných savců a na zemi hnízdících ptáků jsou navíc decimovány stády prasat divokých (Sus scrofa), které ve smíšených lesních porostech s bohatým podrostem a zbažinělými prameništi nacházejí optimální životní podmínky. Početní stavy divokých prasat i přes veškeré snahy o jejich redukci rok od roku vzrůstají. Charakteristika současného vegetačního krytu Úvod, metodický přístup Základní podkladem pro popis vegetačního krytu lokality jsou výsledky mapování přírodních stanovišť, které v území prováděl P. Karlík v létech 2001 2005 a ověřil v roce 2007. Jedná se o velmi podrobné a reprezentativní podklady. Tato data jsou ve správě AOPK ČR (blíže viz např. www.natura2000.cz). Při studiu vegetačního krytu na jednotlivých dílčích lokalitách byl uplatňován jak floristický, tak především fytocenologický metodický přístup (vyhodnocení vegetačního krytu z hlediska nároků rostlinných společenstev na prostředí). V rámci pochůzek byly zaznamenávány vegetační jednotky na úrovni biotopů (podle CYTRÝ, KUČERA, KOČÍ et al. 2001), ve většině případů jim byly přiřazeny syntaxony aktuální vegetace, nejčastěji na úrovni asociací. U přechodných ruderálních fytocenóz bylo provedeno účelové zařazení do vegetačních typů podle druhové dominance.

Z floristického hlediska byla pozornost věnována největší pozornost jednak výskytu zvláště chráněných (podle vyhlášky 395/1992 Sb.) či ohrožených cévnatých rostlin (podle PROCÁZKA ET AL. 2001), jednak přítomnosti či dominanci invazních druhů. Pro zjištění vlivu člověka na vegetační kryt byly částečně uplatněny rovněž fytoindikační metody (např. projevy poškození vegetace v důsledku znečištění prostředí). Názvy rostlinných druhů jsou uváděny podle klíče KUBÁT ET AL. (2002), nomenklatura společenstev je podle práce MORAVEC ET AL. 1995. Při hodnocení ekologických nároků složek studovaného vegetačního krytu byly využity např. práce ELLENBERG ET AL. 1992, RUNGE 1990 a další. Výsledky průzkumu zájmového území Navrhovaná zóna je obklopena rozsáhlými lesními porosty. Východní část tvoří velmi pozvolný svah, na kterém, zejména v JV části navrhované EVL A 055 Padrťsko dochází k značnému zamokření a rozvoji rašelinných ekosystémů. Tato východní část je spíše oligotrofní (vlivem rozsáhlého zrašelinění). Západní část území tvoří lesnatý hřbet, který je budován živinami bohatšími proterozoickými drobovými břidlicemi. Na bezlesí se nacházelo několik vesnic, které byly na počátku 50. let definitivně vysídleny a následnému zplanýrovány. V současné době se na bezlesí nacházejí zejména luční lada, v menší míře i kosené louky a pole obhospodařovaná za účelem myslivosti. Padrť je z botanického hlediska známá zejména rašelinnou vegetací (přírodní biotopy R2.2, R2.3, L9.2) vázanou na J-JV část území a potom rozsáhlými lučními lady (T1.9, T2.3), místy s masovým výskytem ochranářsky hodnotných druhů jako je kosatec sibiřský (Iris sibirica). Západní část území je pak významná především květnatými bučinami (Teslínský klášter) a vegetací vázanou na výrazné buližníkové suky (Okrouhlík). Pro padrťskou kotlinu jsou charakteristické též vodní biotopy. Dvě největší plochy, ořejší a Dolejší padrťský rybník (V1G) jsou však poznamenány intenzivním rybářským hospodařením spojeným se silnou eutrofisací a narušením vodního režimu území. Drobnější nádrže mají často vyvinutou vegetaci vodních makrofyt, např. s bublinatkou jižní (Utricularia autralis) (V1F, V1C). Padrťský potok protékající územím (V4) má přirozený charakter a je významný zejména ze zoologického hlediska (výskyt raka kamenáče - Austropotamobium torrentium). Pro zdejší mimořádně hodnotná bezlesá mokřadní společenstva jsou charakteristické např. zábělník bahenní (Comarum palustre), smldník bahenní (Thyselinum palustre) aj. Ze silně ohrožených taxonů se v těchto společenstvech vyskytuje bohatá populace všivce bahenního (Pedicularis palustris) a bařičky bahenní (Triglochin palustre). Pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka se nalézá druhá známá recentní lokalita v ČR kriticky ohroženého orobince stříbrošedého (Typha shuttleworthii). Na zamokřeném plochém terénu v J-JV části území a v menší míře i při Z okraji ořejšího padrťského rybníka se vyskytují rašelinná lesní společenstva, především přirozené podmáčené smrčiny (L9.2B), na několika nejextrémnějších plochách rašelinné smrčiny (L9.2A) a na několika místech též porosty rašelinných březin s břízou pýřitou - Betula pubescens (L10.1). Charakteristické jsou různé mechorosty, např.

rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata). Z cévnatých rostlin se zde dosti hojně vyskytuje horský a rašeliništní ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia). V S-SV části území převažují společenstva luk a lučních lad. Vůdčí jednotkou jsou zde bezkolencové louky (T1.9), místy s masovým výskytem kosatce sibiřského (Iris sibirica), tvořícím místy i dominantu porostů. Na sušších místech převládají oligotrofní smilkové trávníky (T2.3B). Na mělké silně oligotrofní půdě na podkladu kambrických slepenců v SV rohu Padrťské enklávy smilkové trávníky přecházejí do vřesovišť (T8.2). Zejména v nivě Padrťského potoka jsou velice dobře vyvinuta tužebníková lada (T1.6). Část luk, převážně na mezofilních stanovištích je kosena, převládající vegetací jsou druhově pestré ovsíkové louky (T1.1). Na řadě míst vlhkého bezlesí se více či méně zapojeně vyskytuje biotop mokřadních vrbin (K1) s převažující vrbou ušatou (Salix aurita) a poněkud méně pravidelným výskytem vrby popelavé popelavou (S. cinerea) a vrbou pětimužnou (Salix pentandra). Z část území má již členitější reliéf a je pokryta lesní vegetací. lavní jednotkou jsou květnaté bučiny. Ve stromovém patře se vyskytuje buk, méně klen a poměrně často a početně i vitální jedle. V kyselých bučinách (L5.4) se kromě buku vyskytuje ve stromovém patře velmi často i dub. Bučiny místy přecházejí do suťových lesů (L4). Květnaté bučiny mají bohatý bylinný podrost. Z tohoto hlediska je mimořádně hodnotná zejména lokalita U kostelíka v místě bývalého teslínského kláštera. Nachází se zde mj. i bohatá populace chráněného lýkovce jedovatého (Daphne mezzereum). V jižní a jihozápadní části území se v lesních porostech významně zvyšuje podíl lesních kultur se stanovištně nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A). Jedná se zejména o stejnověké kulturní smrčiny (smrk ztepilý Picea abies) s výrazně zastíněným bylinným patrem. Jistou zvláštností území jsou vzrostlé exempláře douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii), které byly vysazovány pro zpevnění okrajů lesních porostů. V této části území jsou i relativně hojné avšak plošně omezené mokřadní olšiny (L1). Roztroušeně se vyskytují vůči zvětrávání velmi odolné, geomorfologicky výrazné buližníkové suky (např. Okrouhlík, skála Marie Terezie). Na největších z nich se vyskytuje specifická skalní a keříčková vegetace a vegetace skalních borů (S1.2, T8, L8.1). Výskyt charakteristických zoocenóz - batrachofauna, herpetofauna V rámci biologického hodnocení stavby byl prováděn batrachologický průzkum (výskyt a migrační trasy obojživelníků), především v těch částech stavby, kde bylo možno předpokládat výskyty nebo migrace obojživelníků. Metodika Výzkum týkající se výskytu obojživelníků a plazů v dané oblasti byl prováděn formou denních návštěv v období od dubna do července 2007. Určování druhů bylo

provedeno opticky a detekcí hlasových projevů. Celkem bylo v uvedeném období uskutečněna 3 terénních šetření. Popis lokalit Lesní porosty v okolí kóty 718,8 se starými porosty bučin a prameništních olšin jsou typickým biotopem, kde se vyskytují obojživelníci vázaní na lesní porosty (skokan hnědý, ropucha obecná a též rosnička zelená). Lesní okraje podél lesních cest jsou biotopem zmije obecné (Vipera berus). Vlhká stanoviště Padrťských rybníků jsou významným biotopem celé řady obojživelníků, kromě již zmiňované ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria) zde byly v minulosti pozorováni (CÍLEK ET AL. 2005) čolek horský (Triturus alpestris), skokan ostronosý (Rana arvalis) a zelení skokani (Rana esculenta synklepton). V mělkých kalužích, zatopených kolejích jiných mělkých nádržích a v okolí je možný a pravděpodobný výskyt dvou druhů kuňek, vyskytujících se ve významných populacích na Příbramsku, Rokycansku, vožďansku a Rožmitálsku kuňky obecné (Bombona bombina) a kuňky žlutobřiché (Bombina variegata). Pestrá mozaika biotopů v okolí Padrťských rybníků Výskyt charakteristických zoocenóz - avifauna Metodika Jednotlivé druhy byly zjištěny na základě přímého sledování a hlasových projevů. lavní část inventarizace proběhla v hnízdní sezóně 2006, některá další pozorování spadají do předchozích let, i ze zimního období a období tahu (pozorovatelé: J. Riegert, O. Sedláček, V. Mikeš, R. Fuchs, V. Zavadil, omolka, O. Volf, E. Chvojková a další), kontrolní pozorování byla provedena na přelomu jara a léta roku 2007. Průzkum byl prováděn na dvou dílčích plochách: okolí kóty 718,8 a Padrťských rybníků (viz obrázek).

Zhodnocení avifauny Celkem bylo zjištěno 105 druhů pro Padrťské rybníky a 72 druhů pro lesní porosty v okolí kóty 718,8 (viz tab.2). Celková diverzita je vyšší pro soustavu zmíněných rybníků, především díky větší heterogenitě prostředí. Padrťské rybníky Soustava je unikátní značnou nadmořskou výškou (640 m n. m.), což se projevuje i v početnosti a druhovém složení avifauny. Přes poměrně souvislý pás pobřežní vegetace, dobrou viditelnost k lovu a dostatečnou rozlohu je početnost vodních ptáků poměrně nízká. Z hlediska druhového rybníky bezesporu náleží k nejvýznamnějším nádržím Brdského regionu, na lokalitě se setkávají lesní druhy s druhy lučními, mokřadními a vodními. Vzniká tak jedinečná mozaika různých stanovišť, která dohromady vykazuje neobvykle zajímavá společenstva ptačích druhů.

Z hladinových druhů patří mezi nehojnější kachna divoká (Anas platyrynchos), potápka roháč (Podiceps cristatus), lyska černá (Fulica atra), vzácněji polák chocholačka (Aythya fuligula) a čírka obecná (Anas crecca). Na Dolním rybníku nepravidelně hnízdí labuť velká (Cygnus olor). Avifauna hladinových druhů je bohatá především v období jarního a podzimního tahu. Kromě početných hejn kachny divoké, poláků chocholaček a lysek se zde zastavují poláci velcí (Aythya ferina), kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo), husy velké (Anser anser), vzácně pak hvízdák euroasijský (Anas penelope). Ojedinělá pozorování náleží potáplici severní (Gavia arctica), zejména v období jarního tahu. Pokud jsou rybníky spuštěny pak na jejich dně lze pozorovat různé druhy bahňáků kulíky říční (Charadrius dubius), čejky chocholaté (Vanellus vanellus), pisíky obecné (Actitis hypoleucos). V hnízdní době zde byl zaznamenán tok vodouše kropenatého (Tringa ochropus), pisíci zde hnízdí poměrně často. K zahnízdění kulíka říčního došlo až v roce 2001 na nově vybudovaném rybníčku pod hrází Dolního rybníka. V mělčinách často loví volavky popelavé (Ardea cinerea), které v jednom případě zahnízdila. V mimohnízdním období se stále častěji vyskytuje volavka bílá (Egretta alba). Společenstva rákosin jsou typická nízkou denzitou jinde běžných druhů jako je například rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) a strad rákosní (Emberiza schoeniclus). Na tahu se vzácně vyskytuje také rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus). Mezi zajímavější druhy podmáčených břehových porostů patří chřástal vodní (Rallus aquaticus) a slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula). V hnízdní době byl jednou zastižen i chřástal kropenatý (Porzana porzana), na přilehlých loukách se naopak pravidelně ozývá chřástal polní (Crex crex). V rákosinách pravidelně hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus). Ochranářsky významná jsou jarní záznamy jeřábů popelavých (Grus grus), v roce 1994 se dokonce pár zdržoval až do června. Neméně zajímavé je i pravidelné hnízdění orla mořského (aliaeetus albicilla) v nedalekém lese. Padrťské rybníky představují pro orla významný zdroj potravy. Nepravidelně se zde v období tahu vyskytuje také orlovec říční (Pandion haliaetus), v roce 1995 byl tento druh zaznamenán dokonce v hnízdním období. Ojedinělý záznam existuje také pro luňáka hnědého (Milvus migrans). Přilehlé louky jsou druhově velmi bohaté, v těsné blízkosti rybníků pravidelně hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a ojediněle i hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Mezi nejhojnější druhy luk patří cvrčilka zelená (Locustella naevia), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus trivialis), křepelka polní (Coturnix coturnix) a skřivan polní (Alauda arvensis). Díky přítomnosti trnitých keřů je dokumentován poměrně hojný výskyt ťuhýka obecného (Lanius collurio), strnada obecného (Emberiza citrinella) a pěnicovitých ptáků pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), v souvislejších porostech pak pěnice slavíková (Sylvia borin) a pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla). Aleje podél silnice vedoucí k hrázi Dolního padrťského rybníka hostí řadu dutinových druhů, mezi nejvýznamnější patří krutihlav obecný (Jynx torquilla), žluna zelená (Picus viridis), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek šedý (Muscicapa striata), žluva hajní (Oriolus oriolus), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), a ojediněle i lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca).

Celou soustavu rybníků obklopuje komplex jehličnatých lesů. To se projevilo ve výskytu například u jestřába lesního (Accipiter gentilis), krahujce obecného (Accipiter nisus), krkavce velkého (Corvus corax) a některých lesních druhů pěvců. Výskyt čápa černého (Ciconia nigra) může být z hlediska ochrany považován za velmi významný, čápi jsou nad soustavou pravidelně pozorováni. Okolí kóty 718 Z větší části pokrývá zájmové území jehličnaté lesy, z menší části jedlové bučiny v různých stupních zachovalosti. Do území spadají také obce ořice, Teslíny, část Míšova a Trokavce. To se projevilo i na celkovém seznamu výskytem synantropních druhů ptáků. Mezi ně patří například rehek domácí (Phoenicurus ochruros), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), zvonohlík zahradní (Serinus serinus) a oba druhy vrabců. Samotné lesní komplexy jsou typické výskytem dalších běžných druhů, vázaných převážně na jehličnaté lesy sýkora uhelníček (Parus ater), sýkora parukářka (Parus cristatus), křivka obecná (Loxia curvirostra) a oba druhy králíčků (Regulus sp.). Z ochranářského hlediska patří mezi významné druhy ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), včelojed lesní (Pernis apivorus), sýc rousný (Aegolius funereus), čáp černý (Ciconia nigra) a orel mořský (aliaeetus albicilla). Poslední dva zmíněné druhy prokazatelně hnízdí přímo v zájmovém území. Zvláště chráněné druhy Celkem bylo na obou lokalitách zjištěno 43 zvláště chráněných druhů ptáků, z toho 5 kriticky ohrožených, 19 silně ohrožených a 18 ohrožených, dle Přílohy č. III. vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (viz tab. 3). Z kriticky ohrožených druhů zde pravidelně hnízdí pouze orel mořský, hnízdění jeřába dosud nebylo podloženo. Zbývající druhy se na lokalitě vyskytují pouze v období tahu. U silně ohrožených druhů naopak většina hnízdí, výjimkou jsou tahové záznamy drozda cvrčaly, rákosníka velkého a volavky bílé. Chřástal kropenatý se v minulosti v hnízdní době u Padrťských rybníků vyskytoval pouze jednou. Vodouš kropenatý byl v hnízdní sezóně na lokalitě zaznamenán pouze několikrát, většina záznamů je opět z období tahu. Mezi běžnější silně ohrožené druhy patří v oblasti chřástal polní, křepelka polní (okolí Padrťských rybníků) a sýc rousný (lesní komplex). Ostatní druhy v této kategorii se na lokalitách vyskytují v hnízdním období v omezených počtech. Ohrožené druhy jsou zastoupeny jak druhy hnízdícími (bramborníčci, hýl rudý, lejsek šedý, koroptev polní, krkavec velký, moták pochop, ťuhýk obecný ), proletujícími (břehule říční, vlaštovka obecná) i zimujícími (brkoslav severní). Mezi významnější patří pravidelný hnízdní výskyt sluky lesní. Tabulka 2: Zvláště chráněné druhy pro jednotlivá zájmová území druh česky druh latinsky Padrťské rybníky Míšov a okolí (kóta 718 m n. m.)

Jeřáb popelavý Grus grus + - 1 Luňák hnědý Milvus migrans + - 1 Orel mořský aliaeetus albicilla + + 1 Orlovec říční Pandion haliaetus + - 1 Vodouš rudonohý Tringa totanus + - 1 Bekasina otavní Gallinago gallinago + - 2 Čáp černý Ciconia nigra + + 2 Drozd cvrčala Turdus iliacus + - 2 olub doupňák Columba oenas - + 2 Chřástal kropenatý Porzana porzana + - 2 Chřástal polní Crex crex + - 2 Chřástal vodní Rallus aquaticus + - 2 Krahujec obecný Accipiter nisus + + 2 Krutihlav obecný Jynx torquilla + - 2 Křepelka polní Coturnix coturnix + - 2 Ledňáček říční Alcedo atthis + - 2 Pisík obecný Actitis hypoleucos + - 2 Rákosník velký Acrocephalus arundinaceus + + 2 Slavík modráček stř. Luscinia svecica cyanecula + - 2 Sýc rousný Aegolius funereus - + 2 Včelojed lesní Pernis apivorus - + 2 Vodouš kropenatý Tringa ochropus + - 2 Volavka bílá Egretta alba + - 2 Žluva hajní Oriolus oriolus + + 2 Bramborníček černohlavý Saxicola torquata + - 3 Bramborníček hnědý Saxicola rubetra + + 3 Brkoslav severní Bombycilla garrulus + - 3 Břehule říční Riparia riparia + - 3 Čírka obecná Anas crecca + - 3 ýl rudý Carpodacus erythrinus + - 3 Jestřáb lesní Accipiter gentilis + + 3 Kormorán velký Phalacrocorax carbo + - 3 Koroptev polní Perdix perdix + + 3 Krkavec velký Corvus corax + + 3 Lejsek šedý Muscicapa striata + - 3 Moták pochop Circus aeruginosus + - 3 Ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes - + 3 Potápka malá Tachybaptus ruficollis + - 3 Potápka roháč Podiceps cristatus + - 3 Sluka lesní Scolopax rusticola - + 3 Ťuhýk obecný Lanius collurio + + 3 Vlaštovka obecná irundo rustica + + 3 Tabulka 3: Seznam zjištěných druhů ptáků na dílčích plochách a statut podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Výskyt: hnízdící (min. obhajoba teritoria nebo výskyt v hnízdním období), T období tahu nebo zimování, P létá za potravou druh česky druh latinsky Padrťské Míšov a okolí výskyt rybníky (kóta 718 m n. m.) Bažant obecný Phasianus colchicus + - Bekasina otavní Gallinago gallinago + - 2 Bramborníček Saxicola torquata + - černohlavý 3 Bramborníček Saxicola rubetra + + 3

hnědý Brhlík lesní Sitta europaea + + Brkoslav severní Bombycilla garrulus + - T 3 Břehule říční Riparia riparia + - P 3 Budníček lesní Phylloscopus sibilatrix + + Budníček menší Phylloscopus collybita + + Budníček větší Phylloscopus trochilus + + Cvrčilka zelená Locustella naevia + - Čáp černý Ciconia nigra + + P - 2 Čejka chocholatá T Vanellus vanellus + - Červenka obecná Erithacus rubecula + + Čírka obecná Anas crecca + - 3 Čížek lesní Carduelis spinus + + Datel černý Dryocopus martius - + Drozd brávník Turdus viscivorus + + Drozd cvrčala Turdus iliacus + - T 2 Drozd kvíčala Turdus pilaris + - Drozd zpěvný Turdus philomelos + + olub doupňák Columba oenas - + 2 olub hřivnáč Columba palumbus + + rdlička divoká Streptopelia turtur + - rdlička zahradní Streptopelia decaocto - + usa velká Anser anser + - T vízdák euroasijský T Anas penelope + - ýl obecný Pyrrhula pyrrhula + + ýl rudý Carpodacus erythrinus + - 3 Chřástal kropenatý Porzana porzana + - 2 Chřástal polní Crex crex + - 2 Chřástal vodní Rallus aquaticus + - 2 Jeřáb popelavý Grus grus + -? 1 Jestřáb lesní Accipiter gentilis + + 3 Jiřička obecná Delichon urbica - - P Kachna divoká Anas platyrhynchos + - Kalous ušatý Asio otus - + Káně lesní Buteo buteo + + Konipas bílý Motacilla alba + - Konipas horský Motacilla cinerea + + Konopka obecná Acanthis cannabina + - Kopřivka obecná Anas strepera + - Kormorán velký Phalacrocorax carbo + - T 3 Koroptev polní Perdix perdix + + 3 Kos černý Turdus merula + + Krahujec obecný Accipiter nisus + + 2 Králíček obecný Regulus regulus - + Králíček ohnivý Regulus ignicapillus + + Krkavec velký Corvus corax + + 3 Krutihlav obecný Jynx torquilla + - 2 Křepelka polní Coturnix coturnix + - 2 Křivka obecná Loxia curvirostra - +

Kukačka obecná Cuculus canorus + - Kulík říční Charadrius dubius + - Labuť velká Cygnus olor + - Ledňáček říční Alcedo atthis + - 2 Lejsek šedý Muscicapa striata + - 3 Linduška lesní Anthus trivialis + + Linduška luční Anthus pratensis + + Luňák hnědý Milvus migrans + - T 1 Lyska černá Fulica atra + - Mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus + + Moták pochop Circus aeruginosus + - 3 Orel mořský aliaeetus albicilla + + P - 1 Orlovec říční Pandion haliaetus + - T 1 Ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes - + 3 Pěnice černohlavá Sylvia atricapilla + + Pěnice hnědokřídlá Sylvia communis + + Pěnice pokřovní Sylvia curruca + + Pěnice slavíková Sylvia borin + - Pěnkava obecná Fringilla coelebs + + Pěvuška modrá Prunella modularis + + Pisík obecný Actitis hypoleucos + - 2 Polák chocholačka Aythya fuligula + - Polák velký Aythya ferina + - T Poštolka obecná Falco tinnunculus + + P Potápka malá Tachybaptus ruficollis + - 3 Potápka roháč Podiceps cristatus + - 3 Potáplice severní T Gavia arctica + - Puštík obecný Strix aluco + + Racek chechtavý P Larus ridibundus + + Rákosník obecný Acrocephalus scirpaceus + - Rákosník Acrocephalus schoenobaenus + - proužkovaný Rákosník velký Acrocephalus arundinaceus - - T 2 Rákosník zpěvný Acrocephalus palustris + + Rehek domácí Phoenicurus ochruros - + Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus + + Sedmihlásek ippolais icterina - + hajní Skřivan polní Alauda arvensis + + Slavík modráček Luscinia svecica cyanecula + - stř. 2 Sluka lesní Scolopax rusticola - + 3 Sojka obecná Garrulus glandarius + + Stehlík obecný Carduelis carduelis + + Straka obecná Pica pica + + Strakapoud malý Dendrocopos minor + + Strakapoud vel- Dendrocopos major + +

ký Strnad obecný Emberiza citrinella + + Strnad rákosní Emberiza schoeniclus + - Střízlík obecný Troglodytes troglodytes + + Sýc rousný Aegolius funereus - + 2 Sýkora babka Parus palustris + + Sýkora koňadra Parus major + + Sýkora lužní Parus montanus + + Sýkora modřinka Parus caeruleus + + Sýkora parukářka Parus cristatus + + Sýkora uhelníček Parus ater - + Šoupálek dlouhoprstý Certhia familiaris - + Šoupálek krátkoprstý Certhia brachydactyla + - Špaček obecný Sturnus vulgaris + + Ťuhýk obecný Lanius collurio + + 3 Včelojed lesní Pernis apivorus - + 2 Vlaštovka obecná P irundo rustica + + 3 Vodouš bahenní Tringa glareola + - T Vodouš kropenatý Tringa ochropus + - 2 Vodouš rudonohý T Tringa totanus + - 1 Vodouš šedý Tringa nebularia + - T Volavka bílá Egretta alba + - T 2 Vrabec domácí Passer domesticus - + Vrabec polní Passer montanus - + Vrána obecná Corvus corone - + Zvonek zelený Carduelis chloris + + Zvonohlík zahradní Serinus serinus - + Žluna šedá Picus canus + - Žluna zelená Picus viridis + + Žluva hajní Oriolus oriolus + + 2 Další zoologické údaje Další specializované zoologické průzkumy nebyly v zájmovém území prováděny. Při provádění ostatních terénních průzkumů byl však v lokalitě navrhované stavby pozorován výskyt dalších chráněných druhů živočichů: Veverka obecná (Sciurus vulgaris) Veverka patří rovněž mezi druhy ohrožené ( 3). Byl zjištěn ve starých bukových porostech v okolí kóty 718,8 m. Mravenec (Formica sp.) Výskyt kolonií ohroženého druhu ( 3) mravence (Formica sp.) není ve zkoumaném území příliš častý. Jedna kolonie byla nalezena na okraji Kulkovské louky na jižním okraji zóny I. (provozní).

Systém ekologické stability zájmového území Podle dokumentace Nadregionální a regionální ÚSES (Územně technický podklad) z roku 1996, kterým je na navržen koncept ÚSES na nadregionální i regionální úrovni ve VÚ Brdy jsou zájmovými lokalitami vedeny následující prvky ÚSES: prostorem kóty 718,8 vedena osa nadregionálního biokoridoru K63 Týřov Křivoklát Třemšín a ochranná zóna NRBK, typ mezofilní bučinný prostorem kóty Brdce je vedena osa nadregionálního biokoridoru K62 Třemšín K56 (Karlštejn Koda údolí Vltavy a ochranná zóna NRBK. Na lokální úrovni byly navrženy lokální biokoridory (ÁJEK ET BÍLEK 2007): po Skočickén potoce přes Okrouhlík na potok Bojovka, od Padrťských rybníků na Borovanský potok, od Padrťských rybníků do regionálního biokoridoru po Skalici, od Padrťských rybníků po Klabavě na Dobřív. Do prostoru navrhované stavby částečně zasahuje území nově navrženého regionálního biocentra a lokálního biokoridoru. Dále zde jsou části regionálního biocentra, regionálního biokoridoru, lokálního biocentra a lokálního biokoridoru. Zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, památné stromy V ploše předběžně vymezené pro stavbu i předpokládané střežené ploše se nenacházejí zvláště chráněných území ve smyslu zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani jejich ochranná pásma. V předmětném území však dochází ke střetům posuzovaného projektu se zájmy ochrany významných krajinných prvků (VKP), a to VKP ze zákona (podle 3, písm. b, zákona č. 114/1992 Sb.) les. Zájmová plocha stavby částečně zasahuje do lokality navržené k doplnění národního seznamu evropsky významných lokalit ( návrh 2. vlny ) soustavy NATURA 2000 A 055 Padrťsko. Severně od zájmového území se nachází evropsky významné lokalita CZ213052 Padrťský potok, předmětem ochrany je rak kamenáč. Předpokládá se spojení této lokality s nově navrhovanou EVL A 055 Padrťsko. V zájmovém území se nenachází žádný památný strom. Základní administrativní údaje Charakteristika zamýšleného zásahu Podle údajů zadavatele ve stavu je záměr situován do vrcholové části terénní elevace v okolí kóty 718,8 v jihozápadní části Vojenského újezdu Brdy, jihozápadně od ořejšího padrťského rybníka a severně od sídelních útvarů Míšov a Teslíny Správním orgánem n území vojenského újezdu Brdy je: - Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy

Příslušnými orgány státní správy jsou úřady podléhající Ministerstvu obrany ČR: - Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy jako správní orgán (místně příslušný stavební úřad, orgán ochrany přírody atd.), - Oddělení řízení vojenský újezdů SRDS - OS MO jako odvolací orgán ve stavebním řízení, - Vojenský lesní úřad jako úřad státní správy lesů Poznámka: Vojenské újezdy jsou částmi území České republiky zvlášť vyčleněné pro potřeby obrany státu. Ve svých stávajících hranicích byly zřízeny na základě zákona č. 169/1949 Sb. (o vojenských újezdech ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 222/1999 Sb. (o zajišťování obrany České republiky) ve své šesté části podává základní ustanovení o vojenských újezdech. ranice vojenských újezdů vymezují přílohy 2-6 zákona. V období po roce 1991 byly usnesením vlády č. 541 ze dne 12.9.1991 zrušeny vojenské újezdy Ralsko, Dobrá Voda a Mladá, čímž došlo ke snížení počtu vojenských újezdů na území České republiky z původních 8 na současných 5. V souvislosti s postupnou reorganizací ozbrojených sil ČR byly po roce 1991 výrazně omezeny počty posádkových cvičišť a střelnic. Do budoucna budou všechny střelby ostrou municí a veškerý polní výcvik Armády České republiky prováděny pouze ve vojenských újezdech. Technicko-ekonomické údaje Vlastní stavebně technické řešení radarové stanice není dosud definitivně navrženo. Podle českých pravidel je možno stav zpracování záměru americkou stranou charakterizovat jako přípravu studie proveditelnosti. Vymezení vlivů zařízení na dotčené složky přírodního prostředí je odvozeno z dostupné dokumentace o obdobných zařízeních na Marshallových ostrovech (atol Kwajalein) a ostrově Adak na Aljašce. Předpokládané přímé vlivy na rostliny a živočichy Předpokládané přímé vlivy na rostliny a živočichy lze rozdělit na následující okruhy. vlivy při stavbě zařízení, vlivy zařízení při jeho provozu, vlivy při demolici a odstranění zařízení. Vlivy při stavbě zařízení - odlesnění. Odlesnění bude provedeno v závislosti na umístění jednotlivých objektů v ploše 10 30 ha, s významný podílem starých bukovo jedlových porostů, kde byly zjištěny ohrožené a chráněné druhy živočichů (datel černý, sýc rousný, včelojed lesní), výskyt dalších ohrožených druhů je pravděpodobný (další druhy sov, ropucha obecná). V další ploše o rozloze 15-25 ha bude provedena probírka porostů, jedná se o probírku vyšších stromů v místech, kde by zasahovaly do dráhy radarového paprsku. Vlivem odlesnění dojde ke vzniku porostních stěn se sníženou stabilitou vůči bořivým větrům. Probírka vyšších stromů pravděpodobně částečně zasáhne i do plochy navrhované EVL A 055 Padrťsko. Vliv trvalý. - odstranění půdního krytu. K odstranění půdního krytu dojde hlavně v okolí kóty 718,8; k umístění radaru a jeho objektu bude nutná úprava terénu v bezpro-

středním okolí kóty. Půdní kryt bude odstraněn i v místech výstavby ostatních objektů a obslužných komunikací. V místech s trvale odstraněným lesním krytem dojde ke změnám pedogeneze. Odstranění půdního krytu v daném místě zlikviduje biotop půdních organismů edafonu. Vliv trvalý. - přerušení kontinuity skladebných prvků ÚSES. Odlesněním v prostoru kóty 718,8 a odstranění půdního krytu na části zóny bude přerušena kontinuita kostry ekologické stability krajiny. Prostorem je vedena osa nadregionálního biokoridoru (biokoridor dosud nebyl vymezen) a do prostoru zasahuje regionální biocentrum. Vliv trvalý. - hluková a emisní zátěž. V průběhu stavby dojde k nárůstu hlukového a emisního zatížení lokality vlivem provozu stavebních strojů, dále z dopravy materiálu po účelových komunikacích. Ovlivněny budou chráněné druhy živočichů, zvláště ptáci. Vliv dočasný po dobu výstavby. - rušení pohybem. Před výstavbou uzavřením prostoru oplocením bude docházet k rozptylu a pohybu osob v okolí staveniště i do míst, která jsou v současnosti v téměř úplném klidu. Zvláště citlivou je oblast v okolí orního padrťského rybníka (mimo jiné druhy ptáků) s prokázaným výskytem a hnízděním orla mořského a čápa černého, výskytem a možným hnízděním jeřába popelavého. Vliv dočasný po dobu výstavby. Vlivy při provozu zařízení - hluková zátěž prostředí. Radarové stanice bude po celou dobu svého provozu zdrojem určitého hlukového znečištění svého okolí. Zdrojem hluku bude provoz naftových generátorů elektrické energie, výměníky klimatizačního systému radaru (vlastní radar musí pracovat za stabilizovaných teplotních podmínek, které jsou uměle udržovány pod jeho krytem), pohyb motorových vozidel i hovor lidí obsluhy stanice. lukem budou ovlivňovány ohrožené druhy ptáků v okolí. Určitou výhodou je, že hlavní zdroje hluku mohou být umístěny na odvrácených svazích kóty 718,8 tak, aby ekologicky cenný prostor ořejšího padrťského rybníka a jeho okolí byl hlukově odstíněn. - kontrolní činností podél oplocení. Kontrolní činnost podél oplocení může mít rušivý vliv na výskyt ohrožených druhů ptáků (zejména orla mořského, čápa černého a jeřába popelavého) zvláště v severovýchodním okraji zóny směrem k ořejšímu padrťskému rybníku, toto území je v současné době téměř v úplném klidu. Do tohoto území ležícího ve vojenském újezdu vstupují osoby pouze na základě povolení újezdního úřadu, což zde zabezpečuje minimální pohyb osob. Vliv nahodilý po dobu provozu. - posílení přirozené obnovy lesa. Oplocení lesních porostů uvnitř zóny podpoří přirozené zmlazování jedle v porostech jedlových bučin a postupně i v porostech smrkových kultur. Okus mladých semenáčků jedle vysokou zvěří v současné době potlačuje přirozené zmlazování jedle v porostech. Vliv trvalý po dobu provozu. - vytvoření bariery pro střední a velké obratlovce. Oplocení vytvoří bariéru v potravních areálech středních a velkých obratlovců (srnec obecný, prase divoké, jelen lesní), zvláště v případě, že bude oplocena celá příjezdová komunikace až k jejímu vyústění na silnici I/19. Tak může docházet ke zvýšenému střetu zvěře s motorovými vozidly na silnici I/19 v úseku mezi Teslíny a Míšovem. Vliv trvalý po dobu provozu. - kontakt letících ptáků s vyzařovaným paprskem radaru. S ohledem na umístění radaru v blízkosti ornitologicky velmi cenného území Padrťských rybníků nelze vyloučit průlet ohrožených (i všech ostatních) druhů ptáků) vysílaným

radarovým paprskem. S ohledem na vzájemný pohyb radarového paprsku, letícího ptáka a časového omezení vysílání radarového paprsku a částečně i vzdálenosti od jádra cenného území není statisticky významné delší setrvání ptáků v dráze radarového paprsku, kdy by mohlo dojít k ovlivnění tkání ptáků elektromagnetickým vlněním. Podle literárních údajů (BRUDERER 1999) velké soubory pozorování nočních ptáků získané s použitím sledovacího radaru v pásmu X nevykazovaly žádné indikace změn letového chování mezi ptáky létajícími v různých směrech vůči radarovému paprsku. A ni podle dalších údajů poskytnutých zadavatelem nebyly vlivy radarového paprsku ptačí populace v okolí obdobných zařízení americké armády zjištěny. Vliv není prokázán. - ovlivnění vodního toku odpadními vodami. Odpadní vody budou po přečištění čistírnou odpadních vod zaústěny do Bradavy v lesním porostu na Míšovem. Do určité míry tak bude ovlivněno chemické složení a čistota vody v tomto vodním toku. Vliv trvalý po dobu provozu. Vlivy při demolici a odstranění zařízení - hluková a emisní zátěž. V odstraňování stavby dojde k nárůstu hlukového a emisního zatížení lokality vlivem provozu stavebních strojů, dále z dopravy materiálu po účelových komunikacích. Ovlivněny budou chráněné druhy živočichů, zvláště ptáci. Vliv dočasný po dobu výstavby. Předpokládané nepřímé vlivy na rostliny a živočichy - šíření nepůvodních druhů rostlin. Vzhledem k tomu, že do prostoru, kde bude narušen původní vegetační kryt, budou dovážena zařízení a materiály z různých částí světa (Severní Amerika, Tichomoří), není vyloučeno zavlečení nepůvodních a invazních druhů rostlin, které se mohou na nově narušených substrátech uchytit a prosperovat. Pokud se projeví invazní charakter takto introdukovaných rostlin, může být ohrožena přirozená flora okolí Padrťských rybníků. - rozptyl osob v širším okolí. Pravidelný rozptyl osob v okolí Padrťských rybníků ovlivní výskyt vzácných druhů ptáků a živočichů v okolí Padrťských rybníků. Výskyt těchto druhů, jak je popsán v kapitole 2.3. je významně ovlivňován specifickými podmínkami vojenských újezdů, kde jsou rozsáhlá území po dlouhá období v úplném klidu bez jakýchkoliv rušivých činností (v období střeleb do území nemohou vstupovat ani oprávněné osoby). Návrh opatření k prevenci a kompenzaci Na základě vyhodnocení vlivů záměru výstavby radarové stanice na kótě 718,8 byla navržena následující opatření k prevenci a kompenzaci rušivých vlivů záměru na jednotlivé složky přírodního prostředí a dotčené ekosystémy. - vyhlášení (navrhované) evropsky významné lokality A 055 Padrťsko. Lokalita je zařazena do seznamu pro doplnění národního seznamu lokalit soustavy NATURA 2000. Zpracování kvalitního a odborně fundovaného plánu péče, který bude posléze akceptován příslušným lesním hospodářským plánem, musí být podložen kvalitním výzkumem ekologického vývoje území. Prostor byl totiž ve středověku odlesněn a hospodářsky využíván. Přírodní stanoviště se zde vyvíjejí za různé intenzity ovlivňování člověkem. Cílovým stavem by