UHERSKÝ BROD CHPaČ ulice Vazová

UHERSKÝ BROD CHPaČ ulice Vazová Aktualizace analýzy rizik Závěrečná zpráva číslo úkolu: Z208190 Zodpovědní řešitelé: Ing. Pavel Žíla Ing. Jana Cholevová Představitel a.s.: Ing. Dan Köhler ředitel divize geologie a ŽP Ostrava prosinec 2008 Výtisk č. 1

Odběratel: Zhotovitel: Město Uherský Brod Masarykovo nám. 100 688 01 Uherský Brod IČ: 00291463 DIČ: - UNIGEO a.s. Místecká 329/258 720 00 Ostrava-Hrabová IČ: 45192260 DIČ: CZ45192260 Útvar realizace: DIVIZE GEOLOGIE A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ tel.: 596706290, fax.: 596721197, e-mail:geologie@unigeo.cz Účel: Etapa: aktualizace AR včetně doprůzkumu podrobný průzkum Okres/obec: Uherský Brod č. evidence Geofondu ČR: 2916/2008 č. úkolu : Z208190 Výstupní kontrola: Margit Stanislavová Závěrečná zpráva Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR je zpracována v šesti výtiscích, které obsahují : 59 stran textu 18 příloh Rozdělovník: 1-3 Město Uherský Brod 4 Geofond 5 archív Unigeo, a.s. 6 dokumentační fond divize geologie a ŽP Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 2

Textová část OBSAH : strana ÚVOD... 6 1. ÚDAJE O ÚZEMÍ... 6 1.1. Všeobecné údaje... 6 1.1.1. Geografické vymezení území... 6 1.1.2 Stávající a plánované využití území... 7 1.1.3 Základní charakterizace obydlenosti území... 8 1.1.4 Majetkoprávní vztahy... 8 1.2.Přírodní poměry zájmového území... 9 1.2.1. Geomorfologické a klimatické poměry... 9 1.2.2 Geologické poměry... 9 1.2.3. Hydrogeologické poměry... 9 1.2.4. Hydrologické poměry... 10 1.2.5. Geochemické a hydrochemické údaje... 11 2. PRŮZKUMNÉ PRÁCE... 11 2.1. Dosavadní prozkoumanost území... 11 2.1.1. Dosavadní průzkumné a sanační práce s výsledky... 11 2.1.2. Zdroje znečistění... 13 2.1.3 Vytypování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů... 14 2.1.4 Předběžný koncepční model znečištění... 14 2.2. Aktuální průzkumné práce... 15 2.2.1. Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací... 15 2.2.2. Výsledky průzkumných prací... 16 2.2.3. Shrnutí plošného a prostorového rozsahu znečistění... 19 2.2.4. Posouzení šíření znečistění... 20 2.2.5. Shrnutí šíření a vývoje znečistění... 29 2.2.6. Omezení a nejistoty... 31 3. HODNOCENÍ RIZIK... 32 3.1. Určení nebezpečnosti... 32 3.1.1. Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů... 32 3.1.2. Základní charakteristika příjemců rizik... 33 3.1.3. Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice... 34 3.2 Hodnocení zdravotních rizik... 38 3.2.1 Hodnocení expozice... 38 3.3 Hodnocení ekologických rizik... 47 3.4 Shrnutí celkového rizika... 48 3.5 Omezení a nejistoty... 50 4. DOPORUČENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ... 51 4.1. Doporučení cílových parametrů nápravných opatření... 51 4.2. Doporučení postupu nápravných opatření... 54 5. ZÁVĚR... 56 POUŽITÁ LITERATURA... 58 Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 3

PŘÍLOHY: 1. Celková situace M 1 : 25 000 2. Kopie katastrální mapy 3. Situace nových vrtů - rok 2008 - M 1 : 2 500 4. Situační mapy vrtů pro odběr vzorků vod a terénní měření - M 1 : 2 500 5. Geologické profily nových vrtů HN-1 a 2 6. Izolinie hladin podzemní vody 7. Mapa funkčního využití lokality 8. Mapy šíření kontaminace hlavních kontaminantů 9. Vývoj koncentrace ClU v podzemní vodě za období 2004-2008 10.1. Přehled fyz.-chem. a toxikologických charakteristik kontaminantů 10.2. Výpočty zdravotních rizik 11. Laboratorní protokoly analýz 12. Vrtně technická zpráva 13. Fotodokumentace vrtných jader nových vrtů 14. Kopie evidenčního listu geologických prací 15. Hodnocení mikrobiologických vzorků EPS s.r.o. 16. Návrh vymezení území s omezeným užíváním podzemní vody 17. Vyjádření k hodnocení zdravotních rizik - RNDr. Vítězslav Jiřík 18. Dokumentace v digitální podobě (volná příloha) Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 4

Seznam zkratek: AR analýza rizik staré ekologické zátěže AAR aktualizace analýzy rizika ClU chlorované uhlovodíky CL cílový limit sanace stanovený v Rozhodnutí ČIŽP C MP kritérium C metodického pokynu MŽP ČR, 1996 ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ELCR nadměrné celoživotní riziko rakoviny (Excess Lifetime Cancer Risk) EZ etapová zpráva FNM Fond národního majetku ČR HI index nebezpečnosti (Hazard Identification) CHKO chráněná krajinná oblast CHPaČ chemická prádelna a čistírna LBC lokální biokoridor MP 96 metodický pokyn MŽP ČR z r. 1996 MŽP Ministerstvo životního prostředí NEL nepolární extrahovatelné látky NV Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění RD rodinné domy VKP významný krajinný prvek 1,1-DCE 1,1-dichlorethylen 1,2-DCE 1,2-dichlorethylen TCE trichlorethylen PCE tetrachlorethylen VCE vinylchlorid, chlorethen Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 5

ÚVOD Na základě SOD uzavřené mezi Městem Uherský Brod a firmou UNIGEO a.s. v říjnu tohoto roku byla v areálu bývalé chemické prádelny a čistírny (CHPaČ) na ulici Vazová v Uherském Brodě provedena aktualizace AR včetně doprůzkumu. Účelem aktualizace analýzy rizik (AAR) je posouzení současných zdravotních rizik na základě nových skutečností z hlediska kontaminace podzemní vody chlorovanými uhlovodíky včetně VCE, vyhodnocení procesu přirozené atenuace a posouzení aktuálnosti sanačních limitů, které byly stanoveny dle původní AR z roku 1998. Struktura, formální členění a věcný obsah aktualizace analýzy rizik vychází z příloh č. 2 a 3 Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí České republiky pro analýzu rizik kontaminovaného území uveřejněného ve Věstníku MŽP ročník XV, částka 9 v září 2005 a ze Směrnice pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky při privatizaci z června 2003. Hodnocení zdravotních rizik bylo provedeno ve spolupráci s RNDr. Vítězslavem Jiříkem, který je držitelem osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů (číslo autorizované osoby 010/04) a Osoba odborně způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví podle vyhlášky MZ ČR č.353/2004sb. (č.j. HEM-300-5.1.05/417/05, pořadové číslo osvědčení 2/2005). Na lokalitě dle Rozhodnutí ČIŽP OI Brno, č. j. 7/OV/135/98/Bu ze dne 12.10.1998 proběhla již část sanačních prací a to ve formě pilotní zkoušky in-situ a poté vlastní aplikace chemické oxidace manganistanem draselným (KMnO 4 ), sanace byla provedená prozatím ve dvou etapách ze čtyř plánovaných. I. a II. etapa sanačních prací se realizovala v areálu bývalé CHPaČ v Uherském Brodě v období od června 2005 do prosince 2007. Mimo sanační práce byly v roce 2008 uskutečněny dvě kola plošného monitoringu včetně hydrologického měření. Areál již neslouží svému původnímu účelu, fungovala zde prostřednictvím smluvních vztahů řada menších firem, které měly pronajaty jednotlivé objekty areálu pro různé činnosti (např. jatka nebo skladovací a opravárenská činnost). Areál byl do května 2007 ve vlastnictví paní Zdeňky Frýželkové a byla v něm umístěna provozovna firmy FILEX s.r.o na zpracování masných výrobků. V současné době je areál ve vlastnictví firmy DOVA Investments, s.r.o. se sídlem v Brně. Vzhledem k charakteru původní činnosti - chemických prádelen a čistíren - byla v areálu zjištěna kontaminace chlorovanými uhlovodíky, konkrétně chlorovanými ethyleny a to zejména 1,2-cis- DCE, TCE, PCE a částečně i ropnými látkami. 1. ÚDAJE O ÚZEMÍ 1.1. Všeobecné údaje 1.1.1. Geografické vymezení území Zájmový areál bývalé Chemické prádelny a čistírny Vazová je situován v jihozápadní části města Uherský Brod ve Zlínském kraji, lokalita je znázorněna na listech map M 1: 25 000 číslo 35-112 Hluk a 25-334 Uherský Brod. (viz. příloha č. 1). Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 6

1.1.2 Stávající a plánované využití území Tato kapitola byla dostatečně zpracovaná v rámci AR, takže uvádíme pouze shrnutí nejdůležitějších faktů : Území je zatíženo průmyslovou činností cca 60 let. Z původních Technických služeb města Uherský Brod byla vyčleněna samostatná Chemická prádelna a čistírna, cca od roku 1960. Při chemickém čištění šatstva byl používán technický benzín, trichlorethylen (TCE) a od roku 1975 tetrachlorethylen (perchlor, PCE). Z podzemních nádrží docházelo k únikům tetrachlorethylenu do horninového prostředí. Na počátku 90. let byla zjištěna kontaminace podzemní vody ve studnách, které byly využívány pro zavlažování v zahradnictví, proto byla pozastavena jeho činnost. Po zpracování ekologického auditu a základní AR byl v říjnu 1996 provoz CHPaČ na ulici Vazová ukončen a od března 1999 zde probíhají sanační práce. Do května 2007 byla v areálu provozovna firmy FILEX s.r.o. (dříve Jatka U.B., s.r.o.), která zde provozovala porážku a zpracovnu masa. V současné době je vlastníkem společnost DOVA Investments, s.r.o. Tato společnost pronajímá část hlavní budovy společnosti GLS (General Logistics Systeme), která zde provozuje distribuční středisko přepravních služeb. O dalších záměrech využití zájmového areálu nebyly zjištěny žádné informace. Ostatní objekty areálu jsou opuštěné a chátrají. Funkční využití zájmové lokality je dáno územním plánem města Uherský Brod, schváleným usnesením Zastupitelstva města Uherský Brod č. 205/Z11/04 ze dne 31.3.2004, jehož závazná část byla vydána obecně závaznou vyhláškou města Uherský Brod č. 5/2004 o závazné části územního plánu města Uherský Brod a v souladu s platnými změnami. Zájmové území se nachází v jižní části města Uherský Brod, které od obytné zástavby odděluje komunikace Vlčnovská a železniční trať procházející Uherským Brodem. Území je určeno územním plánem jako průmyslová, výrobní zóna - plochy pro podnikání, výrobní služby a řemesla. Dle územního plánu nejsou předpokládány změny ve využití zájmového území. V budoucnosti lze uvažovat s dosavadním způsobem využívání území pro podnikatelské aktivity. 1.1.2.1 Ochrana přírody a krajiny v okolí V nejbližším okolí zájmové lokality se nevyskytuje žádné zvláště chráněné území přírody, které by bylo dotčeno provozem areálu bývalé prádelny. Nejbližší velkoplošně chráněné krajinné území je CHKO Bílé Karpaty, která se nachází cca 8 km jihovýchodním směrem. Z maloplošných zvláště chráněných území jsou nejblíže situovány PR Kovářův Žleb ve vzdálenosti cca 4,5 km severozápadním směrem a PR Vlčnovský háj ve vzdálenosti cca 4 km jihozápadním směrem. Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 7

V rámci programu NATURA 2000 byly navrženy 4 lokality : Mokřad u Slováckých strojíren - 2,5 km jižně od Uh. Brodu, Újezdecký les - komplex Újezdeckého lesa 2 km SV od Uherského Brodu, mezi obcemi Prakšice, Pašovice, Polichno a Újezdec, Kovářův žleb Obora - cca 4 km Z od Uherského Brodu, Údolí Bánovského potoka cca 2 km S od Bánova; 4,5 km VJV od Uherského Brodu. Lokální ÚSES vychází z nadregionálního a regionálního ÚSES, na které hierarchicky navazuje. Páteří celého řešeného území je řeka Olšava, která reprezentuje zamokřenou a mokrou hydrickou řadu. Z tohoto důvodu byla v její užší nivě vymezena trasa lokálních biokoridorů s vloženým LBC Nad stavem (772-984-08- levý břeh Olšavy), LBC Pod Katovkou (772-984-07 niva řeky Olše), Zábřehy (LBC na k.ú. Těšov 766-828 - Vlhká až podmáčená louka extenzivně udržovaná). Za Mlýnem na k.ú. Újezdce u Luh. 774081 - údolní niva Olšavy se zbytkem starého odstaveného ramena, na části ramena zbudovaný rybník). S vyjímkou funkčního LBC Za mlýnem jsou ostatní LBC převážně nebo zcela chybějící. Nejblíže zájmovému území ve vzdálenosti cca 50 m od jižní hranice areálu bývalé CHPaČ prochází z LBC Nad Stavem do LBC Pod Katovkou vodní a nivní LBK ( k.ú. Uh.Brod) 77298411). Niva řeky Olšavy s přilehlým břehovým pásem, nadm.výška cca 200 m. Trasa prochází řekou Olšavou a přilehlým volným břehovým pásmem. Břehové porosty prakticky schází, lokálně na hraně výsadba třešní, ořešáků královských, vzácně i švestek. Travní porosty na březích a bermách ruderalizované - bršlice kozí noha, mydlice lékařská, křen, topinambury atd. Jenom lokálně se udržel např. kakost luční. Niva řeky je ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny významným krajinným prvkem (VKP). 1.1.3 Základní charakterizace obydlenosti území Kapitola nebyla dále rozpracovávána. Pouze bychom upozornili na skutečnost, že areál čerpací stanicí LPG Janíček s výdejnou plynových bomb pro domácnosti, na kterou dále navazuje prodejna rostlin zahradnictví Šimoníková, je na východní straně od zájmového areálu a nikoliv na jihozápadní, což je významné zejména z hlediska šíření kontaminace podzemní vodou. 1.1.4 Majetkoprávní vztahy Pozemky, na kterých je zájmová lokalita situována, se nachází na katastrálním území 772984 Uherský Brod, ty jsou nadále majetkem obchodní společnost DOVA Investments, s.r.o. Celková rozloha pozemků průmyslového areálu činí 30 654m 2, z čehož zastavěné plochy činí pouze 18 913 m 2 a ostatní plochy 11 741 m 2. Kopie katastrální mapy se zákresem zájmového území a výpis z katastru nemovitostí vlastníka DOVA Investments, s.r.o. je zařazen jako příloha č. 2. V současné době společnost DOVA Investments, s.r.o. pronajímá část hlavní budovy společnosti GLS (General Logistics Systéme), která zde provozuje distribuční středisko přepravních služeb. Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 8

1.2.Přírodní poměry zájmového území 1.2.1. Geomorfologické a klimatické poměry Zájmové území se nachází na jihozápadním okraji města Uherský Brod, v průmyslové zóně. Geomorfologicky je toto území součástí Vnějších Západních Karpat, celku Vizovická vrchovina, podcelku Hlucká pahorkatina. Mezi Hluckou pahorkatinou a Vlčnovskou pahorkatinou je Uherskobrodská kotlina, kterou protéká i řeka Olšava. Areál CHPaČ leží právě v údolní nivě Olšavy. Klimatické poměry - tato kapitola byla dostatečně zpracovaná v rámci AR (1998). 1.2.2 Geologické poměry Geologicky je zájmové území tvořeno sedimenty kvartérního a terciérního stáří. Terciérní sedimenty, tvořící podloží kvartérním fluviálním uloženinám řeky Olšavy, představují v zájmovém území horniny magurského flyše, zastoupené vsetínskými vrstvami zlínského souvrství. Litologicky se jedná o mohutné souvrství s flyšovým střídáním jílovců, slínovců a pískovců. Kvartérní sedimenty zde zastupují fluviální uloženiny řeky Olšavy. Spodní část fluviálního souvrství, tvořená průlinově propustnými štěrkopísčitými uloženinami, dosahuje mocnosti 4,7 až 6,2 m, ve svrchní části tohoto souvrství je zastoupen středně zrnitý písek o mocnosti cca 1,4 až 2,2 m. Překrývá je poměrně mocná vrstva povodňových náplavů, skládajících se z jílovitých a písčitých hlín až jílů, případně jílovitého písku o mocnosti 3,3 až 4,5 m. V okrajových částech údolní nivy fluviální sedimenty pozvolna přecházejí do svahových sutí. Vrstevní sled ukončují antropogenní navážky. Geologické poměry údolní nivy Olšavy západně od areálu byly ověřeny situováním dvou nových vrtů HN-1 a HN-2. Štěrkopísky byly zjištěny v hloubkovém intervalu 4,5 9,2 m, hlouběji bylo zastiženo tercierní zvětralé podloží šedých jílovců zlínských vrstev. V nadloží štěrkopísků byly dále od řeky odvrtány náplavové žlutohnědé hlíny, kryté antropogenními navážkami, ve druhém vrtu HN-2 blíže řeky se vyskytovaly fluviální písky s jílovitou nebo hlinitou příměsí, kryté hlínami bez přítomnosti navážek. Deluviální sedimenty nebyly v provedených vrtech zastiženy. 1.2.3. Hydrogeologické poměry Pro oběh a akumulaci mělké podzemní vody mají v zájmovém území největší význam průlinově propustné nesoudržné sedimenty údolní nivy řeky Olšavy. Jsou to písčité a hlinitopísčité štěrky, které vytvářejí v daném území hydrogeologický kolektor. Průměrná hodnota koeficientu filtrace byla ověřena na hodnotě 1,6 x 10-4 m/s, tento údaj byl víceméně potvrzen hydrodynamickými zkouškami. Jílovité sedimenty v podloží průlinově propustných štěrkopísků mají funkci izolátoru s puklinovou propustností a nevýrazným zvodněním. Souvrství štěrků je zvodněné v celé své mocnosti, což znamená, že v období průměrných srážek je hladina podzemní vody volná až mírně napjatá, v období vyšších stavů hladiny podzemní vody se stává napjatou. Řeka Olšava ve vzdálenosti cca 50 až 100 m od areálu bývalé CHPaČ tvoří místní erozní bázi. Podzemní voda štěrkopísčitého kolektoru je v hydraulické spojitosti s povrchovým tokem. Neovlivněná hladina podzemní vody v areálu bývalé CHPaČ se v období let 2005 až 2008 Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 9

pohybovala v hloubce 2,9 až 4,9 m p.t. s výjimkou konce března 2006, kdy došlo v důsledku intenzivního tání sněhové pokrývky k vzestupu hladiny podzemní vody až na úroveň 1,2 m p.t. Směr proudění podzemní vody je v generelu k JZ. Lokálně je režim mělkého zvodnění ovlivněn odběry podzemní vody v prostoru ZZN POMORAVÍ a.s., kde je čerpáním snižována hladina podzemní vody ve studni St-ZZN z důvodu nutnosti stabilizace objektu sila. Toto odběrové místo je však poměrně vzdáleno od zájmové lokality cca 450 m severozápadním směrem a nepředpokládáme výraznější ovlivnění jejích hydrogeologických poměrů. V rámci sledování hydrogeologických poměrů bylo provedeno režimní měření hladin. Tabulka č. 1: Výsledky režimního měření hladin Objekt Z souřadnice odměrného bodu Hladina od odměrného bodu Hladina podzemní vody m.n.m. m m.n.m. HP-3 205,63 4,78 200,85 HP-4 205,75 5,05 200,7 HP-11 205,51 5,13 200,38 HP-12 204,72 4,90 199,82 HN-1 206,50 4,95 201,05 HN-2 206,50 5,25 200,75 HV-1 205,54 4,61 200,93 HP 1-1 205,61 4,85 200,76 HP 1-6 205,93 4,88 201,05 HP-21 206,09 4,87 201,22 St-1-4,35 - St-11 205,94 4,75 201,19 St-13 205,75 5,10 200,65 St-100 204,97 4,33 200,64 St-200 206,65 6,00 200,65 St-300 204,91 4,26 200,65 St-LS 204,46 4,03 200,43 St-LS2-5,02 - St-ZZN 203,96 7,98 195,98 1.2.4. Hydrologické poměry Celé území je odvodňováno do střední části toku Olšavy, největšími přítoky jsou Luhačovický potok a Nivnička. Olšava pramení jižně od Šanova ve výšce 585 m n.m., ústí zleva do Moravy u Kostelan v 178 m n.m., plocha povodí je 520 km 2, délka toku je 46 km, průměrný průtok u ústí je 2,50 m 3.s -1. Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 10

Luhačovický potok pramení severovýchodně od Slopného ve výšce 385 m n.m., ústí zprava do Olšavy u Újezdce v 216 m n.m., plocha povodí je 143 km 2, délka toku je 23,5 km, průměrný průtok u ústí je 0,80 m 3.s -1. Nivnička pramení východně od Bystřice pod Lopeníkem ve výšce 570 m n.m., ústí zleva do Olšavy v Uherském Brodě v 208 m n.m., plocha povodí je 82,3 km 2, délka toku je 20,2 km, průměrný průtok u ústí je 0,42 m 3.s -1. Číslo hydrologického pořadí je 4-13-01-124 Olšava od Nivničky po Holovňu (Pašovický potok) s plochou povodí 21,013 km 2 a délkou údolí 22,8 km. 1.2.5. Geochemické a hydrochemické údaje Geochemické poměry nebyly oproti základní AR dále rozpracovávány. 2. PRŮZKUMNÉ PRÁCE 2.1. Dosavadní prozkoumanost území 2.1.1. Dosavadní průzkumné a sanační práce s výsledky Na lokalitě byla po ukončení činnosti prádelen a čistíren ( říjen 1996 ) provedena řada průzkumů a technických prací a opatření k nápravě. Došlo i ke změně majitele z Technických služeb města Uherského Brodu na Město Uherský Brod ( březen 1998 ) a původní Rozhodnutí ČIŽP OI Brno bylo po zpracování analýzy rizika ( 1998 ) revidováno. Jelikož nebylo zjištěno akutní zdravotní riziko, byly sanační limity odlehčeny a rozděleny na centrum kontaminace a okrajové části. Vlastní sanační práce byly zahájeny v roce 1999 firmou Geosan, kdy probíhalo čerpání podzemních vod z vrtů HP-1, HP-3 a HP-4. Zároveň byly zlikvidovány nádrže I-IV a zemina byla dekontaminována na mezideponii v areálu. Jako sanační technologie byla zvolena stripovací kolona, průměrný obsah ClU dosáhl 25 000 µg/l. V zeminách nebylo zjištěno výrazné znečistění NEL, obsahy se převážně pohybovaly pod 1000 mg/kg. V roce 2000 pokračovala dekontaminace zemin, byl odvrtán nový vystrojený vrt HP-21, z kterého bylo ( kromě původních třech vrtů ) krátkodobě čerpáno poté se prudce zvýšil obsah ClU až na 264 000 µg/l. Firma Geosan v roce 2001 pokračovala v čerpání opět ze 4 vrtů, zároveň byly u úložiště III vyhloubeny nevystrojené vrty ( závrty ) Z1 a Z2, současně probíhal monitoring vrtů západním směrem HP-11, HP-12, studní St-13, St-100. St-200 a bodů na řece Olšavě, bylo konstatováno znečistění saturované zóny ClU, což původní AR neuváděla. V roce 2002 byl proveden doplňkový průzkum v okolí vrtů HP-21 a HP-1 a odvrtáno bylo 10 závrtů s označením Z51 Z60, ve vrtech HP-3 a HP-4 bylo konstatováno již snížení koncentrací a bylo navrženo překvalifikování sanačních limitů a zavedení limitu na vinylchlorid (VCE), od 1.1.2002 již není řeka Olšava vedena jako významný vodní tok. Firma Geosan v roce 2003 provedla dodatek doplňkového průzkumu, součástí prací bylo i zahradnictví na Z straně, kde se používaly pro zavlažování širokoprůměrové studny St-13, St-100 a St-200. Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 11

Za úvodní období sanace od roku 1999 do počátku roku 2002 byla průměrně odčerpávána podzemní voda vydatností 1,93 l/s (ze všech vrtů!!), odčerpáno bylo 177 500 m 3 vody a odstraněno 3 400 kg rozpuštěných ClU. V roce 2003 došlo ke změně sanační firmy na Aquatest, byly odvrtány zasakovací vrty HV-1 až 3 a HP 1-1 až 1-5 a byla navržena pilotní zkouška procesu chemické oxidace ClU manganistanem draselným. V letech 2002, 2004 a 2005 byl na lokalitě realizován monitoring šíření znečistění. Ani v roce 2004 sanace neprobíhala, pouze v listopadu proběhla pilotní zkouška zasakování 2 % roztoku manganistanu s měřením parametrů. V roce 2005 byla zpracována pouze aktualizace projektu sanace, rozdělení na etapu I-IV, byla navržena i hydraulická clona ve vrtech HP 1-3 a HP 1-4. Technické práce probíhaly pouze v omezeném rozsahu, v období červen až prosinec firma Lidařík odčerpávala volnou fázi ClU ze 7 vrtů : HV-1, HV-2, HP 1-1, HP 1-2, HP 1-5 a starších vrtů HP-1 a HP-21. Jelikož byl zastaven odběr z širokoprůměrových studní St-13, St-100 a St-200 na jižní straně školního zařízení, vybudovala v roce 2006 firma EPS náhradní jímací vrt v blízkosti hlavní budovy školy pro potřeby SOU (označen jako St-300), současně Aquatest dobudoval vrty HP 1-6 a HP 1-7. V letech 2006-2007 proběhla I. a II. etapa sanace technologií tlakového zasakování manganistanu draselného do horninového prostředí prostřednictvím 6 resp. 7 vrtů (šikmé vrty HV-6, HV-7, a dále ve vrtech HV-1, HV-2, HV-3, HP 1-3 a HP 1-5). Ve vrtu HV-6 byla zastižena volná fáze ClU na dně vrtu a navíc byla v září 2007 zjištěna volná fáze ropných látek na hladině, která spotřebu manganistanu výrazně zvýšila, zároveň probíhal sanační monitoring, který zahrnoval odběr vzorků vody v dynamickém stavu z 5 objektů (HV-1, HV-2, HP-1, HP 1-3 a HP 1-5). Po ukončení sanačních prací byly v roce 2008 uskutečněny 4 kola plošného monitoringu včetně hydrologického měření. Před III. etapou sanačních prací bylo navrženo zpracovat aktualizaci analýzy rizik, provádět plošný monitoring sanace a realizovat pilotní zkoušku ověření účinnosti rozkladu ClU aplikací nanoželeza do horninového prostředí. Na základě výsledků AAR bude zpracován dílčí projekt IV. etapy sanačních prací, která bude spočívat v dočištění lokality aplikací částic nanoželeza. Pro dočistění již není navrhována aplikace manganistanu draselného a to z důvodu funkční kanalizace a nebezpečí úniku manganistanu do povrchového toku Olšavy. Jako vhodná alternativa je navrženo právě použití nanoželeza. Po ukončení I. a II. etapy bylo konstatováno, že cíle stanovené projektem sanace byly splněny znečištění v centru kontaminace bylo odstraněno, což bylo prokázáno dosažením cílových limitů sanace pro centrum kontaminace při monitoringu v září až prosinci 2007. Aplikací roztoku manganistanu na ploše cca 1 100 m 2 bylo odstraněno cca 10,6 t chlorovaných ethylenů. Mimo centrum kontaminace lze vysledovat klesající trend v obsahu ClU v podzemní vodě především v jižním směru k řece Olšavě ve vrtu HP-3 poklesl obsah ClU z maxima 25 351 µg/l v lednu 2006 na 1 347 µg/l v dubnu 2008. Méně výrazně se projevuje odstranění kontaminace v jihozápadním směru ve vrtu HP-4, v němž poklesly obsahy ClU z cca 11 000 µg/l v říjnu 2007 na 7 400 µg/l v dubnu 2008. Relativně malý pokles obsahu chlorovaných ethylenů je způsoben rozvlečením znečištění čerpáním ze studny St-13, které bylo prováděno až do října 2005. Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 12

Došlo i k rozšíření kontaminace v západním a severozápadním směru, a to vlivem čerpání podzemní vody jak ze studny St-13, tak především ze studny St-100. Toto čerpání již v roce 2008 při AAR neprobíhalo. V objektech St-100 a St-13 je obsah ClU stále velmi vysoký a pohybuje se v nižších tisících µg/l. Ve studni St-11 na V straně zůstává obsah ClU přibližně stejný a vždy výrazně pod sanačními limity. Z hlediska plnění cílových limitů v okrajových částech areálu bývalé CHPaČ jsou obsahy sumy ClU a 1,2-DCE nadlimitní ve všech objektech plošného monitoringu s výjimkou St-11 a ojediněle HP-1 až HP-7. Ostatní ukazatele - 1,1-DCE, TCE a PCE většinou nepřekračují stanovené sanační limity s výjimkou vrtu HP 1-7. Pro hodnocenou lokalitu byly sanační limity navrženy na základě původní AR z roku 1998. Následně byla zpracována aktualizace AR v roce 2001, v níž byla rizika přehodnocena. Dále byla rizika plynoucí z kontaminace horninového prostředí hodnocena v rámci I. etapy sanačních prací v roce 2005, a to Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě. Jednalo se o autorizované hodnocení zdravotních rizik, vyplývajících jak z používání podzemní vody ze stávajících studní, pokud by nebyla provedena sanace, tak i rizik vyplývajících ze sanační technologie in-situ chemické oxidace manganistanem draselným. V rámci tohoto úkolu, v listopadu 2008, byla zpracována aktualizace AR. Byl proveden doplňkový průzkum na západní straně od areálu a provedeno celoplošné vzorkování vybraných vrtů dostupné sítě tak, aby byly obsahy parametrů aktualizovány včetně VCE a mohla být kvantifikována, případně přehodnocena, stávající ekologická a zdravotní rizika včetně vyhodnocení procesu přirozené atenuace. 2.1.2. Zdroje znečistění Jako zdroj znečistění staré zátěže byla jednoznačně určena již ukončená průmyslová výroba. Vzhledem k charakteru této průmyslové výroby chemické prádelny a čistírny - jsou dominantním polutantem chlorované uhlovodíky, které byly zpracovatelem AR specifikovány jako chlorované ethyleny tyto byly používány jako chemická rozpouštědla. Původní dominantní polutanty v centru znečistění TCE a PCE se vlivem přirozeného prostředí ve směru proudění podzemní vody (směrem do okrajových částech areálu) rozkládají na produkty přirozené řady rozkladu ClU, tzn. mimo jiné na 1,1. - DCE, trans a cis 1,2.-DCE, VCE, dále na ethen (C 2 H 4 ) a konečně na oxid uhličitý. Při chemickém čištění šatstva byl v CHPaČ používán trichlorethylen a od roku 1975 také tetrachlorethylen, při provozu čistírny docházelo k jejich únikům do horninového prostředí. 1,1- dichlorethen (DCE), 1,2-dichlorethen (DCE) byly mezi prioritní škodliviny zařazeny jako produkty probíhající dechlorace. Vinylchlorid je mikrobiologický degradační produkt trichlorethylenu, jehož přítomnost byla v podzemních vodách zájmové lokality ověřena. Vinylchlorid je dle hodnocení IARC řazen do skupiny 1 karcinogenní pro člověka, z tohoto důvodu byl zařazen mezi prioritní. Chlorované uhlovodíky se v přírodním prostředí rozkládají velmi pomalu. V ovzduší je jejich rozklad urychlen fotochemickými procesy. V podzemní vodě bez přístupu vzduchu probíhá rozklad rychleji. Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 13

2.1.3 Vytypování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů Látky potenciálního zájmů byly stanoveny na základě dosavadních údajů o zdrojích znečišťování horninového prostředí, archivních materiálů o historii a typu provozů a výsledků dosud provedených průzkumných a sanačních prací a dosud zpracovaných hodnocení zdravotních rizik pro předmětnou lokalitu. Kontaminace zájmového území je tvořená zejména chlorovanými uhlovodíky, které jsou původními zdroji znečištění: trichlorethylen (TCE) a tetrachlorethylen (PCE) a produkty probíhající dechlorace: 1,2- cis-, trans-dichlorethylen (1,2-DCE; C 2 H 2 Cl 2 ), 1,1-dichlorethylen (1,1-DCE; C 2 H 2 Cl 2 ) a chlorethylen (vinylchlorid, VCE; C 2 H 3 Cl). V menší míře bylo zaznamenáno znečištění ropnými látkami (NEL). V rámci sanačních prací bylo v letech 2006-2007 realizováno zasakování oxidačního činidla manganistanu draselného do horninového prostředí, do kterého bylo ve formě roztoku aplikováno celkem 50 000 kg KMnO 4. Možné vlivy použitého KMnO 4 a následně vznikajícího MnO 2 na zdraví lidí, ekosystémy a chemismus horninového prostředí byly předmětem Hodnocení zdravotních rizik oxidačního činidla (KMnO 4 ) na člověka a ekosystémy (Aquatest, 2004, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, 2005), kde bylo v závěru konstatováno, že nekarcinogenní a karcinogenní rizika budou pravděpodobně velmi nízká. Z tohoto důvodu nebyl mangan a jeho sloučeniny vybrán k dalšímu hodnocení v rámci AAR. 2.1.4 Předběžný koncepční model znečištění Na základě výsledků dosud provedených průzkumných prací a sanačních prací a studiem dalších podkladů byla pro hodnocení rizik jako kontaminovaná matrice pro danou lokalitu stanovena podzemní voda (kontaminované zeminy již byly odtěženy). Vzhledem k umístění zájmové lokality, využití jejího okolí a charakteru kontaminace byly brány v úvahu následující expoziční cesty a scénáře, u kterých bude v průběhu zpracování aktualizace analýzy rizik dále posuzována jejich reálnost a pravděpodobnost. Potenciální skupiny příjemců při hodnocení zdravotních rizik vyplývajících ze zjištěného znečištění byly stanoveny v souladu s AR (Geotest Brno, 1998) a hodnocením zdravotních rizik (Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, 2005 a 2008). Pro další hodnocení byly uvažovány tyto skupiny: - zaměstnanci a návštěvníci areálu bývalé CHPaČ Uherský Brod (dospělí) - dělníci při výkopových pracích - zaměstnanci, externí pracovníci v areálu CHPaČ Uherský Brod - obyvatelstvo města Uherský Brod (uživatelé zahrádek dospělí, děti, osoby spojené s rybařením) - pracovník zahradnictví - učeň a pracovník v SOU a OU zemědělském - ekosystém řeky Olšavy Pro tuto zájmovou lokalitu se uvažovalo s expozičními scénáři, které berou v úvahu dermální kontakt a náhodnou (neúmyslnou) ingesci kontaminované podzemní vody, v případě infiltrace znečištění do řeky také povrchové vody a inhalaci látek uvolňovaných z podzemní a povrchové vody. Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 14

Vzhledem k charakteru a míře kontaminace a způsobu využívání předmětného území nejsou v současné době uvedené příjmové cesty jednotlivých potenciálních příjemců všechny stejně významné, proto byly pro další hodnocení vybrány jen některé. Za velmi málo pravděpodobné scénáře považujeme zaměstnance a návštěvníky areálu, kteří se při běžném pohybu převážně po zpevněných cestách s podzemní vodou nesetkají. Podmínkou je zastavení odběru vody ze studny St-100 i v dalším období. Ohroženi nejsou ani pracovníci zahradnictví Šimoníkovi, kde sice dochází k dermálnímu styku s podzemní vodou, objekt je však umístěn proti směru proudění podzemní vody a nebyla zde zjištěna kontaminace, takže nejsou nutná další opatření. Otázkou zůstává využití studny St-11 ve stanici LPG Janíček, kde je studna údajně používána k oplachu některých zařízení a byla zde v roce 1996 zjištěna nevýrazná kontaminace. Po dobu probíhající sanace byl vydán zákaz využívání podzemní vody z této studny. V areálu SOU a OU Uherský Brod byly zastaveny odběry z kontaminovaných studní St-13 a St- 200 a byl odvrtán vrt St-300, který je využíván jen ve vegetačním období. Pokud budou splněny zásady pro odběr, ani v tomto objektu by reálně nemělo dojít k ohrožení lidí. 2.2. Aktuální průzkumné práce 2.2.1. Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací Rozsah prací byl rozdělen na jednotlivé dílčí etapy : 1) Přípravná - zhodnocení dosud provedených prací pro AR i v průběhu sanace včetně věcných připomínek od zainteresovaných subjektů. Současně byly získány údaje o inženýrských sítích a vstupy na pozemky. 2) Technická vlastní provedení technických prací (doplňkový hydrogeologický průzkum) vrtné a vzorkovací práce, měření hydrorežimu podzemních vod. V rámci průzkumných prací byly na lokalitě odvrtány 2 vystrojené vrty do hloubky 11 a 12 m za účelem odběru vzorků zemin a podzemních vod. Lokalizace vrtů byla západně od areálu, za již vybudovanými studnami St-100, St-200, St-13 a před vrtem HP-11 v ČOV. Vystrojené vrty byly provedeny tak, aby kromě aktuálního odběru mohly být využity jako monitorovací objekty. Pozice vrtů byla stanovena metodou GPS. 3) Vzorkovací a analytická - z každého vrtu byly odebrány 2 vzorky zemin na NEL a ClU. Pozornost však byla soustředěna na podzemní vodu, která je hlavním médiem pro šíření kontaminace. Odebráno bylo 8 vzorků vod na ClU a NEL a 2 vzorky na komplexní chemický rozbor. Pro posouzení intenzity procesu přirozené atenuace byly odebrány 4 vzorky vod na indikátory (O 2, NO 3, SO 4, TOC, CO 2, Mn 2+ a Fe 2+ ) a pro zjištění intenzity bakteriálních procesů 2 vzorky na autochtonní bakterie. Vzorky byly transportovány do akreditovaných laboratoří Unigeo a.s. a EPS s.r.o. a byly podrobeny analýzám. 4) Vyhodnocovací nejprve bylo provedeno vyhodnocení průzkumných prací tzn. zpracování vrtných profilů, tabulek, map, řezů a dokumentačních grafů, a celkové závěrečné vyhodnocení průzkumu v podobě závěrečné zprávy, která je podkladem a součástí aktualizace analýzy rizik. Na závěr byla zpracována aktualizace AR se zhodnocením aktuálních zdravotních a ekologických rizik komplexně popisující existující a reálná potenciální rizika plynoucí z ověřené kontaminace podzemní vody. Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 15

Posouzeny byly rovněž varianty a rozsahy dalších nápravných opatření, návrh vhodných sanačních technologií včetně návrhu sanačních limitů. Struktura, formální členění a věcný obsah aktualizace analýzy rizik budou vychází z příloh č. 2 a 3 Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí České republiky pro analýzu rizik kontaminovaného území, uveřejněného ve Věstníku MŽP ročník XV, částka 9 v září 2005 a ze Směrnice pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky při privatizaci z června 2003. 2.2.2. Výsledky průzkumných prací a) vzorky zemin z nových vrtů HN-1, HN-2 Na základě dosavadních průzkumných prací na lokalitě byly odebrány z nových vystrojených vrtů HN-1 a HN-2 v blízkosti skleníků po 2 vzorky zemin pouze na ClU a NEL, které jsou považovány za prioritní kontaminanty. Protože v daném místě nepředpokládáme znečistění z povrchu, byly vzorky odebrány až z úrovně saturované zóny. Tabulka č. 2: Výsledky laboratorních analýz zemin NEL ClU TOC HN-1 ( 5,0 5,3 m ) 16 mg/kg < 0,003 mg/kg - HN-1 ( 8,2 8,5 m ) < 10 mg/kg < 0,003 mg/kg 0,1 % HN-2 ( 5,0 5,3 m ) < 10 mg/kg < 0,003 mg/kg + - HN-2 ( 8,7 9,0 m ) < 10 mg/kg < 0,003 mg/kg ++ - + s vyjímkou cis1,2-dichloretenu = 0,0178 mg/kg ++ s vyjímkou cis1,2-dichloretenu = 0,1020 mg/kg V zeminách byly nalezeny velmi nízké hodnoty případně podlimitní hodnoty uvedených parametrů ClU, limit A MP 96 byl překročen pouze u NEL v jednom vzorku vrtu HN-1 a u cis1,2-dichloretenu u obou vzorků vrtu HN-2. Hodnoty jsou hluboko pod limitem B dle MP MŽP a nepovažujeme je za problematické. b) vzorky podzemních vod z vrtů v letech 1996-2008 Na lokalitě i v širším okolí se vyskytuje poměrně značné množství vrtů, které byly vzorkovány. Vývoj kontaminace podzemní vody ClU v období 2004 až 2008 je uveden v příloze č.9. Přehlednou situaci vrtů ukazuje příloha 4. Tabulka č. 3: Výsledky laboratorních analýz podzemní vody provedených v rámci AAR v listopadu 2008 Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 16

Ozn. Datum NEL VCE 1,1DCE cis1,2 DCE trans1,2 DCE TCE PCE suma ClU vrtu vzorkování mg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l HP 1-1 7.11.2008 <0,02-24,10 9130,00 50,90 2720 9910 21800 HP - 3 7.11.2008 <0,02 322 <0,3 165,00 1,07 0,62 2,78 491,0 HP - 11 7.11.2008 <0,02 36,3 <0,3 23,40 0,41 0,62 4,54 65,3 HP - 12 7.11.2008 0,10 - <0,3 98,00 0,96 3,63 16,30 119,0 ST - 1 7.11.2008 <0,02 - <0,3 7,85 0,35 14,90 <0,3 23,1 ST - 13 7.11.2008 <0,02-6,89 3800 16,80 <0,3 <0,3 3820,0 HN - 1 21.11.2008 <0,02 35,6 <0,3 14,50 <0,3 0,83 6,26 57,2 HN - 2 21.11.2008 <0,02 11,40 5320 22,8 1,37 7,3 5360,0 C 1 20 20 50 50 50 20 - CL - centrum 1-100 200 200 200 500 1000 CL- okraj 1-50 100 100 150 250 550 NV 61/2003 NV 61/2003 U vrtů byly zjištěny tyto výsledky : 0,1 2-10 10 1 0,5 - - 2-2 2 1 1 - HP-1 : vrt v blízkosti centra znečistění, až do roku 2005 se zde udržují vysoké hodnoty mnohonásobně převyšující cílové limity pro centrum, u TCE a PCE došlo k určitému snížení hodnot, u 1,2-cis DCE došlo ale k vzrůstu hodnot, v roce 2005 zde byl potvrzen i zvýšený VCE, poslední vzorkování v listopadu 2007 analyzovalo náhlé podlimitní hodnoty u všech parametrů (???) HP-3 : vrt na rozhranní okraje areálu a centra znečistění, vysoké hodnoty TCE, PCE a 1,2-cis DCE s kolísavým vývojem, od roku 2007 výrazný pokles, v listopadu 2008 potvrzeny snížené hodnoty, přetrvávají vyšší hodnoty u VCE a 1,2-cis DCE HP-4 : vrt na JZ okraji areálu, velmi kolísavý vývoj, prvotní kontaminanty nízké, přetrvává produkt dechlorace 1,2-cis DCE ve velmi vysokých koncentracích, současně vysoký obsah VCE HP-11 : vrt Z od okraje areálu v objektu ČOV, na začátku sledování pouze mírně zvýšené hodnoty 1,2-cis DCE, při vzorkování v rámci AAR v listopadu 2008 současnosti při našem vzorkování potvrzeny velmi nízké hodnoty, pouze u VCE zjištěna hodnota 2 x vyšší oproti limitu C dle MP ( cílový limit není stanoven ), VCE zde dosud neanalyzován HP-12 : vrt Z od okraje areálu u objektu betonárky, na začátku sledování pouze mírně zvýšené hodnoty 1,2-cis DCE, při vzorkování v rámci AAR v listopadu 2008 byla potvrzena vyšší hodnota právě 1,2-cis DCE ( vyhovuje ale cílovému limitu ), VCE nestanovován HP-21 : vrt v centru znečistění, původně, původně vysoké hodnoty TCE, PCE a 1,2-cis DCE se v roce 2007 již nepotvrdily, také obsah VCE nízký, voda z vrtu má po aplikaci manganistanu výrazně červenofialovou barvu St-100: širokoprůměrová studna na Z okraji areálu u cihlového objektu, při úvodních vzorkováních bez problémových hodnot, pak však v důsledku občasného čerpání a přirozeného směru proudění podzemní vody došlo k natažení znečistění i do tohoto prostoru, což se aktuálně projevuje vysokou hodnotou 1,2-cis DCE a také VCE, který téměř 90 x převyšuje limit C dle MP Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 17

St-200: širokoprůměrová studna na JZ okraji areálu u oplocení, nejblíže řeky Olšavy, přetrvává zde vyšší obsah meziproduktu rozpadu 1,2-cis DCE, který je však výrazně nižší oproti studni St-100 St-300: nově odvrtaný vrt v objektu SOU u skleníků ( nejedná se o studnu), náhradní objekt za studny St-13 a St-200, z tohoto objektu byl odebrán jediný vzorek vody na konci roku 2007, kdy nebyly zjištěny zvýšené hodnoty, objekt je využíván pouze k zalévání a pouze ve vegetačním období St-11 : St-13 : St-1 : studna na JV okraji areálu ve stanici LPG, pouze v roce 1996 zde byly zjištěny určité obsahy 1,2-cis DCE a PCE, nepřesahovaly však cílové limity dané ČIŽP, v dalším období zvýšené obsahy nezjištěny jedna ze starších širokoprůměrových studní v areálu SOU na JZ okraji areálu, studna má nevyhovující obsahy 1,2-cis DCE s kolísavým vývojem, v letech 2005-2007 v ní byl zjištěn i nadlimitní VCE, ten se však v roce 2008 již nepotvrdil, problematickým nadále zůstává parametr 1,2-cis DCE, který vysoko překračuje cílový limit pro okraj areálu objekt v zahradnictví V od centra znečistění, který není ve skutečnosti studnou ale vrtem, vzorkován pouze v roce 2004 a při našich odběrech v roce 2008, problémové hodnoty nezjištěny HV-1 : zasakovací vrt s vysokými obsahy 1,2-cis DCE, TCE a PCE v centru znečistění, při posledním vzorkování v roce 2007 hodnoty TCE a PCE pod cílovým limitem, VCE nad limitem C dle MP HV-2 : viz vrt HV-1, koncentrace 1,2-cis DCE, TCE a PCE cca 10 x vyšší, VCE nad limitem C dle MP HV-3 : viz vrt HV-1, koncentrace 1,2-cis DCE, TCE a PCE cca 4-5 x vyšší, VCE nad limitem C dle MP HV-6 : relativně nový šikmý vrt pod základy budovy, přetrvávají vysoké hodnoty 1,2-cis DCE, TCE a PCE, které jsou však nižší než u vrtů HV-2 a HV-3, došlo pouze ke snížení PCE pod cílový limit HP1-1: vrt v centru znečistění, v letech 2004-2005 vrt vykazoval extrémní hodnoty u 1,2-cis DCE, TCE a PCE, poté byly v roce 2007 zjištěny prakticky podlimitní hodnoty, při vzorkování v rámci AAR v listopadu 2008 byly opět zjištěny velmi vysoké hodnoty u 1,2-cis DCE, TCE a PCE!! HP1-2: vrt v centru znečistění s obdobnou chrakteristikou jako HP1-1, v roce 2007 i zde mimo PCE zjištěny podlimitní hodnoty, v roce 2008 nevzorkován HP1-3: vrt na jižním okraji centra znečistění, hodnoty 1,2-cis DCE, TCE a PCE jsou vysoké, ale ne extrémní, poslední vzorkování v roce 2007 ukazuje na 2,5 násobek celkové sumy ClU dle povoleného limitu, přitom určité překročení povoleného limitu je analyzováno pouze u PCE, ostatní parametry nestanoveny?? HP1-4: vrt na jižní straně centra znečistění, zvýšené hodnoty 1,2-cis DCE, TCE a PCE z roku 2004 opět v roce 2007 mimo PCE s podlimitními hodnotami, v roce 2008 nevzorkován HP1-5: vrt Z od centra znečistění, vrt na jižní straně centra znečistění, zvýšené hodnoty 1,2-cis DCE, TCE a PCE z roku 2004 opět v roce 2007 s podlimitními hodnotami, v roce 2008 nevzorkován Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 18

HP1-7: HN-1: vrt S od centra znečistění, hodnoty 1,2-cis DCE, TCE a PCE překračují cílový limit, ale nejsou extrémní, zvýšené hodnoty potvrzeny i vzorkování z roku 2008 nový vrt v prostoru skleníků SOU, s vyjímkou nevýrazného překročení limitu C dle MP pro VCE nezjištěny zvýšené hodnoty HN-2: nový vrt jižně od skleníků SOU, zjištěna vysoká hodnota 1,2-cis DCE jako meziproduktu dechlorace, ostatní parametry nezvýšeny, VCE neanalyzován 2.2.3. Shrnutí plošného a prostorového rozsahu znečistění Vrty v původním centru kontaminace ještě v roce 2005 vykazovaly výrazně zvýšené hodnoty oproti cílovým limitům, pak došlo k výraznému poklesu zřejmě vlivem aplikace manganistanu u vrtů : HP-1, HP-3, HP-21 a HP1-1 až HP1-7 a byly zjištěny buď minimální hodnoty nebo zbytkové hodnoty v úrovni 150 650 µg/l pro TCE, PCE a 1,2-DCE. Při našem vzorkování v listopadu 2008 jsme v centru ovzorkovali pouze jediný vrt (zřejmě vrt HP1-1, protože vrty nejsou označeny!?) a právě u tohoto vrtu byly zjištěny hodnoty přes 9000 µg/l pro PCE a 1,2 cis DCE a přes 2700 µg/l pro TCE, tzn. v centru se ještě vyskytují ve značném množství jak původní kontaminanty, tak i produkty následného štěpení z tohoto hlediska nemůžeme sanaci v centru považovat za ukončenou a vyhovující cílovým limitům. U okrajových částí areálu situace vychází z přírodních podmínek, tzn. vzdálenosti od zdroje a postupné přirozené dechlorace původních sloučenin. Ve vrtu HP-4 u zastřešené plochy se vyskytují vysoké koncentrace 1,2 cis DCE (přes 5800 µg/l ) a také VCE (přes 1500 µg/l). Přibližně poloviční, ale stále vysoké jsou hodnoty ve studni St-13 (mimo VCE), v nedaleké studni St-200 blíže řeky se hodnoty 1,2 cis DCE pohybují přes 400 µg/l u 1,2 cis DCE a přes 280 µg/l u VCE prakticky se zde již intenzívněji projevuje naředění vodním tokem. Nejproblematičtější z hlediska získaných hodnot na okraji areálu zůstává studna St-100, kde se projevovaly v minulosti problémy s odběrem, v letošním roce se zde vyskytovaly hodnoty přes 7100 µg/l pro 1,2 cis DCE a přes 1700 µg/l pro VCE. Tyto hodnoty jsou potvrzeny i v novém vrtu HN-2, VCE zde nebyl stanovován. V náhradní studni St-300 u budovy SOU se zvýšené hodnoty kontaminace neprojevily a vrt může nadále fungovat jako náhradní zdroj za velkoprůměrové studny. Ve vzdálenějších vrtech HP-11 a HP-12 se v současnosti nevyskytují hodnoty nad cílové limity, u vrtu HP-11 je dvojnásobně překročen limit C dle MP pro VCE (u HP-12 parametr nebyl sledován), což dokazuje šíření produktů štěpení původní kontaminace i na větší vzdálenosti, přestože odtokový gradient podzemní vody je v údolní nivě velmi nízký. Objekty St-11 a St-1 na východní přítokové straně neobsahují aktuálně zvýšené hodnoty. Kontaminační mrak protáhlého tvaru se šíří paralelně s tokem Olšavy v relativně úzkém pásu, jeho dosah je ověřen v současnosti do vzdálenosti cca 300 m, kde se již projevují pouze produkty štěpení původní kontaminace (PCE a TCE). Vzhledem k výrazné změně směru toku Olšavy na vzdálenosti dalších 150 m toku dochází zřejmě právě v těchto místech (v místě dokumentačního bodu Olšava pod ) k infiltraci většiny zbytkové kontaminace do říčního koryta. Mezi rizikové látky jsou na lokalitě zahrnuty také nepolárně extrahovatelné látky NEL. V letech 2004 a 2005 byly v podzemních vodách zaznamenány zvýšené hodnoty NEL ( HP1, HP1-1, HP1-2). Jednalo se pravděpodobně o zbytkové znečištění po ukončení odtěžení kontaminovaných zemin, které však bylo následnou aplikací manganistanu eliminováno. Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 19

K opětovnému výskytu ropných látek v podzemní vodě došlo až v relativně nedávné době, kdy byly odvrtány nové šikmé vrty HV-6 a HV-7 a byla provedena další část sanačních prací aplikací manganistanu draselného. Právě ve vrtu HV-6 byla zastižena volná fáze chlorovaných uhlovodíků na dně vrtu a navíc zde byla v září 2007 zjištěna volná fáze ropných látek na hladině, která spotřebu manganistanu výrazně zvýšila. Vrt HV-6 se nachází v centru původní kontaminace chlorovanými uhlovodíky. Bylo konstatováno, že do vrtu HV-6 musely být ropné látky nality, pravděpodobně starý olej nebo petrolej, vrstva volné fáze byla změřena a činila 10 cm. V areálu bývalé CHPaČ měl v objektu bývalé benzínové čistící stanice (sousední místnost vedle skladu manganistanu) neznámý subjekt pronajatu dílnu za účelem opravy a údržby automobilů, od něhož mohl zdroj kontaminace pocházet, protože areál je jinak oplocen a uzamčen. Bezprostředně poté byl do vrtu HV-6 aplikován manganistan, volná fáze se však objevila znovu a proto byly ve dnech 18.9., 10.10., 7.11. a 5.12.2007, 31.1. a 24.4.2008 odebrány vzorky podzemní vody (dne 18.9.2007 v dynamickém režimu a v pozdějších termínech ve statickém režimu). Obsah NEL v září 2007 byl 1,1 mg/l, tato nízká hodnota byla způsobena oxidací ropných látek přítomným manganistanem. V říjnu však již obsah NEL činil 750 mg/l a v listopadu 3 600 mg/l a ve vzorkovnici byla na hladině vody nesouvislá vrstva volné fáze. V roce 2008 byla při vzorkováních nadále zjišťována volná fáze NEL. Znečištění vrtu HV-6 ropnými látkami má negativní vliv na účinnost sanace - manganistan se spotřebovává na rozklad ropných uhlovodíků místo chlorovaných ethylenů. V době zjištění volné fáze NEL v září 2007 byly sledovány NEL i v některých okolních vrtech HP1, HP1-1, HP1-2, HV-4. Výsledky byly sice negativní, ale tyto vzorky byly odebrány až z báze vrtů, což považujeme vzhledem k specifické hmotnosti těchto látek za metodicky nesprávné a tudíž nevěrohodné. Bohužel v dalším období již byl vzorkován pouze vrt HV-6. Při AAR v roce 2008 nebyla naše pozornost soustředěna na centrum areálu, ale zejména na západní předpolí, součástí našich rozborů však byly z dříve uvedených důvodů i analýzy na NEL a to ze starších vrtů HP 1-1, HP-3, HP-11, HP-12, ST-1, ST-13 i nových vrtů HN-1 a HN-2. Většina rozborů vycházela svými výsledky pod mezí stanovitelnosti, pouze ve vrtu HP-12 byla měřitelná hodnota 0,1 mg/l. Nebylo tedy potvrzeno rozšíření NEL do okolního prostředí a výskyt těchto látek nadále považujeme za bodový a nevýznamný v kontrastu s chlorovanými uhlovodíky. Přesto doporučujeme NEL dále sledovat při monitorovacích pracích. 2.2.4. Posouzení šíření znečistění 2.2.4.1 Šíření znečistění v nesaturované zóně Zeminy nesaturované zóny zájmové lokality jsou na lokalitě tvořeny dvěma základními typy. Jsou to antropogenní navážky a náplavové hlíny. Mocnost celé této zóny se pohybuje v průměrné úrovni do 4 m od úrovně terénu. Při zrnitostních rozborech tohoto typu zemin odpovídá koeficient filtrace u náplavových hlín řádu 10-9 m/s, což odpovídá jen nepatrné propustnosti, výjimečně vlivem písčité příměsi může být tato hodnota snížena až na 10-6 m/s. Tyto horizonty jsou charakterizovány výraznou přítomností jílovitých částic s vysokou plasticitou, které způsobují jen velmi nízkou propustnost, disponují přirozenou schopností vázat určité množství potenciálního kontaminantu a působí jako izolátorská vrstva. Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 20

Pohyb kontaminantů v nesaturované zóně se uskutečňuje především vertikálním směrem. Obecně je migrace závislá na výskytu a četnosti pórů, puklin a jiných diskontinuit. Na šíření kontaminantů se podílí i vyluhování srážkovou nebo podpovrchovou vodou. V blízkosti hladiny podzemní vody může být pohyb kontaminantu způsoben i kolísáním hladiny. Kontaminované zeminy byly řešeny v prvotní etapě sanace, kdy proběhla demolice a vyčistění nejvíce kontaminovaných zemin kolem nádrží I IV a na zastřešené mezideponii proběhla jejich dekontaminace. Tyto práce byly dokončeny v roce 2000 firmou Geosan. Těmito sanačními pracemi, prováděnými v letech 1999 až 2002, byly limity dané Rozhodnutím ČIŽP splněny v parametru NEL jak v zemině, tak i v podzemní vodě. Sanační limity dané Rozhodnutím ČIŽP pro Cl-U v zemině byly splněny pouze částečně. Zbytková kontaminace Cl-U v zemině v místě úložiště III (prostor vrtu HP-21) a blízkém okolí byla potvrzena při doplňkovém průzkumu v roce 2002 provedeném opět firmou GEOSAN a také při průzkumech v roce 2003, 2006 a 2007, kdy byl nový cílový limit pro PCE 3 mg/kg a pro TCE 20 mg/kg mnohonásobně překročen ve vrtech HV-1, HV-3, HV-5, HP1-2, HP1-5, S-3, S-4, S-8 a S-12, kdy byly zjišťovány hodnoty v zeminách pro PCE v intervalu 17-3 500 mg/kg (!!), u TCE pak 31 21 600 mg/kg (!!). Nejvyšší koncentrace byly převážně zjišťovány již v intervalu saturované zóny. Zbytkové znečištění nesaturované zóny je v areálu vázáno na vrstvu navážek, tzn. převážně do hloubky 2-3 m a to pouze v prostoru bývalých nádrží. Po průniku kontaminace do hlín se začínají uplatňovat fyzikální a chemické vazby a postup se výrazně zpomaluje. Část kontaminace je zachycena retenční kapacitou hlín, po dosažení limitních hodnot dochází dále k dalšímu postupu fáze a následnému vyluhování do saturované zóny. V případě porušení vrstvy hlín, případně jejich redukce nebo absence, se uplatňuje výrazně nižší retenční schopnost navážek, což má za následek rychlejší přestup kontaminace do saturované zóny. Reálný je předpoklad redukce hlín zejména v místě ukládání podzemních nádrží Zjišťování množství zbytkové kontaminace v zeminách nebylo předmětem této aktualizace AR, vycházíme z dostupných materiálů, že dekontaminace zemin již z větší části byla dokončena a pozornost je nyní soustředěna na stanovení míry kontaminace v západním předpolí areálu na základě zdravotních a ekologických rizik. Koncentrace ClU u zemin však zjevně nesplňují cílové limity z aktualizovaného Rozhodnutí ČIŽP z roku 1998 a měly by být aktualizovány, případně by od nich mělo být upuštěno. Část kontaminovaných zemin byla prvotním zásahem odstraněna, vzhledem k výrazné rozpustnosti ClU však dochází k rychlému transportu zbytkových výluhů do saturované zóny. Protože většina zvýšených výsledků již byla zjištěna v saturované zóně, považujeme z tohoto hlediska výpočet toku kontaminantu nesaturovanou zónou za bezpředmětný. 2.2.4.2 Šíření znečistění v saturované zóně Saturovaná zóna je na ploše bývalé CHPaČ tvořena málo zahliněnými terasovými štěrkopísky řeky Olšavy. Mocnost kolektoru kolísá v intervalu od 5,0 do 6,0 m pod bází hlín nebo písků. Zrnitostními rozbory jsou laboratorně zjišťovány koeficienty filtrace štěrků dle zahlinění v intervalu 10 5 až 10 4 m/s, nejběžnější hodnota z laboratorních rozborů je řádu 10-5 m/s. Propustnost se snižuje se zvyšujícím se podílem zahlinění. Zjištěná propustnost je výrazně vyšší než u nesaturované zóny a projevuje se přítomností podzemní vody a jejím pohybem resp. tokem ve směru nejvyššího gradientu. Pro další výpočty byla použita reprezentativní hodnota koeficientu filtrace 1,5. 10 4 m/s, zjištěná při dosavadních průzkumech (hydrodynamické zkoušky). Mocnost štěrkového kolektoru ukazuje Uherský Brod CHPaČ Vazová - AAR 21