Fotovoltaický článek. Struktura na které se při ozáření generuje napětí. K popisu funkce se používá náhradní schéma

Podobné dokumenty
Základní typy článků:

Fotovoltaické systémy

Fotovoltaické články

Provozní podmínky fotovoltaických systémů

FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY

Otázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření

Otázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření

A VÝVOJOVÉ TRENDY. Prof. Ing. Vitězslav Benda, CSc. ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická katedra elektrotechnologie

Základní typy článků:

1/64 Fotovoltaika - základy

Fotovoltaika - základy

Fotovoltaické systémy připojené k elektrické síti

SOUČASNÉ TRENDY VE FOTOVOLTAICE

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Historie. Fotovoltaické elektrárny

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

2.3 Elektrický proud v polovodičích

ČVUT v Praze. Fakulta stavební Thákurova 7, Praha 6 kamil.stanek@fsv.cvut.cz BUDOVY PŘEHLED TECHNOLOGIE

Návrh FV systémů. Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů

U BR < 4E G /q -saturační proud ovlivňuje nárazovou ionizaci. Šířka přechodu: w Ge 0,7 w Si (pro N D,A,Ge N D,A,Si ); vliv U D.

6. STUDIUM SOLÁRNÍHO ČLÁNKU

Energetika v ČR XVIII. Solární energie

Mikrosenzory a mikroelektromechanické systémy. Odporové senzory

Energetická bilance fotovoltaických instalací pro aktuální dotační tituly

Obnovitelné zdroje elektrické energie Fotovoltaika kurz 3.

Traxle Solar sro. Vladislav Poulek. Fotovoltaické panely pro extrémní klimatické podmínky.

Fotovoltaické systémy

Fotovodivost. Destička polovodiče s E g a indexem lomu n 1. Dopadající záření o intenzitě I 0 a hν E g. Do polovodiče pronikne záření o intenzitě:

Merkur perfekt Challenge Studijní materiály

PLOCHÉ SLUNEČNÍ KOLEKTORY REGULUS

Fotovoltaické systémy připojené k elektrické síti

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

LENSUN 50 Wp - flexibilní solární panel

MĚŘENÍ PARAMETRŮ FOTOVOLTAICKÉHO ČLÁNKU PŘI ZMĚNĚ SÉRIOVÉHO A PARALELNÍHO ODPORU

POROVNÁNÍ V-A CHARAKTERISTIK RŮZNÝCH TYPŮ FOTOVOLTAICKÝCH ČLÁNKŮ

Neřízené polovodičové prvky

Ušetřete za elektřinu

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny.

ZNALECKÝ POSUDEK. Metodika testování PV modulů Zařízení SOLAR SERVICE TEST LAB. Soudní znalec Energetika -OZE

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

Provozní spolehlivost fotovoltaických systémů

Optiky do laserů CO2

Fotovoltaika. Ing. Stanislav Bock 3.května 2011

Systémy pro využití sluneční energie

Otázka č. 3 - BEST Aktivní polovodičové součástky BJT, JFET, MOSFET, MESFET struktury, vlastnosti, aplikace Vypracovala Kristýna

Budovy a energie Obnovitelné zdroje energie

EUROPEAN TRADESMAN PROJECT NOTES ON ELECTRICAL TESTS OF ELECTRICAL INSTALLATIONS. Obnovitelné zdroje energií v domácnostech

Glass temperature history

Elektřina ze slunce. Jiří TOUŠEK

Chytřejší solární systémy. Bílá kniha: SunPower panely generují nejvyšší finanční návratnost vašich solárních investic

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-20-VYROBA INTEGROVANEHO OBVODU. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

TECHNOLOGICKÉ PROCESY PŘI VÝROBĚ POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ I. APLIKACE LITOGRAFIE

SOLYNDRA. SOLYNDRA Solar Fotovoltaický systém pro ploché střechy. Nová forma fotovoltaiky.

TECHNOLOGICKÉ PROCESY PŘI VÝROBĚ POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ III.

Fotovoltaika - přehled

Plazmová depozice tenkých vrstev oxidu zinečnatého

Polovodičové senzory. Polovodičové materiály Teplotní závislost polovodiče Piezoodporový jev Fotonové jevy Radiační jevy Magnetoelektrické jevy

Základy elektrotechniky

7. Kondenzátory. dielektrikum +Q U elektroda. Obr.2-11 Princip deskového kondenzátoru

Lasery v mikroelektrotechnice. Soviš Jan Aplikovaná fyzika

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE DIPLOMOVÁ PRÁCE

Technologie solárních panelů. M. Simandl (i4wifi a.s.)

Merkur perfekt Challenge Studijní materiály

Fyzika. 8. ročník. LÁTKY A TĚLESA měřené veličiny. značky a jednotky fyzikálních veličin

ELEKTRONICKÉ PRVKY TECHNOLOGIE VÝROBY POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ

7. Elektrický proud v polovodičích

SOLYNDRA Solar Fotovoltaický systém pro ploché střechy SOLYNDRA. Nová forma fotovoltaiky.

KRYSTALY PRO VĚDU, VÝZKUM A ŠPIČKOVÉ TECHNOLOGIE

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

VY_32_INOVACE_06_III./2._Vodivost polovodičů

Tel , TEL Technické parametry solárních vakuových kolektorů dewon VACU

Projekt Pospolu. Polovodičové součástky diody. Pro obor M/01 Informační technologie

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY úvod do problematiky

1.12 Vliv zastínění fotovoltaických článků na jejich dodávaný výkon a zhodnocení vlivu fotovoltaických systémů na stabilitu sítí

Studijní opora pro předmět Technologie elektrotechnické výroby

C Z E C H R E P U B L I C. I n g. A r c h. R a d o v a n P ř i k r y l

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky

7. Elektrický proud v polovodičích

PRINCIP MĚŘENÍ TEPLOTY spočívá v porovnání teploty daného tělesa s definovanou stupnicí.

Nezkreslená věda Vodí, nevodí polovodič? Kontrolní otázky. Doplňovačka

OBSAH. 1. Energie Slunce, solární článek 2. Historie FV a trendy 3. Rozdělení FVS 4. Sluneční podmínky v ČR, PVGIS

TYRISTORY. Spínací součástky pro oblast největších napětí a nejvyšších proudů Nejčastěji triodový tyristor

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (40) Zveřejněno N

VÝKONOVÉ TRANZISTORY MOS

Porovnání solárního fototermického a fotovoltaického ohřevu vody

Zvyšování kvality výuky technických oborů

9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY

DEGRADACE SOLÁRNÍCH ČLÁNKŮ SVĚTLEM LIGHT INDUCED DEGRADATION OF SOLAR CELLS

Polovodičové diody Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Obrázek 1: Schematická značka polovodičové diody. Obrázek 2: Vlevo dioda zapojená v propustném směru, vpravo dioda zapojená v závěrném směru

PREDIKCE VÝROBY FV SYSTÉMŮ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYUŽITÍ BYPASSOVÝCH DIOD VE FOTOVOLTAICKÝCH PANELECH DIPLOMOVÁ PRÁCE

Lasery optické rezonátory

Transkript:

Fotovoltaický článek Struktura na které se při ozáření generuje napětí K popisu funkce se používá náhradní schéma

V-A charakteristika fotovoltaických článků R s I Paralelní odpor R p Sériový odpor R S I PV D R p U R L A ill ozářená plocha A - celková plocha I I PV D A AJ ill J PV PN ( j I U / R Rp j U p ) J 01 n 2 i D e L J n n PN 1 p p0 eu j J 01 exp 1 1kT D L p p 1 n n0 J 02 enid sc J 02 eu j exp 1 2kT 1 1 2 2 2 I I PV I D I Rp Napětí na článku U = U j - R s I I U R I U R I s s AillJ PV AJ e AJ e kt kt 01 exp 1 02 exp 1 1 2 U RsI R p

V-A charakteristika fotovoltaického článku a její důležité body Parametry U OC, I SC, U mp, I mp, P m = U mp I mp ( STC: 25 C, 1 kw/m 2, AM= 1,5) Činitel plnění U FF U mp OC I I mp SC Účinnost článku U mp P I in mp

V- I MP, U MP, P MAX, U OC a I SC

Vliv parazitních odporů (R s a R p ) Nárůst sériového odporu R s má za následek pokles proudu, účinnosti a FF Pokles paralelního odporu R p pokles napětí U OC, pokles FF a účinnosti R p R p 5

Vliv teploty na VA charakteristiku I 01 ~ Je proto U n OC 2 i kt e I ln PV I 01 W 3 BT exp kt U OC 0 T Pro c-si fotovoltaické články pokles U OC je okolo 0.4%/K R s roste s rostoucí teplotou R p klesá s rostoucí teplotou g I (A) V(mV) Činitel plnění FF a účinnost s rostoucí teplotou klesají FF 0 0 T T

R s ovlivňuje také závislost účinnosti na intenzitě záření FV článek (modul) s malým R s FV článek (modul) s velkým R s modul CIS krystalický Si

K dosažení maximální hodnoty J PV je třeba maximální generace G minimální ztráty ztráty optické rekombinací elektrické odrazem zastíněním neabsorbované záření oblast emitoru oblast báze povrch sériový odpor paralelní odpor

Optimalizace pozice přechodu PN hν N L n P L p d PN přechod sbírá nosiče generované jak v oblasti typu P tak v oblasti typu N. x = 0 x j x PN x j +d x = H U článků z c-si vzdálenost přechodu PN od povrchu x j by měla být menší, než 0.5 μm (0.2 m je žádoucí).

Antireflexní vrstva V případě monochromatického záření, minimální odraz R min nastává je-li optická dráha rovna čtvrtině vlnové délky. d a 4n 1 (n 1 2 + n 0 n 2 ) 2 R min = (n 1 2 n 0 n 2 ) 2 d a n 0 n 1 n 2 Je tedy třeba, aby R min = 0 n 1 n0n2 Index lomu Si Tenká vrstva s n 1 2 je potřebná pro články z c-si (Si 3 N 4 nebo TiO 2, d 75 nm).

Texturace povrchu Má-li povrch pyramidovou strukturu, je možné snížit odrazivost na zhruba jednu třetinu oproti rovinnému povrchu. Oba principy (texturaci povrchu a antireflexní vrstva) mohou být kombinovány texturised

Ztráty rekombinací Snížit koncentraci rekombinačních center čistota materiálu optimální teploty depozičních procesů Snížit rychlost mezipásové rekombinace optimalizace koncentrace příměsí v silněji dotovaných vrstvách Snížit rychlost povrchové rekombinace pasivace povrchu pasivace hranic zrn (u multikrystalických materiálů)

Elektrické ztráty Sériový odpor R s ovlivňuje silně paramety FV článku Sériový odpor R s sestává z: R 1 kontakt kov-polovodič na zadním kontaktu R 2 odpor materiálu báze R 3 laterální odpor vrstvy typu N R 4 kontakt kov-polovodič R 5 odpor prstu sběrnice R 6 odpor hlavní sběrnice R Si H / 2 R 3 ~ R Ml 5 3bh N x R 6 j d ~ A Ml hb B B

Základní typy článků: Články z krystalického Si Tenkovrstvé články

Materiály a technologie pro fotovoltaické články Nové materiály Gratzel, DSSC polymery nanotechnologie 91% 9% R&D

Technologický vývoj křemíkových FV článků

Výroba křemíku potřebné čistoty SiO 2 + C Si + CO 2 SiHCl 3 + H 2 Si + 3HCl 99% Si Si + 3HCl HSiCl 3 + H 2 rektifikace Polykrystalický Si (99,999%)

Výchozí materiál Si typu P (solar grade- 6N) -monokrystalický Si -průměr až 450 mm -hmotnost až 300 kg

Výroba multikrystalických ingotů Multi-like-mono (Quasi mono) c-si

Příprava Si destiček Rozřezání ingotu na destičky o tloušťce cca 200 m a hraně 100 až 200 mm Při řezání se ztrácí 40% (i více) materiálu (Si)

Současná technologie používaná v sériové výrobě -texturace povrchu bez fotoligrafie - leptání v KOH u monokrystalického (1,0,0) Si - kyselé leptání v případě jinak krystalograficky orientovaného Si - kontakty realizované pomocí sítotisku (bez fotolitografie a vakuových technologií)

Výroba článků z krystalického Si - odleptání zhmožděné vrstvy - texturace povrchu - difúze fosforu - Si 3 N 4 ARC - Ag/Al sítotisk - Ag sítotisk c-si destička - vyžíhání kontaktů - odstranění obvodového zkratu - měření parametrů a tříděni

PV články z krystalického Si (plocha až 400 cm 2 ) monokrystalické multikrystalické 18% 16%

Snižování ceny Snižování energetické náročnosti přípravy krystalického Si V období 1995-2005 klesla energetická náročnost přípravy monokrystalického CZ křemíku ze 100 kwh/kg na 40 kwh/kg. Snižování spotřeby křemíku snižování tloušťky Si destiček a prořezu V současnosti tloušťka desky 150-200 m Snižování materiálové náročnosti Náhrada Ag jinými materiály (Cu?) 300 m 250 m 180 m 160 m

Snižování tloušťky výchozích křemíkových destiček - trend

Zvyšování účinnosti článků monokrystalické ze současných 17% na 20 22% multikrystalické ze současných 15% na 18 20% pásky Si (ribon) ze současných 14% na 17-19% snížení optických ztrát - zkvalitnění ARC - snížení zastínění povrch snižování ztrát rekombinací (objemovou i povrchovou) snížení kontaktního odporu optimalizace konstrukce a technologie

Zvyšování účinnosti u článků z krystalického Si Selektivní emitor U výchozího materiálu typu P účinnost až 20% Výchozí materiál monokrystal typu N, optimalizovaná pasivace povrchu, kontakty ze zadní strany Účinnost až 24% Heteropřechody c-si/a:si (HIT) (monokrystalický) Účinnost až 22%

FV článek z c-si ~0.5 V, ~30 40 ma/cm 2 Pro praktické použití je třeba články spojovat do série do modulů FV moduly musí být odolné proti vlhkosti, větru, dešti, krupobití (kroupy o průměru 25 mm), teplotním změnám (od -40 do +85 C) písku a mechanickému namáhání. Odolnost vůči napětí > 600 V > 1000 V Požadovaná životnost: 20 30 let

Sériově zapojené FV články: všemi články teče stejný proud R s R s R s R s R p R p R p R p Optimální situace: Všechny články mají stejný I mp Zjednodušený model modulu (řetězce) Pokud články mají různý I mp, pracují mimo bod maximálního výkonu a účinost klesá I I PV I U R I U R I ' ' s s 01exp e 1 I02exp e 1 m 1kT m 2kT U ' RsI R sh 29

Technologie modulů z c-si pájení těsnění tvrzené sklo EVA krycí folie (tedlar) Al rám krycí folie (tedlar) FV články EVA tvrzené sklo Laminace za sníženého tlaku při 150 C

Optická účinnost PV modulů Optická účinnost PV modulů závisí na úhel dopadu záření θ s (úhel mezi Sluncem a kolmicí k rovině modulu)

Dopadající záření se z části odráží od krycí vrstvy (skla) absorbuje se v krycí vrstvě (mění se na teplo) absorbuje v PV článku Výsledná účinnost modulů závisí na odrazivosti krycí vrstvy mod opt cell Energie záření absorbovaná v PV článku se mění na energii elektrickou teplo

Provozní teplota FV článků a modulů Provozní teplota FV článků v modulu závisí na teplotě okolí, intenzitě dopadajícího záření na na konstrukci modulu NOCT (Nominal Operating Cell Temperature) je definována jako teplota článků T c při teplotě okolí T a = 20 C. intenzitě slunečního záření G = 0.8 kwm 2 a rychlosti větru 1 ms 1. R thcab d b b T c T 1 h b a R R thcaf thca G d f f ab 1 h f R thca R R thcaf thcaf R R thcab thcab Na zadní straně modulu je možno měřit teplotu modulu T mod T c T mod T G G SCT

Vliv částečného zastínění články v sérii R s R s R s R s R p R p R p R p V případě spojení článků do série se zvyšuje sériový odpor pokles výstupního proudu pokles výstupního napětí pokles výstupního výkonu I (A) 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 0 5 10 15 20 25 U (V) bez zastínění 1/2 článku zastíněná 1 článek zastíněn 2 články zastíněny

Překlenovací (bypass) diody

Vliv překlenovacích diod Bez diod S diodami