ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM KOSTEL SV. MIKULÁŠE

ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM KOSTEL SV. MIKULÁŠE IV. ETAPA, ROK 2005 S D R U Ž E N Í D Ě T Í A M L Á D E Ž E H O R N Í S L A V K O V a K R A J S K É M U Z E U M K A R L O V Y

ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM KOSTEL SV. MIKULÁŠE IV. ETAPA, ROK 2005 ZADAVATEL: Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov REALIZACE: Vladislav Podracký - Key Art, mgr. Jiří Klsák Krajské muzeum Karlovy Vary PROJEKT: Dokumentace výzkumu v období 01.2005-11.2005 ZADÁNÍ: Zpracování obrazové a textové dokumentace včetně jejího administrativního zpracování se zaměřením na postižení rozsahu prováděných prací se zvláštním zřetelem použití získaného materiálu k odbornému publikování a zajištění obrazového materiálu pro mediální prezentaci archeologického výzkumu a s ním souvisejících aktivit. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ: Dokumentace v elektronické podobě; formát RTF, PDF a JPEG; Image Size 3072x2048, 6,5 MPx; DVD Total File Size cca. 4,2 GB

Vladislav Podracký - Key Art, 2005 - pokud není v materiálu uvedeno jinak. Pro instituce a firmy podporující realizaci projektu v roce 2005 je dokumentace k dispozici v plném rozsahu v elektronické verzi zdarma, včetně možnosti bezplatného tiskového i elektronického publikování těchto materiálů při dodržení všech náležitostí vyplývajících ze zákona 121/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

HISTORIE KOSTELA SV. MIKULÁŠE A JEHO VÝZKUMU Lokalita archeologického výzkumu se nachází na pomezí katastrálních území Hrušková a Třídomí v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Rozprostírá se v horském sedle mezi vrcholy Krudum a Spálený vrch v nadmořské výšce v rozmezí od 650 do 700 metrů nad mořem. Dle některých pramenů pochází název zdejší dominanty, hory Krudum, z keltských jazyků. Přitomnost tohoto etnika v oblasti však lze doložit nejblíže v okolí Žlutic, ačkoliv existují nepřímé doklady o keltské těžbě cínu v nižších partiích oblasti Slavkovského lesa. Tyto však nelze nijak vztahovat k lokalitě v okolí kostela sv. Mikuláše ani návzu uvedeného vrcholu. Mnohem pravděpodobnější je, že s ohledem na vysokou polohu oblasti, bylo území až do doby vrcholného středověku člověkem využíváno jen velmi sporadicky, pravděpodobně za účelem lovu, později prospekce. Stabilní osídlení v této poloze pak bylo zřejmě vázáno na těžbu nerostného bohatství. Za první písemnou informaci o dobývání rud v oblasti Slavkovského lesa je považována zpráva arabského kupce Ibrahim ibn Jakoba z 10. století 1/, nicméně z té není zřetelné k jaké lokalitě se vztahuje. První skutečně věrohodnou informací, kterou lze k tomuto území vztahovat tak je až kronika Bartholomea Angelica, která roku 1241 zmiňuje rýžoviště cínu v Krásně 2/, vzdušnou čarou vzdáleném zhruba sedm kilometrů vzdušnou čarou od zkoumané oblasti. Pravděpodobně počátkem 13. století pak údajně vzniká na vrcholových partiích Slavkovského lesa také zemědělská osada Seifertsgrün, předchůdce dnešního Horního Slavkova /3. Samotný kostel sv. MIkuláše je poprvé písemně zmiňován v listině krále Václava I. z roku 1253, podle které panovník daroval zmíněnou stavbu spolu s ostatními kostely na Loketsku řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Tato listina je však známa pouze z citací ve starší literatuře 4/, v originále ani opisu se ji organizátorům výzkumu zatím nepodařilo dohledat. S ohledem na výsledky výzkumu v předchozích etapách je vysoce pravděpodobné, že i vznik kostela sv. Mikuláše je spojen s hornictvím 5/. Již před zahájením výzkumu na tuto souvislost upozorňovala regionální mytologie, na kterou se odvolávají již starší badatelé 6/. Fakticky však ke stavbě neexistují žádné písemné údaje. Dokonce není zmíněna ani v jednom ze svazků Urbáře loketského kraje z roku 1525 7/ který uvádí úroční platy k jednotlivým svatým. Mezi nimi však sv. Mikuláš není. Což by svědčilo o možném záinku kostela, nebo přinejmenším jeho odsvěcení před tímto datem. Stavba není uváděna ani na podrobných mapových podkladech vytvořených v rámci takzvaného Müllerova mapování v letech 1712-1722. O krátkou dobu později však v letech 1764-1768 a 1780 proběhlo I. vojenské mapování, takzvané Josefské. V jeho rámci je na pahorku zhruba jeden kilometr východně od obce Hrušková zahreslen soubor objektů z nespaliteného materiálu, bez bližších údajů 8/. Blíže specifikováno jako zbytky kostela sv. Mikuláše (Rudera S. Nicolai) je tak místo až v roce 1801 na hraniční mapě loketského panství 9/. Na podkladech vzniklých v rámci II. vojenského mapování, tzv. Františkovo, které proběhlo v letech 1819-1858 však jakýkoliv údaj o stavbě u vedeném místě zcela chybí. Počátkem 20. století je již kostel považován za zmizelý, pouze někteří badatelé se odvolávají ve vztahu k lokalitě pod horou Krudum na pameť starců z okolních vesnic, jejichž dědové zde údajně ještě pamatovali kostel s vysokými okny. Pahorek pokrytý lesním terén povrchově prozkoumali až v roce 1989 archeologové Jiří Klsák a Petr Hereit. Na základě poměrně nezřetelných povrchových projevů v terénu se však přiklonili spíš k variantě tvrze nebo jiné stavby světského charakteru s tím, že přesné určení nelze stanovit. Koncem 90. let došlo k oblasti k rozsáhlým polomům, které téměř odkryly dosud zalesněnou oblast. Z

iniciativy poslance parlamentu Rudolfa Tomíčka a novináře Vladislava Podrackého tak byla v roce 2001 zahájena jednání mezi Krajském muzeem Karlovy Vary a Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov o možnosti realizace záchranného archeologického výzkumu lokality, z důvodu plánovaného znovuzalesnění oblasti. Výzkum byl zahájen za pomoci českých a německých studentů v roce 2002. Projekt byl financován ze zdrojů zmíněných organizací, Česko-německého fondu budoucnosti, několika regionálních firem a správce zdejších lesních majetků. Během výzkumu došlo k poměrně překvapujícímu zjištění, že to, co se na první pohled jevilo jako obdélníková stavba s vnitřními příčkami, jsou ve skutečnosti zbytky pozdně románského kostela. Terénní pojevy příček i údajných opevňovacích prvnků totiž ve skutečnosti byly dílem neznámých hledačů pokladů, kteří lokalitu rozkopali pravděpodobně v 18. až 20. století. Výzkum odhalil půdorys budovy i fakt, že dobou vzniku koresponduje s kostelem sv. MIkuláše, byť přimý důkaz o této skutečnosti není. Mnohem větším překvapením pak byl rozměr samotného objektu. Kostel má vnější rozměry 25 x 12 metrů, což je na dobu vzniku poměrně impozantní stavba. Bohatá mytologie vážící se ke stavbě i její regionální význam byly jednou z příčin, proč byli již v průběhu výzkumu organizátoři konfrontováni se zájmem veřejnosti i představiteli měst, obcí i regionu o její odkrytí a začlenění do systému památek v Karlovarského kraje. V konečném rozhodnutí o odkrytí lokality sehrály hlavní roli tři skutečnosti. První byly objevivší se nájezdy novodobých hledačů pokladů, tzv. detektorářů, v oblasti výzkumu. Druhou pak indicie na výskyt dosud neznámých historických báňských děl v bezprostřední blízkosti kostela a komunikačního systému s poměrně nízkou mírou stability. Rozhodující roli pro pokračování výzkumu sehrál závazek vlastníka pozemků plně převzít odpovědnost i náklady za následnou údržbu lokality po dokončení průzkumu a její konzervace. Po provizorní konzervaci tak obě rganizace na jaře 2003 zahájili II. etapu výzkumu souběžně s nezbytným zajišťováním jednotlivých částí dochovaného zdiva. V průběhu II. a III. etapy výzkumu se v letech 2003-4 podařilo plně odkrýt půdorys kostela jehož zdivo se v některých částech dochovalo až do výše dvou metrů. Během prací byl získán bohatý nálezový materiál ve formě keramiky, mincí i zbytků předmětů denní potřeby, který potvrdil několik zásadních faktů. Prvním je, že stavba skutečně vznikla v polovině 13. století a zanikla nejpozději v druhé polovině 15. století a mohlo by se tedy skutečně jednat o kostel sv. MIkuláše. Výzkum dále dokázal, že objekt byl navštěvován i po tomto období, a to buď z důvodu setrvačnosti zvyků věřících, nebo z důvodu jiného využití. Zajímavostí je možnost, že kostel byl zřejmě již v době svého využíváni pro církevní účely vytápěn, což by byl ve své době skutečný unikát. Nasvědčují tomu nálezy keramický kachů z dvou různých fází, nicméně samotný pozůstatek zařízení nalezen nebyl. Důvodem je zřejmě i fakt velmi masivního narušení podlah kostela hledači pokladů. Součásti nálezů je poměrně obsáhlé množství architektonických článků, které umožňují poměrně detailní představu o stavební podobě kostela a část z nich bude v následujícćih etapách využita při konzervaci objektu. V interiéru i bezprostřední blízkosti kostela pak bylo odkryto několik pohřbů dospělých i dětí, dokládajících využivání stavby. Za velmi významné lze pak hodnotit dva objevy související přímo se stavební kostrukcí objektu, jinak běžné pozdně románské konstrukce. Prvním bylo využití páleného vřídlovce (aragonitu) v maltě jako pojiva nahrazujícího vápno. To nasvědčuje rozvinutou báňskou činnost v oblasti dnešních Karlových Varů již počátkem 13. století a tím pádem napovídái i o skutečném důvodu vzniku tamního osídlení. Druhým velmi významným objevem jsou nálezy křemenných žilníků a dalších nerostů v jinak uceleném

žulovém zdivu kostela. To může svědčit o probíhající těžební činnosti v okolí kostela již v době jeho vzniku, tedy před rokem 1253. Intenzivní hornickou činnost potvrdil i následný výzkum okolí. Během něho se podařilo objevit rozsáhlý komplex důlních děl a jejich příslušenství, pocházející nejpozději z odbobí baroka, s největší pravděpodobností však v té době již druhotně přezmáhaných. Nezodpovězena však zůstala otázka, co vedlo k zájmu středověkých obyvael regionu o osídlení této části Slavkovského lesa. Pro svou nadmořskou výšku i polohu v exponovaném horském průsmyku jde o místo poměrně nevhodné pro zemědělství, a stejně tak lze vyloučit lesnickou činnost. Dimenzování kostela však napovídá poměrně rozsáhlému osídlení, pravděpodobně v souvislosti s hornictvím. Dosud však není jasné, co bylo v okolí sv. Mikuláše těženo. Podle názoru báňských odborníků 10/ do oblasti již nedosahuje cíno-greisenové zdrudnění a tak se jako pravděpodobné jeví buď doprovodné nerosty z oblasti polodrahokamů, nebo jiných rud. Objevené pozůstatky hald a sejpů obsahují enormně vysoké množství křemenného materiálu ve formě jaspisů. Dále v menší míře sirníky železa, zkaolinizovanou žulu, oxidy manganu a ve velmi sporadické míře také sirníky mědi. Zcela zde naopak chybí ametyst, nerost velmi typický pro danou lokalitu a vyskytující se ve zdejším okolí ve vysoké kvalitě. V předchozích obdobích proto byla vyslovena myšlenka, že zdejší doly sloužily těžbě polodrahokamů. Dle názoru pracovníků turnovského muzea a NM Praha, se kterými byla tato domněnka konzultována, však je nezbytné uvedenou teorii doložit odpovídajícími podklady, neboť ve 13. století byly možnosti odbytu této suroviny poměrně omezené. Protože dosavadní práce zatím nemohly poskytnout v tomto směru uspokojivé vysvětlení, přesné určení a datace zdejších dolů bude předmětem činnosti v páté, a z hlediska plošného průzkumu poslední, etapě projektu. Velmi důležitým faktem pro další osud stavby je i to, že byla kompletně geodeticky zakreslena a celý areál kostela byl, včetně ochranného pásma v šířce ca 30 metrů administrativní cestou vyňat z lesního fondu a je nyní veden jako ostatní plochy. To umožňuje likvidaci náletové zeleně, která by mohla způsobit narušování již zrestautrovaného objektu. 1/ Jan Kořan, Přehledné dějiny československého hornictvi, díl I. Praha 1955, str. 76 2/ Eduard Reyer, Zinn, eine geologisch-montanistisch-historische Monografie, Berlin 1881, str. 236 3/ Anton Gnirs, Topographie der historischen und Kunstdenkmale der politische Bezirk Elbogen, Prag 1927, str. 239, str. 241 4/ tamtéž, str. 56 pozn. 1 5/ Jiří Klsák, Nálezové zprávy k výzkumu z let 2002-2004, Krajské muzeum Karlovy Vary 6/ Souborně tuto mytologii poublkoval Josef Brtek, Pověsti svobodného královského horního města Horního Slavkova a jeho okolí, Okresní muzeum Sokolov 1994, str. 15-22 7/ Uložení SOA Žlutice 8/ I. vojenské mapování, Čechy, mapový list č. 84, Austrian State Archiv / Military Archiv Wien 9/ Anton Gnirs, Topographie der historischen und Kunstdenkmale der politische Bezirk Elbogen, Prag 1927, str. 239 10/ Ing. Pavel Beran, Krajské muzeum Sokolov, Ing. Jaroslav Jiskra PhD, Sokolovská uhelná, a.s.

IV. ETAPA VÝZKUMU 03.-12./2005 IV. etapa archeologického výzkumu kostela sv. Mikuláše navázala na předchozí ročníky a její detailní popis bud uveden v nálezové zprávě Krajského muzea Karlovy Vary. Postup prací byl rozdělen do několika směrů, z nichž je většina obrazově popsána v následující části této přílohy. 1 - Dokončení archeologického výzkumu interiéru kostela 2 - Dokončení stavební konzervace odhaleného zdiva 3 - Archeologický výzkum bezprostředního okolí budovy 4 - Terénní průzkum širšího okolí kostela se zaměřením na sídelní stopy 5 - Geofyzikální průzkum báňských děl i okolí kostela 6 - Radarový průzkum objevených podzemních anomálií 7 - Dendrochronologický výzkum výztuží báňských děl 8 - Antropologický výzkum objevených kosterních pozůstatků 9 - Pylové rozbory 10 - Zpracování mapových podkladů oblasti 11 - Prezentace výzkumu 12 - Instalace informačního systému 13 - Přípravy prezentace výzkumu v roce 2006 a projetku Naučná stezka sv. Mikuláš Realizovány byly v průběhu roku všechny body s tím, že jejich přesné provedení určovaly jednotlivé skutečnosti odhalované během výzkumu. Vzhledem k tomu, že se oropti původním předpokladům nepodařilo objevit původní pohřebiště kostela, nebyl realizován bod č. 9 pylové analýzy, které měly přinést více informací o tom, zda byla v době existence krajina v okolí kostela zemědělsky využívána či nikoliv. Tento bod proto zůstává otevřen a bude pravděpodobně přesunut do plánů na následující období. Body týkající se přípravy dalších etap projektu jsou součásí stručného pojednání na závěr obrazové přílohy za rok 2005. Seznam firem a institucí, které v uvedeném období podpořili je v plném rozsahu uveden uveden v závěru této obrazové přílohy.

ÚVOD Prioritou IV. etapy výzkumu, která odstartovala na jaře 2005, bylo jednoznačně dokončení konzervace již odhaleného zdiva tak, aby nedošlo k jeho rozpadání a následné destrukci. Organizačně byla tato etapa, stejně jako předchozí, zajišťována Krajským muzeem Karlovy Vary zastoupeným archeologem mgr. Jiřím Klsákem a Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov, zastoupeným předsedou Vladislavem Podrackým. Z hlediska archeologie pak byly práce soustředěny na úplný průzkum interiéru stavby a její bezprostřední okolí. To obojí mělo za cíl definitivně uzavřít průzkum lokality samotné tak, aby bylo možné se v příštích letech soustředit na objasnění jejích vztahů s okolím. Jak konzervační tak výzkumné prácě procházely během roku poměrně složitým vývojem, jehož směr určovaly nově zjištěné skutečnosti i výstupy z průběžně konaných odborných komisí. 2x stav lokality v říjnu 2005

VYMEZENÍ LOKALITY Oblast výzkumu se nachází na pomezí kú Třídomí a Hrušková, okres Sokolov. Je ohraničena z jižní strany severním svahem trojvrší Krudum v místu přechodu do Chrudimského lesa a Zeleného močálu. Severně pak oblastí Spálený vrch - Na kamenném. Východně zhruba kilometr před obcí Třídomí, západně je vymezen lokalitou V bucích pod Spáleným vrchem směrm k Hruškové.

Použité mapové podklady: Český kartografický ústav, Picodas Praha, s.r.o. 2004 - Topografický mapa ČR 1:50 000 pro družicové nav. systémy Garmin Datové zpracování pro potřeby výzkumu: Geodetická kancelář Sokolov, ing. Rudolf Tyller 2005 CentraStav, s.r.o. Horní Slavkov 2005

KONZERVACE ZDIVA Základní část konzervace zdiva byla provedena již během III. etapy výzkumu v roce 2004. Ta prošla náročnou zkouškou během následujících zimních měsíců. Během nich se ukázala nutnost při finálním spárování a úpravách koruny zdiva použít přímes cementu. Klasicke vápenné zdivo bez omítky, která zřejmě pokrývala budovu, totiž nebylo schopno odolávat klimatickým podmínkám v lokalitě. Kromě této změny probíhaly práce v roce 2005 v podstatě stejným způsobem jako v předchozích obdobích. Byla provedena konzervace jádra zdiva přípravkem Verfestiger, vyspraveny jednotlivé destrukce vápennou maltou, ve finálním spárování pak s příměsí cementu. Ačkoliv bylo v maximální míře dbáno na zachování původního zdiva, v některých úsecích bylo nezbytné přistoupit k dozdění. Použit byl výhradně materiál pocházející z destrukce a nové zdivo bylo v závěrečné fázi odděleno od původního červenou linkou tak, aby nemohlo dojít k záměně původních a dostavěých částí kostela. Konzervace zdiva byla definitivně zakončena na podzim 2005 a měla by zajistit plnohodnotné zachování pozůstatků stavby na období dalších let. Rekonstrukce hlavního oltáře Konzervace omítek druhá etapa

Na cestě k památce Konzervace odhaleného zdiva a její technologie byla řešena spolu s památkáři především s odůrazem na připravované jednání o získání statutu památky pro kostel sv. Mikuláše. Se zahájením řízení se předběžně počítá na druhou polovinu roku 2006.

Lopata a krumpáč Veškeré výkopové práce jsou během archeologického výzkumu prováděny ručně. Strojní mechanizace by totiž mohla porušit jednotlivé situace a mohlo by tak dojít k nenávratné ztrátě některých informací o historii kostela.

VÝZKUM INTERIÉRU Vrstvy historické navážky Výzkum hrobu poblíž oltáře Dokumentace kamenných prvků Zatímco v předchozích etapách byl archeologický výzkum interiéru jednou ze stěžejních částí, v roce 2005 šlo spíše o okrajový směr. Důvodem byl fakt, že drtivá většina vnitřní části kostela byla prozkoumána již v předchozích letech. Činnost se tak zaměřila především na dokončení průzkumu hrobové jámy severně od otláře, která byla odhalena již koncem předchozího roku. Vedle drobných částí kosterních pozůstatků které nebyly dosud vyzvednuty zde došlo především k nálezům keramiky, mincí a dalších věcí, které budou přesněji popsány v sekci nálezy. Práce tak s velkou pravděpdoobností vyloučily možnost, že by zbytky zdiva nalezené v prostoru pod oltářní menzou mohly být pozůstatkem starší fáze kostela. Je tedy mnohem pravděpodobnější, že šlo o pozůstatek základu oltáře uprostřed zásypu tvořeného hlínou, pískem i zbytky stavebního materiálu. Ostatní drobné části výzkumu interiéru probíhaly v letošním roce už pouze v souvislosti s postupující konzervací zdiva. Zde byl sledován především výskyt jiných typů stavebního materiálu a případná přítomnost biologického materiálu tamtéž.

BEZPROSTŘEDNÍ OKOLÍ KOSTELA Vedle konzervace budovy se letos stal jedním z hlavních směrů projektu výzkum bezprostředního okolí kostela. Cílem bylo vyjasnění ne příliš zřetelné infrastruktury budovy. Šlo především o existenci hřbitova, jehož umístění vzhledem k terénu zůstávalo s otazníkem, stejně jako komunikační systém kostela a případná existence obslužných budov. Ačkoliv v roce 2004 bylo objeveno u vnější zdi presbytáře rozsáhlé dětské pohřebiště, následný průzkum přinesl poněkud překvapivá zjištění. Mimo jiné šlo o fakt, že v době mezi 13. až 15. století stál kostel na částečně holém strmém skalním ostruhu. Což zcela vyloučilo možnost pohřebiště v těsné blízkosti kostela. Současná podoba terénu je tak pouze důsledkem destrukce stavby a vlivu lesa. Zároveň byla vyloučena i možnost teras nebo komunikačního systému na svahu u jižní strany kostela. Jediným pozitivním nálezem zde byla masivní navážka, která byla poměrně bohatá na nálezy různého typu. Na druhou stranu výzkum bezprostředního okoli kostela přinesl velké množství nálezů upřesňující život stavby v průběhu staletí. Sonda v jižním svahu u kostela Vyměřování sondy u hlavního vstupu

Řada cenných nálezů Výzkum exteriéru kostela byl velmi bohatý na mincovní nálezy a keramiku. Část z nich spatří veřejnost již během výstavy která proběhne v Krajském muzeu Karlovy Vary na podzim roku 2006.

22 10 9 17 11 9 7 4 5 8 2 3 1 16 6 18 11 12 19 13 20 14 15 21 21

ZAKRESLENÉ BODY: 1 - Kostel sv. Mikuláše 2 - Kanál neznámého původu a určení 3 - Jiné utvary 4 - Sklípky 5 - Pravdědpodobné sklípy 6 - Lomové práce mladšího původu 7 - Lomové práce barokní případně starší 8 - Kruhový úvar - historický palpost? 9 - Palebná postavení novodobá 10 - Sejpy 11 - Lomové práce blíže neurčené 12 - Tzv. žentourová jáma a důlní propady 13 - Štola a odvodňovací kanál 14 - Štola a odvodňovací kanál č. 2 15 - Halda a jiné blíže neurčené tuvary 16 - Výkopové práce neznámého původu 17 - Pomník 18 - Historická úvozová cesta 19 - Geodetické značky, historické 20 - Kamenné prvky, blíže neidentifikovatelné 21 - Propady a jiné pozůstatky báňské činnosti 22 - Lomové a jiné práce mladšího původu VÝZKUM ŠIRŠÍ OBLASTI Stále nezodpovězená zůstává otázka komu vlastně kostel sloužil. Ačkoliv je vysoká pravdědpoobnost, že šlo o kostel hornický, letošní výzkum okolí přinesl nečekaně velké množství otazníků. Především proto, že pozůstatky lidské činnosti jsou v oblasti tak rozsáhlé, že takřka vylučují existenci soliterního kostela. I proto byla hlavní část prací soustředně na nalezení sídelního zázemí. Jednotlivé nálezy byly zaměřeny v systému WGS, který byly přepočtení do kartografických souřadnic JTSK a zaneseny do mapových podkladů, které budou sloužit pro další výzkumné práce. Na předložené zjednodušené mapě jsou šrafovaně vyznačeny lomové práce, rozdílné šrafování patří různým časovým fázím, kam pravděpodobně lze tyto práce zařadit.

l Vrchol hory Krudum

Mezníky a trigonometrické body V okolí kostela sv. Mikuláše lze dosud nalézt desítky mezníků a dalších číslovaných bodů, které sloužily při vyměřování krajiny během takzvaného Františkovo vojenského mapování, a během pozdějšího 3. vojenského mapování z let 1870-1883. l HISTORICKÁ MAPOVÁNÍ V oblasti kostela sv. Mikuláše probíhalo v minulosti hned několik mapování, stejně jako v dalších částech České republiky. Není známo, že by se danou oblastí nějak zabýval Pavel Aretin z Ehrenfeldu, nebo starší autoři. Obec Hrušková je prokazatelně uvedena na mapě Jana Kryštofa Müllera z roku 1723, která je také první podrobnou mapou Čech. Samotný kostel sv. Mikuláše je, avšak bez názvu i dalších údajů vyznačen na mapě z takzvaného I. vojenského mapování, které na příkaz císařovny Marie Terezie proběhlo v letech 1763-1787. Kostel je zde označen jako objekt z nespalitelného materiálu, které však mohou být stejně tak stavbou, jako její zříceninou. Mnohem pravděpodobnější je však druhá varianta. V letech 1809-1869 totiž proběhlo v oblasti takzvané Františkovo vojenské mapování, kdy bylo poprvé použito triangulační sítě. V lesích v okolí kostela se dosud zachovaly číslované mezníky pocházející z tohoto měření. Na mapách vzniklých během Františkova mapování však kostel již nikde není zakreslen. Z toho lze usuzovat, že v daném období stavba téměř, nebo již zcela zmizela v terénu.

DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ V OKOLÍ KOSTELA Jednou z priorit výzkumu bylo podrobnější zmapování dobývání nerostného bohatství v okolí kostela. Postupně se ukázalo, že tyto práce byly mnohem většího rozsahu, než se původně očekávalo. Vedle hlubinných dolů v oblasti jsou hektary ploch se zřetelnými stopami po lomovém dobývání kamene. Podle dosavadních poznatků zde tyto práce probíhaly v několika obdobích, a to zřejmě v baroku a starší době. To se týká jak důlních děl, tak kamenolomů. Zatim co hlubinnou těžbu by měly důkladněji osvětlit práce v následujícich letech, u lomového dobývání kamene je vysoce pravděpodobné, že byla určeno pro stavební výrobu a drobné kamenické práce. Tomu nasvědčuje například v minulosti objevený polotovar kamenného koryta, i nověji zaznamenané rozpracované polotovary, velmi výrazně připomínající stavební prvky. Z hlediska archeologického jsou však dosud zkoumaná lomová pracoviště nálezově sterilní. Nezpracovaný skalní blok nedaleko kostela Odlomený blok se stopami po klínech

Na ploše několika kilometrů Důlní a lomové práce v okolí kostela jsou z hlediska plochy velmi rozsáhlé a byly v provozu hned v několika různých historických obdobích. Na snímku archeologická sonda v jednom z údajných sejpů.

Tajemný kanál Jednou z věcí, na kterou se dosud nepodařilo najít uspokojivou odpověď je existence několik set metrů dlouhého kanálu vedoucího od kostela severním směrem. Dnes slouží jako hranice katastrů Hruškové a Třídomí.

MAPOVÁNÍ V RÁMCI VÝZKUMU Palebné postavení Pozůstatky sklípku Sonda v příkopu Součástí výyzkumu bylo v roce 2005 mapováni pozůstatků lidské činnosti v okolí kostela. K přesnému zaměření objevených stop byl použit družicový poziční systém GPS. Mezi nálezy byly stopy lidské činnosti z různých historických období. Zhruba lze říci: od středověku po současnost. Vedle prací souvisejících s dobýváním nerostných surovin šlo především o dosud blíže neidentifikovatelný kanál vedoucí od kostela zhruba severním směrem. Jeho účel ani dataci zatím neodhalilo ani posuzení báňskými odborníky, ani archeologický sondážní výzkum. Poměrně vekou měrou se v okolí kostela vyskytují také palebná postavení, která jsou ve většině případů zřejmě pozůstatkem vojenského újezdu, který zde existoval v 50. letech minulého století. V jednom případě by mohlo jít zřejmě i o palebné nebo strážní postavení staršího data. Množství těchto nálezů ukazuje na velký rozsah lidské činnosti na celkem malém území a zřejmě povede k výraznému přehodnocení názoru na vývoj této části regionu. Pro přesnou interpretaci objevených stop však bude ještě nutné provést jejich bližší odborné posouzení.

NEDESTRUKTIVNÍ METODY Kvůli obrovskému plošnému rozsahu i z důvodu specifičnosti některćh prací byly v roce 2005 poprvé v případě kostela sv. Mikuláše plošně nasazeny nedestruktivní metody výzkumu. V době zpracování této zprávy však byly k dispozici pouze výsledky průzkumu formou odporového měření, radarového průzkumu, dendrochronologie a chemických rozborů vody. Výsledky fosfátových analýz, které jsou důležité pro identifikaci sídelních celků budou k dispozici až počátkem roku 2006. Nejzajímavější v tomto ohledu byl především radarový, elektromagnetický a multielektrodový průzkum okolí báňských děl, který přinesl poměrně zajímavé výsledky, byť na interpretaci některých z nich jsou rozdílné názory. Jde předevšíím o to, zda naměřené anomálie pod povrchem země lze považovat za dosud neznámá hlubinná báňská díla, nebo za přírodní jevy. Za zajímavost lze považovat i fakt, že rozbor vod vyvěrajících ze Zeleného močálu a vod ze severního svahu Krudumu vyloučil, že by mohlo jít o vody důlní. Ačkoliv právě do těchto oblastí byla badateli v minulosti umísťována historická hlubinná těžba. Měření pomocí metody DEMP Odběr vzorků vody k rozboru

Jde hlavně o čas Stále chybí nezvratný důkaz o těžbě nerostných surovin pod Krudumem v době, kdy zde vznikl kostel sv. Mikuláše. Ten je v legendách regionu dáván do souvislosti právě s hornictvím. Spolehlivě je doložené pouze baroko, nicméně nepřímé důkazy svědčí i starší dataci. Na snímku odběr vzorků z výdřevy štoly pro dendrochrnologii.

NÁLEZY, OBJEVY, ODHALENÍ... Mezi nálezy archeologického výzkumu v roce 2005 patří především keramika všeho druhu a stáří. Od zlomků gotických hrnců, před goticko-renesanční kachle až k baroku. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo objevit předpokládaný hřbitov, byl v jarních měsících pouze dokončen výzkum hrobové jámy u hlavního oltáře, další kosterní nálezy jsou pak již jen zlomkové. Oproti předchozím letům byla IV.

etapa bohatá na mincovní nálezy. Převážně šlo o drobné peníze rozstroušené kolem bývalé přístupové cesty ke sv. Mikuláši. Nálezy, včetně objevených architektonických prvků, byly konzultovány v rámci archeologických komisí a budou během roku 2006 zpracovány, zakonzervovány a postupně připraveny k veřejné prezentaci.

Sledovaný všemi O výzkumu kostela sv. Mikuláše informovala v roce 2005 téměř všechna média v České republice. Je také hojně po celý rok navštěvován lidmi z regionu i zahraničními turisty.

Natáčení reportáže TV Prima Dny evropského kulturního dědictví PREZENTACE V ROCE 2005 Vedle odborných tiskovin a přednášek byl i v roce 2005 výzkum kostela sv. Mikuláše široce veřejně prezentován. Kromě regionálních stanic o něm s výjimkou TV Nova informovaly všechny celostátní televize. Dále z tištěných médií celostátní deniky MF Dnes, Lidové Noviny a Právo, ve všech případech opakovaně ve své celostátní části. Z regionálních pak Deníky Bohemia, Týdeník Sokolovska. Z rozhlasových stanic byl projekt prezentován především na ČRo a to jak Plzeň, tak celostátní Radiožurnál, nebo v rámci zahraničního vysílání ČRo. Ze zahraničních periodik se pak výzkum objevil také na stránkách saského deníku Freie Presse. Dle souhrnu získaného ze zpravodajství ČTK tak šlo i letos o jeden z mediálně nejsledovanějších projektů svého druhu v České republice. Dále byl výzkum již tradičně prezentován v rámci Dnů evropského kulturního dědictví, při přednáškách uspořádaných pro Klub českých turistů, Klub za krásné Karlovarsko a prezentaci v Krajským muzeu Sokolov. V závěru roku také při slavnostní bohoslužbě celebrované křižovnickým velmistrem Jiřím Kopejskem OCr. Slavnostní bohoslužba

VÝZKUM V ROCE 2006 V případě, že se podaří zajistit odpovídající finanční krytí projektu, počítají hlavní organizátoři vyzkumu Krajské muzeum Karlovy Vary a Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov s tím, že bude zaměřen na následující oblasti: 1 - Dokončení stavebních prací na kostele - vstupní portál 2 - Nalezení původní vesnice a pohřebiště 3 - Datace báňských děl a lomových prací 4 - Pokračování v povrchovém mapování okolí lokality 5 - Geofyzikální průzkum báňských děl i okolí kostela - pokračování 6 - Zpracování nálezů a příprava výstavy ke kostelu - podzim 2006 7 - Zahájení prací na přípravě publikace k výzkumu - realizace podzim 2007 8 - Rozšiřování informačního systému na lokalitě 13 - Přípravy prezentace výzkumu v roce 2006 a projetku Naučná stezka sv. Mikuláš Tento plán je pouze orientační. Některé body se mohou dle aktuální situace na nalezišti, nebo v závislosti na objemu finančních prostředků měnit.

HLAVNÍ PARTNEŘI PROJEKTU Sokolovská uhelná právní nástupce, a.s. Karlovarský kraj ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM KOSTELA SV. MIKULÁŠE DÁLE PODPOŘILI: Nadace Georgia Agricoly Město Sokolov Loketské městské lesy, s.r.o. Prefa-Beton-Cheb, s.r.o. KMK Granit, s.r.o. Vodohospodářská společnost Sokolov, s.r.o.