Analýza araneocenóz vybraných rašelinišť CHKO Orlické hory



Podobné dokumenty
Vlastimil Růžička S Jaromír Hajer. Pavouci (Araneae) mokřadů Lučiny u Tisé. Spiders of wetlands Lučiny near Tisá. Úvod. Materiál a metodika

Fauna pavouků (Araneae) jižního svahu Sněžky (Krkonoše)

Pavouci rašeliniště Na loučkách v Krušných horách (severozápadní Čechy)

PAVOUCI (ARANEAE) ORLICKOHORSKÝCH BUČIN SPIDER FAUNA (ARANEAE) IN BEECH FORESTS OF THE ORLICKÉ HORY MTS.

Příspěvek k fauně pavouků Frýdlantské pahorkatiny (severní Čechy)

WOLF SPIDERS (ARANEAE, LYCOSIDAE) OF EASTERN PART OF HUSTOPEČE BIOREGION

Základní charakteristika území

Antonín KŮRKA & Petr DOLEJŠ

Průzkum pavouků (Araneae) evropsky významné lokality Maňovický rybník

Pavouci (Araneae) údolí Jizery v okolí Semil. Spiders (Araneae) of the Jizera valley near Semily. Antonín KŮRKA 1) & Jan BUCHAR 2)

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

Arachnofauna přírodní rezervace Louky pod Kumstátem (Česká republika) Arachnofauna of Louky pod Kumstátem Nature Reserve (Czech Republic)

OBSAH CONTENTS. 7 / 2016 Články Articles . 7 / LIS CCID ICA RPATH Aktuality a Personálie Currents News and Personals CTA

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/37

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

Pavouci vybraných lokalit Mostecka, Chomutovska a Žatecka (severozápadní Čechy)

Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí. RNDr. Alena Vopálková

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

VÝSLEDKY PRZKUMU PAVOUK

VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2013 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková

Tlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1

Metodika monitoringu lesních ekosystémů v NP České Švýcarsko

Přírodní památka Tesařov

Pavouci přírodní rezervace Čertova skála na Křivoklátsku

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Krajní body. Česká republika

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Pavouci a sekáči pískovny Tasovice u Znojma

Pavouci Kraje Vysočina. Projekt Přírodní rozmanitost Vysočiny

Botanické zvláštnosti projektového území

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY

18. Přírodní rezervace Rybníky

Čestné prohlášení ţadatele fyzické osoby při podání Ţádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova ČR

Bakalářská práce FAUNA PAVOUKŮ (ARANEAE) PR HŮRKY

PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ ARACHNOFAUNY ÚSTECKOORLICKA

Petr Dolejš & Antonín Kůrka

Arachnologický průzkum na území PR Palkovické hůrky

Natura Údolí Oslavy a Chvojnice.

Pavouci (Araneae) vrchu Oblík v Českém středohoří (severozápadní Čechy) Antonín KŮRKA 1) & Jan BUCHAR 2)

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH

Některé výsledky průzkumu arachnofauny Státní přírodní rezervace Týřov

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

COLONIZATION OF THE LIMESTONE QUARRY SPIDERS THE INFLUENCE OF MARGINAL EFFECT

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Přírodní rezervace Černý důl

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.

Plán péče. pro: Přírodní památku Quarré na období: Mgr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy IČO

Aktuality z Šumavského výzkumu

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Bioindikační skupiny členovců. Hodnocení kvality a změn terestrického prostředí. Araneae-pavouci

Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj:

3. Přírodní památka Kamenec

Malakozoologie. Clausiliidae

Květnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

(1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště (dále jen národní přírodní rezervace ).

ARTHROPODA (ČLENOVCI) I

Vodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody.

Přírodovědecká fakulta Masarykovy university, Geografický ústav, Brno, Kotlářská 2,

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

Evropsky významná lokalita Ralsko

Detailní inventarizace populací evropsky významných druhů brouků ve vybraných EVL. Radek Hejda, AOPK ČR

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Seznam biotopů České republiky Seznam jednotek pro aktualizaci vrstvy mapování biotopů (WANAS)

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

stupeň ohrožení Silně ohrožený

4.2. Charakteristika současného stavu přírodního prostředí v rámci jednotlivých celků kraje

Management of habitats and species

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA

NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 7. listopadu 2016 č. 11/2016. o zřízení přírodní rezervace Velký Pařezitý rybník

Příloha č. 8a - Přehled lokalit - Část A Oblast č.

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA

Vegetace České republiky 6. Vegetace pramenišť a rašelinišť, verze Přednáší: Milan Chytrý, Ústav botaniky a zoologie PřF MU

Monitoring evropsky významného druhu

POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1

Cikháj 35, Žďár nad Sázavou

Transkript:

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 35 (2015): 35-51 ISSN: 0231-9616 Analýza araneocenóz vybraných rašelinišť CHKO Orlické hory Analysis of araneocenoses of peat bogs of protected landscape area Orlicke hory Martin Čapek Brocná 14, CZ 517 03, Skuhrov nad Bělou, e-mail: capek.mart@email.cz Abstract: The spider fauna of four peat bogs (NR Jelení lázeň, NM U Kunštátské kaple, NM Rašeliniště pod Pětirozcestím and NR Kačerov) was investigated in the Orlické hory during 2009 2012. New data have completed existing knowledge about other sites spider communities of Orlické hory. Basic ecologically faunistic characteristic studied araneocenoses and structure araneocenoses of all still charted peat biotepes in the Orlické hory was effected. Key words: Orlické hory, protected area, peat bogs, spiders, pitfall traps Úv o d CHKO Orlické hory byly ještě v nedávné době z araneologického hlediska dosti opomíjeným regionem v rámci českých pohraničních hor. V roce 1973 se zde uskutečnila sběrná exkurze katedry systematické zoologie PřF UK pod odborným vedením prof. RNDr. Jana Buchara, DrSc. konaná pod záštitou Muzea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. Výsledkem této exkurze byl odchyt 168 druhů pavouků z 19 čeledí. Zvlášť významná byla dokumentace druhů Pardosa sphagnicola (Dahl, 1908) a Pirata uliginosus (Thorell, 1856) (BUCHAR, 1977). Ve dnech 17. 18. 6. 1996 (tedy téměř po dvaceti letech) provedl KŮRKA (1996) jednorázové sběry na 12 lokalitách Orlických hor. Jedním z hlavních cílů tohoto průzkumu bylo ověření výskytu vzácného tyrfobiontního druhu slíďáka Pardosa sphagnicola na rašeliništích, prameništích a rašelinných loukách v této oblasti. Během tohoto orientačního monitoringu byl potvrzen výskyt výše zmíněného druhu na lokalitách PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské kaple. Výskyt na těchto dvou lokalitách svědčí o pravděpodobném plošném rozšíření tohoto druhu na vrchovištích Orlických hor v minulosti (HÁJEK, 1998). Z dalších bioindikačně významných druhů sesbíraných KŮRKOU (1996) lze zmínit např. vzácnou rašeliništní skákavku horských poloh Heliophanus dampfi Schenkel, 1923 (PR Jelení lázeň, PR Kačerov a PP Velká louka), tyrfobiontního slíďáka Pirata uliginosus (PP U Kunštátské kaple) a dokonce i velmi vzácného slíďáka preferujícího klimaxové biotopy Alopecosa pinetorum (Thorell, 1856) (PR Hraniční louka). Výskyt tohoto druhu v Orlických horách doplňuje řetězec výskytu uvedeného druhu v našich severních pohraničních horách. Další orientační průzkum byl realizován 15. 6. 2000 na 9 lokalitách v CHKO Orlické hory (DOLANSKÝ & KUBCOVÁ, 2000). Mezi nejvýznamnější nálezy patřily: vzácný druh slíďáka horských suťových polí Acantholycosa norvegica (Thorell, 1872) (Koruna), glaciální relikt Semljicola faustus (O. P.-Cambridge, 1900) (NPR Trčkov) a Pardosa sphagnicola (PR Jelení lázeň). Z dalších ulovených významných druhů lze jmenovat např. vzácný reliktní druh plachetnatky Oedothorax gibbifer (Kulczynski, 1882) (PP Velká louka), vzácný relikt Robertus scoticus Jackson, 1914 (NPR Trčkov), Araniella alpica (L. Koch, 1869) (NPR Trčkov), Centromerus pabulator (O. P.-Cambridge, 1875) (NPR Bukačka, NPR Trčkov), vzácný horský relikt Coelotes atropos (Walckenaer, 1830) (NPR Bukačka), Hilaira excisa (O. P.-Cambridge, 1871) (NPR Trčkov) a Obscuriphantes obscurus (Blackwall, 1841) (NPR Trčkov). V roce 2010 byl v CHKO Orlické hory uskutečněn celosezónní monitoring koleopterologický, lepidopterologický a araneologický průzkum lokalit PR Hraniční louka, PR Trčkovská louka a PP Velká louka pro účely návrhu vhodných managementových opatření (JELÍNEK & KŘIVAN, 2010a, 2010b, 2010c). Na lokalitě PR Hraničí louka se podařilo potvrdit výskyt vzácného a chráněného druhu Alopecosa pinetorum (VU) a sesbírat další bioindikačně významné druhy jako např. Agyneta ramosa Jackson, 1912 (NT) nebo Nusoncus nasutus Schenkel, 1925 (VU) (JELÍNEK & KŘIVAN, 2010a). Z PR Trčkovská louka uvádějí JELÍNEK & KŘIVAN (2010b) např. druhy preferující klimaxové biotopy Agyneta cauta (O. P.-Cambridge, 1902) a Ceratinella brevipes (Westring, 1851). Na lokalitě PP Velká louka JELÍNEK & KŘIVAN (2010c) zaevidovali např. významný druh Erigonella ignobilis (O. P.-Cambridge, 1871) nebo vzácný reliktní druh Porrhomma campbelli Cambridge, 1871 (NT). Koleopterologický, lepidopterologický a araneologický průzkum pro účely návrhu vhodných managementových opatření v CHKO Orlické hory pokračoval i v roce 2011 na lokalitách PR Pod Zakletým, PR Neratovské louky, PP Rašeliniště pod Pětirozcestím a na PP Rašeliniště pod Předním vrchem (JELÍNEK & KŘIVAN, 2011a, 2011b, 2011c, 2011d). K nejvýznamnějším nálezům JELÍNKA & KŘIVANA (2011a) na PR Pod Zakletým patří zejména lokální druh preferující klimaxové biotopy Drepanotylus uncatus (O. P.-Cambridge, 1873) a vzácný křižák Gibbaranea omoeda (Thorell, 1870) (NT). Na lokalitě PR Neratovské louky JELÍNEK & 35

Obr. 1. PR Jelení lázeň, otevřená část vrchoviště s vrchovištním šlenkem Fig. 1. NR Jelení lázeň, open part of the raised bog with bog hollow (Foto/Photo M. Čapek, 31. 8. 2010) zpracovanou JELÍNKEM & KŘIVANEM (2011d) je PP Rašeliniště pod Předním vrchem, kde byl např. zjištěn výskyt klimaxových druhů Sintula corniger (Blackwall, 1856) a Walckenaeria alticeps (Denis, 1952) a velmi vzácné skálovky rašelinných luk Gnaphosa nigerrima L. Koch, 1877 (NT). Na výsledky uvedených průzkumů navazuje výzkum realizovaný v letech 2009 až 2010 a 2012, jehož cílem bylo doplnit poznatky o araneofauně orlickohorských rašelinných biotopů údaji o pavoučích společenstvech dalších rašelinišť jako jsou vrchoviště PR Jelení lázeň, PP U Kunštátské kaple a komplex rašelinných biotopů na lokalitě PR Kačerov či přechodové rašeliniště PP Rašeliniště pod Pětirozcestím. Výsledkem shrnutí všech nálezových dat je druhový seznam pavouků CHKO Orlické hory (tabulka č. 1, aktuální k 31. 12. 2012). Druhový seznam z monitoringu araneocenóz (2009 až 2010 a 2012) viz. tabulka č. 2. Obr. 2. PR Jelení lázeň, přechod do rašelinných smrčin Fig. 2. NR Jelení lázeň, transition to bog spruce forest (Foto/Photo M. Čapek, 31. 8. 2010) KŘIVAN (2011b) sesbírali např. nehojný druh preferující klimaxové biotopy Silometopus elegans (O.P.-Cambridge, 1872), křižáka Gibbaranea gibbosa (Walckenaer, 1802) nebo vzácného slíďáka lesostepních biotopů Arctosa lutetiana (Simon, 1876). Z lokality PP Rašeliniště pod Pětirozcestím uvádí JELÍNEK & KŘIVAN (2011c) např. druhy Agyneta cauta, Gonatium rubellum (Blackwall, 1841) a Gnaphosa montana (L. Koch, 1866). Poslední lokalitou araneologicky 36 Charakteristika studovaných lokalit PR Jelení lázeň (5664) leží na planině v horském sedle mezi vrcholy Velká a Malá Deštná v nadmořské výšce 1063 1075 m.n.m., s rozlohou 8,24 ha. Předmětem ochrany je hřebenové rašeliniště typu vrchoviště s charakteristickou ohroženou florou, faunou a typickými rašelinnými jevy. Vlastní vrchoviště zaujímá plochu 0,2 ha, která je bezlesá a přechází do okolních vrchovištních, podmáčených a zakrslých smrčin (ZÁLIŠ, 2008). Převážnou část bezlesého

Obr. 3. PP U Kunštátské kaple, JZ část vrchoviště s vrchovištním šlenkem Fig. 3. NM U Kunštátské kaple, SW part of the raised bog with bog hollow (Foto/Photo M. Čapek, 28. 8. 2010) Obr. 4. PP U Kunštátské kaple, stojící a na zem spadlá torza stromů, které z velké části uhynuly při imisní kalamitě v 80. letech 20. století Fig. 4. NM U Kunštátské kaple, standing and fallen to the ground torsos of trees, which largely died when air pollution calamity in the 80s of the 20th century (Foto/Photo M. Čapek, 28. 8. 2010) vrchoviště a úzkého okraje rašelinných šlenků tvoří asociace Eriophoro vaginati Sphagnetum recurvi a Andromedo polifoliae Sphagnetum magellanici (HADAČ & KUČERA, 2001). Polokulturní smrkové porosty s běžnými druhy smrčin v podrostu značně poškozené imisemi a přechodové rašelinné smrčiny jsou reprezentovány asociacemi Calamagrostio villosae Piceetum a Sphagno Piceetum. Při okrajích otevřeného vrchoviště lze nalézt zástupce rostlin z asociace Sphagno recurvi Vaccinietum uliginosae. Mikroplošky šlenků a jejich tenké okraje kromě výše zmíněných asociací osídlují ještě rostliny z asociací Drepanoclado fluitantis Caricetum limosae a Drepanoclado fluitantis Vigneetum cinereae (ZÁLIŠ, 2008). Vrchoviště PP U Kunštátské kaple (5764), na dohled od vrcholu Tetřevec, má podle zřizovacího výnosu rozlohu 2,86 ha. Otevřená část vrchoviště se nachází jen na malé ploše v nadmořské výšce 1035 m.n.m. Smrkové porosty podmáčených a horských klimaxových smrčin rozkládající se okolo otevřené části vrchoviště odumřely v 80. letech 20. století při imisní kalamitě. Nejzajímavější a nejhodnotnější je flóra a vegetace v jihozápadní části Přírodní památky s výskytem otevřeného vrchoviště. Vegetace odpovídá asociacím Eriophoro vaginati Sphagnetum recurvi a Andromedo polifoliae Sphagnetum magellanici. Vegetace šlenků odpovídá asociaci Drepanoclado fluitantis Caricetum limosae (GERŽA, 2010a). PP Rašeliniště pod Pětirozcestím (5764) je svahové rašeliniště s pramennými vývěry, s vegetací charakteristickou především pro přechodová rašeliniště, nachází se v lesním komplexu na svazích hlavního hřebene Orlických hor v pramenné oblasti toku Říčky. Přírodní památka má plochu 0,54 ha a leží v nadmořské výšce 895 907 m.n.m. (GERŽA, 2010b). Převažujícím typem vegetace na lokalitě je vegetace přechodových rašelinišť s nízkými ostřicemi asociace 37

Carici Echinatae Sphagnetum. Mechové patro je na ploše rašeliniště zpravidla silně vyvinuto s pokryvností blížící se až 100 %. Na menší ploše má vegetace charakter mezotrofní rašelinné louky s ostřicí obecnou, asociace Caricetum nigrae neboli nevápnité mechové slatiniště (GERŽA, 2010b). PR Kačerov (5764) je zachovalý komplex lesních a nelesních biotopů ležící v nadmořské výšce 660 700 m.n.m. o ploše 4,83 ha. Na území Přírodní rezervace začíná Liberský potok, který ústí do říčky Kněžná. V centrální části se nachází uměle udržované bezlesí lemované smíšenými lesními porosty tvořené skupinami vzrostlých olší a náletových vrb s vtroušeným smrkem, javorem a jasanem. Bezlesí je bohatá mozaika přechodových rašelinišť, nevápnitých mechových slatinišť, pramenišť, mezotrofních rašelinných luk a tužebníkových lad, které zarůstá nálety mokřadních vrbin a olšemi v důsledku přirozených sukcesních pochodů, ale také v důsledku částečně narušeného vodního režimu (HÁJEK, 2010). V prostoru rezervace se také nachází sedm tůní vyhloubených v roce 1996. Nelesní vegetace centrální jádrové části je tvořena vegetací přechodových rašelinišť sv. Sphagno Caricion canescentis, mezotrofních rašelinných luk sv. Caricion fuscae, až porosty vysokých ostřic sv. Caricion rostratae s prameništi sv. Cardamino montion. Lesní porosty uzavírající jádrovou rašeliništní část (s místy mezernatým charakterem) jsou představovány různě starými jasanovo olšovými luhy podsv. Alnenion glutinoso incanae a podmáčených smrčin sv. Piceion excelsae asociace Equiseto Piceetum s hojnými prameništi (HÁJEK, 2010). Me t o d i k a Na každé z výše popsaných lokalit byly dle převládajícího charakteru biotopu stanoveny 3 charakteristická stanoviště (Šlenky, Bezlesí, Okraj) a v každém byly instalovány tři zemní formalínové pasti. Zemní pasti byly vybírány zhruba jednou za tři týdny. Na lokalitách PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské kaple probíhal výzkum araneocenóz v letech 2009, 2010 a 2012. Na lokalitách PP Rašeliniště pod Pětirozcestím a PR Kačerov probíhal monitoring araneocenóz po dobu jedné sezóny v roce 2012. Materiál ze zemních pastí byl vyhodnocen podle kvalitativních, kvantitativních a strukturálních znaků araneocenóz. V rámci kvalitativních znaků araneocenóz byl použit index preference fytogeografické oblasti (dle BUCHARA & RŮŽIČKY, 2002), stupeň původnosti stanovišť (dříve stupeň reliktnosti druhů) (BUCHAR 1983, 1993, BUCHAR & RŮŽIČKA, 2002) a stupeň hojnosti (BUCHAR & RŮŽIČKA, 2002). Kvantitativní znaky araneocenóz v této práci reprezentuje dominance čeledí a druhů, použita klasifikace dle TISCHLERA (1949). Nomenklatura a taxonomické řazení čeledí bylo sjednoceno dle The World Spider Catalog, Version 13.5 (PLATNICK, 2013). Výsledky a diskuze Za tři roky sběru na vrchovištích PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské kaple a za rok sběru na svahovém přechodovém rašeliništi PP Rašeliniště pod Pětirozcestím a na rašeliništi PR Kačerov bylo sesbíráno a determinováno 1620 jedinců pavouků spadajících do 81 druhů a 13 čeledí. Z tohoto souhrnného počtu bylo 194 pavouků juvenilních (1426 adultních jedinců). Na lokalitě PR Jelení lázeň bylo za 3 roky sběrů získáno metodou zemních pastí 528 jedinců reprezentujících 48 druhů, dále na lokalitě PP U Kunštátské kaple bylo za stejné období uloveno 622 ex. ze 47 druhů. Na lokalitě PP Rašeliniště pod Pětirozcestím bylo za jeden rok sběru získáno metodou zemních pastí 141 ex. determinovaných do 27 druhů a na lokalitě PR Kačerov bylo za stejné období uloveno 135 ex. spadajících do 32 druhů. Pokud přičteme výše zmíněných 81 druhů ke druhům zjištěných při sběrech BUCHARA (1977), KŮRKY (1996), DOLANSKÉHO & KUBCOVÉ (2000) a JELÍNKA & KŘIVANA (2010a, 2010b, 2010c, 2011a, 2011b, 2011c, 2011d) získáme na území CHKO Orlické hory druhové spektrum 223 druhů pavouků z 23 čeledí (aktuální k 31. 12. 2012). V rámci jednodenních orientačních sběrů, jednosezónních sběrů či vícesezónních sběrů (ČAPEK, 2013) bylo prozkoumáno, i když někdy jenom pouze částečně, 18 orlickohorských lokalit (většinou se jedná o lokality rašelinného rázu). Seznam prozkoumaných lokalit a druhový seznam pavouků pro CHKO Orlické hory (aktuální k 31. 12. 2012) je uveden v tabulce č. 1. Pokud druhy zjištěné během tohoto výzkumu na lokalitách PR Jelení lázeň (48 druhů), PP U Kunštátské kaple (47 druhů), PP Rašeliniště pod Pětirozcestím (27 druhů) a PR Kačerov (32 druhů) přičteme k druhům zjištěným na těchto lokalitách BUCHAREM (1977), KŮRKOU (1996), DOLANSKÝM & KUBCOVOU (2000) a JELÍNKEM & KŘIVANEM (2011c), zvýší se počet druhů na jednotlivých lokalitách: PR Jelení lázeň 63 druhů, PP U Kunštátské kaple 47 druhů, PP Rašeliniště pod Pětirozcestím 67 druhů a PR Kačerov 44 druhů. Ve srovnání s ostatními studovanými lokalitami v CHKO Orlické hory jsou výše zmíněné studované lokality středně druhově bohaté. Celkový počet 223 druhů pavouků na všech studovaných převážně rašelinných biotopech v Orlických horách lze například srovnat s rašelinnými lokalitami v Jizerských horách, kde KŮRKA (1999) zaznamenal 270 druhů. Nicméně v jeho práci je analyzováno 37 lokalit, což je o mnoho více než analyzovaných 18 lokalit na území CHKO Orlické hory. I tak je tento počet vcelku nízký neboť jak KŮRKA (1999) poznamenává, na jediném šumavském rašeliništi Chalupská slať bylo zaznamenáno 241 druhů a na všech šumavských vrchovištích byl roku 1997 prokázán výskyt 305 druhů pavouků (KŮRKA, 1997a). Dále lze počet druhů pavouků zjištěných v CHKO Orlické hory porovnat například s počtem druhů zjištěným SVATONĚM (2006) na 30 lokalitách CHKO Žďárské vrchy, kde bylo zjištěno 291 druhů. Na druhou stranu na rašeliništích české strany Krkonoš bylo do roku 2008 zjištěno jen 144 druhů (KŮRKA & VANĚK, 2008). Ve skutečnosti 223 zjištěných druhů na území CHKO Orlické hory odpovídá 25,86 % z celkového počtu druhů (866 druhů) z celé České republiky. Během tříletého monitoringu araneocenóz na výše zmíněných čtyřech lokalitách bylo zaznamenáno 16 bioindikačně významných druhů, které potvrzují význam, zachovalost a biotickou hodnotu studovaných lokalit. Většina z těchto druhů se na našem území vyskytuje v podmínkách Oreofytika. Jedná se o tyto, převážně vzácné druhy preferující klimaxové biotopy: Robertus truncorum (L. Koch, 1872), Agyneta subtilis (O. P.-Cambridge, 1863), Bolyphantes luteolus (Blackwall, 1833), Centromerus arcanus (O. P.-Cambridge, 1873), Centromerus pabulator (O. P.-Cambridge, 1875), Dicymbium tibiale (Blackwall, 1836), Drepanotylus uncatus, Gongylidiellum vivum (O. P.-Cambridge, 1875), Notioscopus sarcinatus (O. P.-Cambridge, 1872), Walckenaeria kochi (O. P.-Cambridge, 1875), Walckenaeria vigilax (Blackwall, 1853), Acantholycosa lignaria (Clerck, 1757), Pardosa sphagnicola, Pirata uliginosus, Clubiona kulczynskii Lessert, 38

1905 a Drassyllus praeficus (L. Koch, 1866). Z dalších zajímavých druhů lze jmenovat zejména tyto: Zelotes clivicola (L. Koch, 1870), Antistea elegans (Blackwall, 1841), Cybaeus angustiarum L. Koch, 1868, Alopecosa taeniata (C. L. Koch, 1835) a Pardosa riparia (C. L. Koch, 1833). Druhy Robertus truncorum, Pirata uliginosus, Clubiona kulczynskii a Drassyllus praeficus byli odchyceni pouze na lokalitě PR Jelení lázeň. Druhy Dicymbium tibiale a Acantholycosa lignaria se vyskytovali ve sběrech pouze na lokalitě PP U Kunštátské kaple a druh Walckenaeria vigilax pouze na lokalitě PR Kačerov. Během analyzování výsledků obsažených v pracích BUCHARA (1977), KŮRKY (1996), DOLANSKÉHO & KUBCOVÉ (2000) a JELÍNKA & KŘIVANA (2010a, 2010b, 2010c, 2011a, 2011b, 2011c, 2011d) bylo zjištěno, že během tohoto tříletého výzkumu bylo na lokalitách PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské kaple zaznamenáno 7 nových druhů pro CHKO Orlické hory. Jedná se o tyto druhy: Robertus truncorum na PR Jelení lázeň, Agyneta subtilis na PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské kaple, Bolyphantes luteolus na PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské kaple, Acantholycosa lignaria na PP U Kunštátské kaple, Xerolycosa nemoralis (Westring, 1861) na PR Jelení lázeň, Agroeca brunnea (Blackwall, 1833) na PP U Kunštátské kaple a Drassyllus praeficus na PR Jelení lázeň. Významným a vzácným druhem preferujícím klimaxové biotopy s těžištěm výskytu v Oreofytiku je Robertus truncorum (PR Jelení lázeň 1 ). Výskyt tohoto vzácného druhu je například udáván z Jizerských hor, kde byl zjištěn na lokalitě Rašeliniště Jizery (KŮRKA, 1999). KŮRKA & VANĚK (2001) sbírali tento druh v tundrové vegetaci mezi Hančovým a Vrbatovým monumentem a Labskou boudou (Krkonoše) v nadmořské výšce 1370 m.n.m. BRYJA et al. (2005) uvádějí nález tohoto druhu z Pavlovských vrchů na Jižní Moravě a GÁBOVÁ (2011), z Venušiny sopky na Bruntálsku. Obecně tento druh nejčastěji osídluje podmáčené smrčiny, rašeliniště i subalpínská stanoviště nad horní hranicí lesa, stanoviště s klečí a subalpínskými bylinnými porosty v nadmořské výšce 600 1400 m.n.m. Společně s tímto druhem se vyskytuje v Orlických horách ještě vzácný Robertus scoticus sbíraný DOLANSKÝM & KUBCOVOU (2000) na lokalitě NPR Trčkov a BUCHAREM (1977) na NPR Bukačka. Dalším pozoruhodným druhem je Agyneta subtilis. Jedná se o středně hojný druh Mezofytika upřednostňující klimaxové biotopy. Tento druh obecně osídluje vlhká až velmi vlhká, otevřená stanoviště s bylinnou vegetací. Těžištěm výskytu jsou rašeliniště, podmáčené smrčiny, podmáčené louky, slatiny, rákosiny a podobně. Na lokalitách Orlických hor se vyskytuje na PR Jelení lázeň (2 ) a PP U Kunštátské kaple (7, 1 ). Tento druh se například v Jizerských horách podle KŮRKY (1999) vůbec nevyskytuje a je zde zastoupen druhy Agyneta cauta a Agyneta conigera (O. P.-Cambridge, 1863), přičemž tyto dva druhy se vyskytují i v Orlických horách. Dalším zástupcem rodu Agyneta sp., který se vyskytuje na území CHKO Orlické hory je vzácný druh preferující klimaxové biotopy Agyneta ramosa s výskytem na PR Hraniční louka (JELÍNEK & KŘIVAN, 2010a). RŮŽIČKA (2006) udává výskyt druhu Agyneta subtilis z lokality NPR Brouskův mlýn a SVATOŇ (2006) tuto plachetnatku sbíral na území CHKO Žďárské vrchy (Na Velkém Černém, Babín, Matějovský rybník). Na území CHKO Orlické hory se dále vyskytují čtyři zajímavé druhy z čeledi Linyphiidae (Centromerus sp.) z nichž faunisticky nejvýznamnější je Centromerus pabulator (na lokalitách PR Jelení lázeň 13 11, PP U Kunštátské kaple 4 31 a PP Rašeliniště pod Pětirozcestím 5 5 ). Jedná se o vzácnou plachetnatku s těžištěm výskytu v klimaxových stanovištích Oreofytika. Obecně osídluje biotopy v nadmořské výšce 800 až 1400 m.n.m., jako jsou rašeliniště, vrchoviště, kary, jedlové pralesy a podmáčené smrčiny či vlhké kamenité sutě. Z dalších oblastí České republiky udává jeho výskyt KŮRKA (1999) z území Jizerských hor, kde se vyskytuje například na lokalitách Jizera, Na Čihadle nebo Na Smrku. SVATOŇ (2006) udává výskyt tohoto druhu z území Žďárských vrchů z lokality Krejcarský les. MATERNA et al. (2010) sbírali tento vzácný druh na Studniční hoře a na jejím úpatí při okraji Úpského rašeliniště v arkto-alpínské tundře Krkonoš na rašelinných, vyfoukávaných lišejníkových a keříčkovitých společenstvech. Další nálezová data z Krkonoš uvádějí KŮRKA & VANĚK (2008) z níže položených rašelinišť lesního typu jako jsou lokality Černohorské rašeliniště, Hraniční louka nebo Slezské sedlo. BUCHAR (1967) dále z Krkonoš uvádí výskyt tohoto druhu na lokalitách Pančavská louka, rašeliniště pod úpatím Violíku a z jihozápadního úbočí Vysokého kola. Mimo Krkonoše hlásí ještě výskyt tohoto druhu BUCHAR & HAJER (1998/1999) z lokality Prameniště Chomutovky v Krušných horách a RŮŽIČKA & HAJER (2002) z lokality U Jezera rovněž z území Krušných hor. Dalším druhem hodným pozornosti je Bolyphantes luteolus. Jedná se o vzácný druh preferující klimaxové biotopy, který se striktně vyskytuje v oblasti Oreofytika, nejčastěji subalpínského pásma. Těžištěm výskytu tohoto druhu jsou zejména stanoviště nad horní hranicí lesa, kleč a subalpínské bylinné porosty, kde se vyskytuje obvykle mezi trávou v nadmořské výšce od 800 do 1500 m.n.m. V Orlických horách byl během tříletého výzkumu zaznamenán na lokalitách PR Jelení lázeň (4 ) a PP U Kunštátské kaple (11 ). Z Jizerských hor publikoval KŮRKA (1999) jeho výskyt pouze z lokality Poledník (vzrostlá acidofilní bučina s vtroušenými smrčky). V lišejníkové tundře Krkonoš na Studniční hoře a na Úpském rašeliništi zjistili tento druh RŮŽIČKA & VANĚK (1997). V Krkonoších byl dále zjištěn na Pančické louce, na rašeliništích Violíku a na okraji balvanité sutě Vysokého Kola (BUCHAR, 1967), v Pančavské a Úpské jámě (RŮŽIČKA, 2000), na Černohorském rašeliništi a na Brádlerových boudách (KŮRKA & VANĚK 2008), též na jižním svahu Sněžky (KŮRKA & VANĚK, 2009). Tento vzácný druh se dle KŮRKY & VAŇKA (2008) vyskytuje jak na subalpínských rašeliništích, tak i na níže položených rašeliništích lesního typu a tak je umožněn výskyt tohoto druhu i na území Orlických hor i přes to, že toto pohoří postrádá stupeň subalpínského pásma. Dalším druhem, který striktně preferuje a osídluje klimaxové biotopy, zjištěným během tříletého monitoringu je Dicymbium tibiale. Těžištěm jeho výskytu jsou stanoviště jak Mezofytika, tak i Oreofytika v nadmořské výšce 300 až 1400 m.n.m., možno jmenovat horské jedlové pralesy, klečové porosty, na rašeliništích i nad horní hranicí lesa. V nižších nadmořských výškách jsou refugii tohoto druhu zejména studená místa podél vodních toků a vlhkých skalních roklin. V Orlických horách byl zaznamenán pouze na lokalitě PP U Kunštátské kaple (1 ) a PR Hraniční louka (JELÍNEK & KŘIVAN, 2010a). Na rašeliništích Jizerských hor se vůbec nevyskytuje (KŮRKA, 1999) a ze Žďárských vrchů uvádí nálezová data SVATOŇ (2006) z lokalit na Velkém Černém, Stará obora a Ranská bahna. Z Krkonoš hlásí výskyt tohoto druhu pouze BUCHAR (1967) z lučních a rašelinných stanovišť Pančické louky a rašelinišť Violíku. RŮŽIČKA & 39

HAJER (2000) nalezli tento druh na lokalitě Mokřady Lučiny u Tisé a dále (RŮŽIČKA & HAJER, 2002) i v Krušných horách na rozvodnicovém rašeliništi U Jezera. Zaznamenán byl i významný druh preferující klimaxové biotopy Drepanotylus uncatus na 3 lokalitách Orlických hor a to na PR Jelení lázeň (1 ), PP U Kunštátské kaple (1 ) a PP Rašeliniště pod Pětirozcestím (1 ). Dále se v Orlických horách vyskytuje i na lokalitách PR Hraniční louka (JELÍNEK & KŘIVAN, 2010a) a PR Pod Zakletým (JELÍNEK & KŘIVAN, 2011a). Z Jizerských hor uvádí KŮRKA (1999) tento druh pouze z lokality Vlašský hřeben. SVATOŇ (2006) uvádí jeho výskyt z území Žďárských vrchů z lokalit Dářko a Radostínské rašeliniště. Z Krkonoš tento druh hlásí RŮŽIČKA & VANĚK (1997) z Úpského rašeliniště. Z níže položených rašelinišť Krkonoš, tzv. lesního typu uvádějí nálezová data KŮRKA & VANĚK (2008) z lokalit Černohorské rašeliniště a Hraniční louka. Z území Krušných hor se uvádí výskyt tohoto druhu například z lokalit Polské rašeliniště (BUCHAR & HAJER 2000) a Novodomské rašeliniště (BUCHAR & HAJER, 2005). RŮŽIČKA (1996) hlásí výskyt tohoto druhu z NPR Brouskův mlýn. MAJKUS (2000) uvádí výskyt tohoto druhu z NPR Šerák Keprník z území CHKO Jeseníky a KŮRKA et al. (2006) udává tento druh z území CHKO Kokořínsko z lokalit PP Prameny Pšovky a PR Kokořínský důl. Obecně jsou těžištěm výskytu druhu Drepanotylus uncatus rašeliniště, slatiniště a podmáčené louky na území Mezofytika, částečně i Oreofytika v nadmořské výšce 300 až 1400 m.n.m. Dalším významným druhem Mezofytika preferujícím klimaxové biotopy na území CHKO Orlické hory je Notioscopus sarcinatus. Těžištěm výskytu tohoto druhu jsou v nadmořské výšce 200 až 900 m.n.m. porosty rákosin a ostřic, rašeliniště, prameniště a podmáčené louky. Druh byl zjištěn na lokalitách PP U Kunštátské kaple (1 ), PP Rašeliniště pod Pětirozcestím (3 ) a PR Kačerov (3 ). JELÍNEK & KŘIVAN (2010a, 2011d) zaznamenali tento druh na lokalitách PR Hraniční louka a PP Rašeliniště pod Předním vrchem. DOLANSKÝ (2006) sbíral tuto pavučenku na Choceňsku u rybníka Malý Karlov (Nová Ves). Na rašelinných lokalitách Jizerských hor se teto druh zřejmě vůbec nevyskytuje (KŮRKA, 1999). SVATOŇ (2006) uvádí nálezová data z území Žďárských vrchů například z lokalit Dářko a Radostínské rašeliniště. Z území Jeseníků uvádí nálezová data MAJKUS (1988) z rašeliniště Skřítek a MILLER (1951) z rašeliniště Rejvíz. Z Krkonoš tento druh hlásí pouze KŮRKA & VANĚK (2008) z lokality Mokré Jámy a nakonec lze ještě zmínit výskyt tohoto druhu z Třeboňska, kde se vyskytuje například na přechodovém rašeliništi Červené blato u Šalmanovic (BUCHAR, 1981). Walckenaeria kochi, Walckenaeria vigilax a Gongylidiellum vivum jsou středně hojné druhy s těžištěm výskytu přednostně v Mezofytiku. V Orlických horách se vyskytují například na lokalitách PP Rašeliniště pod Pětirozcestím a PR Kačerov. Lze ještě doplnit, že JELÍNEK & KŘIVAN (2010c) je sbírali i na PP Velká louka. Tyto druhy mají tolerantnější nároky než výše popsané druhy a vyskytují se na různých mokřadech, na podmáčených nebo rašelinných loukách, ovšem výraznější narušení osídlovaných biotopů nesnášejí. V Orlických horách lze vysledovat gradient výskytu bioindikačně významných rašelinných druhů výše popsaných plachetnatek z čeledi Linyphiidae v gradientu Mezofytikum Oreofytikum, kdy druhy Agyneta subtilis a zejména Notioscopus sarcinatus i Walckenaeria kochi upozorňují na převládající podmínky Mezofytika. Na podmínky přechodové z Mezofytika do Oreofytika upozorňují v Orlických horách druhy: Centromerus arcanus, Dicymbium tibiale, Drepanotylus uncatus, Gongylidiellum vivum a Walckenaeria vigilax. Podmínky Oreofytika v Orlických horách vyhovují zejména druhům Bolyphantes luteolus a Centromerus pabulator, které se vyskytují jen na PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské kaple (Centromerus pabulator i na PP Rašeliniště pod Pětirozcestím) a do nížeji položených rašelinných lokalit Orlických hor s největší pravděpodobností nesestupují. Velmi významným druhem získaným během tříletého výzkumu na studovaných lokalitách Orlických hor je vzácný, psychrofilní a dle Červeného seznamu silně ohrožený (EN) slíďák Acantholycosa lignaria (RŮŽIČKA, 2005). Těžištěm jeho výskytu jsou zejména klimaxové biotopy Oreofytika v nadmořské výšce 600 až 1200 m.n.m., kde bývá při půdním povrchu nebo na spadlých kmenech stromů, pod kůrou kmenů a silných větví a dále v dutinách stromů. Druh byl sbírán na lokalitě PP U Kunštátské kaple (1 ), kde mu zřejmě vhodné mikrostanoviště pro jeho výskyt poskytují stojící a na zem spadlá torza stromů, které z velké části uhynuly při imisní kalamitě v 80. letech 20. století. Další lokalitou tohoto druhu v Orlických horách je Kounov, který však leží už mimo hranici CHKO Orlické hory a výše zmíněný druh zde sbíral DOLANSKÝ (1997). Výskyt druhu Acantholycosa lignaria hlásí i BUCHAR (1995) ze Šumavy. Dle ústního sdělení Kůrky je Acantholycosa lignaria v posledních letech na Šumavě velmi hojný druh, který obsazuje např. i poválkové turistické chodníky na rašeliništích, místy masově na spadlých kmenech po polomech. Byl zjištěn i na Třeboňsku na lokalitách NPR Červené blato (MORAVEC, 2012), PR Široké blato (JELÍNEK & KŘIVAN, 2010d) a na PR Losí blato u Mirochova (JELÍNEK & KŮRKA, 2009). Velmi významným reliktním, tyrfobiontním druhem striktně preferujícím klimaxové biotopy Oreofytika je Pardosa sphagnicola. Těžiště tohoto druhu je v nadmořské výšce 300 až 1200 m.n.m. v mechu na vrchovištích a rašeliništích. Během tříletého výzkumu byl tento druh zjištěn v Orlických horách na lokalitách PR Jelení lázeň (53, 12 ) a PP U Kunštátské kaple (80, 12 ). Byl tak potvrzen výskyt tohoto bioindikačně významného a vzácného tyrfobiontního reliktu na těchto lokalitách, kde ho v minulosti sbírali KŮRKA (1996) a DOLANSKÝ & KUBCOVÁ (2000). Na obou uvedených vrchovištích na území CHKO Orlické hory vytvářel druh Pardosa sphagnicola eudominantní a stabilní populace, což poukazuje na významnost, zachovalost a biotickou hodnotu studovaných lokalit. Značně rozšířené populace tohoto druhu jsou také na území Jizerských hor, kde KŮRKA (1999) zaznamenal výskyt druhu Pardosa sphagnicola na lokalitách Černá jezírka, Klikvová louka, Malá Klečová louka, Rašeliniště Jizerky, Rašeliniště Jizery a Tetřeví louka. SVATOŇ (2006) sbíral tento druh ve Žďárských vrších na lokalitách Dářko a Matějovský rybník. Z rašelinišť Dokeska v Ralské pahorkatině udává tento relikt KŮRKA (1997b), jedná se asi o nejnížeji položenou lokalitu s výskytem tohoto druhu v nadmořské výšce okolo 270 m.n.m. Z Hrubého Jeseníku z rašelinišť Rejvízu uvádí nálezová data MILLER (1951). V Krušných horách se Pardosa sphagnicola vyskytuje na PR Polské rašeliniště (BUCHAR & HAJER, 2000) a na NPR Novodomské rašeliniště (BUCHAR & HAJER, 2005). KŮRKA & VANĚK (2008) uvádějí, že Pardosa sphagnicola je typickým druhem lesních rašelinišť, který neproniká do subalpínských poloh a v místě svého výskytu bývá často eudominantním druhem. Což platí pro rašeliniště Orlických hor i Krkonoš, kde ho KŮRKA & VANĚK (2008) sbírali na 40

lokalitách Černohorské rašeliniště, Hraniční louka a Slezské sedlo. Tento psychrofilní slíďák může poukazovat na gradient přechodu vegetace z lesních rašelinišť do subalpínských rašelinišť, kam již svým výskytem nezasahuje a kde ho alternuje druh Pardosa saltuaria (L. Koch, 1870), který naopak nesestupuje ze subalpínských rašelinišť do rašelinišť lesního typu. Reliktní charakter druhu Pardosa sphagnicola dobře ilustruje skutečnost, že se nevyskytuje na některých zachovalých rašeliništích jako je například NPR Mrtvý luh (KŮRKA, 1990), kde se v hojném počtu vyskytuje druh Pardosa hyperborea (Thorell, 1872), který se u nás vyskytuje zcela výhradně na Šumavě, často právě s druhem Pardosa sphagnicola. Dalším tyrfofilním druhem preferujícím klimaxové biotopy na území CHKO Orlické hory je Pirata uliginosus. Tento druh osídluje stanoviště přednostně v oblasti Oreofytika se schopností výskytu i v oblastech Mezofytika. Těžiště jeho výskytu je v nadmořské výšce 400 až 1200 m.n.m. v mechu a travinách na rašeliništích, slatiništích a vrchovištích. Pirata uliginosus se často vyskytuje s výše popsaným druhem Pardosa sphagnicola, což platí i pro lokality Orlických hor. Během tříletého monitoringu araneocenóz Orlických hor byl sbírán na lokalitě PR Jelení lázeň (6 ), kde ho sbírali i DOLANSKÝ & KUBCOVÁ (2000). Další lokalitou jeho výskytu je PP U Kunštátské kaple, kde ho sbíral KŮRKA (1996). Během tříletého sběru došlo tedy k potvrzení výskytu výše zmíněného druhu na lokalitě PR Jelení lázeň, na PP U Kunštátské kaple zjištěn nebyl. KŮRKA (1999) uvádí tento druh i z Jizerských hor s výskytem na lokalitách Klikvová louka, Malá Klečová louka, Rašeliniště Jizery nebo na Tetřeví louce. SVATOŇ (2006) výše uvedený druh sbíral ve Žďárských vrších například na lokalitách Krejcarský les, Na Velkém Černém, Dářko nebo na Radostínském rašeliništi. Z Jeseníků tento druh uvádí například MAJKUS (1988, 2000). V Krkonoších tento slíďák nebyl vůbec zjištěn (KŮRKA 1999, KŮRKA & VANĚK, 2008). V Krušných horách byl tento druh zjištěn například na lokalitách Prameniště Chomutovky (BUCHAR & HAJER, 1998/1999), NPR Novodomské rašeliniště (BUCHAR & HAJER, 2005) nebo na rašeliništi U Jezera (RŮŽIČKA & HAJER, 2002). Lze ještě dodat, že BUCHAR (1981) uvádí výskyt tohoto druhu z území Třeboňska například z lokalit v oblasti rybníka Podsedek nebo z Červeného blata u Šalmanovic. Posledním komentovaným druhem je vzácný psychrofilní relikt Clubiona kulczynskii. Těžiště jeho výskytu je v nadmořské výšce 400 až 1100 m.n.m. v mechu na rašeliništích a vrchovištích Oreofytika. Tento vzácný druh zápředníka byl nalezen na lokalitě PR Jelení lázeň (1 ). V Orlických horách tento druh sbírali ještě JELÍNEK & KŘIVAN (2011d) na lokalitě PP Rašeliniště pod Předním vrchem. Z Jizerských hor uvádí nálezová data KŮRKA (1999) z lokality Rašeliniště Jizery. Z Krkonoš je hlášen nález druhu Clubiona kulczynskii z rašeliniště Mokré Jámy (KŮRKA & VANĚK, 2008). V Krušných horách tento druh sbírali na lokalitě PR Polské rašeliniště BUCHAR & HAJER (2000), kteří dále uvádějí, že Clubiona kulczynskii nebyla doposud na Šumavě nalezena a vyskytuje se především v rašeliništích severních Sudet. Z hlediska preference původnosti stanoviště (BUCHAR & RŮŽIČKA, 2002) převládají na lokalitě PR Jelení lázeň druhy schopné výskytu jak na klimaxových, tak i na polopřirozených stanovištích. Významné druhy se striktním výskytem v klimaxových biotopech, které poukazují na původnost a zachovalost lokalit jsou na tomto vrchovišti lesního typu zastoupeny pouze v 5 druzích (10,42 %): Robertus truncorum, Bolyphantes luteolus, Drepanotylus uncatus, Pardosa sphagnicola a Pirata uliginosus, nicméně tyto druhy zde reprezentuje 81 jedinců (15,34 %). Struktura zdejších araneocenóz poukazuje především na cennost a biotickou kvalitu vrchoviště PR Jelení lázeň. Z pohledu reliktnosti druhů (BUCHAR 1983, 1993) na tomto vrchovišti jednoznačně převládá reliktní složka (RI + R) v počtu 35 druhů (72,92 %) a 477 jedinců (90,34 %). Podle RŮŽIČKY (1981) vysoký podíl počtu reliktních druhů i počtu exemplářů druhů sledované vlastnosti (RI + R) naznačují původnost lokality. Reliktní druhy jsou autochtonní a vytvářejí reliktní populace. Z hlediska preference původnosti stanoviště (BUCHAR & RŮŽIČKA, 2002) převládají na lokalitě PP U Kunštátské kaple druhy schopné výskytu jak na klimaxových, tak i na polopřirozených stanovištích. Významné druhy se striktním výskytem na klimaxových biotopech, které poukazují na cennost a zachovalost této lokality jsou zde zastoupeny v počtu 5 druhů (10,64 %): Bolyphantes luteolus, Dicymbium tibiale, Drepanotylus uncatus, Notioscopus sarcinatus a Pardosa sphagnicola o 106 jedincích (17,04 %). Z pohledu reliktnosti druhů (BUCHAR, 1983, 1993) na tomto vrchovišti jednoznačně převládá reliktní složka (RI + R) v počtu 38 druhů (76,59 %) a 563 jedinců (90,61 %). Podle RŮŽIČKY (1981) vysoký podíl počtu reliktních druhů i počtu exemplářů sledované vlastnosti (RI + R) naznačuje původnost lokality. Reliktní druhy jsou autochtonní a vytvářejí reliktní populace. Z hlediska preference původnosti stanoviště (BUCHAR & RŮŽIČKA, 2002) převládají na lokalitě PP Rašeliniště pod Pětirozcestím druhy se schopností osídlovat jak klimaxová, tak i polopřirozená stanoviště v počtu 18 druhů (66,67 %) o 103 jedincích (73,05 %). Významné druhy se striktním výskytem v klimaxových biotopech, které poukazují na cennost a zachovalost této lokality jsou zde zastoupeny 2 druhy (Drepanotylus uncatus a Notioscopus sarcinatus) (7,41 %) o 4 jedincích (2,84 %). Jedinci druhů schopných osídlovat disturbovaná stanoviště se na této lokalitě vyskytují relativně v nízkém počtu (zhruba 21 %). Z pohledu reliktnosti druhů (BUCHAR, 1983, 1993) na tomto přechodovém rašeliništi převládá reliktní složka (RI + R) v počtu 17 druhů (62,96 %) o počtu 102 jedinců (72,34 %). Z hlediska preference původnosti stanoviště (BUCHAR & RŮŽIČKA, 2002) převládají na lokalitě PR Kačerov druhy se schopností výskytu jak v klimaxových, tak i v polopřirozených stanovištích v počtu 22 druhů (68,75 %) o 98 jedincích (72,59 %). Na této lokalitě byl za jeden rok sběru odchycen pouze jeden bioindikačně významný druh se striktním výskytem v klimaxových biotopech Notioscopus sarcinatus (3,13 %) zastoupený 3 jedinci (2,22 %). Z pohledu reliktnosti druhů (BUCHAR, 1983, 1993) na tomto rašeliništi převládá reliktní složka (RI + R) v počtu 19 druhů (59,38 %) a 95 ex. (70,37 %). Lze shrnout, že získaná data potvrzují zachovalost, původnost a biotickou hodnotu studovaných lokalit a potřebu tyto lokality i nadále chránit. Z hlediska dominance epigeických druhů jsou pro lokalitu PR Jelení lázeň reprezentativní dva druhy s eudominantním zastoupením Pardosa sphagnicola (12,69 %) a Antistea elegans (32,01 %). Dalšími typickými druhy s dominantním zastoupením na této lokalitě jsou Pirata hygrophilus (6,06 %), Cybaeus angustiarum (9,47 %) a Coelotes terrestris (9,28 %). Pro lokalitu PP U Kunštátské kaple jsou reprezentativní druhy z hlediska dominance Pardosa sphagnicola (14,79 %), Pirata hygrophilus (32,64 %) a Coelotes terrestris (10,77 %). Dalšími druhy, které překračují na této lokalitě pětiprocentní hranici jsou Centromerus pabulator (5,63 %) a Pardosa 41

riparia (8,20 %). Pro lokalitu PP Rašeliniště pod Pětirozcestím je charakteristický druh Pirata hygrophilus (27,66 %). Další druhy, které na této lokalitě překračují pětiprocentní hranici jsou Centromerus pabulator (7,09 %), Pardosa pullata (Clerck, 1757) (5,67 %), Pardosa riparia (7,09 %) a Trochosa terricola Thorell, 1856 (9,22 %). Pro lokalitu PR Kačerov je z hlediska dominance typický druh Pirata hygrophilus (36,30 %). Další druhy, které na této lokalitě překračují 5% hranici jsou Pardosa amentata (8,15 %), Pardosa pullata (5,93 %), Coelotes terrestris (5,93 %) a Eurocoelotes inermis (5,93 %). Vysvětlivky k Tab. č. 1 2 AU Antoniino údolí, BU NPR Bukačka, ČD PR Černý důl, HL PR Hraniční louka, JL PR Jelení Lázeň, KČ PR Kačerov, KO Koruna, LŠ Les nad Šerlišským mlýnem, MB Masarykova bouda, NP Nad Polankou, NL PR Neratovské louky, PZ PR Pod Zakletým, RP PP Rašeliniště pod Pětirozcestím, RV PP Rašeliniště pod Předním vrchem, TR NPR Trčkov, TRL PR Trčkovská louka, UK PP U Kunštátské kaple, VL PP Velká louka AU Antoniino údolí, BU NNR Bukačka, ČD NR Černý důl, HL NR Hraniční louka, JL NR Jelení Lázeň, KČ NR Kačerov, KO Koruna, LŠ Les nad Šerlišským mlýnem, MB Masarykova bouda, NP Nad Polankou, NL NR Neratovské louky, PZ NR Pod Zakletým, RP NM Rašeliniště pod Pětirozcestím, RV NM Rašeliniště pod Předním vrchem, TR NNR Trčkov, TRL NR Trčkovská louka, UK NM U Kunštátské kaple, VL NM Velká louka DYS - Dysderidae, MIM - Mimetidae, ULO - Uloboridae, THE - Theridiidae, LIN - Linyphiidae, TET - Tetragnathidae, ARA - Araneidae, LYC - Lycosidae, PIS - Pisauridae, AGE - Agelenidae, CYB - Cybaeidae, HAH - Hahniidae, DIC - Dictynidae, AMA - Amaurobiidae, EUT - Eutichuridae, MIT - Miturgidae, LIO - Liocranidae, CLU - Clubionidae, GNA - Gnaphosidae, SPA - Sparassidae, PHI - Philodromidae, THO - Thomisidae, SAL - Salticidae Famil. čeleď, Orig. preference původnosti stanoviště, C pouze klimaxová stanoviště, c klimaxová stanoviště, s polopřirozená stanoviště, d disturbovaná stanoviště, a artificiální stanoviště; Phyto. fytogeografická oblast, T Termofytikum, M Mezofytikum, O Oreofytikum; Occur. výskyt, VR velmi vzácný, R vzácný, s středně hojný, a hojný, va velmi hojný; EN ohrožený, VU zranitelný, LR blízko ohrožení; E eudominantní druh, D dominantní druh, sd subdominantní druh, r recedentní druh, sr subrecedentní druh Famil. family, Orig. preference of originality of habitat, C only climax habitats, c climax habitats, s secondary semi-natural habitats, d habitats with a high, permanent degree of disturbance, a artificial environments of man s settlements (relatively stable, without pronounced disturbance); Phyto. preference of phytogeographic district, T Thermophyticum, M Mesophyticum, O Oreophyticum; Occur. occurrence, VR very rare, R rare, s scarce, a abundant, va very abundant; EN endangered, VU vulnerable, LR near threatened; E eudominant species, D dominant species, sd subdominant species, r recedent species, sr subrecedent species Tab. 1. Údaje o výskytu pavouků na území CHKO Orlické hory (31.12.2012) z prací BUCHARA (1977), KŮRKY (1996), DOLANSKÉHO & KUBCOVÉ (2000), JELÍNKA & KŘIVANA (2010a, 2010b, 2010c, 2011a, 2011b, 2011c, 2011d) a ČAPKA (2013) Tab. 1. Data about the occurence of spiders in the Protected landscape area Orlické hory (31.12.2012) of work BUCHAR (1977), KŮRKA (1996), DOLANSKÝ & KUBCOVÁ (2000), JELÍNEK & KŘIVAN (2010a, 2010b, 2010c, 2011a, 2011b, 2011c, 2011d) and ČAPEK (2013) Druh Famil. Orig. Phyto. Occur. Lokality AU BU ČD HL JL KČ KO LŠ MB NP NL PZ RP RV TR TRL UK VL Harpactea lepida (C. L. Koch, 1838) DYS c s M va x x x Ero furcata (Villers, 1789) MIM c s T M va x x x Hyptiotes paradoxus (C. L. Koch, ULO s M a x 1834) Enoplognatha ovata (Clerck, 1789) THE c s d T M a x x x x x x x Episinus angulatus (Blackwall, 1836) THE c s T M a x x Euryopis flavomaculata (C. L. Koch, THE c s T M a x x x x 1835) Neottiura bimaculata (Linnaeus, THE c s d T M va x x x x x x x 1767) Paidiscura pallens (Blackwall, 1834) THE c s M s x Phylloneta impressa (L. Koch, 1881) THE c s d T M va x x x x x x x x x Phylloneta sisyphia (Clerck, 1757) THE c s M va x x x x x Robertus arundineti (O. P. - THE c s d (T) M a x x x x x x x Cambridge, 1871) Robertus lividus (Blackwall, 1836) THE c s T M O va x x x x x x x x Robertus scoticus Jackson, 1914 THE C O R x x Robertus truncorum (L. Koch, 1872) THE C O R x Rugathodes bellicosus (Simon, 1873) THE c (s) M O s x Theridion varians Hahn, 1833 THE c s d T M va x Agyneta affinis (Kulczynski, 1898) LIN c s (T) M O a x x x Agyneta cauta (O. P. - Cambridge, LIN c s M O s x x x x x 1902) Agyneta conigera (O. P. - Cambridge, LIN c s (M) O s x 1863) Agyneta ramosa Jackson, 1912 LR LIN C M R x Agyneta rurestris (C. L. Koch, 1836) LIN c s d T M O va x x x x x x x Agyneta saxatilis (Blackwall, 1844) LIN c s (d) M va x x x 42

Druh Famil. Orig. Phyto. Occur. Lokality AU BU ČD HL JL KČ KO LŠ MB NP NL PZ RP RV TR TRL UK VL Agyneta subtilis (O. P. - Cambridge, LIN c s M s x x 1863) Allomengea vidua (L. Koch, 1879) LIN c s M a x Anguliphantes tripartitus (Miller & LIN C (M) O s x Svaton, 1978) Aphileta misera (O. P. - Cambridge, LIN C M R x 1882) Asthenargus helveticus Schenkel, LIN c s M s x 1936 Bathyphantes approximatus (O. P. - LIN c s (T) M va x x Cambridge, 1871) Bathyphantes gracilis (Blackwall, LIN c s d T M va x x x 1841) Bathyphantes nigrinus (Westring, LIN c s T M va x x x x x x x 1851) Bathyphantes parvulus (Westrig, LIN c s (T) M va x 1851) Bolyphantes alticeps (Sundevall, LIN c s M O va x x x x x x 1833) Bolyphantes luteolus (Blackwall, LIN C O R x x 1833) Centromerita bicolor (Blackwall, LIN c s d M O va x x x x 1833) Centromerus arcanus (O. P. - LIN c s M O s x x x x x x x Cambridge, 1873) Centromerus pabulator (O. P. - LIN c s O R x x x x x Cambridge, 1875) Centromerus sellarius (Simon, 1884) LIN c s M a x x Centromerus sylvaticus (Blackwall, LIN c s d T M O va x x x x x x 1841) Ceratinella brevipes (Westring, 1851) LIN c s M s x x x Ceratinella brevis (Wider, 1834) LIN c s M va x Cnephalocotes obscurus (Blackwall, LIN c s M a x x x x x 1834) Dicymbium nigrum (Blackwall, 1834) LIN c s d (T) M va x x x x x x Dicymbium tibiale (Blackwall, 1836) LIN C M O s x x Diplocephalus cristatus (Blackwall, LIN c s (d) M va x x x x 1833) Diplocephalus helleri (L. Koch, LIN C M O s x 1869) Diplocephalus latifrons (O. P. - Cambridge, 1863) LIN c s M O va x x x x x x x x x Diplocephalus picinus (Blackwall, 1841) LIN c s (T) M va x x x Diplostyla concolor (Wider, 1834) LIN c s T M O va x x x x x Dismodicus bifrons (Blackwall, 1841) LIN c s M va x Drapetisca socialis (Sundevall, 1833) LIN c s M va x x Drepanotylus uncatus (O. P. - LIN C M s x x x x x Cambridge, 1873) Entelecara congenera (O. P. - LIN c s M a x x x Cambridge, 1879) Erigone atra Blackwall, 1833 LIN c s d T M O va x x x x x x x x x Erigone dentipalpis (Wider, 1834) LIN c s d T M O va x x x x x x x Erigonella hiemalis (Blackwall, LIN c s M va x x 1841) Erigonella ignobilis (O. P. - LIN C M s x Cambridge, 1871) Gonatium rubellum (Blackwall, LIN c s M O va x x x 1841) Gongylidiellum latebricola (O. P. - LIN c s M va x x x Cambridge, 1871) Gongylidiellum vivum (O. P. Cambridge, 1875) LIN c s M s x x x x x 43

Druh Famil. Orig. Phyto. Occur. Lokality AU BU ČD HL JL KČ KO LŠ MB NP NL PZ RP RV TR TRL UK VL Hilaira excisa (O. P. - Cambridge, LIN C M O a x 1871) Labulla thoracica (Wider, 1834) LIN c s M O s x Leptorhoptrum robustrum (Westring, LIN c s M O a x x 1851) Linyphia hortensis Sundevall, 1830 LIN c s (T) M a x Linyphia triangularis (Clerck, 1757) LIN c s d T M va x x x x x x x x Lophomma punctatum (Blackwall, LIN c s M a x x x 1841) Macrargus rufus (Wider, 1834) LIN c s M O va x Mansuphantes mansuetus (Thorell, LIN c s d M va x 1875) Maso sundevalli (Westring, 1851) LIN c s T M va x x x x Micrargus georgescuae Millidge, LIN c s M O R x 1976 Micrargus herbigradus (Blackwall, LIN c s (T) M O va x x x x x x x x x 1854) Microlinyphia pusilla (Sundevall, LIN c s d T M O va x x x x x x x x 1830) Microneta viaria (Blackwall, 1841) LIN c s T M O va x x x Mughiphantes mughi (Fickert, LIN C O R x 1875) Neriene clathrata (Sundevall, 1830) LIN c s T M va x x x Nereine peltata (Wider, 1834) LIN c s M a x Notioscopus sarcinatus (O. P. - LIN C M s x x x x x Cambridge, 1872) Nusoncus nasutus Schenkel, 1925 LIN c s O VR x x x x VU Obscuriphantes obscurus LIN C M O s x x x x (Blackwall, 1841) Oedothorax agrestis (Blackwall, LIN c s M O a x x 1853) Oedothorax gibbifer (Kulczynski, LIN C M R x 1882) VU Oedothorax gibbosus (Blackwall, LIN c s M va x x x x x x x x x x 1841) Oedothorax retusus (Westring, 1851) LIN c s d (T) M va x x x x x x x Pelecopsis parallela (Wider, 1834) LIN c s d M s x Pelecopsis radicicola (L. Koch, LIN c s M a x x x 1872) Pityohyphantes phrygianus (C. L. LIN c s M O a x x x Koch, 1836) Pocadicnemis juncea Locket & LIN c s (T) M a x x Millidge, 1953 Pocadicnemis pumila (Blackwall, LIN c s (T) M a x x x x x x 1841) Porrhomma campbelli Cambridge, LIN C M O R x 1894 LR Porrhomma convexum (Westring, LIN C M O R x 1851) Porrhomma montanum Jackson, LIN C T M R x 1913 LR Saloca diceros (O. P. - Cambridge, LIN C M O s x 1871) Semljicola faustus (O. P. - LIN C M R x Cambridge, 1900) VU Silometopus elegans (O. P. - LIN C M s x Cambridge, 1872) Sintula corniger (Blackwall, 1856) LIN C (M) O s x x Tallusia experta (O. P. - Cambridge) LIN c s M a x x x x Tapinocyba affinis Lessert, 1907 LIN c s (T) M a x x x Tapinocyba insecta (L. Koch, 1869) LIN c s (T) M a x 44

Druh Famil. Orig. Phyto. Occur. Lokality AU BU ČD HL JL KČ KO LŠ MB NP NL PZ RP RV TR TRL UK VL Tenuiphantes alacris (Blackwall, LIN c s M O a x x x x x x 1853) Tenuiphantes cristatus (Menge, 1866) LIN c s M va x x x x x x x x Tenuiphantes flavipes (Blackwall, LIN c s T M va x x x x 1854) Tenuiphantes mengei (Kulczynski, LIN c s T M O va x x x x 1887) Tenuiphantes tenebricola (Wider, LIN c s M O va x x x x x x x 1834) Thyreosthenius parasiticus (Westring, LIN c s a M O a x x x 1851) Tiso vagans (Blackwall, 1834) LIN c s d M a x x x x Trematocephalus cristatus (Wider, LIN c s (T) M a x x 1834) Walckenaeria alticeps (Denis, 1952) LIN C M a x x x Walckenaeria antica (Wider, 1834) LIN c s (T) M va x x Walckenaeria atrotibialis (O. P. - LIN c s T M O va x x x x Cambridge, 1878) Walckenaeria cucullata (C. L. Koch, LIN c s M a x x 1836) Walckenaeria dysderoides (Wider, LIN c s (T) M va x x 1834) Walckenaeria furcillata (Menge, LIN c s T M s x 1869) Walckenaeria kochi (O. P. - LIN c s M s x x x x x x Cambridge, 1872) Walckenaeria nudipalpis (Westring, LIN c s M O a x x 1851) Walckenaeria obtusa Blackwall, 1836 LIN c s (T) M a x x x x Walckenaeria vigilax (Blackwall, 1853) LIN c s (T) M s x x x x Metellina mengei (Blackwall, 1870) TET c s T M O va x x x x x x x x Metellina merianae (Scopoli, 1763) TET c s a T M O va x Metellina segmentata (Clerck, 1757) TET c s d T M O va x x x x x x x Pachygnatha clercki Sundevall, 1823 TET c s d T M va x x x x x Pachygnatha degeeri Sundevall, 1830 TET c s d T M va x x x Pachygnatha listeri Sundevall, 1830 TET c s (T) M va x x x x x x x x x Tetragnatha extensa (Linnaeus, 1758) TET c s (T) M a x x x x x Tetragnatha nigrita Lendl, 1886 TET c s (T) M a x Tetragnatha pinicola L. Koch, 1870 TET c s T M va x x x x x x x Aculepeira ceropegia (Walckenaer, ARA c s d (T) M va x x x x x x x x x 1802) Araneus alsine (Walckenaer, 1802) ARA c s M s x Araneus angulatus Clerck, 1757 ARA c s M s x Araneus diadematus Clerck, 1757 ARA c s a T M O va x x x x x x x Araneus marmoreus Clerck, 1757 ARA c s M va x x x x x x Araneus quadratus Clerck, 1757 ARA c s (T) M va x x x x x x x x x Araneus sturmi (Hahn, 1831) ARA c s T M va x x x x x x x Araniella alpica (L. Koch, 1869) ARA c s M O s x x x x Araniella cucurbitina (Clerck, 1757) ARA c s d (T) M va x x x Araniella opisthographa (Kulczynski, ARA c s T M s x 1905) Argiope bruennichi (Scopoli, 1772) ARA c s d T M a x Gibbaranea gibbosa (Walckenaer, ARA c s T M s x 1802) Gibbaranea omoeda (Thorell, 1870) ARA c s M R x LR Hypsosinga sanguinea (C. L. Koch, ARA c s (T) M a x x x x 1844) Larinioides cornutus (Clerck, 1757) ARA c s M s x 45

Druh Famil. Orig. Phyto. Occur. Lokality AU BU ČD HL JL KČ KO LŠ MB NP NL PZ RP RV TR TRL UK VL Larinioides patagiatus (Clerck, 1757) ARA c s M s x Mangora acalypha (Walckenaer, ARA c s d T M va x x x 1802) Parazygiella montana (C. L. Koch, ARA c s O R x 1834) Acantholycosa lignaria (Clerck, LYC c s O R x 1757) EN Acantholycosa norvegica (Thorell, LYC C (T) (M) R x 1872) O Alopecosa cuneata (Clerck, 1757) LYC c s d T M va x x Alopecosa pinetorum (Thorell, LYC C O R x 1856) VU Alopecosa pulverulenta (Clerck, LYC c s d T M O va x x x x x x x x x x x 1757) Alopecosa taeniata (C. L. Koch, LYC c s M O a x x x x x x x 1835) Arctosa lutetiana (Simon, 1876) LYC C T (M) R x Aulonia albimana (Walckenaer, 1805) LYC c s T M a x x Pardosa amentata (Clerck, 1757) LYC c s d T M O va x x x x x x x x x x x x x x x Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802) LYC c s d T M O va x x x x x x x x Pardosa prativaga (L. Koch, 1870) LYC c s d T M va x Pardosa pullata (Clerck, 1757) LYC c s d T M O va x x x x x x x x x x x x x x x Pardosa riparia (C. L. Koch, 1833) LYC c s T M O a x x x x x x x x x Pardosa sphagnicola (Dahl, 1908) LYC C O R x x Pirata piraticus (Clerck, 1757) LYC c s T M O va x Pirata uliginosus (Thorell, 1856) LYC C (M) O s x x Piratula hygrophilus (Thorell, 1872) LYC c s T M O va x x x x x x x x x x x x x x Piratula knorri (Scopoli, 1763) LYC C M s x x Piratula latitans (Blackwall, 1841) LYC c s T M va x x x x x x x x Trochosa ruricola (De Geer, 1778) LYC c s d T M va x x x x Trochosa spinipalpis (Cambridge, 1895) LYC c s (T) M va x x x x x x x x Trochosa terricola Thorell, 1856 LYC c s d T M va x x x x x x x x Xerolycosa nemoralis (Westring, LYC c s T M O va x 1861) Dolomedes fimbriatus (Clerck, 1757) PIS c s M s x x Coelotes atropos (Walckenaer, 1830) AGE C O R x x Coelotes terrestris (Wider, 1834) AGE c s (T) M O va x x x x x x x x x x x Histopona torpida (C. L. Koch, 1837) AGE c s M va x x Inermocoelotes inermis (L. Koch, AGE c s M O va x x 1855) Tegenaria silvestris (L. Koch, 1872) AGE c s M a x Cybaeus angustiarum L. Koch, 1868 CYB c s M O a x x x x x x x x Antistea elegans (Blackwall, 1841) HAH c s (T) M va x x Cryphoeca silvicola (C. L. Koch, HAH c s M O a x x x x 1834) Dictyna arundinacea (Linnaeus, DIC c s d (T) M va x x 1758) Dictyna pusilla Thorell, 1856 DIC c s M a x x x x x Amaurobius fenestralis (Ström, 1768) AMA c s M O va x x Callobius claustrarius (Hahn, 1833) AMA c s M O a x x x x x Cheiracanthium erraticum EUT c s (T) M a x x (Walckenaer, 1802) Zora spinimana (Sundevall, 1833) MIT c s d T M va x x x x x x x x x Agroeca brunnea (Blackwall, 1833) LIO c s T M va x Apostenus fuscus Westring, 1851 LIO c s T M a x Clubiona diversa O. P. - Camridge, CLU C T M O a x 1862 Clubiona kulczynskii Lessert, 1905 CLU c s O R x x Clubiona lutescens Westring, 1851 CLU c s d (T) M a x Clubiona neglecta O. P.-Cambridge, 1862 CLU c s (T) M va x 46

Druh Clubiona reclusa O. P. - Cambridge, 1863 Clubiona stagnatilis Kulczynski, 1897 Famil. Orig. Phyto. Occur. Lokality AU BU ČD HL JL KČ KO LŠ MB NP NL PZ RP RV TR TRL UK VL CLU c s M O va x x x x x x x x x x x CLU c s M s x Clubiona subsultans Thorell, 1875 CLU c s M a x Clubiona trivialis O. P. - Cambridge, CLU c s M s x x x 1843 Drassodes cupreus (Blackwall, 1834) GNA c s M s x Drassyllus lutetiaus (L. Koch, 1866) GNA c s d (T) M a x x x Drassyllus praeficus (L. Koch, 1866) GNA c s T M a x Drassyllus pusillus (C. L. Koch, GNA c s d T M a x x x 1833) Gnaphosa montana (L. Koch, 1866) GNA c s O s x Gnaphosa nigerrima L. Koch, 1877 GNA C M R x LR Haplodrassus signifer (C. L. Koch, GNA c s d T M O va x x x x 1839) Haplodrassus silvestris (Blackwall, GNA c s (T) M a x 1833) Micaria pulicaria (Sundevall, 1831) GNA c s T M O va x x x Zelotes clivicola (L. Koch, 1870) GNA c s M a x x x Zelotes latreillei (Simon, 1878) GNA c s d (T) M va x x x x x Micrommata virescens (Clerck, 1757) SPA c s M va x x Philodromus aureolus (Clerck,1757) PHI c s d T M va x x Philodromus collinus C. L. Koch, PHI c s (T) M va x x x 1835 Tibellus oblongus (Walckenaer, 1802) PHI c s T M s x Diaea dorsata (Fabricius, 1777) THO c s T M va x x x x x Misumena vatia (Clerck, 1757) THO c s T M va x x x x x x x x x Ozyptila atomaria (Panzer, 1801) THO c s T M s x x Ozyptila trux (Blackwall, 1846) THO c s (d) M va x x x x x x x x x Xysticus audax (Schrank, 1803) THO c s (T) M va x x Xysticus bifasciatus C. L. Koch, 1837 THO c s d (T) M va x x x x Xysticus cristatus (Clerck, 1757) THO c s d T M va x x x x x x x Xysticus kochi Thorell, 1872 THO c s d T M a x Xysticus ulmi (Hahn, 1831) THO c s (T) M a x x x x x x Aelurillus v insignitus (Clerck, 1757) SAL c s T M va x Evarcha arcuata (Clerck, 1757) SAL c s T M va x x x x x x Evarcha falcata (Clerck, 1757) SAL c s (T) M va x x x x Heliophanes damfi Schenkel, 1923 SAL C O R x x x x Neon reticulatus (Blackwall, 1853) SAL c s (T) M va x Sibianor aurocinctus (Ohlert, 1865) SAL c s T M a x x x x Sitticus caricis (Westring, 1861) SAL c s M s x Sitticus floricola (C. L. Koch, 1837) SAL c s M a x x Sitticus terebratus (Clerck, 1757) SAL c a M O R x Celkem (dr.) 42 38 6 78 63 44 27 11 4 5 68 55 67 76 35 65 47 78 47

Tab. 2. Údaje o výskytu pavoků na území PR Jelení lázeň, PR Kačerov, PP Rašeliniště pod Pětirozcestím a PP U Kunštátské kaple z práce ČAPKA (2013) Tab. 2. Data about the occurence of spiders in the territory of NR Jelení lázeň, NR Kačerov, NM Rašeliniště pod Pětirozcestím and NM U Kunštátské kaple of work ČAPEK (2013) Druh Famil. Orig. Phyto. Occur. Lokality JL UK RP KČ Eru furcata (Villers, 1789) MIM c s T M va sr Enoplognatha ovata (Clerck, 1757) THE c s d T M va sr sr Episinus angulatus (Blackwall, 1836) THE c s T M a sr sr Euryopis flavomaculata (C. L. Koch, 1836) THE c s T M a sr sr Robertus arundineti (O. P. - Cambridge, 1871) THE c s d (T) M a sr Robertus lividus (Blackwall, 1836) THE c s T M O va sr sr Robertus truncorum (L. Koch, 1872) THE C O R sr Agyneta subtilis (O. P. - Cambridge, 1863) LIN c s M s sr r Bathyphantes nigrinus (Westring, 1851) LIN c s T M va sr sr Bolyphantes alticeps (Sundevall, 1833) LIN c s M O a r r r Bolyphantes luteolus (Blackwall, 1833) LIN C O R r r Centromerita bicolor (Blackwall, 1833) LIN c s d M O va sr r Centromerus arcanus (O. P.-Cambridge, 1873) LIN c s M O s sd sr r Centromerus pabulator (O. P.-Cambridge, 1875) LIN c s O R sd D D Centromerus sellarius (Simon, 1884) LIN c s (M) O a sr sr Centomerus sylvaticus (Blackwall, 1841) LIN c s d T M O va sr sd Cnephalocotes obscurus (Blackwall, 1834) LIN c s M a sr Dicymbium nigrum (Blackwall, 1834) LIN c s d (T) M va sd Dicymbium tibiale (Blackwall, 1836) LIN C M O s sr Diplocephalus latifrons (O. P.- Cambridge, 1863) LIN c s M O a sr sr r Diplostyla concolor (Wider, 1834) LIN c s T M O va sd sr sr Drepanotylus uncatus (O. P. - Cambridge, 1873) LIN C M s sr sr sr Gonatium rubellum (Blackwall, 1841) LIN c s M O va sr Gongylidiellum vivum (O. P. - Cambridge, 1875) LIN c s M s r sr Lophomma punctatum (Blackwall, 1841) LIN c s M a sr Maso sundevalli (Westring, 1851) LIN c s T M va sr Micrargus herbigradus (Blackwall, 1854) LIN c s T M va sr sd sr Neriene clathrata (Sundevall, 1830) LIN c s T M va sr Notioscopus sarcinatus (O. P. - Cambridge, 1872) LIN C M s sr sd sd Oedothorax gibbosus (Blackwall, 1841) LIN c s M va r sd Pelecopsis radicicola (L. Koch, 1872) LIN c s M a sr r Tallusia experta (O. P. - Cambridge, 1871) LIN c s M a sr Tenuiphantes alacris (Blackwall, 1853) LIN c s M O a sr sr sd Tenuiphantes cristatus (Menge, 1866) LIN c s M va sr sr r Tenuiphantes flavipes (Blackwall, 1854) LIN c s T M va sr r Tenuiphates tenebricola (Wider, 1834) LIN c s M O va sr Thyreosthenius parasiticus (Westring, 1851) LIN c s a M O a sr Walckenaeria antica (Wider, 1834) LIN c s (T) M va sr sr Walckenaeria atrotibialis (O. P. - Cambridge, 1878) LIN c s T M O va sr sr Walckenaeria cucullata (C. L. Koch, 1836) LIN c s M a sr Walckenaeria dysderoides (Wider, 1834) LIN c s (T) M va sr Walckenaeria kochi (O. P. - Cambridge, 1872) LIN c s M s sr sd Walckenaeria obtusa Blackwall, 1836 LIN c s (T) M a sr r Walckenaeria vigilax (Blackwall, 1853) LIN c s (T) M s sr Pachygnatha degeeri Sundevall, 1830 TET c s d T M va sr Pachygnatha listeri Sundevall, 1830 TET c s (T) M va sd r Aculepeira ceropegia (Walckenaer, 1802) ARA c s d (T) M va sr Araneus diadematus Clerck, 1757 ARA c s a T M O va sr Araneus marmoreus Clerck, 1757 ARA c s M va sr Araneus quadratus Clerck, 1757 ARA c s (T) M va sr r Acantholycosa lignaria (Clerck, 1757) EN LYC c s O R sr Alopecosa cuneata (Clerck, 1757) LYC c s d T M va sr Alopecosa pulverulenta (Clerck, 1757) LYC c s d T M O va sr sr Alopecosa taeniata (C. L. Koch, 1835) LYC c s M O a sr sr sd Pardosa amentata (Clerck, 1757) LYC c s d T M O va sr sd D Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802) LYC c s d T M O va sr sr 48

Druh Famil. Orig. Phyto. Occur. Lokality JL UK RP KČ Pardosa pullata (Clerck, 1757) LYC c s d T M O va sd sd D D Pardosa riparia (C. L. Koch, 1833) LYC c s T M O a r D D Pardosa sphagnicola (Dahl, 1908) LYC C O R E E Pirata uliginosus (Thorell, 1856) LYC C O s r Piratula hygrophila (Thorell, 1872) LYC c s T M O va D E E E Pirata latitans (Blackwall, 1841) LYC c s T M va sr sr r Trochosa ruricola (De Geer, 1778) LYC c s d T M va sr sr sd Trochosa spinipalpis (Cambridge, 1895) LYC c s (T) M O va sd sd Trochosa terricola Thorell, 1856 LYC c s d T M va sr r D Xerolycosa nemoralis (Westring, 1861) LYC c s T M O va sr Coelotes terrestris (Wider, 1834) AMA c s (T) M O va D E D Inermocoelotes inermis (L. Koch, 1855) AMA c s M O va D Cybeus angustiarum L. Koch, 1868 CYB c s M O a D sd sd r Antistea elegans (Blackwall, 1841) HAH c s (T) M va E Agroeca brunnea (Blackwall, 1833) LIO c s T M va sr Clubiona kulczynskii Lessert, 1905 CLU c s O R sr Drassyllus lutetianus (L. Koch, 1866) GNA c s d (T) M a sr sr Drassyllus praeficus (L. Koch, 1866) GNA c s T M a sr Drassyllus pusillus (C. L. Koch, 1833) GNA c s (d) T M va sr sr Micaria pulicaria (Sundevall, 1831) GNA c s T M O va sr sr Zelotes clivicola (L. Koch, 1870) GNA c s M a sr Zelotes latreillei (Simon, 1878) GNA c s d (T) M va sr sr Ozyptila atomaria (Panzer, 1801) THO c s T M va sr Ozyptila trux (Blackwall, 1864) THO c s (d) M va sr r sr sr Xysticus cristatus (Clerck, 1757) THO c s d T M va r Celkem (dr.) 48 47 27 32 Zá v ě r V letech 2009, 2010 a 2012 byl proveden na lokalitách PR Jelení lázeň, PP U Kunštátské kaple, a pouze v roce 2012 v PP Rašeliniště pod Pětirozcestím a v PR Kačerov monitoring společenstev epigeických druhů pavouků. Metodou zemních pastí byl ve sběrném období získán araneologický materiál obsahující 1426 ex. adultních pavouků, který byl determinován do 81 druhů ze 13 čeledí. Získané údaje významně doplňují dosavadní znalosti o araneofauně CHKO Orlické hory. Mezi faunisticky významné nálezy patří například druhy Robertus truncorum, Bolyphantes luteolus, Centromerus pabulator, Acantholycosa lignaria, Pardosa sphagnicola či Clubiona kulczynskii. Získaná data potvrzují zachovalost, původnost a biotickou hodnotu studovaných lokalit a potřebu tyto lokality i nadále chránit. Po d ě k o v á n í Děkuji RNDr. Zdeňku Majkusovi, CSc. za pomoc při determinaci nasbíraného materiálu. Dále děkuji správě CHKO Orlické hory se sídlem v Rychnově nad Kněžnou za laskavé svolení k mému výzkumu, monitoringu pavoučích společenstev na lokalitách v její správě. Li t e r a t u r a BRYJA V., SVATOŇ J., CHYTIL J., MAJKUS Z., RŮŽIČKA V., KASAL P., DOLANSKÝ J., BUCHAR J., CHVÁTALOVÁ I., ŘEZÁČ M., KUBCOVÁ L., EKHART J. & FENCLOVÁ I. (2005): Spiders (Araneae) of the Lower Morava Biosphere Reserve and closely adjacent localities (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, 90: 13 184. Brno. BUCHAR J. (1967): Pavoučí fauna Pančické louky a blízkého okolí. Die Spinnenfauna der Pančická louka und der nahen Umgebung. Opera corcontica, 4: 79 93 (in Czech, German summary). Vrchlabí. BUCHAR J. (1977): Pavoučí zvířena. In: ROČEK Z. (eds.): Příroda Orlických hor a Podorlicka. Okresní muzeum Orlických hor Rychnov nad Kněžnou, Státní zemědělské Nakladatelství, Praha, 443 467. BUCHAR J. (1981): Pavouci Třeboňska ze sbírky gymnaziálního profesora J. Martínka. Die Spinnen der Třeboň-Umgebung aus der Sammlungvon Gymnasial-Professor J. Martínek. Sborník Jihočeského Muzea v Českých Budějovicích, Přírodní Vědy, 21: 1 12 (in Czech, German summary). České Budějovice. BUCHAR J. (1983): Klasifikace druhů pavoučí zvířeny Čech, jako pomůcka k bioindikaci kvality životního prostředí. Die Klassifikation der Spinnenarten Böhmens als ein Hilfsmittel für die Bioindikation der Umwelt. Fauna Bohemiae Septentrionalis, 8: 119 135 (in Czech, German summary). Ústí nad Labem. BUCHAR J. (1993): Komentierte Artenliste der Spinnen Böhmens (Araneida). Acta Universitatis Carolinae Biologica, 36 (1992): 383 428. Praha. BUCHAR J. (1995): Bohemian Wolf Spider (Araneida: Lycosidae). Acta Universitatis Carolinae Biologica, 39: 3 28. Praha. 49

BUCHAR J. & HAJER J. (1998/1999): Arachnofauna navržené přírodní rezervace Prameniště Chomutovky. Spiders of the projected natural reserve Prameniště Chomutovky. Sborník Okresního muzea v Mostě, řada přírodovědná 20/21 (1998/1999): 23 32 (in Czech, English summary). Most. BUCHAR J. & HAJER J. (2000): Arachnofauna přírodní rezervace Polské rašeliniště (Boh. bor. Occ.). Spiders of the natural reserve Polské rašeliniště (Boh. bor. Occ.). Sborník Okresního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 22: 19 27 (in Czech, English summary). Most. BUCHAR J. & HAJER J. (2005): Arachnofauna národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště (Boh. bor. Occ.). Spiders of the natural reserve Novodomské rašeliniště (Boh. bor. Occ.). Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 27: 3 9 (in Czech, English summary). Most. BUCHAR J. & RŮŽIČKA V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha, 351 pp. ČAPEK M. (2013): Analýza araneocenóz vybraných rašelinišť CHKO Orlické hory (Characteristics of araneocenoses of peat bogs of Orlické hory). Msc. Thesis, University of Ostrava, 156 pp. DOLANSKÝ J. (1997): Nález slíďáka dřevomilného Acantholycosa lignaria (Clerck, 1757) (Araneida: Lycosidae) v Orlických horách. Find of wolf spider Acantholycosa lignaria (Clerck, 1757) (Araneida: Lycosidae) in Orlické hory Mts. Východočeský sborník přírodovědný Práce a studie, 5: 185 (in Czech, English summary). Pardubice. DOLANSKÝ J. (2006): Pavouci (Araneae) ostřicových porostů a litorálního pásma rybníka Malý Karlov ve východních Čechách. Spiders of sedge beds and littoral zone of Malý Karlov pond in Eastern Bohemia. Východočeský sborník přírodovědný Práce a studie, 13: 227 230 (in Czech, English summary). Pardubice. DOLANSKÝ J. & KUBCOVÁ L. (2000): Seznam druhů nalezených v CHKO Orlické hory v roce 2000. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. GÁBOVÁ M. (2011): Analýza araneocenóz vybraných chráněných území Bruntálska (Analysis of araneocenoses of the protected localities of Bruntálsko). Msc. Thesis, University of Ostrava, 86 pp. GERŽA M. (2010a): Plán péče o Přírodní památku U Kunštátské kaple na období 2011 2020. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. GERŽA M. (2010b): Plán péče o Přírodní památku Rašeliniště pod Pětirozcestím na období 2011 2020. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. HADAČ E. & KUČERA J. (2001): Příspěvek k poznání rašeliništních rostlinných společenstev Orlických hor. Acta Musei Reginaehradecensis S. A., 28: 113 118. Hradec Králové. HÁJEK J. (1998): Inventarizační průzkum vybraných skupin hmyzu a pavouků v CHKO Orlické hory. Acta Musei Richnoviensis Sect. Natur., 5: 56 59. Rychnov nad Kněžnou. HÁJEK J. (2010): Plán péče o Přírodní rezervaci Kačerov na období 2011 2016. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2009): Entomologický inventarizační průzkum vybraných skupin hmyzu v PR Losí blato u Mirochova, 23 pp. Depon.: ZO ČSOP Kněžice; Správa CHKO Třeboňsko, Třeboň. JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2010a): Zoologický průzkum PR Hraniční louka. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2010b): Zoologický průzkum PR Trčkovská louka. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2010c): Zoologický průzkum PP Velká louka. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2010d): Entomologický inventarizační průzkum vybraných skupin hmyzu v PR Široké blato, 22 pp. Depon.: ZO ČSOP Kněžice; Správa CHKO Třeboňsko, Třeboň. JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2011a): Zoologický průzkum PR Pod Zakletým. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2011b): Zoologický průzkum PR Neratovské louky. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2011c): Zoologický průzkum PP Rašeliniště pod Pětirozcestím. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2011d): Zoologický průzkum PP Rašeliniště pod Předním vrchem. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. KŮRKA A. (1990): The arachnofauna of Bohemian peat bogs. Spiders (Araneida) of the State Nature Reserve Mrtvý Luh, Šumava Mts. Acta Musei Nationalis Pragae, Serie B, 46: 37 77. Praha. KŮRKA A. (1996): CHKO Orlické hory. Arachnofauna rašelinišť (Výsledky orientačního průzkumu konaného ve dnech 17. 18. 6. 1996). Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. KŮRKA A. (1997a): The spider fauna of Bohemian peatbogs. Check-list of spider species found in the peatbogs of the Šumava Mts. Region. Acta Musei Nationalis Pragae, Serie B, 53: 11 35. Praha. KŮRKA A. (1997b): Arachnofauna vojenského výcvikového prostoru Ralsko (Pavouci Araneida). The spider fauna (Araneida) of the military area Ralsko. Bezděz, 5: 237 268 (in Czech, English and German summary). Česká Lípa. KŮRKA A. (1999): Pavouci (Araneida) Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Spiders (Araneida) of the Jizerské hory Mts. Protected Landscape Area. Sborník Severočeského Muzea Přírodní Vědy, 21: 119 136 (in Czech, English summary). Liberec. KŮRKA A., BUCHAR J., KUBCOVÁ L. & BRYJA V. (2006): Pavouci (Araneae) CHKO Kokořínsko. Spiders (Araneae) of Kokořínsko Protected Landscape Area. Bohemia centralis, 27: 91 135 (in Czech, English summary). AOPK ČR, krajské středisko Praha a Střední Čechy. KŮRKA A. & VANĚK J. (2001): Spiders (Araneae) of shaded and non-shaded sites in the tundra of the western Giant Mountains (Czech Republic). Opera corcontica, 38: 219 233. Vrchlabí. KŮRKA A. & VANĚK J. (2008): Pavouci (Araneae) krkonošských lesních rašelinišť. Opera Corcontica, 45: 125 149. Vrchlabí. KŮRKA A. & VANĚK J. (2009): Fauna pavouků (Araeae) jižního svahu Sněžky (Krkonoše). Opera Corcontica, 46: 149 158. Vrchlabí. MAJKUS Z. (1988): Fauna pavouků (Araneida) Státní přírodní rezervace Rašeliniště Na Skřítku. Die Spinnenfauna (Araneida) des Naturschutzgebiets Moosweichten (Na Skřítku). Acta Facultatis Paedagogicae Ostraviensis, Serie E, 17 (1987): 85 102 (in Czech, German summary). Ostrava. MAJKUS Z. (2000): Arachnofauna NPR Šerák Keprník. Správa o biomonitoringu pro potřeby CHKO Jeseníky. Depon.: Správa CHKO Jeseníky, Jeseník. MATERNA J., VANĚK J., KŮRKA A. & VONIČKA P. (2010): Epigeičtí pavouci (Araneae), sekáči (Opiliones), a střevlíci (Coleoptera: Carabidae) vybraných rostlinných společenstev krkonošské a skandinávské tundry. Opera Corcontica, 47: 187 210. Vrchlabí. MILLER F. (1951): Pavoučí zvířena vrchovišť u Rejvízu v Jesenících. Araneous-Fauna of the Peat-Bogs near Rejvíz (High-Jeseník). 50

Přírodovědecký sborník Ostravského kraje, 12: 202 247 (in Czech, English summary). Ostrava. MORAVEC J. (2012): Slíďák dřevomilný na Třeboňsku. Pavouk Zpravodaj České arachnologické společnosti, 32: 13 14. Přerov. PLATNICK N. I. (2013): The world spider catalog, version 13.5. American Museum of Natural History, online at http://research. amnh.org/iz/spiders/catalog RŮŽIČKA V. (1981): Analýza arachnocenóz luk Třeboňské pánve. An analysis of spider communities in the meadows of the Třeboň basin. PhD thesis, Charles University, Praha, 164 pp. (in Czech). RŮŽIČKA V. (1996): Pavouci (Araneae) národní přírodní rezervace Brouskův mlýn. Spiders (Araneae) of the Brouskův Mlýn National Nature Reserve (South Bohemia). Sborník Jihočeského Muzea v Českých Budějovicích, Přírodní Vědy 36 (2): 101 107 (in Czech, English summary). České Budějovice. RŮŽIČKA V. (2000): Spiders (Araneae) of two valleys in the Krkonoše Mts. (Czech Republic). Ecology, 19, Supplement 3/2000: 235 244. Bratislava. RŮŽIČKA V. (2005): Araneae (pavouci). In: FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. (eds), Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, pp. 76 82 (in Czech, English summary). RŮŽIČKA V. (2006): Pavouci a ochrana přírody v České republice. Spiders and the nature conservation in the Czech Republic. Ochrana přírody, 61: 69 73 (in Czech, English summary). Praha. RŮŽIČKA V. & HAJER J. (2000): Pavouci (Araneae) mokřadů Lučiny u Tisé (Boh. bor. Occ.). The spiders (Araneae) of wetlands Lučiny near Tisá (Boh. bor. Occ.). Sborník Okresního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 22: 13 18 (in Czech, English summary). Most. RŮŽIČKA V. & HAJER J. (2002): Pavouci rašeliniště U jezera v Krušných horách. Spiders of the peat bog U Jezera in Krušné Hory Mts. (North Bohemia). Sborník Okresního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 24: 5 10 (in Czech, English summary). Most. RŮŽIČKA V. & VANĚK J. (1997): Pavouci (Araneae) Úpské rašeliny a Studniční hory. Spiders (Araneae) of the Úpská rašelina peatbog and Studniční hora mountain. Opera corcontica, 34: 179 187 (in Czech, English summary). Vrchlabí. SVATOŇ J. (2006): Pavouci (Araneae) Žďárských vrchů. Faunisticko-ekologická studie. Spiders (Araneae) of the Žďárské vrchy Mts. Faunistic and ecology study. Parnassia 1. AOPK ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 100 pp. (in Czech, English summary). TISCHLER W. (1949): Grundzüge der terrestrischen Tierökologie. Braunschweig: Vieweg ZÁLIŠ Z. (2008): Plán péče o Přírodní rezervaci Jelení lázeň na období 2009 2019. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou. 51

52