REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI

Transkript

1 REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast LIDÉ

2 Zapojení obyvatel do ekonomiky ovlivňuje zásadním způsobem její výkonnost. Počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob a jejich podíl na celkové pracovní síle je tak po hrubém domácím produktu jedním z nejsledovanějších ukazatelů, vyjadřujících stav na trhu s pracovními silami. Jedním z nejpalčivějších problémů pak v tomto ohledu představuje míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Kvalitu lidské práce a kvalifikaci lze hodnotit nespočetným množstvím kriteriálních ukazatelů, za klíčovou se považuje úroveň dosaženého vzdělání. Moravskoslezský kraj se již několik let potýká s úbytkem počtu obyvatel. I přes přirozený přírůstek, vyjádřený rozdílem nově narozených a zemřelých obyvatel, však počet obyvatel negativně ovlivňuje přírůstek, resp. úbytek obyvatel, který je způsoben stěhováním do relativně více prosperujících regionů, nejčastěji do hlavního města Prahy. V České republice jsou základním zdrojem informací pro sledování a vyhodnocování dat statistiky Českého statistického úřadu. Hlavní objem informací poskytují krajské statistiky a vybraná resp. specifická data účelově vydávané publikace, z nichž jsou velmi významné ročně vydávané publikace Kraje České republiky a Okresy České republiky, obsahující vybraná data za okresy, kraje a regiony soudržnosti ČR. Sledované indikátory: I. Demografie: II. Zaměstnanost: III. Nezaměstnanost: Počet obyvatel žijících v Moravskoslezském kraji (MSK) Počet mužů a žen žijících v MSK Věkové složení obyvatel MSK Živě narození a zemřelí v MSK Živě narození a zemřelí na 1 obyvatel MSK Index stáří Průměrný věk obyvatel MSK Přirozený přírůstek obyvatel, přírůstek obyvatel stěhováním, celkový přírůstek obyvatel na 1 obyvatel MSK Stěhování obyvatel z/do MSK Migrační saldo v okresech MSK Saldo stěhování vysokoškoláků z/do MSK Míra zaměstnanosti v MSK Struktura zaměstnanosti podle KZAM Zaměstnanost ve vybraných odvětvích podle NACE Míra ekonomické aktivity v MSK Obecná míra nezaměstnanosti v MSK Míra registrované nezaměstnanosti v MSK Věková struktura uchazečů o zaměstnání v MSK Délka evidované nezaměstnanosti v MSK Vzdělanostní struktura nezaměstnanosti v MSK Dlouhodobá nezaměstnanost Volná pracovní místa v MSK Počet uchazečů o 1 volné pracovní místo v MSK Následující text slovně popisuje indikátory regionální konkurenceschopnosti, které jsou sledovány v rámci oblasti LIDÉ. Použité zdroje dat jsou uvedeny vždy pod grafem. 1

3 I. Demografie Graf: Počet obyvatel Moravskoslezského kraje počet obyvatel Graf: Počet mužů a žen žijících v Moravskoslezském kraji muži ženy Celkový počet obyvatel Moravskoslezského kraje od roku 1994 klesá. Zároveň také ubývá obyvatel celé ČR. Tento trend celkové bilance obyvatelstva se začal obracet až kolem roku 25-26, odkdy obyvatelstva přibývá, ale jen díky převaze přistěhovalců ze zahraničí, avšak od roku 28 opět klesá. Nejvyšší meziroční pokles počtu obyvatel byl zaznamenán mezi lety 2 a 21 (12 34 obyv.). Vývoj počtu mužů a žen žijících v Moravskoslezském kraji má naprosto stejný vývoj jako celkový počet obyvatel, přičemž počet žen dlouhodobě převyšuje počet mužů (ročně cca o 25 ). 2

4 Graf: Věkové složení obyvatel Moravskoslezského kraje a více Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Graf: Živě narození a zemřelí v Moravskoslezském kraji živě narození zemřelí Z hlediska věku jsou nejpočetnější skupinou obyvatelé v produktivním věku (15 64 let). Skupina od do 14 let dlouhodobě klesá, zatímco skupina 65 let a více roste a v posledních letech (26 29) je téměř stejná jako skupina 14. Trend stárnutí obyvatelstva však není pouze problémem krajským, nýbrž celorepublikovým a souvisí s ním růst potřeb sociálního vybavení, resp. naléhavost důchodové reformy. Zrychlení stárnutí populace je fenomén, který bude představovat dramatičtější změnu v populaci, než případný početní úbytek obyvatelstva v řádu jednotek procent. 3

5 Do roku 1994 převyšoval počet živě narozených počet zemřelých v Moravskoslezském kraji. V roce 1995 se však situace obrátila a počet zemřelých začal živě narozené meziročně převyšovat cca o 15 až 2 osob. Tento trend pokračoval až do roku 26. V letech 27 a 28 díky silným populačním ročníkům konce 7. a 8. let a zvyšující se porodnosti začal počet živě narozených počet zemřelých mírně převyšovat. V roce 29 byl počet živě narozených a zemřelých téměř shodný. Graf: Živě narození na 1 obyvatel 14, 13,5 13, 12,5 12, 11,5 11, 1,5 1, 9,5 9, 8,5 8, Česká republika Moravskoslezský kraj Graf: Zemřelí na 1 obyvatel 14, 13,5 13, 12,5 12, 11,5 11, 1,5 1, 9,5 9, 8,5 8, Česká republika Moravskoslezský kraj Často komentovaným a velmi popularizovaným demografickým aspektem společnosti byl tzv. babyboom, který začal v roce 22, a do pozadí se takto dostalo mnohem závažnější téma, kterým je stárnutí obyvatelstva a jeho dopady pro důchodový systém. Nárůstu plodnosti od roku 22 však předcházel její dramatický pokles v předchozích letech. V srovnání s průměrem celé České republiky se Moravskoslezský kraj co do počtu živě narozených na 1 obyvatel do roku 22 držel nad průměrnými hodnotami ČR, avšak od tohoto roku již průměrných hodnot ČR nedosahuje (stále se však drží maximálně,8 pod průměrnou hodnotou ČR). V roce 29 se ale opět počet živě 4

6 narozených na 1 obyvatel v Moravskoslezském kraji mírně zvýšil v porovnání s průměrem ČR, a to o hodnotu,3. Počet zemřelých na 1 obyvatel je v Moravskoslezském kraji dlouhodobě nižší, než je celorepublikový průměr. Od roku 28 je ale krajem tento průměr překročen a stále stoupá. Graf: Index stáří 1 v Moravskoslezském kraji a jednotlivých okresech rok 24 rok 25 rok 26 rok 27 rok 28 rok 29 Index stáří souvisí se stárnutím obyvatelstva a má rostoucí charakter. Podíváme-li se na index stáří za celý Moravskoslezský kraj, zjistíme, že se v letech pohyboval pod celorepublikovou hodnotou. Celorepubliková hodnota tohoto indexu byla překročena v roce 27 okresem Ostravaměsto a v roce 28 a 29 okresem Karviná a Ostrava-město. Graf: Průměrný věk obyvatelstva 42, Česká republika 41,5 41, 4,5 4, 39,5 39, 38,5 Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Stav k Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 6 let a více na 1 dětí ve věku -14 let. 5

7 Koncem roku 29 se Moravskoslezský kraj s průměrným věkem obyvatelstva 4,4 let umístil mezi kraji (vyjma hl. m. Prahy a celorepublikového průměru) na 9. místě a současně je na pátém místě pod celorepublikovým průměrem. Mladší obyvatelstvo mají pouze kraje Středočeský, Liberecký, Karlovarský a Ústecký. Ve všech krajích dlouhodobě platí, že muži mají nižší průměrný věk než ženy. Graf: Přirozený přírůstek obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje na 1 obyvatel; měřicí jednotka: promile [ ] 2,5 2 1,5 1,5 -,5-1 -1, Zdroj: vlastní zpracování Přirozený přírůstek na 1 obyvatel dosahuje pouze kladných hodnot v okrese Nový Jičín, avšak s výjimkou roku 25. Naopak negativní přirozený přírůstek je v letech evidován v okrese Karviná. Graf: Přírůstek obyvatel stěhováním v okresech Moravskoslezského kraje na 1 obyvatel; měřicí jednotka: promile [ ] Zdroj: vlastní zpracování 6

8 V letech dosáhly kladného přírůstku obyvatel stěhováním pouze okres Frýdek-Místek, v roce 27 Nový Jičín a v letech 27 a 28 Opava. Nejhorší je situace v okrese Bruntál, dále Karviná a Ostrava-město, kde se situace zlepšovala do roku 28, zejména kvůli příchodu investorů do kraje (např. Hyundai), tím zvýšila nabídku volných pracovních míst a snížila v těchto oblastech nezaměstnanost. V roce 29 došlo k velkému poklesu v okresech Nový Jičín, Opava a Ostrava - město. Výjimku od ostatních okresů nárůstem přírůstku stěhováním na 1 obyvatel byl Frýdek - Místek, který se dostal na kladnou hodnotu 1,5. Graf: Celkový přírůstek obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje na 1 obyvatel; měřicí jednotka: promile [ ] Zdroj: vlastní zpracování Celkový přírůstek na 1 obyvatel je nejpříznivější v okresech Opava, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Graf: Stěhování obyvatel z/do Moravskoslezského kraje rok 24 rok 25 rok 26 rok 27 rok 28 rok 29 Počet vystěhovalých Počet přistěhovalých Migrační saldo 7

9 Počet vystěhovalých osob z Moravskoslezského kraje převyšuje počet osob, které se do kraje stěhují. V letech 27 a 28 byl počet vystěhovalých i přistěhovalých téměř vyrovnaný a migrační saldo se výrazně přiblížilo k nule. Rok 29 přináší úplný opak a také paradoxně největší rozdíl v počtu vystěhovalých a nově příchozích za poslední roky A tím i v tomto roce nejvyšším záporným migračním saldem. Graf: Migrační saldo v okresech Moravskoslezského kraje rok 24 rok 25 rok 26 rok 27 rok 28 rok 29 Kladné migrační saldo dlouhodobě vykazuje pouze okres Frýdek-Místek a v letech 27 a 28 také okres Opava a Nový Jičín. Naopak záporné migrační saldo je dlouhodobě vykazováno v okresech Bruntál, Karviná a Ostrava-město. K roku 29 v okresech Karviná a Ostrava - město dosáhlo migrační saldo nejvyšších záporných hodnot za sledované období. 8

10 Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Graf: Saldo stěhování vysokoškoláků z jiných krajů do Moravskoslezského kraje ( ) Z dostupných údajů za období let je zřejmé, že saldo stěhování vysokoškoláků z jiných krajů ČR do Moravskoslezského kraje je záporné. Nejvíce vysokoškoláků z Moravskoslezského kraje odchází do hl. m. Prahy, dále Jihomoravského a Středočeského kraje a to zejména z důvodu studia a lepšího pracovního uplatnění. Vzhledem k tomu, že uvedená data pocházejí z jednorázového šetření, nejsou k dispozici aktuální údaje. 9

11 II. Zaměstnanost Následující část nazvaná Zaměstnanost se zabývá vybranými aspekty zaměstnanosti obyvatelstva. Základním podkladem pro hodnocení jsou výsledky výběrových šetření pracovních sil (VŠPS), která probíhají čtvrtletně na vzorku obyvatel starších 15 let již od roku 1993 a je harmonizováno s metodikou ILO (Mezinárodní úřad práce), což zajišťuje jejich mezinárodní srovnatelnost. Graf: Míra zaměstnanosti 2 v Moravskoslezském kraji měřicí jednotka: procento [%] 57, 56, 55, 54, 53, 52, 51, 5, 49, 48, Moravskoslezský kraj ČR Míra zaměstnanosti ukazuje intenzitu zapojení do práce. V období od 1. čtvrtletí 25 do konce 4. čtvrtletí 28, se míra zaměstnanosti v MSK pohybovala v rozmezí od 49,5 % (1. čtvrtletí 25) do 53,9 % (4. čtvrtletí 28), což je cca 4 % pod celorepublikovými hodnotami, přičemž trend v MSK byl naprosto stejný jako trend ČR bez výrazných výkyvů, avšak stále platí, že míra zaměstnanosti v MSK je dlouhodobě nízká. Od 4. čtvrtletí 28 měla křivka míry zaměstnanosti klesající tendenci až do 1. čtvrtletí 21, kdy se zastavila na hodnotě 5,4 %, asi 3 p.b. pod celorepublikovým průměrem. Míra zaměstnanosti od tohoto kvartálu začala stoupat a ve 3. čtvrtletí 21 dosáhla 51,2 %. 2 Míra zaměstnanosti představuje podíl pracujících na obyvatelstvu celkem. 1

12 Graf: Struktura zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji podle KZAM 3 měřicí jednotka: procento [%] ,5 14,1 19,8 13,9 5,5 19, 7,2 6,4 7, 7,2 14,6 14,4 14,9 13,7 21,3 21,7 21,2 13,3 13,4 13,4 5,4 5,9 6,1 21,8 21,6 21, 18,6 13,8 6,3 22,6 8,7 9,5 9,8 9,1 11,2 5,2 5,7 5,8 5,9 5, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Obsluha strojů a zařízení Řemeslníci a kval. výrobci, zprac., opraváři Kvalifikovaní dělníci v zem. a les. (vč. příb. oborů) Provozní pracovníci ve službách a obchodě Nižší administrativní pracovníci (úředníci) Techn., zdravot. a pedagog. prac. (vč. příbuz. oborů) Vědečtí a odborní duševní pracovníci Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci Zdroj: VŠPS 28, 27, 26, 25, ČSÚ, (Národní ústav odborného vzdělávání), vlastní zpracování 3 KZAM klasifikace práce KZAM je rozdělení podle druhu profese pracovního místa do 9 hlavních tříd profesí: 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci 3. Technologičtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) 4. Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 8. Obsluha strojů a zařízení 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 11

13 Graf: Zaměstnanost ve vybraných odvětvích v Moravskoslezském kraji podle NACE - CZ 4 měřicí jednotka: procento [%] 7,5 1,6 1,9 2, 4, Zemědělství, lesnictví a rybářství (A) Těžba a dobývání (B) Zpracovatelský průmysl (C) Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla (D) 6,5 Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady (E) 6,1 2,7 2,7,8 26,3 Stavebnictví (F) Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel (G) Doprava a skladování (H) Ubytování, stravování a pohostinství (I) Informační a komunikační činnosti (J) Peněžnictví a pojišťovnictví (K) Činnosti v oblasti nemovitostí (L) 1,5 1,9 3,2 6,2 9,3 1,3 1,4 Profesní, vědecké a technické činnosti (M) Administrativní a podpůrné činnosti (N) Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. (O) Vzdělávání (P) 12,3 Zdravotní a sociální péče (Q) Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R) Ostatní činnosti (S) Zdroj: ČSÚ, (Národní ústav odborného vzdělávání), vlastní zpracování Z výše uvedených grafů je patrné, že dle KZAM je nejvíce osob zaměstnáno jako technologický, zdravotnický či pedagogický pracovník (cca19 23 % ročně), řemeslný a kvalifikovaný výrobce, zpracovatel a opravář (19 22 % ročně), obsluha strojů a zařízení (13 15 % ročně) nebo jako provozní pracovník ve službách a obchodě (13 14 % ročně). Dle NACE-CZ k roku 29 je nejvíce osob zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu (26,3%), v obchodě a opravách motorových vozidel (12,3%), stavebnictví (9,3%), zdravotní a sociální péče (7,5%). Mezi základní odvětví NACE-CZ patří rovněž soukromé domácnosti s domácím personálem, jejichž podíly jsou však natolik zanedbatelné, že byly z hodnocení vyjmuty. 4 CZ-NACE - Klasifikace CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi než byla klasifikace OKEČ, kterou klasifikace CZ-NACE od nahradila. Obsahuje třídy

14 Graf: Míra ekonomické aktivity 5 v Moravskoslezském kraji ve srovnání s Olomouckým krajem, Zlínským krajem a ČR měřicí jednotka: procento [%] 59,5 59, 58,5 58, 57,5 57, 56,5 56, IV/26 IV/27 IV/28 IV/29 III/21 Moravskoslezský ČR Olomoucký Zlínský Od roku 26 do roku 21 se míra ekonomické aktivity pohybovala kolem 58 %, přičemž meziroční nárůsty nebo poklesy byly v rozmezí,2,7 %, vyjma roku 26, kdy byla míra ekonomické aktivity o 1,4 % nižší než v předchozím roce. Sousedící kraje, Olomoucký a Zlínský, jsou na tom obdobně. Nejvýraznější rozdíl ve srovnání MSK s těmito kraji byl zaznamenán na konci roku 26 a 27, kdy byla ve Zlínském kraji míra ekonomické aktivity o 1,9 % (26) a 2,3 % (27) vyšší než v Moravskoslezském kraji. Největší rozdíl míry ekonomické aktivity v porovnání Moravskoslezského kraje s celorepublikovým průměrem byl ve 3. čtvrtletí 21. Rozdíl tvořil 1,8 %. 5 Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob populace starších 15 let. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří všechny osoby, které jsou zaměstnány nebo práci aktivně hledají. 13

15 III. Nezaměstnanost 6 Od roku 199 probíhala v kraji rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě měnila jeho tvář a několik let byla provázena uvolňováním desetitisíců zaměstnanců. MSK patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a až do roku 24 téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u moravskoslezských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy za 36 měsíců stoupl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o (+155,5 %) a celková zaměstnanost u moravskoslezských firem poklesla o 8 13 (-15,4 %) osob. Od roku 24 se ale situace na trhu práce v MSK začala pomalu obracet k lepšímu, a to přestože zde stále dozníval vliv restrukturalizace. Od února 24, kdy byl stav evidovaných uchazečů o zaměstnání nejvyšší v celé historii ÚP MSK, se jejich počet do konce roku 28 snížil o 48,1 %. Tento pozitivní vývoj byl ale vlivem dopadu celosvětové krize zastaven a od října 28, kdy bylo dosaženo v posledních letech nejnižší hodnoty, se začala evidovaná nezaměstnanost opět zvyšovat. Do prosince 29 tak došlo ke zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání o 52 %. V průběhu roku 29 se naplno projevily dopady probíhající hospodářské krize a situace na trhu práce v MSK se vyvíjela nepříznivě. Ve srovnání s dosavadním nejnižším stavem evidovaných uchazečů o zaměstnání z října 28 jich ÚP MSK měly na konci roku 29 v evidenci o 52,1 % více. V meziročním srovnání stoupla evidovaná nezaměstnanost ve všech okresech našeho kraje. Průměrně evidovaly ÚP MSK v roce 29 v meziročním srovnání o 3 % osob více. V prvním kvartálu roku 21 se míra nezaměstnanosti razantně zvýšila oproti předchozímu čtvrtletí, a to o 1,2 %. V následujících čtvrtletí se ustálila na hodnotě cca 9,8 % ovšem 2,7 % nad celorepublikovým průměrem. Míra nezaměstnanosti je hlavním ukazatelem stavu ekonomiky. Vyjadřuje podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle a používá se např. k vymezení regionů pro soustředěnou podporu státu. 6 Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného považuje osoba, která: je starší 15 let, aktivně hledá práci, je připravena k nástupu do práce do 14 dnů. Míra nezaměstnanosti je pak podíl nezaměstnaných ku všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným). 14

16 I/25 II/25 III/25 IV/25 I/26 II/26 III/26 IV/26 I/27 II/27 III/27 IV/27 I/28 II/28 III/28 IV/28 I/29 II/29 III/29 IV/29 I/21 II/21 III/21 Graf: Obecná míra nezaměstnanosti 7 v Moravskoslezském kraji 16, 14, 12, 1, 8, 6, 4, 2,, Moravskoslezský kraj ČR měřicí jednotka: procento [%] Obecná míra nezaměstnanosti od začátku sledovaného období (1. čtvrtletí 25) postupně klesala až do 1. čtvrtletí 29, kdy oproti konci roku 28 stoupla o 2,1 % a následně ve 2. čtvrtletí 29 stoupla o další,5 %. Tuto stoupající tendenci měla až do 1. čtvrtletí roku 21, kdy dosáhla až 11,3%. V následujících čtvrtletí téhož roku stagnuje na 9,8 9,9 %. Obecná míra nezaměstnanosti v MSK dlouhodobě převyšuje obecnou míru nezaměstnanosti ČR v průměru o 3,9 % (rozmezí od 2,8 % do 6,1 %). Graf: Míra registrované nezaměstnanosti 8 podle okresů Moravskoslezského kraje měřicí jednotka: procento [%] 16,7 11,3 14,8 11,5 12,9 11,29 12,6 1,5 1,48 1,9 9,4 8,9 8,4 13,2 19,6 8,5 18,6 7,5 16,9 6,2 6,6 14,39 14,3 13,4 12, 11,5 1,5 9,8 7,9 5,9 17,5 15,9 13,4 1,7 11,1 15, Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Zdroj: Statistické ročenky MSK (26, 27, 28, 29), vlastní zpracování 7 Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení (ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO)). 8 Míra registrované nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na disponibilní pracovní síle (v procentech). 15

17 Graf: Míra registrované nezaměstnanosti srovnání ČR a MSK měřicí jednotka: procento [%] 18, 17,5 17, 16,5 16, 15,5 15, 14,5 14, 13,5 13, 12,5 12, 11,5 11, 1,5 1, 9,5 9, 8,5 8, 7,5 7, 6,5 6, 5, Česká republika Moravskoslezský kraj Zdroj: vlastní zpracování Míra registrované nezaměstnanosti má v MSK i celé ČR obecně mezi lety 23 a 28 klesající tendenci. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je evidována v okrese Karviná ( ,5 %), který je následován okresem Bruntál ( ,1 %), v pořadí třetí je okres Ostrava-město ( ,4 %), čtvrtý okres Opava ( ,5 %), pátý okres Nový Jičín ( ,6 %) a nejnižší míra registrované nezaměstnanosti je evidována v okrese Frýdek-Místek ( ,9 %). V roce 29 došlo k růstu v průměru o 3 4 % ve všech okresech Moravskoslezského kraje. Výjimku tvořil okres Nový Jičín, ve kterém se míra registrované nezaměstnanosti vyšplhala o 6,6 % oproti předchozímu roku. Globálně vzato, míra registrované nezaměstnanosti měřená k roku 21 v rámci ČR se ustálila na 8,7 % a v MSK mírně stoupla na 12,36 %. *pozn.: Obecná a registrovaná míra nezaměstnanosti se rozcházejí v důsledku různé metodiky. Od roku 2 je obecná míra mírně nižší než registrovaná (diferenciace je typická pro období zvýšené nezaměstnanosti, kdy řada oficiálně registrovaných uchazečů o práci pracuje příležitostně a výběrové šetření pracovních sil je zachytí jako de facto zaměstnané. Rozdíl mezi oběma mírami je obvyklý a zpravidla i větší ve všech národních statistikách), sezónně očištěný trend je však společný. Obecná míra nezaměstnanosti v ČR rostla od poloviny 9. let minulého století. 16

18 Graf: Věková struktura nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji měřicí jednotka: procento [%] Počet nezaměstnaných ve věku do 19 let Počet nezaměstnaných ve věku let Počet nezaměstnaných ve věku 2-34 let Počet nezaměstnaných ve věku nad 5 let Zdroj: portal.mpsv.cz, vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu je patrné, že rozdělení nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji do jednotlivých věkových skupin v letech vyjma skupiny nezaměstnaných ve věku do 19 let - téměř rovnoměrné. Nejméně zastoupena je právě skupina nezaměstnaných osob do 19 let věku cca 4,6 %, dalšími, téměř vyrovnanými skupinami, jsou nezaměstnaní ve věku od 2 do 34 let 32,9 %, nezaměstnaní ve věku od 35 do 49 let 32,8 % a nezaměstnané osoby ve věku od 5 let výš 29,6 %. Graf: Délka evidované nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji měřicí jednotka: počet nezaměstnaných [-] nad 24 měsíců měsíců 9-12 měsíců 3-6 měsíců do 3 měsíců IV/26 IV/27 IV/28 IV/29 IV/21 Zdroj: portal.mpsv.cz, vlastní zpracování 17

19 I/26 II/26 III/26 IV/26 I/27 II/27 III/27 IV/27 I/28 II/28 III/28 IV/28 I/29 II/29 III/29 IV/29 I/21 II/21 III/21 IV/21 Z hlediska délky evidence uchazečů o zaměstnání bylo na konci roku 29 déle než 6 měsíců evidováno o 41 % více uchazečů o zaměstnání než v závěru roku 28. Pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání v letech souvisí s nepříznivou situací na trhu práce, kdy začala růst míra nezaměstnanosti a vzrostl také počet nově evidovaných uchazečů o zaměstnání. V roce 29 vstoupila v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která snížila hranici dlouhodobé nezaměstnanosti z 6 měsíců na 5, tím tento počet vzrostl. V roce 21 v porovnání s předchozím rokem přibyl počet uchazečů evidovaných déle než 6 měsíců o 5 %. Graf: Vzdělanostní struktura nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji měřicí jednotka: počet nezaměstnaných [-] doktorské vysokoškolské bakalářské vyšší odborné ÚSO s maturitou bez vyučení ÚSO s vyučením a maturitou ÚSV střední a střední odborné bez maturity a výučního listu střední odborné s výučním listem nižší střední odborné nižší střední Zdroj: portal.mpsv.cz, vlastní zpracování Co se nejvyššího dosaženého vzdělání týče, tak převažují uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním listem (4,7 43,2 % ročně) a se základním vzděláním (28,2 32,6 % ročně). Obecně tedy platí: čím nižší úroveň vzdělání, tím je uplatnění na trhu práce složitější. 18

20 Graf: Procentuální podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání z jednotlivých krajů ČR na konci 3. čtvrtletí 21 měřicí jednotka: procento [%] Hl. město Praha 5% 18% 3% 6% 4% 4% 5% Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský 8% Ústecký 17% Liberecký Královéhradecký 12% Pardubický 4% 5% 5% 4% Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: vl. zpracování dle údajů ČSÚ Graf: Procentuální podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání z Moravskoslezského kraje na dlouhodobě nezaměstnaných uchazečích o zaměstnání z celé ČR měřicí jednotka: procento [%] Zdroj: vl. zpracování dle údajů z ČSÚ 19

21 Dle nejaktuálnějších údajů zveřejněných ČSÚ ke konci 2. čtvrtletí roku 21 tvořili dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči o zaměstnání z Moravskoslezského kraje celkem 17,5 % dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání z celé ČR. Ve věku 3 44 let bylo dlouhodobě evidováno 35,2 % uchazečů z Moravskoslezského kraje, ve věku let 38,4 % a ve věku let 22,8 % uchazečů. Nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání je evidováno v Moravskoslezském kraji (18 %), dále v Ústeckém kraji (17 %) a Jihomoravském kraji (12 %). Dle MPSV patří mezi základní problémy regionální nezaměstnanosti nízká mobilita pracovních sil, kvalifikace uchazečů o zaměstnání, zejména těch dlouhodobě nezaměstnaných, jež neodpovídá požadavkům trhu práce, vysoký podíl uchazečů o zaměstnání s nižším vzděláním a v neposlední řadě také kvalifikační struktura nabídky pracovních sil, jež neodpovídá poptávce vytvářených pracovních míst. Graf: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech Moravskoslezského kraje III/21 Bruntál Opava Karviná Nový Jičín Frýdek-Místek Ostrava - město 2

22 Graf: Vývoj počtu uchazečů o 1 volné pracovní místo v okresech Moravskoslezského kraje 32, 3, 28, 26, 24, 22, 2, 18, 16, 14, 12, 1, 8, 6, 4, 2,, III/21 Bruntál Opava Karviná Nový Jičín Frýdek-Místek Ostrava - město V třetím čtvrtletí roku 21 evidovaly ÚP volných pracovních míst, což je o 33,3 % více než na konci roku 29. Největší meziměsíční pokles volných pracovních míst byl v celé historii MSK zaznamenán v lednu 29. S tím také souvisí prudký nárůst počtu uchazečů o 1 volné pracovní místo. Díky zvýšení počtu pracovních míst oproti roku 29 (23 uchazečů na 1 pracovní místo) stoupl počet uchazečů na 1 pracovní místo ve 3. čtvrtletí 21 na 21 uchazečů. Nabídka pracovních sil závisí zejména na vývoji počtu obyvatel a jejich věkové struktuře. 21

23 Seznam grafů: 1. Graf: Počet obyvatel Moravskoslezského kraje 2. Graf: Počet mužů a žen žijících v Moravskoslezském kraji 3. Graf: Věkové složení obyvatel Moravskoslezského kraje 4. Graf: Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje 5. Graf: Živě narození a zemřelí v Moravskoslezském kraji 6. Graf: Živě narození na 1 obyvatel 7. Graf: Zemřelí na 1 obyvatel 8. Graf: Index stáří v Moravskoslezském kraji a jednotlivých okresech 9. Graf: Přirozený přírůstek obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje na 1 obyvatel 1. Graf: Přírůstek obyvatel stěhováním v okresech Moravskoslezského kraje na 1 obyvatel 11. Graf: Celkový přírůstek obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje na 1 obyvatel 12. Graf: Stěhování obyvatel z/do Moravskoslezského kraje 13. Graf: Migrační saldo v okresech Moravskoslezského kraje 14. Graf: Saldo stěhování vysokoškoláků z jiných krajů do Moravskoslezského kraje ( ) 15. Graf: Míra zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 16. Graf: Struktura zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji podle KZAM 17. Graf: Zaměstnanost ve vybraných odvětvích v Moravskoslezském kraji podle NACE 18. Graf: Míra ekonomické aktivity v Moravskoslezském kraji ve srovnání s Olomouckým krajem, Zlínským krajem a ČR 19. Graf: Obecná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 2. Graf: Míra registrované nezaměstnanosti podle okresů Moravskoslezského kraje 21. Graf: Míra registrované nezaměstnanosti srovnání ČR a MSK 22. Graf: Věková struktura nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji 23. Graf: Délka evidované nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 24. Graf: Vzdělanostní struktura nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 25. Graf: Procentuální podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání z jednotlivých krajů ČR na konci 3. čtvrtletí Graf: Procentuální podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání z Moravskoslezského kraje na dlouhodobě nezaměstnaných uchazečích o zaměstnání z celé ČR 27. Graf: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech Moravskoslezského kraje 28. Graf: Vývoj počtu uchazečů o 1 volné pracovní místo v okresech Moravskoslezského kraje 22

24 Použité zdroje: [1] Analýza regionálních rozdílů v ČR v letech , pro rok 26, pro rok 27, pro rok 28; dostupné na: [2] Národní ústav odborného vzdělávání [3] Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [4] Statistické ročenky Moravskoslezského kraje (26, 27, 28, 29); dostupné na: [5] Veřejná databáze Českého statistického úřadu [6] Výběrová šetření pracovních sil 25, 26, 27, 28, 29 23