Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko správní. Protipovodňová opatření v Královéhradeckém kraji Jana Vaňková

Transkript

1 Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko správní Protipovodňová opatření v Královéhradeckém kraji Jana Vaňková Bakalářská práce 2009

2

3

4 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č.121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně. V Pardubicích dne Jana Vaňková

5 Děkuji tímto panu doc. Ing. Radimu Roudnému, CSc. za cenné rady, které mi poskytl a za jeho trpělivost.

6 ANOTACE Práce se zabývá riziky, krizemi a krizovým řízením, především ve vztahu k povodním. Analyzuje plánovaná protipovodňová opatření. Je zaměřena na Královéhradecký kraj, především na toky ve správě Povodí Labe, státní podnik. KLÍČOVÁ SLOVA riziko, krize, povodeň, krizové řízení, Královéhradecký kraj, Povodí Labe TITLE Antiflood arrangements in Hradec Králové region ANNOTATION This schoolwork is concerned with risks, crisises and critical management maily in relation to floods. The schoolwork analyses planned antiflood arrangements. It s focused on Hradec Králové region, mainly on rivers, which are managed by state company Basin river Elbe. KEYWORDS Risk, crisis, flood, critical management, Hradec Králové region, Basin river Elbe

7 Obsah Úvod Obecný popis rizik a zejména povodní Riziko Obecný popis rizik Povodeň Nejčastější příčiny povodní Druh a rozsah povodní Právní vymezení pojmu povodeň a nebezpečí povodně Krizové řízení Krizový stav Orgány krizového řízení Krizový plán Integrovaný záchranný systém Královéhradecký kraj Popis Královéhradeckého kaje Volené orgány Královéhradeckého kraje Krajský úřad Královéhradeckého kraje Krizové řízení Královéhradeckého kraje Povodí Labe, státní podnik Povodně v Královéhradeckém kraji Protipovodňová opatření Komplexní posouzení navrhovaných protipovodňových opatření Analýza protipovodňových opatření Výpočet vah kritérií a parciálních užitků Lineární závislost Celkové zhodnocení a doporučení...62 Závěr...64 Seznam použité literatury...67 Seznam obrázků...68 Seznam tabulek...69 Seznam grafů...70 Seznam příloh...71

8 Úvod Povodně a záplavy jsou staré jako lidstvo samo. V některých oblastech byly či jsou pravidelné povodně očekávanou podmínkou zemědělství. Každoroční cyklus povodní měl velký význam v mnoha raných zemědělských kulturách, nejznámější z nich jsou starověký Egypt na řece Nil, Mezopotámie na řekách Eufrat a Tigris, velkou roli hrály povodně i ve staré Číně. V zimě roku 2003 u nás proběhla volba nového prezidenta. Kandidátům byla mimo jiné položena následující otázka: Podle některých odborníků se budeme muset naučit žít s povodněmi. Jaká opatření by podle vás pomohla a co je třeba udělat jako první? Odpovědi byly následující: Neexistuje jedno kouzelné velké a účinné opatření. Přednostně je třeba myslím nabídnout přírodě tradiční a přirozený stav, který sám o sobě vytvářel podmínky pro únik velké vody do oblastí, kde tolik neškodí. Říkají-li odborníci, že s častějšími (než dříve) povodněmi se budeme muset naučit žít, z čehož vycházím, pak by lidé měli vzít jako základní východisko, že typicky záplavová území nejsou vhodná k obývání. To jsou opatření dlouhodobá a preventivní. Krizová a záchranná opatření už umíme zvládat vcelku dobře. Považuji však za velmi vhodné, aby nově budovaná profesionální armáda byla vycvičena i pro krizové situace. První co je třeba udělat, je vyčištění koryt řek a potoků a zpevňování hrází rybníků. Krajinu jsme za poslední desítky let velmi zjednodušili : Voda po ní stéká jako po šikmé střeše. Proto sucha a povodně. S tím musíme postupně něco dělat. A lidé by si měli brzy rozmyslet, zda mají jejich domy stát v zátopových oblastech a být znovu a znovu opravovány. Ze všeho nejdříve je však třeba mít naprosto spolehlivou komunikaci varování (pražské metro!), spolehlivé povodňové mapy a připravené mobilní hráze, jaké ochránily pražské Staré Město. 1 Z odpovědí je zřejmé, že názory tehdejších potenciálních prezidentů jsou vcelku střízlivé, odpovídající současným světovým trendům, které se týkají ochrany přírody a krajiny a z toho 1 Zdroj: Právo,

9 přímo plynoucí ochrany před povodněmi. Je ovšem otázka, zda se tak bude dít i ve sféře výkonné moci. Mimořádné události si nevybírají a nevyhýbají se ani naší zemi. Povodně u nás již postihly řadu míst a některá z nich i opakovaně. Obyvatele mnoha z nich snad ani v nejhorším snu nenapadlo, že budou postiženi právě oni. Téma povodní a protipovodňových opatření jsem si vybrala, jelikož v dnešní době je tato problematika velice aktuální. Analýza povodní, jejich rozsahu, velikosti povodňových škod, plánování protipovodňových opatření a jejich realizace je velmi významné pro celou naši společnost. Zahrnuje činnosti, které jsou zaměřeny pro určování cílů v budoucnosti a prostředky, jak těchto cílů dosáhnout. Plánování je nezbytné pro každou organizaci a plánování protipovodňových opatření se netýká pouze jedné organizace, ale společnosti jako celku. Plánování a rozhodování jsou procesy, který vyžadují intelekt; vyžadují, abychom vědomě určovali průběh činností a zakládali naše rozhodování na cílech, znalostech a důležitých odhadech. V případě povodní především na znalostech průběhu povodní v minulých letech. Využitím těchto znalostí je možné, pomocí matematicko-statistických metod, analyzovat povodně a rozhodovat o nejoptimálnějších variantách protipovodňových opatření. Práce je rozčleněna na dvě části problematiky. V první části práce jsem získávala informace pomocí metody literárního průzkumu. Z obecně dostupné literatury, ale především z internetových stránek. Ve druhé části, která je zpracovaná induktivně, jsem analyzovala protipovodňová opatření v Královéhradeckém kraji. Cílem práce je v teoretické části obecně popsat problematiku krizí a především povodní, popsat Královéhradecký kraj, členění Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a jeho krizové orgány a dále Povodí Labe, státní podnik. Dále v praktické části analyzovat rozhodování o výběru nejdůležitějších plánovaných protipovodňových opatření v Královéhradeckém kraji. 9

10 1 Obecný popis rizik a zejména povodní 1.1 Riziko Několik vybraných definic pojmu riziko: Význam slova riziko znamená nebezpečí, vysoká míra pravděpodobnosti nezdaru, ztráty. Míra pravděpodobnosti a tvrdosti nepříznivých vlivů na lidský život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Kvantitativně vyjádřeno jako: riziko = ohrožení možnou ztrátou. Riziko může být též vyjádřeno jako pravděpodobnost nepříznivé události a jejích následků, pokud k ní dojde. Riziko je v technicko ekonomickém významu hodnota součinu pravděpodobnosti realizace nebezpečí a hodnoty škod, k nimž může realizací dojít. Přírodní ohrožení a rizika jsou termíny, se kterými se veřejnost setkává stále častěji. Mezi extrémní přírodní procesy, které mohou způsobit škody na majetku a životech, řadíme především zemětřesení, povodně, hurikány, sesuvy, požáry, sucho nebo laviny. Zatímco termín ohrožení vyjadřuje samotný potenciálně nebezpečný proces, termín riziko vyjadřuje případné neblahé účinky tohoto procesu. Je nutné zdůraznit, že spojení přírodní riziko je často používané, ale nevyjadřuje přesně o co se jedná. Extrémní přírodní procesy jsou totiž extrémní jen pro člověka a společnost, pro přírodu žádné nebezpečí nepředstavují, protože jsou v přírodním prostředí přirozené. 1.2 Obecný popis rizik Lidstvo od počátku své existence zápasí s živelným působením přírodních sil. Ohrožují nás požáry, záplavy, zemětřesení, sopečné výbuchy, laviny, vichřice, uragány, tornáda, tsunami apod. Vědeckotechnický pokrok přinesl další velká nebezpečí vzniku mimořádných událostí. Jsou jimi zejména hromadná neštěstí v dopravě, úniky nebezpečných látek, výbuchy, teroristické akce apod. 10

11 Veškerá rizika, která nás ohrožují si však člověk uvědomuje obvykle až po nehodě, havárii či přírodní pohromě. Ani tvůrci filmu Zemětřesení, stejně jako obyvatelé Los Angeles, určitě nepředpokládali, že 20 let po natočení jejich filmové katastrofy se tato katastrofa na tomtéž místě skutečně stane. Analýza rizik: Použití informací, jež jsou k dispozici, pro odhad rizika pro osoby, společnost, majetek nebo životní prostředí vyplývajícího z ohrožení. Analýza rizik většinou obsahuje následující kroky: 1) definice rámce a možnosti hrozby (nebezpečí) 2) odhad pravděpodobnosti ohrožení 3) hodnocení zranitelnosti ohrožených prvků 4) identifikace následků a odhad rizika Jako jiné analýzy, tak i analýza rizik nejprve rozloží systém a zdroje rizika na jeho jednotlivé složky, které pak zkoumá. Kvalitativní analýza rizik používá slovní hodnocení nebo relativní číselné hodnocení pro popis velikosti možných škod a pravděpodobnosti s jakou mohou nastat. Kvantitativní analýza rizik je založena na číselných hodnotách pravděpodobnosti ohrožení, zranitelnosti a možných následků. Hrozba/nebezpečí: Přírodní proces, který může vést ke vzniku škod a který můžeme nějak charakterizovat. Hrozba (nebezpečí) může být jak již existující (pohybující se svah), tak potenciální (povodeň, skalní řícení) proces. Charakteristika hrozby (nebezpečí) nezahrnuje předpovídání. Odhad rizik: Proces používaný pro měření úrovní analyzovaného rizika. Odhad rizik se skládá z následujících kroků: analýza frekvence určitého jevu, analýza následků a jejich integrace. Ohrožené prvky: Obyvatelstvo, budovy, inženýrské sítě, infrastruktura, přírodní prostředí, ekonomické aktivity a sociální vazby v oblasti možného ovlivnění přírodním ohrožením. Vše, co má pro společnost nějakou hodnotu a může být poškozeno extrémním přírodním procesem. 11

12 Ohrožení: Pravděpodobnost, že určitá hrozba (nebezpečí) vznikne v určitém časovém období. Nezvyklá nebo extrémní událost v přírodním nebo antropogenním prostředí, která nepříznivě ovlivňuje životy lidí, majetek nebo činnosti, a která může vést k neštěstí. Je přírodního nebo antropogenního původu a může způsobit fyzické škody, ekonomické škody, ohrozit lidské životy, pokud k ní dojde na území lidské činnosti. V technických vědách je ohrožení vyjádřeno matematicky jako možnost výskytu na určitém místě v určitém časovém období, při určité velikosti. Přírodní ohrožení: Přírodní (přirozený) jev, který probíhá v blízkosti lidí, jejich majetku nebo činností a může způsobit neštěstí. Přírodní ohrožení jsou způsobena biologickými, geologickými, hydrologickými nebo meteorologickými podmínkami nebo procesy v přírodním prostředí. Řízení rizik/zvládání rizik/krizové řízení/management rizik: Systematická aplikace řídících postupů, procedur a praktik, pro identifikaci, analýzu, hodnocení, snižování a monitoring rizik. 2 Snižování rizik/mitigace rizik: Výběrová aplikace vhodných technik a řídících postupů pro snížení pravděpodobnosti výskytu rizika a/nebo snížení pravděpodobnosti nepříznivých následků. Společenské riziko: Riziko velkého rozsahu působící na společnost, při jehož realizaci může následek podnítit sociální nebo politickou odezvu. Správa rizik: Proces, při kterém jsou shromažďovány, analyzovány a přenášeny informace o riziku zúčastněným činným orgánům z důvodu rozhodování. Poté, co jsou uváženy všechny možné alternativy, je existující riziko porovnáno s kritérii přijatelnosti rizika (kvalitativními nebo kvantitativními) a jsou přijata příslušná rozhodnutí. 2 Zákon č. 240/2000 Sb. definuje krizové řízení jako: souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. 12

13 Tolerované riziko: Rozsah rizika, s kterým je společnost ochotna žít, aby mohla získávat určité výhody. Toto riziko není zanedbatelné a je potřeba ho sledovat a pokud možno snížit. Zbytkové/residuální riziko: Zbytková úroveň rizika v kterémkoliv okamžiku před, během nebo poté, co byla uplatněna opatření pro snižování rizika. Zranitelnost: Úroveň možné ztráty jednotlivého ohroženého prvku nebo jednotlivých ohrožených prvků v oblasti ovlivněné ohrožením. Je vyjádřená na stupnici od 0 (žádná ztráta) do 1 (úplná ztráta). Také se jedná o stav a průběh vycházející z fyzikálních, sociálních, ekonomických a environmentálních faktorů, které zvyšují náchylnost společnosti na přírodní ohrožení. 1.3 Povodeň Povodeň je mimořádná událost, kdy se následkem dešťů, táním sněhu a ledovců nebo náhlým uvolněním překážky ve vodním toku - tzv. zvláštní povodně (protržení hráze přehrady, sesuv svahu během dešťů,...) zvětší průtok vody a zvedne hladinu tak, že se voda z koryt vylévá a zaplavuje okolní území. Povodeň je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat, případně je její odtok nedostatečný, nebo dojde k zaplavení území při soustředění odtoku srážkových vod. Rychlost vody při povodních je značná, takže ohrožuje naše životy a zdraví, životní prostředí, majetek. Zranitelní jsou všichni, kdo žijí v blízkosti vodního toku, anebo v místech nedostatečné kanalizace. Povodně jsou doprovázeny ztrátami na životech, životním prostředí a majetku a na infrastruktuře s následnými škodami v podnikání. Další problémy vznikají z kontaminované vody. Rychlost vzniku povodně závisí na mnoha faktorech a včasné varování není vždy možné. 13

14 1.4 Nejčastější příčiny povodní Dlouhotrvající nebo přívalové deště podpořené dalšími okolnostmi, zejména - rychlým táním sněhu, zmrzlou půdou, nepropustným povrchem nebo nasáklou půdou, hromadění ledových ker, nedostatečností kanalizačního systému, nadbytkem zpevněných ploch a dalšími okolnostmi. 1.5 Druh a rozsah povodní a) Přirozená povodeň způsobená přirozenými jevy dešťovými srážkami táním sněhové pokrývky chodem ledů Typy přirozených povodní zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti, vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (přívalovými dešti i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv, mají extrémně rychlý průběh. Tyto povodně jsou někdy označovány jako bleskové povodně zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích, i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů Zatímco proti povodním typu zimní a jarní, letní způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti a zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích lze účinně postupovat a zabránit nebo snížit jejich negativnímu dopadu na životy, zdraví, majetek, životní prostředí, infrastrukturu a kulturní hodnoty, u letních povodní způsobených krátkodobými srážkami 14

15 jsou tyto možnosti značně omezeny v důsledku extrémně rychlého průběhu povodně. Lze však realizovat opatření související se záchrannými pracemi, likvidačními pracemi a obnovou postiženého území. Kromě typu přirozené povodně, který je nositelem informace o původu, období a místu výskytu povodně, rozeznáváme rovněž povodně podle jejich rozsahu, a to místní a regionální. b) Přirozená povodeň způsobená mimořádnými příčinami sesuv půdy ucpání průtočných profilů propustků a mostů nahromadění naplavenin v kritických místech ledové jevy Při povodni by se zcela nově mohly ukázat problémy při ucpání profilů propustků, popřípadě při nahromadění plavenin u pilířů mostů. Z hlediska ucpání mostních profilů jsou kritické všechny mosty a lávky. Ucpáním mostních profilů by došlo k vzdutí vody nad mostem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by došlo i k poškození mostů a lávek. c) Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy Zvláštní povodeň je způsobena umělými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení), nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle. Povodeň způsobena umělými vlivy, a to především protržením hráze vodního díla je teoreticky možná. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů: technická příčina havárie díla silné zemětřesení - velmi malá pravděpodobnost letecká katastrofa (pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze) - velmi malá pravděpodobnost válečný konflikt - velmi malá pravděpodobnost teroristický útok - velmi malá pravděpodobnost 15

16 1.6 Právní vymezení pojmu povodeň a nebezpečí povodně Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity ( 70 zákona čís. 254/2001 Sb., o vodách) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad. Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při: dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy Tabulka 1: Povodně v ČR v letech Počet ztrát na Povodňové škody (mil. Kč) Povodňová lidských situace (rok) na VH dílech v životech Celkové majetku státu Celkem Zdroj:ČHMÚ 16

17 1.7 Krizové řízení Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) nám říká, že krizové řízení je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností, prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. Pomůžeme-li si vojenskou terminologií, úroveň všeobecných opatření můžeme nazvat úrovní taktickou, společná opatření jsou pak na úrovni operační a třetí fáze, fáze krizových opatření, kdy se zapojují orgány krizového řízení, je úrovní strategickou. Orgány krizového řízení specifikuje hlava II zákona č. 240/2000 Sb. Všeobecně se jedná především o orgány veřejné správy, vládou počínaje a orgány obce konče. Krizové řízení se skládá z následujících bodů: analýza a vyhodnocení rizik - z odborného hlediska ji převážně zabezpečují zainteresované složky IZS - jak základní, tak ostatní - a orgány veřejné správy plánování - na základě vyhodnocení rizik se ujednocují postupy, jak tato rizika eliminovat a v případě, že dojde k naplnění těchto rizik, jak čelit nastalé situaci organizování - tato fáze je hranicí mezi přípravou a prováděním protikrizových opatření realizace jedná se o praktické provedení veškerých naplánovaných postupů s jediným cílem, a tím je především ochrana a záchrana lidských životů, zdraví a majetku a nastolení fungování alespoň základních podmínek pro život kontrola - patří ke každé řídící činnosti, měla by být přítomna v obou fázích činnosti krizového managementu jak přípravné, tak realizační 1.8 Krizový stav Hovoříme zde o krizových situacích. Z hlediska legislativy se jedná o stav, kdy jsou v praktické činnosti orgány krizového řízení a realizují opatření k eliminaci této situace. Pro potřeby civilních krizových situací jsou legislativně upraveny tzv. krizové stavy, vyhlašované buď orgány krizového řízení, nebo jejich představiteli. Známe tři: 17

18 stav ohrožení státu vyhlašuje dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb. Parlament ČR na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy nouzový stav vyhlašuje taktéž na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb. vláda ČR buď pro celé, nebo část území ČR, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí na dobu 30 ti dnů. Prodloužit jej lze jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny stav nebezpečí vyhlašuje dle zákona č. 240/2000 Sb. hejtman kraje buď pro celé, nebo část území kraje z důvodu živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody, jsou-li ohroženy lidské životy, zdraví, majetek a životní prostředí a toto ohrožení nelze odvrátit běžnou činností správních úřadů a složek IZS. Stav nebezpečí se vyhlašuje na dobu nejvýše 30 ti dnů, prodloužit jej lze jen se souhlasem vlády ČR, která jej taktéž může zrušit Při vyhlášení jakéhokoli typu krizového stavu mohou být po dobu jeho trvání omezena některá občanská a lidská práva (svoboda pohybu, shromažďování apod.), urychlen legislativní proces aj., aby byl usnadněn zasahujícím jednotkám integrovaného záchranného systému a řídícím orgánům proces eliminace krizové situace a zabezpečeny životy a zdraví obyvatelstva, jakož i majetek a ostatní hodnoty. 1.9 Orgány krizového řízení V zákoně č. 240/2000 Sb. jsou specifikována práva i povinnosti v oblasti krizového managementu. V přípravné (plánovací) fázi krizových opatření je koordinačním orgánem Bezpečnostní rada. Přesné složení, způsob ustanovení a jednací řád Bezpečnostní rady stanoví Nařízení vlády 462/2000 Sb.. Bezpečnostní rada se skládá ze zástupců veřejné správy a složek Integrovaného záchranného systému. bezpečností rada kraje je ustanovena ze zákona v každém kraji, má nejvíce 10 členů, které jmenuje hejtman 18

19 bezpečnostní rada obce je ustanovena na základě určení příslušné obce, jako obce, která má rozpracovat část krizového plánu kraje. Toto určuje Hasičský záchranný systém kraje. Bezpečnostní rada určené obce má nejvíce 8 členů, které jmenuje starosta. 3 Ve fázi provádění krizových opatření, v době krizového stavu, vznikají jako hlavní orgány krizového řízení krizové štáby. Základ každého krizového štábu na úrovni obce a kraje tvoří právě jeho Bezpečnostní rada, ke které se připojují odborné pracovní skupiny pro zabezpečení činnosti štábu a koordinaci nasazovaných sil a přizvaní odborníci a složky z oblastí, kterých se krizová situace dotýká Krizový plán Na základě novelizace zákona č. 240/2000 Sb. se zpracovává již pouze krizový plán kraje a subjekty, které jsou v tomto plánu zařazeny tedy právnické i fyzické osoby, ale i správní úřady zpracovávají tzv. plán krizové připravenosti. Struktura krizového plánu kraje: typové plány, které mají v gesci jednotlivá ministerstva a jsou v podstatě teoretickým vytipováním možných krizových situací. Na základě analýzy území si každý kraj určí, které okruhy z těchto typových plánů se ho týkají operační plány jsou rozpracováním plánů typových a obsahují postupy řešení té které krizové situace plán nezbytných dodávek je zpracováván na základě zákona 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy havarijní plán kraje obsahuje konkrétní postupy složek integrovaného záchranného systému při jednotlivých zásazích. Tyto se jimi řídí i při tzv. všeobecných i společných opatřeních, tedy i v době, kdy není vyhlášen krizový stav 3 V současné době jsou v Královéhradeckém kraji takto určeny obce s rozšířenou působností. Zákon 240/2000 Sb. ovšem tento pojem nezná a operuje pouze s pojmem určená obec podle 15 zákona. Určenou obcí podle krizového zákona se tedy může stát jakákoli obec bez ohledu na její přenesenou působnost výkonu státní správy. 19

20 Dále jsou v krizovém plánu plány hospodářské mobilizace pro případ válečného nebezpečí, plány akceschopnosti jednotlivých složek, plán spojení apod. Nejedná se tedy o jakousi jednolitou složku, ale krizový plán je v podstatě soubor výše uvedených dokumentů a to jak v písemné, tak i elektronické podobě Integrovaný záchranný systém Legislativní zakotvení integrovaného záchranného systému je v zákoně č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Další podzákonnou normou je vyhláška č. 328/2001 Sb., která upravuje konkrétní činnost složek integrovaného záchranného systému na místě zásahu. Základní složky při běžných zásazích, tzv. všeobecných opatřeních, na svých úrovních fungují samostatně dle vlastních legislativních norem (Zákon o HZS, zákon o Policii ČR...). Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor ČR a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Integrovaným záchranným systémem rozumíme koordinovaný postup těchto složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací, tedy společný postup dvou a více složek tohoto systému při provádění tzv. společných opatření na základě zákona 239/2000 Sb.. Zde již mohou být do systému zapojeny i tzv. ostatní složky IZS, jako jsou např. Záchranné výcvikové základny AČR, Český červený kříž, obecní policie, hygienické stanice, veterinární správy a podobně. V podstatě záleží na druhu mimořádné situace a způsobu jejího řešení, jaká složka či organizace bude využita. Už v této fázi však mohou být činné i orgány krizového řízení v podobě aktivovaných krizových štábů, aby koordinovaly záchranné a likvidační práce. 20

21 2 Královéhradecký kraj 2.1 Popis Královéhradeckého kaje Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce asi 208 km. Se sousedními Libereckým a Pardubickým krajem tvoří oblast Severovýchod, která patří mezi tři největší oblasti v republice jak rozlohou, tak počtem obyvatel. Posledním sousedem je kraj Středočeský. Krajská metropole Hradec Králové je od hlavního města Prahy vzdálená 112 km. Na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoše a Orlické hory, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Obě pohoří od sebe odděluje Broumovský výběžek, geologicky i horopisně pestrý, který byl kdysi plochou pánví mezi dvěma pohořími a kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města. Jsou to Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Tato oblast patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Hlavními vodními toky jsou Labe a jeho přítoky Orlice a Metuje. Téměř celé území kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry. Nejvyšším vrcholem kraje je Sněžka (1 602 m n. m.) v Krkonoších, která je zároveň nejvyšší horou České republiky. Nejníže položeným bodem je hladina Labe v místě, kde opouští území okresu Hradec Králové v nadmořské výšce 202 m. Území kraje je po provedené reformě státní správy od tvořeno pěti okresy - Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. K došlo ke změně hranic okresů Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou o tři obce. Obce Jílovice, Ledce a Vysoký Újezd přešly z okresu Rychnov nad Kněžnou do okresu Hradec Králové a došlo tak ke sladění hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností s hranicemi území okresů. V Královéhradeckém kraji bylo k zřízeno 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Pověřené obecní úřady spravují obce v území, které je skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností. 21

22 Rozlohou km 2 zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské půdy i lesních pozemků. K představovala zemědělská půda 58,7 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činil 40,6 % a lesy pokrývaly území z 31,0 %. Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje okres Rychnov nad Kněžnou s 21,0 % a zbytek území se rovnoměrně zhruba po 18 % dělí mezi tři zbývající okresy. Ke konci roku 2008 měl Královéhradecký kraj celkem obyvatel, což je 5,3 % celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové s více než 162 tisíci osobami. Naopak populačně nejmenší se obyvateli je okres Rychnov nad Kněžnou. Hustotou 116 obyvatel na km 2 nedosahuje kraj celorepublikového průměru 132 osob. Rozdílná je i v okresech a pohybuje se od nejvyšší v okrese Hradec Králové (182 obyvatel na km 2 ) po nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (81 obyvatel na km 2 ). Na území kraje je celkem 448 obcí, z nichž k mělo 48 statut města a 9 statut městyse. Podíl městského obyvatelstva dosáhl celkem 68,3 %. Hlavním centrem kraje je statutární město Hradec Králové s obyvateli, druhým největším městem s obyvateli je město Trutnov. Nejméně urbanizován je okres Jičín, kde žije i nejvíce obyvatel v obcích do 500 obyvatel (více než pětina). V kraji činil tento podíl osminu obyvatel. Průměrná rozloha obce je ha a průměrný počet obyvatel v obci dosáhl osob. Ze všech krajů v republice po Hl. m. Praze (15,6%) má Královéhradecký kraj největší podíl obyvatel ve věku nad 65 let (15,3 %). Průměrný věk mužů i žen je rovněž nad republikovým průměrem. Stejně je tomu v porovnání s krajským průměrem v okresech Hradec Králové a Jičín. Nejvyšší podíl obyvatel do 14 let měly okresy Náchod a Rychnov nad Kněžnou, nejvyšší podíl obyvatel ve věku let byl v okrese Trutnov. Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Největší koncentrací cestovního ruchu v České republice se vyznačují Krkonoše. Národní park Krkonoše zasahuje na území kraje dvěma třetinami své výměry a nacházejí se zde nejcennější lokality parku. Mezi chráněné krajinné oblasti patří Broumovsko, Orlické hory a Český ráj. 22

23 Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj v roce 2007 podílel pouze 4,5 %, v přepočtu na 1 obyvatele však dosahuje 85,2 % republikového průměru a je mezi kraji na 6. pozici (po Hl. m. Praze, Středočeském, Plzeňském, Jihomoravském a Jihočeském kraji). Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v roce 2007 v hospodářství kraje zaměstnáno celkem zhruba 265 tisíc osob, z toho 35,1 % v průmyslu, 11,9 % v obchodě, opravách motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu, 6,8 % v odvětví zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnosti, 6,6 % ve stavebnictví a 3,6 % v zemědělství, lesnictví a rybolovu. V posledních letech se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Glacensis, který vznikl v roce 1995 jako jeden z euroregionů působících na polsko-českém příhraničním území. Velký rozmach také zaznamenaly dobrovolné svazky obcí (mikroregiony), v nichž se obce sdružují za účelem rozvoje svých území. 2.2 Volené orgány Královéhradeckého kraje Kraje se řídí podle zákona č. 129/2000 Sb., O krajích (krajské zřízení) ze dne 12. dubna Hejtman kraje Hejtmanem Královéhradeckého kraje je Bc. Lubomír Franc. Je zodpovědný za krizové řízení a integrovaný záchranný systém. Zastupitelstvo kraje Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje je složeno ze 45 zastupitelů. Pravomocí zastupitelstva je rozhodování ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon. Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zasedání zastupitelstva svolává hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva jsou veřejná. Usnesením zastupitelstva se ukládají úkoly v samostatné působnosti hejtmanovi, jiným členům zastupitelstva, radě, výborům, popř. krajskému úřadu. Je-li nositelem úkolu krajský úřad, je 23

24 odpovědnou osobou vždy ředitel úřadu. Schválená usnesení podepisuje hejtman. Z jednání zastupitelstva se pořizuje zvukový záznam a zápis z jednání. Zastupitelstvo je oprávněno předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Rada kraje Radu Královéhradeckého kraje tvoří 9 radních.schůze rady kraje se konají pravidelně jednou za tři týdny. Schůze rady svolává hejtman kraje, v době jeho nepřítomnosti příslušný náměstek hejtmana kraje. Schůze rady jsou neveřejné. Rada je schopna jednat a usnášet se, jeli přítomna nadpoloviční většina všech jejich členů. O návrhu usnesení rady dává předsedající hlasovat. Usnesení je přijato, hlasuje-li pro návrh nadpoloviční většina všech členů rady. Schválená usnesení podepisuje hejtman. Z jednání rady se pořizuje písemný zápis a zvukový záznam Výbory zastupitelstva Královéhradeckého kraje Na ustavujícím zasedání dne Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje zřídilo níže uvedené výbory a zvolilo jejich uvolněné či neuvolněné předsedy. Členy jednotlivých výborů zastupitelstvo schválilo na svém dalším zasedání dne Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje má ustanoveno celkem 11 výborů, které se věnují těmto oblastem: výbor pro životní prostředí a zemědělství výbor pro dopravu výbor sociální výbor zdravotní výbor pro regionální rozvoj a cestovní ruch výbor pro sport, tělovýchovu a volnočasové aktivity výbor pro kulturu a památkovou péči výbor kontrolní výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost výbor finanční výbor pro národnostní menšiny 24

25 Komise rady Královéhradeckého kraje Komise rady jsou iniciativní a poradní orgány rady. Předsedy a členy komisí jmenuje rada kraje a ukládá komisím úkoly v oblasti samostatné působnosti. Rada Královéhradeckého kraje ustanovila tyto komise: škodní a likvidační komise Rady Královéhradeckého kraje komise pro životní prostředí a zemědělství Rady Královéhradeckého kraje komise pro informatiku Rady Královéhradeckého kraje komise specifické prevence Rady Královéhradeckého kraje komise Rady Královéhradeckého kraje pro řešení činností Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, a.s. komise Rady Královéhradeckého kraje pro řešení problematiky seniorů komise Rady Královéhradeckého kraje pro rodinnou politiku komise Rady Královéhradeckého kraje pro občany se zdravotním postižením krajská ekonomická komise Rady Královéhradeckého kraje 2.3 Krajský úřad Královéhradeckého kraje Sídlo Krajského úřadu Královéhradeckého kraje je Regiocentrum Nový pivovar, Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové Organizační struktura Krajského úřadu Královéhradeckého kraje hejtman Královéhradeckého kraje ředitel úřadu oddělení interního auditu - VA oddělení všeobecné a finanční kontroly - VFK odbor evropských záležitostí - EZ odd. projektových manažerů odd. finančních manažerů odd. technické podpory a publicity 25

26 odbor kancelář hejtmana - KH oddělení asistentů oddělení krizového řízení oddělení tiskové oddělení mezinárodních vztahů odbor kancelář ředitele - KR oddělení personálních věcí a vzdělávání oddělení hospodářské správy oddělení informatiky úsek správy databází a aplikací úsek tvorby a správy GIS oddělení informační centrum odbor vnitra a krajský živnostenský úřad - VZ oddělení legislativní a právní oddělení organizační oddělení stížností a dozoru obcí oddělení krajský živnostenský úřad oddělení vnitřní správy oddělení majetkové odbor ekonomický - EK oddělení rozpočtu a financování oddělení účetní evidence oddělení výkaznictví a financování obcí oddělení kontroly obcí a analýz oddělení investic odbor životního prostředí a zemědělství - ZP úsek samosprávných činností oddělení ochrany přírody a krajiny 26

27 oddělení zemědělství úsek ochrany zemědělské půdy a dotací oddělení EIA a IPPC oddělení technické ochrany životního prostředí oddělení vodního hospodářství odbor územního plánování a stavebního řádu - UP oddělení územního plánování oddělení stavebního řádu odbor regionálního rozvoje, cest. ruchu a kultury - RR oddělení regionálního rozvoje oddělení cestovního ruchu oddělení kultury a památkové péče odbor školství - SM oddělení všeobecného, odborného a speciál. vzdělávání oddělení primárního a zájmového vzdělávání oddělení organizace školství oddělení rozpočtu škol a školských zařízení oddělení účetní evidence škol a školských zařízení odbor sociálních věcí a zdravotnictví - SV oddělení sociálních dávek a služeb oddělení prevence, rozvoje a sociálně právní ochrany úsek ekonomický oddělení zdravotnictví odbor dopravy a silničního hospodářství - DS oddělení dopravy úsek státního odborného dozoru a STK oddělení silničního hospodářství 27

28 2.4 Krizové řízení Královéhradeckého kraje Ve smyslu Zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) v platném znění byl Krizový plán Královéhradeckého kraje zpracován v průběhu roku Na jeho zpracování se podílely všechny zainteresované složky Integrovaného záchranného systému. Schválen Bezpečnostní radou Královéhradeckého kraje byl dne Oddělení krizového řízení Pracovníci oddělení plní úkoly státní správy v přenesené působnosti kraje na úseku krizového plánování, přípravy veřejné správy na její činnost při krizových situacích, branné politiky státu. Z hlediska činnosti úřadu má oddělení v gesci i ochranu utajovaných skutečností. vytváření podmínek, příprava a zhodnocení podkladů pro činnost Bezpečnostní rady Královéhradeckého kraje příprava činnosti Krizového štábu Královéhradeckého kraje celková koordinace při vytváření havarijní a krizové dokumentace (plánů) kraje těsná spolupráce se základními i ostatními složkami integrovaného záchranného systému včetně Armády České republiky spolupráce na úseku havarijní a krizové připravenosti s právnickými i fyzickými osobami působícími v Královéhradeckém kraji Úsek obrany Úsek obrany řeší problematiku upravenou zejména zákony: č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany ČR při vyhodnocování objektů, jež mohou být za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu napadeny a navrhují způsob jejich ochrany, při plánování opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatelstva, stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil, řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní potřeby, vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích, jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, provádí přípravu občanů k obraně podle požadavků obcí. 28

29 č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách ČR zejména součinnost s útvary AČR při možnosti využití útvarů AČR k záchranným pracím, odstraňování hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky a použití vojenských záchranných útvarů k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany zejména při jejím vyžádání, spolupráce a součinnost se silami územní obrany Krajské vojenské velitelství Hradec Králové č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a její zajišťování (branný zákon) vojenská činná služba za stavu ohrožení státu a válečného stavu odvodní řízení za stavu ohrožení státu a válečného stavu Hospodářská opatření pro krizové stavy Hospodářská opatření pro krizové stavy (HOPKS) upravuje zákon č.241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. Systém hospodářských opatření pro krizové stavy zahrnuje: systém nouzového hospodářství - Základní úkolem krajského úřadu v systému nouzového hospodářství je zajistit výrobky, práce a služby (věcné zdroje) pro splnění zákonem stanovených úkolů. Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy v rámci výkonu přenesené působnosti státní správy zpracovává plán nezbytných dodávek jako součást krizového plánu kraje. Zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojování základních životních potřeb obyvatel kraje. Plán nezbytných dodávek kraje obsahuje přehled existujících věcných zdrojů na území správního obvodu kraje, využitelných pro uspokojení základních potřeb obyvatelstva umožňujících mu přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví, podporu zasahujících záchranných složek a podporu výkonu státní správy systém hospodářské mobilizace - Krajský úřad projednává a zahrnuje do krizového plánu uplatněné požadavky subjektů hospodářské mobilizace (určené SSHR) na zajištění pracovních sil a věcných prostředků pro případ válečného stavu použití státních hmotných rezerv výstavbu a údržbu infrastruktury regulační opatření - Krajský úřad v rámci výkonu přenesené působnosti státní správy rozhoduje o použití regulačních opatření, která slouží ke snížení spotřeby 29

30 nedostatkových surovin, výrobků a energií nebo usměrnění spotřeby v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. Regulační opatření mohou být vyhlášena jen na nezbytně nutnou dobu Pravomoci hejtmana v oblasti HOPKS Za stavu nebezpečí může hejtman v území pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě v územním obvodu kraje povinnost: dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo zavést regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli, maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok a okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně přijmout regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy 2.5 Povodí Labe, státní podnik Společnost Povodí Labe, státní podnik, (dále jen Povodí Labe ) vznikla ke dni 1. ledna 2001 na základě zákona č. 305/2000 Sb., O povodích, jako právní nástupce Povodí Labe, a.s.. Hlavní sídlo má v Hradci Králové. Jménem státu vykonává funkci zakladatele Ministerstvo zemědělství České republiky. Povodí Labe je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu, s nímž má právo hospodařit, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. 30

31 Hlavní poslání Povodí Labe výkon funkce správce povodí, správce významných a určených drobných vodních toků v oblasti povodí horního a středního Labe a vlastního toku Labe od soutoku s Vltavou u Mělníka po státní hranici se SRN u Hřenska provoz a údržba vodních děl ve vlastnictví státu, s nimiž má právo hospodařit výkon práva hospodařit s dalším nemovitým i movitým majetkem, který je rovněž ve vlastnictví státu a je Povodí Labe svěřen k plnění úkolů a provozování podnikatelské činnosti nakládání s vodami z hlediska množství a jakosti v rámci soustavy vodních toků a vodních děl, která spravuje nebo provozuje, podle podmínek stanovených vodoprávními úřady vytváření předpokladů a podmínek pro racionální, šetrné a ekologicky únosné využívání povrchových a podzemních vod, vodních toků a svěřeného hmotného i nehmotného majetku pro povolené nebo oprávněné účely Územní působnost Plocha povodí - Povodí Labe, s.p., zaujímá 19 % plochy České republiky a zasahuje do správního obvodu 7 krajů a 53 obcí s rozšířenou působností. Spravované území tvoří hydrologická hranice povodí horního a středního Labe od pramene po soutok s Vltavou v Mělníce, vlastní tok Labe od Mělníka po státní hranici se SRN u Hřenska a dále povodí Lužické Nisy a Stěnavy. Voda z této oblasti je z 94 % odváděna řekou Labe do Severního moře (povodí řeky Labe), zbývajících 6 % prostřednictvím Lužické Nisy a přítoků Kladské Nisy do Baltického moře (povodí řeky Odry). Z hlediska samosprávných celků Povodí Labe, s.p. vykonává v oblasti své působnosti správu 276 vodních toků o celkové délce 3844,5 km a plocha spravovaného povodí tvoří ,10 km 2. Z tohoto počtu je 157 toků významných a to v délce 3560,1 km. Jedná se především o páteřní toky dílčích povodí, vodní toky tvořící státní hranici, uměle vytvořené vodní toky převádějící vodu mezi dílčími povodími nebo toky jiným způsobem z vodohospodářského hlediska důležité. Zbývajících 119 toků v délce 284,4 km jsou určené drobné vodní toky. 31

32 Organizační struktura Systém řízení státního podniku Povodí Labe odpovídá specifickým potřebám oboru vodních toků, hydrologickým poměrům spravované oblasti povodí a potřebám územního uspořádání provozně technických činností ve vazbě na síť vodních toků, kterou má ve své správě. Ředitelství státního podniku se sídlem v Hradci Králové zabezpečuje plnění strategických vodohospodářských úkolů, centrálně provádí nezbytné odborné činnosti i metodické a dispečerské řízení všech organizačních útvarů Povodí Labe. Závody zajišťují veškeré provozně technické činnosti Povodí Labe. Jsou to samostatně hospodařící jednotky vázané na úkoly stanovené plánem nebo operativně vedením státního podniku. Základním posláním závodů je trvalá správa vodních toků v rámci své územní působnosti, provoz a udržování vodních děl, se kterými má Povodí Labe právo hospodařit, včetně dalších souvisejících doprovodných provozně technických činností. Po organizační stránce jsou závody vybaveny vlastními provozně technickými a ekonomickými složkami. Graf 1: Délka spravovaných vodních toků v letech délka toků (v km) roky Zdroj: vlastní 32

33 Graf 2: Nejdelší vodní toky v povodí Labe délka toků (v km) Labe Jizera Tichá Orlice Chrudimka Divoká Orlice Doubrava Cidlina Loučná Metuje Úpa Bystřice 64 Zdroj: vlastní Graf 3: Vodní toky s největší plochou povodí Povodí řeky Labe má plochu km 2, v grafu není uvedeno záměrně, příliš zkresluje hodnoty plocha povodí (v km Jizera Cidlina Chrudimka Divoká Orlice Tichá Orlice Loučná Mrlina Metuje Doubrava Výrovka Zdroj: vlastní 33

34 Prevence před povodněmi Výskyt katastrofálních povodní koncem 90. let minulého století i v prvních letech tohoto tisíciletí na území našeho státu ale i v jiných evropských zemích byl výstrahou potvrzující historické zkušenosti, tj. že tyto přírodní katastrofy jsou a nadále budou trvalým nebezpečím pro lidskou populaci v údolních nivách řek i potoků. Jejich následky a škody vzrůstají do extrémních hodnot díky rozvoji techniky a vybavenosti společnosti a zanedbávání principů předběžné opatrnosti při využívání těchto území. Důsledky povodní na území v působnosti Povodí Labe, státní podnik ukazuje tabulka č.2. Tabulka 2: Důsledky povodní v Povodí Labe v letech Povodňová situace (rok) Počet ztrát na lidských životech povodňové škody (mil. Kč) celkem z toho na vodních tocích , , , , ,0 CELKEM ,9 Zdroj: Bezprostředně po každé povodni byla zahájena obnova poškozeného majetku. Povodí Labe, státní podnik vždy okamžitě zajišťoval průtočnost a stabilitu koryt vodních toků a odstraňoval poruchy na vodních dílech. Po povodních v letech 1997 a 1998 také za podpory systémových dotací v rámci příslušných programů, spravovaných MZe ČR. Zabezpečení obnovy koryt vodních toků a zajištění plné funkčnosti vodních děl na nich, jsou základními kroky ke snížení škod při opakování povodňových epizod i menšího rozsahu (velké vody s vyšší četností opakování). Zároveň jsou základním předpokladem k zahájení následných preventivních opatření se systémovými účinky v menších, potažmo však i ve větších hydrologických povodích. Za účelem podpory těchto opatření vyhlásilo ministerstvo zemědělství na období dotační program Prevence před povodněmi s pěti specializovanými podprogramy. Program byl následně prodloužen do roku Cílem tohoto programu bylo zvýšení ochrany nejohroženějších míst před povodněmi. Základním principem k dosažení tohoto stavu bylo důsledné využití všech typů technických 34

35 preventivních opatření podle místních podmínek, a to jak pro omezení rozsahu povodní tak i pro minimalizaci možných povodňových škod. Náplň programu konkrétními investičními opatřeními měla, při respektování hlavních sledovaných ukazatelům, následující cíle: Věcné cíle programu Zvýšení úrovně ochrany proti záplavám v lokalitách nebo dílčích povodích s nejnaléhavější potřebou řešení, a to následujícími typy opatření: zvětšením objemů retenčních prostorů výstavbou poldrů efektivnější využití akumulačních prostorů stávajících vodních děl ke zvýšení retence při povodních, a to rekonstrukcí těchto děl (kompletních či dílčích objektů) nebo dovybavením pro optimalizaci jejich řízení omezením záplav soustředěné zástavby výstavbou nových ochranných hrází po jejich obvodu nebo rekonstrukcí stávajících hrázových systémů podél vodních toků zkapacitněním koryt vodních toků nebo průtočných profilů jezů a zajištěním jejich přiměřené stability k omezení vzniku škod na nich či nemovitostech při vodním toku Snížení rizika záplav, ohrožení zdraví a životů obyvatel a vzniku rozsáhlých škod při povodních následujícími opatřeními: vymezením záplavových území na hlavní síti vodních toků, zejména v úsecích s ohroženou soustředěnou zástavbou návrhem efektivních technických opatření k ochraně před povodněmi v rámci studijních prací řešících odtokové poměry v nejvíce ohrožených lokalitách či úsecích vodních toků vymezením rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi při eventuální havárii vodního díla Technicko-ekonomické cíle programu Program Prevence před povodněmi navazuje na realizaci opatření tohoto charakteru od roku Do konce roku 2001 Povodí Labe, státní podnik vynaložil na přímou investiční výstavbu a další technická preventivní opatření (studie odtokových poměrů, vymezení záplavových území a vymezení území ohrožených zvláštními povodněmi) celkem 60,156 mil. Kč, a to jak z dotačních tak vlastních finančních prostředků. Z vyhodnocení průběhu a následků předcházejících povodní od roku 1997 i z předběžných hodnocení povodně 08/