Základní socio-demografický popis území SO ORP Horšovský Týn. Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy Americká Plzeň

Transkript

1 Základní socio-demografický popis území SO ORP Horšovský Týn Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy Americká Plzeň Plzeň 2018

2 Obsah 1. ÚVOD CÍLE SOCIO-DEMOGRAFICKÉHO POPISU ÚZEMÍ SBĚR A ZPRACOVÁNÍ DAT CHARAKTERISTIKA SO ORP HORŠOVSKÝ TÝN OBYVATELSTVO BYDLENÍ NEZAMĚSTNANOST ZADLUŽENOST OBYVATEL KRIMINALITA VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍ OBLAST Senioři a osoby se zdravotním postižením Děti a mládež, rodiny s dětmi Ostatní osoby ohrožené sociálním vyloučením Sociálně vyloučené lokality PŘÍLOHY... 57

3 1. Úvod Tento dokument byl zpracován v rámci 3. etapy projektu komunitního plánování sociálních služeb (dále jen KPSS) na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Horšovský Týn (dále jen SO ORP Horšovský Týn) a zaměřuje se na popis aktuální sociálně-demografické situace ve sledovaném území. Zpracování základního socio-demografického popisu území představuje sběr, třídění a vyhodnocování dat v rámci analyticko-popisné fáze procesu KPSS. Dokument tak obsahuje obecné informace využitelné pro proces komunitního plánování a je tvořen především statistickými údaji o daném území, jeho obyvatelstvu a vybraných společenských jevech. 2. Cíle socio-demografického popisu území Cílem dokumentu je aktualizovat statistické údaje, které byly zjištěny v rámci 1. a 2. etapy KPSS a jsou potřebné pro 3 etapu procesu KPSS. Popis území je proto doplněn o nová relevantní data, která mají vypovídající charakter o aktuální sociálně-demografické situaci a vývoji sociálních jevů na vybraném území. Tyto informace společně s dalšími analýzami (analýza poskytovaných sociálních služeb, analýza zdrojů systému sociálních služeb, analýza potřeb poskytování sociálních služeb) tvoří podkladový materiál pro aktualizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. 3. Sběr a zpracování dat Základ pro vznik socio-demografického popisu území byl primárně tvořen sběrem, tříděním a zpracováním sekundárních dat získaných z dostupných zdrojů. Těmi hlavními jsou Český statistický úřad, Městský úřad Horšovský Týn, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, Ministerstvo vnitra České republiky, Úřad práce České republiky, Česká správa sociálního zabezpečení, Statistická ročenka Plzeňského kraje 2016 atd. Sběr sekundárních dat byl prováděn od ledna do března 2018, a to především z elektronických zdrojů (internetové portály výše zmíněných institucí, publikace apod.). Další data pochází z tištěných publikací získaných na úřadech, v knihovnách, v místních organizacích, apod. Vybraná data prezentujeme pomocí popisných statistik ve formě tabulek či grafů. Dalším zdrojem informací byla primární data. Jednalo se zejména o dotazníkové šetření mezi obcemi v území a dotazníkové šetření mezi poskytovateli sociálních služeb se sídlem v řešeném území doplněné o strukturované rozhovory. Všechny dotazníky byly rozeslány v elektronické podobě v průběhu ledna a února Z dotazníků zaslaných starostům všech 18 obcí na území SO ORP Horšovský Týn se jich vrátilo ke zpracování 12, z dotazníků zaslaných 5 poskytovatelům se ke zpracování vrátily všechny. Osobní rozhovory proběhly v únoru až červnu 2018 se všemi poskytovateli sociálních služeb působících v řešeném území a dále se sociálními pracovníky Odboru sociálních věcí MěÚ Horšovský Týn a Sociálním oddělením MěÚ Staňkov. 4. Charakteristika SO ORP Horšovský Týn Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Horšovský Týn leží v jihozápadní části Plzeňského kraje v okrese Domažlice. Území hraničí s pěti správními obvody kraje (Domažlice, Přeštice, Stod, Stříbro a Tachov). Území SO ORP Horšovský Týn zahrnuje 18 obcí, což 1

4 představuje 74 částí obcí a 76 základních sídelních jednotek. 4 z obcí se skládají pouze z 1 sídelní jednotky, zbylých 14 obcí vykonává správu nad základními sídelními jednotkami. Horšovský Týn a Staňkov mají statut města, obě města jsou zároveň obcemi s pověřeným obecním úřadem. Výměra správního obvodu představuje ha, což činí 3,8 % z rozlohy kraje. Hustotou 50,5 obyvatel/km 2 se řadí v pořadí na 6. místo v kraji a tedy mezi průměrně zalidněné správní obvody. ORP Horšovský Týn je nejmenším ORP v Plzeňském kraji. Obrázek 1. Území SO ORP Horšovský Týn Zdroj: Český statistický úřad 2

5 Tabulka 1. Obce řešeného území a jejich sídelní jednotky Název obec Název části obce Blížejov Blížejov, Františkov, Chotiměř, Lštění, Malonince, Nahošice, Přívozec, Výrov Čermná Čermná Hlohová Hlohová Hlohovčice Hlohovčice Horšovský Týn Borovice, Dolní Metelsko, Hašov, Horní Metelsko, Kocourov, Lazce, Malé Předměstí, Město, Nová Ves, Oplotec, Plzeňské Předměstí, Podhájí, Podražnice, Semošice, Svatá Anna, Tasnovice, Valdorf, Velké Předměstí, Věvrov Křenovy Křenovy Meclov Bozdíš, Březí, Jeníkovice, Makovice, Meclov, Mravnice, Mrchojedy, Němčice, Třebnice Mezholezy Buková, Mezholezy Mířkov Krakov, Mířkov Močerady Močerady, Nové Dvory Osvračín Dohalice, Mimov, Osvračín Poděvousy Poděvousy Puclice Doubrava, Malý Malakov, Puclice Semněvice Pocinovice, Semněvice, Šlovice Srby Medná, Polžice, Roudná, Srby, Vítání Staňkov Krchleby, Ohučov, Staňkov I, Staňkov II, Vránov Velký Malahov Jivjany, Ostroměř, Velký Malahov Vidice Chřebřany, Libosváry, Vidice Zdroj: Český statistický úřad, data k Území SO ORP Horšovský Týn náleží do povodí Berounky. Hlavním tokem místního i regionálního významu je řeka Radbuza. Území je tvořeno převážně zemědělskou půdou (64,3 %) a lesními pozemky (26,4 %). Z pohledu celorepublikového průměru zalesnění (33 %) SO ORP Horšovský Týn vykazuje poměrně malé zalesnění území, a to pouze 26 %. Hlavní význam lesů v daném území spočívá v produkci dřevní hmoty. V SO ORP Horšovský Týn tak hospodaří zemědělci na ploše o celkové výměře ha, což představuje cca 64 % z celkové rozlohy SO ORP. Z toho ha (80 %) připadalo na ornou půdu, což je vyšší podíl než má republikový průměr (70 %). S tím souvisí také vysoký stupeň ohrožení zemědělské půdy erozí. Další významnou složkou zemědělské půdy jsou trvalé travnaté porosty, které zabírají plochu ha (18,5 % ze zemědělské půdy). Oproti minulým letům podíl trvalých travních porostů mírně stoupá. Ovocné sady a zahrady pak zabírají plochu 394 ha. Můžeme tedy říci, že v případě SO ORP Horšovský Týn se jedná převážně o zemědělskou krajinu a o území intenzivně využívané zemědělskou velkovýrobou, což má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Rostlinná výroba je orientována především na produkci obilovin, řepky olejky a kukuřice, živočišná výroba se pak zaměřuje na chov skotu, prasat, drůbeže a ovcí. Na území SO ORP Horšovský Týn se nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace, hlavní dopravní tepnou území je silnice I/26 Ejpovice Plzeň Sulkov Horšovský Týn Draženov Folmava Německo. Územím prochází v jihovýchodní části také celostátní železniční trať spojující krajské město Plzeň s Domažlicemi a následně pokračující na území SRN směr Nürnberg. Tato trať je součástí tranzitního železničního koridoru a probíhá na ní řada úprav trasy za účelem její modernizace a zrychlení. 3

6 Obrázek 2. Obecně-geografická mapa SO ORP Horšovský Týn Zdroj: Český statistický úřad. SO ORP Horšovský Týn se rozkládá na celkové ploše o rozloze ha, což představuje 3,8 % celkového území Plzeňského kraje. Území je rozděleno do 18 obcí, z nich největší plochu zaujímá přirozeně město Horšovský Týn, následují obce Meclov a Blížejov. Naopak nejmenší rozlohu území zaujímá obec Poděvousy. Tabulka 2. Výměra obcí SO ORP Horšovský Týn Obec Výměra (ha) Blížejov Čermná 325 Hlohová 666 Hlohovčice 332 Horšovský Týn Křenovy 313 Meclov Mezholezy Mířkov Močerady 667 Osvračín Poděvousy 273 Puclice Semněvice Srby Staňkov Velký Malahov Vidice Řešené území celkem Zdroj: Český statistický úřad, data ke dni

7 V centru celého ORP se nachází město Horšovský Týn, ležící na obou březích řeky Radbuzy, do které se vlévá Křakovský potok a Lazecký potok. Střed města se nachází deset kilometrů severně od okresního města Domažlice a 42 kilometrů jihozápadně od Plzně. V samotném Horšovském Týně, jakožto centru SO ORP, bydlí přibližně jedna třetina obyvatel regionu. První písemné zmínky o městě pocházejí z roku 1184 a je jednou z nejstarších městských památkových rezervací. Z pohledu cestovního ruchu území náleží do turistické oblasti Chodsko. Za největší kulturní a turistický potenciál území lze považovat město a zámek Horšovský Týn. Historické jádro města bylo v roce 1982 prohlášeno městskou památkovou rezervací a jeho hlavní dominantu tvoří renesanční zámek na západní straně náměstí ze 13. století, ke kterému přiléhá rozsáhlý zámecký park o rozloze téměř 40 ha. Zámek je národní kulturní památkou a patří k nejvíce zpřístupněným objektům v České republice. Do správy hradu a zámku Horšovský Týn patří také kostel Všech svatých v nedaleké obci Horšov a kostel sv. Anny na Vršíčku u Horšovského Týna. Na seznam národních kulturních památek byl areál Horšovského Týna zařazen roku Za turisticky atraktivní prostředí, vzhledem k regionu, lze také považovat přírodní park Sedmihoří, který se rozkládá na severu až severozápadě území mezi městy Horšovský Týn a Bor. Tvoří ho zalesněný soubor devíti vrcholů, z nichž nejvyšší je Racovský vrch (619,2 m n. m.). K rekreaci a sportu může na daném území sloužit také chatová rekreační oblast Podhájí se stejnojmenným rybníkem. Za významnější zařízení poskytující ubytování a stravování lze považovat hotel Gurmán a penzion Parkur, které jsou oba v Horšovském Týně. Jinak lze do ubytovacích kapacit zařadit pouze několik soukromých malokapacitních penzionů nebo soukromých objektů pro individuální rekreaci (chaty, chalupy). Restaurace odpovídající potřebám stravování turistů se nacházejí pouze v Horšovském Týně a ve Staňkově. V některých dalších obcích se nacházejí pouze restaurace a hospody poskytující služby na nižší úrovni. (Zdroj: 4 úplná aktualizace ÚAP ORP HT, 11/2016) Tabulka 3. Ubytovací zařízení v SO ORP Horšovský Týn k Název Adresa Kategorie Provoz Počet pokojů Hotel Gurmán Horšovský Týn, Město, náměstí Hotel*** Celoroční 10 a méně Republiky 2 Hotel Šumava Horšovský Týn, Město, náměstí Hotel*** Celoroční 10 a méně Republiky 11 Penzion Horšov Horšovský Týn, Horšov 20 Penzion Celoroční 10 a méně Penzion V Oboře Horšovský Týn, Horšov 62 Penzion Celoroční 10 a méně Restaurace a penzion Horšovský Týn, Velké Předměstí, Penzion Celoroční Parkur Husovo náměstí 58 Chatová osada Podhájí Horšovský Týn, Podhájí Kemp Letní provoz Domov mládeže při Horšovský Týn, Velké Předměstí, SOŠ a SOU Nádražní 156 Zdroj: Český statistický úřad, 2018 Turistická ubytovna Letní provoz Ve správním obvodu ORP Horšovský Týn působí pět dobrovolných svazků obcí, které se zaměřují na regionální rozvoj: Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko sdružuje 45 členů, z nichž 14 náleží do ORP Horšovský Týn. Zbylé obce náleží do ORP Domažlice a Stod. Předmětem činnosti DSO je především rozvoj v oblasti hospodářství a trhu práce, infrastruktura, rekreace a turistický ruch, ochrana přírody a životního 5

8 prostředí, kultura, mládeže a sport, sociální problémy, ochrana před požáry a dalšími katastrofami. DSO Sedmihoří sdružuje 5 obcí, z toho 3 náleží ORP Horšovský Týn, zbylé dvě jsou z ORP Tachov a Stříbro. Předmětem činnosti DSO jsou především úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, dále pak zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a také správa majetku obcí. Účelové sdružení obcí pro odpadové hospodářství LAZCE sdružuje 78 obcí, přičemž členem je všech 18 obcí z ORP Horšovský Týn, čímž zastává jednu z hlavních pozic v daném ORP. Mezi hlavní aktivity tohoto dobrovolného svazku obcí patří rozvoj a organizace odpadového hospodářství v území. Mikroregion Radbuza sdružuje celkem 27 členů, z nichž pouze 1 náleží do ORP Horšovský Týn. Mezi hlavní aktivity sdružení patří odkanalizování a čištění odpadních vod v povodí řeky Radbuzy, dovybavení a modernizace území infrastrukturou pro sběr vytříděných složek odpadů se zaměřením na oddělený sběr transparentního skla značení cyklotras a obnova tradic poutních míst. Vodohospodářský svazek obcí Domažlicka sdružuje celkem 91 obcí, z nichž pouze jedna náleží do správního obvodu ORP Horšovský Týn. Hlavním předmětem činnosti svazku je jednotná správa a řízení obecních vodovodů a kanalizací, skupinových vodovodů a kanalizací a dalších společných částí z majetku obcí, které slouží k výrobě a rozvodu vody, k odvodu a likvidaci odpadních vod na principu investiční a cenové solidarity členů svazku. Zdroj:( listovani=a:1:%7bs:5:%22count%22;i:5000;%7d) Město Horšovský Týn dále spolupracuje se svými partnerskými městy, mezi která patří Nabburg (Německo), Grossaffoltern (Švýcarsko) a Maarkedal (Belgie). 5. Obyvatelstvo Z dostupných základních statistických údajů je patrné, že k žilo na území správního obvodu ORP Horšovský Týn obyvatel, tj. 2,5 % z celkového počtu obyvatel Plzeňského kraje. S hustotou 50,5 obyvatel na km 2 se řadí k průměrně zalidněným správním obvodům (celokrajské měřítko představuje 75,6 obyvatel/km 2 ). Z hlediska počtu obyvatel žijících na území zaujímá prvenství město Horšovský Týn, jakožto centrum SO ORP. Bydlelo zde obyvatel, což je přibližně jedna třetina tj. 34,9 % obyvatel regionu. Dále následuje město Staňkov (3 350 obyvatel) a obce Blížejov (1 490 obyvatel) a Meclov (1 147 obyvatel). Naopak výrazně nejméně obyvatel na daném území žilo v obci Močerady (63). Nejhustěji zalidněnou obcí pak bylo město Staňkov, kde v roce 2016 žilo na 1 km 2 163,5 obyvatel. V tomto ohledu následovaly obce Poděvousy (93,5 obyvatel/km 2 ), Čermná (75,4 obyvatel/km 2 ) a Horšovský Týn (70,3 obyvatel/km 2 ). Naopak nejmenší hustotu zalidnění vykazovala obec Močerady s 9,5 obyvateli na km 2. Nejpočetnější skupinou obcí ve SO ORP Horšovský Týn jsou obce s počtem obyvatel do 200 až 499 obyvatel. 6

9 Obrázek 3. Počet obyvatel v obcích SO ORP Horšovský Týn k Zdroj: Autor, dotazníkové šetření, 2018 Tabulka 4. Počet obyvatel podle věkových skupin v obcích SO ORP Horšovský Týn k Počet obyvatel 0-14/% 15-64/% 65+/% Průměrný věk SO ORP Horšovský /16, /66, /17,66 41,6 Týn Blížejov /20,60 998/66,98 185/12,42 38,3 Čermná /13,6 161/65,71 52/21,22 43,2 Hlohová /13,48 172/64,42 59/22,10 43,5 Hlohovčice /10,06 110/65,09 42/24,85 47,2 Horšovský Týn /14, /66,95 928/18,51 42,5 Křenovy /13,19 100/69,44 25/17,36 43,0 Meclov /19,01 765/66,70 164/14,30 39,1 Mezholezy /10,32 82/65,08 31/24,60 46,2 Mířkov /18,38 187/67,27 40/14,39 39,0 Močerady 63 8/12,70 41/65,08 14/22,22 43,7 Osvračín /15,23 411/68,05 101/16,72 42,0 Poděvousy /14,90 170/66,67 47/18,43 42,7 Puclice /16,43 217/62,54 73/21,04 43,1 Semněvice /30,66 123/58,02 24/11,32 33,1 Srby /17,49 288/64,57 80/17,94 41,4 Staňkov /15, /65,01 643/19,19 42,5 Velký Malahov /21,54 167/64,23 37/14,23 38,5 Vidice /18,56 105/62,87 30/17,96 42,0 Zdroj: Český statistický úřad, data k

10 Vývoj stavu obyvatelstva řešeného území je sledován a popsán za období od roku 2010 do roku 2016, a to vždy k Popsaná relevantní data jsou shrnuta do Tabulka 5. Tabulka 5. Vývoj stavu obyvatelstva pro SO ORP Horšovský Týn v letech Obyvatelstvo Rok Počet obyvatel celkem (k ) 1) v tom ve věku podíl mužů žen Živě narození Zemřelí celkem podíl zemřelých na novotvary (%) 18,7 32,2 29,1 30,1 26,3 29,8 25,6 podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy (%) 61,2 49,2 46,8 46,3 42,3 41,1 41,6 podíl zemřelých na nemoci dýchací soustavy (%) 5,2 1,7 7,1 8,8 8,0 6,4 8,0 Přirozený přírůstek obyvatel (narození - zemřelí) Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek obyvatel stěhováním (přistěhovalí - vystěhovalí) Celkový přírůstek (úbytek) obyvatel Sňatky Rozvody Potraty Průměrný věk mužů (roky) 39,1 39,2 39,5 39,9 40,2 40,5 40,6 Průměrný věk žen (roky) 41,4 41,6 41,9 42,1 42,4 42,5 42,6 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) 13,8 14,4 15,2 15,9 16,5 17,1 17,7 Index stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let) 90,4 93,0 96,8 99,8 103,4 106,9 108,4 Zdroj: Český statistický úřad, data ke dni Z celkového počtu obyvatel SO ORP Horšovský Týn k poslednímu dni sledovaného období představují muži počet a ženy. Podíl mužů je na daném území standardně mírně vyšší, tvoří 50,5 % celkového počtu obyvatel. Dětská složka ve věku 0-14 let v roce 2016 čítala celkem osob, což je nejvíce za sledované období. Za posledních sedm let se v této věkové kategorii projevuje pravidelný rostoucí trend, a to každoročně v průměru o 33 jedinců. Maximální nárůst v počtu 73 pak připadá právě na rok Podíl této věkové kategorie z celkového počtu obyvatel v ORP v roce 2016 činil 16,29 % a nejvíce byla zastoupena v obci Semněvice (30,66 %), nejmenší podíl pak vykazovala obec Hlohovčice (10,06 %). Další skupinou obyvatel jsou osoby v produktivním věku let, ke které náleželo ke konci roku 2016 celkem jedinců, tedy 66,05 %. I když jde z pohledu celkového počtu obyvatel území o nejpočetnější věkovou skupinu, její stav má pravidelnou klesající tendenci, meziročně téměř o 1 %. Tato věková kategorie má největší podíl v obci Křenovy (69,44 %), naopak nejmenší podíl v počtu obyvatel zaujímá v obci Semněvice (58,02 %). 8

11 Opačný trend vykazuje skupina seniorů 65+, která meziročně roste téměř o 4,5 %. Těmito údaji se potvrzuje globální trend stárnutí populace, jehož indikátorem je index stáří. Ten představuje poměr seniorské složky 65+ na 100 osob dětské složky 0-14 let. Vývoj tohoto ukazatele potvrzuje stárnutí populace území v celé časové řadě meziročně zhruba o 3 %. Za sledované období tak vzrostl o 17,6 procentních bodů, čímž v roce 2016 dosáhl na daném území hodnoty 108,4 %. To v celokrajském měřítku představuje jednu z nejnižších hodnot, kdy index stáří v Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2016 hodnotu 126,7 %, která výrazně přesáhla i celorepublikový průměr, 120,7 %. Věková kategorie 65+ byla v roce 2016 na posuzovaném území zastoupena v 17,66 %. Prvenství z tohoto pohledu vykazovala obec Hlohovčice (47,2 %), naopak nejméně se vyskytovala v obci Semněvice (11,32 %). Stárnutí populace se také projevuje v dalším demografickém ukazateli, a to v průměrném věku obyvatel. Ten se v časové řadě na daném území zvýšil z 39,1 na 40,6 let u mužů a z 41,4 na 42,6 let u žen. Nejvyšší hodnoty dosahoval věkový průměr v obci Hlohovčice (47,2), nejnižší byl v obci Semněvice (33,1). Průměrný věk v Plzeňském kraji je 41,3 let u mužů a 43,7 let u žen. Celkově se na daném území a sledovaném období meziročně počet obyvatel zvýšil o 378 obyvatel. Tento stav byl způsoben především migračním přírůstkem, který představuje rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období. Do správního obvodu se v roce 2016 přistěhovalo 415 osob, což je nejvíce za sledované období. Nejnižší hodnotu vykazuje rok 2011 s počtem 291 přistěhovalých. Oproti tomu se z území ve stejném roce 277 osob vystěhovalo. Jedná se o průměrnou hodnotu, ta byla nejvyšší v roce 2014, kdy se vystěhovalo 311 osob. V rámci SO ORP se v roce 2016 stěhovalo celkem 89 osob, což představuje průměrnou hodnotu. Migrační přírůstek v SO ORP dosahuje pravidelně kladných hodnot. Maxima dosáhl v roce 2016 s počtem 138 osob. Naopak minima dosahoval v roce 2014 s 8 osobami. V rámci SO ORP se tento trend také výrazně podílí na celkovém přírůstku obyvatel, který ke konci období činil 179 osob. To představuje nárůst o 347,5 % od začátku sledovaného období. Z pohledu jednotlivých obcí se v roce 2016 nejvíce osob přistěhovalo do Horšovského Týna, Staňkova, Blížejova a Meclova. Stejné obce vykazují také nejvíce vystěhovalých osob. Naopak nikdo se nepřistěhoval ani nevystěhoval v obci Močerady. Dále se nikdo nevystěhoval z obce Čermná a Hlohovčice. Na celkový přírůstek obyvatel má také vliv přirozený přírůstek obyvatel, který představuje rozdíl počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých za stejné období. Ten v roce 2016 dosáhl hodnoty 41 obyvatel, což ve srovnání například s rokem 2015 představuje skokový nárůst. Počet živě narozených dětí ve sledovaném období a území je jedním z hlavních ukazatelů ovlivňujících přirozenou měnu obyvatelstva. V roce 2016 se v SO ORP Horšovský Týn živě narodilo 166 dětí, což je oproti dlouhodobému územnímu průměru nárůst o 18,5 %. V tomto roce se narodilo o 2 chlapce více než dívek. Ve sledovaném období tento trend převažuje. Z pohledu jednotlivých obcí ORP se v roce 2016 nejvíce dětí narodilo v Horšovském Týně a Staňkově, následují obce Blížejov a Meclov. Dostupné statistiky Českého statistického úřadu dále doplňují, že v SO ORP se 51 % dětí narodilo mimo manželství. Průměrný věk matek prvorodiček je 29,2 let a představuje konstantní hodnotu. Stabilně nejvíce dětí se pak narodilo vdaným ženám ve věkové skupině let. Na druhé straně v daném roce 125 obyvatel zemřelo, což je o 11,35 % méně než v roce Z genderového pohledu v úmrtí převyšovali muži (72) ve věkové kategorii 65+. Žen v daném roce zemřelo 53 a nejvíce shodně v seniorské věkové kategorii. Dle statistik nejvíce lidí 9

12 (41,6 %) zemřelo na nemoci oběhové soustavy (ischemické choroby srdeční a cévní nemoci mozku) a dále na novotvary (25,6 %), převážně na zhoubné novotvary průdušek a plic. Nejvyšší počet zemřelých v roce 2016 tradičně vykazuje Horšovský Týn a Staňkov, následuje obec Blížejov. Záporné hodnoty přirozeného přírůstku, resp. úbytku jsou vykazovány za rok 2016 v obcích Mezholezy, Staňkov, Čermná, Hlohovčice, Křenovy, Hlohová, Osvračín a Vidice. Celkový přírůstek obyvatel byl v roce 2016 nejvyšší v obcích Horšovský Týn, Staňkov, Blížejov a Meclov, naopak záporných hodnot dosahoval v obcích Osvračín a Mezholezy. Obrázek 4. Celkový přírůstek obyvatel v obcích SO ORP Horšovský Týn 2016 Zdroj: Autor, dotazníkové šetření, 2018 Podrobnější statistiky také vykazují počet potratů, kterých je na daném území ke konci roku 2016 vykazováno celkem 51, což je o 1 méně než v roce 2015, zároveň však o 5 více, než na začátku sledovaného období. Z tohoto počtu šlo v 21 případech o samovolný potrat, ve 29 případech o umělé přerušení těhotenství. U této kategorie byl v polovině sledovaného období zaznamenán výrazný pokles, ten však v druhé polovině období dosáhl zpět hodnoty původní. Ke konci roku 2016 připadá 17,5 umělých přerušení těhotenství na 100 narozených dětí, což představuje vůbec nejvyšší hodnotu za sledované období. Nejvyšší míru potratů za rok 2016 vykazují opět nejlidnatější obce správního obvodu. Pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích SO ORP Horšovský Týn znázorňuje Tabulka 6., kde je použit střední stav obyvatel jako demografický ukazatel počtu obyvatel daného území o půlnoci z na sledovaného roku. 10

13 Tabulka 6. Pohyb obyvatelstva v obcích SO ORP Horšovský Týn v roce 2016 Střední Přírůstek Stav obyvatel Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený Stěhováním Celkový Potraty SO ORP Blížejov Čermná Hlohová Hlohovčice Horšovský Týn Křenovy Meclov Mezholezy Mířkov Močerady Osvračín Poděvousy Puclice Semněvice Srby Staňkov Velký Malahov Vidice Zdroj: Český statistický úřad Základní demografické parametry, které mají vliv na celkový přírůstek obyvatel, jsou přehledně znázorněny v grafu č. 1: 200 Graf č. 1: Celkový přírůstek obyvatel Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Celkový přírůstek Zdroj: Data ČSÚ 11

14 Základními demografickými ukazateli jsou dále sňatkovost a rozvodovost. V roce 2016 uzavřelo manželství 77 párů, což je o 10 sňatků více, než udává průměrný počet za sledované období a představuje tak nárůst o téměř 15 %. Z podrobnějších údajů Českého statistického úřadu lze dále uvést, že nejpočetnější skupinu ženichů ve sledovaném období představovali svobodní muži shodně ve věkové kategorii let. V roce 2016 však převládali muži ve věkové kategorii 40+ počtem 26. Dlouhodobý průměrný věk ženicha je 35,3 let. U nevěst převládala skupina svobodných žen ve věkové kategorii let. Dlouhodobý průměrný věk nevěsty je 32,8. V 65 % sňatků byl ženich starší než nevěsta. Věk mužů i žen při vstupu do manželství byl o 3 roky vyšší než v daném období, představoval celokrajský průměr. Naproti tomu bylo ve stejném roce 31 manželství rozvedeno. Rozvodovost má klesající tendenci, ve sledovaném období se jednalo o pokles o 22,5 %. Index rozvodovosti, který představuje počet rozvodů na 100 sňatků, tak dosáhl v roce 2016 nejnižší hodnoty za sledované období, 40,3. V celokrajském měřítku dosahoval tento index hodnoty 48,3. Z dat Českého statistického úřadu lze dále uvést, že nejvyšší počet rozvodů připadá na páry, které žijí v manželství déle jak 15 let. Prognóza vývoje počtu obyvatelstva Plzeňského kraje, kterou má do roku 2030 zpracovanou Krajský úřad Plzeňského kraje, předpokládá celkový úbytek obyvatel a změny ve věkové struktuře obyvatelstva. Zlomovým rokem má být rok 2020, po kterém populace výrazně zestárne, sníží se podíl dětí do 15 let a výrazně naroste podíl obyvatel ve věkové skupině 65+. Tím bude ubývat dětí ve školních zařízeních, naopak poroste poptávka po kapacitách zdravotních a sociálních služeb. Tabulka 7. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel v letech 2020 a 2030 ve SO ORP Horšovský Týn SO ORP Horšovský Týn, Kraj Podíl obyvatel v roce 2020 ve věkové skupině: Podíl obyvatel v roce 2030 ve věkové skupině: Index stáří Počet obyvatel v roce 2030 celkem Kraj 14,9 65,1 20,0 13,2 64,0 22,8 134,9 173, SO ORP 16,0 65,6 18,4 14,3 64,5 21,2 114,9 148, Zdroj: Prognóza vývoje počtu obyvatelstva Plzeňského kraje. 12

15 Struktura obyvatelstva podle vzdělání do určité míry odráží ekonomický potenciál území. Pro hodnocení vzdělanosti populace SO ORP Horšovský Týn byla využita data ze Sčítání lidu, domů a bytů Struktura obyvatel podle dosaženého vzdělání na posuzovaném území je vyjádřena grafem č. 2. Graf č. 2: Vzdělanostní struktura obyvatel ve věku 15+ Bez vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Nástavbové VOŠ Vysokoškolské Zdroj: Data ČSU Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Podíl osob s maturitou nebo ukončeným vysokoškolským vzděláním na obyvatelstvu starším patnácti let je ve sledovaném regionu nižší, než je celorepublikový průměr. Nejpočetnější skupinou jsou osoby se středním vzděláním bez maturity. To se odráží také na skutečnosti, že v porovnání s celorepublikovým průměrem má region vyšší zastoupení skupiny obyvatelstva se základním a středním vzděláním bez maturity a skoro poloviční podíl osob s vysokoškolským vzděláním. Nejnižší vzdělanostní struktura je v obcích Puclice, Semněvice a Velký Malahov, naopak největší podíl osob se středním a vyšším vzděláním je v obcích Blížejov, Hlohovčice, Křenovy, Močerady a Staňkov. (Zdroj: 4. úplná aktualizace ÚAP ORP Horšovský Týn, 2016). K socio-demografickým ukazatelům popisujícím stav obyvatelstva daného území patří také jeho národnostní složení. Pro dané účely nám posloužila veřejně dostupná data Českého statistického úřadu a cizinecké policie. Tato data jsou však dostupná pouze v nejnižším měřítku okresů, což snižuje jejich relevantnost pro potřeby SO ORP. Z celorepublikového pohledu zaujímá Plzeňský kraj 5. místo v počtu cizinců žijících na svém území. Nejpočetnější skupiny v celokrajském měřítku tvoří občané Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu, Německa a Rumunska, což se projevuje také v měřítku okresním. Na území okresu Domažlice se nachází celkem 10 % všech cizinců žijících v Plzeňském kraji. Nejvíce je zastoupena skupina cizinců z Vietnamu, a to s povolením k trvalému pobytu. Celkově tvoří občané Vietnamu 37,21 % z celkového počtu cizinců žijících na území okresu. Následují občané Slovenska (21,26 %), Německa (12,61 %), Ukrajiny (11,79 %), Bulharska (3,57 %) a Rumunska (3,41 %). Tabulka 8. Počet cizinců v okresu Domažlice dle státního občanství Okres Domažlice K k K muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem 13

16 Přechodný pobyt Trvalý pobyt Celkem Vietnam Přechodný pobyt Trvalý pobyt Slovensko Ukrajina Německo Přechodný pobyt Trvalý pobyt Přechodný pobyt Trvalý pobyt Přechodný pobyt Trvalý pobyt Bulharsko Rumunsko jiná státní příslušnost Přechodný pobyt Trvalý pobyt Přechodný pobyt Trvalý pobyt Přechodný pobyt Trvalý pobyt Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie, 2017 Podíl cizinců žijících na území okresu Domažlice má stále mírně rostoucí trend. Za posledních 6 let představuje jejich nárůst téměř 34,5 %. Nejpočetnější skupinu tvoří stabilně Vietnamci, největší nárůst za uvedené období však vykazují Rusové (o 55,56 %) a Poláci (o 40,74 %). Tabulka 9. Vývoj počtu cizinců na území okresu Domažlice v letech Rok Cizinci celkem z toho ženy země EU z toho státní občanství z toho ostatní z toho Slovensko Německo Polsko země Ukrajina Vietnam Rusko k Zdroj: Cizinecká policie ČR, 2017 Srovnáme-li jednotlivé okresy v Plzeňském kraji, pak nejvíce cizinců v přepočtu na 1000 obyvatel je v okrese Plzeň-město (80 osob), což je v rámci kraje ale specifický okres tvořený z velké většiny krajským městem Plzeň. Z ostatních okresů v kraji je nejvíce cizinců v přepočtu na 1000 obyvatel v okrese Tachov (73 osob) a pak v okrese Domažlice (50 osob). Okres Domažlice má 2. nejvyšší počet cizinců na 1000 obyvatel v rámci kraje. Tabulka 10. Počty cizinců v okresech Plzeňského kraje Přepočet na Typ pobytu Kraj, okres Počet obyvatel 1000 obyvatel celkem trvalý pobyt ostatní typy pobytu Plzeňský

17 Domažlice Klatovy Plzeň - jih Plzeň - město Plzeň - sever Rokycany Tachov Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie ČR 6. Bydlení Bydlení představuje jeden z činitelů, který má vliv na socio-demografický vývoj daného území. Představuje totiž jednu ze základních podmínek života lidí, bez které nelze očekávat efektivní pohyb obyvatelstva. Bydlení je vzájemně ovlivněno také hospodářským rozvojem území, kdy nové pracovní příležitosti ovlivňují kladný přírůstek obyvatel, na druhé straně není možný hospodářský rozvoj území bez možnosti rozvoje kvalitního bydlení. Jedním z ukazatelů kvality bydlení je technická infastruktura, tedy možnost napojení bytů na energetické a komunální sítě. Jedná se především o přítomnost plynovodu, vodovodu a kanalizace v obci. K jsou elektrifikovány všechny obce na území SO ORP. Tabulka 11. Technická infrastruktura v obcích SO ORP Horšovský Týn k Obec Plynovod Vodovod Kanalizace Blížejov A A A/ČOV Čermná A A A Hlohová A A A Hlohovčice A N A Horšovský Týn A A A/ČOV Křenovy N A A Meclov A A A/ČOV Mezholezy N N A/ČOV Mířkov N N A Močerady A N A Osvračín A N A/ČOV Poděvousy A N A/ČOV Puclice A A A Semněvice N A A Srby N N A/ČOV Staňkov A A A/ČOV Velký Malahov N A A Vidice N A A Zdroj: ÚAP ORP Horšovský Týn, 2016 A = Ano alespoň v některé z částí obce N = Ne ČOV = čistička odpadních vod Část území SO ORP Horšovský Týn je napojena na vodovodní přivaděč Nýrsko Holýšov, který tak zásobuje vodou celou jižní část území. Obce napojené na veřejný vodovod jsou označené v tabulce č. 10. Obyvatelé ostatních obcí nebo jejich částí jsou v zásobování pitnou vodou odkázáni na vlastní zdroje ze studny. 15

18 V největších obcích území jsou odpadní vody sváděny kanalizační sítí do ČOV. Svojí ČOV již mají i některé menší obce, jinde je nutný vývoz bezodtokových jímek do ČOV. V této oblasti však probíhá na daném území rozsáhlá modernizace a budování nových kanalizačních řadů. Územím SO ORP prochází také vysokotlaký plynovod, kterým jsou plynofikovány obce především ve střední a jihovýchodní části území. Severní a severozápadní část území plynofikována není a alternativním zdrojem plynu pro domácnosti je propan-butan. (Strategie území SO ORP HT). O tom, že dochází ke stálému rozvoji a modernizaci technické infrastruktury, vypovídají data Českého statistického úřadu platná k Z těchto údajů je patrné, že v SO ORP Horšovský Týn se zvýšil počet obcí, ve kterých je vybudován veřejný vodovod na 13, plynofikováno bylo již 16 obcí a napojeno na vlastní ČOV bylo 11 obcí. Data shrnuje Tabulka 12, ta jsou však za celé SO ORP bez rozlišení jednotlivých obcí. Tabulka dále prezentuje údaje o délce místních komunikací a o přítomnosti sběrných dvorů na posuzovaném území. Tabulka 12. Technické vybavení obcí v SO ORP Horšovský Týn k z toho počet obcí, ve kterých je k dispozici Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností Počet obcí veřejný vodovod plyn ze sítě napojená na ČOV kanalizace bez ČOV sběrný dvůr Délka místních komunikací (km) Byty v domech s pečovatelskou službou Plzeňský kraj Horšovský Týn Zdroj: Český statistický úřad, Dalším ukazatelem kvality bydlení daného území může být také jeho občanská vybavenost. Zařízení pro volnočasové využití v oblasti kultury a sportu jsme zaznamenali do Tabulka 13. Subjektům z oblasti školství, zdravotnictví a sociálních služeb se budeme věnovat v dalších kapitolách, proto v tabulce obsaženy nejsou. 16

19 Tabulka 13. Občanská vybavenost SO ORP Horšovský Týn k Počet obcí, ve kterých je k dispozici Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností turistické informační centrum kostel s pravidelnými bohoslužbami kulturní dům, sál pro společenské akce kino středisko pro volný čas dětí, mládeže víceúčelová tělocvična, sokolovna, sportovní hala jednoúčelové kryté sportovní zařízení sportovní hřiště dětské hřiště koupaliště, krytý bazén Plzeňský kraj Horšovský Týn Zdroj: Český statistický úřad, 2017 V oblasti kultury a sportu jsou obce v SO ORP nejpočetněji vybaveny prostory pro společenské akce a sportovními a dětskými hřišti. Hojně zastoupené jsou také veřejné knihovny nebo jejich pobočky (83 % obcí). Na celém území ORP není krytý plavecký bazén, jeden nekrytý se nachází pouze přímo v Horšovském Týně. Tam se také nachází jediné muzeum Městské muzeum Horšovský Týn. (Zdroj: Strategie území SO HT, 2015). V roce 2016 bylo v SO ORP dokončeno celkem 27 bytů. Bytem se při tom rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou určeny k bydlení a mohou tomuto účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. Uvedený počet dokončených bytů je součástí výstavby 22 rodinných domů. Bytové domy a byty v nich nebyly v daném období dokončeny žádné. Nejvíce bytů bylo dokončeno v největších obcích správního obvodu, především v Horšovském Týně, kde se nové byty dokončují stabilně. Obdobně stabilní výstavba probíhá také ve Staňkově a Meclově. V menším měřítku, ale pravidelná výstavba probíhá v posledních letech také v obci Osvračín, Srby, Blížejov a Čermná. Tabulka 14. Dokončené byty v obcích SO ORP Horšovský Týn SO ORP Horšovský Týn Blížejov Čermná Hlohová Hlohovčice Horšovský Týn Křenovy Meclov Mezholezy Mířkov Močerady Osvračín Poděvousy Puclice Semněvice Srby Staňkov

20 Velký Malahov Vidice Zdroj: Český statistický úřad, 2017 Z následující Tabulka 15 je zřejmé, že v roce 2016 nebyla dokončena výstavba žádného bytu v bytovém domě ani domovech a penzionech pro seniory v celém okrese Domažlice. Tato data potvrzují, že v SO ORP Horšovský Týn byly v roce 2016 dokončeny pouze byty v rodinných domech, obecní byty nebyly vybudovány žádné. Tabulka 15. Bytová výstavba V Plzeňském kraji a okrese Domažlice v roce 2016 Bytová výstavba v roce 2016, v tom v nástavbách, přístavbách a vestavbách k Kraj, okres Byty celk em v rodinných domech v bytových domech rodinný m domům bytový m domům v domovechpenzionech a domovech pro seniory v nebytový ch budovách ve upravených nebytových prostorách stavebně Zahájené byty 2 Plzeňský kraj Domažlice Dokončené byty 1 Plzeňský kraj Domažlice Zdroj: Český statistický úřad, K dokumentaci stavu bytové výstavby na posuzovaném území jsme využili také data z veřejné databáze za rok 2015, neboť novější data s touto vypovídající hodnotou nejsou uveřejněna. Z Tabulka 16 je patrné, že také v roce 2015 v celém okrese Domažlice, potažmo v SO ORP Horšovský Týn, probíhala pouze výstavba bytů pro vlastní potřebu v soukromých rodinných domech. Byty určené k prodeji nebo pronájmu družstevního či obecního charakteru, nebyly vystavěny žádné. Tabulka 16. Dokončené byty podle způsobu využití a formy výstavby v okrese Domažlice v roce 2015 Byty v nových rodinných domech podle způsobu využití Byty v nových bytových domech podle formy výstavby Kraj, okresy celkem pro vlastní potřebu v tom pro prodej pro pronájem celkem v tom družstevní obecní ostatní Plzeňský kraj Domažlice Zdroj: Český statistický úřad,

21 Statistické údaje o stavu výstavby domů a bytů na daném území jsou vázány vždy nejvíce k výsledkům sčítání lidu, bytů a domů, které naposledy proběhlo v roce Vzhledem k poměrně výraznému časovému odstupu tato data ztrácejí ve vztahu k současnosti svoji relevantnost. Jsou však nositelé oficiálních celorepublikových dat, která nejsou za jiných okolností zjišťována, proto jim je kladena náležitá vážnost a představují výchozí informace pro sledování dalšího vývoje společenských ukazatelů. Nejdůležitější data vztahující se ke stavu bydlení na daném území získaná ze Sčítání lidu, bytů a domů 2011 jsme zaznamenali do Tabulka 17. Tabulka 17. Stav domů v SO ORP Horšovský Týn dle výsledků SLBD 2011 SO ORP Horšovský Týn Počty ve 2011 Celkem obydlené domy rodinné domy z toho bytové domy 306 ostatní budovy 75 fyzická osoba z toho podle vlastnictví obec, stát 127 domu bytové družstvo 37 spoluvlastnictví vlastníků bytů a dříve z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, bytů a domů 2011 Z vybraných dat o stavu domů v roce 2011 je patrné, že na území SO ORP Horšovský Týn převažovalo bydlení v rodinných domech, jejichž vlastníky jsou fyzické osoby. Nejmasivnější výstavba odpovídá období let Průměrné stáří domů na daném území pak bylo u rodinných domů 52,1 let a u bytových domů 47,9 let. Z údajů o stavu domů jsme ze stejného zdroje a období vybrali důležitá data o stavu bytů a zaznamenali je do Tabulka 18. Tabulka 18. Stav bytů v SO ORP Horšovský Týn dle výsledků SLBD 2011 SO ORP Horšovský Týn Počty ve 2011 Celkem obydlené byty rodinných domech z toho v bytových domech ostatních budovách 107 ve vlastním domě z toho právní důvod v osobním vlastnictví 595 užívání bytu nájemní družstevní z toho s počtem obytných místností a více z toho vybavení bytů plyn

22 veřejný vodovod teplá voda kanalizace žumpa/jímka uhlí, koks z toho typ vytápění plyn elektřina 587 dřevo 939 toho podle kvality standardní se sníženou kvalitou 246 Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, bytů a domů 2011 Základní informace o stavu bytů značně korespondují s daty o stavu bytů a potvrzují, že v roce 2011 převládalo bydlení v rodinných domech v osobním vlastnictví. Převládali standardní byty sestávající převážně ze 4 místností. Převážná část bytů byla napojena na veřejný vodovod a kanalizaci. Většina bytů byla vytápěna plynem a měla k dispozici teplou vodu. Analýzou dalších dat z uvedeného zdroje bylo zjištěno, že v uvedených bytech bylo v daném období na daném území hlášeno celkem osob, což představuje v průměru 2,6 osoby na jeden obydlený byt. Rozlohy bytů představovaly průměrné hodnoty 78,1 m 2 v rodinných domech a 52,8 m 2 v domech bytových. Stav bytového fondu v obcích SO ORP Horšovský Týn byl dále zjišťován prostřednictvím dotazníků, které byly zaslány starostům všech obcí ORP. Z těchto 18 obcí byl dotazník vyplněn 12 obcemi, z nichž 8 disponuje obecním bytovým fondem (Blížejov, Čermná, Horšovský Týn, Meclov, Mířkov, Staňkov, Hlohová, Semněvice). Celkem je ve vlastnictví těchto obcí 525 bytů. Většinou se jedná o běžné byty (472), dále o byty zvláštního určení (49) a o 4 byty jiné (služební apod.). Byty zvláštního určení jsou koncipovány pro bydlení seniorů a invalidních občanů. Tyto byty vlastní 4 obce (Čermná, Horšovský Týn, Staňkov, Hlohová), z nichž 3 obce (Horšovský Týn, Staňkov, Hlohová) mají tyto byty umístěné v rámci tzv. domů s pečovatelskou službou. Byty pro sociální bydlení tyto obce nevykazují, žádná z obcí v dotazníkovém šetření ani nevyjádřila potřebu a záměr zajistit v obci sociální bydlení pro občany nacházející se v bytové nouzi. Záměr na rozvoj v oblasti bydlení uvedly 2 obce, přičemž obec Čermná má podanou žádost o dotaci na pořízení dalších 4 bytových jednotek pro seniory a město Staňkov do budoucna plánuje výstavbu Domu klidného stáří a výstavbu bytů se sníženým nájmem. Přehled bytů ve vlastnictví obcí a počtu žadatelů o tyto byty je prezentován v tabulce č. 19. Tabulka 19. Počty bytů a žadatelů o byty v obcích SO ORP Horšovský Týn Obec Byty Žádosti o byty běžné zvláštního jiné bezbariérové se sníženým běžné zvláštního určení určení nájmem Blížejov Čermná Horšovský Týn Meclov Mířkov Staňkov Hlohová Semněvice Zdroj: Dotazníkové šetření,

23 Z dotazníkového šetření vzešly dále informace o počtech ubytoven na území Horšovskotýnska. 5 ubytoven se nachází na území města Horšovský Týn, 1 ubytovna na území obce Mířkov a 3 ubytovny ve Staňkově. Většina z těchto ubytoven ubytovává agenturní zaměstnance. Tabulka 20. Ubytovny na území SO ORP Horšovský Týn Obec Ubytovna Vlastník Poznámka Ubytovna Pavlík Konstruktpol soukromý Horšovský Týn Ubytovna Kračman, ul. Tolstého Pro agenturní pracovníky Ubytovna Kračman, ul. Domažlická Ubytovna Kračman, Horšov Mířkov Mířkov 54 soukromý Pro agenturní pracovníky Nádražní 29 Staňkov 28. října 68 soukromý Pro sociálně potřebné Plzeňská 201 TJ Sokol Pro agenturní pracovníky Zdroj: Dotazníkové šetření, Nezaměstnanost Pro analýzy územní zaměstnanosti/nezaměstnanosti Úřad práce ČR charakterizuje celý okres Domažlice jako okres průmyslově zemědělský. Průmyslové podniky jsou soustředěny hlavně v Domažlicích, Kdyni, Klenčí pod Čerchovem a Horšovském Týně. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří Trans World Hotels & Entertainment, a.s. (ubytování a stravování, velkoobchod a maloobchod), Gerresheimer Horšovský Týn, spol. s r. o. (zpracování termoplastů, výroba plastových dílů a výrobků pro medicínský průmysl), KDYNIUM a. s. (výroba přesných odlitků z oceli a tvárných litin), KEL - MONTÁŽNÍ TECHNIKA s. r. o. (výroba součástek satelitní a televizní techniky), Domažlická nemocnice a. s. a lesní společnost LST a. s. Trhanov. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli na území SO ORP Horšovský Týn jsou: Gerresheimer Horsovsky Tyn spol. s r.o. (Horšovský Týn, výroba ostatních plastových výrob-ků); KARPEM, a. s. (Horšovský Týn, velkoobchod se dřevem, stavebními materiály a sanitárním vybavením); Meclovská zemědělská, a. s. (Meclov, smíšené hospodářství); Niehoff Nábytek, k. s. (Meclov, výroba ostatního nábytku); ZEAS Puclice, a. s. (Puclice, smíšené hospodářství); AGRA Lštění, a.s. (Blížejov, smíšené hospodářství); AGRO Staňkov, a. s. (Staňkov, smíšené hospodářství); AZ-CZECH, s. r. o. (Meclov, výroba nástrojů a nářadí); FADIS OSIVA, s. r. o. (Horšovský Týn, smíšené hospodářství); Florians Design, k. s. (Staňkov, výroba ostatních plastových výrobků); KONSTRUKTPOL, s. r. o. (Blížejov, výroba ostatních kovodělných výrobků); Město Horšovský Týn (všeobecné činnosti veřejné správy); Sigloch Distribution, k. s. (Horšovský Týn, balicí činnosti); Silnice Horšovský Týn, a. s. (výstavba silnic a dálnic); Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Horšovský Týn; Základní škola a Odborná škola, Horšovský Týn; 21

24 Základní škola Horšovský Týn, okres Domažlice, příspěvková organizace Horšovský Týn. (Zdroj: Strategie území správního obvodu ORP Horšovský Týn ) Z Tabulka 21 ekonomických subjektů na Horšovskotýnsku je zřejmé, že od roku 2014 do roku 2016 zaznamenal vývoj těchto subjektů, coby potencionálních zaměstnavatelů, spíše kolísavý charakter, s největším nárůstem právě ke konci sledovaného období. Nejrozšířenějším ekonomickým subjektem byla fyzická osoba podnikající v odvětví obchodu, ubytování, stravování a pohostinství, a to bez zaměstnanců. Z pohledu odvětví ekonomické činnosti mírně vzrostl podíl subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství, tak i v oblasti obchodu, ubytování, stravování a pohostinství. Naopak stagnovalo odvětví průmyslu a mírný pokles vykazovalo stavebnictví. Tabulka 21. Ekonomické subjekty sídlící v SO ORP Horšovský Týn v období Ekonomické subjekty se sídlem ve SO ORP Horšovský Týn Celkem Fyzické osoby z toho zemědělští podnikatelé Právnické osoby z toho obchodní společnosti Podíl ekonomických subjektů podle odvětví ekonomické činnosti v % Zemědělství, lesnictví, rybářství 7,8 8,4 8,6 Průmysl celkem 14,8 14,6 14,6 Stavebnictví 12,5 12,5 12,1 Obchod, ubytování, stravování a pohostinství 27,5 27,9 28,3 Počet subjektů podle počtu zaměstnanců Bez zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců Zdroj: Český statistický úřad, 2017 Horšovskotýnsko je definováno jako oblast průmyslově zemědělská s dopravní obslužností na slušné úrovni, což platí zejména pro město Horšovský Týn a východní část regionu. Zbytek regionu má nízkou hustotu zalidnění, z čehož vyplývá nižší úroveň dopravní obslužnosti. Větší vzdálenosti mezi obcemi regionu ztěžují dostupnost a dopravu do zaměstnání. Lidé raději zůstávají doma, než aby dojížděli za prací. Po omezení vlakové dopravy přes Staňkov na Plzeň se úroveň dopravní obslužnosti ještě zhoršila. Paradoxem je, že se zde nachází nejvýznamnější zaměstnavatel bývalého okresu Domažlice firma Gerresheimer Horsovsky Tyn spol. s r.o. Mezi další významné zaměstnavatele regionu Horšovskotýnsko patří PeHToo a. s., AZ-CZECH s.r.o., KARPEM a.s. a Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Horšovský Týn. Firma AZ-CZECH s.r.o. plánuje přímo v Horšovském Týně postavit novou výrobní halu, jelikož bude rozšiřovat výrobu. Zatím firma provozovala svoji činnost v Meclově. Právě z této oblasti pracuje hodně lidí v sousední Spolkové republice Německo. (Zdroj: on.pdf) Pro míru nezaměstnanosti používá MPSV ČR od roku 2013 nový ukazatel, kterým je Podíl nezaměstnaných osob, a vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku

25 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Dosažitelným uchazečem jsou pak uchazeči o zaměstnání ve věku 15-64, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Počty obyvatel daného území se pro potřeby statistik aktualizují jednou ročně. V SO ORP Horšovský Týn byl v roce 2017 zaznamenán na trhu práce celorepublikový trend nesouladu nabídky a poptávky po pracovní síle. Z Tabulka 22 je patrné, že bylo evidováno 295 volných pracovních míst pro 264 dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob tak činil 2,7 % a na jednoho uchazeče připadalo 1,2 volného místa. Počet dosažitelných uchazečů v SO ORP tvoří 2,74 % celkové počtu uchazečů Plzeňského kraje. Podíl nezaměstnaných osob, který je na řešeném území 2,7% tak dosahuje téměř hodnoty Plzeňského kraje (2,6 %). Tabulka 22. Nezaměstnanost v SO ORP Horšovský Týn k ORP Obyvatelstvo Dosažitelní uchazeči Podíl Volná místa nezaměstnaných osob Horšovský Týn ,7% 295 Plzeňský kraj ,6% ČR ,8% Zdroj: Portál MPSV ČR, 2018 Následující Tabulka 23 upřesňuje rozložení uchazečů o zaměstnání podle jednotlivých obcí v SO ORP Horšovský Týn a počty pracovních míst, která byla v jednotlivých obcích nabízena. Nejvíce dosažitelných uchazečů o zaměstnání vykazoval Horšovský Týn, Staňkov, Mířkov, Blížejov, Meclov. Naopak pouze po jednom dosažitelném uchazeči vykazovaly obce Čermná, Křenovy, Mezholezy, Močerady a Vidice. Největší podíl nezaměstnaných žen pak pocházelo z obcí Mířkov a Semněvice, naopak žádná žena nebyla vykazována v obcích Křenovy, Mezholezy a Vidice. Obec Mířkov vykazovala také největší podíl nezaměstnaných osob v celém SO ORP. Nejvíce volných pracovních míst bylo tradičně nabízeno ve městech Horšovský Týn a Staňkov, následována byla obcemi Meclov a Puclice. 8 obcí nenabízelo žádné pracovní uplatnění. Tabulka 23. Uchazeči o zaměstnání podle obcí v SO ORP Horšovský Týn k Obec Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce - dosažitelní Podíl nezaměstnaných osob (v %) 23 Pracovní místa v evidenci úřadu práce celkem ženy celkem ženy Blížejov ,20 3,38 2 Čermná 1 1 0,62 1,27 3 Hlohová ,40 6,02 9 Hlohovčice 2 1 1,82 2,08 - Horšovský Týn ,15 1, Křenovy 1-1, Meclov ,22 3,11 25 Mezholezy 1-1, Mířkov ,83 19,28 1 Močerady 1 1 2,44 5,88 - Osvračín 8 4 1,95 2,02 7 Poděvousy 6 4 3,53 5,63 -

26 Puclice 8 5 3,69 4,67 10 Semněvice 8 7 6,50 12,73 - Srby ,21 8,33 - Staňkov ,48 3,03 70 Velký Malahov ,19 3,95 - Vidice 1-0, Zdroj: Český statistický úřad, 2018 Obrázek 5. Podíl nezaměstnaných osob v obcích SO ORP Horšovský Týn k Zdroj: Autor, dotazníkové šetření 2018 K bylo na území SO ORP Horšovský Týn vykazováno celkem 470 evidovaných uchazečů o zaměstnání, což představuje nejnižší množství za poslední tři roky. Na daném území se tak projevoval výrazný pokles celkové nezaměstnanosti, který je celorepublikově zaznamenán právě od druhé poloviny roku Podíl nezaměstnaných osob klesl na 4,67 %. (V roce 2017 byl tento podíl již pouze 2,7 %, viz Tabulka 22). Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 17,2 % osoby se zdravotním postižením, což představuje dlouhodobě stagnující poměr, z čehož je patrná stále zhoršená možnost uplatnění této skupiny obyvatel na trhu práce. Dále byl ve skupině evidovaných uchazečů zaznamenán nárůst počtu absolventů škol (3,6 %), kteří také dlouhodobě představují skupinu hůře zaměstnavatelných osob. Naopak se mírně zkrátila délka evidence uchazečů na úřadech práce, kdy ke konci sledovaného období bylo 35,5 % uchazečů evidováno déle jak 12 měsíců. Tabulka 24. Vývoj uchazečů o zaměstnání v SO ORP Horšovský Týn k Evidovaní uchazeči celkem

27 z toho v % dosažitelní 99,3 99,2 95,7 se zdravotním postižením 16,4 17,2 17,2 absolventi 3,8 2,9 3,6 osoby s délkou evidence nad 12 měsíců 47,4 40,0 35,5 Volná pracovní místa Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 3,7 1,8 2,2 Podíl nezaměstnaných osob v % 5,96 5,36 4,67 Zdroj: Český statistický úřad, 2017 Vývoj počtu dosažitelných uchazečů v evidenci úřadu práce v SO ORP Horšovský Týn v letech je znázorněn také v grafu č. 3, jehož křivka vyjadřuje poměrně výrazný pokles této hodnoty. 700 Graf č. 3: Vývoj dosažitelných uchazečů Zdroj: Data ČSÚ Srovnání dat o stavu nezaměstnanosti lze sledovat z pohledu jednotlivých správních území kraje. K tomuto účelu jsme využili data o stavu problematiky na území SO ORP Plzeňského kraje. Údaje o nezaměstnanosti a skupinách uchazečů o zaměstnání na úrovni jednotlivých SO ORP Plzeňského kraje k jsou prezentována v Tabulka K byla nezaměstnanost vyjádřena podílem nezaměstnaných osob na daném území nejvyšší v SO ORP Sušice (6,9 %), nejnižší pak SO ORP Klatovy (2,3 %). Krajská hodnota vykazovala 3,5 %. Z tohoto pohledu zaujímalo SO ORP Horšovský Týn se svými 4,7 % 11. pozici ze všech 15 vyjádřených správních obvodů Plzeňského kraje. Větší podíl nezaměstnaných osob byl vykazován už jen v SO ORP Stříbro se 4,8 %, Tachov společně s Kralovicemi s úrovní 4,9 % a již zmiňované Sušicko. Ke konci roku 2016 bylo v SO ORP Horšovský Týn evidováno celkem 470 uchazečů o zaměstnání, což představuje podíl 3,27% všech uchazečů Plzeňského kraje. 95,74 % uchazečů Horšovskotýnska představovali dosažitelní uchazeči o zaměstnání, 50,43 % ženy, 3,62 % absolventi škol a 17,23 % osoby se zdravotním postižením. 35,53 % uchazečů pak setrvávalo v evidenci úřadu práce déle než 12 měsíců. 25

28 Tabulka 25. Nezaměstnanost podle SO ORP Plzeňského kraje k z toho Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce celkem dosažitelní uchazeči o zaměstnání ženy absolventi škol osoby se zdravotním postižením osoby podle délky evidence 6-12 měsíců déle než 12 měsíců Podíl nezaměstnaných osob (%) Plzeňský kraj ,5 Blovice ,4 Domažlice ,7 Horažďovice ,1 Horšovský Týn ,7 Klatovy ,3 Kralovice ,9 Nepomuk ,5 Nýřany ,1 Plzeň ,8 Přeštice ,0 Rokycany ,3 Stod ,7 Stříbro ,8 Sušice ,9 Tachov ,9 Zdroj: Český statistický úřad Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost na daném území je řešena Úřadem práce ČR-Kontaktní pracoviště Domažlice, jsou další dostupné údaje dané problematiky primárně sumarizovány za okres Domažlice, jako nejnižší správní území. Z těchto důvodů jsou v analýze prezentována a porovnávána také data okresní. Data v následující tabulce prezentují jednotlivé skupiny nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji a jeho jednotlivých okresech. Jejich porovnáním s údaji z Horšovskotýnska vyplývá, že v SO ORP Horšovský Týn byl podíl nezaměstnaných osob (4,67%) vyšší, než vykazoval celý Plzeňský kraj (3,56 %) a také celý okres Domažlice (3,94 %). Okres Domažlice tak měl tento podíl téměř nejvyšší ze všech okresů kraje, vyjma pouze okresu Tachov (4,92 %). 26

29 Tabulka 26. Podíl nezaměstnaných osob v okresech Plzeňského kraje k Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce Kraj, okresy Podíl nezaměstnaných osob (%) celkem ženy absolven ti škol a mladiství z toho občané se zdravotní m postižení m dosažiteln í uchazeči o zaměstnání částečně nezaměstnaní Pracovní místa v evidenci úřadu práce Plzeňský kraj 3, Domažlice 3, Klatovy 3, Plzeň-město 3, Plzeň-jih 3, Plzeň-sever 3, Rokycany 3, Tachov 4, Zdroj: Český statistický úřad, Kontaktní pracoviště úřadu práce v Domažlicích zveřejnilo na svých webových stránkách některé statistické údaje za rok Z těch je patrné, že oproti minulému období poklesl celkový počet nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji na hodnotu a v okrese Domažlice na 993. Mírně poklesl také počet uchazečů se zdravotním postižením, kdy v Plzeňském kraji jich bylo evidováno a v okrese Domažlice 233. V Plzeňském kraji i na území okresu Domažlice tvořili největší podíl na vzdělanostní struktuře uchazečů o zaměstnání ke konci roku 2016 uchazeči vyučení bez maturity a uchazeči se základním vzděláním, následovali uchazeči s ukončeným úplným středním odborným vzděláním s maturitou. Tato struktura koresponduje také se vzdělanostní strukturou obyvatel starších 15 let v SO ORP Horšovský Týn, který jsme v dokumentu prezentovali výše. Tento trend se projevoval ve všech okresech Plzeňského kraje. Ani z dat úřadu práce za rok 2017 nevyplývá změna v tomto vývoji, dále v okrese Domažlice převládaly evidované osoby s výučním listem (388) a uchazeči se základním vzděláním (322). Tabulka 27. Uchazeči o zaměstnání z pohledu nejvyššího dosaženého vzdělání v okresech Plzeňského kraje k Nejvyšší dosažené vzdělání Kraj, okresy bez vzdělání a neúplné základní vyučení střední bez maturit y 27 vyučení s mat. úplné střední všeob. s mat. úplné střední odborn é s mat. vyšší vysokoškolské Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany

30 Tachov Zdroj: Český statistický úřad, 2017 Podle délky evidence tvořili v okrese Domažlice největší skupinu uchazeči, kteří byli v evidenci méně než 3 měsíce, druhou nejpočetnější skupiny však tvořili uchazeči pobývající v evidenci déle jak 24 měsíců. Průměrná délka evidence na daném území je po okrese Tachov druhá nejdelší (717 dní). Krajský průměr této doby je 588 dní. Průměrná délka evidence vykazovala v roce 2017 výrazný pokles, kdy v okrese Domažlice dosahovala 573 dní. Mírný pokles této hodnoty byl zaznamenán také v Plzeňském kraji, a to na 528 dní. Dále přetrvávala situace v délce evidence, největší hodnoty byly vykazovány stále v evidenci do 3 měsíců a více než 24 měsíců. Tabulka 28. Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání k Uchazeči Délka evidence o zaměstn více než více než ání více než více než 12 9 měsíců Kraj, okresy v evidenci do 3 měsíce 6 měsíců měsíců více než až úřadu 3 měsíců až až až práce 6 měsíců 9 měsíců 24 měsíců měsíců celkem měsíců Průměrná délka evidence (dny) Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Zdroj: Český statistický úřad, Údaje vývoje nezaměstnanosti v okrese Domažlice od roku 2008 do roku 2017 vypovídají o výrazném poklesu hodnot v roce 2017, který odpovídá celkovému vývoji nezaměstnanosti v České republice. V okresním měřítku došlo za posledních 10 let ke snížení celkového počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání o 49,75 %. Snížil se také podíl nezaměstnaných osob i počet uchazečů na jedno pracovní místo. To představuje ideální stav snižování nezaměstnaných osob a nárůstu volných pracovních míst, a to i pro absolventy a osoby se zdravotním postižením. Pro srovnání připomínáme stav v SO ORP Horšovský Týn, kde ke konci roku 2016 vzrostl počet uchazečů na jedno pracovní místo na 2,2 a vzrostl také počet uchazečů absolventů a de facto i osob se zdravotním postižením. Tabulka 29. Vývoj nezaměstnanosti v okrese Domažlice k Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce celkem z toho: dosažitelní muži ženy

31 Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce se zdravotním postižením Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce s nárokem na podporu v nezaměstnanosti - celkem Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce s nárokem na podporu v nezaměstnanosti - dosažitelní Míra registrované nezaměstnanosti (%) 2 5,58 9,61 9,83 7,96 7, muži 4,32 8,19 8,86 7,27 6, ženy 7,13 11,61 11,20 8,83 8, Podíl nezaměstnaných osob (%) 4,23 7,32 7,31 6,01 6,13 6,42 5,60 5,30 3,94 2,28 muži 3,53 7,11 7,57 5,98 5,64 6,25 5,30 4,90 3,75 2,05 ženy 4,97 7,54 7,04 6,04 6,64 6,60 5,91 5,72 4,14 2,52 Pracovní místa v evidenci úřadu práce celkem pro absolventy a mladistvé pro osoby se zdravotním postižením Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce na 1 pracovní místo 3,8 33,4 20,3 11,2 10,5 7,6 2,9 1,8 1,4 0,5 v evidenci úřadu práce Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce na 1 pracovní místo 3,7 32,7 19,9 10,9 10,3 7,5 2,9 1,8 1,4 0,5 v evidenci úřadu práce Zdroj: Český statistický úřad, Stav celkového poklesu uchazečů o zaměstnání a nárůstu volných pracovních míst v okrese Domažlice od roku 2008 do roku 2017 vyjadřuje také graf č

32 Graf 4. Vývoj uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v letech v okrese Domažlice Uchazeči o zaměstnání Volná pracovní místa Zdroj: Český statistický úřad Ve věkové struktuře tvořili ke konci roku 2016 nevětší skupinu evidovaní uchazeči o zaměstnání ve věkové kategorii 55 až 64 let. Tato skupina osob je v okrese Domažlice i v Plzeňském kraji nejpočetnější a v okresním měřítku tvořila 24,23 % z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných. Představuje však jednu z problémových skupin na trhu práce, kterou zaměstnavatelé odmítají zaměstnávat. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili uchazeči ve věku 35 až 44 let. Průměrný věk uchazeče byl v okrese Domažlice 42,7 let, což odpovídá krajskému průměru. Tabulka 30. Uchazeči o zaměstnání v okresech Plzeňského kraje podle věkových skupin k Uchazeči Věkové skupiny o zaměstnání Průměrný věk Kraj, okresy v evidenci úřadu do až až až až a (roky) práce let let let let let více let celkem Plzeňský kraj ,6 Domažlice ,7 Klatovy ,7 Plzeň-město ,0 Plzeň-jih ,8 Plzeň-sever ,2 Rokycany ,9 Tachov ,5 Zdroj: Český statistický úřad,

33 Na uvedeném stavu nedošlo ke změně ani v roce 2017, kdy nejpočetnější skupinu uchazečů dále tvořily osoby ve věku 55 až 64 let (249 osob). Věkový průměr uchazečů se mírně zvýšil na 42,9 let. (Zdroj: 8. Zadluženost obyvatel V České republice fungují dva oficiální rejstříky exekucí, a to Centrální evidence exekucí, kterou provozuje Exekutorská komora České republiky, a dále Rejstřík zahájených exekucí, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Ani jeden z uvedených rejstříků však neeviduje exekuce správní a daňové, proto tak v České republice chybí informace o skutečném počtu vedených exekučních řízení. Žádná z těchto institucí také aktuálně nepracuje komplexně s exekučními daty a neanalyzuje je. Jako zdroj pro naši dokumentaci dat v oblasti zadluženosti obyvatel v SO ORP Horšovský Týn nám posloužila webová aplikace Mapa exekucí, kterou provozuje Otevřená společnost, o.p.s. Tato aplikace usnadňuje orientaci v údajích o jednotlivých exekucích na krajské, okresní a obecní úrovni a umožňuje tak údaje srovnávat napříč celou Českou republikou. Údaje v mapě se vztahují pouze k fyzickým osobám a poskytuje je Exekutorská komora ČR. Data jsou aktuální ke konci roku 2017.(Zdroj: V roce 2017 žilo na území SO ORP Horšovský Týn obyvatel starších 15 let, což představuje 2,47 % těchto osob v Plzeňském kraji. V SO ORP Horšovský Týn bylo k v exekuci osob, což představuje 10,38 % obyvatel starších 15 let z celého SO ORP. Tato hodnota je o více jak 0,76 % vyšší než představuje celokrajský průměr, který činí 9,62 % obyvatel. Na území SO ORP tento podíl představuje celkově exekucí s exekučně vymáhanou jistinou ve výši Kč. Průměrná jistina na jednu osobu pak představuje částku Kč. Největší podíl exekuovaných obyvatel byl zaznamenán v obci Semněvice (41,13 %) a Velký Malahov (35,82 %). Naopak nejméně obyvatel v exekuci vykazovala obec Křenovy (2,44 %) a Vidice (2,92 %). Nejvyšší hodnota průměrné jistiny na osobu byla zaznamenána v obci Hlohovčice ( Kč), nejnižší pak vykazovala obec Srby ( Kč). Průměrný počet exekucí na jednu osobu byl výrazně nejvyšší v obci Močerady (11,7), nejméně exekucí na jednu osobu připadalo v obci Srby (3,9). Tato hodnota pro SO ORP představuje 5,5 exekucí na jednu osobu, v celokrajském měřítku pak 5,4. Podle Mapy exekucí jsou v Plzeňském kraji vykazována 2 % exekuovaných mladistvých osob, 14 % exekuovaných osob náleží do věkové kategorie let a 6 % představují senioři, tedy věková kategorie 65+. V měřítku SO ORP Horšovský Týn tento podíl představuje 15 mladistvých osob, 184 osob ve věku let a 89 seniorů. Tabulka 31. Přehled exekucí v obcích SO ORP Horšovský Týn k Obec Počet Počet Podíl Počet Exekučně Průměrná Průměrný obyvatel obyvatel v obyvatel exekucí vymáhaná jistina na Počet nad 15 let exekuci v exekuci v % jistina osobu exekucí na osobu Blížejov , ,3 Čermná , ,2 Hlohová , ,1 Hlohovčice , ,0 Horšovský Týn , ,3 31

34 Křenovy , ,0 Meclov , ,2 Mezholezy , ,2 Mířkov , ,9 Močerady , ,7 Osvračín , ,4 Poděvousy , ,2 Puclice , ,3 Semněvice , ,6 Srby , ,9 Staňkov , ,8 Velký , ,7 Malahov Vidice , ,8 SO ORP , ,5 Plzeňský kraj , ,4 Zdroj: Mapa exekucí Obrázek 6. Podíl osob v exekuci v obcích SO ORP Horšovský Týn k Zdroj: Autor, dotazníkové šetření, 2018 Mapa exekucí dále umožňuje srovnání roku 2016 a 2017 a tím vykázat vývoj stavu exekucí v jednotlivých územích. Pro SO ORP Horšovský Týn tento meziroční vývoj představuje nárůst exekuovaných osob o 39, čímž se také zvýšil podíl osob v exekuci o 0,32 %. Naopak se v řešeném území snížil celkový počet exekucí o 50 a tím také průměrný počet exekucí na jednu osobu o 3,8 %. Obdobný trend byl zaznamenán také v Plzeňském kraji, výjimkou oproti stavu 32

35 v SO ORP je pouze nárůst celkového počtu exekucí o 1,1 %, což v krajském měřítku představuje exekucí. Z pohledu počtu osob v exekuci zaujímá SO ORP Horšovský Týn 60. místo ze všech 206 ORP v ČR, přičemž 1. = nejhorší. Z pohledu výše průměrné vymáhané jistiny pak zaujímá 82. pozici. Plzeňský kraj podílem osob v exekuci zaujímá 5. místo ze 14 krajů ČR a z pohledu průměrné vymáhané jistiny pak 8. příčku. Tabulka 32. Vývoj exekucí obyvatel SO ORP Horšovský Týn v období roku SO ORP Horšovský Týn Změna Počet obyvatel starších 15 let Počet osob v exekuci ,2 % (+39 osob) Podíl osob v exekuci v % 10,38 10,06 +0,32 p.b. Celkový počet exekucí ,7% (-50 exekucí) Průměrný počet exekucí na osobu 5,5 5,7-3,8 % (-0,2) Plzeňský kraj Změna Počet osob v exekuci ,3 % ( osob) Podíl osob v exekuci v % 9,62 9,32 +0,30 p.b. Celkový počet exekucí ,1 % ( exekucí) Průměrný počet exekucí na osobu 5,4 5,6-2,1 % (-0,1) Zdroj: Mapa exekucí 9. Kriminalita Pro území SO ORP Horšovský Týn jsou dislokována 2 obvodní oddělení Policie ČR, a to OO PČR Horšovský Týn a OO PČR Holýšov. OO PČR Holýšov má na území SO ORP Horšovský Týn působnost v 9 obcích, což představuje obyvatel. OO PČR Horšovský Týn působí na území SO ORP v obvodu 9 obcí s obyvateli. Uvedená působnost je dokumentována Tabulka 33 a administrativní mapou (Obrázek 7). Tabulka 33. Působnost OO PČR v obcích SO ORP Horšovský Týn Obvodní oddělení policie ČR OOP Horšovský Týn OOP Holýšov (poměrná část) Adresa oddělení Náměstí Republiky 5, Jiráskova třída 5, Holýšov Horšovský Týn Počet obyvatel k Obce Blížejov, Horšovský Týn, Meclov, Mezholezy, Mířkov, Semněvice, Srby, Velký Malahov,Vidice Čermná, Hlohová, Hlohovčice, Křenovy, Močerady, Osvračín, Poděvousy, Puclice, Staňkov Zdroj: http// 33

36 Obrázek 7. Administrativní členění OO PČR ve SO ORP Horšovský Týn Zdroj: Strategie území správního obvodu ORP Horšovský Týn Způsob vyjádření míry kriminality je ztížen působností 2 obvodních oddělení PČR na daném území, jak je již uvedeno v úvodu této kapitoly. S tímto problémem jsme se vypořádali tak, že jsme nejprve v tabulce č. 31 zdokumentovali celkovou registrovanou kriminalitu pro obě OO PČR působící v SO ORP Horšovský Týn tak, jak byla statistika prezentována zdrojem. Uvedená data za obvodní oddělení jsme neporovnávali, a to pro rozdílný počet obyvatel v působnosti jednotlivých okrsků. Pro vyhodnocení míry kriminality jsme využili dat aplikace Mapa kriminality, kterou provozuje Otevřená společnost, o.p.s. Té poskytuje data o trestné činnosti každý měsíc Policie ČR. Jedná se tedy o zpracování oficiální policejní statistiky. Míra kriminality je vyjádřena Indexem kriminality, který v daném případě představuje počet zjištěných skutků za zvolené období, přepočtený na obyvatel. Z prezentovaných dat je patrné, že vývoj kriminality v SO ORP Horšovský Týn v letech má kolísavý charakter. Počty trestných činů na tomto území do roku 2015 klesaly, v roce 2016 byl však zaznamenán jejich opětovný nárůst a v roce 2017 následný pokles. Index kriminality v řešeném území každoročně mírně klesal. Z pohledu indexu kriminality byla ve sledovaném období vyšší míra kriminality vykazována na území působnosti OO PČR Horšovský Týn (index 13,16), OO PČR Holýšov mělo průměrný index kriminality 8,79. Celkově nejvyšší míru kriminality ve sledovaném období vykazuje rok Objasněnost trestných činů byla 34