Zonace a management národních parků. z biologického hlediska

Transkript

1 Zonace a management národních parků z biologického hlediska

2 Co vlastně chrání ochrana přírody?

3 Kde je problém? Oficiální databáze IUCN ( během let : 799 druhů vyhynulo 61 druhů vyhynulo ve volné přírodě a chovají se jen v zoo či bot. zahradách 4224 druhů je kriticky ohroženo 6243 druhů je "pouze" ohroženo (počítány jen druhy, o nichž víme - mnoho dalších vyhyne, aniž se o tom dozvíme)

4 Vždyť my přírodu ani pořádně neznáme! Synanthedon soffneri (Lepidoptera) nový druh motýla pro svět objeven na Šumavě v roce 1983 Karlem Špatenkou

5 Smrk ztepilý NENÍ ohroženým druhem!

6 Největší hrozbou pro světovou biodiverzitu je ztráta a degradace přírodních stanovišť Vyhynutí je jednou provždy!

7 Co potřebují druhy k přežití?

8 K tomu, aby druh mohl na stanovišti přežít, musí být jeho populace dostatečně velká K tomu potřebuje druh dostatečně velký areál

9 K tomu, aby druh mohl na stanovišti přežít, musí být jeho populace dostatečně velká K tomu potřebuje druh dostatečně velký areál Tetřev na Šumavě: Současná populace: ~ jedinců (Chao 1984, Müller & Rösner 2012) Minimální velikost populace, u které je možné dlohodobé přežití: 470 jedinců (Grimm & Storch 2000) Z toho plyne: Je potřeba dostatečně velkých jádrových zón, kde bude tetřev ponechán v klidu

10 Jak ovlivňují asanační zásahy biodiverzitu horských smrčin?

11 Horská smrčina zásahy způsobí vyhynutí druhů Druhy epigeických brouků "Zelený" les "Šedivý" les Paseka 10 1 Carabus auronitens Fabricius, 1792 Carabus linnaei Panzer, 1810 Abax ovalis (Duftschmid, 1812) Carabus sylvestris Panzer, 1910 Leptusa pulchella (Mannerheim, 1830) Acrotrichis sp. Pterostichus burmeisteri Heer, 1841 Gaurotes virginea (Linnaeus, 1758) Atheta crassicornis (Fabricius, 1792) Othius myrmecophilus Kiesenwetter, 1843 Platynus assimilis Paykull, 1790 Mycetoporus lepidus (Gravenhorst, 1806) Dinaraea aequata (Erichson, 1837) Mycetoporus erichsonanus Fagel, 1965 Othius angustatus Stephens, 1833 Amara aenea (DeGeer, 1774) Bembidion lampros (Herbst, 1784) Calathus fuscus (Fabricius, 1792) Omalium caesum Gravenhorst, 1802 Omalium rivulare (Paykull, 1789) Eucnecosum brachypterum (Gravenhorst, 1802) Pseudoophonus rufipes O.F. Müller, 1776 Mycetoporus clavicornis (Stephens, 1832) Tachyporus hypnorum ( Fabricius, 1775) Notiophilus biguttatus (Fabricius, 1779) Anotylus rugosus (Fabricius, 1775) Gabrius pennatus Sharp, 1910 Philonthus atratus (Gravenhorst, 1802) Coccinella septempunctata (Linnaeus, 1758) Lathrobium fulvipenne (Gravenhorst, 1806) Agriotes sputator (Linnaeus, 1758) Oxypoda soror C. G. Thomson, 1855 Cercyon sp. Platystetheus nitens (C. R. SAHLBERG, 1832) Otiorhynchus singularis (Linnaeus, 1758) Melanotus rufipes (Herbst, 1784) Amara communis (Panzer, 1797) Hister unicolor Linnaeus, 1758 Tachinus laticollis Gravenhorst, 1802 Ips typographus (Linnaeus, 1758) Liogluta granigera (Kiesenwetter, 1850) Quedius plagiatus Mannerheim, 1843 Carabus glabratus Paykull, 1790 Hylobius abietis (Linnaeus, 1758)

12 Denní kolísání teploty na půdním povrchu v lesních ekosystémech v oblasti Modravy L - živý či odumírající porost D - stromové patro odumřelo, ale dřevo bylo ponecháno na místě C - po rozpadu stromového patra provedena "asanační" těžba

13 Denní kolísání relativní vzdušné vlhkosti v lesních ekosystémech v oblasti Modravy L - živý či odumírající porost D - stromové patro odumřelo, ale dřevo bylo ponecháno na místě C - po rozpadu stromového patra provedena "asanační" těžba

14 Zregeneruje se les po kůrovcovém žíru bez naší pomoci?

15 130 náhodně vybraných ploch v bezzásahových zónách NP Šumava: Průměrná hustota spontánně vzrostlých semenáčků: 4848 ks/ha! Čížková P., Svoboda M., Křenová Z. (2011) Natural regeneration of acidophilous spruce mountain forests in non-intervention management areas of the Šumava National Park the first results of the Biomonitoring project. Silva Gabreta 17:19-35.

16

17 Kde mají být na Šumavě jádrové zóny?

18 Jaké je složení biotopů na Šumavě a jejich ovlivnění člověkem? ~1200 m n.m. smrčiny bukojedliny dubohabřiny teplomilné doubravy

19 Vývoj počtu obyvatel Šumavy

20

21

22

23 Kde byly smrky odjakživa a kde je vysázel člověk? Neexistují důkazy o tom, že tyto oblasti byly člověkem nějak podstatně přeměněny ~1200 m n.m. smrčiny Člověkem přeměněny na smrkové plantáže bukojedliny dubohabřiny teplomilné doubravy

24 Národní park jádrová zóna nárazníková zóna Vědecký přístup k zonaci: Mapy výskytu chráněných organismů a biotopů překrytí map arondace minimální velikost areálu metapopulační dynamika okrajové efekty konvexita území...

25 Zdroj dat: mapování biotopů pro síť NATURA 2000 (pořízené zcela nezávisle na vytváření zonace)

26 Vstupní podklady Rozšíření přirozených smrčin dle vrstvy mapování biotopů NATURA 2000 na území NP: L9.1 Horské třtinové smrčiny L9.2A Rašelinné smrčiny L9.2B Podmáčené smrčiny L9.3 Papratkové smrčiny Zdroj: AOPK ČR, Správa NP a CHKO Šumava

27 Vstupní podklady Rozšíření bučin dle vrstvy mapování biotopů NATURA 2000 na území NP (pouze segmenty s nejlepší reprezentativností a věkovou skladbou P nebo Q, tzn. přirozená struktura, případně dostatečně rozrůzněná patrovitost porostu): L5.1 Květnaté bučiny L5.2 Horské klenové bučiny L5.4 Acidofilní bučiny

28 Vstupní podklady Rozšíření dalších cenných biotopů dle vrstvy mapování biotopů NATURA 2000 na území NP: A4 - Subalpínská vysokobylinná vegetace K1 - Mokřadní vrbiny L2 - Horské olšiny, jasanovo-olšové luhy L4 - Suťové lesy L10 - Rašelinné březiny, brusnicové bory M1 - Rákosiny a vegetace vys. ostřic R1 - Prameniště R2 - Slatinná a přechodová rašeliniště R3 - Vrchoviště T1 - Louky a pastviny T2 - Smilkové trávníky T8 - Vřesoviště V1 - Makrofytní vegetace přir. eutrof. a mezotrof. vod V3 - Makrofytní vegetace oligotrof. jezírek a tůní Zdroj: AOPK ČR, Správa NP a CHKO Šumava

29 Vstupní podklady Údolní fenomén neregulovaných horských toků (Křemelná, Vydra, Otava) Zdroj: AOPK ČR, Správa NP a CHKO Šumava

30 Vstupní podklady Jádrové oblasti výskytu tetřeva hlušce

31 Vstupní podklady Souhrn všech podkladů

32 Výstupní návrh Arondace + výskyt, tokaniště a hnízdiště tetřívka obecného + zachovalé smíšené porosty s jedlí + sukcese + scelení fragmentovaných částí - okolí obcí - zjednodušení hranic podle stávajících linií (cesty, průseky) - pufrační zóna podél hranic NP: ochrana proti šíření kůrovce ven z NP - Pufrační zóna na hranici s Rakouskem (mezinárodní úmluva)

33 Výstupní návrh I. zóna (celkem 52.2%) 49.8% bezzásahová 2.1% spec. management (bezlesí) 0,3% zóna spec. managementu (1200 m dle mezivládní dohody s Rakouskem, při hranici NP do vnitrozemí vyjmut pás 500 m) II. zóna (42.9%) III. zóna (4.9%) (stav dle současně platné zonace)

34 Socioekonomické aspekty zonace NP Šumava Pavel Kindlmann Přírodovědecká fakulta UK, Praha

35 Otázky jaký vliv má zonace, čili přítomnost divočiny na: nezaměstnanost bohatství obcí vylidňování oblasti turistický ruch

36 Jsou lidé na Šumavě bez práce?

37 Jsou lidé na Šumavě bez práce?

38 Jsou lidé na Šumavě bez práce? Počet nezaměstnaných: 53 uvnitř NPŠ 953 Svaz obcí NPŠ (SONPŠ) ~ 2500 zavření dolu Paskov 25.0 Míra nezaměstnanosti 2013 (%) Uvnitř NPŠ Vně NPŠ, člen SONPŠ vyšebrodsko okres Český Krumlov okres Bruntál lku&go_zobraz=1&cas_3_9= &cislotab=tpr6010pu_ob1.159&v o=null&verze=0&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp &voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=1&verze=0

39 Jsou lidé na Šumavě bez práce? Hlavní příčiny nezaměstnanosti: Počet nezaměstnaných 2012 Propuštěno % Důvod Obec uzavření dřevoskladu Nová Pec uzavření mlékárny Horní Planá 204???? uzavření dřevozprac. závodu Volary /cesky-krumlov.aspx?c=a131128_092942_ppd-cesky-krumlov_ _9= &cislotab=TPR6010PU_OB1.159&vo=null&verze=0&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp obraz=1&childsel0=1&verze=0

40 Jsou šumavské obce chudé? Bakala Obce sdružené ve SONPŠ Tučně: uvnitř NPŠ NPŠ (odečtena Modrava) Západočeský kraj Jihočeský kraj

41 Jsou šumavské obce chudé? Celkem 6242 obcí Mezi první desítkou tři ze šesti obcí uvnitř NPŠ

42 Jsou šumavské obce chudé?

43 Jak si obec též může vydělat Usměrnění běžeckého lyžování v NP Šumava, část Modrava, výše dotace Kč vybudování mostu přes Roklanský potok Obnova lávky Černý Kříž přes Studenou Vltavu výše dotace Kč Dotováno z: 6.2 Podpora biodiverzity Obvykle se tu žádá o podporu: realizace plánů péče o přírodní rezervace, podpory biotopů vzácných organismů budování naučných stezek, Zdroj: Seznam akceptovaných žádostí o podporu v rámci operačního programu životního prostředí schválených řídícím orgánem k poskytnutí podpory,

44 Způsobuje NP ( divočina ) vylidňování obcí?

45 Způsobuje NP ( divočina ) vylidňování obcí? 400 Uvnitř NPŠ Počet obyvatel Srní Kvilda Stožec Prášily Modrava Horská Kvilda Český statistický úřad, cs.wikipedia.org/wiki/n%c3%a1rodn%c3%ad_park_%c

46 Způsobuje NP ( divočina ) vylidňování obcí? 3 Percentuální změna počtu obyvatel <---úbytek příbytek ---> obce uvnitř NPŠ obce vně NPŠ Vrchovina -6

47 Problémy podnikání majitelé či nájemci podniků, penzionů, restaurací nejsou ze Šumavy Příklad Kvildy: jen 4 z 13 místní daně jdou mimo Šumavu

48 Problémy tvrdé turistiky výdělky jdou mimo obce noví zaměstnanci často odjinud devastace přírody zpětná vazba: nižší zájem o divočinu (nejcennější místní devizu) ale: příležitost pro spekulanty s pozemky

49

50

51 Některé toky peněz pro obce Místní politici stát obce Developerské a stavební firmy, realitní kanceláře

52 Některé toky peněz pro obce stát restituce obec Borová Lada

53

54

55 Některé toky peněz pro obce stát restituce obec Borová Lada cena ~40 mil. Kč Developerská firma Borová Lada project

56 Causa Borová Lada

57

58

59

60 Některé toky peněz pro obce Senátor Jirsa a spol. stát Borová Lada Borová Lada project

61 Některé toky peněz pro ostatní stát Developerské a stavební firmy, realitní kanceláře

62

63 0.77 Kč/m 2

64 3 Kč/m 2

65 Některé toky peněz pro ostatní Senátor Jirsa stát Jirsův poradce JUDr. Talián

66 a radši už dost

67 Prosíme, nechte nás žít!