Nedostatek pitné vody. Karolína Pokorná G8

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nedostatek pitné vody. Karolína Pokorná G8"

Danuše Barbora Vaňková
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Nedostatek pitné vody Karolína Pokorná G8

2 Proble my s nedostatkem vody by se brzy mohly dotknout i str ední Evropy. C eské republice bude voda chybe t tr eba uz v roce 2050, r íká pr ední hydrolog a geograf Bohumír Jansky.

3 Na Zemi v podstatě není nedostatek vody, ale akutní nedostatek vody sladké, čisté a pitné. Světovy oceán zaujímá: 360,7 mil. km2, tj. 70,7 % Plocha Země: 510, 1 mil. km2 Pevnina zaujímá: 149,4 mil. km2, tj. 29,3 %

4 C ást hydrosféry Objem vody(tis. km³) % z celkových zásob Světovy oceán ,6784 Ledovce ,7237 Voda v atmosfe r e 13 0,0009 Sladkovodní jezera 130 0,0093 Slaná jezera 105 0,0075 Uměle vodní nádrže 6 0,0004 Močály, bažiny 6 0,0004 Koryta r ek 1,25 0,0001 Půdní vláha 25 0,0018 Voda v pásmu provzdušnění 40 0,0029 Voda v pásmu nasycení ,5746 Celkove zásoby vody na Zemi ,25 100%

5 Oblasti s nadbytkem a deficitem vody Oblasti s nadbytkem vody : u zemí, kde dostatečne množství vody umožn uje zachování velke rozmanitosti rostlinstva (vzhledem ke zdejším pr írodním podmínkám) a zemědělství se zde provozuje bez závlah. Oblasti s deficitem vody : u nich je tomu naopak tzn. nedostatek vody limituje vy skyt pestre vegetace, zemědělství je možne jen za pomoci velke ho množství závlah. Napr.: Velká pánev v USA, Chihuahua a Sonora v Mexiku, Karakum a Kyzylkum ve str ední Asii, Taklamakan v západní Číně, Gobi na u zemí Mongolska a Číny. Extre mně suche jsou i regiony tzv. pobr ežních pouští, ovlivn ovane studeny mi mor sky mi proudy (Atacama v Jižní Americe, Namib na jihu Afriky či Západo-australská poušť v Austrálii).

6 Pr íčiny nedostatku pitné vody 1. Růst populace 2. Klimaticke vlivy (souvisí s všeobecnou cirkulací atmosfe ry) 3. Člověk ovlivn uje nepr íznivy m způsobem hydrosfe ru = znečišťování r ek, jezer, uměly ch vodních nádrží, mor í i oceánů odpadními vodami z průmyslu, zemědělství i sídlišť (pesticidy, hnojiva, splašky, prům.odpadní vody) 4. Ply tvání vodou ve vyspěly ch zemích

8 Oblasti které trpí nedostatkem vody Značná část Afriky - Jedná se napr íklad o Rwandu, Angolu, Eritreu či Sierru Leone (R ada dětí z oblastí s nedostatkem vody musí každodenně nosit vodu ze vzdáleny ch nádrží, a proto se jim nedostane plnohodnotne ho vzdělání. Jindy tuto práci zastávají ženy, ktery m zase nezby vá čas na jinou - vy dělečnou činnost. Průměrná vzdálenost, kterou musí ženy v Africe a Asii ujít, aby nabraly vodu, je šest kilometrů. Dále oblasti Blízke ho a Str edního Vy chodu.

11 Státy s dostatkem vody Ze států disponuje největším objemem obnovitelny ch vodních zdrojů Brazílie. Organizace OSN pro vy živu a zemědělství (FAO) ho vyčíslila na km³ vody za rok. V desítce na vodu nejbohatších států jsou dále Rusko, Kanada, USA, Indone sie, Čína, Kolumbie, Peru, Indie a Demokratická republika Kongo. Absolutní vodní zásoby jsou však vedle geograficke polohy, resp. pr írodních podmínek, ovlivněny zejme na velikostí států, v rámci nichž mohou existovat značne rozdíly v dostupnosti vody. Lepší pr ehled o vodních zdrojích ve státech získáme, zásobou vody k počtu obyvatel.

12 Rozdíly v zásobách vody mezi státy Na každe ho obyvatele Islandu pr ipadá pr es m3 vody na rok. Vynikající podmínky má i Kanada, Norsko ( m3 na obyv.), S ve dsko a Finsko. V Česke republice pr ipadá na každe ho obyvatele asi 1500 m3 vody. Podobně je na tom Polsko. Německo (1900 m3/obyv.) a Mad arsko (600 m3 na obyv.) Vy razazně le pe je na tom Slovensko (9 200 m³/obyv./rok). Existují však i země, ktere nemají k dispozici žádnou povrchovou vodu a minimum vody podpovrchove. Pr íkladem jsou státy Perske ho zálivu, zejme na Kuvajt, Bahrajn a Katar. Obecne spotr eba: 1. Na jednoho obyvatele Evropy pr ipadá v současnosti spotr eba litrů vody denně. 2. Na jednoho občana USA 300 litrů. 3. Na jednoho občana Česke republiky 120 litrů. 4. Na jednoho občana Země tr etího světa 10 litrů.

13 C innost Spotr eba (v litrech) Průme rná cena (v Kč) Spláchnutí toalety ,94 Koupel ve vaně ,60 Sprchování ,95 Mytí nádobí v myčce ,90 Praní v pračce ,10 Mytí rukou 3 0,26 Mytí automobilu Pití každy den 1,5-2,0 0,15 Denní spotr eba v kuchyni 5-7 0,51 Napuštění zahradního baze nu ,00

14 Globální spotr eba vody ve sve te Od r stoupla spotr eba vody asi 3,5krát. Dr íve se velikost spotr eby dávala do souvislosti s hospodár skou vyspělostí zemí. Dnes však nejvyspělejší země spotr ebu vody omezují vlivem recyklace i vyspěly ch technologií (napr. USA, Japonsko zde recyklace až 2/3 spotr ebovane vody..dále S vy carsko, Rakousko). Na u zemí by vale ho Česko-Slovenska stoupla spotr eba vody mezi le ty pr ibližně 4krát! Pokles spotr eby vody po r i v ČR: 1. způsobeno poklesem objemu průmyslove i zemědělske vy roby po roce vy razny m růstem cen vodne ho (zrušení státních dotací pro vodovody a kanalizace).

15 Struktura spotr eby vody ve sve te 75% zemědělske závlahy 20% průmysl 5% pitná voda. Indie - na závlahy až 93% spotr ebovane vody USA - průmysl a energetika cca 50% z celkove spotr eby Struktura spotr eby vody v ČR - stále vysoky podíl spotr ebovane pitne vody ve srovnání s vyspěly mi zeměmi % pitná voda % průmysl a služby % energetika 4. 4 % zemědělství

16 Mnoz ství vody, potr ebné k výrobe produktu List papíru = 10 l vody Jablko = 70 l vody Krajíc chleba se sy rem = 90 l vody S álek kávy = 140 l vody Sklenice džusu = 170 l vody Sáček chipsů 200g = 185 l vody Bavlněne tričko = 2900 l vody Pár koženy ch bot = 8000 l vody Džíny = l vody 1kg hovězího masa = l vody ( l pastva, píce, seno l pití l čištění stájí = l na 200 kg)

17 Video 1

18 Nadme rná spotr eba vody V důsledku nadměrne ho čerpání vody pro giganticky vodovodní pr ivaděč Ogallala (zásobuje 8 států str edozápadu USA) klesá hladina podzemní vody v jímacím u zemí o 1 m ročně. Pokles hladiny podzemní vody o 2 m ročně je registrován na u zemí čínske ho Pekingu, pr ičemž z 1 4 studní již zcela zmizela voda. Nedostatkem vody v Číně ohroženo 50 měst nad 100 tis. obyv. Od konce 50. let klesla hladina podzemní vody na u zemí hlavního města Thajska Krung Thep (Bangkok) o 25 m! Negativní zásah do koloběhu vody v pr írodě - ekologickou katastrofou značny ch rozměrů je vysychání Aralske ho jezera (dnes asi 40% původní plochy). Pr íčinou je rozšír ení ploch pro pěstování bavlny v Uzbekistánu a nárůst odběrů vody z r ek Amudarji a Syrdarji.

19 (Wyoming, Colorado, Nové Mexiko,Texas, Oklahoma, Kansas, Nebraska, Jiz ní Dakota)

20 Vysychání Aralského jezera

21 Problémy s vodou v Evrope Na rozdíl od mnoha světovy ch regionů má Evropa dostatečne zásoby pitne vody. Hlavní proble my zde tvor í znečištění a zacházení s odpadní vodou. Do evropske diskuze vstupují i otázky kolem zneužívání vodních zdrojů, jako napr íklad u držba golfovy ch hr išť v oblastech, kde může dočasně docházet k nedostatku pitne vody. Ve S panělsku pr edstavuje napr íklad vodní spotr eba golfovy ch hr išť stejny objem, jako spotr eba města s 12,000 obyvateli. Proble my pr edstavuje i cestovní ruch. V průměru je spotr eba vody turistů o tr etinu větší než místních obyvatel.

23 Dopad nedostatku pitné vody Když člověk nemá pravidelny pr ísunu pitne vody dochází k postupne dehydrataci, jejímž prvním pr íznakem je pocit žízně (je tedy logicke, že dehydratovany člověk se snaží svou žízen uhasit). Nemá-li však pr ístup k pitne vodě, nezby vá mu než pít tu závadnou. Závadná voda může způsobit závažná průjmová onemocnění (cholera či u plavice). Polovina lůžek v nemocnicích po cele m světě je zaplněna pacienty, kter í trpí nemocemi souvisejícími se špatnou kvalitou vody. Na průjmová onemocnění a malárii umírá ročně asi 3,1 milionu lidí - z nich by 1,6 milionu mohlo by t zachráněno, pokud by měli pr ístup k dostatku nezávadne vody a žili v lepších hygienicky ch a zdravotních podmínkách. Kvůli nedostatku pitne vody umírá ročně 1,8 milionu dětí. Pr es 2,5 miliardy lidí trpí špatny mi hygienicky mi podmínkami.

25 Chude země podle odhadů ztrácejí až 8 procent sve ho hrube ho domácího produktu kvůli zhoršování životního prostr edí. Chudí lide v rozvojovy ch zemích jsou nuceni platit za čistou vodu často více než lide bohatí (Tato nerovnost souvisí take s tím, že slumy a sídliště pro chude jsou jen vy jimečně napojeny na vodovodní síť). Protože zásoby vody jsou na světě rozděleny velmi nerovnoměrně, pr ístup k nezávadne vodě pr edstavuje nejenom zdravotní a ekologicky proble m, ale take časovanou politickou bombu. Za posledních 50 let vzniklo z důvodu nedostatku vody 37 ozbrojeny ch konfliktů, pr ičemž v 18 z nich byl zapojen Izrael.

26 Ne které moz nosti r ešení: 1. Omezení ply tvání ve vyspěly ch zemích (limity, zdražení, časove omezení). 2. Financování čištění vodních zdrojů. 3. Financování hydrogeologicky ch průzkumů. Video 2

27 Zdroje:

Podobné dokumenty

Voda globální problém lidstva

Voda globální problém lidstva Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc. Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta EU pro zadržování vody v krajině, Brno, 6.4. 2017 JE VODA GLOBÁLNÍM PROBLÉMEM LIDSTVA? Motto: Water