Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba

Transkript

1 Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba (Posudek ve smyslu přílohy č. 5 k zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Zpracovatel posudku: Prof. Ing. Vladimír LAPČÍK, CSc. K Odře 67/ Ostrava-Výškovice tel./fax: vladimir.lapcik@vsb.cz Osvědčení odborné způsobilosti č.j /4676/OEP/92 ze dne ve smyslu zákona č. 244/1992 Sb., poté autorizace ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, prodloužená dne na dobu 5 let (rozhodnutí MŽP č.j /ENV/06, které nabylo právní moci dne ), prodloužená na dobu 5 let (rozhodnutí MŽP č.j. 2082/ENV/11, které nabylo právní moci dne ) a následně prodloužená na dobu 5 let (rozhodnutí MŽP č.j /ENV/15, které nabylo právní moci dne viz příloha). Soudní znalec v oboru Čistota ovzduší. Jmenován rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě (č.j. Spr 3396/94 ze dne ). Osvědčení o autorizaci ke zpracování odborných posudků ve smyslu 15 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb. a následně ve smyslu 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (ze dne , č.j. 2833/740/02/MS, následně ze dne , č.j. 4433/740/04/MS a následně ze dne , č.j. 4128/780/10/LH/84871/ENV/10). Nyní bez časového omezení platnosti. Červen 2017

2 Obsah posudku: str. I. Základní údaje 3 II. Posouzení dokumentace 5 III. Posouzení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí 21 IV. Posouzení navržených opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí 27 V. Vypořádání všech obdržených vyjádření k dokumentaci 28 VI. Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí 51 VII. Návrh stanoviska 58 Přílohy 100 č. 1: Osvědčení autora posudku o odborné způsobilosti ve smyslu zákona č. 244/1992 Sb. č. 2: Rozhodnutí MŽP č.j /ENV/15 ze dne o prodloužení autorizace do roku

3 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE I.1. NÁZEV ZÁMĚRU: Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba I.2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU: Předmětem záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba je úprava olomouckého zhlaví žst. Dluhonice a výstavba třetí traťové koleje mezi dopravnami Dluhonice a Brodek u Přerova. Tato kolej bude mimoúrovňově křížit stávající dvoukolejnou trať a pomůže odstranit dopravní obtíže při stávajícím úrovňovém křížení vlaků v relaci Dluhonice Prosenice (tj. ve směru od Olomouce na Ostravu) na olomouckém zhlaví dopravny Dluhonice. Bude vybudován nový železniční přesmyk o délce cca 4 km, včetně několika mostních objektů. Celková délka kolejiště, kde bude probíhat stavební činnost, dosahuje cca 6 km (5,83 km). Směrové i výškové parametry na maximální rychlost vlakových souprav 160 km/h budou na stávajících kolejích č. 1 a 2. i na nové koleji č. 4. Parametry budou vyhovovat výhledovým kapacitním požadavkům a zajistí mimoúrovňové křížení vlaků směr Olomouc Hranice na Moravě s vlaky Přerov Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě Přerov s vlaky Olomouc Hranice na Moravě. Stavba Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba navazuje na modernizované úseky trati Přerov - Hranice na Moravě, Přerov - Olomouc a na realizovanou stavbu Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba a připravovanou stavbu Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba. V rámci 2. stavby bude vytvořena stavební připravenost pro zahájení prací na 3. stavbě, obě dvě stavby jsou koordinovány v dotčených profesích. Záměr se nachází na železniční trati č. 270 Přerov Olomouc, resp. Prosenice - Olomouc. Začátek stavby je situován do km 186,750 (výpravní budova výhybny Dluhonice). Konec stavby je v km 192,580 (nová trafostanice v žst. Brodek u Přerova). Vedení nové kolejové trasy bylo určeno směrovými a výškovými poměry stávající trati v místě křížení, které limitovaly výškový a směrový návrh. Stavební záměr se nachází zčásti v ochranném pásmu dráhy na drážních pozemcích, v převážné míře pak na pozemcích mimodrážních. Jedná se o pozemky obcí, zasahuje také do pozemků soukromých vlastníků. Hodnocený záměr se nachází v Olomouckém kraji na území obcí Brodek u Přerova, Císařov, Přerov a Rokytnice v katastrálním území Brodek u Přerova, Dluhonice, Císařov, Luková u Přerova a Rokytnice u Přerova. Pro účely posouzení lze charakterizovat záměr následujícími základními údaji: Hlavním záměrem stavby je vybudování nové koleje č. 4, resp. zřízení nového přesmyku formou nové (v pořadí třetí) traťové koleje na úseku Brodek u Přerova - Dluhonice, která představuje mimoúrovňové křížení směru do Prosenic se směry z Prosenic i z Přerova při respektování pravostranného provozu na trati Přerov - Česká Třebová i Bohumín - Přerov. Posuzovaný záměr splňuje kritéria stanovená v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 1, kategorii I, bodě 9.1 Novostavby železničních drah delší 1 km. Příslušným úřadem pro tuto stavbu je Ministerstvo životního prostředí. 3

4 I.3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU: Kraj: Obec: Katastrální území: Olomoucký (se sídlem v Olomouci) Brodek u Přerova, Císařov, Přerov, Rokytnice Dluhonice, Císařov, Luková, Rokytnice u Přerova I.4. OBCHODNÍ FIRMA OZNAMOVATELE: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Stavební správa východ Nerudova Olomouc I.5. IČ OZNAMOVATELE: I.6. SÍDLO (BYDLIŠTĚ) OZNAMOVATELE: Ing. Miroslav Bocák, ředitel organizační jednotky Stavební správa východ Nerudova Olomouc Ing. Josef Zadina, hlavní inženýr stavby mobil:

5 II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE II.1. ÚPLNOST DOKUMENTACE: Dokumentace záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba je zpracována v členění dle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle názoru zpracovatele posudku je obsah a rozsah dokumentace, vzhledem k charakteru záměru, jeho lokalizaci a s ohledem na další poskytnuté údaje, nezbytné pro zpracování posudku, dostačující k možnosti posoudit vlivy předmětného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví a ukončit proces posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dokumentace představuje vyvážený dokument. Další podrobnosti jsou soustředěny do přílohové části, která sestává z dvanácti příloh (v případě studií příloha 5 až 9 a 11 - se jedná o rozsáhlé dokumenty). Součástí dokumentace je seznam zkratek a seznam vybraných podkladových materiálů. Zvýšená pozornost byla věnována zejména hodnocení šíření hluku a imisí souvisejících s posuzovaným záměrem (v daném případě je imisní příspěvek patrný zejména v období realizace záměru, v období provozu bude vliv navrhovaného záměru na znečištění ovzduší minimální) a vlivům na půdu, vodu, faunu a flóru. Opominuto nebylo ani hodnocení zdravotních rizik. Z metodického hlediska je proto možno konstatovat, že dokumentace se vhodně soustřeďuje na rozhodující aspekty spojené s posuzovaným záměrem. Předložená dokumentace odpovídá po metodické stránce zásadním požadavkům správné praxe hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Záležitosti, které byly předmětem vyjádření k dokumentaci a týkaly se vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví, jsou podle názoru zpracovatele posudku standardně řešitelné v rámci další přípravy záměru, a to i na základě požadavků vyplývajících z procesu posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v příslušných následných správních řízeních k povolení předmětného záměru. Vlastní náplň příslušných částí dokumentace je komentována zpracovatelem posudku v následujících částech posudku (zejména kap. II.2). Závěrem lze říci, že v hodnocené dokumentaci je shromážděno a vyhodnoceno velké množství poznatků o lokalitě, kde s největší pravděpodobností dojde k realizaci záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba. Přes skutečnosti uvedené níže v ostatních kapitolách posudku lze konstatovat, že hodnocená dokumentace splňuje legislativní požadavky kladené na tento dokument. Jak je uvedeno již v úvodu, je dokumentace zpracována v členění podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto pohledu odpovídá požadavkům citovaného zákona. Úplnost dokumentace ve vztahu k vlivům záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba na životní prostředí a veřejné zdraví považuje zpracovatel posudku v této etapě přípravy záměru za dostačující k možnosti posoudit vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, formulovat návrh závazného stanoviska pro příslušný úřad - Ministerstvo životního prostředí a ukončit proces posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5

6 II.2. SPRÁVNOST ÚDAJŮ UVEDENÝCH V DOKUMENTACI (OZNÁMENÍ) VČETNĚ POUŽITÝCH METOD HODNOCENÍ: II.2.1. Správnost uvedených údajů v jednotlivých kapitolách: Dokumentace byla zpracována dle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Správnost údajů uvedených v předložené dokumentaci (11/2016) záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba" (dále jen dokumentace) lze hodnotit následovně: Úvod (str. 6) Bez připomínek. Vypořádání připomínek (str. 7 až 19) V úvodu této kapitoly je uveden výtah závěru zjišťovacího řízení (č. j /ENV/16), které vydalo Ministerstvo životního prostředí dne , kde konstatovalo, že záměr Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba je nutné dopracovat především s důrazem na 14 uvedených oblastí. Dále jsou uvedena vyjádření Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství (ze dne , č. j. KU0K83193/2016), Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci (č. j. KHSOC/21348/2016/PR/HOK ze dne ), České inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Olomouc (č. j. ČIŽP/48/IPP/ /16/OZP ze dne ), obce Císařov (ze dne ), obce Rokytnice (č. j. 498/2016, ze dne ), vyjádření k zjišťovacímu řízení Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba, petice občanů Rokytnice (doručena na MŽP ČR dne , vedena pod č. j. 1666/570/16 a 60540/570/16), vnitřní sdělení Ministerstva životního prostředí, ředitele odboru ochrany ovzduší (ze dne , č. j. MZPLSHXSU5HO 54973/ENV/ /780/16) a vyjádření Statutárního města Přerova a Magistrátu města Přerova (ze dne , č. j. MMPr/110033/2016/STAV/ZP/Ča a zároveň MMPr/104708/2016/STAV/ZP/Ča). Uvedená vyjádření byla vypořádána. S uvedenými vypořádáními je možno souhlasit. Část A - Údaje o oznamovateli (str. 20) Bez připomínek. Část B - Údaje o záměru B.1. Základní údaje B.1.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Bez připomínek. 6

7 B.1.2. Kapacita (rozsah) záměru Bez připomínek. B.1.3. Umístění záměru Bez připomínek. B.1.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Kapitola na str. 23, na 12. až 17. řádku shora (počítáno vždy včetně nadpisů, avšak bez záhlaví, resp. zápatí) uvádí: Je nutné, aby při projektování a realizaci všech dalších staveb, zejména v případě koridoru pro VRT, byla dodržována platná legislativa. Záměr VRT bude podléhat procesu posuzování vlivů na životní prostředí, kde bude vhodné vyřešit kumulativní vlivy této stavby. V rámci kumulativních vlivů jistě dojde k celkovému zatížení území, zejména z hlediska hlukových poměrů, dojde k další fragmentaci krajiny, nicméně tento projekt bude muset splňovat legislativní požadavky. Z uvedeného textu je zřejmé, že zpracovatel dokumentace bral v úvahu i další potenciální záměry, které by mohly být v daném území realizovány. B.1.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Na str. 24, 1. ř. zdola a na str. 25, na 1. až 3. řádku shora hodnocené dokumentace je uvedeno: Předpokládá se, že výstavbě traťové koleje č. 4 bude předcházet rekonstrukce výhybny Dluhonice, která bude připravena na její zapojení. Z uvedeného je zřejmé, že hlavním účelem stavby je odstranění vzájemného rušení jízd vlaků ve výhybně Dluhonice a posílení traťové propustnosti na úseku Brodek u Přerova Dluhonice. Mělo zde být také uvedeno, že dojde k výraznému posílení bezpečnosti v daném úseku. B.1.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru V kapitole B.I.6 je na stranách 25 až 32 popsáno technické řešení hodnoceného záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba. Je popsána konstrukce železničního svršku a spodku, jsou popsány mosty a objekt trafostanice v Brodku u Přerova. Součástí kap. B.I.6 je je také plán organizace výstavby (str. 30 až 32), který shrnuje 25 podmínek při realizaci stavby, jejichž uplatnění má zajistit maximální ochranu životního prostředí. Uvedené podmínky je možno hodnotit kladně. Podrobně je tato kapitola dokumentace analyzována dále v posudku (kap. III. Posouzení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí). 7

8 B.1.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Uvedené termíny zahájení a dokončení stavby se jeví jako reálné. B.1.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Bez připomínek. B.1.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 9a odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat Potřeby rozhodnutí, resp. stanovisek správních úřadů jsou uvedeny v tabulce 1 na straně 33 dokumentace. V tabulce 1 na straně 33 dokumentace je zde uvedeno 12 správních aktů, se kterými je možno souhlasit. B.2. Údaje o vstupech B.2.1. Půda Na str. 34 je uvedeno: Vzhledem k tomu, že se jedná o novostavbu železniční trati, bude větší část stavby situovaná na pozemcích zemědělského půdního fondu. Zábory pozemků však budou pouze v rozsahu nezbytně nutném. Předmětný záměr se nachází z větší části na zemědělských pozemcích jižně od obce Rokytnice u Přerova. Realizace stavby si vyžádá trvalý a dočasný zábor půdy ze zemědělského půdního fondu ve všech dotčených katastrálních územích (k.ú. Císařov, k. ú. Dluhonice, k. ú. Luková, k. ú. Rokytnice u Přerova). V katastrálním území Brodek u Přerova si posuzovaný záměr vyžádá trvalý zábor ZPF o velikosti 155 m 2, v k.ú. Císařov m 2, v k.ú. Luková u Přerova m 2 a v k.ú. Rokytnice u Přerova m 2. V k.ú. Rokytnice u Přerova je dále vyžadován dočasný zábor ZPF o velikosti 650 m 2. V k.ú. Brodek u Přerova, Císařov a Luková u Přerova se jedná o pozemky ZPF řazené do 2. třídy ochrany. Na území Rokytnice u Přerova převažují pozemky ZPF řazené do 2. třídy ochrany, dále do 3. třídy ochrany ZPF, spíše ojediněle, na velmi malých rozlohách se jedná o pozemky řazené do 1. třídy ochrany ZPF. Přehled záborů uvádí následující tabulka 2 (str. 35 až 46 pozn. autora posudku). Bez připomínek. B.2.2. Voda Bez připomínek. B.2.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Bez připomínek. 8

9 B.2.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Na str. 48, je na 1. až 6 ř. zdola uvedeno: Předmětný záměr bude klást zvýšené nároky na dopravní infrastrukturu v období výstavby. Doprava materiálu na staveniště vyvolá nárůst dopravy na přilehlých komunikacích (zejména na silnici I/49 a dalších místních a účelových komunikacích v blízkosti trati), případně provizorních přístupových cestách, který bude časově omezen pouze na dobu výstavby. Dále budou využívány stávající zpevněné a nezpevněné polní a lesní cesty. Tyto cesty budou po ukončení realizace stavby uvedeny do původního (sjízdného) stavu. S uvedenými konstatováními pro období výstavby je možno souhlasit. Nicméně silnice I/49 se v dané oblasti nenachází. B.3. Údaje o výstupech B.3.1. Ovzduší Na str. 51 je na 10. až 17. řádku shora uvedeno: Při realizaci stavebního záměru bude docházet k překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci benzo(a)pyrenu, který je v lokalitě překračován i v současnosti, realizace posuzovaného stavebního záměru bude však znamenat pouze minimální příspěvek ke stávajícímu imisnímu pozadí a na kvalitě ovzduší se prakticky neprojeví. Z výpočtu dále vyplývá, že při realizaci stavebního záměru bude docházet k překročení imisního limitu průměrné denní koncentrace PM10, a to poměrně významně (stávající imisní pozadí se již v současnosti pohybuje nad platným imisním limitem, příspěvek ke stávajícímu imisnímu pozadí se může pohybovat i na úrovni 100 % platného imisního limitu). Na str. 52, na 1. až 12. ř. shora je uvedeno: Snížení zátěže je možné dosáhnout zvolením vhodného technologického řešení a dodržováním technologické kázně ze strany dodavatelů stavby a vhodným harmonogramem výstavby, který zohlední ochranu zdraví lidí: 1. bude probíhat pravidelné čištění ploch zařízení staveniště a příjezdových cest; 2. veškeré stavební mechanismy budou pravidelně čištěny, zejména při výjezdu ze staveniště; 3. automobily přepravující stavební materiál budou řádně zaplachtovány; 4. prašné stavební práce (manipulace se sypkým materiálem) budou probíhat pouze v pracovní dny v době od 6:00 do 18:00 hod., v sobotu pak od 8:00 do 12:00 hod., v neděli a ve státní svátky tyto stavební práce probíhat nebudou; 5. v případě suchého počasí bude plocha staveniště a příjezdových komunikací pravidelně skrápěna. Text uvedený v kapitole B.3.1. Ovzduší na str. 51 je konstatováním možné imisní situace v době realizace záměru. Z výsledků uvedených v rozptylové studii vyplývá, že k největšímu příspěvku dojde u průměrné roční koncentrace PM 10 a PM2,5 a dále u maximální denní koncentrace PM10. To je dáno samozřejmě charakterem stavebního záměru, kdy je uvažováno s manipulací se sypkým materiálem ve velkých objemech, což bude zdrojem zvýšené prašnosti. Z výsledků vyplývá, že v etapě výstavby bude příspěvek průměrné roční koncentrace PM10 u nejbližší obytné zástavby činit cca 4,5 % stávajícího imisního pozadí a 3,3 % 9

10 platného imisního limitu. U průměrné roční koncentrace PM2,5 bude příspěvek vyvolaný realizací stavebního záměru u nejbližší obytné zástavby činit až cca 5,9 % imisního pozadí a 5,2 % imisního limitu. Nejvýznamnější z hlediska příspěvku bude však maximální denní koncentrace PM10, kdy v etapě výstavby je očekáván nárůst v nejzatíženějším výpočtovém bodě (č. 1) až o 47,47 μg.m -3 (v ostatních bodech 24,08 až 39,65 μg.m -3 ), což představuje 94,94 % imisního limitu (50 μg.m -3 ) a 85,84 % imisního pozadí (55,3 μg.m -3 ). U ostatních sledovaných znečišťujících látek půjde o příspěvky v řádu max. jednotek procent, což se na znečištění ovzduší v lokalitě prakticky neprojeví. V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi je však třeba konstatovat, že vypočtené hodnoty porovnávané s imisními limity jsou maximální vypočtené koncentrace, kterých je dosaženo za nejnepříznivějšího provozu zdroje (kumulace manipulace s větším množstvím sypkého materiálu do krátkého období) a nepříznivých povětrnostních podmínek v okolí zdroje znečištění. Dále je nutné konstatovat, že výpočet v modelu Symos 97 neumí zahrnout etapovitost práce na náspu železničního tělesa tedy to, že práce budou probíhat etapovitě cca po pětisetmetrových úsecích. Model tak pracuje se zjednodušenou představou, že práce se sypkým materiálem budou probíhat zároveň na celé ploše budoucího náspu. A proto lze důvodně konstatovat, že v reálném provozu budou dosahované koncentrace mnohem nižší (lze předpokládat, že po celou dobu roku se nevyskytují špatné rozptylové podmínky, manipulace se sypkým prašným materiálem bude probíhat pouze ve vybrané dny, není zahrnuta etapovitost výstavby apod.) - tedy, že maximální vypočtené hodnoty budou dosahovány pouze v některých dnech za nepříznivých rozptylových podmínek. Tuto skutečnost potvrzuje i vypočtený příspěvek průměrné roční koncentrace PM10, který je poměrně nízký a pohybuje se v řádu desetin (0,140), max. jednotky (1,313) μg.m -3. Je nutno si uvědomit, že výpočet roční imisní koncentrace zohledňuje dlouhodobé meteorologické podklady (větrná růžice), takže je objektivnější než vypočtené maximální imisní koncentrace. Nicméně i tak je vzhledem k výši stávajícího imisního pozadí této znečišťující látky (maximální denní koncentrace PM10) a očekávané výši příspěvku velmi pravděpodobné, že k poměrně významnému překročení imisního limitu bude docházet během etapy výstavby pravidelně. Je však třeba zdůraznit, že realizace stavby bude probíhat po omezenou časovou dobu (cca 2 roky) a po skončení etapy výstavby železniční trati dojde k plné reverzibilitě stavu ovzduší. V souvislosti s výše uvedeným je také nutno podotknout, že podporu výstavby a provozu železničních tratí jako bezemisního způsobu dopravy je třeba z hlediska celkového imisního zatížení širšího regionu vždy v souvislosti se stavem znečištění ovzduší vnímat jako pozitivní. S dalšími zmíněnými požadavky na snížení prašnosti (str. 52 dokumentace, str. 28 rozptylové studie) je možno souhlasit. B.3.2. Odpadní vody Bez připomínek. B.3.3. Odpady V kapitole B.3.3 je na stranách 54 až 64 popsána podrobně problematika odpadů. Úvodní část kapitoly (str. 54) je mj. věnována platným právním normám v oblasti odpadů. Na str. 55 je na 3. až 5. řádku shora uvedeno: 10

11 Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (v platném znění). Je nutno uvést, že v daném případě mohla být uvedena poslední novela vyhlášky č. 294/2005 Sb., tedy vyhláška č. 387/2016 Sb. Dále je pozornost věnována nakládání s odpady, nakládání s nebezpečnými odpady (N) a s odpady vznikajícími při výstavbě záměru. Závěrečná část je věnována odpadům vznikajícím při provozu záměru (str. 64). Přehled odpadů vznikajících při výstavbě záměru je uveden v tab. 6 na straně 57. S uvedenými konstatováními je možno souhlasit. Nicméně k údajům uvedeným v tab. 6 na str. 57 je nutno uvést, že k zařazení pod katalogové číslo , resp. k použití koncového dvojčíslí 99, by mělo docházet pouze, pokud to není nezbytně nutné. B.3.4. Ostatní Hlukové poměry V této kapitole (str ), resp. subkapitole měly být uvedeny i konkrétní údaje týkající se hluku, které jsou uvedeny v hlukové studii (příloha č. 5 dokumentace). B.3.5. Doplňující údaje Bez připomínek. Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C.1.1. Charakteristika území Bez připomínek. C.1.2. Územní systém ekologické stability Na stranách 67 a 68 dokumentace jsou uvedeny subkapitoly Nadregionální prvky ÚSES, Regionální prvky ÚSES a Lokální prvky ÚSES, ve kterých jsou uvedeny příslušné prvky ÚSES. S uvedenými údaji je možno souhlasit. C.1.3. Zvláště chráněná území a přírodní parky Na str. 68 je na 8. až 12. řádku zdola uvedeno: 11

12 Nejbližší velkoplošné zvláště chráněné území je CHKO Litovelské Pomoraví (kód 84), které je vzdálené cca 18,5 km severně od předmětného záměru. Nejbližší maloplošné zvláště chráněné území je NPR Žebračka, která je vzdálena cca 5,6 km východně od předmětného záměru. Další maloplošné zvláště chráněné území v okolí předmětného záměru je PR Království vzdálené cca 6,8 km severně." S uvedenými skutečnostmi je možno souhlasit. C.1.4. Významné krajinné prvky, památné stromy Na stranách 68 až 70 dokumentace jsou uvedeny subkapitoly VKP ze zákona, VKP registrované a Památné stromy. S uvedenými údaji je možno souhlasit. C.1.5. Území chráněná na základě mezinárodních úmluv Na straně 70, na 4. až 13. řádku zdola je uvedeno: Záměr neprochází žádnou evropsky významnou lokalitou a ani se v jeho blízkosti žádná lokalita tohoto typu nenachází. Nejblíže zájmové lokalitě se nachází EVL Morava Chropyňský luh (CZ ) ve vzdálenosti cca 3 km západně. Nejblíže zájmové lokalitě je PO Libavá (CZ ) ve vzdálenosti cca 14 km severně od lokality stavebního záměru. Předmětem ochrany je chřástal polní (Crex crex). Zájmová lokalita záměru neprochází územím soustavy Natura Dle vyjádření Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne (č. j. KUOK 85141/2015) nemůže mít uvedený záměr samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (viz příloha 2)." Z uvedeného textu jednoznačně plyne, že hodnocený záměr nemůže mít vliv na prvky NATURA C.1.6. Nemovité kulturní památky, archeologická a paleontologická naleziště Na stranách 70 a 71 dokumentace jsou uvedeny subkapitoly Nemovité kulturní památky a Archeologická a paleontologická naleziště. V subkapitole Archeologická a paleontologická naleziště je na straně 71, na 7. až 15. řádku zdola uvedeno: ÚAN III je území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. V případě pozitivního archeologického nálezu je zhotovitel povinen informovat Archeologický ústav AV ČR a umožnit jemu nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Paleontologické nálezy (dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) v zájmovém území nepředpokládáme." 12

13 Text uvádí důležitou informaci ve smyslu, že v hodnoceném území existuje 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. Dále uvádí související povinnosti nvestora v případě skutečného archeologického nálezu. C.1.7. Území hustě zalidněná S uvedenými údaji je možno souhlasit. Výše uvedená doporučení jsou uvedena jako podmínky souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru - viz kap. VII posudku. C.1.8. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Bez připomínek. C.1.9. Staré ekologické zátěže Na straně 72, na 12. a 13. řádku shora je uvedeno: V rámci Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM) není v zájmovém území evidováno kontaminované místo. Posuzovaný záměr nezasahuje do kontaminovaných míst." Uvedená informace potvrzuje, že v rámci realizace záměru nehrozí komplikace související s výskytem starých ekologických zátěží na dané lokalitě. C Extrémní poměry v dotčeném území S uvedenými údaji a konstatováními je možno souhlasit. C.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území C.2.4. Hydrologické poměry Na straně 78, na 8. až 14. řádku zdola je uvedeno: Území zájmové lokality leží v záplavovém území pro Q100, částečně i v záplavovém území pro Q20. Území zájmové lokality, respektive jeho západní část od stávající železniční tratě, se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy (219) dle nařízení vlády č. 15/1981 Sb. Současná poloha tělesa kolejí tvoří severní hranici CHOPAV. Stavební záměr neleží v ochranném pásmu vodních zdrojů ( Skutečnost, že území zájmové lokality leží v záplavovém území pro Q 100, částečně i v záplavovém území pro Q 20 bylo nutno zohlednit v podmínkách souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru - viz kap. VII posudku. C.2.7. Fauna a flóra 13

14 Tato rozsáhlá kapitola je uvedena na stranách 79 až 82 a sestává ze tří subkapitol: Fauna, Flóra a Charakter popisované lokality - aktuální vegetace. Údaje uvedené v této kapitole vzešly z biologického průzkumu, který proběhl v září 2015 a v květnu 2016 (viz příloha č. 8 dokumentace). Na straně 82, na 2. až 8. řádku shora je uvedeno: V dotčeném území nebyly zaznamenány druhy rostlin chráněné podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992Sb., v platném znění. V území byly zaznamenány některé druhy invazních rostlin javor jasanolistý (Acer negundo), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), celík obrovský (Solidago gigantea), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), rukevník východní (Bunias orientalis) a laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus). Všechny uvedené invazní druhy byly zaznamenány v těsné blízkosti stávajícího železničního tělesa." Skutečnost, že v hodnoceném území byly zaznamenány některé druhy invazních rostlin bylo nutno zohlednit v podmínkách souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru - viz kap. VII posudku. C Kulturní památky Tato kapitola je uvedena na stranách 85 a 86 a sestává ze dvou subkapitol: Nemovité kulturní památky a Archeologická a paleontologická naleziště. Tato kapitola je víceméně duplicitní ke kapitole C.1.6. Nemovité kulturní památky, archeologická a paleontologická naleziště na str. 70 a 71 dokumentace (viz též komentář výše k této kapitole). C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Kapitola (str. 87 a 88) je zpracována odpovídajícím způsobem. Část D - Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí D.1. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických aspektů Tato kapitola (str. 89 a 90) zmiňuje hodnocení zdravotních rizik na bázi hluku z období provozu záměru. Dále jsou náplní této kapitoly vlivy v obobí výstavby (znečišťování ovzduší), socioekonomické vlivy a počet obyvatel ovlivněných účinky stavby. Vzhledem k charakteru záměru lze z hlediska jeho potencionálního ovlivnění obyvatelstva vzít teoreticky v úvahu faktory fyzikální (hluk, vibrace), chemické (znečišťování ovzduší) a psychosociální (rušení pohody aj.). Jako nejvýznamnější možné vlivy spojené s výstavbou a provozem posuzovaného záměru byly vytipovány 14

15 vlivy spojené s hlukovým zatížením lokality a se znečišťováním ovzduší. Nicméně převažujícím faktorem v období provozu bude v daném případě jednoznačně hluk, modelovaný hlukovou studií a hodnocený ve studii Posouzení vlivu na veřejné zdraví. Je škoda, že uvedená kapitola neuvádí alespoň některé konkrétní výsledky ze zpracované studie Posouzení vlivu na veřejné zdraví (příloha č. 11 dokumentace). D.1.2. Vlivy na ovzduší a klima Tato kapitola je uvedena na stranách 91 a 92 a sestává ze tří subkapitol: Vlivy v období výstavby, Vlivy v období provozu a Vliv klimatických změn. V subkapitole Vliv klimatických změn je na str. 92, na 2. až 19. řádku shora uvedeno: V případě záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba lze z hlediska dopadu klimatických změn uvažovat s možnostmi ohrožení nově realizované infrastruktury povodní na vodním toku Bečva, poškození železniční infrastruktury vlivem extrémních výkyvů teplot nebo zvýšenými nároky na spolehlivost dodávky energií. Součástí projektové dokumentace v následujících stupních bude povodňový plán stavby, který bude platný pro období realizace stavby. Tento dokument bude zpracován v souladu s povodňovými plány příslušných obcí a bude aktualizován zhotovitelem stavby bezprostředně před zahájením stavebních prací. V případě povodňové situace musí zhotovitel postupovat dle tohoto povodňového plánu a dle pokynů povodňových příslušných povodňových orgánů. Vzhledem k umístění stavby v záplavovém území je nutné prověřit možnost dimenzování nových mostních a projektů objektů s ohledem na hladinu Q100. Vlivem možnosti působení extrémních výkyvů teplot je předpokládáno vyšší zatížení např. železničního svršku. S těmito podmínkami je již uvažováno v návrhu používaných materiálů. V případě mimořádných meteorologických jevů jako je námraza na trakčním vedení, kdy dochází k ochromení dopravy elektrifikovaných tratí, musí být využívány telematické a inteligentní dopravní systém pro řízení dopravy, musí být také k dispozici dostatek dieselových pohonů pro tratě, na kterých musí být po dobu trvání mimořádných meteorologických podmínek provoz zachován." Výše uvedená doporučení jsou uvedena jako podmínky souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru - viz kap. VII posudku. Jinak je opět škoda, že uvedená kapitola neuvádí alespoň některé konkrétní výsledky ze zpracované rozptylové studie (příloha č. 7 dokumentace). D.1.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuální další fyzikální a biologické charakteristiky V rámci této kapitoly (str. 92 a 93) jsou uvedeny dvě subkapitoly Hluková situace v období výstavby a Hluková situace v období provozu. Uvedená kapitola neuvádí konkrétní výsledky ze zpracované hlukové studie (příloha č. 5 dokumentace). Na str. 93 jsou na 13. a 14. řádku shora uvedeny hygienické limity pro hluk z dopravy na drahách a v ochranném pásmu dráhy (limit 60 db pro den a 55 db pro noc) a mimo OPD (limit 55 db pro den a 50 db pro noc). D.1.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 15

16 Rozsáhlá kapitola na stranách 95 až 98 uvádí subkapitoly Flóra, Fauna (Vliv na bezobratlé, Vliv na obojživelníky, Vlivy na plazy, Vliv na ptáky, Vliv savce) a Ekosystémy. S uvedenými údaji a závěry je možno souhlasit D.2. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hledidiska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů Kapitola je zpracována na stranách 100 až 102. Uvedené závěry jsou akceptovatelné. D.3. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Se skutečnostmi uvedenými v této kapitole (na str. 103) je možno se ztotožnit. D.4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud jsou vzhledem k záměru možné Tato kapitola uvádí na stranách 104 až 107 celkem 26 opatření rozdělených pro fázi přípravy (7), realizace (17) a provozu (2). Navržená opatření by bylo jistě možno doplnit o další podmínky, příp. by bylo možno precizovat uvedené návrhy opatření. Nicméně stěžejním dokumentem pro prezentaci těchto opatření je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí posudek, pro který jsou tato opatření jedním z rozhodujících výstupů (viz dále kapitola VII posudku - návrh stanoviska). D.5. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Se skutečnostmi uvedenými v této kapitole (na str. 108) je možno se ztotožnit. D.6. Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování dokumentace V této kapitole je na str. 109, na 6. až 12. řádku shora uvedeno: Určité nedostatky s sebou vždy nese modelové zpracování (Hluková studie, Posouzení odtokových poměrů, Rozptylová studie). Tyto nedostatky jsou dány přesností vstupních údajů, zatížením výpočtů chybou spojenou s vlastní výpočtovou metodou atd. Odchylky od provedeného hodnocení jednotlivých vlivů mohou také následně vzniknout v průběhu zpracování dalšího stupně projektové dokumentace v důsledku precizace vstupních dat. Pokud to bylo možné a účelné, snažili jsme se nepřesnosti v rámci modelového zpracování eliminovat. 16

17 Se skutečnostmi uvedenými v této kapitole je možno se ztotožnit, protože jakékoliv modelové zpracování rozhodující mírou závisí na přesnosti vstupních údajů a samozřejmě i na vhodnosti použité výpočtové metodiky. Část E - Porovnání variant řešení záměru (s. 110) Detailnější rozbor této části dokumentace je uveden v kapitole II.3 posudku (viz dále). Část F - Závěr Se skutečnostmi uvedenými v této kapitole (na str. 111) je možno souhlasit. Část G - Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Tato kapitola (str. 112 až 114) by měla umožnit seznámení veřejnosti s podstatou záměru a sumarizovat hlavní závěry dokumentace a metody, jak jich bylo dosaženo, a to ve formě, která by byla srozumitelná nejširší veřejnosti. Je možno konstatovat, že text uvedený v této kapitole naplňuje výše uvedené konstatování. K ostatním kapitolám dokumentace nemá zpracovatel posudku připomínky. Hodnocená dokumentace je zpracována v rozsahu 117 stran textu včetně části H, která zahrnuje seznam příloh (1 12), seznam zkratek a seznam vybraných podkladových materiálů. Seznam vybraných podkladových materiálů zahrnuje přehled použité projektové dokumentace a studií, přehled zákonů a jiných právních norem a metodických pokynů a přehled použitých publikací. V seznamu zkratek by měla být uvedena i zkratka Q 100 (stoletá voda), která by měla být psána v textu dokumentace s dolním indexem (Q je uvedeno Q100). Zpracovatel posudku zaznamenal v textu dokumentace malý počet chyb a překlepů (např. na str. 24, 26, 27, 29, 68, 112), což ovšem vzhledem k velkému rozsahu textu (117 stran) nehraje téměř žádnoui roli. Přílohy Dokumentace představuje dokument přiměřeného rozsahu, další podrobnosti jsou soustředěny do přílohové části, která sestává z 12 příloh. Příloha č. 12 (Osvědčení odborné způsobilosti) je chybně označeno jako příloha č. 11, která je uvedena v seznamu dvakrát. V příloze č. 11, na str. 12, na 4. až 6. řádku zdole je uvedeno: Vzhledem k charakteru záměru bude výpočet proveden pro hluk z železniční dopravy a zároveň bude vyhodnocen vliv synergických účinků hluku z železnice a silniční dopravy v místě nově budovaných komunikací." V daném případě by bylo vhodnější uvést kumulativních účinků. II.2.2. Posouzení metod hodnocení: Hluk: Za účelem posouzení hlukové situace v důsledku provozu záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba byla zpracována hluková studie (Ing. Jaromír 17

18 Cápal; Ecological Consulting a.s., 11/2016 viz příloha č. 5 dokumentace). Pro zjištění hluku z železniční dopravy byla použita německá výpočtová metodika Schall 03. Výpočet byl proveden programem LimA 5.5. Průběh šíření hluku je dokumentován izofonovými pásmy a doplněním výpočtových bodů. Výsledné hodnoty výpočtových bodů jsou korigovány na vliv odrazů od fasád objektů, před kterými jsou umístěny. Pro vyhodnocení akustických účinků bylo přihlédnuto k požadavkům a ustanovením uvedeným v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a k příslušným normám z oblasti akustiky. Nejistota výpočtu je do 2 db. Imise: Za účelem posouzení imisní situace v důsledku výstavby hodnoceného záměru byla zpracována rozptylová studie (Mgr. Lucie Peterková, Ph.D., autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií dle 32 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně ovzduší - rozhodnutí MŽP č. j.: 1693/820/09/KS ze dne ; Ecological Consulting a.s., 10/2016 viz příloha č. 7 dokumentace). Výpočet byl proveden dle Metodické příručky Českého hydrometeorologického ústavu SYMOS 97 - Systém modelování stacionárních zdrojů. Hodnocení zdravotních rizik: Posouzení vlivů na veřejné zdraví je uvedeno v příloze č. 11 (Mgr. Petra Reichlová, držitelka odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví č. j.: MZDR 58935/2014-2/OZV, pořadové číslo 6/2014, vydané dne ; Ecological Consulting a.s., 07/2016). Převažujícím faktorem bude v daném případě v období provozu jednoznačně hluk, modelovaný hlukovou studií a hodnocený ve studii Posouzení vlivu na veřejné zdraví. Biologické hodnocení: Přírodovědný průzkum zpracovala Mgr. Martina Fialová, Ph.D., autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle 67 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j /ENV/10 ze dne ) a autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j /ENV/09, 998/630/09 ze dne ), Ecological Consulting a.s., 06/2016. Dendrologický průzkum zpracoval Bc. Vladimír Maňák, Ecological Consulting a.s., 05/2016. Posouzení odtokových poměrů: Byla zpracována studie Posouzení realizace stavby náspu železnice rekonstrukce žst. Přerov 3. stavba na odtokové poměry. Studie byla zpracována Ing. Vladislavem Gimunem (Povodí Moravy, s.p. Brno, Dřevařská 11). V posuzovaném území se nenachází žádné území, které by bylo prvkem soustavy NATURA Dle vyjádření Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne (č. j. KUOK 85141/2015) nemůže mít uvedený záměr samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (viz s. 70 dokumentace a příloha č. 2 dokumentace). Zpracovatel dokumentace dále vycházel při hodnocení vlivů záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba na životní prostředí z platné legislativy a souvisejících předpisů, projekčních materiálů a z rekognoskace terénu in situ. Pro zpracování dokumentace o vlivu záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba na životní prostředí je použita metodika přímého hodnocení výsledků získaných z výše uvedených materiálů. Metodika přímého hodnocení podkladových výsledků je založena na přímém hodnocení stávajícího stavu životního prostředí v dané lokalitě, resp. faktorů, které ovlivňují životní prostředí na lokalitě v současnosti. 18

19 Použité metody hodnocení lze v daném případě považovat za odpovídající. Hodnocení vlivů na veřejné zdraví bylo pojato jako hodnocení vlivů hluku na veřejné zdraví, což je v daném případě odpovídající řešení. 19

20 II.3. POŘADÍ VARIANT (POKUD BYLY PŘEDLOŽENY) Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: Hodnocená dokumentace, zpracovaná dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, hodnotí jednu variantu předkládaného záměru. Tato varianta byla vybrána na základě zpracované Studie proveditelnosti Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba (MCO, říjen 2014), která zahrnuje i současnou stavbu Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba. Původně bylo hodnoceno šest variant. Varianta 1 byla variantou neinvestiční, zachovávající stávající stav. Varianta 2 zvažovala rekonstrukci při zachování úrovňového křížení. Neřešila však možnosti mimoúrovňového křížení vlaků směr Olomouc Hranice na Moravě s vlaky Přerov - Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě - Přerov s vlaky Olomouc - Hranice na Moravě po přechodu na pravostranný provoz trati Bohumín - Břeclav (od 2012/2013). Varianta 3 řešila odstranění vzájemného rušení jízd vlaků mimoúrovňovým křížením, s umožněním maximální rychlosti 120 km/hod. Varianta 4 byla obdobná jako varianta 3, ovšem s umožněním maximální rychlosti 160 km/hod. Varianta 5 vychází z varianty 3, pouze stavbu přesmyku odděluje jako samostatnou stavbu. Varianta 6 vychází z varianty 4, opět s oddělením stavby přesmyku jako samostatné stavby. Na základě Studie proveditelnosti byla vybrána varianta 6, kdy došlo k oddělení dvou staveb (Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba a Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba), s vybudováním mimoúrovňového křížení a s umožněním maximální rychlosti 160 km/hod. Dále je nutno uvést, že vybrané variantní řešení, tzn. vybudování traťové koleje č. 4, která je určena pro všechny vlaky ve směru jízdy Olomouc hl. n. - Hranice na Moravě, umožňuje jejich bezkolizní jízdu se všemi vlaky ve výhybně Dluhonice při možnosti tří současných jízd na brodeckém zhlaví výhybny. Tím dochází ke zvýšení propustnosti tohoto zhlaví o 51 % a zejména zvýšení bezpečnosti železničního provozu oproti koliznímu úrovňovému křížení směrů. Jiné technologické varianty rovněž nebyly zvažovány. Uvedené hodnocení variant je možno v posuzovaném případě akceptovat. II.4. HODNOCENÍ VÝZNAMNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE: Vzhledem k charakteru a lokalizaci stavebního záměru nejsou předpokládány přeshraniční vlivy záměru. 20

21 III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ, POKUD JDE O ZNEČIŠ- ŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Předmětem záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba je úprava olomouckého zhlaví žst. Dluhonice a výstavba třetí traťové koleje mezi dopravnami Dluhonice a Brodek u Přerova. Tato kolej bude mimoúrovňově křížit stávající dvoukolejnou trať a pomůže odstranit dopravní obtíže při stávajícím úrovňovém křížení vlaků v relaci Dluhonice Prosenice (tj. ve směru od Olomouce na Ostravu) na olomouckém zhlaví dopravny Dluhonice. Bude vybudován nový železniční přesmyk o délce cca 4 km, včetně několika mostních objektů. Celková délka kolejiště, kde bude probíhat stavební činnost, dosahuje cca 6 km (5,83 km). Směrové i výškové parametry na maximální rychlost vlakových souprav 160 km/h budou na stávajících kolejích č. 1 a 2. i na nové koleji č. 4. Parametry budou vyhovovat výhledovým kapacitním požadavkům a zajistí mimoúrovňové křížení vlaků směr Olomouc Hranice na Moravě s vlaky Přerov Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě Přerov s vlaky Olomouc Hranice na Moravě. Stavba Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba navazuje na modernizované úseky trati Přerov - Hranice na Moravě, Přerov - Olomouc a na realizovanou stavbu Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba a připravovanou stavbu Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba. V rámci 2. stavby bude vytvořena stavební připravenost pro zahájení prací na 3. stavbě, obě dvě stavby jsou koordinovány v dotčených profesích. Záměr se nachází na železniční trati č. 270 Přerov Olomouc, resp. Prosenice - Olomouc. Začátek stavby je situován do km 186,750 (výpravní budova výhybny Dluhonice). Konec stavby je v km 192,580 (nová trafostanice v žst. Brodek u Přerova). Vedení nové kolejové trasy bylo určeno směrovými a výškovými poměry stávající trati v místě křížení, které limitovaly výškový a směrový návrh. Stavební záměr se nachází zčásti v ochranném pásmu dráhy na drážních pozemcích, v převážné míře pak na pozemcích mimodrážních. Jedná se o pozemky obcí, zasahuje také do pozemků soukromých vlastníků. Do 2. prosince 2012 byla trať Přerov - Olomouc provozována pravostranně. Trať Břeclav - Přerov - Ostrava zůstala jako dědictví po KFNB (Severní dráha císaře Ferdinanda - Kaiser Ferdinads-NordBahn) s levostranným provozem. Plynulý přechod mezi oběma tratěmi byl vyřešen realizací druhé koleje Dluhonické spojky, která musela být vedena atypicky: vlak jedoucí z Ostravy směrem na Olomouc odbočil v Prosenicích doleva, po mostě přejel nad dvěma kolejemi trati Přerov - Ostrava i starou spojkou a v souběhu s ní pak už úrovňově přejel v Dluhonicích na kolej olomoucké dvoukolejky. Dne 2. prosince 2012 vstoupila v platnost změna jízdního řádu a tohoto dne byl z rozhodnutí SŽDC, s. o. na trati Břeclav - Přerov - Ostrava změněn levostranný provoz na pravostranný a důmyslně vytvořená podoba nové koleje Dluhonické spojky přestala dávat smysl. Stávající stavební řešení kolejiště nově způsobuje, že se vlaky z Olomouce do Ostravy a zpět úrovňově kříží v prostoru výhybny Dluhonice, kde četnost expresů různých dopravců překonává ve špičce hustotu spojů běžné příměstské dopravy. Návrh řešení rekonstrukce byl ve více variantách posouzen ve Studii proveditelnosti Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba (MORAVIA CONSULT Olomouc a.s., 2014). Centrální komise Ministerstva dopravy stanovila v lednu 2015 pro další sledování výslednou variantu - č. 6 (viz též výše kap. II.3), která v sobě zahrnuje rekonstrukci doposud nemodernizovaných úseků tratí trianglu včetně výhybny Dluhonice a zřízení nového přesmyku formou třetí traťové koleje na úseku Brodek u Přerova - Dluhonice, které představuje mimoúrovňové křížení směru do Prosenic 21

22 se směry z Prosenic i z Přerova při respektování pravostranného provozu na trati Přerov - Česká Třebová i Bohumín - Přerov. Předmětem hodnoceného záměru je výstavba třetí traťové koleje číslované jako traťová kolej č. 4 mezi dopravnami Brodek u Přerova Dluhonice, která odbočuje ve stanici Brodek u Přerova na dluhonickém zhlaví z koleje č. 1 výhybkou č. 102 a pokračuje vlevo ve směru kilometráže k zastávce Rokytnice u Přerova (viz obr. 1), kde formou nadjezdu mimoúrovňově překračuje koridorové koleje č. 1, 2 a pokračuje vpravo ve směru kilometráže (viz níže obr. 2) do koleje č. 8 výhybny Dluhonice, která je hlavní kolejí pro směr jízdy do stanice Prosenice po traťové koleji č. 2 S. Obr. 1 Pohled na lokalitu, kde povede nová třetí traťová kolej č. 4 (přesmyk) vlevo ve směru kilometráže stavby od dluhonického zhlaví stanice Brodek u Přerova k zastávce Rokytnice u Přerova (foto autor posudku, 05/2017) Traťová kolej č. 4 tak bude určena pro všechny vlaky ve směru jízdy Olomouc hl. n. - Hranice na Moravě a umožní jejich bezkolizní jízdu se všemi vlaky ve výhybně Dluhonice při možnosti tří současných jízd na brodeckém zhlaví výhybny. Tím dojde ke zvýšení propustnosti tohoto zhlaví o 51 % oproti koliznímu úrovňovému křížení směrů. Propustná výkonnost nové traťové koleje č. 4 mezi dopravnami Brodek u Přerova - Dluhonice bude 186 vlaků/24 hod. při stupni obsazení So = 0,50 a při očekávaném střednědobém výhledu 110 vlaků za 24 hod. pro tuto traťovou kolej ve směru jízdy Olomouc hl. n. - Hranice na Moravě. Rozhodné stoupání v traťové koleji č. 4 bude 6,18 promile. Pro porovnání je stoupání ve stávající koleji č. 2 S do Prosenic 8,74 promile. Pravidelná jízdní doba pro dálkové vlaky osobní dopravy mezi dopravnami Brodek u Přerova - Dluhonice bude 2,5 minuty. Předpokládá se, že výstavbě traťové koleje č. 4 bude předcházet rekonstrukce výhybny Dluhonice, která bude připravena na její zapojení. Z uvedeného je zřejmé, že hlavním účelem stavby je odstranění vzájemného rušení jízd vlaků ve výhybně 22

23 Dluhonice a posílení bezpečnosti a traťové propustnosti na úseku Brodek u Přerova - Dluhonice. Obr. 2 Pohled na lokalitu, kde povede nová třetí traťová kolej č. 4 (přesmyk) vpravo ve směru kilometráže stavby, od místa mimoúrovňového překročení koridorové koleje č. 1, 2 (za zastávkou Rokytnice u Přerova) ke koleji č. 8 výhybny Dluhonice (foto autor posudku, 05/2017) Posuzovaný záměr, který je řešen v jednom variantním řešení, obsahuje následující stavební objekty: Železniční svršek a spodek (SO , SO , SO ). SO Výhybna Dluhonice, železniční svršek. Předmětem stavebního objektu je zřízení kolejové spojky mezi kolejemi č. 6 a 8 ve výhybně Dluhonice. Tato spojka umožní kolejové propojení pro jízdu vlaků z traťové koleje č. 4 nového přesmyku do kolejí 4 a 6 výhybny Dluhonice, jejíž samotná rekonstrukce je předmětem související stavby Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba. SO t.ú. Dluhonice Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční spodek, SO t.ú. Dluhonice Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční svršek. Kolejové řešení nové traťové koleje č. 4 (přesmyku) mezi výhybnou Dluhonice a žst. Brodek u Přerova vychází ze schválené varianty č. 6 zpracované studie proveditelnosti. Jedná se tedy o variantu s rychlostí do 160 km/h, která je zapojena přímo do přerovského zhlaví žst. Brodek u Přerova. Smyslem této nové traťové koleje je mimoúrovňově převézt vlaky jedoucí od Olomouce směrem na Ostravu po 1. TK do sudé skupiny rekonstruované výhybny Dluhonice, čímž dojde k odstranění kolizního bodu na olomouckém zhlaví výhybny Dluhonice. SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční most v km 0,

24 Jedná se o nově navrhovaný objekt - nový most, který přemosťuje polní cestu a bude realizován v rámci nově navrženého přesmyku hlavních kolejí TÚ 1902 Přerov - Olomouc hl.n. u obce Rokytnice. Most je navržen jako železobetonový rám. Při návrhu světlých rozměrů mostu byla zohledněna skutečnost, že nový most je situován ve vzdálenosti cca 40 m od stávajícího mostu na téže polní cestě pod hlavními kolejemi, který má světlou šířku 4,00 m a světlou výšku 3,08 m. Světlé rozměry mostu byly navrženy jako 4,20 x 4,35 s průjezdným profilem 4,00 x 4,35 m. Založení bylo s ohledem na materiál podloží zvoleno plošné. SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční most v km 1,324. Jedná se o nově navrhovaný objekt - nový most, který bude převádět kolej č. 4 přes koleje č. 1 a 2 trati Přerov - Olomouc. Úhel křížení bude 22,2, volná výška pod mostem bude 6,6 m. Nový most je navržen jako ocelová příhradová konstrukce s dolní mostovkou a průběžným kolejovým ložem. Soustava bude bezsvislicová a bez horního ztužení. Rozpětí NK bude 54,0 m, výška příhrady má být 6,0 m a šířka 7,5 m. Štěrkové lože bude ohraničeno podlahovými plechy, pod kterými bude možné umístit chráničky kabelového vedení. Stavební výška bude 1,52 m. SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční propustek v km 1,516. Jedná se o nově navrhovaný objekt propustek, který překlene vodní tok, jenž je ve správě Povodí Moravy. Objekt je navržen jako šikmý 55 a kopíruje tak dráhu toku. Propustek je ve vysokém násypu, v patě násypů ukončen čely, na římsách bude osazeno zábradlí. Objekt je navržen jako rám světlosti 1,9 x 2,0 m. Správce požaduje světlost 1,9 m pro bezproblémové zařazení objektu jako propustek a výšku 2 metry pro snadnější přístup a údržbu. Je požadován minimální sklon dna propustku 0,5 %. Pro dosažení sklonu bude dno ve větší délce pročištěno. Obr. 3 Pohled na místo, kde má být realizován nový železniční most, který převede novou traťovou kolej č. 4 (přesmyk) přes přeložku silnice III/43515 v km 1,636 kilometráže stavby (foto autor posudku, 05/2017) 24

25 SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční most v km 1,636. Jedná se o novostavbu železničního mostu přes přeložku silnice III/43515 (viz výše obr. 3). Nová konstrukce mostu je navržena jako železobetonový polorám o světlosti 15,0 m. Šikmost mostu odpovídá úhlu křížení s komunikací, tzn. 65. Šířka mostu je 7,0 m, podjezdná výška cca 6,4 m. Křídla mostu jsou navržena jako tížná, železobetonová, vzájemně dilatovaná v délkách cca 6,0 m. Vzhledem k šikmosti mostu a zlepšení rozhledových poměrů jsou 2 kolmá a 2 šikmá s odklonem cca 45. Za rubem opěr bude zřízena spádová deska s rubovou drenáží zaústěnou na terén. SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční most v km 2,904. Jedná se o nově navrhovaný objekt - nový most, který přemosťuje polní cestu a bude realizován v rámci nově navrženého přesmyku hlavních kolejí TÚ 1902 Přerov - Olomouc hl. n. mezi obcemi Rokytnice a Brodek u Přerova. Je navržen jako železobetonový polorám. Při návrhu světlých rozměrů mostu byla zohledněna skutečnost, že nový most je situován ve vzdálenosti cca 40 m od stávajícího mostu pod hlavními kolejemi a má světlou šířkou 4,0 m a světlou výškou 3,2 m. Světlá šířka nového mostu byla navržena 4,2 m, tedy bude o 0,2 m širší než stávající most. Dále bylo navrženo odláždění komunikace pod mostem kamenem do betonu. Založení bylo s ohledem na materiál podloží zvoleno plošné. SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční propustek v km 3,771. Stávající propustek se nachází asi 500 m od Přerovského zhlaví stanice Brodek u Přerova. Propustek převádí Císařovský potok (ID ). Světlá šířka otvoru je 1,9 m. Světlá výška na vtoku 2,1 m po vrchol klenby. Stávající propustek se ponechá, římsový nosník u k.č. 1 se ubourá. Propustek se prodlouží novým železobetonovým rámem, který se svou šikmostí podřídí směru stávajícího koryta. Rám světlou šířkou navazuje na rozměr stávající, tedy 1.9 m. V šikmé části bude mít kolmou světlost 2.0 m. Výška rámu je 2.36 m nad stávajícím dnem, tj. o 200 mm výš než vrchol stávající klenby. Nad propustkem leží také výhybka pro odvratnou kolej, tomu je přizpůsobeno ukončení propustku rovnoběžnými křídly. Koryto bude odlážděno v celém profilu max. 6.5 m od propustku. Dno propustku bude vydlážděno v celé délce i pod stávající částí. Dlažba bude položena 200 mm pod stávající úroveň dna, aby nebyla omezením pro budoucí možné čištění toku. Příčné drenáže za stávajícím propustkem se prodlouží a vyvedou přes odláždění do koryta potoka. SO Žst.Brodek u Přerova, objekt trafostanice. Stávající silnoproudé napájecí zařízení již nepokryje nárůst energetického odběru z důvodu použití výhybek s daleko větším energetickým požadavkem na ohřev EOV na kolejovém zhlaví směr Přerov. Nový stav - v žst. Brodek u Přerova bude pro umístění nové silnoproudé technologie vybudován vedle stávající trafostanice v km 191,200 nový objekt trafostanice. V přízemním objektu budou umístěna stání transformátorů, rozvodna VN a NN, místnost kompenzace a sdělovací místnost. Objekt bude složen z prefabrikovaných prostorových buněk ze železobetonu a sedlové dřevěné střechy s krytinou z falcovaného titanzinkového plechu. Objekt bude zateplen. Pro možný vstup kabelů bude objekt částečně zapuštěn pod terén. V této části budou osazeny průchodky pro přívodní kabely a uzemnění. Před budovou trafostanice bude postavena zpevněná plocha ze silničních panelů s napojením na stávající příjezdovou panelovou komunikaci. Kolem bočních stěn objektu trafostanice bude proveden okapový chodník v šířce 0,5 m a 1,0 m. Dešťová voda ze střechy bude svedena do vsakovací jímky. 25

26 Základní parametry objektu trafostanice - zastavěná plocha: 69,6 m 2, obestavěný prostor: 329,0 m 3, půdorysné rozměry: 11,06 x 6,29 m, výška hřebene: 4,64 m (nad UT). Další upřesnění technického řešení jednotlivých stavebních objektů je možno předpokládat v následných stupních projektové dokumentace. Součástí kap. B.1.6 Popis technického a technologického řešení záměru je také plán organizace výstavby (str. 30 až 32), který shrnuje 25 podmínek při realizaci stavby, jejichž uplatnění má zajistit maximální ochranu životního prostředí. Uvedené podmínky je možno hodnotit kladně. Je nutno konstatovat, že z hlediska technického řešení, které by mělo maximálně snížit případné negativní dopady na životní prostředí, je navrhované řešení na velmi dobré úrovni. Při výstavbě nového železničního přesmyku je uvažováno s novým kolejovým svrškem, tvořeným kolejnicemi UIC 60 svařenými do bezstykové koleje a uloženými na pražcích B 91 S (bezpodkladnicový systém s pružným upevněním). Zde by mohlo dojít k teoretickému snížení emisí hluku v rozmezí 4,0-7,0 db ve srovnání s dosud používanými kolejovými svršky. Nicméně je nutno díky mnoha faktorům uvažovat s dolní hranicí rozmezí. Ve výhybkách je uvažováno s kolejnicemi stejného typu (UIC 60) a litými srdcovkami. Lité srdcovky ( monobloky ) jsou tišší oproti montovaným v řádech 3,0-10,0 db (tak široký rozptyl emise hluku je dán materiálem a technickým stavem srdcovek, které jsou nyní používány na tratích; vliv má i skutečnost, zda jsou, či nejsou zavařeny do bezstykové koleje). I u litých srdcovek záleží, jak je o ně postaráno a z čeho jsou vyrobeny (z oceli na odlitky s velkou příměsí manganu - rychlejší opotřebení a postupné zvýšení hluku, resp. nové srdcovky tzv. ZMB3 - vyrobené z bainitické oceli na odlitky trvanlivější s nižší emisí hluku). I zde je nutno samozřejmě uvažovat s dolní hranicí rozmezí. U mostních objektů je uvažováno použití konstrukcí s průběžným štěrkovým ložem, což povede k dalšímu snížení hlučnosti. Nová trať není lokalizována v migračně významném území. Nově budované mostní objekty jsou dostatečně dimenzovány pro průchod drobných živočichů. Navíc vodní toky, které se nacházejí v posuzovaném úseku, nejsou celoročně protékané. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze konstatovat, že navržené technické řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o minimalizaci negativního vlivu na životní prostředí potenciálně způsobeného posuzovaným záměrem, je navrhováno na velmi dobré úrovni a lze jej doporučit k realizaci. 26

27 IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VY- LOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZ- NIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Posuzovaný záměr Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba je záměrem, který by mohl mít do určité míry vliv na životní prostředí. Je proto nutno dokonalým technickým a technologickým řešením eliminovat možné negativní vlivy této akce na životní prostředí na minimum. Zpracovatel posudku souhlasí s opatřeními navrženými v celé dokumentaci a v kapitole D.4 s tím, že je ve vazbě na vyjádření obdržená k dokumentaci a vlastní posouzení v rámci přípravy posudku zpřesňuje a doplňuje. Opatření vyplývající z obecně závazných právních předpisů, která musí oznamovatel respektovat, nejsou zpracovatelem posudku v obecné poloze reflektována. Vzhledem k charakteru záměru a jeho lokalizaci je třeba za zásadní opatření považovat zejména podmínky týkající se ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a podmínky na ochranu půdy, vod, fauny a flóry. Imise související s posuzovaným záměrem se projeví zejména v období realizace záměru (jsou stanoveny podmínky), v období provozu bude vliv navrhovaného záměru na znečištění ovzduší minimální. Opatření k prevenci, vyloučení a snížení potenciálních nepříznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví jsou zahrnuta do podmínek návrhu stanoviska pro příslušný úřad Ministerstvo životního prostředí, který je součástí tohoto posudku (viz dále návrh stanoviska kap. VII posudku). Odůvodnění navržených podmínek je rovněž součástí návrhu stanoviska (viz kap. VII posudku). 27

28 V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKU- MENTACI Na dokumentaci záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba, zpracovanou panem RNDr. Bc. Jaroslavem Bosákem, MBA (Ecological Consulting a. s., 11/2016) dle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo reagováno následujícími stanovisky: Vyjádření veřejnosti a dotčené veřejnosti: Během zveřejnění nebyly k předložené dokumentaci podány písemné připomínky veřejnosti a dotčené veřejnosti. Vyjádření dotčených územně samosprávných celků: Olomoucký kraj, náměstek hejtmana pan Bc. Pavel Šoltys, DiS. ve svém vyjádření (č.j. KUOK /2016 ze dne ) k posudku uvádí: Olomouckému kraji byla dne doručena žádost o vyjádření k dokumentaci vlivů záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Oznamovatelem záměru je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Stavební správa východ, Nerudova 1, Olomouc, dokumentaci zpracoval Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, Olomouc v listopadu Dokumentace obsahuje z našeho pohledu veškeré potřebné náležitosti, které záměr dostatečně objasňují. Hlavním záměrem stavby je úprava olomouckého zhlaví žst. Dluhonice a vybudování nového železničního přesmyku v délce cca 4 km, včetně několika mostních objektů na trati č. 270 Přerov - Olomouc, mezi dopravnami Dluhonice a Brodek u Přerova. Přesmyk bude tvořit třetí traťová kolej, která bude mimoúrovňovně křížit stávající dvoukolejnou trať. Celková délka kolejiště, kde bude probíhat stavební činnost, dosahuje cca 6 km. Záměr se nachází na území obcí Brodek u Přerova (k.ú. Luková), Císařov (k.ú. Císařov), Přerov (k.ú. Dluhonice), Rokytnice (k.ú. Rokytnice u Přerova). Dle územně plánovací dokumentace Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1 ZÚR OK (dále jen ZÚR OK) se záměr nachází ve stanoveném záplavovém území Q 100, v chráněné oblasti přirozené akumulace vod, v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů a minerálních vod. Při řešení záměru je třeba zajistit koordinaci s územními rezervami - koridorem pro vysokorychlostní trat a koridorem pro průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe a se stávající technickou infrastrukturou - VTL plynovodem. Výše uvedený záměr není v rozporu se ZÚR OK. Záměr není předmětem řešení ZÚR OK, ale je předmětem řešení projednávané Aktualizace č. 2a ZÚR OK, přičemž je vymezen jako korídor pro veřejně prospěšnou stavbu D64. Uvedený záměr není v rozporu se strategickým dokumentem - Strategií rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje. S požadavkem na zajištění koordinace hodnoceného záměru s územními rezervami - koridorem pro vysokorychlostní trat (VRT) a koridorem pro průplavní spojení Dunaj 28

29 - Odra - Labe a se stávající technickou infrastrukturou - VTL plynovodem je nutno souhlasit. Osu řešeného záměru kříží na katastrálním území Rokytnice koridor pro železniční dopravu - vysokorychlostní trať (VRT), Územně technická studie pro VRT se v úseku Bohumín - Přerov zabývá propojením VRT se stávající železniční sítí. V řešeném území se dále nalézá koridor pro průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe. Realizace VRT je plánována nejdříve v roce V uvedené studii proveditelnosti VRT (Bohumín - Přerov) jsou navrženy na katastru obce Rokytnice varianty A2 a A1. Vzhledem k časovému horizontu, neujasněnosti vybrané varianty a orientačním údajům uvedeným ve studii proveditelnosti je v současné době nereálné hodnotit kumulativní vliv realizace této stavby. Nicméně je samozřejmě předpokládáno, že při projektování a realizaci všech dalších staveb, zejména v případě koridoru pro VRT a průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe, bude dodržována platná legislativa. Záměr VRT podléhá procesu posuzování vlivů na životní prostředí, kde bude nutno v případě reálného termínu realizace na základě již hodnověrných parametrů (dnes nejsou přesné umístění a další parametry záměru VRT známy) vyřešit kumulativní vlivy této stavby na hodnocené území. Obdobně bude nutno postupovat v případě průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe. Statutární město Přerov ve svém vyjádření (dopis paní Ing. Miroslavy Švástové, vedoucí oddělení ochrany životního prostředí a památkové péče, č.j. MMPr/ /2016/STAV/ZP/Ča ze dne ) uvádí: Statutární město Přerov, zastoupené Odborem stavebního úřadu a životního prostředí Magistrátu města Přerova, v souladu s vnitřním předpisem č. 4/2011, organizační řád, kterým se vymezují kompetence Magistrátu města Přerova, v platném znění, vydává po projednání s ostatními dotčenými odbory MMPr podle zákona č.l00/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), toto vyjádření: K předloženému oznámení jsou následující připomínky: Ochrana ovzduší: Poznámka - citace z textu DOKUMENTACE jsou v této části pro větší přehlednost uváděny v uvozovkách a kurzívou. V části B.3.1. Ovzduší se uvádí: Str Z výpočtu dáte vyplývá, že při realizaci stavebního záměru bude docházet k překročení imisního limitu průměrné denní koncentrace PM 10, a to poměrně významně (stávající imisní pozadí se již v současnosti pohybuje nad platným imisním limitem, příspěvek ke stávajícímu imisnímu pozadí se může pohybovat i na úrovni 100 % platného imisního limitu). Str Snížení zátěže je možné dosáhnout zvolením vhodného technologického řešení a dodržováním technologické kázně ze strany dodavatelů stavby a vhodným harmonogramem výstavby, který zohlední ochranu zdraví lidí: 3. bude probíhat pravidelné čištění ploch zařízení staveniště a příjezdových cest; 4. veškeré stavební mechanismy budou pravidelně čištěny, zejména při výjezdu ze staveniště; 6. automobily přepravující stavební materiál budou řádně zaplachtovány; 7. prašné stavební práce (manipulace se sypkým materiálem) budou probíhat pouze v pracovní dny v době od 6:00 do 18:00 hod., v sobotu pak od 8:00 do 12:00 hod., v neděli a ve státní svátky tyto stavební práce probíhat nebudou; 8. v případě suchého počasí bude plocha staveniště a příjezdových komunikací pravidelně skrápěna. 29

30 Tento citovaný text požadujeme výslovně uvést ve výrocích všech navazujících řízení. Další připomínky nejsou. Oznámení bylo zveřejněno na úřední desce, dále na webu města Přerova a na infotextu kabelové televize. Text uvedený v kapitole B.3.1. Ovzduší na str. 51 je konstatováním možné imisní situace v době realizace záměru ( stávající imisní pozadí se již v současnosti pohybuje nad platným imisním limitem, příspěvek ke stávajícímu imisnímu pozadí se může pohybovat i na úrovni 100 % platného imisního limitu ), tzn. v určitém časově omezeném období. Dále je provedena analýza výše uvedených údajů: Z výsledků uvedených v rozptylové studii vyplývá, že k největšímu příspěvku dojde u průměrné roční koncentrace PM 10 a PM2,5 a dále u maximální denní koncentrace PM10. To je dáno samozřejmě charakterem stavebního záměru, kdy je uvažováno s manipulací se sypkým materiálem ve velkých objemech, což bude zdrojem zvýšené prašnosti. Z výsledků vyplývá, že v etapě výstavby bude příspěvek průměrné roční koncentrace PM10 u nejbližší obytné zástavby činit cca 4,5 % stávajícího imisního pozadí a 3,3 % platného imisního limitu. U průměrné roční koncentrace PM2,5 bude příspěvek vyvolaný realizací stavebního záměru u nejbližší obytné zástavby činit až cca 5,9 % imisního pozadí a 5,2 % imisního limitu. Nejvýznamnější z hlediska příspěvku bude však maximální denní koncentrace PM10, kdy v etapě výstavby je očekáván nárůst v nejzatíženějším výpočtovém bodě (č. 1) až o 47,47 μg.m -3 (v ostatních bodech 24,08 až 39,65 μg.m -3 ), což představuje 94,94 % imisního limitu (50 μg.m -3 ) a 85,84 % imisního pozadí (55,3 μg.m -3 ). U ostatních sledovaných znečišťujících látek půjde o příspěvky v řádu max. jednotek procent, což se na znečištění ovzduší v lokalitě prakticky neprojeví. Při realizaci stavebního záměru dojde k překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci benzo(a)pyrenu, který je v lokalitě překračován i v současnosti. Realizace posuzovaného stavebního záměru však bude znamenat pouze minimální příspěvek (0, ,00117 ng.m -3 ) ke stávajícímu imisnímu pozadí (1,36 ng.m -3 ; imisní limit činí 1 ng.m -3 ) a na kvalitě ovzduší se prakticky neprojeví. V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi je však třeba konstatovat, že vypočtené hodnoty porovnávané s imisními limity jsou maximální vypočtené koncentrace, kterých je dosaženo za nejnepříznivějšího provozu zdroje (kumulace manipulace s větším množstvím sypkého materiálu do krátkého období) a nepříznivých povětrnostních podmínek v okolí zdroje znečištění. Dále je nutné konstatovat, že výpočet v modelu Symos 97 neumí zahrnout etapovitost práce na náspu železničního tělesa tedy to, že práce budou probíhat etapovitě cca po pětisetmetrových úsecích. Model tak pracuje se zjednodušenou představou, že práce se sypkým materiálem budou probíhat zároveň na celé ploše budoucího náspu. A proto lze důvodně konstatovat, že v reálném provozu budou dosahované koncentrace mnohem nižší (lze předpokládat, že po celou dobu roku se nevyskytují špatné rozptylové podmínky, manipulace se sypkým prašným materiálem bude probíhat pouze ve vybrané dny, není zahrnuta etapovitost výstavby apod.) - tedy, že maximální vypočtené hodnoty budou dosahovány pouze v některých dnech za nepříznivých rozptylových podmínek. Tuto skutečnost potvrzuje i vypočtený příspěvek průměrné roční koncentrace PM10, který je poměrně nízký a pohybuje se v řádu desetin (0,140), max. jednotky (1,313) μg.m -3. Je nutno si uvědomit, že výpočet roční imisní koncentrace zohledňuje dlouhodobé meteorologické 30

31 podklady (větrná růžice), takže je objektivnější než vypočtené maximální imisní koncentrace. Nicméně i tak je vzhledem k výši stávajícího imisního pozadí této znečišťující látky (maximální denní koncentrace PM10) a očekávané výši příspěvku velmi pravděpodobné, že k poměrně významnému překročení imisního limitu bude docházet během etapy výstavby pravidelně. Je však třeba zdůraznit, že realizace stavby bude probíhat po omezenou časovou dobu (cca 2 roky) a po skončení etapy výstavby železniční trati dojde k plné reverzibilitě stavu ovzduší. V souvislosti s výše uvedeným je také nutno podotknout, že podporu výstavby a provozu železničních tratí jako bezemisního způsobu dopravy je třeba z hlediska celkového imisního zatížení širšího regionu vždy v souvislosti se stavem znečištění ovzduší vnímat jako pozitivní. U ostatních sledovaných znečišťujících látek k překročení imisního limitu nedojde. Požadovanou citaci uvedeného textu ( stávající imisní pozadí se již v současnosti pohybuje nad platným imisním limitem, příspěvek ke stávajícímu imisnímu pozadí se může pohybovat i na úrovni 100 % platného imisního limitu ) je možno uvést v posudku např. v kapitole VI. Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí. Nicméně jako podmínku v rámci souhlasného stanoviska (viz kap. VII posudku) tento výstup z dokumentace nelze uplatnit. S dalšími zmíněnými požadavky na snížení prašnosti (str. 52 dokumentace, str. 28 rozptylové studie) je možno souhlasit. Proto jsou body 1 až 5 výše citovaného textu uvedeny v rámci podmínek souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru (viz kap. VII posudku). Uvedené podmínky jsou zaměřeny na omezení prašnosti v době výstavby záměru. Stavební práce jsou v drtivé většině případů spjaty s tvorbou tuhých znečišťujících látek. Prašný aerosol může mít rozmanité rizikové vlastnosti, v reálných podmínkách působí jako součást komplexní směsi znečišťujících látek v ovzduší s různými účinky. Na tuhé částice se mohou adsorbovat některé reaktivní komponenty (např. polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy, aj.). Důležitým parametrem tuhých částic je (z hlediska průniku a depozice v dýchacím systému) jejich velikost. Tzv. PM 10 je torakální frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 µm, která proniká do spodních dýchacích cest a PM 2,5 zahrnuje jemnější respirabilní podíl s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm pronikající až do plicních sklípků. Jemná frakce částic do 2,5 µm je do značné míry rozpustná, má často kyselý charakter a obsahuje sekundárně vzniklé aerosoly (kondenzáty plynů, částice ze spalování fosilních paliv a pohonných hmot, kondenzované organické či kovové páry). Dále mohou obsahovat těžké kovy či uhlíkaté látky a jejich soli (především sulfáty a nitráty). Jemné částice jsou transportovány do velkých vzdáleností (až několik stovek kilometrů) od zdroje těchto látek a snadno pronikají do vnitřního prostředí budov. Hrubší částice bývají zásaditého charakteru, méně rozpustné. Vzhledem k velikosti částic poměrně rychle sedimentují a jsou transportovány asi do vzdálenosti několika kilometrů. Vznikají např. během zemních prací při stavbách, při demolicích objektů, těžbě zemních hmot, v důsledku sekundární prašnosti při dopravě na nezpevněných a prašných cestách apod. Prašný aerosol může způsobovat podráždění sliznice a negativně ovlivňovat funkci i kvalitu řasinkového epitelu v horních cestách dýchacích, snižovat samočistící schopnosti a obranyschopnost dýchacího systému a tím vyvolat vhodné podmínky pro vznik bakteriálních či virových respiračních infekcí. Krátkodobé zvýšení denních koncentrací suspendovaných částic frakce PM 10 se podílí na nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti (zejména na onemocnění srdce a cév). Bylo zaznamenáno zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání, změny plicních funkcí. Z výše uvedených důvodů je nutno maximálně omezit tvorbu suspendovaných částic. 31

32 Je nesporné, že k omezení prašnosti může přispět striktní dodržování postupů, které vycházejí z opatření BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti, jež jsou uvedena v Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava (CZ07). Obec Rokytnice ve svém vyjádření (dopis č.j.: 698/2016 ze dne ) uvádí: I. Úvod Předkládanou dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen Dokumentace) zpracovala na základě závěrů zjišťovacího řízení opět společnost Ecological Consulting, a. s. (autorizovaná osoba RNDr. Jaroslav Bosák). Předmětem posuzování vlivů je záměr Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba ve stejné podobě, v jaké byl předložen do zjišťovacího řízení, tj. záměr zahrnuje pouze jednu variantu technického a technologického řešení, přičemž jiná varianta není investorem zvažována. V závěrech zjišťovacího řízení, zveřejněných na portále EIA dne , je stanoveno celkem dvanáct oblastí, na které se měli zpracovatelé Dokumentace zvláště zaměřit. II. Připomínky k předkládané Dokumentaci 1. Na nedostatečný výčet záměrů s možnými kumulativními vlivy jsme upozorňovali již v rámci připomínek k oznámení EIA. V Dokumentaci jsou sice zmiňovány plánovaná VRT Brno - Přerov a koridor pro kanál D-O-L, ovšem zcela nepochopitelně chybí úseky dálnic D1 (D0137 a D0137) a rovněž D55, což jsou záměry, jejichž výstavba má být podle stávajících plánů zahájena v nejbližších letech. Dále jsme upozorňovali na absenci připravovaných protipovodňových opatření na katastrálním území obce a naše připomínka byla ignorována. Tudíž požadujeme kapitolu B.1.4. přepracovat a doplnit. Vzhledem k velké kumulaci dopravních staveb v zájmovém území doporučujeme připojit mapku, ve které by byly vyznačeny veškeré koridory dopravních staveb a další záměry zanesené v aktuální územněplánovací dokumentaci. Připomínka obce byla zohledněna vypracováním studie odtokových poměrů. Původní připomínka obce totiž zněla tak, že: V oznámení jsou zmiňovány pouze úseky dálnice D1 (D0137 a D0136), zcela ovšem chybí zmínka o připravovaných protipovodňových opatřeních v prostoru obce Rokytnice. Přitom výstavba zcela nového zemního tělesa může mít významné vlivy na lokální odtokové poměry.... Proto bylo pro vyhodnocení odtokových poměrů vypracováno hodnocení odtokových poměrů, které je přílohou 6 této dokumentace. Samotná realizace záměru nemá vliv na odtokové poměry v území. Protipovodňová opatření jsou, vedle jiného, předmětem kapitoly C.1.10 Extrémní poměry v dotčeném území. Je zde akceptován požadavek obce Rokytnice na řešení protipovodňové ochrany: Při realizaci záměru je nutno důsledně respektovat protipovodňová opatření řešená v území, platnou ÚPD a pokyny správce povodí, Povodí Moravy, s. p. 2. V našich připomínkách k oznámení EIA jsme požadovali dostatečné zdůvodnění preferované varianty záměru. Příslušná kap. B.1.5. byl sice poněkud rozšířena, ale zásadní argumenty pro volbu mimoúrovňového křížení chybí. Podle našeho názoru může být závažným důvodem pro volbu finančně mnohem nákladnějšího řešení např. významné zkrácení jízdní doby, odstranění bezpečnostně nevyhovující situace či nedostatečná kapacita stávající trati. Je zřejmé, že žádný z těchto argumentů nemá dostatečnou sílu pro prosazení navrhovaného řešení. Zkrácení 32

33 jízdní doby bude zanedbatelné, bezpečnost provozu lze zaručit elektronickými systémy řízení a kapacita stávajících tratí vyčerpána není. V případě budoucí realizace plnohodnotné VRT Brno - Přerov (pro rychlosti nad 300 km/hod) by pravděpodobně bylo zájmové území dotčeno a hrozilo by částečné zmaření investice. Navíc po dobudování kompletní VRT Praha - Ostrava intenzity dopravy na větvi mezi Olomoucí a Hranicemi na Moravě poklesnou. Z uvedených důvodů stále trváme na řádném vyhodnocení vlivů varianty s úrovňovým křižováním vlaků v prostoru výhybny Dluhonice. Z informací uvedených v kap. E Dokumentace rovněž vyplývá, že kompletní varianta úrovňového křížení nebyla v rámci zmiňované studie proveditelnosti (MCO, říjen 2014) vůbec řešena, a tudíž ani nemohla být vyloučena. V aktualizaci studie proveditelnosti 10/2014 byly navrženy a následně hodnoceny varianta bez projektu a pět variant projektových. V případě variant č. 5 a č. 6 se jedná pouze o etapizaci variant č. 3 a č. 4. Jak vyplývá z výše uvedeného, bylo v rámci zpracované studie proveditelnosti ověřováno několik variant. Na základě výsledků vyhodnocení těchto variant byla ze strany centrální komise Ministerstva dopravy jako nadřízeného orgánu uložena SŽDC, s.o. projektová příprava varianty č. 6. Tato jako jediná vyhověla z hlediska provozních a kapacitních požadavků. Z uvedených důvodů je zřejmé, že zpracovatelům dalších stupňů dokumentace nepřísluší ověřovat jiné řešení, než je řešení schválené, se kterým bylo v rámci zpracování dokumentace pracováno. Pro úplnost je možno uvést popis jednotlivých posuzovaných variant: Varianta č. 1 - bez projektu - jedná se o neinvestiční stavbu, která předpokládá zachování současného technického stavu traťových úseků po celou dobu hodnocení projektu, jednotlivé prvky železniční dopravní cesty budou udržovány v provozuschopném stavu pouze standardní obnovou a údržbou a neinvestičními opatřeními charakteru oprav, a to tak, aby nedocházelo k nadměrnému zhoršení poskytovaných služeb. Projektová varianta č. 2 - zahrnuje uvedení traťových úseků do normového stavu" při zachování úrovňového křížení, přičemž se předpokládá rekonstrukce všech součástí infrastruktury v celé délce řešených traťových úseků (koleje dluhonické spojky). Návrh kolejiště výhybny již respektuje pravostranný provoz na traťovém úseku Břeclav - Bohumín. Varianta neřeší možnosti mimoúrovňového křížení vlaků směr Olomouc - Hranice na Moravě s vlaky Přerov - Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě - Přerov s vlaky Olomouc - Hranice na Moravě po přechodu na pravostranný provoz trati Bohumín Břeclav od zahájení platnosti grafikonu vlakové dopravy 2012/2013. Projektová varianta č. 3 - tato varianta řeší komplexní pojetí rekonstrukce kolejiště výhybny Dluhonice s odstraněním vzájemného rušení jízd vlaků mimoúrovňovým křížením, umožněním co nejméně kolizní změny sledu vlaků ze všech zaústěných tratí při vzájemném předjíždění. Součástí této varianty je i rekonstrukce koleje č. 2 S v celém rozsahu stavby, tj. do km 5,632. Navržené řešení mimoúrovňového křížení umožňuje v této variantě maximální rychlost 120 km/h. Projektová varianta č. 4 - je svým rozsahem obdobná jako varianta č. 3. Shodně je rekonstruována výhybna Dluhonice. Řeší možnosti mimoúrovňového křížení vlaků směr Olomouc - Hranice na Moravě s vlaky Přerov Olomouc, ale navržené řešení mimoúrovňového křížení umožňuje v této variantě maximální rychlost 160 km/h. Projektová varianta č. 5 - vychází z varianty č. 3, řeší možnosti mimoúrovňového křížení vlaků směr Olomouc - Hranice na Moravě s vlaky Přerov - Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě - Přerov s vlaky Olomouc - Hranice na Moravě po přechodu na pravostranný provoz 33

34 trati Bohumín - Břeclav od zahájení platnosti grafikonu vlakové dopravy 2012/2013. Toto křížení je však v této variantě navrženo odložit do následné realizace, tj. až po realizaci stavby Rekonstrukce žst. Přerov, 2.stavba - jako samostatnou stavbu. Odhaduje se, že výstavba přesmyku bude časově náročnější než vlastní rekonstrukce výhybny, neboť se jedná o složitější a časově náročnější územní řízení, výkupy pozemků, stavební řízení a budování násypového tělesa. Projektová varianta č. 6 - vychází z varianty č. 4, řeší možnosti mimoúrovňového křížení vlaků směr Olomouc - Hranice na Moravě s vlaky Přerov - Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě - Přerov s vlaky Olomouc - Hranice na Moravě po přechodu na pravostranný provoz trati Bohumín - Břeclav od zahájení platnosti grafikonu vlakové dopravy 2012/2013. Toto křížení je však v této variantě navrženo odložit do následné realizace, tj. až po realizaci stavby Rekonstrukce žst. Přerov, 2.stavba - jako samostatnou stavbu. Odhaduje se, že výstavba přesmyku bude časově náročnější než vlastní rekonstrukce výhybny, neboť se jedná o složitější a časově náročnější územní řízení, výkupy pozemků, stavební řízení a budování násypového tělesa. 3. Vlivy záměru ve fázi provozu budou značně závislé na výhledových intenzitách železniční dopravy, pro rok 2025 se oproti současnému stavu (2015) počítá s výrazným nárůstem počtu vlaků. Na toto zdánlivě nevysvětlitelné zvýšení jsme upozorňovali již v rámci připomínek k oznámení ElA a zpracovatel Dokumentace reagoval tím, že tato data obdržel od investora. Opakujeme, že předpokládané zvýšení intenzity železniční dopravy je nutné řádně odůvodnit, např. připojit odkazy na existující studie, jinak mohou závěry posuzování vlivů působit nevěrohodně (týká se zejména hlukové studie). Předpokládané intenzity dopravy byly předány zpracovateli dokumentace odbornou složkou SŽDC (odbor strategie), která zajišťuje aktuálnost těchto údajů ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, ostatními odbornými složkami, příslušným krajem a případně na základě podkladů jednotlivých dopravců. Tyto podklady jsou ze strany investora, kterým je státní organizace, následně poskytnuty jako závazné při zpracování dokumentací jednotlivých staveb a zpracovatelé těchto dokumentací se jimi musí řídit. 4. Hluková studie (příloha 5 Dokumentace, Ecological Consulting, a. s., Ing. J. Cápal, listopad 2016) Ke hlukové studii máme níže uvedené připomínky, domníváme se, že vzhledem k metodickým nedostatkům studie je oprávněné požadovat její přepracování. 4.1 Hluková studie je zpracována podle německé metodiky Schall 03, která není v ČR běžně používána. Tudíž je velmi žádoucí doplnit technické podrobnosti tohoto výpočtového modelu, jinak nelze výsledky hlukové studie považovat za věrohodné. Je nutné uvést zejména autory metodiky, rok vzniku, upřesnění verze programu a dále základní matematické vzorce používané výpočtovým modelem (pokud se odlišují od postupů využívaných v ČR). Vhodné je rovněž připojení několika významných referencí o využití této metodiky na území ČR i v zahraničí. Je možno konstatovat, že v rámci Evropy je používáno cca 14 výpočtových metod (Šnajdr, K. 2013: Výpočet hluku ze železniční dopravy, Manuál 2013). V rámci stávající praxe v České republice jsou v rámci akustických posudků (hlukových 34

35 studií) pro výpočet hluku ze železniční dopravy obvykle používány následující výpočtové postupy a metody - Hluk+ (v současné době je používána verze 9.19profi), Schall 03 a RMR-SMR II. Přitom metoda výpočtu Schall 03 patří v ČR mezi nejpoužívanější. Řada hlukových studií na železniční a jiné stavby je zpracována touto metodikou a příslušné orgány ochrany zdraví tuto metodiku plně akceptují. Metoda Schall 03 je volena pro svoji jednoduchost, kdy se oproti sofistikovanější výpočtové metodě (RMR (SRM II)) dokáže přizpůsobit šíření hluku od vlakových souprav, které jsou provozovány na území ČR. Podle výsledků měření lze nastavit jednotlivé typy vlakových souprav, které jsou použity ve výpočtovém modelu a pro získání výsledných hodnot jsou do výpočtu dosazeny počty provozovaných typů souprav. Podle sdělení zpracovatele dokumentace byly touto metodikou ve společností Ecological Consulting a.s. v poslední době zpracovávány hlukové studie pro následující záměry: Rekonstrukce žst. Jaroměř, Zvýšení tratové rychlosti v úseku Brno - Slatina Blažovice, Průjezd železničním uzlem Česká Třebová, či Modernizace a elektrizace trati Otrokovice-Vizovice. 4.2 Na str. 3 stojí, že stávající železniční trať byla do posouzení zahrnuta pouze okrajově, neboť se nachází mimo stavbu, a jako samotná byla modernizována pro rychlost až 160 km/h v letech Není zřejmé, jakou relevanci má tento výrok, jelikož vyjádření KHS Olomouckého kraje ke zjišťovacímu řízení ze dne se jasně konstatuje, že je nutné provést vyhodnocení a návrh protihlukových opatření ze všech kolejí a předmětné trati současně. Hluková studie uvedená v dokumentaci byla aktualizována dle podmínek KHS Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci uvedených ve vyjádření KHS ze dne pod čj.: KHSOC/21348/2016/PR/HOK a hodnotí hlukovou situaci a navrhuje protihluková opatření dle výkladu výše uvedeného vyjádření. 4.3 V tabulce 1 na str. 5 je u typického nákladního vlaku uvedena délka 500 m, tato hodnota ovšem nemusí odpovídat realitě, jelikož běžná délka nákladních vlaků na hlavních koridorech v ČR dosahuje až 650 m. Tento rozpor je nutné vyjasnit, jinak existuje riziko, že vypočtené intenzity hluku jsou podhodnocené. Je možno konstatovat, že délka nákladních vlakových souprav použitá při zpracování hlukové studie představuje průměrnou hodnotu (viz též níže komentář k bodu 4.4). Určit přesné hodnoty délky vlaků je samozřejmě velmi obtížné. Např. uhelný vlak s obvyklými 32 vozy falls má délku 470 m, pak mohou jet pravidelné vlaky, které mají různou délku dle aktuální zátěže od 1 vagonu do délky 500 m. Pozn.: Tento problém se dá přirovnat např. k zařazení podílu silničních vozidel pohybujících se na hodnocené komunikaci do jednotlivých emisních norem (EURO 1 až 6) při zpracování rozptylové studie. Zde lze rovněž pracovat pouze s přibližnými hodnotami. 4.4 Zásadní metodickou chybou hlukové studie je skutečnost, že vypočtené hodnoty pro stávající stav (výpočtový rok 2015) nejsou kalibrovány měřením reálné hlukové zátěže. 35

36 Dle sdělení zpracovatele hlukové studie byl výpočtový model porovnáván s výsledky měření provedených na navazující části železnice Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba. Během měření zachycené vlakové soupravy projíždějí i posuzovanou částí železniční trati. Délka souprav představuje průměrnou hodnotu a zprůměrovaná zvuková expozice průjezdu jednotlivých typů vlakových souprav zjištěná během měření je porovnávána s výpočtovým modelem. Zjištěný rozdíl naměřených a vypočtených hodnot prokazuje, že rozdíly modelovaných hodnot oproti vypočteným se pohybují v rozmezí do ± 1,9 db, což lze považovat za akceptovatelné a lze konstatovat, že výpočtový model je nastaven správně a zobrazuje reálnou situaci. Hodnota 1,9 db je orgány ochrany veřejného zdraví akceptována mimo jiné i na základě dikce ustanovení 77 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a na něj navazujícího nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Za prokazatelné navýšení hluku se považuje navýšení větší než 2 db ke dni posouzení prokazatelného navýšení hluku oproti naměřeným hodnotám hluku nebo oproti hodnotám hluku vypočteným v akustickém posouzení zdroje hluku předloženém příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví v rámci žádosti o vydání stanoviska podle 77 odst. 2 a 4 uvedeného zákona. 4.5 V kap. 6 (Vyhodnocení) hlukové studie se uvádí, že instalací vzduchotechnických jednotek do objektů postižených nadměrným hlukem se železniční dopravy dojde ke zrušení chráněného venkovního prostoru stavby. Žádáme upřesnit, zda má tento názor autora studie nějakou legislativní oporu. Rovněž dodáváme, že prostou instalací vzduchotechnických jednotek do nejvíce postižených místností objektu se problém hluku ve venkovním chráněném prostoru stavby neřeší. Aby mohlo být prováděno určité nucené větrání, je nutné provést rozvody vzduchotechniky po celém domě, dále je obvykle nutné upravit systém vytápění a regulace teploty v objektu. Nucené větrání se využívá zejména v energeticky úsporných domech, z čehož vyplývá, že toto řešení rozhodně nemusí být vhodné pro každý objekt a celková investice se může pohybovat v řádech stovek tisíc korun. Legislativní opora: Definice chráněného venkovního prostoru je dána 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., který říká, že: Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Definice prostoru významného z hlediska pronikání hluku vyplývá z 2 písm. s) nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů: Prostorem významným z hlediska pronikání hluku je prostor před výplní otvoru obvodového pláště stavby zajišťující přímé přirozené větrání, za níž se nachází chráněný vnitřní prostor stavby, pokud tento chráněný prostor nelze přímo větrat jinak. Dle ustálené rozhodovací praxe při zajištění větrání jiným způsobem - vzduchotechnikou, při dostatečné vzduchové neprůzvučnosti obvodového pláště - neexistuje chráněný venkovní prostor stavby a není tak potřeba zajistit nepřekročení hygienického limitu. Na tomto místě je nutno poznamenat, že v místech, kde nebude možno zajistit protihlukovou ochranu jen pomocí protihlukových stěn, bude nutno doplnit ochranná opatření o aplikaci vzduchotechnických jednotek do obytných místností. Je nutno 36

37 připomenout, že ochrana zdraví je primární záležitostí. Jak ukazují zkušenosti, není-li ochrana před hlukem vyřešena v rámci přípravy a realizace liniové stavby (a poté případně doplněna dalšími opatřeními na základě měření hluku po realizaci stavby, není pak většinou vyřešena po hodně dlouhou dobu, což je samozřejmě naprosto nežádoucí. Výše uvedený požadavek na měření hluku po realizaci stavby je uveden jako jedna z podmínek souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru (viz kap. VII posudku). 4.6 Obecně pokládáme alternativní řešení nadměrné hlukové zátěže za neakceptovatelné (v případě změny využívání objektu = vysídlení občanů) či nereálné a neefektivní (v případě instalace vzduchotechnických jednotek). Ani samotná stavba protihlukových stěn není příliš efektivní, některá obydlí budou i po jejich realizaci zasažena nadlimitní hodnotou hluku, navíc je toto řešení velice nákladné a rušící krajinný ráz. Změna využívání objektu je přípustná mimo jiné i na základě zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Ustanovení 5Stavba dráhy celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo dráhy speciální je veřejně prospěšná.... Je přirozené, že byť výše uvedená právní norma změnu využívání objektu umožňuje, mělo by to být skutečně krajním řešením. Je možno konstatovat, že výstavba protihlukových stěn je velice efektivní v úsecích, na kterých nejsou tyto stěny přerušeny. Jejich přerušení je však nezbytné v místech křížení železniční trati s pozemními komunikacemi. Zde, i díky bezpečnosti železničního a silničního provozu, musí být zachovány dostatečné rozhledové poměry. Právě v takovýchto bodech dochází u blízce ležících objektů k překročení daných limitů. Z tohoto důvodu jsou navrhována další technická řešení, omezující se pouze na takto zasažené objekty. Účinnost těchto opatření je velmi vysoká a pro dodržení předepsaných limitů dostatečná (dále též viz text uvedený výše k bodu 4.5). Obecně platí, že hlukové zatížení v okolí železnice se vlivem rekonstrukcí výrazně snižuje. 5. Studie odtokových poměrů (příloha 6 Dokumentace, Útvar hydroinfomatiky Povodí Moravy, s.p., Ing. V. Gimun, ) Účelem předkládané studie mělo být zejména vyhodnocení možného vlivu záměru na odtokové poměry v blízkém okolí dotčených obcí (tj. zejména v Rokytnici a Císařově), viz též bod č. 2 ze závěru zjišťovacího řízení. Musíme konstatovat, že daný účel studie nesplnila. Předně je nutné se zmínit o nedostatečné formální kvalitě dokumentu. Veškeré dokumenty předkládané laické veřejnosti (zvláště takové, které jsou již financované ze státního rozpočtu) by měly být přehledné, jednoznačné a srozumitelné. Upozorňujeme např. na množství topografických chyb, nedbalou grafickou úpravu, chybějící čísla tabulek a obrázků, nereprezentativní fotodokumentaci, chybějící jednotky v některých tabulkách, nevhodný formát dokumentu (optimálně PDF), z laického hlediska zcela nevyhovující (resp. málo vyhovující) grafické přílohy a celkovou nepřehlednost textu. Domníváme se, že studii odtokových poměrů je nutné důkladně přepracovat a odstranit formální vady. Z věcného hlediska bychom uvítali, kdyby výstupem studie byly přehledné mapy zobrazující rozliv Bečvy v prostoru Rokytnice a Císařova v jednotlivých variantách (současný stav, výhledový, zohlednění retenčního prostoru Skalička) a za různých průtoků. Dostatečně robustní, řádně odůvodněný a dobře 37

38 srozumitelný závěr celé studie musí jasně odpovídat na otázku, zda vybudování nového drážního tělesa může nějakým způsobem zhoršit (zpomalit) odtok povodňových vod z prostoru obce směrem k Bečvě. Výstavba mohutného zemního valu by rovněž měla být zasazena do kontextu realizovaných i plánovaných lokálních protipovodňových opatření. Studie odtokových poměrů byla zpracována Povodím Moravy s.p., jakožto správcem povodí řeky Moravy. Vzhledem k tomu, že Povodí Moravy s.p. disponuje všemi relevantními podklady, tedy i plánovanými protipovodňovými opatřeními obce, která musí být s příslušným správcem Povodí projednána, je možno považovat tuto část dokumentace za dostatečně a relevantně zpracovanou. Požadované zpracování dalších podkladových materiálů (vytvoření přehledné mapy, resp. přehledných map zobrazujících rozliv řeky Bečvy v prostoru Rokytnice a Císařova v jednotlivých variantách - současný a výhledový stav, zohlednění retenčního prostoru) překračuje obvyklé požadavky na vstupní materiály pro zpracování dokumentace, příp. oznámení EIA. 6. Mimo hydrologického posouzení považujeme za účelné provést též hydrogeologické posouzení, které by mělo vyhodnotit možný vliv výstavby zemního tělesa na proudění podzemních vod v přípovrchové zvodni na jihozápadním okraji Rokytnice. Jsou známy případy, kdy po výstavbě vysokých náspů došlo stlačením podloží k vzrůstu hladiny podzemní vody, což se nepříznivě projevilo zvýšením vlhkosti v podzemních prostorách staveb. Hydrogeologické posouzení, které vyhodnotí možný vliv výstavby zemního tělesa trati na proudění podzemních vod v oblasti Rokytnice, bude vhodné provést v rámci zpracování dalších stupňů projektové dokumentace. Výše uvedený požadavek je uveden jako jedna z podmínek souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru (viz kap. VII posudku). 7. Do seznamu opatření ke zmírnění negativních vlivů záměru (kap. D.4.) je žádoucí doplnit striktní požadavek na dostatečnou kompenzaci kácených dřevin. Je poněkud alibistické konstatovat, že náhradní výsadba bude řešena až v rámci povolení ke kácení dřevin. Pokud ovšem sám investor již v předstihu nezajistí vhodné pozemky pro kompenzace, bývá často realizace smysluplných náhradních výsadeb obtížná. Podobně je vhodné výslovně požadovat technické provedení propustků pro vodní toky, aby byla zajištěna snadná migrace drobných živočichů. Dendrologický průzkum uvedený v hodnocené dokumentaci (resp. v příloze 9 dokumentace) je průzkumem inventarizačním, tj. má definovat jednotlivé dřeviny a porosty dřevin v dotčeném území, potenciálně uvažované ke kácení. O tom, zda se dřeviny budou kácet, rozhodne příslušný orgán ochrany přírody, tedy příslušná obec, na jejímž katastru se dřeviny nachází. Rozsah, tj. objem, umístění i podobu případných náhradních výsadeb jako kompenzace za kácené dřeviny rostoucí mimo les stanoví ve svém rozhodnutí (povolení ke kácení) orgán ochrany přírody. Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les je jeden z dokladů, které se dokládají k žádosti o vydání stavebního povolení. Důvod ke kácení dřevin vzniká umístěním stavby, tj. vydáním pravomocného územního rozhodnutí. 38

39 Investor, kterým je v tomto případě státní organizace čerpající prostředky ze státního rozpočtu, si nemůže sám stanovit rozsah náhradních výsadeb. To je v kompetenci orgánu ochrany přírody ( 9 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Stejně tak nemůže kupovat pozemky, či např. platit jejich vynětí ze ZPF, pokud přímo nesouvisí s připravovanou investicí. Jakmile je povinnost náhradních výsadeb investorovi uložena orgánem ochrany přírody rozhodnutím na základě předchozí žádosti, stává se součástí projektové dokumentace a bude v požadovaném rozsahu realizována. Z výše uvedeného paragrafu rovněž vyplývá, že seznam pozemků vhodných pro náhradní výsadbu je povinen vést příslušný úřad. Pokud je nezbytné uložit náhradní výsadbu na pozemku jiného vlastníka, než žadatele o kácení dřevin, musí s tímto záměrem tento vlastník vyslovit souhlas. Pro náhradní výsadbu je především žádoucí zvolit takové pozemky, na kterých je v souladu s územně plánovací dokumentací zajištěna dlouhodobá perspektiva vysazených dřevin. Nová trať není lokalizována v migračně významném území. Nově budované mostní objekty jsou dostatečně dimenzovány pro průchod drobných živočichů. Navíc vodní toky, které se nacházejí v posuzovaném úseku, nejsou celoročně protékané. Níže je uveden výčet rekonstruovaných a nově navrhovaných mostních objektů a propustků (viz též výše kap. III posudku a kap. B.1.6 hodnocené dokumentace): SO t.ú. Dluhonice-Brodek u Přerova, kolej č.4 - železniční most v km 0,676 Nově navrhovaný objekt, který přemosťuje polní cestu, je navržen jako železobetonový rám. Světlé rozměry mostu byly navrženy jako 4,2 x 4,35 m s průjezdným profilem 4,0 x 4,35 m. S ohledem na prostorový rozhled přeložky polní cesty byla navržena rovnoběžná tížná křídla (tvaru U) oddilatovaná od konstrukce rámu. SO t.ú. Dluhonice-Brodek u Přerova, kolej č.4 - železniční most v km 1,324 Nově navrhovaný objekt, který bude převádět kolej č. 4 přes kolej č. 1 a 2 trati Přerov Olomouc. Rozpětí NK bude 54,0 m. Výška příhrady bude 6,0 m, šířka 7,5 m. SO t.ú. Dluhonice-Brodek u Přerova, kolej č.4 - železniční propustek v km 1,516 Nově navrhovaný propustek, který překlenuje vodní tok ve správě Povodí Moravy. Objekt je navržen jako šikmý 55 a kopíruje tak dráhu toku. Jedná se o rám světlosti 1,9 x 2,0 m. Je požadován minimální sklon dna propustku 0,5 %, pro dosažení sklonu bude dno ve větší délce pročištěno. SO t.ú. Dluhonice-Brodek u Přerova, kolej č.4 - železniční most v km 1,636 Novostavba železničního mostu přes přeložku silnice III/ Nová konstrukce mostu je navržena jako železobetonový polorám o světlosti 15,0 m. Šikmost mostu odpovídá úhlu křížení s komunikací, tzn. 65. Šířka mostu je 7,0 m, podjezdná výška cca 6,4 m. SO t.ú. Dluhonice-Brodek u Přerova, kolej č.4 - železniční most v km 2,904 Nově navrhovaný objekt, který přemosťuje polní cestu, je navržen jako železobetonový polorám. Světlá šířka mostu byla navržena 4,2 m, o 0,2 m širší než u stávajícího mostu. SO t.ú. Dluhonice-Brodek u Přerova, kolej č.4 - železniční propustek v km 3,771 Stávající propustek, který se nachází asi 500 m od Přerovského zhlaví stanice Brodek u Přerova. Propustek převádí Císařovský potok ID Světlá šířka otvoru je 1,9 m. Světlá výška na vtoku 2,1 m po vrchol klenby. Stávající propustek se ponechá, římsový nosník u k.č. 1 se ubourá. Propustek se prodlouží novým železobetonovým rámem, který se svou šikmostí podřídí směru stávajícího koryta. Rám světlou šířkou navazuje na rozměr stávající tedy 1.9 m. 39

40 V šikmé části bude mít kolmou světlost 2.0 m. Výška rámu je 2.36 m nad stávajícím dnem, tj. o 200 mm výš než vrchol stávající klenby. Koryto je odlážděno v celém profilu max 6.5 m od propustku. Dno propustku se vydláždí v celé délce i pod stávající částí. Dlažba bude položena 200 mm pod stávající úroveň dna, aby nebyla omezením pro budoucí možné čištění toku. Z výše uvedeného textu je zřejmé, že technické provedení mostů a propustků bude provedeno dle environmentálních zásad - bude zajištěna snadná migrace živočichů (viz výše III. kap. posudku). 8. Posouzení vlivů na veřejné zdraví (příloha č. 11) je toliko formální dokument, který v závěru ani nijak neposuzuje vhodnost záměru z hlediska dopadů záměru na veřejné zdraví bez realizace protihlukových opatření (tj. záměr jako takový). Samotný dokument přílohy 11 se tak jeví jako nadbytečný a duplicitní k závěrům hlukové studie. Je uveden osobní názor zpracovatele vyjádření, se kterým je možno polemizovat. Je možno uvést, že vzhledem k charakteru záměru lze z hlediska jeho potencionálního ovlivnění obyvatelstva vzít teoreticky v úvahu faktory fyzikální (hluk, vibrace), chemické (znečišťování ovzduší) a psychosociální (rušení pohody aj.). Jako nejvýznamnější možné vlivy na veřejné zdraví spojené s provozem posuzovaného záměru byly vytipovány vlivy spojené s hlukovým zatížením lokality. Hluk je v daném případě jednoznačně hlavním faktorem. Proto předložené posouzení vlivů na veřené zdraví vychází z fyzikálních faktorů, kterým je v daném případě hluk, modelovaný hlukovou studií. Kvalitativní hodnocení účinků ekvivalentních hladin akustického tlaku na zdraví obyvatel vychází z prahových hodnot zjištěných a dostatečně prokázaných v epidemiologických studiích (viz tab č. 1 a 2 přílohy č. 11 posouzení vlivu na veřejné zdraví). Tyto hodnoty je možné vztáhnout na větší část populace, která je průměrně citlivá vůči hluku. Samozřejmě existují i skupiny sensitivních osob vůči hluku, u nichž prahové hodnoty jsou nižší než hodnoty uvedené v tabulkách. Pro kvantitativní hodnocení účinků hlukové zátěže je možmo použít vyjádření pomocí míry obtěžování hlukem a rušení spánku. Vzhledem k charakteru záměru byl výpočet proveden pro hluk z železniční dopravy a zároveň byl vyhodnocen kumulativní vliv účinků hluku z železnice a silniční dopravy v místě nově budovaných komunikací. Vztah pro výpočet obtěžování hlukem způsobeného vyššími hladinami hluku je odvozen pro tři úrovně, které byly vztaženy k teoretické 100 stupňové škále intenzity rozmrzelosti. První úroveň LA (Little Annoyed) zahrnuje procento osob obtěžovaných od 28. stupně škály 0 100, tedy přinejmenším mírně obtěžovaných. Druhá úroveň A (Annoyed) se týká obtěžování od 50. stupně škály a třetí úroveň HA (Highly Annoyed) zahrnuje osoby s výraznými pocity obtěžování od 72. stupně stostupňové škály intenzity obtěžování. Pro výpočet míry obtěžování obyvatel hlukem ze železnice byly použity následující vztahy publikované holandským institutem TNO Prevention and Health. Stejně jako pro obtěžování hlukem, jsou pro rušení spánku hlukem odvozeny tři stupně rušivého účinku, vztažené k teoretické 100 stupňové škále intenzity rušivého účinku, a to LSD (Lowly Sleep Disturbed) od 28. stupně škály (tedy přinejmenším mírné rušení ), SD (Sleep Disturbed) pro rušení od 50 stupně škály intenzity a HSD (Highly Sleep Disturbed) pro vysoký stupeň rušení od 72. bodu stostupňové škály intenzity rušení. Posouzení vlivů na veřejné zdraví, které přílohou č. 11 dokumentace, bylo zpracováno ve výše uvedených intencích, tedy postupy, které jsou pro tato 40

41 hodnocení používány. Nelze tedy tvrdit, že se jedná o nadbytečný a duplicitní dokument k závěrům hlukové studie. III. Závěr Předkládaná Dokumentace podle našeho názoru dostatečně nevyhodnocuje možné negativní vlivy záměru. Je nutné přepracovat zejména hlukovou studii a dále studii odtokových poměrů, pozornost by měla být dále věnována možnému ovlivnění proudění podzemních vod v důsledku zatížení podloží vysokým náspem. Výhledově spatřujeme značný problém v silné koncentraci plánovaných dopravních staveb v okolí naší obce (Dl, D55, VRT a potenciálně též kanál D-O-L). Přes výše vyjmenované nedostatky Dokumentace je zřejmé, že realizace záměru je spojena s významnými negativními vlivy na obyvatele naší obce. Jedná se zejména o podstatné zhoršení hlukové situace, což je možné částečně kompenzovat pouze za cenu výstavby nákladných a esteticky problematických protihlukových stěn. Dalším významným negativním vlivem by byl nárůst prašnosti během výstavby. Tento vliv lze sice jen obtížně kvantifikovat, nicméně přitěžující skutečností je umístění záměru v bezprostřední blízkosti obce. Podle našich zkušeností jsou opatření navrhovaná ke snížení prašnosti jen omezeně účinná, navíc obtížně vymahatelná a kontrolovatelná. Konstatujeme, že záměr v současné podobě je pro obec Rokytnice neakceptovatelný. Pokud není možné posunutí železničního přesmyku směrem k Dluhonicím tak, aby násep současně plnil funkci protipovodňové ochrany obce, důrazně doporučujeme přehodnotit podobu záměru a podrobněji rozpracovat variantu modernizace kolejiště s úrovňovým křížením. Podle názoru zpracovatele posudku je obsah a rozsah dokumentace, vzhledem k charakteru záměru, jeho lokalizaci a s ohledem na další poskytnuté údaje, nezbytné pro zpracování posudku, dostačující k možnosti posoudit vlivy předmětného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví a ukončit proces posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jak již bylo uvedeno výše, v aktualizaci studie proveditelnosti 10/2014 byly navrženy a následně hodnoceny varianta bez projektu a pět variant projektových. V případě variant č. 5 a č. 6 se jedná pouze o etapizaci variant č. 3 a č. 4. Jak vyplývá z výše uvedeného, bylo v rámci zpracované studie proveditelnosti ověřováno několik variant. Na základě výsledků vyhodnocení těchto variant byla ze strany centrální komise Ministerstva dopravy jako nadřízeného orgánu uložena SŽDC, s.o. projektová příprava varianty č. 6. Tato jako jediná vyhověla z hlediska provozních a kapacitních požadavků. Z uvedených důvodů je zřejmé, že zpracovatelům dalších stupňů dokumentace nepřísluší ověřovat jiné řešení, než je řešení schválené, se kterým bylo v rámci zpracování dokumentace pracováno. Vyjádření dotčených správních úřadů: Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství ve svém vyjádření (dopis pana Ing. Josefa Veselského, vedoucího odboru, č.j. KUOK 2595/2017 ze dne ) uvádí: Podáním ze dne pod č.j.: 80474/ENV/16 byla Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský 41

42 úřad ), doručena dokumentace záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba, dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Dokumentace je zpracována dle přílohy č. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, záměr je zařazený do kategorie I. Předmětem záměru je rekonstrukce žst. Přerov. Celá stavba je situována na železniční trati Přerov - Olomouc, resp. Prosenice - Olomouc. Začátek stavby je situován do km 186,750 (výpravní budova výhybny Dluhonice). Konec stavby je v km 192,580 (nová trafostanice v žst. Brodek u Přerova). Hlavním obsahem stavby je vybudování nové koleje č. 4, respektive zřízení nového přesmyku formou nové (v pořadí třetí) traťové koleje na úseku Brodek u Přerova - Dluhonice, která představuje mimoúrovňové křížení směru do Prosenic se směry z Prosenic i z Přerova při respektování pravostranného provozu na trati Přerov - Česká Třebová i Bohumín - Přerov. Začátek samostatného staničení koleje č. 4 je situován do výměnového styku výhybky č. 26 (km 187, trati Přerov - Olomouc) ve výhybně Dluhonice a konec do výměnového styku výhybky č. 102 v žst. Brodek u Přerova v km 4, (k.č. 4) = km (k.č. 1). Krajský úřad, jako dotčený správní úřad, tímto k výše uvedené dokumentaci záměru zasílá své písemné vyjádření: Oddělení lesnictví - zpracoval: Ing. Michal Školoud (tel.: ) Veřejné zájmy na úseku ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, jejichž ochrana je v působnosti Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, nejsou předmětným záměrem dotčeny. Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Oddělení vodního hospodářství Vodoprávní úřad - zpracovala: Ing. Marcela Valentová (tel.: ) Předmětem záměru je nový železniční přesmyk formou nové traťové koleje na úseku Brodek u Přerova - Dluhonice v katastrálním území Přerov, Brodek u Přerova, Císařov, Rokyrnice u Přerova. Území stavby mimo jiné zasahuje do záplavového území řeky Bečvy, CHOPAV Kvartéru řeky Moravy a kříží bezejmenný vodní tok u Rokytnice a Císařovský potok. Krajský úřad, jako příslušný vodoprávní úřad podle ustanovení 104 odst. 2 písm. d) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon ) sděluje, že k předložené dokumentaci z pohledu veřejných zájmů na úseku vodního hospodářství, jejichž ochrana je v působnosti krajského úřadu, nedojde k dotčení. K oznámení záměru se vodoprávní úřad vyjadřoval v srpnu 2016 a v dokumentaci záměru EIA je vodní hospodářství řešeno: - S ohledem na skutečnost, že stavba zasahuje do záplavového území, kříží vodní toky, bude vydán souhlas vodoprávního úřadu dle 17 vodního zákona. - Případný odběr bude řešen příslušným povolením vodoprávního úřadu. Další povinnosti plynoucí z legislativních předpisů na úseku vodního hospodářství jako je zpracování plánu opatření pro případ havárie znečištění vody závadnými látkami, zpracování povodňového plánu pro stavbu v záplavovém území, nebo případné dotčení ochranných pásem vodovodů či kanalizací pro veřejnou potřebu bude řešeno v dalších stupních projektové dokumentace. 42

43 V případě dvou uvedených připomínek se jedná o upozornění na povinnosti nebo skutečnosti stanovené právními předpisy. Oddělení ochrany životního prostředí Orgán ochrany ovzduší - zpracoval: Ing. Josef Neier (tel.: ) Bez připomínek. Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Orgán odpadového hospodářství - zpracovala: Bc. Martina Fraisová (tel.: ) Bez připomínek. Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Oddělení ochrany přírody Orgán ochrany zemědělského půdního fondu - zpracoval: RNDr. Petr Vala (tel.: ) Vzhledem k tornu, že předkládaný stavební záměr je situován na zemědělské půdě, investor musí postupovat podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). K trvalému odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany ZPF vydaného v souladu s ustanovením 9 odst. 8 zákona, který je nezbytný k vydání rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. Pokud si stavební práce spojené s realizací záměru vyžádají dočasné odnětí pozemků ze ZPF na dobu delší než jeden rok, včetně uvedení dotčených pozemků do původního stavu (viz ustanovení 9 odst. 2 písm. d) zákona), investor musí požádat příslušný orgán ochrany ZPF o souhlas k dočasnému odnětí půdy ze ZPF. Příslušným orgánem ochrany ZPF k převzetí žádosti je vždy obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu leží největší část ZPF, který má být předmětným záměrem dotčen (viz ustanovení 18 odst. 1 zákona). Jedná se o upozornění na povinnosti stanovené právními předpisy. Orgán ochrany přírody - zpracovala: RNDr. Miroslava Kudýnová (tel.: ) K umístění záměru nejsou připomínky z hlediska působnosti orgánu ochrany přírody podle 77a vyjma 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska působnosti Krajského úřadu Olomouckého kraje podle 77a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále zákona) nejsou připomínky k vyhodnocení vlivu záměru 43

44 na základě provedeného biologického průzkumu (Ecological Consulting a.s.). Navrhovaná opatření ke zmírnění vlivu na živočichy lze považovat za vhodná. Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Natura zpracoval: Ing. Petr Axman (tel.: ) V okolí záměru se nenachází žádné lokality soustavy Natura Nejblíže ležící evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 jsou asi 2-2,5 km vzdálené okraje rozsáhlých EVL CZ Morava - Chropyňský luh (s celkovou rozlohou 3 205,3 ha) s osmi typy přírodních stanovišť a pěti evropsky významnými živočišnými druhy, která se táhne od města Olomouc až po Kroměříž a EVL CZ Bečva - Žebračka se smíšenými předměty ochrany (biotopy i druhy - smíšené lužní lesy, hrouzek Kesslerův, kuňka ohnivá a velevrub tupý). Po seznámení se s předloženými podklady orgán ochrany přírody došel k závěru, že žádný předmět ochrany těchto ani jiných EVL a PO nelze považovat za potenciálně dotčený vzhledem k charakteru záměru a vzdálenosti záměru od jejich míst výskytu, který je omezen na území EVL a PO. Rovněž tak vzhledem k umístění záměru nemůže být dotčena jejich celistvost. Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Pozn.: Dle vyjádření Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne (č. j. KUOK 85141/2015) nemůže mít uvedený záměr samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (viz s. 70 dokumentace a příloha č. 2 dokumentace). Oddělení integrované prevence - zpracovala: Mgr. Marie Zeidlerová (tel.: ) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištěni, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevencí), v platném znění, 28 písm. e) a zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárii): Veřejné zájmy na úseku prevence závažných havárií a integrované prevence, jejichž ochrana je v působnosti krajského úřadu, Odboru životního prostředí a zemědělství, nejsou předmětným záměrem dotčeny. Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Magistrát města Přerova, odbor stavebního úřadu a životního prostředí, oddělení ochrany životního prostředí a památkové péče, ve svém vyjádření (dopis pana Ing. Jaroslava Čagánka, referenta oddělení, č.j. MMPr/162809/2016/ STAV/ZP/Ča ze dne ) uvádí: Magistrát města Přerova, odbor stavebního úřadu a životního prostředí, jako orgán státní správy dle 7 odst. 2, 61, 64, 66 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní 44

45 zřízení), ve znění pozdějších předpisů, dle 76, 77 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, dle 29 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, dle 27 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, dle 79 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších právních předpisů, dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších právních předpisů a dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, vydává následující vyjádření k oznámení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen zákon) a změně některých zákonů v platném znění: K předloženému oznámení jsou následující připomínky: Ochrana ovzduší: Poznámka - citace z textu DOKUMENTACE jsou v této části pro větší přehlednost uváděny v uvozovkách a kurzívou. V části B.3.1. Ovzduší se uvádí: Str Z výpočtu dáte vyplývá, že při realizaci stavebního záměru bude docházet k překročení imisního limitu průměrné denní koncentrace PM 10, a to poměrně významně (stávající imisní pozadí se již v současnosti pohybuje nad platným imisním limitem, příspěvek ke stávajícímu imisnímu pozadí se může pohybovat i na úrovni 100 % platného imisního limitu). Str Snížení zátěže je možné dosáhnout zvolením vhodného technologického řešení a dodržováním technologické kázně ze strany dodavatelů stavby a vhodným harmonogramem výstavby, který zohlední ochranu zdraví lidí: 1. bude probíhat pravidelné čištění ploch zařízení staveniště a příjezdových cest; 2. veškeré stavební mechanismy budou pravidelně čištěny, zejména při výjezdu ze staveniště; 3. automobily přepravující stavební materiál budou řádně zaplachtovány; 4. prašné stavební práce (manipulace se sypkým materiálem) budou probíhat pouze v pracovní dny v době od 6:00 do 18:00 hod., v sobotu pak od 8:00 do 12:00 hod., v neděli a ve státní svátky tyto stavební práce probíhat nebudou; 5. v případě suchého počasí bude plocha staveniště a příjezdových komunikací pravidelně skrápěna. Tento citovaný text požadujeme výslovně uvést ve výrocích všech navazujících řízení. Další připomínky nejsou. Text uvedený v kapitole B.3.1. Ovzduší na str. 51 je konstatováním možné imisní situace v době realizace záměru ( stávající imisní pozadí se již v současnosti pohybuje nad platným imisním limitem, příspěvek ke stávajícímu imisnímu pozadí se může pohybovat i na úrovni 100 % platného imisního limitu ), tzn. v určitém časově omezeném období. Tuto skutečnost je možno uvést v posudku např. v kapitole VI. Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí. Nicméně jako podmínku v rámci souhlasného stanoviska (viz kap. VII posudku) tento výstup z dokumentace nelze uplatnit. S dalšími zmíněnými požadavky (str. 52 dokumentace) je možno souhlasit. Proto jsou body 1 až 5 výše citovaného textu uvedeny v rámci podmínek souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru (viz kap. VII posudku). 45

46 Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci ve svém vyjádření (dopis paní Ing. Jarmily Lindnerové, vedoucí oddělení hygieny obecné a komunální Přerov, č.j. KHSOC/31284/2016/PR/HOK ze dne ) uvádí: Na základě žádosti doručené dne pod č.j.: KHSOC/31284/2016/PR/HOK, o vydání vyjádření k dokumentaci záměru předložené Ministerstvem životního prostředí, Odborem výkonu státní správy VII, Krapkova 3, Olomouc, posoudila Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, věcně a místně příslušná podle 82 odst. 1, 2 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jako dotčený správní úřad ve smyslu 77 odst. 1 tohoto zákona, při rozhodování ve věcech podle 6 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, předloženou dokumentaci záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba, oznamovatel Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Stavební správa východ, Nerudova 1, Olomouc, IČ Po zhodnocení souladu předloženého záměru dotýkajícího se zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví, s požadavky stanovenými zákonem č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dáte jen zákon č. 258/2000 Sb.) a nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, vydává Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci toto v y j á d ř e n í : k předložené dokumentaci záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba, oznamovatel Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Stavební správa východ, Nerudova 1, Olomouc, IČO , nemá orgán ochrany veřejného zdraví zásadní připomínky, a proto nepožaduje další posuzování záměru. Nicméně závěry hlukové studie zpracovatele Ecological Consulting, a.s., Na Střelnici 48, Olomouc (11/2016) budou zapracovány do projektové dokumentace k územnímu řízení předmětného záměru tak, aby bylo zajištěno plnění ustanovení 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., v návaznosti na 12 odst. 3 příl. č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., a aby bylo zajištěno větrání chráněných vnitřních prostor staveb. O d ů v o d n ě n í: Předložený záměr řeší rekonstrukci žst. Přerov, 3. stavba, který je situován v návaznosti na stávající železniční koridor v okolí Rokytnice u Přerova. Jedná se o vybudování nového železničního přesmyku, který bude vyhovovat výhledovým kapacitním požadavkům, a zajistí mimoúrovňové křížení vlaků směr Olomouc - Hranice na Moravě s vlaky Přerov - Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě - Přerov s vlaky Olomouc - Hranice na Moravě. V rámci záměru bude vybudováno nové železniční těleso o délce cca 3 km, vč. několika mostních objektů. Stavba se týká katastrálního území Brodek u Přerova, Císařov, Luková u Přerova, Rokytnice u Přerova, Dluhonice. Náplní stavby je úprava olomouckého zhlaví žst. Dluhonice a výstavba třetí traťové koleje, koleje č. 4, mezi dopravnami Dluhonice - Brodek u Přerova. Začátek stavby je situován do drážního km 186,750 (výpravní budova Dluhonice). Konec stavby je situován v drážním km 192,580 (nová trafostanice v žst. Brodek u Přerova). Stavba obsahuje následující stavební objekty: 46

47 SO výhybna Dluhonice, železniční svršek SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční spodek SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční svršek SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční most v km 0,676 SO t.ú. Dluhonice Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční most v km 1,324 SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční propustek v km 1,516 SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční most v km 1,636 SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční most v km 2,904 SO t.ú. Dluhonice - Brodek u Přerova, kolej č. 4 - železniční propustek v km 3,771 SO žst. Brodek u Přerova, objekt trafostanice v km 191,200 Pro výhledový stav je uvažováno s tím, že do stávající tratě nebude zasahováno a kolejový svršek i traťová rychlost 160 km/h bude beze změn. U nově navrhované koleje je uvažováno s použitím nového kolejového svršku ve tvaru UIC 60 s pružným upevněním a bezstykovou kolejí. Traťová rychlost pro rychlost 160 km/h pro vozidla s výkyvnou skříní (jednotka řady pendolino ČD, 150 km/h pro ostatní osobní soupravy (pro V130) a 100 km/h pro nákladní soupravy (ty z konstrukčního hlediska vyšší rychlost zpravidla využívat nemohou). Posouzení vlivu stacionárních a liniových zdrojů hluku souvisejících s realizací záměru a s provozem předmětného záměru vyhodnocuje předložená Hluková studie, zpracovaná Ecological Consulting a.s., se sídlem Na Střelnici 48, Olomouc, 11/2016. Pro výpočet hlukové zátěže byl použit program LimA 5.5, nejistota výpočtu stanovena na ± 2 db. Rekonstrukci dojde ke zvýšeni rychlosti až na 160 km/h pro osobní dopravu a max. 100 km/h pro nákladní dopravu. Intenzity vlakové dopravy pro současný stav odpovídají grafikonu jízdních řádů SŽDC platných pro rok S touto intenzitou byl posuzován stávající stav. Intenzity dopravy pro stávající a výhledový stav byty předány zástupcem hlavního projektanta a intenzity pro rok 2000 byly dodány zástupcem SŽDC. V roce 2000 v daném úseku projelo celkem 209 vlakových souprav (141 v denní a 68 v noční době). Ve výhledovém stavu v roce 2025 se na stávající a nově navržené trati předpokládá intenzita vlakové dopravy 444 vlaků/24 hod, z toho na stávající trati 270 vlaků v denní a 67 vlaků v noční době (celkem 337 vlaků) a na nové kolejí 83 vlaků v denní a 24 vlaků v noční době (107 vlaků celkem). Porovnáním mezi rokem 2025 a 2000 se bude jednat o 112% nárůst intenzity dopravy na dráze. Hygienický limit hluku pro chráněné venkovní prostory staveb situované v ochranném pásmu dráhy se upravuje 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., v návaznosti na 12 odst. 3 příl. č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. na 60 db v denní a 55 db v noční době, mimo ochranné pásmo dráhy na 55 db v denní a 50 db v noční době. Pro výpočty bylo zvoleno celkem 9 bodů výpočtu (body V1 až V9) představujících chráněné venkovní prostory nejbližších staveb pro bydlení. Výpočtové body byly umístěny 2 m před fasádou obytných objektů: Bod výpočtu V1 - Rokytnice č.p. 60, p.č. st. 152, k.ú. Rokytnice u Přerova Bod výpočtu V2 - Rokytnice č.p. 389, p.č. st. 477/1, k.ú. Rokytnice u Přerova Bod výpočtu V3 - Rokytnice p.č. 536, k.ú. Rokytnice u Přerova 47

48 Bod výpočtu V4 - Rokytnice č.p. 211, p.č. st. 258, k.ú. Rokytnice u Přerova Bod výpočtu VS - Rokytnice č.p. 296, p.č. st. 363, k.ú. Rokytnice u Přerova Bod výpočtu V6 - Rokytnice č.p. 265, p.č. st. 318, k.ú. Rokytnice u Přerova Bod výpočtu V7 - Rokytnice č.p. 176, p.č. st. 211, k.ú. Rokytnice u Přerova Bod výpočtu V8 - Rokytnice č.p. 354, p.č. st. 278, k.ú. Rokytnice u Přerova Bod výpočtu V9 - Císařov č.p. 55, p.č. st , k.ú. Císařov Hluková studie vyhodnocuje ekvivalentní hladiny akustického tlaku v roce 2000, 2015 bez realizace záměru a po úpravě po realizaci záměru. U přejezdu v km 189,2 výpočty ukazují, že ani výstavbou protihlukových stěn není možné splnit podmínku nepřekročení hygienického limitu. Model je doplněn o další výpočtové body, aby bylo možné určit rozsah nadlimitního ovlivnění. Umístění doplňujících výpočtových bodů u přejezdu v km 189,2: P1 a P2 - Rokytnice parc.č. 536, k.ú. Rokytnice u Přerova P3 a P4 - Rokytnice č.p. 296, p.č. st. 363, k.ú. Rokytnice u Přerova P5 - Rokytnice č.p. 389, p.č. st. 477/1, k.ú. Rokytnice u Přerova P6 - Rokytnice č.p. 334, p.č. st k.ú. Rokytnice u Přerova P7 - Rokytnice č.p. 352, p.č. st. 737, k.ú. Rokytnice u Přerova P8 - Rokytnice č.p. 211, p.č. st k.ú. Rokytnice u Přerova P9 a P10 - Rokytnice č.p. 371, p.č. st. 444, k.ú. Rokytnice u Přerova P11 a P12 - Rokytnice č.p. 370, p.č. st. 445, k.ú. Rokytnice u Přerova P13 a P14 - Rokytnice č.p. 395, p.č. st. 520, k.ú. Rokytnice u Přerova P15 - Rokytnice č.p. 283, p.č. st. 332, k.ú. Rokytnice u Přerova Na základě výsledků výpočtů jsou navrženy následující protihlukové stěny: 1. km 0,559 - km 0,873, vlevo, výška 2 m, délka 314 m, třída pohltivosti A3/- 2. km km 2,178, vpravo, výška 2,5 m, délka 517 m, třída pohltivosti A3/A2 3. km 3,425 - km 3,846, vlevo, výška 3 m, délka 346 m, třída pohltivosti A3/A2 4. km 188,050 - km 188,569, vlevo, výška 3,5 m, délka 524 m, třída pohltivostí A3/- 5. km 188,940 - km 189,175, vpravo, výška 4,5 m, délka 234 m, třída pohltivosti A3/- 6. km 189,085 - km 189,175, vlevo, výška 4.5 m, délka 89 m, třída pohltivosti A3/A2 7. km 189,214 - km 189,697, vpravo, výška 4,5 m, délka 482 m, tř. pohltivosti A3/A2 8. km 189,214 - km 189,358, vlevo, výška 4,5 m, délka 145 m, třída pohltivosti A3/- (třídou pohltivosti A3/A2 se rozumí útlum 8-11 db/4-7 db). Protihlukové stěny č. 1 a 4 zajistí nepřekročení limitu, ale efektivita vynaložených nákladů je sporná, protože stěny slouží k ochraně jednoho stavebního objektu (Rokytnice č.p. 60), kde se nacházejí dva byty. Doplněním vzduchotechnických jednotek do obytných místností dojde ke zrušení chráněného venkovního prostoru stavby, ale ve výhledovém stavu bez PHS se předpokládá překročení hygienického limitu o 7,6 db ve venkovním chráněném prostoru. Alternativou k výstavbě protihlukových stěn č. 1 a 4 je změna využívání objektu. Protihluková stěna č. 6 nezajistí nepřekročení limitu u objektu s parcelním číslem 536. Vhodnější variantou k návrhu PHS 6 je doplnění vzduchotechnických jednotek do obytných místností, čímž dojde ke zrušení chráněného venkovního prostoru stavby. Alternativou je změna využívání objektu. Protihluková stěna č. 7 nezajistí nepřekročení limitu u objektu s číslem popisným 296. Vhodnější variantou k návrhu PHS 7 je doplnění vzduchotechnických jednotek do obytných místností, čímž dojde ke zrušení chráněného venkovního prostoru stavby. Alternativou je změna využívání objektu. Posuzované protihlukové stěny č. 5 a 8 mají poměrně vysokou účinnost, avšak v místě křížení se silniční komunikací, je jejich účinnost podstatně snížena 48

49 přerušením stěny. Objekty Rokytnice č.p. 352, č.p. 211, č.p. 371 a č.p. 370 budou ovlivněny nadlimitní hlučností. U objektů Rokytnice č.p. 395 a č.p. 283 se očekávají hodnoty těsně překračující hygienický limit. Doplněním vzduchotechnických jednotek do obytných místností výše uvedených objektů dojde ke zrušení chráněného venkovního prostoru stavby. Skutečný počet nadlimitně zasažených fasád a s tím související návrh opatření uvnitř objektů je potřeba ověřit měřením hluku po realizaci stavby. Výše uvedená podmínka je stanovena za účelem zajištění ochrany veřejného zdraví před hlukem z drážní dopravy s odkazem na 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., v návaznosti na 12 odst. 3 příl. č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Při vydání tohoto vyjádření vycházel orgán ochrany veřejného zdraví z podkladu, kterým je následující dokument: Dokumentace záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba, zpracovatel Ecological Consulting a.s., se sídlem Na Střelnici 48, Olomouc, 11/2016. S požadavkem, aby skutečný počet nadlimitně zasažených fasád domů a s tím související návrhy na opatření uvnitř objektů byly ověřeny měřením hluku po realizaci stavby, je možno se ztotožnit. Výše uvedený požadavek je uveden jako jedna z podmínek souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru (viz kap. VII posudku). Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Olomouc, ve svém vyjádření (dopis pana Ing. Radka Pallóse, ředitele odboru oblastního inspektorátu Olomouc, zn. ČIŽP/48/IPP/ /17/OZP ze dne ) k dokumentaci uvádí: Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Olomouc (dále jen ČIŽP ) obdržela dne dokumentaci vlivu záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba zpracovanou v rozsahu přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 100/2001 Sb. ). Záměr je dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. zařazen do kategorie I pod bod Novostavby železničních drah delší 1 km. Předmětem záměru je vybudování nového železničního přesmyku, který bude vyhovovat výhledovým kapacitním požadavkům a zajistí mimoúrovňové křížení vlaků směr Olomouc - Hranice na Moravě s vlaky Přerov - Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě - Přerov s vlaky Olomouc - Hranice na Moravě. V rámci záměru bude vybudováno nové železniční těleso o délce cca 3 km, vč. několika mostních objektů. Po prostudování předložené dokumentace ČIŽP konstatuje, že připomínky k oznámení záměru byly do dokumentace zahrnuty. Katalogová čísla odpadů vznikajících při výstavbě i při provozu záměru byla doplněna. V této souvislosti ale ČIŽP připomíná, že k zařazování odpadů pod katalogové číslo , resp. k použití koncového dvojčíslí 99, by mělo docházet pouze, pokud to není nezbytně nutné. Další připomínky k jejímu obsahu nemáme. 49

50 S připomínkou, týkající se použití koncového dvojčíslí 99 při zařazování odpadů pod katalogová čísla odpadů, je nutno se ztotožnit. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod, ve svém vyjádření (dopis ředitele odboru pana Ing. Josefa Nistlera, č.j. 3313/740/16 ze dne ) uvádí: Vážený pane řediteli, u zveřejněné dokumentace záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba za oblast ochrany vod a povodňovou ochranu neuplatňujeme připomínky. Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší, ve svém vyjádření (dopis ředitele odboru pana Bc. Kurta Dědiče, č.j. 3071/780/16 ze dne ) uvádí: Vážený pane řediteli, zasílám Vám vyjádření k dokumentaci záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba z hlediska ochrany ovzduší. V dotčeném území dochází dle map pětiletých průměrů za období let k překračování imisního limitu pro 24hodinové koncentrace PM 10 (36. nejvyšší hodnota 55,3 µg.m -3, imisní limit 50 µg.m -3 s možností překročení maximálně 35krát za rok) a imisního limitu pro roční koncentraci benzo(a)pyrenu (1,36 ng.m -3, imisní limit 1 ng.m -3 ). K posuzovanému záměru se odbor ochrany ovzduší vyjadřoval již v rámci zjišťovacího řízení a požadoval aplikaci opatření z Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava. Tato opatření byla do dokumentace zapracována. Vzhledem k vysokým příspěvkům k 24hodinovým koncentracím PM 10, které jsou dle rozptylové studie až 47,47 µg.m -3, požadujeme striktní dodržování postupů uvedených v kap. B.1.6. Popis technického a technologického řešení záměru dokumentace, které vycházejí z opatření BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti uvedených v Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava. Za předpokladu dodržení výše uvedeného považujeme záměr za akceptovatelný. Je možno souhlasit s požadavkem na striktní dodržování postupů uvedených v kap. B.1.6. Popis technického a technologického řešení záměru dokumentace, které vycházejí z opatření BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti, jež jsou uvedena v Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava. 50

51 VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Předmětem záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba je úprava olomouckého zhlaví žst. Dluhonice a výstavba třetí traťové koleje mezi dopravnami Dluhonice - Brodek u Přerova. Tato kolej bude mimoúrovňově křížit stávající dvoukolejnou trať a pomůže odstranit dopravní obtíže při stávajícím úrovňovém křížení vlaků v relaci Dluhonice Prosenice (tj. ve směru od Olomouce na Ostravu) na olomouckém zhlaví dopravny Dluhonice. Bude vybudován nový železniční přesmyk o délce cca 4 km, včetně několika mostních objektů. Celková délka kolejiště, kde bude probíhat stavební činnost, dosahuje cca 6 km. Směrové i výškové parametry na maximální rychlost vlakových souprav 160 km/h budou na stávajících kolejích č. 1 a 2. i na nové koleji č. 4. Parametry budou vyhovovat výhledovým kapacitním požadavkům a zajistí mimoúrovňové křížení vlaků směr Olomouc Hranice na Moravě s vlaky Přerov Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě Přerov s vlaky Olomouc Hranice na Moravě. Hodnocený záměr se nachází v Olomouckém kraji na území obcí Brodek u Přerova (k. ú. Luková); Císařov (k. ú. Císařov); Přerov (k. ú. Dluhonice) a Rokytnice (k. ú. Rokytnice u Přerova). Hodnocení zdravotních rizik: Vzhledem k charakteru záměru lze z hlediska jeho potencionálního ovlivnění obyvatelstva vzít teoreticky v úvahu faktory fyzikální (hluk, vibrace), chemické (znečišťování ovzduší) a socioekonomické. Působení těchto faktorů můžeme hodnotit pro období výstavby a období provozu záměru. Jako potenciálně nejvýznamnější možné vlivy spojené s výstavbou a provozem posuzovaného záměru byly tedy vytipovány vlivy spojené s hlukovým zatížením lokality a se znečišťováním ovzduší. Co se týče počtu ovlivněných obyvatel, tak dle odborného odhadu po období výstavby, může být ovlivněno několik stovek obyvatel, a to především vlivem pojezdů stavebních mechanismů, resp. nákladních aut. V období provozu záměru bude ovlivněno obdobné množství obyvatel jako v současnosti. V období výstavby budou ovlivněni obyvatelé žijící v blízkosti samotného staveniště a obyvatelé žijící v okolí přístupových komunikací na staveniště. Negativním vlivům bude předcházet logicky sestavený harmonogram prací a dodržování režimu výstavby tak, aby tyto nepříznivé vlivy byly minimalizovány. Například přístupové komunikace budou v suchých obdobích roku pravidelně kropeny, bude zajištěno udržování sjízdnosti komunikací a jejich čištění, kropení ploch zařízení stavenišť v suchém a větrném počasí. Pro období výstavby byla zpracována rozptylová studie (příloha č. 7 dokumentace). Pro minimalizaci hluku z výstavby na obyvatele budou dodržována následující opatření: Stavební mechanizace bude situována tak, aby okolí co nejméně ovlivňovala hlukem (v případě potřeby lze využít protihlukové clony). V blízkosti obytné zástavby budou hlučné práce realizovány v denní době mimo dny pracovního klidu (soboty, neděle, svátky). Pro posouzení míry zátěže obyvatelstva hlukem v období provozu byla vypracována hluková studie (příloha č. 5 dokumentace) a dokument posouzení vlivu na veřejné zdraví (příloha č. 11 dokumentace). Při návrhu protihlukových opatření (protihlukových stěn, PHS) byl prioritně chráněn venkovní chráněný prostor staveb. Některé protihlukové stěny zajistí nepřekročení hygienického limitu pro hluk. Na některých místech však dojde k překročení limitu i po instalaci protihlukové stěny. Řešením může být doplnění vzduchotechnických jednotek (čímž dojde ke zrušení chráněného venkovního prostoru stavby) či změna využívání objektu. 51

52 V etapě provozu dojde k navýšení počtu projíždějících vlaků na trati. Co se týče emisí, v rámci realizace záměru nebude instalován žádný vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Pokud jde o socioekonomické vlivy, tak na faktor psychické pohody by zejména v době výstavby mohl působit především hluk z dopravy stavebních materiálů a hluk vlastních stavebních prácí. Tyto vlivy (které jsou dočasné) však budou minimalizovány na nejnižší možnou míru dodržováním opatření pro omezení prašnosti a dále organizačními opatřeními. Z ekonomického hlediska bude mít plánovaný záměr zřejmý pozitivní vliv na cestování nejen v regionu, ale zejména v celé České republice. Díky navrhovaným změnám dojde ke zvýšení bezpečnosti železničního provozu a cestujících. Vlivy na hlukovou situaci: Hlavními bodovými zdroji hluku po dobu výstavby záměru budou stavební mechanismy nasazené v průběhu stavebních a zemních prací. Předpokládá se nasazení běžných stavebních mechanismů - bagry, nakladače, nákladní auta, hutnící mechanismy, apod. Hlavním liniovým zdrojem bude stavební doprava. V období výstavby záměru se bude negativně projevovat především nárůst nákladní dopravy na přístupových komunikacích ke stavbě. V blízkém okolí stavby je možno očekávat v ovzduší zvýšení množství polétavého prachu a zvýšení hlukového zatížení. Tyto vlivy lze ale z hlediska jejich významnosti a omezené délky trvání považovat za nevýznamné a z hlediska zatížení životního prostředí za akceptovatelné. Při řešení dopadů hluku vlivem provozu řešeného záměru byla zpracována hluková studie (příloha č. 5 dokumentace), po připomínkách byla aktualizována. Výpočty ukazují, že i přes návrh protihlukových stěn bude v zatíženém území na některých místech překročen platný limit pro hlukovou zátěž. V ochranném pásmu dráhy (OPD) je limit hlukové zátěže 60 db pro den a 55 db pro noc. Mimo ochranné pásmo dráhy je limit hlukové zátěže 55 db pro den a 50 db pro noc. Byla navržena alternativní řešení doplnění vzduchotechnických jednotek, případně změna využívání objektu. Skutečný počet nadlimitně zasažených fasád a s tím související návrh opatření uvnitř objektů je potřeba ověřit měřením hluku po realizaci stavby. Vlivy na ovzduší a klima: V období výstavby se bude negativně projevovat především nárůst nákladní dopravy na přístupových komunikacích ke stavbě (transport materiálu nákladními automobily). V blízkém okolí stavby je možno očekávat v ovzduší zvýšení množství polétavého prachu a zvýšení plynných emisí (emise tuhých částic do ovzduší při manipulaci se sypkými hmotami a emise ze stavebních strojů a nákladních automobilů). Dopad vlastní stavební činnosti (včetně zemních prací) bude co nejvíce minimalizován zvolenou technologií zakládání a provádění stavby. Při realizaci výstavby náspu železničního tělesa dojde k poměrně významnému zatížení okolí zejména tuhými znečišťujícími látkami, kdy bude docházet k překročení imisního limitu maximální denní koncentrace PM10. Nicméně všechny tyto vlivy lze z hlediska jejich významnosti a omezené délky trvání považovat za nevýznamné. Zatížení životního prostředí je tedy v tomto ohledu akceptovatelné. Znečištění ovzduší způsobené v období výstavby stavebního záměru je tedy plně reverzibilní a nebude mít významný dlouhodobý negativní vliv na kvalitu ovzduší. V období provozu nebude instalován žádný vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., v platném znění. Železniční doprava obecně, na rozdíl od automobilové, není významným zdrojem imisního zatížení, což je dáno jednak četností pojezdů, která je na rozdíl od automobilové dopravy výrazně menší, a dále pak hlavně faktem, že používá 52

53 elektrický pohon, což je v hodnoceném místě možno považovat za pohon bezemisní. Ačkoliv dojde k navýšení intenzity dopravy jak u osobních, tak i nákladních vlaků ve výhledovém stavu, lze konstatovat, že navýšení emisí oproti současnosti bude minimální a na kvalitě ovzduší se prakticky neprojeví. V případě záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba lze z hlediska dopadu klimatických změn uvažovat s možnostmi ohrožení nově realizované infrastruktury povodní na vodním toku Bečva, poškození železniční infrastruktury vlivem extrémních výkyvů teplot nebo zvýšenými nároky na spolehlivost dodávky energií. V rámci záměru proto budou využity moderní materiály a progresivní stavební postupy. Díky tomu dojde ke zlepšení bezpečnosti na trati a ke zvýšení odolnosti železniční dopravy vůči dlouhodobým klimatickým změnám i prudkým výkyvům počasí (extrémní teploty, nárazové mohutné srážky, ledovka apod.), které jsou těmito změnami způsobeny. Vlivy na povrchové a podzemní vody: Železniční trať protíná několik vodních toků. Větší část zájmového území náleží do chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Posuzovaný úsek trati přichází do kontaktu se záplavovým územím pro Q 100 vodních toků Bečvy a Moravy. V záplavových územích nebudou zřizována zařízení staveniště, nebudou zde skladovány žádné stavební materiály apod. V řešeném území jsou tedy ohrožujícím faktorem povodně. V rámci řešení dokumentace bylo zpracováno posouzení odtokových poměrů (Posouzení realizace stavby náspu železnice Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba na odtokové poměry je přílohou č. 6 dokumentace), jehož účelem bylo provést posouzení vlivu stavby náspu železnice řešeného záměru na odtokové poměry. Výpočet byl proveden pro stav po výstavbě ochranných hrází kolem obce Troubky bez rekonstrukce železnice a pro stav s vybudováním rekonstrukce železniční stanice Přerov 3. stavba (výstavba přesmyku), kdy dojde k částečnému záboru pravostranné inundace Bečvy. Výstavbou náspu železnice nedojde k podstatnému zhoršení odtokových poměrů v Bečvě ani v Moravě pod soutokem, ani v inundacích. Změny úrovně hladin nejsou podstatné a činí v korytě Bečvy max. 0,1 cm, v korytě Moravy max. 0,1 cm a v inundaci nad zástavbou Troubek max.0,1 cm, v pravobřežní inundaci Bečvy nad Morávkou max. 0,6 cm a v levostranné inundaci Moravy nad Bečvou podél obce Cítov max. 0,1 cm. Také z pohledu přívalových povodní nepředstavuje zájmová lokalita rizikové území. Negativní vlivy mohou být spojeny pouze s havarijními stavy souvisejícími se samotnou stavbou, a to zejména při stavbě mostních objektů (únik pohonných látek nebo stavebních materiálů do půdy, resp. podzemní vody apod.). K prevenci těchto havárií byly navrženy podmínky a opatření (viz kapitola D.4 dokumentace). Při dodržení výše zmíněných podmínek a opatření bude sníženo riziko možné havárie na minimum. Posuzovaný záměr neleží ani nezasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů. Vlivy na flóru a faunu: V rámci terénních průzkumů nebyla v území zaznamenána přítomnost zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ani druhů ohrožených, které jsou uvedeny v Červeném seznamu ČR (Grulich 2012). V území byly zaznamenány některé druhy invazních rostlin. Jedná se o druhy, které se silně šíří podél liniových staveb (javor jasanolistý, trnovník akát, celík obrovský, laskavec ohnutý, křídlatka japonská, slunečnice topinambur). Likvidace většiny těchto druhů by v souvislosti s posuzovaným záměrem byla neúčelná a neekonomická, neboť ve většině případů se tyto druhy šíří i v okolních ruderálních plochách. Nicméně před začátkem stavebních prací se doporučuje 53

54 odborné odstranění porostu křídlatky japonské, neboť hrozí vysoké riziko jejího šíření. Během stavebních prací je pak třeba dbát prevence před zavlečením nových invazních druhů (např. bolševník velkolepý, křídlatka sachalinská, křídlatka česká) a v případě jejich výskytu přistoupit k jejich okamžité likvidaci. Na základě provedeného terénního průzkumu byly vyhodnoceny všechny dřeviny nacházející se v předpokládaném záboru stavby. Jedná se o 54 dřevin rostoucích mimo les, z nichž 22 dosahuje rozměrů nad 80 cm v obvodu ve výšce 130 cm. Stavební záměr je doprovázen zapojenými porosty s plochou větší než 40 m 2. Pro tyto dřeviny a zapojené porosty je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o povolení k jejich kácení. Na zájmové území jsou vázány především běžné druhy polních živočichů a živočichů vázaných na lidská sídla. Co se týče bezobratlých, tak průzkum odhalil jeden druh plže zapsaného na červený seznam. Konkrétně se jedná o páskovku žíhanou (Cepaea vindobonensis) (NT). Významné ovlivněné populace tohoto živočicha se však nepředpokládá, protože výstavbou železniční trati dojde k záboru jen malé části lokality, kde se tento druh vyskytuje. Během průzkumu lokality nebyl nalezen žádný biotop vhodný pro rozmnožování obojživelníků. Nepředpokládá se tedy ovlivnění vývoje obojživelníků realizací či provozem záměru. Nicméně v zájmovém území se mohou mimo období rozmnožování vyskytovat především dospělci obojživelníků, jako je ropucha zelená (Bufotes viridis) (SO, NT, IV) a ropucha obecná (Bufo bufo) (O, NT). Pro to je potřeba zajistit migrační prostupnost nově budované železniční tratě pomocí mostních objektů a propustků. Propustky sloužící k migraci obojživelníků musí splňovat vhodné parametry. Zástupci plazů rovněž nebyli během průzkumu lokality zaznamenáni. Jejich výskyt v dané lokalitě se však dá očekávat. Můžeme očekávat především výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis) (SO, NT, IV), protože železniční násep představuje často využívaný sekundární biotop tohoto živočicha. Dále můžeme očekávat například výskyt užovky obojkové (Natrix natrix) (O) či slepýše křehkého (Anguis fragilis) (SO). V rámci realizace záměru se nepředpokládá výraznější ovlivnění biotopů těchto živočichů. V zájmové oblasti se očekává výskyt běžných polních či urbánních savců. Ohrožení populací jednotlivých druhů savců se vzhledem k realizaci záměru nepředpokládá (z pohledu savců nedojde ke změně migrační prostupnosti území). V zájmovém území byla zaznamenána běžná plejáda ptáků, zjištěny však byly také vzácnější druhy. V posuzované oblasti pravděpodobně hnízdí několik druhů ptáků v dřevinách určených ke kácení, především v zahradách v Rokytnici u Přerova nebo v zahrádkářské kolonii v místech spojování původní a nové trasy železniční trati u Dluhonic. Stejně jako v dřevinách lze předpokládat hnízdění i v křovinách určených k vyřezávání, například okolo periodických vodních toků. Pro minimalizaci vlivů kácení dřevin na druhy zde hnízdící se doporučuje provést kácení dřevin rostoucích mimo les v období mimo hnízdění ptáků, které probíhá od začátku dubna do konce srpna. V Rokytnici u Přerova je hlášen výskyt dvou druhů sov, které začínají hnízdit již od února. Jejich hnízdění se očekává s větší pravděpodobností v místech zámeckého parku v Rokytnici. V případě nutnosti kácení vzrostlých jehličnanů v trase posuzovaného záměru se doporučuje kácení s ohledem na možné hnízdění kalouse ušatého (Asio otus) provést do konce ledna. V prostoru polí nelze vyloučit možnost hnízdění křepelky polní (Coturnix coturnix) (SO, NT). Ta hnízdí v období od května do srpna. Z tohoto důvodu se doporučuje provést přípravné práce, vč. skrývky ornice, v období od září do ledna. Provozem tratě tento druh s největší pravděpodobností zasažen nebude. 54

55 Nepředpokládá se rovněž dotčení vlhy pestré (Merops apiaster) (SO, EN) a břehule říční (Riparia riparia) (O, NT,) a to vzhledem k vzdálenosti plánované železniční tratě od jejich hnízdiště. Stejně tak se nepředpokládá ovlivnění ptáků hnízdících či zimujících v oblasti tovačovských rybníků a pískoven. V případě výstavby protihlukových stěn, se doporučuje tyto stěny budovat z neprůhledného materiálu. Pokud bude zvolen průhledný typ protihlukové stěny, je nutné jej zajistit proti kolizi s letícími ptáky pískováním nebo polepem materiálu 2,5 cm širokými neprůhlednými pruhy o rozteči maximálně 12 cm. Vliv na prvky ÚSES, VKP, zvláště chráněná území, přírodní parky, soustava NATURA 2000: Realizací záměru nedojde k významné změně současných podmínek ve sledované lokalitě. Záměr vlastní výstavby se nedotýká žádného stávajícího ani navrhovaného prvku ÚSES. Dojde však k zásahu do významného krajinného prvku bezejmenných vodních toků v Rokytnici a Císařovského potoka. Císařovský potok bude zasažen rekonstrukcí stávající tratě. Bezejmenný vodní tok protékající západní částí Rokytnice bude zasažen na hranici urbanizovaného území. Bezejmenný vodní toky jižně od Rokytnice bude zasažen rekonstrukcí stávající tratě. Dopady na významné krajinné prvky budou nevýznamné. Vzhledem ke vzdálenosti zvláště chráněných území od záměru lze konstatovat, že negativní vlivy na zvláště chráněná území nenastanou. Záměr nebude mít významný vliv na evropsky významné lokality (stanovené nařízením vlády č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů), ani na ptačí oblasti, jelikož je situován v dostatečné vzdálenosti od těchto lokalit. Tento závěr je v souladu se stanoviskem Krajského úřadu Olomouckého kraje, (č.j. KUOK 85141/2015 ze dne viz příloha č. 2 dokumentace) který vyloučil možný negativní vliv na oblasti sítě Natura Konkrétně KÚ OLK napsal: Uvedený záměr nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Nebylo tedy třeba zpracovat studii hodnotící vliv záměru na soustavu NATURA Vlivy na půdu: Malá část stavby bude realizována v ochranném pásmu dráhy, většina nového železničního tělesa je situována na pozemcích ZPF a vyžádá si jejich trvalý (umístění stavby) i dočasný (zařízení staveniště, přístupové trasy) zábor. Riziko pro půdy mohou představovat zejména možné havárie při realizaci stavby (zejména úniky provozních kapalin stavebních strojů) Celkový trvalý zábor ZPF pro posuzovaný záměr bude m 2. Dále bude vyžadován také dočasný zábor o velikosti 650 m 2. Pozemky I. třídy ochrany dle ZPF se na dotčené lokalitě nenacházejí. Na daném území převažují pozemky, které jsou řazeny do II. třídy ochrany ZPF, jde o cca m 2. Tyto půdy jsou vysoce chráněné a jen podmíněně odnímatelné ze ZPF pro stavební účely. Dále je záměr umístěn na pozemcích řazených do III. třídy ochrany ZPF, které je možné využít v územním plánování pro výstavbu a jiné nezemědělské způsoby využití. V tomto případě se jedná o rozlohu cca m 2. Vzhledem k charakteru a rozměrům stavby se dá vliv, resp. odnětí pozemků ze ZPF považovat za akceptovatelný. V konkrétním případě jde navíc o liniovou stavbu zásadního významu, která je ve veřejném zájmu. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje: V bezprostřední blízkosti zájmové lokality se nenachází žádné významné ložisko nerostných surovin. Vlastní zájmová lokalita se rovněž nenachází ve stanoveném dobývacím prostoru, chráněném ložiskovém území, ani v území 55

56 bilancovaných výhradních a nevýhradních ložisek dle zákona č. 44/1988 Sb. (horní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Realizace záměru nebude mít žádný negativní vliv na horninové prostředí a využívání horninových a nerostných zdrojů v širším okolí zájmové lokality. Vlivy na krajinný ráz a krajinu: Řešený záměr (tj. přemostění stávající tratě železniční smyčkou s doprovodnými stavbami - zejména elektrifikace a protihlukové stěny) bude mít vliv na stávající krajinu. Vliv bude soustředěn v lokálním měřítku obcí Rokytnice a Císařov. Při pohledu z hlavních pohledových os, bude záměr splývat s břehovými porosty. Částečně bude ovlivněn pohled od obce Rokytnice směrem k jihu. Se zvyšujícím se odstupem pozorovatele bude záměr viditelný pouze v menší míře (viz fotovizualizace - příloha č. 10 dokumentace). Navrhovaný záměr tedy nebude významně zasahovat do krajinného rázu a nebude mít zastírající vliv. Lze také předpokládat, že po stabilizaci nového železničního tělesa dojde u nově vytvořeného náspu ke spontánní sukcesi vysýchavou, rozvolněnou vegetací a k obsazení stanoviště suchomilnými obratlovci i bezobratlými. Násep nebude ovlivňován agrární eutrofizací. Velmi pravděpodobně se tak z lokality vyvine krajinotvorný prvek. Vlivy na ochranná pásma (les, vodní toky, PHO vodního zdroje, el. vedení): Větší část zájmového území (západní část od stávající železniční tratě) náleží do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), přičemž současná poloha tělesa kolejí tvoří severní hranici CHOPAV. Posuzovaný záměr neleží a nezasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů, přichází ale do kontaktu se záplavovým územím pro Q 100 vodních toků Bečvy a Moravy. Vlivy na kulturní památky a hmotný majetek: Žádná z nemovitých kulturních památek nebude plánovanou výstavbou dotčena. Výstavba nové koleje, ani rekonstrukce stávajícího kolejiště nevyvolává žádnou demolici obytného objektu Stávající silnice III/43515 mezi Rokytnicí a Císařovem a místní polní cesty jsou v kolizi s novou železniční tratí. V rámci provádění stavby budou tyto kolize řešeny přeložkami a přemostěním těchto komunikací. V trase řešené stavby se nacházejí další záměry nadregionálních komunikací. Jedná se o koridor pro železniční dopravu (vysokorychlostní trať), koridor pro průplavní spojení Dunaj Odra Labe a úsek dálnice D1 Říkovice Přerov. V rámci projektové přípravy nejsou tyto střety řešeny. Zájmová lokalita se nachází v území kategorie UAN III (území, které mohlo být osídleno či jinak využíváno člověkem, ale výskyt archeologických nálezů nebyl dosud pozitivně nijak prokázán v této kategorii se nachází valná většina území). V případě mimořádných archeologických nálezů v průběhu zemních prací je třeba postupovat v souladu se stávající legislativou (zejména zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). Výskyt paleontologických nálezů (dle zákona ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny) se v zájmovém území nepředpokládá. Soulad s územně plánovací dokumentací: Umístění záměru dle vyjádření stavebního úřadu (Magistrát města Přerova, dne viz příloha č. 1 dokumentace) není v současné době v souladu s platným územním plánem obce Rokytnice a městyse Brodek u Přerova místní část Luková. Umístění záměru také není v současné době v souladu se zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (právní stav po aktualizaci č. 1). Obec Císařov nemá v současné době platný územní plán. Stavba je zahrnuta do Aktualizace č. 2a Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. V současné době probíhá vyhodnocování stanovisek, 56

57 připomínek a vyjádření uplatněných v rámci společného projednání Aktualizace č. 2a ZÚR Olomouckého kraje včetně Vyhodnocení vlivů Aktualizace č. 2a ZÚR OK na udržitelný rozvoj území. Řešený záměr je zahrnutý jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu č. D64. Závěrem je nutno konstatovat, že životní prostředí bude realizací záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba v určité míře ovlivněno. Výstavbu posuzovaného záměru v dané lokalitě je možno, za dodržení podmínek k omezení negativních vlivů záměru na životní prostředí, uvedených v návrhu stanoviska posudku (viz kap. VII), akceptovat. 57

58 VII. NÁVRH STANOVISKA MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vršovická 65, Praha 10 -Vršovice V Olomouci dne... Č.j.:... ZÁVAZNÉ STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (dále jen závazné stanovisko ) podle 9a odst. 1 až 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) POVINNÉ ÚDAJE Název záměru: Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba Kapacita (rozsah) záměru: Předmětem záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba je úprava olomouckého zhlaví žst. Dluhonice a výstavba třetí traťové koleje mezi dopravnami Dluhonice a Brodek u Přerova. Tato kolej bude mimoúrovňově křížit stávající dvoukolejnou trať a pomůže odstranit dopravní obtíže při stávajícím úrovňovém křížení vlaků v relaci Dluhonice Prosenice (tj. ve směru od Olomouce na Ostravu) na olomouckém zhlaví dopravny Dluhonice. Bude vybudován nový železniční přesmyk o délce cca 4 km, včetně několika mostních objektů. Celková délka kolejiště, kde bude probíhat stavební činnost, dosahuje cca 6 km (5,83 km). Směrové i výškové parametry na maximální rychlost vlakových souprav 160 km/h budou na stávajících kolejích č. 1 a 2. i na nové koleji č. 4. Parametry budou vyhovovat výhledovým kapacitním požadavkům a zajistí mimoúrovňové křížení vlaků směr Olomouc Hranice na Moravě s vlaky Přerov Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě Přerov s vlaky Olomouc Hranice na Moravě. Stavba Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba navazuje na modernizované úseky trati Přerov - Hranice na Moravě, Přerov - Olomouc a na realizovanou stavbu Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba a připravovanou stavbu Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba. V rámci 2. stavby bude vytvořena stavební připravenost pro zahájení prací na 3. stavbě, obě dvě stavby jsou koordinovány v dotčených profesích. Záměr se nachází na železniční trati č. 270 Přerov Olomouc, resp. Prosenice - Olomouc. Začátek stavby je situován do km 186,750 (výpravní budova 58

59 výhybny Dluhonice). Konec stavby je v km 192,580 (nová trafostanice v žst. Brodek u Přerova). Vedení nové kolejové trasy bylo určeno směrovými a výškovými poměry stávající trati v místě křížení, které limitovaly výškový a směrový návrh. Stavební záměr se nachází zčásti v ochranném pásmu dráhy na drážních pozemcích, v převážné míře pak na pozemcích mimodrážních. Jedná se o pozemky obcí, zasahuje také do pozemků soukromých vlastníků. Hodnocený záměr se nachází v Olomouckém kraji na území obcí Brodek u Přerova, Císařov, Přerov a Rokytnice v katastrálním území Brodek u Přerova, Dluhonice, Císařov, Luková u Přerova a Rokytnice u Přerova. Zařazení záměru dle přílohy č. 1: Pro účely posouzení lze záměr Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba charakterizovat následujícími základními údaji: Hlavním záměrem stavby je vybudování nové koleje č. 4, resp. zřízení nového přesmyku formou nové (v pořadí třetí) traťové koleje na úseku Brodek u Přerova - Dluhonice, která představuje mimoúrovňové křížení směru do Prosenic se směry z Prosenic i z Přerova při respektování pravostranného provozu na trati Přerov - Česká Třebová i Bohumín - Přerov. Posuzovaný záměr splňuje kritéria stanovená v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 1, kategorii I, bodě 9.1 Novostavby železničních drah delší 1 km. Umístění záměru: Kraj: Obec: Katastrální území: Olomoucký (se sídlem v Olomouci) Brodek u Přerova, Císařov, Přerov, Rokytnice Dluhonice, Císařov, Luková, Rokytnice u Přerova Obchodní firma oznamovatele: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Stavební správa východ Nerudova Olomouc IČ oznamovatele: Sídlo (bydliště) oznamovatele: Ing. Miroslav Bocák, ředitel organizační jednotky Stavební správa východ Nerudova Olomouc Ing. Josef Zadina, hlavní inženýr stavby mobil:

60 Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad podle 21 vydává SOUHLASNÉ ZÁVAZNÉ STANOVISKO k záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba Podmínky souhlasného stanoviska: a) pro fázi přípravy: 1. Zpracovat zásady organizace výstavby (ZOV) tak, aby byly maximálně eliminovány nepříznivé dopady na jednotlivé složky životního prostředí. V časovém plánu realizace stavby stanovit harmonogram stavebních prací, nasazení stavebních mechanismů a využívání přepravních tras. 2. V ZOV vymezit plochy pro zařízení staveniště a pro skladování sypkých hmot mimo prvky ÚSES, mimo záplavová území a v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Zpracovat povodňový plán stavby. 3. Vymezit plochy pro deponie zemin/ornice tak, aby nenarušovaly ekologickou stabilitu a nezasahovaly do prvků ÚSES a nacházely se mimo záplavová území. 4. V rámci zpracování dalších stupňů projektové dokumentace zajistit provedení neprůhledných protihlukových stěn (clon) v nerušivém barevném provedení tak, aby co nejlépe splynulo s pozadím; pokud budou použity protihlukové stěny z průhledného materiálu, bude je nutno zajistit proti kolizi s letícími ptáky pískováním 2,5 cm širokými neprůhlednými pruhy o rozteči maximálně 12 cm. 5. Navrhnout důsledné ohumusování svahů náspů; ozelenění provést pouze travním semenem. 6. Při výběru dodavatele stavby preferovat použití moderních stavebních mechanismů s co nejnižší hlučností, v dobrém technickém stavu. 7. Před začátkem stavebních prací zajistit odstranění porostu křídlatky japonské. 8. Zásahy do půdního krytu (zahájení stavby, skrývka apod.) naplánovat do období mimo dobu hnízdění ptáků (tedy mimo ). 9. V rámci zpracování dalších stupňů projektové dokumentace zajistit zpracování hydrogeologického posouzení, které vyhodnotí vliv výstavby zemního tělesa trati na proudění podzemních vod v posuzované oblasti. 10. Zapracovat do dalších stupňů projektové dokumentace závěry hlukové studie uvedené v dokumentaci (Příloha 5) tak, aby bylo zajištěno větrání chráněných vnitřních prostor staveb. b) ve fázi realizace: 1. Umožnit záchranný archeologický výzkum při provádění zemních a výkopových prací a předem na něj uzavřít s pověřeným orgánem smlouvu. Při výskytu archeologických nálezů v průběhu stavby tyto neprodleně hlásit na příslušné archeologické pracoviště. 60

61 2. Zajistit přítomnost nezávislého biologického dozoru na stavbě, s cílem minimalizovat negativní vlivy stavebních prací na okolní faunu a flóru. 3. Případné kácení dřevin provést v souladu s rozhodnutím místně příslušného správního orgánu ochrany přírody a krajiny. Případné kácení dřevin provádět přednostně v období vegetačního klidu (listopad - březen). 4. U stávajících dřevin, jež mají být zachovány a budou se nacházet v blízkosti příjezdových cest a výkopů pro kabelovou přípojku, zajistit při stavebních činnostech odpovídající ochranu. 5. Skrývku ornice provádět v období od září do ledna. Odděleně deponovat kulturní vrstvy půdy (ornici a podorniční vrstvy), s cílem jejich přednostního zemědělského využití. Případné mezideponie výkopových zemin udržovat v bezplevelném stavu. Mezideponie, které nebudou bezprostředně využity do šesti týdnů od vlastní skrývky, osít travinami. 6. Půdní pokryv v blízkosti realizace záměru, podél přístupových cest a v místě uložení kabelové přípojky uvést po ukončení stavební činnosti do původního stavu. 7. Zásahy do půdního krytu realizovat mimo hnízdní období ptáků (mimo ). V případě nezbytnosti provedení zásahu v tomto období lze toto realizovat po dohodě s orgánem ochrany přírody a krajiny, při zajištění biologického dozoru odborným pracovníkem, který stanoví podmínky, kdy a jakým způsobem lze zásahy realizovat na základě aktuálního výskytu a hnízdění druhů na lokalitě. 8. Minimalizovat terénní úpravy v okolí vlastní stavby a rozsah pojezdů stavební a dopravní techniky po lokalitě. Přednostně využívat již existující, zejména zpevněné cesty. Dodavatel stavby bude zodpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest ke staveništi po celou dobu probíhajících stavebních prací. 9. V případě použití silničních pozemků silnic II. a III. třídy, nebo místních komunikací pro manipulaci se stavebním materiálem, se stavebními stroji nebo při nárůstu těžké nákladní dopravy projednat podmínky použití se správci pozemních komunikací. Koordinovat, resp. optimalizovat přesuny stavební techniky, vytíženost nákladních automobilů a dopravní trasy. 10. Zajistit, aby stavební mechanismy a nákladní automobily byly před výjezdem ze staveniště na komunikaci řádně očištěny. 11. Sypké materiály zabezpečit na automobilech tak, aby nedocházelo k jejich padání na vozovku a do přírodních ploch (zaplachtování). 12. Minimalizovat na zařízeních staveniště zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti. Zemní práce provádět po etapách vždy v rozsahu nezbytně nutném. 13. Prašné stavební práce (manipulace se sypkým materiálem) provádět pouze v pracovní dny v době od 06:00 do 18:00 hod., v sobotu pak od 08:00 do 12:00 hod., v neděli a ve státní svátky tyto stavební práce neprovádět. 14. Pravidelně provádět čištění ploch zařízení staveniště a příjezdových cest. 15. Za suchého období a při pracích, které mají za následek víření prachu, provádět kropení ploch staveniště a příjezdových komunikací (striktně dodržovat postupy, které vycházejí z opatření BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti, jež jsou uvedena v Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava). 61

62 16. Zajistit pravidelnou kontrolu automobilů a mechanismů, pracujících na stavbách z hlediska jejich ekologické nezávadnosti. Stojící mechanismy (včetně krátkodobě odstavených) opatřit záchytnými vanami proti úkapům. Plochy zařízení stavenišť vybavit dostatečným množstvím sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniků ropných látek. V případě úniku ropných nebo jiných závadných látek kontaminovanou zeminu neprodleně odstranit, odvézt a zneškodnit podle platných předpisů. 17. Při nakládání s látkami závadnými vodám během výstavby záměru respektovat schválený havarijní plán; nebezpečné látky skladovat v prostorách vyhrazených k tomuto účelu, zabezpečených proti úniku znečištění do půdy nebo vod. V případě havárie zajistit sanaci postižené lokality odbornou firmou. 18. Na plochách zařízení stavenišť neskladovat látky závadné vodám ani pohonné hmoty s výjimkou množství pro jednodenní potřebu, ať již z důvodu použití těchto látek pro výstavbu či jako PHM do ručního nářadí (motorové pily apod.). Instalovat zde chemická WC pro příslušný počet pracovníků. Údržbu a opravy stavebních mechanismů provádět mimo tyto plochy s výjimkou běžné denní údržby. Zamezit odtoku splavenin ze staveniště záměru do povrchových vod. 19. Plnění palivy v areálu stavby provádět pouze v nezbytných případech, kdy by plnění mimo areál bylo organizačně neschůdné nebo technicky nerealizovatelné. 20. Na celé stavbě a všech dotčených pozemcích monitorovat nástup nepůvodních invazních druhů rostlin (neoindigenofytů) a po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody (např. Krajský úřad Olomouckého kraje) nebo odbornou organizací (Krajské středisko AOPK ČR Olomouc) přistoupit k jejich likvidaci. 21. Během stavebních prací dbát na prevenci před zavlečením nových invazních druhů (např. bolševník velkolepý, křídlatky) a v případě jejich výskytu přistoupit k jejich okamžité likvidaci. 22. Rozprostření ornice, zatravnění a případnou výsadbu dřevin provést v co nejkratším termínu, aby se snížila pravděpodobnost eroze a zamezilo rozvoji nežádoucích druhů rostlin. 23. Provádět průběžný biomonitoring živých složek přírodního prostředí během výstavby. V případě nutnosti přistoupit k záchrannému transferu dle podmínek orgánů ochrany přírody. 24. Mostní objekty, resp. propustky vybudovat tak, aby před propustky a uprostřed propustků nebyly schodové překážky vyšší než 10 cm. Propustky nesmí mít na koncích odkalovací jímky a nesmí být v celé své šíři trvale průtočné. 25. Venkovní stavební práce spojené se zvýšenou hlučností (např. terénní úpravy apod.) nerealizovat ve dnech pracovního klidu, ve státem uznávaných svátcích a v nočních hodinách. Stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu přes okolní obytnou zástavbu uskutečňovat pouze v denní době. 26. Zařízení, která budou používána v době výstavby (stavební mechanizace) a která budou zdrojem hluku, situovat tak, aby okolí co nejméně ovlivňovala hlukem. V případě potřeby využít přenosné protihlukové clony. 27. Realizovat protihlukové stěny a další protihluková opatření (zajištění větrání jiným způsobem) navržená v hlukové studii záměru. 62

63 c) ve fázi provozu: 1. Ověřit po realizaci stavby kontrolním měřením hluku v denní a noční době skutečný počet nadlimitně zasažených fasád domů. V případě, že bude měřeními hluku doloženo překročení hygienických limitů pro chráněný venkovní prostor staveb pro denní a noční dobu, bude nutno realizovat provedení dodatečných protihlukových opatření. 2. Po dokončení stavby snižovat jakýmkoliv způsobem možné synergické působení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví; odstranit všechna zařízení stavenišť i jiná navazující zařízení a uvést území do původního stavu (v rámci konečných terénních úprav rekultivovat všechny plochy zasažené stavebními pracemi z důvodu prevence ruderalizace území). 3. Zajistit pravidelnou údržbu ploch nově vysazené i stávající zeleně ihned po ukončení stavby tak, aby byla omezena invaze neofyt nebo šíření dalších nevhodných druhů do volné krajiny. ODŮVODNĚNÍ Odůvodnění vydání souhlasného/nesouhlasného stanoviska včetně odůvodnění stanovení uvedených podmínek: Podle názoru zpracovatele posudku je obsah a rozsah dokumentace, vzhledem k charakteru záměru, jeho lokalizaci a s ohledem na další poskytnuté údaje, nezbytné pro zpracování posudku, dostačující k možnosti posoudit vlivy předmětného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví a ukončit proces posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z pohledu akceptovatelnosti dopadů hodnoceného záměru na životní prostředí lze konstatovat, že v procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebyl zjištěn natolik významný faktor, který by byl důvodem k vydání nesouhlasného stanoviska. Za nejvýznamnější vlivy na životní prostředí, související s posuzovaným záměrem, lze považovat vlivy spojené s šířením hluku a vlivy na půdu, vodu, faunu a flóru. Imise související s posuzovaným záměrem se projeví zejména v období realizace záměru, v období provozu bude vliv navrhovaného záměru na znečištění ovzduší minimální. Se záměrem nejsou spojeny přeshraniční vlivy na životní prostředí. S ohledem na údaje obsažené v dokumentaci, obdržených vyjádřeních a při respektování podmínek uvedených v tomto stanovisku, lze konstatovat, že záměr je z hlediska ochrany životního prostředí akceptovatelný. Odůvodnění podmínek: a) pro fázi přípravy: 1. Zpracovat zásady organizace výstavby (ZOV) tak, aby byly maximálně eliminovány nepříznivé dopady na jednotlivé složky životního prostředí. V časovém plánu realizace stavby stanovit harmonogram stavebních prací, nasazení stavebních mechanismů a využívání přepravních tras. Důvod navrhovaného opatření: Zpracování zásad organizace výstavby (ZOV) a stanovení harmonogramu stavebních prací záměru umožní maximální ochranu životního prostředí při realizaci stavby. Bude možno koordinovat a optimalizovat přesuny stavební 63

64 techniky, vytíženost nákladních automobilů a dopravní trasy. musí být navzájem koordinovány/optimalizovány. Bude možno optimalizovat zahájení výstavby jednotlivých úseků stavby. Podmínka je navržena za účelem ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel v dané oblasti pomocí organizačních opatření. 2. V ZOV vymezit plochy pro zařízení staveniště a pro skladování sypkých hmot mimo prvky ÚSES, mimo záplavová území a v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Zpracovat povodňový plán stavby. Důvod navrhovaného opatření: Je bezpodmínečně nutné, aby v zásadách organizace výstavby (ZOV) byly uvedeny požadavky na umístění ploch zařízení staveniště a ploch pro skladování sypkých hmot. Tyto plochy se musí nacházet mimo obytnou zástavbu, resp. v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, mimo prvky ÚSES a mimo záplavová území. Podmínka je navržena za účelem ochrany obytné zástavby, zdraví obyvatel, prvků ÚSES a ochrany vod. 3. Vymezit plochy pro deponie zemin/ornice tak, aby nenarušovaly ekologickou stabilitu a nezasahovaly do prvků ÚSES a nacházely se mimo záplavová území. Důvod navrhovaného opatření: Plochy depopnií by v žádném případě neměly narušovat ekologickou stabilitu a být umístěny v místech, kde se nacházejí biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky, tedy jednotlivé složky územních systémů ekologické stability (ÚSES). Rovněž je nutno zamezit splavování ornice a zemin z deponií do povrchových vod při srážkový extrémech jejich umístěním mimo záplavová území. Podmínka je navržena za účelem ochrany prvků ÚSES a ochrany vod. 4. V rámci zpracování dalších stupňů projektové dokumentace zajistit provedení neprůhledných protihlukových stěn (clon) v nerušivém barevném provedení tak, aby co nejlépe splynulo s pozadím; pokud budou použity protihlukové stěny z průhledného materiálu, bude je nutno zajistit proti kolizi s letícími ptáky pískováním 2,5 cm širokými neprůhlednými pruhy o rozteči maximálně 12 cm. Důvod navrhovaného opatření: Zajištění výstavby neprůhledných protihlukových stěn (clon) v nerušivém barevném provedení, tak aby co nejlépe splynuly s pozadím, plyne z požadavku co nejméně narušovat krajinný ráz realizací hodnoceného záměru. Krajinný ráz a jeho ochrana je definována v 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Protihlukové stěny, které by byly provedeny z průhledného materiálu, bude nutno zajistit proti kolizi s letícími ptáky pískováním 2,5 cm širokými neprůhlednými pruhy o rozteči maximálně 12 cm. Na základě výzkumných prací, provedených např. pracovníky Institutu environmentálního inženýrství HGF Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě bylo ověřeno, že tato protikolizní úprava je pro ptáky daleko efektivnější, než kdysi používaná silueta dravce na protihlukových stěnách. Podmínka je navržena za účelem snížení vlivu záměru na krajinný ráz a z důvodu ochrany ptactva před srážkou s protihlukovou stěnou. 5. Navrhnout důsledné ohumusování svahů náspů; ozelenění provést pouze travním semenem. 64

65 Důvod navrhovaného opatření: Svahy náspů bude nutno ohumusovat a ozelenit travním semenem, neboť je nutno zabránit splachu půdy do vodotečí po vybudování náspů. Důvodem, že k ozelenění bude použito pouze travní semeno je skutečnost, že není z bezpečnostních důvodů žádoucí na náspech provádět ozelenění stromy nebo keři. Podmínka je navržena za účelem ochrany vod. 6. Při výběru dodavatele stavby preferovat použití moderních stavebních mechanismů s co nejnižší hlučností, v dobrém technickém stavu. Důvod navrhovaného opatření: Je předpoklad, že při použití moderních stavebních mechanismů s co nejnižší hlučností a dobrém technickém stavu, bude dopad na obyvatele v období realizace záměru významně nižší, než kdyby byla použita zastaralá technika. Podmínka je navržena za účelem ochrany zdraví obyvatel. 7. Před začátkem stavebních prací zajistit odstranění porostu křídlatky japonské. Důvod navrhovaného opatření: Odstranění porostu křídlatky japonské před zahájením stavebních prací je důležité z důvodu možného zavlečení tohoto invazního druhu na další pozemky např. koly nákladních automobilů a mechanismů. Podmínka je navržena za účelem ochrany původních druhů rostlin před nepůvodními invazními druhy rostlin (neoindigenofyty). 8. Zásahy do půdního krytu (zahájení stavby, skrývka apod.) naplánovat do období mimo dobu hnízdění ptáků (tedy mimo ). Důvod navrhovaného opatření: V posuzované oblasti byla zaznamenána běžná plejáda ptáků, zjištěny byly také vzácnější druhy. Zásahy do půdního krytu (zahájení stavby, skrývka apod.) v období od do by se negativně promítly do velikosti populací ptáků, kteří osidlují posuované území. Podmínka je navržena za účelem ochrany ptactva. 9. V rámci zpracování dalších stupňů projektové dokumentace zajistit zpracování hydrogeologického posouzení, které vyhodnotí vliv výstavby zemního tělesa trati na proudění podzemních vod v posuzované oblasti. Důvod navrhovaného opatření: Hydrogeologické posouzení by mělo vyhodnotit možný vliv výstavby zemního tělesa trati na proudění podzemních vod v přípovrchové zvodni na jihozápadním okraji Rokytnice a mj. zodpovědět na otázku, zda by mohlo dojít ke zvýšení hladiny podzemní vody v dané oblasti v souvislosti s realizací stavby. Podmínka plyne z vyjádření obce Rokytnice (viz výše V. kapitola posudku) a je navržena za účelem ochrany vod. 11. Zapracovat do dalších stupňů projektové dokumentace závěry hlukové studie uvedené v dokumentaci (Příloha 5) tak, aby bylo zajištěno větrání chráněných vnitřních prostor staveb. Důvod navrhovaného opatření: 65

66 Zapracování závěrů hlukové studie do dalších stupňů projektové dokumentace předmětného záměru zajistí plnění ustanovení 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., v návaznosti na 12 odst. 3 příl. č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., čímž bude zajištěno větrání chráněných vnitřních prostor staveb. Podmínka plyne z vyjádření Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje a je navržena za účelem ochrany před hlukem. b) ve fázi realizace: 1. Umožnit záchranný archeologický výzkum při provádění zemních a výkopových prací a předem na něj uzavřít s pověřeným orgánem smlouvu. Při výskytu náhodných archeologických nálezů v průběhu stavby tyto neprodleně hlásit na příslušné archeologické pracoviště. Důvod navrhovaného opatření: Zájmová lokalita se nachází v území s archeologickými nálezy kategorie III (ÚAN III). Nejbližší lokalita kategorie ÚAN II se nachází m severně od posuzovaného záměru v obci Luková. Nejbližší lokalita kategorie ÚAN I se nachází 500 m severně od posuzovaného záměru v obci Rokytnice. Na všechny typy území s archeologickými nálezy se vztahuje povinnost vyplývající z 21 až 24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že je nutné u ÚAN I a ÚAN II respektovat 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Stavebníci jsou již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit AV ČR nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Podmínka je navržena za účelem ochrany případných archeologických nálezů v hodnocené lokalitě. 2. Zajistit přítomnost nezávislého biologického dozoru na stavbě, s cílem minimalizovat negativní vlivy stavebních prací na okolní faunu a flóru. Důvod navrhovaného opatření: Nezávislý biologický dozor na stavbě pomůže minimalizovat negativní vlivy stavebních prací na okolní faunu a flóru. Podmínka je navržena za účelem ochrany fauny a flóry. 3. Případné kácení dřevin provést v souladu s rozhodnutím místně příslušného správního orgánu ochrany přírody a krajiny. Případné kácení dřevin provádět přednostně v období vegetačního klidu (listopad - březen). Důvod navrhovaného opatření: Jedná se o velmi důležitou podmínku, která by měla být v každém případě respektována. Důvodem zahrnutí opatření do podmínek stanoviska je apel především na zhotovitele stavby, kteří mívají často snahy začít realizovat dílo ihned po podpisu smlouvy a kácet dřeviny ve vegetačním období. Podmínka je navržena za účelem ochrany zeleně. 4. U stávajících dřevin, jež mají být zachovány a budou se nacházet v blízkosti příjezdových cest a výkopů pro kabelovou přípojku, zajistit při stavebních činnostech odpovídající ochranu. Důvod navrhovaného opatření: 66

67 Stávající dřeviny, které mají být zachovány a nacházejí se v blízkosti příjezdových cest a výkopů pro kabelovou přípojku, bude nutno při stavebních činnostech ochránit ve smyslu platných norem (dle ČSN DIN ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech). Podmínka je navržena za účelem ochrany zeleně. 5. Skrývku ornice provádět v období od září do ledna. Odděleně deponovat kulturní vrstvy půdy (ornici a podorniční vrstvy), s cílem jejich přednostního zemědělského využití. Případné mezideponie výkopových zemin udržovat v bezplevelném stavu. Mezideponie, které nebudou bezprostředně využity do šesti týdnů od vlastní skrývky, osít travinami. Důvod navrhovaného opatření: Vzhledem k tomu, že drtivá část záměru (celkový trvalý zábor je předpokládán v rozsahu m 2 ) má být realizována na zemědělské půdě, bude nutno začít se skrývkou ornice po ukončení sklizně (v září). Kulturní vrstvy půdy (ornici a podorniční vrstvy) bude nutno deponovat odděleně s cílem jejich přednostního zemědělského využití. Oznamovatel musí zajistit ochranu skrytých kulturních vrstev půdy před znehodnocením a ztrátami a také řádné ošetřování deponií. Mezideponie výkopových zemin bude nutno udržovat v bezplevelném stavu. V případě delšího období nevyužití mezideponií je bude nutno osít travinami. Podmínka je navržena za účelem ochrany půdy. 6. Půdní pokryv v blízkosti realizace záměru, podél přístupových cest a v místě uložení kabelové přípojky uvést po ukončení stavební činnosti do původního stavu. Důvod navrhovaného opatření: Opatření jsou navržena za účelem snížení znehodnocení a degradace půdy, resp. pozemků, které by nastalo při dlohodobém zanechání uvedených lokalit v nedokončeném stavu. Podmínka je navržena za účelem ochrany půdy. 7. Zásahy do půdního krytu realizovat mimo hnízdní období ptáků (mimo ). V případě nezbytnosti provedení zásahu v tomto období lze toto realizovat po dohodě s orgánem ochrany přírody a krajiny, při zajištění biologického dozoru odborným pracovníkem, který stanoví podmínky, kdy a jakým způsobem lze zásahy realizovat na základě aktuálního výskytu a hnízdění druhů na lokalitě. Důvod navrhovaného opatření: Jedná se o velmi důležitou podmínku, která by měla být v každém případě respektována. Důvodem zahrnutí opatření do podmínek stanoviska je apel především na zhotovitele stavby, kteří mívají často snahy začít realizovat dílo ihned po podpisu smlouvy a kácet dřeviny v období rozmnožování (hnízdění ptactva) a zároveň ve vegetačním období. Podmínka je navržena za účelem ochrany ptactva a zeleně. 8. Minimalizovat terénní úpravy v okolí vlastní stavby a rozsah pojezdů stavební a dopravní techniky po lokalitě. Přednostně využívat již existující, zejména zpevněné cesty. Dodavatel stavby bude zodpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest ke staveništi po celou dobu probíhajících stavebních prací. 67

68 9. V případě použití silničních pozemků silnic II. a III. třídy, nebo místních komunikací pro manipulaci se stavebním materiálem, se stavebními stroji nebo při nárůstu těžké nákladní dopravy projednat podmínky použití se správci pozemních komunikací. Koordinovat, resp. optimalizovat přesuny stavební techniky, vytíženost nákladních automobilů a dopravní trasy. Důvod navrhovaných opatření (8, 9): Opatření jsou navržena za účelem snížení záboru a degradace půdy a snížení hluku, emisí a dopravní zátěže. Při použití silničních pozemků silnic II. a III. třídy, nebo místních komunikací pro manipulaci se stavebním materiálem, se stavebními stroji nebo při nárůstu těžké nákladní dopravy bude nutno se správci projednat podmínky použití uvedených pozemních komunikací. Při vlastní stavební činnosti bude nutno koordinovat, resp. optimalizovat přesuny stavební techniky, vytíženost nákladních automobilů a dopravní trasy. Podmínky jsou navrženy za účelem snížení záboru půdy a za účelem ochrany před hlukem, prašností a dopravní zátěží. 10. Zajistit, aby stavební mechanismy a nákladní automobily byly před výjezdem ze staveniště na komunikaci řádně očištěny. 11. Sypké materiály zabezpečit na automobilech tak, aby nedocházelo k jejich padání na vozovku a do přírodních ploch (zaplachtování). 12. Minimalizovat na zařízeních staveniště zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti. Zemní práce provádět po etapách vždy v rozsahu nezbytně nutném. 13. Prašné stavební práce (manipulace se sypkým materiálem) provádět pouze v pracovní dny v době od 06:00 do 18:00 hod., v sobotu pak od 08:00 do 12:00 hod., v neděli a ve státní svátky tyto stavební práce neprovádět. 14. Pravidelně provádět čištění ploch zařízení staveniště a příjezdových cest. 15. Za suchého období a při pracích, které mají za následek víření prachu, provádět kropení ploch staveniště a příjezdových komunikací (striktně dodržovat postupy, které vycházejí z opatření BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti, jež jsou uvedena v Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava). Důvod navrhovaných opatření (10, 11, 12, 13, 14 a 15): Uvedené podmínky jsou zaměřeny na omezení prašnosti v době výstavby záměru. Stavební práce jsou v drtivé většině případů spjaty s tvorbou tuhých znečišťujících látek. Prašný aerosol může mít rozmanité rizikové vlastnosti, v reálných podmínkách působí jako součást komplexní směsi znečišťujících látek v ovzduší s různými účinky. Na tuhé částice se mohou adsorbovat některé reaktivní komponenty (např. polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy, aj.). Důležitým parametrem tuhých částic je (z hlediska průniku a depozice v dýchacím systému) jejich velikost. Tzv. PM 10 je torakální frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 µm, která proniká do spodních dýchacích cest a PM 2,5 zahrnuje jemnější respirabilní podíl s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm pronikající až do plicních sklípků. Jemná frakce částic do 2,5 µm je do značné míry rozpustná, má často kyselý charakter a obsahuje sekundárně vzniklé aerosoly (kondenzáty plynů, částice ze spalování fosilních paliv a pohonných hmot, kondenzované organické či kovové páry). Dále mohou obsahovat těžké kovy či uhlíkaté látky a jejich soli (především sulfáty a nitráty). Jemné částice jsou transportovány do velkých vzdáleností (až několik stovek kilometrů) od zdroje těchto látek a snadno pronikají do vnitřního prostředí budov. Hrubší částice bývají zásaditého charakteru, méně rozpustné. Vzhledem k velikosti částic poměrně rychle sedimentují a jsou transportovány asi 68

69 do vzdálenosti několika kilometrů. Vznikají např. během zemních prací při stavbách, při demolicích objektů, těžbě zemních hmot, v důsledku sekundární prašnosti při dopravě na nezpevněných a prašných cestách apod. Prašný aerosol může způsobovat podráždění sliznice a negativně ovlivňovat funkci i kvalitu řasinkového epitelu v horních cestách dýchacích, snižovat samočistící schopnosti a obranyschopnost dýchacího systému a tím vyvolat vhodné podmínky pro vznik bakteriálních či virových respiračních infekcí. Krátkodobé zvýšení denních koncentrací suspendovaných částic frakce PM 10 se podílí na nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti (zejména na onemocnění srdce a cév). Bylo zaznamenáno zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání, změny plicních funkcí. Z výše uvedených důvodů je nutno maximálně omezit tvorbu suspendovaných částic. Je nesporné, že k omezení prašnosti může přispět striktní dodržování postupů, které vycházejí z opatření BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti, jež jsou uvedena v Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava (CZ07). Podmínky jsou navrženy za účelem ochrany ovzduší a plynou z vyjádření Statutárního města Přerova a Magistrátu města Přerova, odboru stavebního úřadu a životního prostředí, oddělení ochrany životního prostředí a památkové péče (ochrana občanů před prašností v době výstavby záměru) - viz výše V. kapitola posudku. 16. Zajistit pravidelnou kontrolu automobilů a mechanismů, pracujících na stavbách z hlediska jejich ekologické nezávadnosti. Stojící mechanismy (včetně krátkodobě odstavených) opatřit záchytnými vanami proti úkapům. Plochy zařízení stavenišť vybavit dostatečným množstvím sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniků ropných látek. V případě úniku ropných nebo jiných závadných látek kontaminovanou zeminu neprodleně odstranit, odvézt a zneškodnit podle platných předpisů. 17. Při nakládání s látkami závadnými vodám během výstavby záměru respektovat schválený havarijní plán; nebezpečné látky skladovat v prostorách vyhrazených k tomuto účelu, zabezpečených proti úniku znečištění do půdy nebo vod. V případě havárie zajistit sanaci postižené lokality odbornou firmou. 18. Na plochách zařízení stavenišť neskladovat látky závadné vodám ani pohonné hmoty s výjimkou množství pro jednodenní potřebu, ať již z důvodu použití těchto látek pro výstavbu či jako PHM do ručního nářadí (motorové pily apod.). Instalovat zde chemická WC pro příslušný počet pracovníků. Údržbu a opravy stavebních mechanismů provádět mimo tyto plochy s výjimkou běžné denní údržby. Zamezit odtoku splavenin ze staveniště záměru do povrchových vod. 19. Plnění palivy v areálu stavby provádět pouze v nezbytných případech, kdy by plnění mimo areál bylo organizačně neschůdné nebo technicky nerealizovatelné. Důvod navrhovaných opatření (16, 17, 18 a 19): Vzhledem ke značnému rozsahu hodnoceného záměru a z toho plynoucího velkého rozsahu nezpevněných ploch bude nutné dodržovat všechna výše uvedená opatření za účelem ochrany vod, půdy a horninového prostředí. Podmínky jsou navrženy za účelem ochrany vod, půdy a horninového prostředí. 20. Na celé stavbě a všech dotčených pozemcích monitorovat nástup nepůvodních invazních druhů rostlin (neoindigenofytů) a po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody (např. Krajský úřad Olomouckého kraje) nebo odbornou organizací (Krajské středisko AOPK ČR Olomouc) přistoupit k jejich likvidaci. 69

70 21. Během stavebních prací dbát na prevenci před zavlečením nových invazních druhů (např. bolševník velkolepý, křídlatky) a v případě jejich výskytu přistoupit k jejich okamžité likvidaci. 22. Rozprostření ornice, zatravnění a případnou výsadbu dřevin provést v co nejkratším termínu, aby se snížila pravděpodobnost eroze a zamezilo rozvoji nežádoucích druhů rostlin. Důvod navrhovaných opatření (20, 21 a 22): Na celé stavbě a na všech dotčených pozemcích bude nutno monitorovat nástup nepůvodních invazních druhů rostlin (neoindigenofytů). Rovněž bude nutno dbát na prevenci a zabránit tak případnému šíření v současnosti se zde vyskytujících invazních druhů i zavlečení nových invazních druhů v souvislosti s pohyby objemů stavebních materiálů a zeminy. Z důvodu prevence ruderalizace, eroze a rozvoje nežádoucích druhů v území bude vhodné co nejdříve zajistit rozprostření ornice, zatravnění a případnou výsadbu dřevin v rámci konečných terénních úprav na všech plochách zasažených stavebními pracemi. Podmínky jsou navrženy za účelem ochrany půdy a rostlin. 23. Provádět průběžný biomonitoring živých složek přírodního prostředí během výstavby. V případě nutnosti přistoupit k záchrannému transferu dle podmínek orgánů ochrany přírody. Důvod navrhovaného opatření: Průběžný biomonitoring živých složek přírodního prostředí pomůže minimalizovat negativní vlivy stavebních prací na okolní faunu a flóru. V případě nutnosti bude realizován záchranný transfer živočichů, příp. rostlin za dodržení příslušných pravidel pro tuto činnost a podmínek orgánů ochrany přírody. Podmínka je navržena za účelem ochrany fauny a flóry. 24. Mostní objekty, resp. propustky vybudovat tak, aby před propustky a uprostřed propustků nebyly schodové překážky vyšší než 10 cm. Propustky nesmí mít na koncích odkalovací jímky a nesmí být v celé své šíři trvale průtočné. Důvod navrhovaného opatření: Jedná se o uplatnění opatření při realizaci propustků, která mají umožnit nerušenou migraci živočichů pod tělesem trati a zabránit jejich zranění, příp. usmrcení. Podmínka je navržena za účelem ochrany migrujících živočichů. 25. Venkovní stavební práce spojené se zvýšenou hlučností (např. terénní úpravy apod.) nerealizovat ve dnech pracovního klidu, ve státem uznávaných svátcích a v nočních hodinách. Stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu přes okolní obytnou zástavbu uskutečňovat pouze v denní době. Důvod navrhovaného opatření: Je nutno zajistit ochranu obyvatel ve dnech pracovního klidu, ve státem uznávaných svátcích a v nočních hodinách před dopravním a technologickým hlukem v období realizace posuzovaného záměru. Podmínka je navržena za účelem ochrany před hlukem a dopravní zátěží. 26. Zařízení, která budou používána v době výstavby (stavební mechanizace) a která budou zdrojem hluku, situovat tak, aby okolí co nejméně ovlivňovala hlukem. V případě potřeby využít přenosné protihlukové stěny. 70

71 Důvod navrhovaného opatření: Bude nutno optimalizovat umístění a dobu provozu stavební mechanizace (a dalších zařízení) tak, aby její provoz co nejméně ovlivňoval hlukem okolí. V případě nutnosti bude vhodné provést další opatření (přenosné protihlukové stěny). Podmínka je navržena za účelem ochrany před hlukem. 27. Realizovat protihlukové stěny a další protihluková opatření (zajištění větrání jiným způsobem) navržená v hlukové studii záměru. Důvod navrhovaného opatření: Protihlukové stěny a další protihluková opatření (zajištění větrání jiným způsobem) bude nutno realizovat za účelem dodržení hygienických limitů, stanovených nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, pro chráněný venkovní prostor staveb, chráněný vnitřní prostor staveb v denní a noční době. Podmínka je navržena za účelem ochrany před hlukem v době provozu. c) ve fázi provozu: 1. Ověřit po realizaci stavby kontrolním měřením hluku v denní a noční době skutečný počet nadlimitně zasažených fasád domů. V případě, že bude měřeními hluku doloženo překročení hygienických limitů pro chráněný venkovní prostor staveb pro denní a noční dobu, bude nutno realizovat provedení dodatečných protihlukových opatření. Důvod navrhovaného opatření: Za účelem ověření výsledků hlukové studie a reálných hlukových poměrů na hodnocených lokalitách bude nutno provést autorizovaná měření hluku, která prokáží splnění hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb obytné zástavby a v chráněném vnitřním prostoru staveb obytné zástavby v denní a noční době. V případě, kdy bude měřením hluku po realizaci stavby doloženo překročení hygienických limitů, stanovených nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, bude nutno realizovat dodatečná protihluková opatření. Podmínka je navržena za účelem ochrany před hlukem a plyne z vyjádření Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje (viz výše V. kapitola posudku). 2. Po dokončení stavby snižovat jakýmkoliv způsobem možné synergické působení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví; odstranit všechna zařízení stavenišť i jiná navazující zařízení a uvést území do původního stavu (v rámci konečných terénních úprav rekultivovat všechny plochy zasažené stavebními pracemi z důvodu prevence ruderalizace území). Důvod navrhovaného opatření: Je maximálně žádoucí odstranit co nejdříve po ukončení stavby všechna zařízení stavenišť i jiná navazující zařízení a uvést území do původního stavu a tím minimalizovat negativní vlivy těchto zařízení na zdraví obyvatel a životní prostředí. Podmínka je navržena za účelem ochrany zdraví obyvatel a životního prostředí. 71

72 3. Zajistit pravidelnou údržbu ploch nově vysazené i stávající zeleně ihned po ukončení stavby tak, aby byla omezena invaze neofyt nebo šíření dalších nevhodných druhů do volné krajiny. Důvod navrhovaného opatření: Je nutno pravidelnou údržbou ploch nově vysazené i stávající zeleně zabránit případnému šíření v současnosti se zde vyskytujících invazních druhů a dalších nevhodných druhů do volné krajiny. Podmínky jsou navrženy za účelem ochrany půdy a rostlin. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti: Předmětem záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba je úprava olomouckého zhlaví žst. Dluhonice a výstavba třetí traťové koleje mezi dopravnami Dluhonice - Brodek u Přerova. Tato kolej bude mimoúrovňově křížit stávající dvoukolejnou trať a pomůže odstranit dopravní obtíže při stávajícím úrovňovém křížení vlaků v relaci Dluhonice Prosenice (tj. ve směru od Olomouce na Ostravu) na olomouckém zhlaví dopravny Dluhonice. Bude vybudován nový železniční přesmyk o délce cca 4 km, včetně několika mostních objektů. Celková délka kolejiště, kde bude probíhat stavební činnost, dosahuje cca 6 km. Směrové i výškové parametry na maximální rychlost vlakových souprav 160 km/h budou na stávajících kolejích č. 1 a 2. i na nové koleji č. 4. Parametry budou vyhovovat výhledovým kapacitním požadavkům a zajistí mimoúrovňové křížení vlaků směr Olomouc Hranice na Moravě s vlaky Přerov Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě Přerov s vlaky Olomouc Hranice na Moravě. Hodnocený záměr se nachází v Olomouckém kraji na území obcí Brodek u Přerova (k. ú. Luková); Císařov (k. ú. Císařov); Přerov (k. ú. Dluhonice) a Rokytnice (k. ú. Rokytnice u Přerova). Hodnocení zdravotních rizik: Vzhledem k charakteru záměru lze z hlediska jeho potencionálního ovlivnění obyvatelstva vzít teoreticky v úvahu faktory fyzikální (hluk, vibrace), chemické (znečišťování ovzduší) a socioekonomické. Působení těchto faktorů můžeme hodnotit pro období výstavby a období provozu záměru. Jako potenciálně nejvýznamnější možné vlivy spojené s výstavbou a provozem posuzovaného záměru byly tedy vytipovány vlivy spojené s hlukovým zatížením lokality a se znečišťováním ovzduší. Co se týče počtu ovlivněných obyvatel, tak dle odborného odhadu po období výstavby, může být ovlivněno několik stovek obyvatel, a to především vlivem pojezdů stavebních mechanismů, resp. nákladních aut. V období provozu záměru bude ovlivněno obdobné množství obyvatel jako v současnosti. V období výstavby budou ovlivněni obyvatelé žijící v blízkosti samotného staveniště a obyvatelé žijící v okolí přístupových komunikací na staveniště. Negativním vlivům bude předcházet logicky sestavený harmonogram prací a dodržování režimu výstavby tak, aby tyto nepříznivé vlivy byly minimalizovány. Například přístupové komunikace budou v suchých obdobích roku pravidelně kropeny, bude zajištěno udržování sjízdnosti komunikací a jejich čištění, kropení ploch zařízení stavenišť v suchém a větrném počasí. Pro období výstavby byla zpracována rozptylová studie (příloha č. 7 dokumentace). Pro minimalizaci hluku z výstavby na obyvatele budou dodržována následující opatření: Stavební mechanizace bude situována tak, aby okolí co nejméně ovlivňovala hlukem (v případě potřeby lze využít protihlukové clony). V blízkosti obytné zástavby budou 72

73 hlučné práce realizovány v denní době mimo dny pracovního klidu (soboty, neděle, svátky). Pro posouzení míry zátěže obyvatelstva hlukem v období provozu byla vypracována hluková studie (příloha č. 5 dokumentace) a posouzení vlivu na veřejné zdraví (příloha č. 11 dokumentace). Při návrhu protihlukových opatření (protihlukových stěn, PHS) byl prioritně chráněn venkovní chráněný prostor staveb. Některé protihlukové stěny zajistí nepřekročení hygienického limitu pro hluk. Na některých místech však dojde k překročení limitu i po instalaci protihlukové stěny. Řešením může být doplnění vzduchotechnických jednotek (čímž dojde ke zrušení chráněného venkovního prostoru stavby) či změna využívání objektu. V etapě provozu dojde k navýšení počtu projíždějících vlaků na trati. Co se týče emisí, v rámci realizace záměru nebude instalován žádný vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Pokud jde o socioekonomické vlivy, tak na faktor psychické pohody by zejména v době výstavby mohl působit především hluk z dopravy stavebních materiálů a hluk vlastních stavebních prácí. Tyto vlivy (které jsou dočasné) však budou minimalizovány na nejnižší možnou míru dodržováním opatření pro omezení prašnosti a dále organizačními opatřeními. Z ekonomického hlediska bude mít plánovaný záměr zřejmý pozitivní vliv na cestování nejen v regionu, ale zejména v celé České republice. Díky navrhovaným změnám dojde ke zvýšení bezpečnosti železničního provozu a cestujících. Vlivy na hlukovou situaci: Hlavními bodovými zdroji hluku po dobu výstavby záměru budou stavební mechanismy nasazené v průběhu stavebních a zemních prací. Předpokládá se nasazení běžných stavebních mechanismů - bagry, nakladače, nákladní auta, hutnící mechanismy, apod. Hlavním liniovým zdrojem bude stavební doprava. V období výstavby záměru se bude negativně projevovat především nárůst nákladní dopravy na přístupových komunikacích ke stavbě. V blízkém okolí stavby je možno očekávat v ovzduší zvýšení množství polétavého prachu a zvýšení hlukového zatížení. Tyto vlivy lze ale z hlediska jejich významnosti a omezené délky trvání považovat za nevýznamné a z hlediska zatížení životního prostředí za akceptovatelné. Při řešení dopadů hluku vlivem provozu řešeného záměru byla zpracována hluková studie (příloha č. 5 dokumentace), po připomínkách byla aktualizována. Výpočty ukazují, že i přes návrh protihlukových stěn bude v zatíženém území na některých místech překročen platný limit pro hlukovou zátěž. V ochranném pásmu dráhy (OPD) je limit hlukové zátěže 60 db pro den a 55 db pro noc. Mimo ochranné pásmo dráhy je limit hlukové zátěže 55 db pro den a 50 db pro noc. Byla navržena alternativní řešení doplnění vzduchotechnických jednotek, případně změna využívání objektu. Skutečný počet nadlimitně zasažených fasád a s tím související návrh opatření uvnitř objektů je potřeba ověřit měřením hluku po realizaci stavby. Vlivy na ovzduší a klima: V období výstavby se bude negativně projevovat především nárůst nákladní dopravy na přístupových komunikacích ke stavbě (transport materiálu nákladními automobily). V blízkém okolí stavby je možno očekávat v ovzduší zvýšení množství polétavého prachu a zvýšení plynných emisí (emise tuhých částic do ovzduší při manipulaci se sypkými hmotami a emise ze stavebních strojů a nákladních automobilů). Dopad vlastní stavební činnosti (včetně zemních prací) bude co nejvíce minimalizován zvolenou technologií zakládání a provádění stavby. Při realizaci výstavby náspu železničního tělesa dojde k poměrně významnému zatížení okolí zejména tuhými znečišťujícími látkami, kdy bude docházet k překročení imisního limitu maximální denní koncentrace PM10. 73

74 Nicméně všechny tyto vlivy lze z hlediska jejich významnosti a omezené délky trvání považovat za nevýznamné. Zatížení životního prostředí je tedy v tomto ohledu akceptovatelné. Znečištění ovzduší způsobené v období výstavby stavebního záměru je tedy plně reverzibilní a nebude mít významný dlouhodobý negativní vliv na kvalitu ovzduší. V období provozu nebude instalován žádný vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., v platném znění. Železniční doprava obecně, na rozdíl od automobilové, není významným zdrojem imisního zatížení, což je dáno jednak četností pojezdů, která je na rozdíl od automobilové dopravy výrazně menší, a dále pak hlavně faktem, že používá elektrický pohon, což je v hodnoceném místě možno považovat za pohon bezemisní. Ačkoliv dojde k navýšení intenzity dopravy jak u osobních, tak i nákladních vlaků ve výhledovém stavu, lze konstatovat, že navýšení emisí oproti současnosti bude minimální a na kvalitě ovzduší se prakticky neprojeví. V případě záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba lze z hlediska dopadu klimatických změn uvažovat s možnostmi ohrožení nově realizované infrastruktury povodní na vodním toku Bečva, poškození železniční infrastruktury vlivem extrémních výkyvů teplot nebo zvýšenými nároky na spolehlivost dodávky energií. V rámci záměru proto budou využity moderní materiály a progresivní stavební postupy. Díky tomu dojde ke zlepšení bezpečnosti na trati a ke zvýšení odolnosti železniční dopravy vůči dlouhodobým klimatickým změnám i prudkým výkyvům počasí (extrémní teploty, nárazové mohutné srážky, ledovka apod.), které jsou těmito změnami způsobeny. Vlivy na povrchové a podzemní vody: Železniční trať protíná několik vodních toků. Větší část zájmového území náleží do chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Posuzovaný úsek trati přichází do kontaktu se záplavovým územím pro Q 100 vodních toků Bečvy a Moravy. V záplavových územích nebudou zřizována zařízení staveniště, nebudou zde skladovány žádné stavební materiály apod. V řešeném území jsou tedy ohrožujícím faktorem povodně. V rámci řešení dokumentace bylo zpracováno posouzení odtokových poměrů (Posouzení realizace stavby náspu železnice Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba na odtokové poměry je přílohou č. 6 dokumentace), jehož účelem bylo provést posouzení vlivu stavby náspu železnice řešeného záměru na odtokové poměry. Výpočet byl proveden pro stav po výstavbě ochranných hrází kolem obce Troubky bez rekonstrukce železnice a pro stav s vybudováním rekonstrukce železniční stanice Přerov 3. stavba (výstavba přesmyku), kdy dojde k částečnému záboru pravostranné inundace Bečvy. Výstavbou náspu železnice nedojde k podstatnému zhoršení odtokových poměrů v Bečvě ani v Moravě pod soutokem, ani v inundacích. Změny úrovně hladin nejsou podstatné a činí v korytě Bečvy max. 0,1 cm, v korytě Moravy max. 0,1 cm a v inundaci nad zástavbou Troubek max.0,1 cm, v pravobřežní inundaci Bečvy nad Morávkou max. 0,6 cm a v levostranné inundaci Moravy nad Bečvou podél obce Cítov max. 0,1 cm. Také z pohledu přívalových povodní nepředstavuje zájmová lokalita rizikové území. Negativní vlivy mohou být spojeny pouze s havarijními stavy souvisejícími se samotnou stavbou, a to zejména při stavbě mostních objektů (únik pohonných látek nebo stavebních materiálů do půdy, resp. podzemní vody apod.). K prevenci těchto havárií byly navrženy podmínky a opatření (viz kapitola D.4 dokumentace). Při dodržení výše zmíněných podmínek a opatření bude sníženo riziko možné havárie na minimum. Posuzovaný záměr neleží ani nezasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů. 74

75 Vlivy na flóru a faunu. V rámci terénních průzkumů nebyla v území zaznamenána přítomnost zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ani druhů ohrožených, které jsou uvedeny v Červeném seznamu ČR (Grulich 2012). V území byly zaznamenány některé druhy invazních rostlin. Jedná se o druhy, které se silně šíří podél liniových staveb (javor jasanolistý, trnovník akát, celík obrovský, laskavec ohnutý, křídlatka japonská, slunečnice topinambur). Likvidace většiny těchto druhů by v souvislosti s posuzovaným záměrem byla neúčelná a neekonomická, neboť ve většině případů se tyto druhy šíří i v okolních ruderálních plochách. Nicméně před začátkem stavebních prací se doporučuje odborné odstranění porostu křídlatky japonské, neboť hrozí vysoké riziko jejího šíření. Během stavebních prací je pak třeba dbát prevence před zavlečením nových invazních druhů (např. bolševník velkolepý, křídlatka sachalinská, křídlatka česká) a v případě jejich výskytu přistoupit k jejich okamžité likvidaci. Na základě provedeného terénního průzkumu byly vyhodnoceny všechny dřeviny nacházející se v předpokládaném záboru stavby. Jedná se o 54 dřevin rostoucích mimo les, z nichž 22 dosahuje rozměrů nad 80 cm v obvodu ve výšce 130 cm. Stavební záměr je doprovázen zapojenými porosty s plochou větší než 40 m 2. Pro tyto dřeviny a zapojené porosty je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o povolení k jejich kácení. Na zájmové území jsou vázány především běžné druhy polních živočichů a živočichů vázaných na lidská sídla. Co se týče bezobratlých, tak průzkum odhalil jeden druh plže zapsaného na červený seznam. Konkrétně se jedná o páskovku žíhanou (Cepaea vindobonensis) (NT). Významné ovlivněné populace tohoto živočicha se však nepředpokládá, protože výstavbou železniční trati dojde k záboru jen malé části lokality, kde se tento druh vyskytuje. Během průzkumu lokality nebyl nalezen žádný biotop vhodný pro rozmnožování obojživelníků. Nepředpokládá se tedy ovlivnění vývoje obojživelníků realizací či provozem záměru. Nicméně v zájmovém území se mohou mimo období rozmnožování vyskytovat především dospělci obojživelníků, jako je ropucha zelená (Bufotes viridis) (SO, NT, IV) a ropucha obecná (Bufo bufo) (O, NT). Pro to je potřeba zajistit migrační prostupnost nově budované železniční tratě pomocí mostních objektů a propustků. Propustky sloužící k migraci obojživelníků musí splňovat vhodné parametry. Zástupci plazů rovněž nebyli během průzkumu lokality zaznamenáni. Jejich výskyt v dané lokalitě se však dá očekávat. Můžeme očekávat především výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis) (SO, NT, IV), protože železniční násep představuje často využívaný sekundární biotop tohoto živočicha. Dále můžeme očekávat například výskyt užovky obojkové (Natrix natrix) (O) či slepýše křehkého (Anguis fragilis) (SO). V rámci realizace záměru se nepředpokládá výraznější ovlivnění biotopů těchto živočichů. V zájmové oblasti se očekává výskyt běžných polních či urbánních savců. Ohrožení populací jednotlivých druhů savců se vzhledem k realizaci záměru nepředpokládá (z pohledu savců nedojde ke změně migrační prostupnosti území). V zájmovém území byla zaznamenána běžná plejáda ptáků, zjištěny však byly také vzácnější druhy. V posuzované oblasti pravděpodobně hnízdí několik druhů ptáků v dřevinách určených ke kácení, především v zahradách v Rokytnici u Přerova nebo v zahrádkářské kolonii v místech spojování původní a nové trasy železniční trati u Dluhonic. Stejně jako v dřevinách lze předpokládat hnízdění i v křovinách určených k vyřezávání, například okolo periodických vodních toků. Pro minimalizaci vlivů kácení dřevin na druhy zde hnízdící se doporučuje provést kácení dřevin rostoucích mimo les v období mimo hnízdění ptáků, které probíhá od začátku dubna do konce srpna. 75

76 V Rokytnici u Přerova je hlášen výskyt dvou druhů sov, které začínají hnízdit již od února. Jejich hnízdění se očekává s větší pravděpodobností v místech zámeckého parku v Rokytnici. V případě nutnosti kácení vzrostlých jehličnanů v trase posuzovaného záměru se doporučuje kácení s ohledem na možné hnízdění kalouse ušatého (Asio otus) provést do konce ledna. V prostoru polí nelze vyloučit možnost hnízdění křepelky polní (Coturnix coturnix) (SO, NT). Ta hnízdí v období od května do srpna. Z tohoto důvodu se doporučuje provést přípravné práce, vč. skrývky ornice, v období od září do ledna. Provozem tratě tento druh s největší pravděpodobností zasažen nebude. Nepředpokládá se rovněž dotčení vlhy pestré (Merops apiaster) (SO, EN) a břehule říční (Riparia riparia) (O, NT,) a to vzhledem k vzdálenosti plánované železniční tratě od jejich hnízdiště. Stejně tak se nepředpokládá ovlivnění ptáků hnízdících či zimujících v oblasti tovačovských rybníků a pískoven. V případě výstavby protihlukových stěn, se doporučuje tyto stěny budovat z neprůhledného materiálu. Pokud bude zvolen průhledný typ protihlukové stěny, je nutné jej zajistit proti kolizi s letícími ptáky pískováním nebo polepem materiálu 2,5 cm širokými neprůhlednými pruhy o rozteči maximálně 12 cm. Vliv na prvky ÚSES, VKP, zvláště chráněná území, přírodní parky, soustava NATURA 2000: Realizací záměru nedojde k významné změně současných podmínek ve sledované lokalitě. Záměr vlastní výstavby se nedotýká žádného stávajícího ani navrhovaného prvku ÚSES. Dojde však k zásahu do významného krajinného prvku bezejmenných vodních toků v Rokytnici a Císařovského potoka. Císařovský potok bude zasažen rekonstrukcí stávající tratě. Bezejmenný vodní tok protékající západní částí Rokytnice bude zasažen na hranici urbanizovaného území. Bezejmenný vodní toky jižně od Rokytnice bude zasažen rekonstrukcí stávající tratě. Dopady na významné krajinné prvky budou nevýznamné. Vzhledem ke vzdálenosti zvláště chráněných území od záměru lze konstatovat, že negativní vlivy na zvláště chráněná území nenastanou. Záměr nebude mít významný vliv na evropsky významné lokality (stanovené nařízením vlády č. 132/2005 Sb., v platném znění), ani na ptačí oblasti, jelikož je situován v dostatečné vzdálenosti od těchto lokalit. Tento závěr je v souladu se stanoviskem Krajského úřadu Olomouckého kraje, (č.j. KUOK 85141/2015 ze dne viz příloha č. 2 dokumentace) který vyloučil možný negativní vliv na oblasti sítě Natura Konkrétně úřad uvedl, že: Uvedený záměr nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Nebylo tedy třeba zpracovat studii hodnotící vliv záměru na soustavu NATURA Vlivy na půdu: Malá část stavby bude realizována v ochranném pásmu dráhy, většina nového železničního tělesa je situována na pozemcích ZPF a vyžádá si jejich trvalý (umístění stavby) i dočasný (zařízení staveniště, přístupové trasy) zábor. Riziko pro půdy mohou představovat zejména možné havárie při realizaci stavby (zejména úniky provozních kapalin stavebních strojů) Celkový trvalý zábor ZPF pro posuzovaný záměr bude m 2. Dále bude vyžadován také dočasný zábor o velikosti 650 m 2. Pozemky I. třídy ochrany dle ZPF se na dotčené lokalitě nenacházejí. Na daném území převažují pozemky, které jsou řazeny do II. třídy ochrany ZPF, jde o cca m 2. Tyto půdy jsou vysoce chráněné a jen podmíněně odnímatelné ze ZPF pro stavební účely. 76

77 Dále je záměr umístěn na pozemcích řazených do III. třídy ochrany ZPF, které je možné využít v územním plánování pro výstavbu a jiné nezemědělské způsoby využití. V tomto případě se jedná o rozlohu cca m 2. Vzhledem k charakteru a rozměrům stavby se dá vliv, resp. odnětí pozemků ze ZPF považovat za akceptovatelný. V konkrétním případě jde navíc o liniovou stavbu zásadního významu, která je ve veřejném zájmu. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje: V bezprostřední blízkosti zájmové lokality se nenachází žádné významné ložisko nerostných surovin. Vlastní zájmová lokalita se rovněž nenachází ve stanoveném dobývacím prostoru, chráněném ložiskovém území, ani v území bilancovaných výhradních a nevýhradních ložisek dle zákona č. 44/1988 Sb. (horní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Realizace záměru nebude mít žádný negativní vliv na horninové prostředí a využívání horninových a nerostných zdrojů v širším okolí zájmové lokality. Vlivy na krajinný ráz a krajinu: Řešený záměr (tj. přemostění stávající tratě železniční smyčkou s doprovodnými stavbami - zejména elektrifikace a protihlukové stěny) bude mít vliv na stávající krajinu. Vliv bude soustředěn v lokálním měřítku obcí Rokytnice a Císařov. Při pohledu z hlavních pohledových os, bude záměr splývat s břehovými porosty. Částečně bude ovlivněn pohled od obce Rokytnice směrem k jihu. Se zvyšujícím se odstupem pozorovatele bude záměr viditelný pouze v menší míře (viz. fotovizualizace, příloha č. 10 dokumentace). Navrhovaný záměr tedy nebude významně zasahovat do krajinného rázu a nebude mít zastírající vliv. Lze také předpokládat, že po stabilizaci nového železničního tělesa dojde u nově vytvořeného náspu ke spontánní sukcesi vysýchavou, rozvolněnou vegetací a k obsazení stanoviště suchomilnými obratlovci i bezobratlými. Násep nebude ovlivňován agrární eutrofizací. Velmi pravděpodobně se tak z lokality vyvine krajinotvorný prvek. Vlivy na ochranná pásma (les, vodní toky, PHO vodního zdroje, el. vedení) Větší část zájmového území (západní část od stávající železniční tratě) náleží do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), přičemž současná poloha tělesa kolejí tvoří severní hranici CHOPAV. Posuzovaný záměr neleží a nezasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů, přichází ale do kontaktu se záplavovým územím pro Q 100 vodních toků Bečvy a Moravy. Vlivy na kulturní památky a hmotný majetek: Žádná z nemovitých kulturních památek nebude plánovanou výstavbou dotčena. Výstavba nové koleje, ani rekonstrukce stávajícího kolejiště nevyvolává žádnou demolici obytného objektu Stávající silnice III/43515 mezi Rokytnicí a Císařovem a místní polní cesty jsou v kolizi s novou železniční tratí. V rámci provádění stavby budou tyto kolize řešeny přeložkami a přemostěním těchto komunikací. V trase řešené stavby se nacházejí další záměry nadregionálních komunikací. Jedná se o koridor pro železniční dopravu (vysokorychlostní trať), koridor pro průplavní spojení Dunaj Odra Labe a úsek dálnice D1 Říkovice Přerov. V rámci projektové přípravy nejsou tyto střety řešeny. Zájmová lokalita se nachází v území kategorie UAN III (území, které mohlo být osídleno či jinak využíváno člověkem, ale výskyt archeologických nálezů nebyl dosud pozitivně nijak prokázán v této kategorii se nachází valná většina území). V případě mimořádných archeologických nálezů v průběhu zemních prací je třeba postupovat v souladu se stávající legislativou (zejména zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). 77

78 Výskyt paleontologických nálezů (dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) se v zájmovém území nepředpokládá. Soulad s územně plánovací dokumentací: Umístění záměru dle vyjádření stavebního úřadu (Magistrát města Přerova, dne viz příloha č. 1 dokumentace) není v současné době v souladu s platným územním plánem obce Rokytnice a městyse Brodek u Přerova místní část Luková. Umístění záměru také není v současné době v souladu se zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (právní stav po aktualizaci č. 1). Obec Císařov nemá v současné době platný územní plán. Stavba je zahrnuta do Aktualizace č. 2a Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. V současné době probíhá vyhodnocování stanovisek, připomínek a vyjádření uplatněných v rámci společného projednání Aktualizace č. 2a ZÚR Olomouckého kraje včetně Vyhodnocení vlivů Aktualizace č. 2a ZÚR OK na udržitelný rozvoj území. Řešený záměr je zahrnutý jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu č. D64. Závěrem je nutno konstatovat, že životní prostředí bude realizací záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba v určité míře ovlivněno. Výstavbu posuzovaného záměru v dané lokalitě je možno, za dodržení podmínek k omezení negativních vlivů záměru na životní prostředí, uvedených v návrhu stanoviska posudku (viz kap. VII), akceptovat. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí: Předmětem záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba je úprava olomouckého zhlaví žst. Dluhonice a výstavba třetí traťové koleje mezi dopravnami Dluhonice - Brodek u Přerova. Tato kolej bude mimoúrovňově křížit stávající dvoukolejnou trať a pomůže odstranit dopravní obtíže při stávajícím úrovňovém křížení vlaků v relaci Dluhonice Prosenice (tj. ve směru od Olomouce na Ostravu) na olomouckém zhlaví dopravny Dluhonice. Bude vybudován nový železniční přesmyk o délce cca 4 km, včetně několika mostních objektů. Celková délka kolejiště, kde bude probíhat stavební činnost, dosahuje cca 6 km (5,83 km). Směrové i výškové parametry na maximální rychlost vlakových souprav 160 km/h budou na stávajících kolejích č. 1 a 2. i na nové koleji č. 4. Parametry budou vyhovovat výhledovým kapacitním požadavkům a zajistí mimoúrovňové křížení vlaků směr Olomouc Hranice na Moravě s vlaky Přerov Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě Přerov s vlaky Olomouc Hranice na Moravě. Záměr se nachází na železniční trati č. 270 Přerov Olomouc, resp. Prosenice - Olomouc. Začátek stavby je situován do km 186,750 (výpravní budova výhybny Dluhonice). Konec stavby je v km 192,580 (nová trafostanice v žst. Brodek u Přerova). Technické řešení stavby Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba tedy po uplatnění opatření k prevenci, vyloučení a snížení nepříznivých vlivů na životní prostředí vyhoví plně soudobým požadavkům na řešení obdobných projektů (podrobnosti - viz výše kap. III posudku). Lze konstatovat, že navržené řešení výstavby třetí traťové koleje, které má být realizováno, je možno hodnotit z technického i environmentálního hlediska kladně a lze jej doporučit k realizaci. 78

79 Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí: Dokumentace hodnotí pouze jednu variantu předkládaného záměru, a to variantu vybranou na základě zpracované studie proveditelnosti Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba (MCO, říjen 2014) zahrnující i posuzovanou stavbu Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba. Bylo hodnoceno šest variant: Varianta 1 byla variantou neinvestiční, zachovávající stávající stav. Varianta 2 zvažovala rekonstrukci při zachování úrovňového křížení. Neřešila však možnosti mimoúrovňového křížení vlaků směr Olomouc Hranice na Moravě s laky Přerov Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě Přerov s vlaky Olomouc Hranice na Moravě po přechodu na pravostranný provoz trati Bohumín Břeclav (od 2012/2013). Varianta 3 řešila odstranění vzájemného rušení jízd vlaků mimoúrovňovým křížením, s umožněním maximální rychlosti 120 km/hod. Varianta 4 byla obdobná jako varianta 3, ovšem s umožněním maximální rychlosti 160 km/hod. Varianta 5 vychází z varianty 3, pouze stavbu přesmyku odděluje jako samostatnou stavbu. Varianta 6 vychází z varianty 4, opět s oddělením stavby přesmyku jako samostatné stavby. Jak je uvedeno výše na základě studie proveditelnosti byla vybrána varianta, kdy došlo k oddělení dvou staveb (Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba a Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba), s vybudováním mimoúrovňového křížení a s umožněním maximální rychlosti 160 km/hod. Dále je nutno uvést, že vybrané variantní řešení, tzn. vybudování traťové koleje č. 4, která je určena pro všechny vlaky ve směru jízdy Olomouc hl. n. - Hranice na Moravě, umožňuje jejich bezkolizní jízdu se všemi vlaky ve výhybně Dluhonice při možnosti tří současných jízd na brodeckém zhlaví výhybny. Tím dochází ke zvýšení propustnosti tohoto zhlaví o 51 % a zejména zvýšení bezpečnosti železničního provozu oproti koliznímu úrovňovému křížení směrů. Jiné technologické varianty rovněž nebyly zvažovány. Uvedené hodnocení variant je možno v posuzovaném případě akceptovat. Celkové hodnocení procesu posuzování vlivů na životní prostředí: Dne rozeslalo Ministerstvo životního prostředí dokumentaci dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a k vyjádření. Dne byla na úřední desce Olomouckého kraje zveřejněna informace o rozeslání dokumentace ke zveřejnění a k vyjádření. Dne Ministerstvo životního prostředí pověřilo zpracováním posudku o vlivech záměru na životní prostředí autorizovanou osobu prof. Ing. Vladimíra Lapčíka, CSc. Dokumentace včetně vyjádření byla autorizované osobě doručena dne Dne obdrželo Ministerstvo životního prostředí zpracovaný posudek. Kapitola bude doplněna po veřejném projednání záměru. 79

80 Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou v závazném stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta: Dokumentace záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba byla zpracována panem RNDr. Bc. Jaroslavem Bosákem, MBA (Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, Olomouc) dle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, v listopadu K dokumentaci nepodala písemné připomínky veřejnost ani dotčená veřejnost. Písemné vyjádření bylo zasláno následujícím dotčeným územně samosprávným celkem: úřady: Olomoucký kraj (vyjádření č.j. KUOK /2016 ze dne ), Statutární město Přerov (vyjádření č.j. MMPr/ /2016/STAV/ZP/Ča ze dne ) uvádí), Obec Rokytnice (dopis č.j.: 698/2016 ze dne ). Písemná vyjádření byla rovněž zaslána následujícími dotčenými správními Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (vyjádření č.j. č.j. KUOK 2595/2017 ze dne ), Magistrát města Přerova, odbor stavebního úřadu a životního prostředí, oddělení ochrany životního prostředí a památkové péče (vyjádření č.j. MMPr/162809/2016/ STAV/ZP/Ča ze dne ), Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci ve svém (vyjádření č.j. KHSOC/31284/2016/PR/HOK ze dne ), Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Olomouc (vyjádření zn. ČIŽP/48/IPP/ /17/OZP ze dne ), Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod (vyjádření č.j. 3313/740/16 ze dne ), Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší (vyjádření č.j. 3071/780/16 ze dne ). Stanovisko bude doplněno o vyjádření vzešlá z veřejného projednání a zaslaná do ukončení zákonné lhůty ve smyslu 9 odst. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vypořádání vyjádření k dokumentaci (oznámení): Veškerá vypořádání připomínek vzešlých z obdržených vyjádření k dokumentaci jsou uvedena v kapitole V. posudku. Požadavky vyplývající z těchto vyjádření byly zpracovatelem posudku odpovídajícím způsobem komentovány, resp. ve formě podmínek navrženy do stanoviska příslušného úřadu (Ministerstvo životního prostředí viz výše). V posudku nebyla komentována vyjádření veřejnosti ani dotčené veřejnosti, protože tyto subjekty se nevyjádřily. V posudku (kap. V) bylo komentováno vyjádření dotčeného územně samosprávného celku: Olomoucký kraj, Statutární město Přerov, 80

81 Obec Rokytnice. Olomoucký kraj, náměstek hejtmana pan Bc. Pavel Šoltys, DiS. ve svém vyjádření (č.j. KUOK /2016 ze dne ) k posudku uvádí: Olomouckému kraji byla dne doručena žádost o vyjádření k dokumentaci vlivů záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Oznamovatelem záměru je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Stavební správa východ, Nerudova 1, Olomouc, dokumentaci zpracoval Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, Olomouc v listopadu Dokumentace obsahuje z našeho pohledu veškeré potřebné náležitosti, které záměr dostatečně objasňují. Hlavním záměrem stavby je úprava olomouckého zhlaví žst. Dluhonice a vybudování nového železničního přesmyku v délce cca 4 km, včetně několika mostních objektů na trati č. 270 Přerov - Olomouc, mezi dopravnami Dluhonice a Brodek u Přerova. Přesmyk bude tvořit třetí traťová kolej, která bude mimoúrovňovně křížit stávající dvoukolejnou trať. Celková délka kolejiště, kde bude probíhat stavební činnost, dosahuje cca 6 km. Záměr se nachází na území obcí Brodek u Přerova (k.ú. Luková), Císařov (k.ú. Císařov), Přerov (k.ú. Dluhonice), Rokytnice (k.ú. Rokytnice u Přerova). Dle územně plánovací dokumentace Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1 ZÚR OK (dále jen ZÚR OK) se záměr nachází ve stanoveném záplavovém území Q 100, v chráněné oblasti přirozené akumulace vod, v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů a minerálních vod. Při řešení záměru je třeba zajistit koordinaci s územními rezervami - koridorem pro vysokorychlostní trat a koridorem pro průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe a se stávající technickou infrastrukturou - VTL plynovodem. Výše uvedený záměr není v rozporu se ZÚR OK. Záměr není předmětem řešení ZÚR OK, ale je předmětem řešení projednávané Aktualizace č. 2a ZÚR OK, přičemž je vymezen jako korídor pro veřejně prospěšnou stavbu D64. Uvedený záměr není v rozporu se strategickým dokumentem - Strategií rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje. S požadavkem na zajištění koordinace hodnoceného záměru s územními rezervami - koridorem pro vysokorychlostní trat (VRT) a koridorem pro průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe a se stávající technickou infrastrukturou - VTL plynovodem je nutno souhlasit. Osu řešeného záměru kříží na katastrálním území Rokytnice koridor pro železniční dopravu - vysokorychlostní trať (VRT), Územně technická studie pro VRT se v úseku Bohumín - Přerov zabývá propojením VRT se stávající železniční sítí. V řešeném území se dále nalézá koridor pro průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe. Realizace VRT je plánována nejdříve v roce V uvedené studii proveditelnosti VRT (Bohumín - Přerov) jsou navrženy na katastru obce Rokytnice varianty A2 a A1. Vzhledem k časovému horizontu, neujasněnosti vybrané varianty a orientačním údajům uvedeným ve studii proveditelnosti je v současné době nereálné hodnotit kumulativní vliv realizace této stavby. Nicméně je samozřejmě předpokládáno, že při projektování a realizaci všech dalších staveb, zejména v případě koridoru pro VRT a průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe, bude dodržována platná legislativa. Záměr VRT podléhá procesu posuzování vlivů na životní prostředí, kde bude nutno v případě reálného termínu realizace na základě již hodnověrných parametrů (dnes nejsou přesné umístění a další 81

82 parametry záměru VRT známy) vyřešit kumulativní vlivy této stavby na hodnocené území. Obdobně bude nutno postupovat v případě průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe. Statutární město Přerov ve svém vyjádření (dopis paní Ing. Miroslavy Švástové, vedoucí oddělení ochrany životního prostředí a památkové péče, č.j. MMPr/ /2016/STAV/ZP/Ča ze dne ) uvádí: Statutární město Přerov, zastoupené Odborem stavebního úřadu a životního prostředí Magistrátu města Přerova, v souladu s vnitřním předpisem č. 4/2011, organizační řád, kterým se vymezují kompetence Magistrátu města Přerova, v platném znění, vydává po projednání s ostatními dotčenými odbory MMPr podle zákona č.l00/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), toto vyjádření: K předloženému oznámení jsou následující připomínky: Ochrana ovzduší: Poznámka - citace z textu DOKUMENTACE jsou v této části pro větší přehlednost uváděny v uvozovkách a kurzívou. V části B.3.1. Ovzduší se uvádí: Str Z výpočtu dáte vyplývá, že při realizaci stavebního záměru bude docházet k překročení imisního limitu průměrné denní koncentrace PM 10, a to poměrně významně (stávající imisní pozadí se již v současnosti pohybuje nad platným imisním limitem, příspěvek ke stávajícímu imisnímu pozadí se může pohybovat i na úrovni 100 % platného imisního limitu). Str Snížení zátěže je možné dosáhnout zvolením vhodného technologického řešení a dodržováním technologické kázně ze strany dodavatelů stavby a vhodným harmonogramem výstavby, který zohlední ochranu zdraví lidí: 1. bude probíhat pravidelné čištění ploch zařízení staveniště a příjezdových cest; 2. veškeré stavební mechanismy budou pravidelně čištěny, zejména při výjezdu ze staveniště; 3. automobily přepravující stavební materiál budou řádně zaplachtovány; 4. prašné stavební práce (manipulace se sypkým materiálem) budou probíhat pouze v pracovní dny v době od 6:00 do 18:00 hod., v sobotu pak od 8:00 do 12:00 hod., v neděli a ve státní svátky tyto stavební práce probíhat nebudou; 5. v případě suchého počasí bude plocha staveniště a příjezdových komunikací pravidelně skrápěna. Tento citovaný text požadujeme výslovně uvést ve výrocích všech navazujících řízení. Další připomínky nejsou. Oznámení bylo zveřejněno na úřední desce, dále na webu města Přerova a na infotextu kabelové televize. Text uvedený v kapitole B.3.1. Ovzduší na str. 51 je konstatováním možné imisní situace v době realizace záměru ( stávající imisní pozadí se již v současnosti pohybuje nad platným imisním limitem, příspěvek ke stávajícímu imisnímu pozadí se může pohybovat i na úrovni 100 % platného imisního limitu ), tzn. v určitém časově omezeném období. Dále je provedena analýza výše uvedených údajů: 82

83 Z výsledků uvedených v rozptylové studii vyplývá, že k největšímu příspěvku dojde u průměrné roční koncentrace PM 10 a PM2,5 a dále u maximální denní koncentrace PM10. To je dáno samozřejmě charakterem stavebního záměru, kdy je uvažováno s manipulací se sypkým materiálem ve velkých objemech, což bude zdrojem zvýšené prašnosti. Z výsledků vyplývá, že v etapě výstavby bude příspěvek průměrné roční koncentrace PM10 u nejbližší obytné zástavby činit cca 4,5 % stávajícího imisního pozadí a 3,3 % platného imisního limitu. U průměrné roční koncentrace PM2,5 bude příspěvek vyvolaný realizací stavebního záměru u nejbližší obytné zástavby činit až cca 5,9 % imisního pozadí a 5,2 % imisního limitu. Nejvýznamnější z hlediska příspěvku bude však maximální denní koncentrace PM10, kdy v etapě výstavby je očekáván nárůst v nejzatíženějším výpočtovém bodě (č. 1) až o 47,47 μg.m -3 (v ostatních bodech 24,08 až 39,65 μg.m -3 ), což představuje 94,94 % imisního limitu (50 μg.m -3 ) a 85,84 % imisního pozadí (55,3 μg.m -3 ). U ostatních sledovaných znečišťujících látek půjde o příspěvky v řádu max. jednotek procent, což se na znečištění ovzduší v lokalitě prakticky neprojeví. Při realizaci stavebního záměru dojde k překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci benzo(a)pyrenu, který je v lokalitě překračován i v současnosti. Realizace posuzovaného stavebního záměru však bude znamenat pouze minimální příspěvek (0, ,00117 ng.m -3 ) ke stávajícímu imisnímu pozadí (1,36 ng.m -3 ; imisní limit činí 1 ng.m -3 ) a na kvalitě ovzduší se prakticky neprojeví. V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi je však třeba konstatovat, že vypočtené hodnoty porovnávané s imisními limity jsou maximální vypočtené koncentrace, kterých je dosaženo za nejnepříznivějšího provozu zdroje (kumulace manipulace s větším množstvím sypkého materiálu do krátkého období) a nepříznivých povětrnostních podmínek v okolí zdroje znečištění. Dále je nutné konstatovat, že výpočet v modelu Symos 97 neumí zahrnout etapovitost práce na náspu železničního tělesa tedy to, že práce budou probíhat etapovitě cca po pětisetmetrových úsecích. Model tak pracuje se zjednodušenou představou, že práce se sypkým materiálem budou probíhat zároveň na celé ploše budoucího náspu. A proto lze důvodně konstatovat, že v reálném provozu budou dosahované koncentrace mnohem nižší (lze předpokládat, že po celou dobu roku se nevyskytují špatné rozptylové podmínky, manipulace se sypkým prašným materiálem bude probíhat pouze ve vybrané dny, není zahrnuta etapovitost výstavby apod.) - tedy, že maximální vypočtené hodnoty budou dosahovány pouze v některých dnech za nepříznivých rozptylových podmínek. Tuto skutečnost potvrzuje i vypočtený příspěvek průměrné roční koncentrace PM10, který je poměrně nízký a pohybuje se v řádu desetin (0,140), max. jednotky (1,313) μg.m -3. Je nutno si uvědomit, že výpočet roční imisní koncentrace zohledňuje dlouhodobé meteorologické podklady (větrná růžice), takže je objektivnější než vypočtené maximální imisní koncentrace. Nicméně i tak je vzhledem k výši stávajícího imisního pozadí této znečišťující látky (maximální denní koncentrace PM10) a očekávané výši příspěvku velmi pravděpodobné, že k poměrně významnému překročení imisního limitu bude docházet během etapy výstavby pravidelně. Je však třeba zdůraznit, že realizace stavby bude probíhat po omezenou časovou dobu (cca 2 roky) a po skončení etapy výstavby železniční trati dojde k plné reverzibilitě stavu ovzduší. V souvislosti s výše uvedeným je také nutno podotknout, že podporu výstavby a provozu železničních tratí jako bezemisního způsobu dopravy je třeba z hlediska celkového imisního zatížení širšího regionu vždy v souvislosti se stavem znečištění ovzduší vnímat jako pozitivní. U ostatních sledovaných znečišťujících látek k překročení imisního limitu nedojde. Požadovanou citaci uvedeného textu ( stávající imisní pozadí se již v současnosti pohybuje nad platným imisním limitem, příspěvek ke stávajícímu imisnímu pozadí 83

84 se může pohybovat i na úrovni 100 % platného imisního limitu ) je možno uvést v posudku např. v kapitole VI. Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí. Nicméně jako podmínku v rámci souhlasného stanoviska (viz kap. VII posudku) tento výstup z dokumentace nelze uplatnit. S dalšími zmíněnými požadavky na snížení prašnosti (str. 52 dokumentace, str. 28 rozptylové studie) je možno souhlasit. Proto jsou body 1 až 5 výše citovaného textu uvedeny v rámci podmínek souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru (viz kap. VII posudku). Uvedené podmínky jsou zaměřeny na omezení prašnosti v době výstavby záměru. Stavební práce jsou v drtivé většině případů spjaty s tvorbou tuhých znečišťujících látek. Prašný aerosol může mít rozmanité rizikové vlastnosti, v reálných podmínkách působí jako součást komplexní směsi znečišťujících látek v ovzduší s různými účinky. Na tuhé částice se mohou adsorbovat některé reaktivní komponenty (např. polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy, aj.). Důležitým parametrem tuhých částic je (z hlediska průniku a depozice v dýchacím systému) jejich velikost. Tzv. PM 10 je torakální frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 µm, která proniká do spodních dýchacích cest a PM 2,5 zahrnuje jemnější respirabilní podíl s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm pronikající až do plicních sklípků. Jemná frakce částic do 2,5 µm je do značné míry rozpustná, má často kyselý charakter a obsahuje sekundárně vzniklé aerosoly (kondenzáty plynů, částice ze spalování fosilních paliv a pohonných hmot, kondenzované organické či kovové páry). Dále mohou obsahovat těžké kovy či uhlíkaté látky a jejich soli (především sulfáty a nitráty). Jemné částice jsou transportovány do velkých vzdáleností (až několik stovek kilometrů) od zdroje těchto látek a snadno pronikají do vnitřního prostředí budov. Hrubší částice bývají zásaditého charakteru, méně rozpustné. Vzhledem k velikosti částic poměrně rychle sedimentují a jsou transportovány asi do vzdálenosti několika kilometrů. Vznikají např. během zemních prací při stavbách, při demolicích objektů, těžbě zemních hmot, v důsledku sekundární prašnosti při dopravě na nezpevněných a prašných cestách apod. Prašný aerosol může způsobovat podráždění sliznice a negativně ovlivňovat funkci i kvalitu řasinkového epitelu v horních cestách dýchacích, snižovat samočistící schopnosti a obranyschopnost dýchacího systému a tím vyvolat vhodné podmínky pro vznik bakteriálních či virových respiračních infekcí. Krátkodobé zvýšení denních koncentrací suspendovaných částic frakce PM 10 se podílí na nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti (zejména na onemocnění srdce a cév). Bylo zaznamenáno zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání, změny plicních funkcí. Z výše uvedených důvodů je nutno maximálně omezit tvorbu suspendovaných částic. Je nesporné, že k omezení prašnosti může přispět striktní dodržování postupů, které vycházejí z opatření BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti, jež jsou uvedena v Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava (CZ07). Obec Rokytnice ve svém vyjádření (dopis č.j.: 698/2016 ze dne ) uvádí: I. Úvod Předkládanou dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen Dokumentace) zpracovala na základě závěrů zjišťovacího řízení opět společnost Ecological Consulting, a. s. (autorizovaná osoba RNDr. Jaroslav Bosák). Předmětem posuzování vlivů je záměr Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba ve stejné podobě, v jaké byl předložen do zjišťovacího řízení, tj. záměr zahrnuje pouze jednu variantu technického a technologického řešení, přičemž jiná varianta není investorem zvažována. V závěrech zjišťovacího řízení, zveřejněných na portále EIA dne , je stanoveno celkem dvanáct oblastí, na které se měli zpracovatelé Dokumentace zvláště zaměřit. 84

85 II. Připomínky k předkládané Dokumentaci 1. Na nedostatečný výčet záměrů s možnými kumulativními vlivy jsme upozorňovali již v rámci připomínek k oznámení EIA. V Dokumentaci jsou sice zmiňovány plánovaná VRT Brno - Přerov a koridor pro kanál D-O-L, ovšem zcela nepochopitelně chybí úseky dálnic D1 (D0137 a D0137) a rovněž D55, což jsou záměry, jejichž výstavba má být podle stávajících plánů zahájena v nejbližších letech. Dále jsme upozorňovali na absenci připravovaných protipovodňových opatření na katastrálním území obce a naše připomínka byla ignorována. Tudíž požadujeme kapitolu B.1.4. přepracovat a doplnit. Vzhledem k velké kumulaci dopravních staveb v zájmovém území doporučujeme připojit mapku, ve které by byly vyznačeny veškeré koridory dopravních staveb a další záměry zanesené v aktuální územněplánovací dokumentaci. Připomínka obce byla zohledněna vypracováním studie odtokových poměrů. Původní připomínka obce totiž zněla tak, že: V oznámení jsou zmiňovány pouze úseky dálnice D1 (D0137 a D0136), zcela ovšem chybí zmínka o připravovaných protipovodňových opatřeních v prostoru obce Rokytnice. Přitom výstavba zcela nového zemního tělesa může mít významné vlivy na lokální odtokové poměry.... Proto bylo pro vyhodnocení odtokových poměrů vypracováno hodnocení odtokových poměrů, které je přílohou 6 této dokumentace. Samotná realizace záměru nemá vliv na odtokové poměry v území. Protipovodňová opatření jsou, vedle jiného, předmětem kapitoly C.1.10 Extrémní poměry v dotčeném území. Je zde akceptován požadavek obce Rokytnice na řešení protipovodňové ochrany: Při realizaci záměru je nutno důsledně respektovat protipovodňová opatření řešená v území, platnou ÚPD a pokyny správce povodí, Povodí Moravy, s. p. 2. V našich připomínkách k oznámení EIA jsme požadovali dostatečné zdůvodnění preferované varianty záměru. Příslušná kap. B.1.5. byl sice poněkud rozšířena, ale zásadní argumenty pro volbu mimoúrovňového křížení chybí. Podle našeho názoru může být závažným důvodem pro volbu finančně mnohem nákladnějšího řešení např. významné zkrácení jízdní doby, odstranění bezpečnostně nevyhovující situace či nedostatečná kapacita stávající trati. Je zřejmé, že žádný z těchto argumentů nemá dostatečnou sílu pro prosazení navrhovaného řešení. Zkrácení jízdní doby bude zanedbatelné, bezpečnost provozu lze zaručit elektronickými systémy řízení a kapacita stávajících tratí vyčerpána není. V případě budoucí realizace plnohodnotné VRT Brno - Přerov (pro rychlosti nad 300 km/hod) by pravděpodobně bylo zájmové území dotčeno a hrozilo by částečné zmaření investice. Navíc po dobudování kompletní VRT Praha - Ostrava intenzity dopravy na větvi mezi Olomoucí a Hranicemi na Moravě poklesnou. Z uvedených důvodů stále trváme na řádném vyhodnocení vlivů varianty s úrovňovým křižováním vlaků v prostoru výhybny Dluhonice. Z informací uvedených v kap. E Dokumentace rovněž vyplývá, že kompletní varianta úrovňového křížení nebyla v rámci zmiňované studie proveditelnosti (MCO, říjen 2014) vůbec řešena, a tudíž ani nemohla být vyloučena. V aktualizaci studie proveditelnosti 10/2014 byly navrženy a následně hodnoceny varianta bez projektu a pět variant projektových. V případě variant č. 5 a č. 6 se jedná pouze o etapizaci variant č. 3 a č. 4. Jak vyplývá z výše uvedeného, bylo v rámci zpracované studie proveditelnosti ověřováno několik variant. Na základě výsledků vyhodnocení těchto variant byla ze strany centrální komise Ministerstva 85

86 dopravy jako nadřízeného orgánu uložena SŽDC, s.o. projektová příprava varianty č. 6. Tato jako jediná vyhověla z hlediska provozních a kapacitních požadavků. Z uvedených důvodů je zřejmé, že zpracovatelům dalších stupňů dokumentace nepřísluší ověřovat jiné řešení, než je řešení schválené, se kterým bylo v rámci zpracování dokumentace pracováno. Pro úplnost je možno uvést popis jednotlivých posuzovaných variant: Varianta č. 1 - bez projektu - jedná se o neinvestiční stavbu, která předpokládá zachování současného technického stavu traťových úseků po celou dobu hodnocení projektu, jednotlivé prvky železniční dopravní cesty budou udržovány v provozuschopném stavu pouze standardní obnovou a údržbou a neinvestičními opatřeními charakteru oprav, a to tak, aby nedocházelo k nadměrnému zhoršení poskytovaných služeb. Projektová varianta č. 2 - zahrnuje uvedení traťových úseků do normového stavu" při zachování úrovňového křížení, přičemž se předpokládá rekonstrukce všech součástí infrastruktury v celé délce řešených traťových úseků (koleje dluhonické spojky). Návrh kolejiště výhybny již respektuje pravostranný provoz na traťovém úseku Břeclav - Bohumín. Varianta neřeší možnosti mimoúrovňového křížení vlaků směr Olomouc - Hranice na Moravě s vlaky Přerov - Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě - Přerov s vlaky Olomouc - Hranice na Moravě po přechodu na pravostranný provoz trati Bohumín Břeclav od zahájení platnosti grafikonu vlakové dopravy 2012/2013. Projektová varianta č. 3 - tato varianta řeší komplexní pojetí rekonstrukce kolejiště výhybny Dluhonice s odstraněním vzájemného rušení jízd vlaků mimoúrovňovým křížením, umožněním co nejméně kolizní změny sledu vlaků ze všech zaústěných tratí při vzájemném předjíždění. Součástí této varianty je i rekonstrukce koleje č. 2 S v celém rozsahu stavby, tj. do km 5,632. Navržené řešení mimoúrovňového křížení umožňuje v této variantě maximální rychlost 120 km/h. Projektová varianta č. 4 - je svým rozsahem obdobná jako varianta č. 3. Shodně je rekonstruována výhybna Dluhonice. Řeší možnosti mimoúrovňového křížení vlaků směr Olomouc - Hranice na Moravě s vlaky Přerov Olomouc, ale navržené řešení mimoúrovňového křížení umožňuje v této variantě maximální rychlost 160 km/h. Projektová varianta č. 5 - vychází z varianty č. 3, řeší možnosti mimoúrovňového křížení vlaků směr Olomouc - Hranice na Moravě s vlaky Přerov - Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě - Přerov s vlaky Olomouc - Hranice na Moravě po přechodu na pravostranný provoz trati Bohumín - Břeclav od zahájení platnosti grafikonu vlakové dopravy 2012/2013. Toto křížení je však v této variantě navrženo odložit do následné realizace, tj. až po realizaci stavby Rekonstrukce žst. Přerov, 2.stavba - jako samostatnou stavbu. Odhaduje se, že výstavba přesmyku bude časově náročnější než vlastní rekonstrukce výhybny, neboť se jedná o složitější a časově náročnější územní řízení, výkupy pozemků, stavební řízení a budování násypového tělesa. Projektová varianta č. 6 - vychází z varianty č. 4, řeší možnosti mimoúrovňového křížení vlaků směr Olomouc - Hranice na Moravě s vlaky Přerov - Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě - Přerov s vlaky Olomouc - Hranice na Moravě po přechodu na pravostranný provoz trati Bohumín - Břeclav od zahájení platnosti grafikonu vlakové dopravy 2012/2013. Toto křížení je však v této variantě navrženo odložit do následné realizace, tj. až po realizaci stavby Rekonstrukce žst. Přerov, 2.stavba - jako samostatnou stavbu. Odhaduje se, že výstavba přesmyku bude časově náročnější než vlastní rekonstrukce výhybny, neboť se jedná o složitější a časově náročnější územní řízení, výkupy pozemků, stavební řízení a budování násypového tělesa. 3. Vlivy záměru ve fázi provozu budou značně závislé na výhledových intenzitách železniční dopravy, pro rok 2025 se oproti současnému stavu (2015) počítá 86

87 s výrazným nárůstem počtu vlaků. Na toto zdánlivě nevysvětlitelné zvýšení jsme upozorňovali již v rámci připomínek k oznámení ElA a zpracovatel Dokumentace reagoval tím, že tato data obdržel od investora. Opakujeme, že předpokládané zvýšení intenzity železniční dopravy je nutné řádně odůvodnit, např. připojit odkazy na existující studie, jinak mohou závěry posuzování vlivů působit nevěrohodně (týká se zejména hlukové studie). Předpokládané intenzity dopravy byly předány zpracovateli dokumentace odbornou složkou SŽDC (odbor strategie), která zajišťuje aktuálnost těchto údajů ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, ostatními odbornými složkami, příslušným krajem a případně na základě podkladů jednotlivých dopravců. Tyto podklady jsou ze strany investora, kterým je státní organizace, následně poskytnuty jako závazné při zpracování dokumentací jednotlivých staveb a zpracovatelé těchto dokumentací se jimi musí řídit. 4. Hluková studie (příloha 5 Dokumentace, Ecological Consulting, a. s., Ing. J. Cápal, listopad 2016) Ke hlukové studii máme níže uvedené připomínky, domníváme se, že vzhledem k metodickým nedostatkům studie je oprávněné požadovat její přepracování. 4.1 Hluková studie je zpracována podle německé metodiky Schall 03, která není v ČR běžně používána. Tudíž je velmi žádoucí doplnit technické podrobnosti tohoto výpočtového modelu, jinak nelze výsledky hlukové studie považovat za věrohodné. Je nutné uvést zejména autory metodiky, rok vzniku, upřesnění verze programu a dále základní matematické vzorce používané výpočtovým modelem (pokud se odlišují od postupů využívaných v ČR). Vhodné je rovněž připojení několika významných referencí o využití této metodiky na území ČR i v zahraničí. Je možno konstatovat, že v rámci Evropy je používáno cca 14 výpočtových metod (Šnajdr, K. 2013: Výpočet hluku ze železniční dopravy, Manuál 2013). V rámci stávající praxe v České republice jsou v rámci akustických posudků (hlukových studií) pro výpočet hluku ze železniční dopravy obvykle používány následující výpočtové postupy a metody - Hluk+ (v současné době je používána verze 9.19profi), Schall 03 a RMR-SMR II. Přitom metoda výpočtu Schall 03 patří v ČR mezi nejpoužívanější. Řada hlukových studií na železniční a jiné stavby je zpracována touto metodikou a příslušné orgány ochrany zdraví tuto metodiku plně akceptují. Metoda Schall 03 je volena pro svoji jednoduchost, kdy se oproti sofistikovanější výpočtové metodě (RMR (SRM II)) dokáže přizpůsobit šíření hluku od vlakových souprav, které jsou provozovány na území ČR. Podle výsledků měření lze nastavit jednotlivé typy vlakových souprav, které jsou použity ve výpočtovém modelu a pro získání výsledných hodnot jsou do výpočtu dosazeny počty provozovaných typů souprav. Podle sdělení zpracovatele dokumentace byly touto metodikou ve společností Ecological Consulting a.s. v poslední době zpracovávány hlukové studie pro následující záměry: Rekonstrukce žst. Jaroměř, Zvýšení tratové rychlosti v úseku Brno - Slatina Blažovice, Průjezd železničním uzlem Česká Třebová, či Modernizace a elektrizace trati Otrokovice-Vizovice. 4.2 Na str. 3 stojí, že stávající železniční trať byla do posouzení zahrnuta pouze okrajově, neboť se nachází mimo stavbu, a jako samotná byla modernizována 87

88 pro rychlost až 160 km/h v letech Není zřejmé, jakou relevanci má tento výrok, jelikož vyjádření KHS Olomouckého kraje ke zjišťovacímu řízení ze dne se jasně konstatuje, že je nutné provést vyhodnocení a návrh protihlukových opatření ze všech kolejí a předmětné trati současně. Hluková studie uvedená v dokumentaci byla aktualizována dle podmínek KHS Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci uvedených ve vyjádření KHS ze dne pod čj.: KHSOC/21348/2016/PR/HOK a hodnotí hlukovou situaci a navrhuje protihluková opatření dle výkladu výše uvedeného vyjádření. 4.3 V tabulce 1 na str. 5 je u typického nákladního vlaku uvedena délka 500 m, tato hodnota ovšem nemusí odpovídat realitě, jelikož běžná délka nákladních vlaků na hlavních koridorech v ČR dosahuje až 650 m. Tento rozpor je nutné vyjasnit, jinak existuje riziko, že vypočtené intenzity hluku jsou podhodnocené. Je možno konstatovat, že délka nákladních vlakových souprav použitá při zpracování hlukové studie představuje průměrnou hodnotu (viz též níže komentář k bodu 4.4). Určit přesné hodnoty délky vlaků je samozřejmě velmi obtížné. Např. uhelný vlak s obvyklými 32 vozy falls má délku 470 m, pak mohou jet pravidelné vlaky, které mají různou délku dle aktuální zátěže od 1 vagonu do délky 500 m. Pozn.: Tento problém se dá přirovnat např. k zařazení podílu silničních vozidel pohybujících se na hodnocené komunikaci do jednotlivých emisních norem (EURO 1 až 6) při zpracování rozptylové studie. Zde lze rovněž pracovat pouze s přibližnými hodnotami. 4.4 Zásadní metodickou chybou hlukové studie je skutečnost, že vypočtené hodnoty pro stávající stav (výpočtový rok 2015) nejsou kalibrovány měřením reálné hlukové zátěže. Dle sdělení zpracovatele hlukové studie byl výpočtový model porovnáván s výsledky měření provedených na navazující části železnice Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba. Během měření zachycené vlakové soupravy projíždějí i posuzovanou částí železniční trati. Délka souprav představuje průměrnou hodnotu a zprůměrovaná zvuková expozice průjezdu jednotlivých typů vlakových souprav zjištěná během měření je porovnávána s výpočtovým modelem. Zjištěný rozdíl naměřených a vypočtených hodnot prokazuje, že rozdíly modelovaných hodnot oproti vypočteným se pohybují v rozmezí do ± 1,9 db, což lze považovat za akceptovatelné a lze konstatovat, že výpočtový model je nastaven správně a zobrazuje reálnou situaci. Hodnota 1,9 db je orgány ochrany veřejného zdraví akceptována mimo jiné i na základě dikce ustanovení 77 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a na něj navazujícího nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Za prokazatelné navýšení hluku se považuje navýšení větší než 2 db ke dni posouzení prokazatelného navýšení hluku oproti naměřeným hodnotám hluku nebo oproti hodnotám hluku vypočteným v akustickém posouzení zdroje hluku předloženém příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví v rámci žádosti o vydání stanoviska podle 77 odst. 2 a 4 uvedeného zákona. 4.5 V kap. 6 (Vyhodnocení) hlukové studie se uvádí, že instalací vzduchotechnických jednotek do objektů postižených nadměrným hlukem se železniční dopravy dojde 88

89 ke zrušení chráněného venkovního prostoru stavby. Žádáme upřesnit, zda má tento názor autora studie nějakou legislativní oporu. Rovněž dodáváme, že prostou instalací vzduchotechnických jednotek do nejvíce postižených místností objektu se problém hluku ve venkovním chráněném prostoru stavby neřeší. Aby mohlo být prováděno určité nucené větrání, je nutné provést rozvody vzduchotechniky po celém domě, dále je obvykle nutné upravit systém vytápění a regulace teploty v objektu. Nucené větrání se využívá zejména v energeticky úsporných domech, z čehož vyplývá, že toto řešení rozhodně nemusí být vhodné pro každý objekt a celková investice se může pohybovat v řádech stovek tisíc korun. Legislativní opora: Definice chráněného venkovního prostoru je dána 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., který říká, že: Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Definice prostoru významného z hlediska pronikání hluku vyplývá z 2 písm. s) nařízení vlády č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů: Prostorem významným z hlediska pronikání hluku je prostor před výplní otvoru obvodového pláště stavby zajišťující přímé přirozené větrání, za níž se nachází chráněný vnitřní prostor stavby, pokud tento chráněný prostor nelze přímo větrat jinak. Dle ustálené rozhodovací praxe při zajištění větrání jiným způsobem - vzduchotechnikou, při dostatečné vzduchové neprůzvučnosti obvodového pláště - neexistuje chráněný venkovní prostor stavby a není tak potřeba zajistit nepřekročení hygienického limitu. Na tomto místě je nutno poznamenat, že v místech, kde nebude možno zajistit protihlukovou ochranu jen pomocí protihlukových stěn, bude nutno doplnit ochranná opatření o aplikaci vzduchotechnických jednotek do obytných místností. Je nutno připomenout, že ochrana zdraví je primární záležitostí. Jak ukazují zkušenosti, není-li ochrana před hlukem vyřešena v rámci přípravy a realizace liniové stavby (a poté případně doplněna dalšími opatřeními na základě měření hluku po realizaci stavby, není pak většinou vyřešena po hodně dlouhou dobu, což je samozřejmě naprosto nežádoucí. Výše uvedený požadavek na měření hluku po realizaci stavby je uveden jako jedna z podmínek souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru (viz kap. VII posudku). 4.6 Obecně pokládáme alternativní řešení nadměrné hlukové zátěže za neakceptovatelné (v případě změny využívání objektu = vysídlení občanů) či nereálné a neefektivní (v případě instalace vzduchotechnických jednotek). Ani samotná stavba protihlukových stěn není příliš efektivní, některá obydlí budou i po jejich realizaci zasažena nadlimitní hodnotou hluku, navíc je toto řešení velice nákladné a rušící krajinný ráz. Změna využívání objektu je přípustná mimo jiné i na základě zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Ustanovení 5Stavba dráhy celostátní, regionální, tramvajové, 89

90 trolejbusové nebo dráhy speciální je veřejně prospěšná.... Je přirozené, že byť výše uvedená právní norma změnu využívání objektu umožňuje, mělo by to být skutečně krajním řešením. Je možno konstatovat, že výstavba protihlukových stěn je velice efektivní v úsecích, na kterých nejsou tyto stěny přerušeny. Jejich přerušení je však nezbytné v místech křížení železniční trati s pozemními komunikacemi. Zde, i díky bezpečnosti železničního a silničního provozu, musí být zachovány dostatečné rozhledové poměry. Právě v takovýchto bodech dochází u blízce ležících objektů k překročení daných limitů. Z tohoto důvodu jsou navrhována další technická řešení, omezující se pouze na takto zasažené objekty. Účinnost těchto opatření je velmi vysoká a pro dodržení předepsaných limitů dostatečná (dále též viz text uvedený výše k bodu 4.5). Obecně platí, že hlukové zatížení v okolí železnice se vlivem rekonstrukcí výrazně snižuje. 5. Studie odtokových poměrů (příloha 6 Dokumentace, Útvar hydroinfomatiky Povodí Moravy, s.p., Ing. V. Gimun, ) Účelem předkládané studie mělo být zejména vyhodnocení možného vlivu záměru na odtokové poměry v blízkém okolí dotčených obcí (tj. zejména v Rokytnici a Císařově), viz též bod č. 2 ze závěru zjišťovacího řízení. Musíme konstatovat, že daný účel studie nesplnila. Předně je nutné se zmínit o nedostatečné formální kvalitě dokumentu. Veškeré dokumenty předkládané laické veřejnosti (zvláště takové, které jsou již financované ze státního rozpočtu) by měly být přehledné, jednoznačné a srozumitelné. Upozorňujeme např. na množství topografických chyb, nedbalou grafickou úpravu, chybějící čísla tabulek a obrázků, nereprezentativní fotodokumentaci, chybějící jednotky v některých tabulkách, nevhodný formát dokumentu (optimálně PDF), z laického hlediska zcela nevyhovující (resp. málo vyhovující) grafické přílohy a celkovou nepřehlednost textu. Domníváme se, že studii odtokových poměrů je nutné důkladně přepracovat a odstranit formální vady. Z věcného hlediska bychom uvítali, kdyby výstupem studie byly přehledné mapy zobrazující rozliv Bečvy v prostoru Rokytnice a Císařova v jednotlivých variantách (současný stav, výhledový, zohlednění retenčního prostoru Skalička) a za různých průtoků. Dostatečně robustní, řádně odůvodněný a dobře srozumitelný závěr celé studie musí jasně odpovídat na otázku, zda vybudování nového drážního tělesa může nějakým způsobem zhoršit (zpomalit) odtok povodňových vod z prostoru obce směrem k Bečvě. Výstavba mohutného zemního valu by rovněž měla být zasazena do kontextu realizovaných i plánovaných lokálních protipovodňových opatření. Studie odtokových poměrů byla zpracována Povodím Moravy s.p., jakožto správcem povodí řeky Moravy. Vzhledem k tomu, že Povodí Moravy s.p. disponuje všemi relevantními podklady, tedy i plánovanými protipovodňovými opatřeními obce, která musí být s příslušným správcem Povodí projednána, je možno považovat tuto část dokumentace za dostatečně a relevantně zpracovanou. Požadované zpracování dalších podkladových materiálů (vytvoření přehledné mapy, resp. přehledných map zobrazujících rozliv řeky Bečvy v prostoru Rokytnice a Císařova v jednotlivých variantách - současný a výhledový stav, zohlednění retenčního prostoru) překračuje obvyklé požadavky na vstupní materiály pro zpracování dokumentace, příp. oznámení EIA. 90

91 6. Mimo hydrologického posouzení považujeme za účelné provést též hydrogeologické posouzení, které by mělo vyhodnotit možný vliv výstavby zemního tělesa na proudění podzemních vod v přípovrchové zvodni na jihozápadním okraji Rokytnice. Jsou známy případy, kdy po výstavbě vysokých náspů došlo stlačením podloží k vzrůstu hladiny podzemní vody, což se nepříznivě projevilo zvýšením vlhkosti v podzemních prostorách staveb. Hydrogeologické posouzení, které vyhodnotí možný vliv výstavby zemního tělesa trati na proudění podzemních vod v oblasti Rokytnice, bude vhodné provést v rámci zpracování dalších stupňů projektové dokumentace. Výše uvedený požadavek je uveden jako jedna z podmínek souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru (viz kap. VII posudku). 7. Do seznamu opatření ke zmírnění negativních vlivů záměru (kap. D.4.) je žádoucí doplnit striktní požadavek na dostatečnou kompenzaci kácených dřevin. Je poněkud alibistické konstatovat, že náhradní výsadba bude řešena až v rámci povolení ke kácení dřevin. Pokud ovšem sám investor již v předstihu nezajistí vhodné pozemky pro kompenzace, bývá často realizace smysluplných náhradních výsadeb obtížná. Podobně je vhodné výslovně požadovat technické provedení propustků pro vodní toky, aby byla zajištěna snadná migrace drobných živočichů. Dendrologický průzkum uvedený v hodnocené dokumentaci (resp. v příloze 9 dokumentace) je průzkumem inventarizačním, tj. má definovat jednotlivé dřeviny a porosty dřevin v dotčeném území, potenciálně uvažované ke kácení. O tom, zda se dřeviny budou kácet, rozhodne příslušný orgán ochrany přírody, tedy příslušná obec, na jejímž katastru se dřeviny nachází. Rozsah, tj. objem, umístění i podobu případných náhradních výsadeb jako kompenzace za kácené dřeviny rostoucí mimo les stanoví ve svém rozhodnutí (povolení ke kácení) orgán ochrany přírody. Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les je jeden z dokladů, které se dokládají k žádosti o vydání stavebního povolení. Důvod ke kácení dřevin vzniká umístěním stavby, tj. vydáním pravomocného územního rozhodnutí. Investor, kterým je v tomto případě státní organizace čerpající prostředky ze státního rozpočtu, si nemůže sám stanovit rozsah náhradních výsadeb. To je v kompetenci orgánu ochrany přírody ( 9 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Stejně tak nemůže kupovat pozemky, či např. platit jejich vynětí ze ZPF, pokud přímo nesouvisí s připravovanou investicí. Jakmile je povinnost náhradních výsadeb investorovi uložena orgánem ochrany přírody rozhodnutím na základě předchozí žádosti, stává se součástí projektové dokumentace a bude v požadovaném rozsahu realizována. Z výše uvedeného paragrafu rovněž vyplývá, že seznam pozemků vhodných pro náhradní výsadbu je povinen vést příslušný úřad. Pokud je nezbytné uložit náhradní výsadbu na pozemku jiného vlastníka, než žadatele o kácení dřevin, musí s tímto záměrem tento vlastník vyslovit souhlas. Pro náhradní výsadbu je především žádoucí zvolit takové pozemky, na kterých je v souladu s územně plánovací dokumentací zajištěna dlouhodobá perspektiva vysazených dřevin. Nová trať není lokalizována v migračně významném území. Nově budované mostní objekty jsou dostatečně dimenzovány pro průchod drobných živočichů. Navíc vodní toky, které se nacházejí v posuzovaném úseku, nejsou celoročně protékané. 91

92 Níže je uveden výčet rekonstruovaných a nově navrhovaných mostních objektů a propustků (viz též výše kap. III posudku a kap. B.1.6 hodnocené dokumentace): SO t.ú. Dluhonice-Brodek u Přerova, kolej č.4 - železniční most v km 0,676 Nově navrhovaný objekt, který přemosťuje polní cestu, je navržen jako železobetonový rám. Světlé rozměry mostu byly navrženy jako 4,2 x 4,35 m s průjezdným profilem 4,0 x 4,35 m. S ohledem na prostorový rozhled přeložky polní cesty byla navržena rovnoběžná tížná křídla (tvaru U) oddilatovaná od konstrukce rámu. SO t.ú. Dluhonice-Brodek u Přerova, kolej č.4 - železniční most v km 1,324 Nově navrhovaný objekt, který bude převádět kolej č. 4 přes kolej č. 1 a 2 trati Přerov Olomouc. Rozpětí NK bude 54,0 m. Výška příhrady bude 6,0 m, šířka 7,5 m. SO t.ú. Dluhonice-Brodek u Přerova, kolej č.4 - železniční propustek v km 1,516 Nově navrhovaný propustek, který překlenuje vodní tok ve správě Povodí Moravy. Objekt je navržen jako šikmý 55 a kopíruje tak dráhu toku. Jedná se o rám světlosti 1,9 x 2,0 m. Je požadován minimální sklon dna propustku 0,5 %, pro dosažení sklonu bude dno ve větší délce pročištěno. SO t.ú. Dluhonice-Brodek u Přerova, kolej č.4 - železniční most v km 1,636 Novostavba železničního mostu přes přeložku silnice III/ Nová konstrukce mostu je navržena jako železobetonový polorám o světlosti 15,0 m. Šikmost mostu odpovídá úhlu křížení s komunikací, tzn. 65. Šířka mostu je 7,0 m, podjezdná výška cca 6,4 m. SO t.ú. Dluhonice-Brodek u Přerova, kolej č.4 - železniční most v km 2,904 Nově navrhovaný objekt, který přemosťuje polní cestu, je navržen jako železobetonový polorám. Světlá šířka mostu byla navržena 4,2 m, o 0,2 m širší než u stávajícího mostu. SO t.ú. Dluhonice-Brodek u Přerova, kolej č.4 - železniční propustek v km 3,771 Stávající propustek, který se nachází asi 500 m od Přerovského zhlaví stanice Brodek u Přerova. Propustek převádí Císařovský potok ID Světlá šířka otvoru je 1,9 m. Světlá výška na vtoku 2,1 m po vrchol klenby. Stávající propustek se ponechá, římsový nosník u k.č. 1 se ubourá. Propustek se prodlouží novým železobetonovým rámem, který se svou šikmostí podřídí směru stávajícího koryta. Rám světlou šířkou navazuje na rozměr stávající tedy 1.9 m. V šikmé části bude mít kolmou světlost 2.0 m. Výška rámu je 2.36 m nad stávajícím dnem, tj. o 200 mm výš než vrchol stávající klenby. Koryto je odlážděno v celém profilu max 6.5 m od propustku. Dno propustku se vydláždí v celé délce i pod stávající částí. Dlažba bude položena 200 mm pod stávající úroveň dna, aby nebyla omezením pro budoucí možné čištění toku. Z výše uvedeného textu je zřejmé, že technické provedení mostů a propustků bude provedeno dle environmentálních zásad - bude zajištěna snadná migrace živočichů (viz výše III. kap. posudku). 8. Posouzení vlivů na veřejné zdraví (příloha č. 11) je toliko formální dokument, který v závěru ani nijak neposuzuje vhodnost záměru z hlediska dopadů záměru na veřejné zdraví bez realizace protihlukových opatření (tj. záměr jako takový). Samotný dokument přílohy 11 se tak jeví jako nadbytečný a duplicitní k závěrům hlukové studie. 92

93 Je uveden osobní názor zpracovatele vyjádření, se kterým je možno polemizovat. Je možno uvést, že vzhledem k charakteru záměru lze z hlediska jeho potencionálního ovlivnění obyvatelstva vzít teoreticky v úvahu faktory fyzikální (hluk, vibrace), chemické (znečišťování ovzduší) a psychosociální (rušení pohody aj.). Jako nejvýznamnější možné vlivy na veřejné zdraví spojené s provozem posuzovaného záměru byly vytipovány vlivy spojené s hlukovým zatížením lokality. Hluk je v daném případě jednoznačně hlavním faktorem. Proto předložené posouzení vlivů na veřené zdraví vychází z fyzikálních faktorů, kterým je v daném případě hluk, modelovaný hlukovou studií. Kvalitativní hodnocení účinků ekvivalentních hladin akustického tlaku na zdraví obyvatel vychází z prahových hodnot zjištěných a dostatečně prokázaných v epidemiologických studiích (viz tab č. 1 a 2 přílohy č. 11 posouzení vlivu na veřejné zdraví). Tyto hodnoty je možné vztáhnout na větší část populace, která je průměrně citlivá vůči hluku. Samozřejmě existují i skupiny sensitivních osob vůči hluku, u nichž prahové hodnoty jsou nižší než hodnoty uvedené v tabulkách. Pro kvantitativní hodnocení účinků hlukové zátěže je možmo použít vyjádření pomocí míry obtěžování hlukem a rušení spánku. Vzhledem k charakteru záměru byl výpočet proveden pro hluk z železniční dopravy a zároveň byl vyhodnocen kumulativní vliv účinků hluku z železnice a silniční dopravy v místě nově budovaných komunikací. Vztah pro výpočet obtěžování hlukem způsobeného vyššími hladinami hluku je odvozen pro tři úrovně, které byly vztaženy k teoretické 100 stupňové škále intenzity rozmrzelosti. První úroveň LA (Little Annoyed) zahrnuje procento osob obtěžovaných od 28. stupně škály 0 100, tedy přinejmenším mírně obtěžovaných. Druhá úroveň A (Annoyed) se týká obtěžování od 50. stupně škály a třetí úroveň HA (Highly Annoyed) zahrnuje osoby s výraznými pocity obtěžování od 72. stupně stostupňové škály intenzity obtěžování. Pro výpočet míry obtěžování obyvatel hlukem ze železnice byly použity následující vztahy publikované holandským institutem TNO Prevention and Health. Stejně jako pro obtěžování hlukem, jsou pro rušení spánku hlukem odvozeny tři stupně rušivého účinku, vztažené k teoretické 100 stupňové škále intenzity rušivého účinku, a to LSD (Lowly Sleep Disturbed) od 28. stupně škály (tedy přinejmenším mírné rušení ), SD (Sleep Disturbed) pro rušení od 50 stupně škály intenzity a HSD (Highly Sleep Disturbed) pro vysoký stupeň rušení od 72. bodu stostupňové škály intenzity rušení. Posouzení vlivů na veřejné zdraví, které přílohou č. 11 dokumentace, bylo zpracováno ve výše uvedených intencích, tedy postupy, které jsou pro tato hodnocení používány. Nelze tedy tvrdit, že se jedná o nadbytečný a duplicitní dokument k závěrům hlukové studie. III. Závěr Předkládaná Dokumentace podle našeho názoru dostatečně nevyhodnocuje možné negativní vlivy záměru. Je nutné přepracovat zejména hlukovou studii a dále studii odtokových poměrů, pozornost by měla být dále věnována možnému ovlivnění proudění podzemních vod v důsledku zatížení podloží vysokým náspem. Výhledově spatřujeme značný problém v silné koncentraci plánovaných dopravních staveb v okolí naší obce (Dl, D55, VRT a potenciálně též kanál D-O-L). Přes výše vyjmenované nedostatky Dokumentace je zřejmé, že realizace záměru je spojena s významnými negativními vlivy na obyvatele naší obce. Jedná se zejména o podstatné zhoršení hlukové situace, což je možné částečně kompenzovat pouze za cenu výstavby nákladných a esteticky problematických protihlukových stěn. Dalším významným negativním vlivem by byl nárůst prašnosti během výstavby. Tento vliv lze sice jen obtížně kvantifikovat, nicméně přitěžující skutečností je umístění záměru v bezprostřední blízkosti obce. Podle našich zkušeností jsou opatření navrhovaná ke snížení prašnosti jen omezeně účinná, navíc obtížně vymahatelná a kontrolovatelná. 93

94 Konstatujeme, že záměr v současné podobě je pro obec Rokytnice neakceptovatelný. Pokud není možné posunutí železničního přesmyku směrem k Dluhonicím tak, aby násep současně plnil funkci protipovodňové ochrany obce, důrazně doporučujeme přehodnotit podobu záměru a podrobněji rozpracovat variantu modernizace kolejiště s úrovňovým křížením. Podle názoru zpracovatele posudku je obsah a rozsah dokumentace, vzhledem k charakteru záměru, jeho lokalizaci a s ohledem na další poskytnuté údaje, nezbytné pro zpracování posudku, dostačující k možnosti posoudit vlivy předmětného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví a ukončit proces posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jak již bylo uvedeno výše, v aktualizaci studie proveditelnosti 10/2014 byly navrženy a následně hodnoceny varianta bez projektu a pět variant projektových. V případě variant č. 5 a č. 6 se jedná pouze o etapizaci variant č. 3 a č. 4. Jak vyplývá z výše uvedeného, bylo v rámci zpracované studie proveditelnosti ověřováno několik variant. Na základě výsledků vyhodnocení těchto variant byla ze strany centrální komise Ministerstva dopravy jako nadřízeného orgánu uložena SŽDC, s.o. projektová příprava varianty č. 6. Tato jako jediná vyhověla z hlediska provozních a kapacitních požadavků. Z uvedených důvodů je zřejmé, že zpracovatelům dalších stupňů dokumentace nepřísluší ověřovat jiné řešení, než je řešení schválené, se kterým bylo v rámci zpracování dokumentace pracováno. V posudku (kap. V) byla rovněž komentována vyjádření následujících dotčených správních úřadů: Magistrát města Přerova, odbor stavebního úřadu a životního prostředí, oddělení ochrany životního prostředí a památkové péče, Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Olomouc, Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší. Magistrát města Přerova, odbor stavebního úřadu a životního prostředí, oddělení ochrany životního prostředí a památkové péče, ve svém vyjádření (dopis pana Ing. Jaroslava Čagánka, referenta oddělení, č.j. MMPr/162809/2016/ STAV/ZP/Ča ze dne ) k předloženému oznámení uvádí identické připomínky jako Statutární město Přerov (viz výše včetně komentáře zpracovatele posudku). Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci v závěru svého vyjádření (dopis paní Ing. Jarmily Lindnerové, vedoucí oddělení hygieny obecné a komunální Přerov, č.j. KHSOC/31284/2016/PR/HOK ze dne ) uvádí: Na základě výsledků výpočtů jsou navrženy následující protihlukové stěny: 1. km 0,559 - km 0,873, vlevo, výška 2 m, délka 314 m, třída pohltivosti A3/- 2. km km 2,178, vpravo, výška 2,5 m, délka 517 m, třída pohltivosti A3/A2 3. km 3,425 - km 3,846, vlevo, výška 3 m, délka 346 m, třída pohltivosti A3/A2 4. km 188,050 - km 188,569, vlevo, výška 3,5 m, délka 524 m, třída pohltivostí A3/- 5. km 188,940 - km 189,175, vpravo, výška 4,5 m, délka 234 m, třída pohltivosti A3/- 6. km 189,085 - km 189,175, vlevo, výška 4.5 m, délka 89 m, třída pohltivosti A3/A2 7. km 189,214 - km 189,697, vpravo, výška 4,5 m, délka 482 m, tř. pohltivosti A3/A2 94

95 8. km 189,214 - km 189,358, vlevo, výška 4,5 m, délka 145 m, třída pohltivosti A3/- (třídou pohltivosti A3/A2 se rozumí útlum 8-11 db/4-7 db). Protihlukové stěny č. 1 a 4 zajistí nepřekročení limitu, ale efektivita vynaložených nákladů je sporná, protože stěny slouží k ochraně jednoho stavebního objektu (Rokytnice č.p. 60), kde se nacházejí dva byty. Doplněním vzduchotechnických jednotek do obytných místností dojde ke zrušení chráněného venkovního prostoru stavby, ale ve výhledovém stavu bez PHS se předpokládá překročení hygienického limitu o 7,6 db ve venkovním chráněném prostoru. Alternativou k výstavbě protihlukových stěn č. 1 a 4 je změna využívání objektu. Protihluková stěna č. 6 nezajistí nepřekročení limitu u objektu s parcelním číslem 536. Vhodnější variantou k návrhu PHS 6 je doplnění vzduchotechnických jednotek do obytných místností, čímž dojde ke zrušení chráněného venkovního prostoru stavby. Alternativou je změna využívání objektu. Protihluková stěna č. 7 nezajistí nepřekročení limitu u objektu s číslem popisným 296. Vhodnější variantou k návrhu PHS 7 je doplnění vzduchotechnických jednotek do obytných místností, čímž dojde ke zrušení chráněného venkovního prostoru stavby. Alternativou je změna využívání objektu. Posuzované protihlukové stěny č. 5 a 8 mají poměrně vysokou účinnost, avšak v místě křížení se silniční komunikací, je jejich účinnost podstatně snížena přerušením stěny. Objekty Rokytnice č.p. 352, č.p. 211, č.p. 371 a č.p. 370 budou ovlivněny nadlimitní hlučností. U objektů Rokytnice č.p. 395 a č.p. 283 se očekávají hodnoty těsně překračující hygienický limit. Doplněním vzduchotechnických jednotek do obytných místností výše uvedených objektů dojde ke zrušení chráněného venkovního prostoru stavby. Skutečný počet nadlimitně zasažených fasád a s tím související návrh opatření uvnitř objektů je potřeba ověřit měřením hluku po realizaci stavby. Výše uvedená podmínka je stanovena za účelem zajištění ochrany veřejného zdraví před hlukem z drážní dopravy s odkazem na 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., v návaznosti na 12 odst. 3 příl. č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Pozn.: Úplné vyjádření KHS Olomouckého kraje je uvedeno výše v kapitole V. posudku. S požadavkem, aby skutečný počet nadlimitně zasažených fasád domů a s tím související návrhy na opatření uvnitř objektů byly ověřeny měřením hluku po realizaci stavby, je možno se ztotožnit. Výše uvedený požadavek je uveden jako jedna z podmínek souhlasného stanoviska, které jsou součástí návrhu závazného stanoviska záměru (viz kap. VII posudku). Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Olomouc, ve svém vyjádření (dopis pana Ing. Radka Pallóse, ředitele odboru oblastního inspektorátu Olomouc, zn. ČIŽP/48/IPP/ /17/OZP ze dne ) k dokumentaci uvádí: Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Olomouc (dále jen ČIŽP ) obdržela dne dokumentaci vlivu záměru Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba zpracovanou v rozsahu přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 100/2001 Sb. ). 95

96 Záměr je dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. zařazen do kategorie I pod bod Novostavby železničních drah delší 1 km. Předmětem záměru je vybudování nového železničního přesmyku, který bude vyhovovat výhledovým kapacitním požadavkům a zajistí mimoúrovňové křížení vlaků směr Olomouc - Hranice na Moravě s vlaky Přerov - Olomouc se současným zachováním mimoúrovňového křížení vlaků směr Hranice na Moravě - Přerov s vlaky Olomouc - Hranice na Moravě. V rámci záměru bude vybudováno nové železniční těleso o délce cca 3 km, vč. několika mostních objektů. Po prostudování předložené dokumentace ČIŽP konstatuje, že připomínky k oznámení záměru byly do dokumentace zahrnuty. Katalogová čísla odpadů vznikajících při výstavbě i při provozu záměru byla doplněna. V této souvislosti ale ČIŽP připomíná, že k zařazování odpadů pod katalogové číslo , resp. k použití koncového dvojčíslí 99, by mělo docházet pouze, pokud to není nezbytně nutné. Další připomínky k jejímu obsahu nemáme. S připomínkou, týkající se použití koncového dvojčíslí 99 při zařazování odpadů pod katalogová čísla odpadů, je nutno se ztotožnit. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší, ve svém vyjádření (dopis ředitele odboru pana Bc. Kurta Dědiče, č.j. 3071/780/16 ze dne ) uvádí: V dotčeném území dochází dle map pětiletých průměrů za období let k překračování imisního limitu pro 24hodinové koncentrace PM 10 (36. nejvyšší hodnota 55,3 µg.m -3, imisní limit 50 µg.m -3 s možností překročení maximálně 35krát za rok) a imisního limitu pro roční koncentraci benzo(a)pyrenu (1,36 ng.m -3, imisní limit 1 ng.m -3 ). K posuzovanému záměru se odbor ochrany ovzduší vyjadřoval již v rámci zjišťovacího řízení a požadoval aplikaci opatření z Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava. Tato opatření byla do dokumentace zapracována. Vzhledem k vysokým příspěvkům k 24hodinovým koncentracím PM 10, které jsou dle rozptylové studie až 47,47 µg.m -3, požadujeme striktní dodržování postupů uvedených v kap. B.1.6. Popis technického a technologického řešení záměru dokumentace, které vycházejí z opatření BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti uvedených v Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava. Za předpokladu dodržení výše uvedeného považujeme záměr za akceptovatelný. Je možno souhlasit s požadavkem na striktní dodržování postupů uvedených v kap. B.1.6. Popis technického a technologického řešení záměru dokumentace, které vycházejí z opatření BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti, jež jsou uvedena v Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava. V dalších vyjádřeních k dokumentaci (Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod) nebyly uvedeny připomínky (viz kap. V posudku). 96

97 Vypořádání vyjádření k posudku: Vypořádání vyjádření k posudku bude doplněno po uplynutí zákonné lhůty ve smyslu 9 odst. 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 97

98 Toto závazné stanovisko je vydáno dle 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jako podklad pro vydání rozhodnutí v navazujícím řízení podle 3 písm. g) zákona. Platnost tohoto závazného stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání s tím, že může být na žádost oznamovatele prodloužena v souladu s 9a odst. 3 zákona. Ing. Bc. František ONDRÁŠ, v. r. ředitel odboru výkonu státní správy VIII (otisk kulatého razítka se státním znakem) 98

99 Datum zpracování posudku: 06/2017 Posudek zpracoval: Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. K Odře 67/ Ostrava-Výškovice tel./fax: Podpis zpracovatele posudku: Autorizace ke zpracování posudku: osvědčení odborné způsobilosti č.j /4676/OEP/92 ze dne , prodlouženo naposledy dne na dobu 5 let (rozhodnutí č.j /ENV/15); rozhodnutí nabylo právní moci dne (viz příloha č. 1 a 2) 99

100 P Ř Í L O H Y č. 1: Osvědčení autora posudku o odborné způsobilosti ve smyslu zákona č. 244/1992 Sb. č. 2: Rozhodnutí MŽP č.j /ENV/15 ze dne o prodloužení autorizace do roku

101 Příloha č

102 Příloha č

103 Příloha č