Evidence skutečných majitelů

Transkript

1 Evidence skutečných majitelů 1 Kdo je skutečný majitel? Pojem skutečného majitele vymezuje zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v aktuálně platném znění (tzv. AML zákon ), a to konkrétně ve svém 4 odst. 4. Materiální definice skutečného majitele: Skutečným majitelem se rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Skutečný majitel (anglicky beneficial owner ) je tedy vždy člověk, fyzická osoba. Jde o člověka ve specifickém postavení k určité právnické osobě (či ke svěřenskému fondu). Za skutečného majitele lze obecně označit toho, kdo již nemá nikoho dalšího nad sebou a kdo zásadním způsobem řídí činnost právnické osoby, a/nebo z její činnosti profituje. Skutečným majitelem tak typicky je ten, kdo vlastní významný podíl na entitě nebo je příjemcem významného podílu jejích výnosů. Určení skutečného majitele je úkolem každé právnické osoby (či svěřenského fondu). Je tedy na právnické osobě, respektive na členech jejích orgánů, aby skutečného majitele identifikovali. Tato povinnost plyne z 29b odst. 1 AML zákona: Právnická osoba vede a průběžně zaznamenává aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele. Způsob identifikace skutečného majitele se může lišit s ohledem na právní formu právnické osoby, u níž se skutečný majitel zjišťuje. Hledání skutečného majitele pak může být složitější u těch subjektů, které jsou součástí nějaké širší struktury. AML zákon stanovuje určitá vodítka, indikátory (srov. jeho 4 odst. 4), podle kterých lze při identifikaci skutečného majitele postupovat. Vždy je však třeba mít na paměti, že cílem je identifikovat skutečného majitele ve smyslu jeho materiální definice tj. toho, kdo má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě (či svěřenském fondu). Indikátory samy o sobě skutečného majitele neoznačují. Např. disponování s určitým podílem na hlasovacích právech může na pozici skutečného majitele poukazovat, nemusí ji však nezbytně zakládat. Indikátory nicméně zachycují s přihlédnutím k jednotlivým právním formám typové či obvyklé případy, které zakládají postavení určité fyzické osoby jako skutečného majitele. Ve vztahu k jednotlivým skupinám právnických osob (a právních uspořádání) lze uvést následující. 1

2 Obchodní korporace U obchodních korporací je indikátorem pozice skutečného majitele to, že daný člověk 1. sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %, 2. sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1, nebo 3. má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace. Uvedené ukazatele jsou využitelné zejména v situaci větvící se struktury s více subjekty v řetězci, kde jedna společnost má podíl na jiné a ta na další atd. Ve snaze vypátrat skutečného majitele se lze zaměřovat vždy na podílově dominantní společnost a dále zkoumat její strukturu (společníků či akcionářů). Nelze-li pomocí uvedených indikátorů identifikovat konkrétní fyzickou osobu jako skutečného majitele, případně není-li takto určená osoba skutečným majitelem ve smyslu materiální definice, zapíše se jako skutečný majitel člen statutárního orgánu dané právnické osoby (nebo zástupce právnické osoby, která je členem statutárního orgánu při výkonu funkce v dané osobě, anebo osoba v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu). Příkladem obchodní korporace, u které obvykle nelze zjistit skutečného majitele či skutečného majitele vůbec nemá, může být typicky kótovaná akciová společnost s rozptýlenou akcionářskou strukturou nebo bytové družstvo s vysokým počtem členů. Spolek, obecně prospěšná společnost a společenství vlastníků jednotek U těchto právnických osob je indikátorem pozice skutečného majitele to, že daný člověk 1. disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv nebo 2. má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků. Nad rámec zákonných ukazatelů skutečného majitele se lze v případě uvedených, obvykle neziskových právnických osob domnívat, že velmi často vůbec skutečného majitele ve smyslu materiální definice mít nebudou. V takovém případě se do evidence skutečných majitelů jako skutečný majitel zapíše (podobně jako u obchodních korporací) obvykle člověk, který je členem (či zástupcem člena právnické osoby) statutárního orgánu dané právnické osoby. To neznamená, že např. spolek nemůže mít skutečného majitele ve smyslu materiální definice; takové případy však nejsou pravidlem. Uvedené se uplatní také ve vztahu k dalším právnickým osobám vedeným ve spolkovém rejstříku pobočné spolky, zahraniční spolky, pobočné spolky zahraničních spolků, zájmová sdružení právnických osob, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů. 2

3 Právnické osoby veřejnoprávní povahy zapisované do veřejného (obchodního) rejstříku V případě právnických osob veřejnoprávní povahy se lze domnívat, že u některých z nich je identifikace skutečného majitele ve smyslu materiální definice z principu nemožná. V případě subjektů existujících a fungujících ve veřejném zájmu se tedy typicky zapíše jako skutečný majitel člověk, který je členem (či zástupcem člena právnické osoby) statutárního orgánu dané osoby. Ústav U ústavu může být indikátorem pozice skutečného majitele to, že je daný člověk 1. zakladatelem ústavu nebo 2. osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou ústavu (tj. je členem kontrolního orgánu). Nadace a nadační fond U nadace a nadačního fondu může být indikátorem pozice skutečného majitele to, že je daný člověk 1. zakladatelem nadace nebo nadačního fondu, 2. osobou, v jejímž zájmu byla nadace nebo nadační fond založeny nebo působí, nebo 3. osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou nadace nebo nadačního fondu (tj. je členem kontrolního orgánu). Svěřenský fond nebo zahraniční svěřenský fond U svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu může být indikátorem pozice skutečného majitele to, že je daný člověk 1. zakladatelem svěřenského fondu, 2. svěřenským správcem svěřenského fondu, 3. obmyšleným ze svěřenského fondu, nebo 4. osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu. Podle čl. 31 směrnice 2015/849 mají členské státy povinnost zajistit, aby informace o skutečném vlastnictví svěřenského fondu byly uchovávány v centrálním registru. Informace o skutečném majiteli svěřenského fondu přitom zahrnují na rozdíl od jiných entit vždy i údaje o všech osobách uvedených v bodě 1 až 4. Údaje o těchto osobách, jejichž vztah vůči svěřenskému fondu je založen právně, se však primárně zapisují do evidence svěřenských fondů. Do evidence skutečných majitelů je tedy již není nutné vždy opětovně zvlášť zapisovat. Do evidence skutečných majitelů se zapíše pouze osoba skutečného majitele určená podle jeho materiální definice. 2 Co je evidence skutečných majitelů? Zákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci skutečných majitelů, ve znění účinném od (dále jen rejstříkový zákon ), zřizuje 3

4 evidenci skutečných majitelů k 1. lednu V podrobnostech viz 118b a násl. rejstříkového zákona. Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích. Evidence je neveřejná a je vedena rejstříkovými soudy. Evidováni jsou skuteční majitelé (1) právnických osob zapsaných do veřejného rejstříku podle rejstříkového zákona a skuteční majitelé (2) svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů. Mimo režim veřejných rejstříků podle rejstříkového zákona existuje v ČR ještě 5 dalších rejstříků: (1) rejstřík veřejných výzkumných institucí, (2) rejstřík školských právnických osob, (3) rejstřík registrovaných církví a náboženských společností a dalších právnických osob, (4) rejstřík honebních společenstev a (5) rejstřík politických stran a politických hnutí. Na všechny právnické osoby zapsané do těchto rejstříků se vztahuje povinnost mít informace o svém skutečném majiteli, nicméně není stanovena povinnost zapisovat tyto údaje o skutečném majiteli do těchto speciálních rejstříků. Je třeba zdůraznit, že evidence není veřejným rejstříkem ve smyslu rejstříkového zákona. To mimo jiné znamená, že se na ni neuplatní režim známý pro veřejné rejstříky. Není zde režim materiální publicity, právo podat návrh na zápis má pouze zapsaná osoba nebo svěřenský správce, nevede se rejstříkové řízení, nejsou stanoveny přímé sankce za nesplnění povinnosti k zápisu atd. V podrobnostech viz níže (část Zápis skutečného majitel do evidence). 3 Přístup k údajům v evidenci skutečných majitelů Evidence skutečných majitelů je zcela neveřejná. Nelze do ní tedy obecně nahlížet, ani v ní vyhledávat. Evidence skutečných majitelů je v současnosti specificky určena pro zákonem vymezené osoby a orgány v souvislosti s jimi plněnými zákonnými povinnosti (srov. 118g odst.. 3 rejstříkového zákona). Tyto orgány a osoby mohou získat kompletní výpis z evidence skutečných majitelů na základě tzv. dálkového přístupu. Podrobnější informace k dálkovému přístupu do evidence skutečných majitelů lze nalézt níže (část Dálkový přístup). Zákon také umožňuje získat konkrétní zapsané osobě výpis z evidence skutečných majitelů ve vztahu k jí zapsaným údajů. Zapsanou osobou je v tomto smyslu právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku, respektive svěřenský fond zapsaný do evidence svěřenských fondů. Částečný výpis z evidence skutečných majitelů pak může získat ten, kdo prokáže tzv. oprávněný zájem (viz dále). 3.1 Získání výpisu zapsanou osobou Zapsaná osoba může získat ve vztahu k jí zapsaným údajům o skutečném majiteli výpis z evidence skutečných majitelů. Takovýto výpis může získat dvěma způsoby: 4

5 1) použitím přiděleného jedinečného identifikátoru ke skutečnému majiteli (viz níže) přímo v aplikaci evidence skutečných majitelů, nebo 2) žádostí o výpis adresovanou příslušnému rejstříkovému soudu. ad 1) Pokud v internetové aplikaci evidence skutečných majitelů uživatel klikne na ikonu "Zobrazení mého výpisu", je následně vyzván k vyplnění svého jedinečného identifikátoru ke skutečnému majiteli. Dále je třeba zvolit, zda je požadován platný či úplný (tj. i s historickými údaji) výpis. Je-li jedinečný identifikátor zadán ve vztahu k danému zápisu v evidenci skutečných majitelů správně, zobrazí se výpis. Zobrazený výpis je možné stáhnout jako podepsaný PDF dokument (elektronický podepsaný výpis). Jak získat jedinečný identifikátor ke skutečnému majiteli, k čemu dále slouží a jak funguje, lze zjistit níže (v části Jedinečný identifikátor ke skutečnému majiteli). ad 2) Obecně pak zapsaná osoba může získat výpis z evidence skutečných majitelů přímo od příslušného rejstříkového soudu. Takto získaný výpis může být jak elektronicky podepsaný, tak listinný úředně ověřený. Elektronický podepsaný výpis Elektronický podepsaný výpis (získaný v aplikaci) je výpis skutečného majitele konkrétní právnické osoby (či svěřenského fondu) z evidence skutečných majitelů, který byl vytvořen jako elektronický dokument ve formě datové zprávy (ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Tento dokument je elektronicky podepsán kvalifikovaným systémovým certifikátem příslušného rejstříkového soudu a obsahuje všechny náležitosti, aby byl považován za důvěryhodný a právoplatný výpis srovnatelný s listinnými výpisy. Je však třeba mít na paměti, že prostým vytištěním se tato povaha výpisu degraduje a není možné jej neomezeně používat jako plnohodnotný. Elektronický podepsaný výpis je možné bezplatně získat přímo v internetové aplikaci. Pokud získáte z internetové aplikace evidence skutečných majitelů podepsaný PDF dokument, je možné na něj aplikovat mechanismus autorizované konverze podle zákona č. 300/2008 Sb. Tuto službu poskytují veřejnosti kontaktní místa veřejné správy (tzv. CzechPOINT). Elektronický podepsaný výpis je možné získat také od příslušného rejstříkového soudu. Tato možnost je však zpoplatněna. Listinný úředně ověřený výpis Listinný výpis je možné získat od příslušného rejstříkového soudu. Tato možnost je zpoplatněna. 3.2 Získání výpisu kýmkoli na základě tzv. oprávněného zájmu Část údajů vedených evidenci skutečných majitelů je přístupná tomu, kdo soudu prokáže tzv. oprávněný zájem (ve smyslu 118g odst. 2 rejstříkového zákona). Oprávněným zájmem pak 5

6 je zájem v souvislosti s předcházením trestným činům podílnictví, podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojovým trestným činům a trestného činu financování terorismu podle 312d trestního zákoníku. Oprávněný zájem lze vnímat jako svého druhu zájem veřejný, tedy zájem veřejně důležitý a prospěšný. Oprávněnost je vždy třeba posuzovat ve vztahu ke konkrétní situaci. Bude vždy třeba zohledňovat konkrétní osobu, konkrétní důvody a konkrétní relaci. Obecně lze říci, že osobou, jež může mít oprávněný zájem, je ta, které na základě konkrétní situace může daný údaj napomoci k potvrzení, či vyvrácení jejího podezření o trestné činnosti. V zásadě lze hovořit o identifikování určité podezřelosti, tedy čehosi, co nespadá výhradně do činnosti státních orgánů. Konkrétně pak osobou, jež může mít výše popsaný zájem, může být např. subjekt, který operuje s veřejnými prostředky a může tedy být vystaven korupčním rizikům. Může jít rovněž o smluvního partnera, jenž se v právním styku s právnickou osobou dozví o okolnostech, které by mohly zakládat jeho povinnost oznámit trestný čin podle ustanovení 368 odst. 1 trestního zákoníku. Žádost o výpis na základě tzv. oprávněného zájmu se podává u příslušného rejstříkového soudu. Žádost musí splňovat obecné náležitosti podání podle 42 odst. 4 občanského soudního řádu, musí z ní být tedy patrno, kterému soudu je určeno, kdo ji činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsána a datována. Krom toho je zapotřebí uvést a doložit okolnosti zakládající daný oprávněný zájem. Sezná-li soud, že osoba má oprávněný zájem na získání výpisu, vydá jí ho. Vydán je platný výpis v elektronické nebo listinné podobě v rozsahu jméno, stát bydliště, rok a měsíc narození a státní příslušnost skutečného majitele a údaje specifikující, na čem je založeno postavení skutečného majitele. Tento částečný výpis z evidence skutečných majitelů lze získat jak v elektronické, tak listinné formě (viz výše). 3.3 Dálkový přístup Kompletní výpis z evidence skutečných majitelů je také možné získat na základě tzv. dálkového přístupu. Tento způsob je vyhrazen jen pro zákonem vymezené osoby a orgány v souvislosti s jimi plněnými zákonnými povinnosti (srov. 118g odst. 3 rejstříkového zákona). Podrobnější informace k dálkovému přístupu do evidence skutečných majitelů lze nalézt níže (část Dálkový přístup). 4 Zápis skutečného majitele do evidence Od 1. ledna 2018 platí povinnost právnických osob zapsaných ve veřejném rejstříku a svěřenských fondů zapsaných v evidenci svěřenských fondů (dále zapsané osoby ) zapsat 6

7 svého skutečného majitele. Je přitom třeba dodat, že tuto povinnost musí splnit právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku do 1. ledna 2019; ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna Rejstříkový zákon, ani žádný jiný zákon v současné době nestanoví sankce za neprovedení zápisu skutečného majitele žádné přímé sankce. Právnické osobě tak v případě nezapsání údajů o jejím skutečném majiteli nehrozí ani pokuta, ani zrušení s likvidací. Nepřímé negativní důsledky spojené s nesplněním dané povinnosti mohou nicméně plynout z jiných právních předpisů (srov. např. 15 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, 122 zákona č. 134/2016, o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších přepisů, 177 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů). Za stav zápisu je v plném rozsahu odpovědná příslušná právnická osoba nebo svěřenský správce svěřenského fondu. Rejstříkový soud návrh na zápis údajů zkoumá jen z formálních hledisek, nezkoumá věcnou správnost údajů ani míru, v jaké byly tyto údaje doloženy. Nekontroluje ani nevyzývá k opravě údaje, který je v rozporu se skutečným stavem. Zápis skutečného majitele provádí buď příslušný rejstříkový soud, nebo notář. Není-li zvolena možnost zápisu skutečného majitele prostřednictvím žádosti u notáře, je třeba využít formulář pro návrh na zápis. Tento formulář, který je možné vyplnit pouze elektronicky, bude (nejpozději 1. ledna 2018) k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Pro úplnost lze uvést, že zápis skutečného majitele (či změna zápisu) nepodléhá do soudnímu poplatku (srov. čl. XII změnového zákona č. 368/2016 Sb.). Po uplynutí této doby bude činit poplatek za zapsání údajů o skutečném majiteli 1000 Kč. Od poplatku nicméně budou i poté osvobozeny právnické osoby nezapisované do obchodního rejstříku, svěřenské fondy a zápisy údajů podle 118f písm. d) rejstříkového zákona. Co se zapisuje Údaje, které se mají o skutečném majiteli zapsat do evidence skutečných majitelů, plynou přímo ze zákona viz 118f rejstříkového zákona. Zapisují se zejména informace identifikující skutečného majitele, jako jsou např. jeho jméno, datum narození či státní příslušnost. Dále je třeba zapsat údaje, které specifikují, na čem je pozice skutečného majitele založena. Zapsané údaje mají odpovídat skutečnosti. Proto je třeba návrh na zápis změn podat vždy bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti ( 118e odst. 2 rejstříkového zákona). Není však třeba řešit změnu údajů, která je vyvolána změnou referenčních údajů v základním registru ( 95 odst. 1 rejstříkového zákona). To v praxi znamená, že pokud si např. osoba 7

8 změní jméno, dojde ke změně v základním registru, která se automaticky promítne i do evidence skutečných majitelů. Vyplnění formuláře Formulář slouží jak pro návrh na prvozápis skutečného majitele, tak pro návrh změny údajů o skutečném majiteli či jeho výmaz. Formulář se vyplňuje elektronicky, ve webovém rozhraní aplikace evidence skutečných majitelů. Jakmile uživatel v rozhraní potvrdí dokončení formuláře a systém neohlásí chybu v povinně vyplňovaných položkách, může si stáhnout vygenerovaný vyplněný formulář v podobě PDF dokumentu. Zároveň získá tzv. jedinečný identifikátor ke skutečnému majiteli (viz níže). Odeslání formuláře Výstupem elektronicky vyplněného formuláře je PDF dokument, který lze zaslat rejstříkovému soudu v elektronické či listinné podobě ( 22 rejstříkového zákona). Elektronicky vyplněný formulář je možné vytisknout a pracovat s listinným návrhem. Podpis navrhovatele na listinném návrhu musí být úředně ověřen. Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, která návrh na zápis podává. Vyplněný formulář je třeba adresovat místně příslušnému rejstříkovému soudu. Tím je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud zapsané osoby (tj. právnické osoby nebo svěřenského správce 118h odst. 2 rejstříkového zákona). Navrhovatelem na zápis (či změnu zápisu) údajů o skutečném majiteli může být pouze zapsaná osoba tj. právnická osoba, která chce svého skutečného majitele zapsat, nebo svěřenský správce svěřenského fondu, o jehož skutečného majitele jde. Navrhovatel samozřejmě může k podání návrhu zmocnit třetí osobu. Je-li navrhovatelem zahraniční právnická osoba (či svěřenský fond), musí navrhovatel přiložit sdělení o doručovací adrese na území České republiky nebo zmocněnce pro přijímání písemností s doručovací adresou v České republice. V souladu s 19 rejstříkového zákona je třeba k návrhu na zápis do evidence skutečných majitelů doložit listiny o skutečnostech, které mají být zapsány. K tomu lze dodat, že tyto listiny nejsou určeny k evidování v evidenci skutečných majitelů. Tyto listiny jsou v zásadě dvojího typu. (1) Jednak jde o listiny, které dokládají totožnost skutečného majitele, jehož totožnost nelze ověřit z tuzemského registru obyvatel. V takovém případě je třeba doložit výpis z registru obyvatel nebo odpovídající doklad státu, jehož je skutečný majitel občanem. (2) Jednak jde o listiny, které dokládají pozici skutečného majitele. Přitom platí, že soud obsah těchto listin nezkoumá. S ohledem na různorodé důvody pro pozici skutečného majitele nelze tyto listiny jednoznačně určit či vypočíst. Často bude pozice skutečného majitele zřejmá ze zápisu ve veřejném rejstříku či ze zakladatelského právního jednání právnické osoby. 8

9 V takovém případě se lze domnívat, že zpravidla postačí již samotný údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majitele, který bude snadno ověřitelný ze zápisu ve veřejném rejstříku; dokládání této skutečnosti jakýmikoli dalšími listinami se jeví jako nadbytečné. Popřípadě postačí v přiložené listině na již založené dokumenty ve sbírce listin veřejného rejstříku odkázat. Taktéž může být postavení skutečného majitele doloženo např. seznamem akcionářů, dohodou akcionářů, prohlášením skutečného majitele či toliko prohlášením dané právnické osoby. Chce-li navrhovatel, aby byl obsah těchto listin také předmětem zápisu do evidence skutečných majitelů, lze předmětné skutečnosti uvést přímo v rámci formuláře pro návrh (či změnu) zápisu skutečného majitele. Zákon pro tyto listiny nestanovuje specifické formální požadavky. 9

10 Jedinečný identifikátor ke skutečnému majiteli Jedinečný (bezvýznamový) identifikátor ke skutečnému majiteli je náhodně generovaný kód, který obecně slouží k snazší práci uživatelů s evidencí skutečných majitelů, a to s ohledem na její neveřejnou povahu. Jedinečný identifikátor ke skutečnému majiteli (dále jen JISM ) je představován řadou znaků, pomocí které se uživatel může identifikovat vůči aplikaci informačního systému evidence skutečných majitelů. To mu zejména usnadní jednak tvorbu případného návrhu na změnu zápisu v evidenci skutečných majitelů, jednak získání výpisu z evidence. Získání JISM JISM lze získat pouze prostřednictvím formuláře pro návrh na zápis skutečného majitele (popřípadě následně prostřednictvím formuláře pro změnu návrhu). V okamžiku úspěšného dokončení vyplnění formuláře pro návrh na zápis skutečného majitele je uživateli zobrazena potvrzovací hláška se zobrazením JISM, který je spárován k tomuto formuláři. JISM je potřeba si pro další účely poznamenat či jej jinak uschovat. Využití JISM Dokud není vyplněný formulář odeslán rejstříkovému soudu, slouží JISM k navrácení se do návrhového formuláře (např. za účelem provedení úprav). Poté, co je proveden zápis skutečného majitele, může při zápisu získaný JISM uživateli (navrhovateli zapsané osobě) posloužit ve dvou situacích. Předně může zapsaná osoba díky JISM (1) získat aktuální výpis skutečného majitele přímo z internetové aplikace evidence skutečných majitelů. Dále pak JISM může posloužit pro (2) snazší tvorbu návrhu na změnu zápisu skutečného majitele. Při vyplnění spárovaného JISM v rámci formuláře pro návrh na změnu zápisu skutečného majitele se totiž předvyplní zapsané neveřejné údaje. Uživatel tak ve formuláři pohodlně určí, které údaje chce změnit (přepsat). Zneplatnění JISM Každá provedená změna zápisu skutečného majitele v evidenci působí zneplatnění předchozího JISM. Pro získání aktuálního výpisu tedy vždy slouží pouze jeden JISM. V rámci návrhu na změnu zápisu sice navrhovatel získá nový (takříkajíc čekající) JISM, ten však zatím slouží pouze k navrácení se do formuláře. Až dojde-li k zápisu změny do evidence, nahradí nový (dosud čekající) JISM ten původní. Pokud k zápisu nedojde, čekající JISM je zneplatněn (a stále platí původní JISM). 10

11 Dálkový přístup Pro účely výkonu působnosti orgánů veřejné moci a zákonných povinností vymezených osob umožňuje Ministerstvo spravedlnosti těmto orgánům a osobám dálkový přístup do evidence skutečných majitelů ( 118g odst. 3 rejstříkového zákona). Podstatou dálkového přístupu je rychlé dosažení potřebných informací pro zákonem privilegovaný okruh subjektů. Dálkový přístup je umožněn dvěma způsoby, a to s ohledem na povahu osoby či orgánu k přístupu oprávněných podle 118g odst. 3 rejstříkového zákona (lze zjednodušeně hovořit o oprávněných subjektech ). Část zákonem oprávněných subjektů bude moci k údajům v evidencích přistupovat (1) prostřednictvím tzv. JIP/KAAS; slovy zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech (dále zákon o základních registrech ), prostřednictvím tzv. autentizačního informačního systému. Tento režim bude určen pouze pro orgány veřejné moci (ve smyslu zákona o základních registrech). Veškeré oprávněné subjekty (osoby i orgány) pak mohou od 1. ledna 2018 k údajům v evidenci skutečných majitelů dálkově přistupovat (2) prostřednictvím aplikace Ministerstva spravedlnosti (odkaz na tuto aplikaci bude uveřejněn na stránkách Ministerstva spravedlnosti). K tomu v podrobnostech viz vyhláška č. 323/2013 Sb. ( 14a a násl.). 1 Dálkový přístup pro orgány veřejné moci Konkrétní uživatelé (fyzické osoby) mohou do evidence skutečných majitelů přistupovat, jsou-li k tomu autentizováni pověřenou osobou v rámci konkrétního orgánu veřejné moci. Předpokladem je to, že dané orgány veřejné moci jsou v JIP/KAAS k výkonu agendy evidence skutečných majitelů zaregistrovány v registru práv a povinností. Dálkový přístup konkrétních uživatelů pak spočívá v získání platného či úplného výpisu skutečného majitele. Uživatel v rozhraní dálkového přístupu jednoduše zvolí právnickou osobu či svěřenský fond (podle identifikačního čísla), jejichž výpis skutečného majitele požaduje a specifikuje, zda chce platný či úplný (tj. včetně historických údajů) výpis. Následně se zobrazí výpis skutečného majitele. Zobrazený výpis je možné stáhnout jako podepsaný PDF dokument (elektronický podepsaný výpis). 2 Dálkový přístup prostřednictvím aplikace Ministerstva spravedlnosti Aby mohl konkrétní uživatel (fyzická osoba) využít dálkový přístup prostřednictvím aplikace, je nezbytná jeho předregistrace, kterou provede Ministerstvo spravedlnosti na základě žádosti ze strany zákonem oprávněného subjektu (dle 118g odst. 3 rejstříkového zákona). Předregistrace je nezbytná z důvodů určení konkrétních fyzických osob, které budou k údajům za oprávněné subjekty přistupovat ( 118g odst. 4 rejstříkového zákona). Pro úplnost lze uvést, že dálkový přístup není zpoplatněn. 11

12 2.1 Žádost o dálkový přístup Žádost o dálkový přístup je formalizovaný prostředek pro identifikaci konkrétních fyzických osob, které mají za oprávněný subjekt přistupovat do evidence skutečných majitelů (tzv. oprávněné osoby). Doporučený vzor úvodní části žádosti identifikující žadatele bude možné získat na stránkách Ministerstva spravedlnosti (1. část žádosti). Obsahovou část žádosti týkající se oprávněných osob k přístupu je pak nezbytné podat v podobě vyplněného, předem stanoveného vzoru. Tento vzor ve formátu xls/xlsx (2. část žádosti) bude také uveřejněn na stránkách Ministerstva spravedlnosti (nejpozději 1. ledna 2018). Náležitostmi žádosti jsou: 1) označení žadatele, 2) jméno oprávněné osoby (tj. fyzické osoby, jíž bude za žadatele umožněn dálkový přístup), 3) adresa elektronické pošty oprávněné osoby a 4) začátek nebo konec platnosti oprávnění k dálkovému přístupu oprávněné osoby, pokud je stanoven. Žadatel (oprávněný subjekt) by měl v rámci svého označení v žádosti rovněž specifikovat, na čem se zakládá jeho oprávnění ke zřízení přístupu (odkazem na konkrétní písmeno 118g odst. 3 rejstříkového zákona a, jde-li o tzv. povinnou osobu podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu [ 118g odst. 3 písm. i) rejstříkového zákona], také vymezit konkrétní typ povinné osoby (dle 2 odst. 1 nebo 2 zákona č. 253/2008 Sb.). Zaslání žádosti Žádost je třeba adresovat Ministerstvu spravedlnosti. Podpis žadatele na listinné žádosti musí být úředně ověřen. Žádost v elektronické podobě musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslána prostřednictvím datové schránky žadatele. Je třeba mít na paměti, že údaje o jméně oprávněné osoby, její adrese elektronické pošty a případná specifikace začátku nebo konce platnosti jejího oprávnění k dálkovému přístupu je třeba zaslat v elektronické podobě prostřednictvím elektronicky vyplněného vzoru dostupného (nejpozději 1. ledna 2018) na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. To nevylučuje listinnou podobu žádosti; v takovém případě lze elektronicky vyplněný vzor (2. část žádosti) k žádosti připojit, a to například na datovém nosiči (CD-ROM). Zpracování žádosti Ministerstvo spravedlnosti přidělí oprávněné osobě (respektive častěji oprávněným osobám) uvedeným v žádosti tzv. jedinečný identifikátor oprávněné osoby. Následně žadateli zašle seznam oprávněných osob spárovaných s jim přidělenými jedinečnými identifikátory. K tomu, jak funguje jedinečný identifikátor oprávněné osoby, viz dále. 12

13 2.2 Kdo je oprávněným subjektem Oprávněné subjekty, tj. ty, jimž se umožní dálkový přístup, vymezuje 118g odst. 3 rejstříkového zákona. Dálkový přístup tak bude umožněn: a) soudu pro účely soudního řízení, b) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení a státnímu zastupitelství též pro účely výkonu jiné než trestní působnosti, c) správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy, d) zpravodajské službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost zpravodajských služeb, e) Finančnímu analytickému úřadu, České národní bance a dalším orgánům při výkonu činností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, f) České národní bance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu a při výkonu činností podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, g) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě pro účely bezpečnostního řízení podle zákona, který upravuje ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost, h) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle jiného právního předpisu, i) povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta, j) poskytovateli veřejné finanční podpory podle zákona o finanční kontrole, k) řídicímu orgánu, zprostředkujícímu subjektu, certifikačnímu orgánu a auditnímu orgánu pro účely výkonu jejich působnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/201318), l) platební agentuře a certifikačnímu subjektu pro účely výkonu jejich působnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/201319), m) tomu, o němž tak stanoví jiný zákon. Povinnou osobu dle 118g odst. 3 písm. i) rejstříkového zákona vymezuje 2 AML zákona. 2.3 Dálkové přistupování do evidence skutečných majitelů Dálkové přistupování oprávněných osob do evidence skutečných majitelů je založeno na využití tzv. jedinečného identifikátoru oprávněné osoby (dále JIOO ). JIOO slouží v rámci dálkového přístupu (1) k zadání požadavku do aplikace a (2) následnému potvrzení požadavku. 13

14 JIOO Jedinečný (bezvýznamový) identifikátor oprávněné osoby je náhodně generovaný kód, pomocí kterého se oprávněná osoba může identifikovat vůči aplikaci informačního systému evidence skutečných majitelů a zadat konkrétní požadavek na získání potřebných údajů. JIOO je ze své povahy neuhodnutelný, jedná se o náhodně generovanou alfanumerickou řadu znaků. Jakmile Ministerstvo spravedlnosti JIOO přidělí a zašle žadateli, mohou oprávněné osoby do evidence skutečných majitelů přistupovat. Každé oprávněné osobě je přidělen jeden platný JIOO. Je pak samozřejmě na žadateli, aby JIOO předal oprávněným osobám, které určil v žádosti. Konkrétní dálkový přístup Konkrétní dálkový přístup se skládá ze zadání požadavku do aplikace a jeho následné potvrzení prostřednictvím adresy elektronické pošty oprávněné osoby. Oba kroky jsou doprovázeny identifikací prostřednictvím JIOO. Nejprve uživatel zadá v rámci internetového rozhraní identifikační číslo právnické osoby nebo svěřenského fondu, jehož skutečného majitele chce znát. Aby byl požadavek validní, musí jej uživatel zadat spolu se svým JIOO. Následně informační systém odešle na adresu elektronické pošty oprávněné osoby potvrzovací s unikátním odkazem s platností 30 minut. Odkaz vede zpět do rozhraní informačního systému. Takovýto em zasílaný odkaz je generován ke každému jednotlivému požadavku oprávněné osoby. Po kliknutí na odkaz je uživatel přesměrován zpět do rozhraní informačního systému, kde potvrdí svůj požadavek opět vyplněním JIOO (jde o kontrolu shody tazatele s adresátem informace) a vybere, zda chce platný či úplný (tj. i s historickými údaji) výpis z evidence skutečných majitelů. Je-li vyplněný JIOO shodný s JIOO zadaným v rámci požadavku, zobrazí se výpis, který je možné stáhnut jako podepsaný PDF dokument (elektronický podepsaný výpis). Platnost Oprávnění k dálkovému přístupu oprávněné osoby platí nejvýše 2 roky od přidělení JIOO. Žadatel však může v žádosti případně určit kratší dobu platnosti nebo stanovit pozdější okamžik počátku platnosti. Oprávnění k dálkovému přístupu lze prodloužit zasláním nové žádosti. Oprávnění k dálkovému přístupu lze prodloužit i opakovaně, vždy nejvýše o 2 roky. Žadatel též může prostřednictvím žádosti nechat odebrat oprávnění k dálkovému přístupu oprávněné osobě (např. v situaci, kdy pro něj již nepracuje). 14