A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Podhradí. Mapa A: Území obce

Transkript

1 (karta obce: CZ41_5_1) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ Název obce: Kód obce (IČOB): 6926 (538817) Číslo ORP3 (ČSÚ): 411 (411) Název ORP3: Aš Kód OPOU2 ČSÚ: 4111 Název OPOU2:: Aš Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: CZ Stránka 1 z 9

2 Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ41_5_1) B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Obec se nachází cca. 2,5 km severně od města Aš. Je zde charakteristická venkovská zástavba, rodinné domy a rekreační objekty. Obcí protéká Ašský potok. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel: Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP) Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet trvale bydlících obyvatel počet obyvatel s ČOP C. PODKLADY Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje z roku 27 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Provozní řád skupinového vodovodu Aš lokality Aš, Krásná,, Studánka, Hranice (6/211) Provozní řád stokové sítě Aš Krásná (3/211) Kanalizační řád Aš pro veřejnou kanalizaci Aš, Mokřiny, Krásná, (3/27) ČOV Aš provozní řád pro trvalý provoz (3/29) GIS CHEVAK Cheb, a.s. Stránka 2 z 9

3 (karta obce: CZ41_5_1) D. VODOVODY D.1 POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: Počet všech zásobených obyvatel Nz obyvatel Voda vyrobená celkem VVR tis.m3/r Voda fakturovaná celkem VFC tis.m3/r Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis.m3/r Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 45,7 64,2 57,9 51,7 Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) 68,5 64,2 77,2 68,9 Spec. potř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 91,3 85,6 77,2 86,2 Průměrná denní potřeba Qp m3/d ,7 Max. denní potřeba Qd m3/d 16,4 16,4 16,4 2,5 Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku Obec: Legenda: Vodovody Čerpací stanice Úpravny vody navrhované navržená navržená rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce Vodojem věžový Vodojem zemní Studna, vrt ATS rekonstrukce navržený navržená navržená Stránka 3 z 9

4 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická potřeba vody [l/os.r] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ41_5_1) Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet zásobených trvale bydlících počet zásobených s ČOP počet obyvatel celkem Graf D1.2: Specifická potřeba vody [l/os.r] fakturované vody vody vyrobené fakturované vody obyvatelstva Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice rekon. řadů rekon. ostatní Celkem [mil.kč Graf D1.4: Vodovody - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 1,,8,6,4,2, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce řadů [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 4 z 9

5 (karta obce: CZ41_5_1) D.2 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Obec ( m n.m.) je zásobena pitnou vodou z místních zdrojů soukromých studen a z vodovodu pro veřejnou potřebu. Domovní studny jsou kopané o výšce vodního sloupce cca 1,5 m. Z hlediska kvality vody převážná část studní nevyhovuje vyhlášce MZ 252/24 (zvýšený obsah dusičnanů, bakteriologické znečištění). Přívod vody pro obec je zajištěn napojením na skupinový vodovod Nebanice. Vodovodní řad pro zásobování obce je napojen ze zásobovacího řadu DN 15 z vodojemu Háj, který dále vede do vodojemu Studánka. Obec je zásobována tímto přivaděčem přes redukční šachtu situovanou v obci. Na vodojemech se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka vodovodního potrubí na území obce 3 34 m. Celkem je na vodovod napojeno 7 ks přípojek v délce 476 m. Skupinový vodovod Nebanice Skupinový vodovod Nebanice zásobuje střední, severní a severozápadní část okresu Cheb, zejména 3 velké lokality Cheb, Františkovy Lázně a Aš. Jedná se o tyto obce: Aš (Aš, Mokřiny, Vernéřov), Františkovy Lázně (Aleje-Zátiší, Dlouhé Mosty, Františkovy Lázně, Žírovice), Hazlov, Hranice (Hranice, Studánka, Trojmezí), Cheb (Cetnov, Dolní Dvory, Háje, Hradiště, Cheb, Jindřichov, Klest, Loužek, Podhrad, Skalka, Střížov, Tršnice), Krásná, Křižovatka (Křižovatka, Nová Ves), Milhostov, Nebanice, Odrava (Mostov, Obilná, Odrava, Potočiště), Plesná,, Pomezí nad Ohří (Hraničná, Pomezí nad Ohří), Skalná (Skalná, Starý Rybník), Třebeň (Dvorek, Nový Drahov, Třebeň), Velký Luh, Vojtanov (Antonínova Výšina, Mýtinka, Vojtanov). Z ÚV Nebanice se voda čerpá přes systém vodojemů na Antonínově výšině 5 m3 (49,3/485,3 m n.m) a ČS Skalka s vodojemem 2 75 m3 (65,4/6,4 m n.m.) až do vodojemu Modřín m3 (716,4/712,55 m n.m.) v Aši. Z vodojemu Modřín je vybudován výtlačný řad DN 25 do vodojemu Háj 4 3 m3. Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II. Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní. Prameniště Nebanice I Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 2 l/s. Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW3, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW3 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody. Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do vodojemu surové vody. Prameniště Nebanice II Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka. (Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 3 a S4 samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště cca 6 l/s. Prameniště Jesenice V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty, které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s. Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít. Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice. Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní. Vrt Jindřichov Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 1,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 7 z ÚV Nebanice do vodojemu Ján 2 3 m3 (511,35/56,35 m n.m.) m3 (511,5/56,5 m n.m.). Vrt Jindřichov je 22 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda čerpána do výtlačného řadu DN 7. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého (odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného. Prameniště Krásná Kapacita prameniště je Qprům= 14,57 l/s, Qmax= 19,31 l/s. Voda je jímána pomocí systému štol, jímacího zářezu a pramenních jímek. Voda je vedena do sběrné studny, odkud je čerpána sacím potrubím čerpadly instalovanými v čerpací stanici Krásná do vodojemu Modřín 2 15 m3 (716,4/712,55 m n.m.) a vodojemu Kaplanka 2 4 m3 (679,6/677, m n.m.) pro zásobování dolního a středního tlakového pásma města Aš. Vodojem Kaplanka je mimo provoz, v šachtě u vodojemu je při chodu čerpací stanice Krásná dávkován pouze roztok chlornanu sodného pro dezinfekci vody. Prameniště Krásná slouží jako doplňkový zdroj. Prameniště Štítary Kapacita prameniště, tvořeného jímacími zářezy je Qprům= 1,74 l/s, Qmax= 17,37 l/s. Kapacita studny je Qprům= 3,72 l/s, Qmax= 6,5 l/s. Voda ze zdrojů je přiváděna do akumulační nádrže o objemu 132 m3 (618,/616, m n.m.) u čerpací stanice. ČS Štítary čerpá vodu přes vodovodní síť Aše do vodojemu Háj 2 15 m3 a 2 x 75 m3(735,/73, m n.m.), pro zásobení vysokého tlakového pásma města Aš. Z prameniště Štítary je voda dopravována do obce Krásná přímým čerpáním vody do vodovodní sítě obce z výtlačného řadu, kterým se čerpá voda z ČS Štítary do vodojemu Háj. Prameniště Štítary slouží jako doplňkový zdroj. Stránka 5 z 9

6 (karta obce: CZ41_5_1) Technologie ÚV Nebanice Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 7 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů odběrů pitné vody ve spotřebišti v 9. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r bylo přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r Rekonstrukce probíhala v letech Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích. Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s vysokými obsahy železa s maximy až 1 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 4 mg/l a vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca 4 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny povrchovou vodou z řeky Odravy. Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení ph se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 7 a DN 4 do Chebu a DN 3 do Františkových Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu úpravny. D.3 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Výhledově navrhujeme rozšíření vodovodní sítě, aby byli zásobeni i dosud nenapojení obyvatelé. Veškerá navržená opatření budou vzhledem k vyšším investičním nákladům na výstavbu vodovodu pro veřejnou potřebu realizována po roce 215. Do té doby se systém zásobování nebude měnit. Ve využívaných soukromých vodních zdrojích je třeba trvale sledovat kvalitu vody. D.4 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den obyvatele cisternami ze zdroje Štítary. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Stránka 6 z 9

7 (karta obce: CZ41_5_1) E. KANALIZACE A ČOV E.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rok: Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Počet všech obyv. napoj. na kanal. Nk obyvatel 172 Počet obyv. napojených na ČOV Ncov obyvatel 172 Spec. produkce odp. vod obyv. Qov l/(os.den) Produkce odpadních vod Mov m3/den 29,2 29,2 29,5 3,7 Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory Obec: Legenda: Kanalizace ČOV Čerpací stanice Aglomerace navrhovaná rekonstrukce navrhované rekonstrukce navrhované rekonstrukce hranice aglomerací kanalizace Stránka 7 z 9

8 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická produkce [l/(os.den)] Denní produkce [m3/den] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ41_5_1) Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci počet napojených trvale bydlících počet napojených s ČOP počet obyvatel celkem Graf E1.2: Produkce odpadních vod Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den] 2 31, ,5 3, 29,5 29, 28,5 specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo produkce odpadních vod Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice rek.stok.sítě rekon. ostatní Celkem [mil.kč Graf E1.4: Kanalizace - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 1,,8,6,4,2, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce stok. sítě [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 8 z 9

9 (karta obce: CZ41_5_1) E.2 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU V obci je vybudována splašková oddílná kanalizace z kanalizačních trub profilu DN 25. Odpadní vody jsou touto kanalizací svedeny do čerpací stanice, ze které jsou, přečerpávány výtlačným řadem DN 1 délky 3,75 km na přítok ČOV Aš. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka kanalizace v obci je m. Celkem je na kanalizaci připojeno 71 ks přípojek v délce 74 m. Čistírna odpadních vod Aš Splaškové vody jsou přiváděny na mechanicko - biologickou čistírnu odpadních vod Aš, tvořenou mechanickým předčištěním (lapák štěrku, česle, pračka shrabků, lapák písku, usazovací nádrže), biologickým aktivačním čištěním (R-C-D-N), mezofilní anaerobní stabilizací kalu, zahuštěním a akumulací přebytečného kalu, plynovým hospodářstvím a chemickým srážením zbytkového fosforu dávkováním anorganického koagulantu - síranu železitého. Aktivační systém je řešen jako R-C-D-N systém. Aktivační nádrže jsou rozděleny příčkami do tří sekcí na regeneraci R, kontaktor C a střídavou denitrifikaci-nitrifikaci D-N s časově řízenou anoxicko-oxickou periodou. Oxické zóny R a D-N (v nitrifikační fázi) jsou provzdušňovány jemnobublinným aeračním systémem a v anoxických zónách C a D N (v denitrifikační fázi) je homogenizace aktivační směsi zajišťována mechanickým mícháním ponornými míchadly. Zdrojem tlakového vzduchu jsou dmychadla umístěná v objektu dmychány. V regeneracích je regenerován vratný kal z dosazovacích nádrží a dále je do nich zaústěna kalová voda (filtrát) z odvodnění vyhnilého kalu. Pro zvýšení účinnosti biologického odstraňování dusíku se do aktivačních nádrží dávkuje externí substrát. Na aktivační nádrže navazují podélné dosazovací nádrže, ve kterých dochází sedimentací k oddělení aktivovaného kalu od vyčištěné odpadní vody. Vratný kal je odváděn do regeneračních zón aktivačních nádrží. Z čerpaného vratného kalu je oddělována část přebytečného kalu, která je odváděna k dalšímu zpracování do kalového hospodářství. ČOV je vybavena chemickým stupněm čištění odpadních vod chemickým srážením pro odstraňování fosforu z odpadních vod a pro zlepšení sedimentačních vlastností aktivovaného kalu v dosazovacích nádržích. Kalové a plynové hospodářství je tvořeno vyhnívací nádrží s membránovým plynojemem, uskladňovací nádrží vyhnilého kalu, akumulační jímkou a zařízením na zahuštění přebytečného kalu, akumulační jímkou a zařízením na dávkování kalové vody (filtrátu), zařízením na odvodnění vyhnilého kalu, jímkou na svážené hmoty do vyhnívací nádrže a fekální stanicí. Primární kal a plovoucí látky z usazovacích nádrží jsou odpouštěny do kalových jímek a odtud jsou čerpány do vyhnívací nádrže. Přebytečný aktivovaný kal je akumulován v nádrži, ze které je odebírán na zahuštění v zahušťovacím agregátu s dávkováním organického flokulantu. Zahuštěný přebytečný kal je čerpán do vyhnívací nádrže. Do vyhnívací nádrže je dále možné dávkovat svážené hmoty (tuky apod.) ze svozové jímky. Vyhnilý kal je přepouštěn do uskladňovací nádrže a dále odvodňován na pásovém lisu. Před vstupem do lisu je přidáván do proudu vyhnilého kalu roztok flokulantu. Odvodněný kal je předáván ke zpracování odborné firmě. Bioplyn vzniklý procesem vyhnívání kalu je jímán do membránového plynojemu. Bioplyn je jako zdroj tepelné energie spalován v plynové kotelně. Kotelna zajišťuje výrobu tepla pro ohřev obsahu vyhnívací nádrže a pro vytápění objektů ČOV. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Ašského potoka. E.3 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU V současném systému odvádění a čištění odpadních vod se v budoucnu neplánují žádné změny. AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: aktuální stav 213 Stránka 9 z 9